15 C 87/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl soudkyní JUDr. Ivou Kaňákovou ve věci žalobců a) celé jméno žalobkyně , datum narození a b) celé jméno žalobce , datum narození , oba bytem adresa žalobce a žalobkyně , proti žalovanému právnická osoba , IČO , sídlem adresa žalované , právně zastoupenému titul jméno příjmení , advokátem, sídlem adresa , za účasti vedlejšího účastníka na straně žalovaného právnická osoba , část názvu právnické osoby , IČO , sídlem adresa vedlejší účastnice , o zaplacení částky 182 164 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni a) částku 182 164 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně. z této částky od 24. 6. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba s tím, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci b) částku 182 164 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z této částky od 24. 6. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, se zamítá.

III. Na náhradu nákladů řízení jsou žalovaný a vedlejší účastník řízení na straně žalovaného povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni a) částku 12 109 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Na náhradu nákladů řízení je žalobce b) povinen zaplatit žalovanému částku 45 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalovaného.

V. Na náhradu nákladů řízení je žalobce b) povinen zaplatit vedlejšímu účastníku na straně žalovaného částku 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobou doručenou tomuto soudu dne 8. 4. 2020 se žalobci domáhali po žalovaném zaplacení částky 182 164 Kč s příslušenstvím. Žalobci uvedli, že dne [datum] uzavřel žalobce jako objednatel s žalovaným jako zhotovitelem Smlouvu o dílo [číslo] na základě které se žalovaný zavázel dodat žalobci do jejich bytu na adrese [adresa žalobce a žalobkyně], spočívající v dodávce a montáži podlahy včetně úpravy podkladu podlahy a odstranění podlahy stávající. Ve smlouvě se žalovaný zavázal, že dílo dodá bez vad a ve sjednaném termínu plnění, že dílo bude splňovat veškeré požadavky dle právních předpisů a norem ČSN, provede dílo s odbornou péčí, v rozsahu a kvalitě dle smlouvy. Žalovaný ve smlouvě prohlásil, že je podrobně a důkladně obeznámen s rozsahem, povahou a termíny díla a že jsou mu známy všechny právní, technické a provozní, kvalitativní, bezpečnostní a jiné specifické podmínky stavby, za nichž se bude dílo realizovat. Dílo mělo být dokončeno a předáno nejpozději do 15. 2. 2018 a místem plnění byl byt žalobců na adrese [adresa žalobce a žalobkyně] Cena díla byla sjednána ve výši 199 098 Kč včetně DPH. Žalovaný v rozporu se smlouvou neprovedl dílo včas, řádně a bez vad. Dne 21. 2. 2018 na místě samém a následně v písemné reklamaci ze dne [datum] jakož i na místním šetření dne 6. 3. 2018 žalobci u žalovaného opakovaně reklamovali vady díla a v písemné reklamaci ze dne [datum] žalobci upozornili žalovaného na škody, které žalobcům v tomto důsledku vznikly a vznikají. Na místním kontrolním šetření dne 6. 3. 2018 se jednatel žalovaného [titul] [příjmení] vyjádřil k reklamovaným vadám a navrhl rozsah oprav. Žalobci na místním šetření dne 6. 3. 2018 zkonstatovali, že hlavní příčinou nerovné podlahy je špatně a chybně upravený podklad, který žalovaný před položením podlahy vůbec nezkontroloval a pokud by mělo dojít k plnohodnotné nápravě, měla by být celá podlaha vybourána, podklad precizně upraven a položena nová podlaha tak, aby odpovídala hodnotě zakázky. Průběh místního šetření se stanovisky účastníků jsou obsahem protokolu ze dne 6. 3. 2018, který žalobci zaslali žalovanému e-mailem dne 8. 3. 2018 a jeho přijetí žalovaný potvrdil e-mailem ze dne 12. 3. 2018 s tím, že reklamovanou podlahu žalovaný vymění v celém rozsahu, čímž také žalovaný reklamaci uznal za oprávněnou. Dne 28. 3. 2018 žalovaný reklamovanou podlahu demontoval, přičemž vytrháním vadně položených lamel podlahy vyboural i stávající vyrovnávací podklad zhotovený v roce 2004 k pokládce plovoucí laminátové podlahy. Teprve po demontáži vadně položené podlahy žalovaný poprvé laserově zaměřil výškové rozdíly podlahy v jednotlivých místnostech, přičemž ve vstupní předsíni žalovaný zjištěné výškové rozdíly navrhl vyřešit schodem uprostřed předsíně. Žalovaný se nevyjádřil k náhradě nákladů žalobců, které jim a jejich rodině vznikly v důsledku vadného plnění žalovaného a nedodržením termínu řádného dokončení díla žalovaným, což žalobci zaslali žalovanému opakovaně e-mailem dne 9. 5. 2018 E-mailem ze dne 6. 6. 2018 žalovaný odstoupil od smlouvy o dílo a jako důvod uvedl, že na zdárné provedení pokládky v požadované jakosti si v tomto stavu nadále netroufá. V souvislosti s neprovedením díla řádně a včas vznikly žalobcům náklady, které po žalovaném požadují k úhradě z titulu náhrady škody. Jedná se 5 754 Kč za demontáž kuchyně a odpojení spotřebičů bez zavěšených skříněk a digestoře, 7 140 Kč za opětovnou montáž kuchyně se zapojením spotřebičů bez zavěšených skříněk a digestoře, 7 000 Kč za vypracování znaleckého posudku na stav podlahy v bytě, 11 155 Kč za nové vymalování bytu, 10 470 Kč za odsekání zbytku vadně položené podlahy a 140 645 Kč za ušlý zisk z náhradního ubytování od [datum] do [datum]. Ve věci byl dne 20. 5. 2020 vydán platební rozkaz, proti kterému podal žalovaný v zákonem stanovené lhůtě odpor. Žalovaný uvedl, že považuje za nesporné, že dne [datum] uzavřel s žalobkyní a) Smlouvu o dílo [číslo] jejímž předmětem byla pokládka podlahové krytiny. Žalovaný dále uvedl, že tuto smlouvu však neuzavřel s žalobcem b), a proto u žalobce b) není dána aktivní legitimace k podání žaloby. Žalovaný nesouhlasí se žalobními tvrzeními, s popisem událostí, skutečností a důvodů, které uvedla žalobkyně a) v žalobě. Žalovaný připustil, že dílo nebylo dokončeno v původním, smlouvou stanoveném termínu dne 15. 2. 2018, a to zejména z důvodů stavební nepřipravenosti místa provádění díla a dalších objektivních důvodů. Žalovaný požadoval z tohoto důvodu novaci smlouvy a nabízel alternativní řešení. K požadované novaci smlouvy nedošlo a k řádnému a včasnému dokončení díla nebyly dány podmínky. Žalobkyně a) se k návrhu žalovaného vůbec nevyjádřila a konstruktivně s žalovaným o řešení díla nejednala. Řádné a včasné dokončení díla se tak stalo nesplnitelné. Z tohoto důvodu žalovaný odmítl vykonávat další práce na díle. Tvrzení žalobkyně a) že žalovaný měl vadně položenou podlahu uplatnit jako pojistnou událost u pojišťovny a bylo mu vyplaceno pojistné plnění, považuje žalovaný za nepravdivé. Žalovaný dosud u žádné pojišťovny nenahlásil pojistnou událost týkající se předmětné smlouvy o dílo, protože žalovaný nárok žalobkyně a) neuznává a považuje ho za neoprávněný. Žalovaný má uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu, a to smlouvou [číslo] s pojišťovnou [právnická osoba] [část názvu právnické osoby], [IČO]. Vzhledem k podané žalobě nahlásí žalovaný z opatrnosti tvrzený nárok žalobkyně a) na náhradu škody pojišťovně. Žalovaný je přesvědčen, že za tvrzenou škodu neodpovídá a navrhl, aby soud žalobu zamítl i vůči žalobkyni a) a přiznal mu nárok na náhradu nákladů řízení. K jednání nařízenému na 31. 1. 2022 se žalovaný, právní zástupce žalovaného ani vedlejší účastník na straně žalovaného bez omluvy nedostavili, když předvolání k jednání bylo právnímu zástupci žalovaného doručeno do datové schránky dne 6. 12. 2021 a vedlejšímu účastníkovi na straně žalovaného dne 6. 12. 2021. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti žalovaného, právního zástupce žalovaného a vedlejšího účastníka řízení na straně žalovaného, když přihlédl k obsahu spisu a provedeným důkazům. Ze Smlouvy o dílo [číslo] soud zjistil, že tato smlouva byla uzavřena dne [datum] mezi žalovaným jako zhotovitelem a žalobkyní a) jako objednatelem. Předmětem smlouvy byl závazek žalovaného dodat žalobkyni a) na svůj náklad a nebezpečí dílo v rozsahu a za podmínek daných touto smlouvou, zejména převzít odpovědnost za vady dodaného díla a žalobkyně a) se zavazuje dílo dodané v souladu s touto smlouvou převzít a zaplatit za něj cenu sjednanou dle této smlouvy. V čl. 3 žalovaný prohlásil, že je podrobně a důkladně obeznámen s rozsahem, povahou a termíny díla, a prohlásil, že jsou mu známy všechny právní, technické a provozní, kvalitativní, bezpečnostní a jiné specifické podmínky stavby, za nichž bude dílo realizovat. Podle čl. 4 se žalovaný zavázal dodat dílo žalobkyni a) bez vad a v termínu plnění. Podle čl. 4 mělo být dílo dokončeno do 15. 2. 2018. Podle čl. 4 předmět smlouvy je splněn řádným ukončením díla, jeho uvedením do provozu. O předání či převzetí se sepíše protokol. Podle čl. 5 .1.3 se žalovaný zavázal provést dílo v souladu s touto smlouvou. Podle čl. 7 písm. a) byla cena díla stanovena ve výši 199 098 Kč včetně DPH. Podle čl. 8 kterákoli ze smluvních stran je oprávněna od smlouvy odstoupit, pokud druhá strana poruší své smluvní povinnosti podstatným způsobem, čímž se rozumí, že dílo nesplňuje některý z požadavků dle čl. 3 smlouvy nebo dle čl. 3 smlouvy nebo pokud žalobkyně a) bude v prodlení s úhradou ceny delším než 15 dnů od data splatnosti. Projev vůle odstoupit od smlouvy musí být učiněn písemně a doručen druhé strany. Účinky odstoupení nastávají okamžikem doručení odstoupení druhé straně. Podle čl. 9 po celou dobu provádění díla bude na stavbě stavební deník, kam budou zaznamenávány denní úkony spojené s povinností žalovaného. Z e-mailu ze dne 7. 12. 2017, který zaslal žalovaný žalobci b) soud zjistil, že předmětem tohoto e-mailu byla cenová nabídka žalovaného na [název] dřevěnou podlahu. Z e-mailu ze dne 12. 12. 2017, který zaslala žalobkyně a) žalobci, soud zjistil, že žalobci oznámili žalovanému, že souhlasí s cenovou nabídkou a požádali žalovaného o stanovení dalšího postupu. Z cenové kalkulace žalovaného soud zjistil, že cena za provedení díla byla žalovaným vypočítána na 199 098,30 Kč včetně 15% DPH. Cenová nabídka neobsahuje položku broušení, stěrkování, podklad bude vyhodnocen na základě fyzické kontroly po demontáži stávajících podlah. Z e-mailu ze dne 29. 1. 2018, který zaslal žalovaný žalobkyni a), soud zjistil, že žalovaný informoval žalobkyni a), že u ní zahájil práce a popsal postup, který bude následovat. Z e-mailu ze dne 20. 2. 2018, který zaslala žalobkyně a) žalovanému, soud zjistil, že žalobci reklamovali u žalovaného závady na provedených pracích, které tento den žalovaný provedl, a požádali o odstranění závad, než další den budou pokračovat další práce. Z e-mailu ze dne 20. 2. 2018, který zaslal žalovaný žalobkyni a) soud zjistil, že žalovaný informoval žalobkyni a), že následující den proběhne kontrola a náprava. Z e-mailu ze dne 21. 2. 2018, který zaslala žalobkyně a) žalovanému, soud zjistil, že žalobkyně a) požádala žalovaného o cenovou kalkulaci na přípravu podkladu před pokládkou podlahy. Z e-mailu ze dne 23. 2. 2018, který zaslal žalovaný žalobkyni a) soud zjistil, že žalovaný zaslal žalobkyni a) ocenění přípravy podkladu, celkově v částce 23 156 Kč. Z e-mailu ze dne [datum], který zaslal žalobce b) žalovanému soud zjistil, že žalobci specifikovali žalovanému své námitky k nedokončenému a vadně provedenému dílu, upozornili žalovaného na škody, které žalobcům v tomto důsledku vznikly a vznikají, a to včetně ušlého zisku z náhradního bydlení rodiny a kompletně shrnuli průběh realizace díla. Z Protokolu z kontroly reklamované dodávky a pokládky dřevěné podlahy dle [název] č. 69/2017 v bytě manželů [příjmení] na adrese [adresa žalobce a žalobkyně], ze dne 8. 3. 2018 soud zjistil, že obsahem tohoto protokolu je průběh místního šetření a stanoviska účastníků. Z e-mailu ze dne 8. 3. 2018, který zaslala žalobkyně a) žalovanému soud zjistil, že žalobkyně a) zaslala žalovanému [příjmení] z kontroly reklamované dodávky a montáže podlahy v bytě žalobců, který je připraven k podpisu. Z e-mailu ze dne 6. 3. 2018, který zaslal žalovaný žalobci b) soud zjistil, že žalovaný zaslal žalobci b) skicu, kterou v bytě žalobců dne 6. 3. 2018 vyhotovil s tím, že do úvahy přicházejí i řešení opravy větší než jsou ve skice zakresleny. Z e-mailu žalovaného ze dne 12. 3. 2018, který zaslal žalovaný žalobkyni a) soud zjistil, že žalovaný se zavázal vyměnit instalovanou podlahu v celém rozsahu. Z e-mailu ze dne 22. 3. 2018, který zaslala žalobkyně a) žalovanému soud zjistil, že žalobkyně a) urgovala žalovaného o sdělení postupu a závazných termínů k výměně vadné podlahy a upozornila žalovaného, že náhradní bydlení žalobců je časově omezeno. Z e-mailu ze dne 4. 4. 2018, který zaslal žalovaný žalobci b) soud zjistil, že žalovaný informoval žalobce b) že došlo k demontáži dřevěné podlahy a byly přesně zaměřeny výškové rozdíly mezi jednotlivými body bytu a žalovaný předložil žalobci b) dvě možnosti pro získání srovnané nivelety celého bytu. Z e-mailu ze dne 30. 4. 2018, který zaslal žalovaný žalobci b) soud zjistil, že žalovaný žalobce b) informoval o výškovém rozdílu mezi vstupními dveřmi a chodbou, který lze řešit pouze schodem nebo rampou. Z e-mailu ze dne 9. 5. 2018, který zaslala žalobkyně a) žalovanému soud zjistil, že žalobkyně a) žalovaného informovala o škodách, které žalobcům vznikly v důsledku vadného plnění žalovaného a nedodržením termínu dokončení řádného díla. Z Příjmového pokladního dokladu [číslo] ze dne [datum] a z Kupní smlouvy na kuchyňskou sestavu ze dne [datum] soud zjistil, že [právnická osoba] [anonymizováno] fakturovala žalobkyni a) částku 5 754 Kč za demontáž kuchyně zakoupené na základě kupní smlouvy ze dne [datum] a tuto částku žalobkyně a) téhož dne zaplatila. Z Kupní smlouvy na kuchyňskou sestavu ze dne [datum], z faktury ze dne 1. 10. 2018 a ze zálohové faktury ze dne 12. 9. 2018 soud zjistil, že [právnická osoba] [anonymizováno] fakturovala žalobkyni a) částku 7 140 Kč za opětovnou montáž kuchyně zakoupení na základě kupní smlouvy ze dne [datum] a tuto částku žalobkyně a) zaplatila. Z Faktury ze dne 14. 8. 2018 soud zjistil, že [jméno] [příjmení], [obec a číslo], [PSČ] [obec], fakturoval žalobkyni a) částku 7 000 Kč za vypracování znaleckého posudku 77/8 2018. Z Faktury ze dne 24. 9. 2018 soud zjistil, že [právnická osoba] [anonymizováno] fakturovala žalobkyni a) částku 11 155 Kč za výmalbu včetně drobných oprav omítek v bytě [číslo] na adrese [adresa žalobce a žalobkyně]. Z Faktury ze dne [datum] soud zjistil, že společnost [právnická osoba] fakturovala žalobkyni a) částku 10 470 Kč za odsekání stávající podlahy, odsekání zbytků nivelace, odbroušení lepidla, broušení a za manipulaci (kuchyň) odvoz a likvidaci odsekané krytiny. Z výpisu z Osobního účtu žalobkyně a) vedeného u [právnická osoba] soud zjistil, že dne 27. 9. 2018 byla z tohoto účtu provedena platba 11 155 Kč za opakovanou výmalbu a platba 7 140 Kč za opakovanou montáž kuchyně [název], obojí v bytě [ulice], dne 10. 10. 2018 platba 10 470 Kč za odsekání a obroušení podkladu podlahy a dne 29. 10. 2018 platba 7 000 Kč za znalecký posudek znalci [jméno]. [příjmení]. Z Předžalobní upomínky ze dne 10. 6. 2019, kterou žalobkyně a) zaslala žalovanému dne 12. 6. 2019, což je prokázáno Podacím lístkem, soud zjistil, že žalobkyně a) vyzvala žalovaného k zaplacení částky 188 852 Kč do 10 dnů od jejího doručení žalovanému. Z vyjádření žalovaného ze dne 24. 7. 2019, které zaslal právní zástupce žalovaného žalobkyni a) soud zjistil, že žalobkyní a) vznesené nároky žalovaný neuznává, je přesvědčen, že nenese odpovědnost za vznik žádného z žalobkyní a) vyjmenovaných nákladů nebo ušlý zisk a z obchodních důvodů je ochoten poskytnout žalobkyni a) kompenzaci ve výši 25 000 Kč. Z opakované předžalobní upomínky ze dne 19. 9. 2019, kterou žalobkyně a) zaslala žalovanému dne 22. 10. 2019, což je prokázáno Podacím lístkem, soud zjistil, že žalobkyně a) opakovaně vyzvala žalovaného k zaplacení částky 188 852 Kč, a to do 10 dnů od jejího doručení žalovanému. Z Úplného výpisu z obchodního rejstříku, vedeného Městským soudem v Praze oddíl C, vložka [číslo] soud zjistil, že předmětem podnikání žalovaného je od 4. 9. 1998 truhlářství a od 22. 5. 2015 výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, statutárním orgánem je [titul] [jméno] [příjmení], který jedná za žalovaného samostatně. Z Pojistné smlouvy [číslo] soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřel žalovaný s [právnická osoba], [část názvu právnické osoby] dne [datum] s počátkem pojištění od 1. 11. 2013, jejíž nedílnou součástí jsou Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění odpovědnosti za škodu VPP OD 1/11. Z listiny [právnická osoba], [část názvu právnické osoby], ze dne 202. 7. 2020 soud zjistil, že pojišťovna eviduje škodní událost z pojistné smlouvy [číslo] která vznikla dne [datum], místo škodné události je [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo], pojištěným je žalovaný a poškozeným žalobkyně a). Z webové stránky [webová adresa] soud zjistil, že žalobci mají v SJM jednotku [číslo] způsob využití byt, budova [adresa], katastrální území Braník, číslo [list vlastnictví] a jednotku [číslo] způsob využití byt, budova [adresa], katastrální území Krč, číslo [list vlastnictví]. Ze Znaleckého posudku č. 77/8/ 2018, který dne 21. 10. 2018 zpracoval [jméno] [příjmení], [obec a číslo], [PSČ] [obec], soud zjistil, že tento znalecký posudek zpracoval znalec na žádost žalobkyně a) a úkolem znalce bylo posoudit stav podlahy v obytných prostorách bytové jednotky na adrese [adresa žalobce a žalobkyně] pro účely jednání s dodavatelem o reklamaci díla. Znalec bytovou jednotku navštívil dne 14. 6. 2018. Znalec dospěl k závěru, že při demontáži dřevěné podlahové krytiny došlo k destrukci samonivelačních stěrek a podklad tak v současnosti není vhodný pro pokládku žádné podlahové krytiny. Před případnou montáží nové krytiny musí být provedena celková rekonstrukce podkladu – odstranění zbytků stěrkových hmot, spojení podkladu v místě prasklin, které se vyskytují ve stávajícím podkladu, a srovnání původního podkladu. Teprve následně může být pokládána nová podlahová krytina. Znalecký posudek splňuje všechny náležitosti uvedené v § 127a o.s.ř. Ze Smlouvy o nájmu bytu soud zjistil, že tato smlouva byla uzavřena dne [datum] mezi žalobci jako pronajímateli a [jméno] [příjmení] jako nájemcem, předmětem nájmu byla bytová jednotka [číslo] v domě [adresa] na adrese [adresa], která je v SJM žalobců, když nájem byl uzavřen na dobu určitou od [datum] do 28. 2. 2019 a smluvní strany se dohodly na celkovém nájemném ve výši 20 000 Kč za každý měsíc užívání předmětu nájmu a na zálohových platbách za služby ve výši 1 500 Kč na každý měsíc nájmu. Z barevných fotografií soud zjistil, jak práce v bytě žalobců probíhaly a jaký byl stav podlah po odstranění původní, žalovaným položené podlahy. [právnická osoba] za období od 10. 2. 2018 do 9. 3. 2018, z přehledu hovorů z čísla [tel. číslo] za toto období a z webové stránky [právnická osoba] soud zjistil, že dne 21. 2. 2018 bylo z čísla [tel. číslo] patřícího žalobkyni a) telefonováno v 16:50 hodin na [číslo] patřící [právnická osoba]. Z Nabídky společnosti [právnická osoba] ze dne [datum] soud zjistil, že tato společnost dala žalobkyni a) nabídku za provedení prací v celkové výši 221 662,37 Kč včetně DPH. Ze Smlouvy o dílo ze dne [datum] soud zjistil, že tato smlouva byla uzavřena mezi žalobkyní a) jako objednatelem a společností [právnická osoba], [IČO] jako zhotovitelem. Předmětem smlouvy je dodávka a montáž podlahové krytiny, dřevěné podlahy [název], místo plnění bytová jednotka [číslo] k.ú. [část obce] ve 3. NP domu [adresa], adresa [adresa žalobce a žalobkyně], převzetí pracoviště 11. 9. 2018 – 13. 9. 2018, termín ukončení montáže nejpozději do 26. 9. 2018, orientační cena za dílo byla sjednána na 192 749 Kč bez DPH. Z Protokolu o předání a převzetí provedených prací soud zjistil, že tento protokol byl žalobkyní a) a společností [právnická osoba] podepsán dne [datum] a společnost [právnická osoba] předala žalobkyni a) dílo. Z faktur ze dne [datum] a 8. 11. 2018 soud zjistil, že dne 2. 10. 2008 společnost [právnická osoba] fakturovala žalobkyni a) částku 202 115 Kč a dne 8. 11. 2018 částku 12 856 Kč. Dále byl proveden důkaz výslechem svědků [jméno] [celé jméno svědkyně], která je zaměstnankyní žalovaného a je prodejcem podlah, [celé jméno svědka], zaměstnance společnosti [právnická osoba], který pracoval v bytě žalobců na pokládce podlahy, [celé jméno svědka], který byl zaměstnancem žalovaného a nyní s ním spolupracuje jako OSVČ, který uděloval pokyny, jaké práce se v bytě žalobců mají provádět, a [celé jméno svědka], který je zaměstnancem společnosti [právnická osoba] a prováděl pokládku podlahy v bytě žalobců. Ze svědecké výpovědi [jméno] [celé jméno svědkyně] soud zjistil, že žalovaný vadně položil podlahu Když byla s panem [celé jméno svědka] na prohlídce bytu, byla tam ještě stará původní podlaha, takže nebylo možno zjistit, co je pod ní. To byla jediná akce, které se svědkyně zúčastnila, po té vše předala panu [celé jméno svědka]. V cenové nabídce pro žalobce nebyla vyrovnávka podkladu, na té se museli domluvit s montážníky. Žalovaný nebyl schopen udělat kalkulaci za stěrkování. Na schůzce v bytě žalobců pan [příjmení] žalobcům sdělil, že podlaha musí být ve spádu, že jsou tam určité nerovnosti, které budou vyžadovat lokální vysprávky, neboť žalobce b) nechtěl celoplošné stěrkování. Závěr schůzky byl, že se demontuje původní podlaha, která v době schůzky ještě demontována nebyla, pak tam pan [celé jméno svědka] musí znovu přijít a zhodnotit to, nebo to případně musí udělat podlaháři. Svědkyně dále uvedla, že ví, že se u žalovaného reklamace žalobců řešila, ale svědkyně se na tomto přímo nepodílela. Ze svědecké výpovědi [celé jméno svědka] soud zjistil, že společnost [právnická osoba] si na práce na pokládce podlahy najal žalovaný. Když pracovníci společnosti [právnická osoba] přišli na místo, pan [celé jméno svědka] jim řekl, co se má kde dělat. Pracovníci společnosti [právnická osoba] nepracovali na celé ploše podkladu, ale pouze tam, kde byly díry a nerovnosti. Takové zadání dostali od pana [celé jméno svědka]. Hotový podklad svědek předal ke kontrole panu [celé jméno svědka], vždy se to řešilo s ním. Ze svědecké výpovědi [celé jméno svědka] soud zjistil, že to byl on nebo jednatel žalovaného [příjmení] [příjmení], kdo udělovali pokyny subdodavateli [právnická osoba]. Svědek uvedl, že zlom v obýváku byl způsoben tím, že nebylo dostatečně zbroušeno jedno místo a dá se tedy říci, že nebyl dostatečně připravený podklad pro pokládku. Dále svědek uvedl, že pan [celé jméno svědka] byl zodpovědný za vyhodnocení podkladu tak, aby byl řádně připraven pro pokládku podlahy. Od tohoto tam svědek nebyl. Ze svědecké výpovědi [celé jméno svědka] soud zjistil, že pokyny, jaké práce, co se týká podlah, má [právnická osoba] [anonymizováno] provádět, dostává od pana [celé jméno svědka], v případě jiných prací jsou to jiní členové žalovaného. Na pokládce svědek nic špatného nevidí. Na tuto konkrétní zakázku neměla společnost [právnická osoba] s žalovaným uzavřenu žádnou písemnou smlouvu, byla to ústní dohoda, tato praxe je mezi žalovaným a společnosti [právnická osoba] praktikována již 15 let. Za tuto zakázku společnost [právnická osoba] nedostala od žalovaného zaplaceno, je to jediná zakázka, za kterou společnost [právnická osoba] nedostala od žalovaného zaplaceno. Odpovědnost za kvalitu díla v bytě žalobců měl žalovaný. Dále svědek uvedl, že podklad nešel celoplošně připravit, tedy nedala se tam celoplošně vylít stěrka, neboť tam byl velký sklon a musely by se vybourat vstupní dveře a posadit je cca o 3 až 4 cm nahoru. Dále svědek uvedl, že společnost [právnická osoba] kontrolovala, zda je podklad připraven tak, aby se na něj mohla položit podlaha. V případě bytu žalobců se to kontrolovalo vodováhou, laserem ne, protože v bytě žalobců je sklon. To, že společnost [právnická osoba] má provést lokální vysprávky, řekl pracovníku společnosti [právnická osoba] pan [celé jméno svědka] [právnická osoba] zpracovala podklad v rámci jejích možností. Právní poměry účastníků se řídí ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v rozhodném znění (dále jen„ NOZ“). Podle § 2586 odst. 1 NOZ smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Podle § 2586 odst. 2 NOZ cena díla se ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek. Podle § 2587 NOZ dílem se rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části. Podle § 2590 odst. 1 NOZ zhotovitel provede dílo s potřebnou péčí v ujednaném čase a obstará vše, co je k provedení díla potřeba. Podle § 2594 odst. 1 NOZ zhotovitel upozorní objednatele bez zbytečného odkladu na nevhodnou povahu věci, kterou mu objednatel k provedení díla předal, nebo příkazu, kterou mu objednatel dal. To neplatí, nemohl-li nevhodnost zjistit ani při vynaložení potřebné péče. Podle § 2604 NOZ dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno. Podle § 2610 odst. 1 NOZ právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla. Podle § 2615 odst. 1 NOZ dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě. Podle § 2615 odst. 2 věty první NOZ o právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě. Podle § 2106 odst. 1 NOZ je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo a) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci, b) na odstranění vady opravou věci, c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo d) odstoupit od smlouvy. Soud shledal nárok žalobce b) nedůvodným. V řízení bylo prokázáno, že Smlouva o dílo [číslo] ze dne [datum] byla uzavřena mezi žalovaným a žalobkyní a). Žalobce b) nebyl smluvní stranou této smlouvy, a proto se nemůže domáhat případných nároků z této smlouvy vyplývajících; těch se může domáhat pouze žalobkyně a), která je smluvní stranou smlouvy o dílo. Žalobce b) tedy není aktivně legitimován k podání žaloby. To, že se zakázka týkala bytu v SJM obou žalobců, že žalobce b) rovněž komunikoval s žalovaným ohledně díla a dílo bylo placeno z finančních prostředků obou žalobců, kteří jsou manželé, nemá na aktivní legitimaci žalobce b) vliv. Proto soud žalobu vůči žalobci b) v plném rozsahu zamítl, a rozhodl tak. Jak je uvedeno pod bodem II. výroku rozsudku. Nároky uplatněné žalobou žalobkyní a) shledal soud v plném rozsahu důvodnými. Všeobecná ustanovení o závazcích (hlava

I. části čtvrté NOZ) zahrnující obecnou úpravu práv z vadného plnění (§ 1914 a násl. NOZ) doplňuje úprava zvláštní (hava

II. části čtvrté NOZ) týkající se závazků z právních jednání – včetně díla (§ 2615 a násl. NOZ). Co se týká právní úpravy vad díla, ustanovení § 2615 v prvním odstavci normuje, že dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě, ve druhém odstavci ohledně práv objednatele z vadného plnění odkazuje na úpravu kupní smlouvy (s výhradou týkající se požadavku na provedení náhradního díla). Zvláštní úprava ukládá zhotoviteli povinnost provést dílo s potřebnou péčí (§ 2590 odst. 1 NOZ) a bez vad (§ 2586 ve spojení s § 2615 odst. 1 a § 2099 a násl. NOZ. Předpokládá se (srovnej § 2594 NOZ), že zhotovitel jako odborník (oproti objednateli, jímž zpravidla odborník nebude) by měl postupovat po odborní stránce dostatečně fundovaně a měl by rozpoznat nevhodnost příkazů objednatele nebo nevhodnost věcí předaných mu za účelem provedení díla. Zároveň mu ukládá povinnost bez zbytečného odkladu objednatele na takovou nevhodnost upozornit. Má-li dílo vady (neodpovídá-li smlouvě), odpovědnost za ně nese zhotovitel. Práva objednatele z vadného plnění nejsou dotčena ani v případě, způsobilo-li vadu použití věci, kterou objednatel předal zhotoviteli; to však neplatí, prokáže-li zhotovitel, že na nevhodnost předané věci objednatele včas upozornil a objednatel na jejím použití trval, nebo prokáže-li, že nevhodnost předané věci ani při vynaložení dostatečné péče nemohl zjistit (§ 2102 odst. 1 NOZ). Z řečeného vyplývá, že způsobilo-li vadu použití věci, kterou objednatel předal zhotoviteli (lhostejno, zda k tomu byl smluvně vázán), nejsou práva objednatele z vadného plnění dotčena s výjimkou případu, prokáže-li zhotovitel, že na nevhodnost předané věci objednatele včas upozornil a ten na jejím použití trval, nebo prokáže-li zhotovitel, že nevhodnost předané věci ani při vynaložení dostatečné péče nemohl zjistit. Pokud má dílo vady a zvolí-li objednatel za prostředek ochrany odstranění vady (opravu díla), je zhotovitel povinen vadu odstranit v přiměřené lhůtě. Neučiní-li tak či oznámí-li objednateli, že vady neodstraní, může objednatel požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z ceny díla, nebo může od smlouvy odstoupit. Přiměřené lhůta k odstranění vady znamená období, ve kterém je zhotovitel s ohledem na povahu díla a jeho vady schopen svoji povinnost splnit a dílo uvést do souladu se smlouvou. V případě, kdy je zhotovitelem podnikatel a objednatelem je spotřebitel, se práva a povinnosti účastníků řídí nejen obecnými ustanoveními o kupní smlouvě, ale i zvláštními ustanoveními o prodeji zboží v obchodě, která má povahu doplňující, případně speciální. Další práva objednatele (spotřebitele) a zejména povinnosti zhotovitele stanoví zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, z jehož ustanovení § 19 odst. 3 plyne, že spotřebitel má v případě, že jeho reklamace včetně odstranění vady není vyřízena nejpozději do třiceti dnů od jejího uplatnění, stejná práva, jako by se jednalo o podstatné porušení smlouvy. Objednatel je tak oprávněn provést volbu mezi oběma zbývajícími právy, a to nárokem na přiměřenou slevu z ceny díla a právem na odstoupení od smlouvy. Stejnou volbu má i v případě, že zhotovitel odmítne vadu odstranit. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a) a žalovaným byla uzavřena smlouva o dílo dle § 2586 a násl. NOZ a to na základě nabídky žalovaného. Objednatel (fyzická osoba) uzavřel smlouvu o dílo se zhotovitelem (obchodní korporací), podle níž se zhotovitel zavázal provést dílo spočívající v pokládce dřevěné podlahy pro objednatele a objednatel se zavázal uhradit sjednanou cenu díla. Zhotovitel dílo provedl, avšak před pokládkou neprovedl řádné měření rovnosti podkladu. Ještě v době provádění díla žalobkyně a) vytkla žalovanému vady provedeného díla spočívající v nerovnosti položené podlahy a uplatnila nárok z odpovědnosti za vady. Žalovaný reklamaci uznal a navrhl výměnu podlahy. Následně od smlouvy o dílo odstoupil z důvodu, že si„ na zdárné provedení pokládky v požadované jakosti netroufá“. Dále bylo v řízení prokázáno, že žalobci před prováděním díla byt vystěhovali a odstranili původní podlahu, čímž splnili požadavek žalovaného na stavební přípravu místa. V řízení nebylo prokázáno, že by se žalobkyně a) zavázala k předání podkladu pro položení podlahové krytiny s konkrétně danými vlastnostmi. Příprava podkladu podlahy byla na žalovaném, vyplývala ze Smlouvy o dílo a v příloze Smlouvy o dílo je uvedena příprava podkladu s tím, že cenová nabídka neobsahuje broušení, stěrkování, protože podklad bude vyhodnocen na základě fyzické kontroly po demontáži stávající podlahy. Tato prokázaná skutečnost je v rozporu s tvrzením žalovaného, který uvedl, že se počítalo pouze se srovnáním drobných nerovností. V řízení bylo prokázáno, že v době uzavření Smlouvy o dílo nebyl žalovanému stav podkladu znám, a proto je ve Smlouvě o dílo uvedeno, že stav podlahy bude vyhodnocen po demontáži podlahy. V řízení bylo prokázáno, že pan [celé jméno svědka], dříve zaměstnanec žalovaného, nyní osoba, se kterou žalovaný spolupracuje, učinil v bytě žalobců dvě návštěvy, aby se seznámil s podmínkami staveniště, a to dne 7. 12. 2017 ještě před podpisem smlouvy o dílo a před demontáží původní podlahy a dne 29. 1. 2018 po demontáži původní podlahy. Dne 7. 12. 2017 zaslal žalovaný žalobcům e-mailem cenovou nabídku na úpravu podkladu v jednotkových cenách, a to broušení betonu 380 Kč/m2, stěrkování 1 mm/ 1 m2 cena stěrky 32 Kč bez DPH, stěrkování aplikace 1 kg = 10 Kč. Tuto cenovou nabídku žalovaného žalobci odsouhlasili e-mailem ze dne 12. 12. 2017. Těmito listinnými důkazy je vyvráceno tvrzení žalovaného, že při prohlídce podlahy dne 7. 12. 2017, ještě před demontáží podlahy původní, nebylo předpokládáno ani broušení DIA kotoučem. Dále bylo v řízení prokázáno, že žalobce b) informoval žalovaného na prohlídce v bytě dne 7. 12. 2017 o tom, že podkladový beton byl již před položením původní plovoucí podlahy v roce 2004 částečně vyrovnán samonivelační stěrkou. Tím je vyvráceno tvrzení žalovaného, že tato skutečnost byla pro žalovaného novou informací zjištěnou po odstranění plovoucí podlahy. V řízení bylo dále prokázáno, že žalobkyně a) e-mailem ze dne 12. 12. 2017 odsouhlasila jednotkovou cenovou nabídku na úpravu podkladu, a to včetně ceny broušení 380 Kč 1 m2 E-mailem ze dne 29. 1. 2018 bylo prokázáno, že žalovaný potvrdil zahájení přípravy podkladu v bytě žalobců a dále žalovaný v tomto e-mailu uvedl, že vzhledem k nerovnosti a nutnosti broušení hlavně v přechodech dveří musí žalovaný demontovat a opětovně namontovat obložky, jinak nelze správně podklad vybrousit a dále žalovaný uvedl, že návrh na finanční vyúčtování broušení zašle až po finálním vybroušení, kdy bude známo přesně, kolik m2 a do jaké hloubky se brousilo, a to samé platí i ohledně stěrky, kdy až po vybroušení bude známo, kolik milimetrů se bude vylívat stěrky a kde a nebude to určitě celoplošně, ale pouze lokálně. Dále v tomto e-mailu žalovaný informoval žalobkyni a) o tom, že dne 29. 1. 2018 bude vybroušeno a částečně vyspraveno stěrkou nejhorší, dne 30. 1. 2018 pak bude vylito stěrkou a od rána 31. 1. 2018 je možné po podlaze chodit a provádět další práce. Žalovaný v řízení neprokázal, že by v průběhu přípravy podkladu ani po jeho dokončení, ani v průběhu pokládky podlahy, sdělil žalobcům, že by příprava podkladu, jejíž rozsah sám žalovaný stanovil a realizoval, byla nedostatečná a že na podklad připravený žalovaným nelze novou podlahu položit, dále neprokázal, že by v tomto směru vedl s žalobci jednání, či že by žalobcům předložil jiné návrhy na přípravu podkladu. Dále žalovaný neprokázal, že by dokončený připravený podklad před pokládkou podlahy, tj. v době od 31. 1. až 20. 2. 2018, zkontroloval a přeměřil, aby mohl jeho případnou nedostatečnost zjistit. Přesto žalovaný zahájil dne 20. 2. 2018 pokládku podlahy. Z e-mailu žalovaného ze dne 23. 2. 2018 vzal soud za prokázané, že žalovaný zaslal žalobkyni a) k její žádosti ze dne 21. 2. 2018 cenovou kalkulaci na přípravu podkladu, aniž by se zmínil o tom, že by podklad byl připraven nedostatečně. Žalovaný svým neprofesionálním přístupem podcenil přípravu podkladu. Jako odborná firma měl navrhnout takové řešení přípravy podkladu, na který bylo možno bez problémů a vad novou podlahu položit, když žalobkyně a) nijak finančně žalovaného neomezila. Stav podkladu si žalovaný prohlédl i po demontáži původní podlahy, než zahájil provádění díla. Nemůže se tedy jednat o skryté vady podkladu. Případné vady podkladu měl s vynaložením potřebné péče zjistit sám žalovaný. Žalovaný sám navrhl pouze lokální vybroušení a lokální vylití stěrky. Pokud žalovaný, který je odbornou firmou, shledal nedostatky a vady podkladu, které by bránily v položení podlahy, měl na tyto nedostatky a vady žalobce upozornit, což však neučinil. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný neodstoupil od smlouvy o dílo z důvodu, že ze strany žalobkyně a) nebyl řádně připraven podklad pro pokládku podlahy, ale důvodem pro odstoupení od smlouvy o dílo, který žalovaný uvedl, bylo, že si„ na zdárné provedení pokládky v požadované jakosti netroufá“. V řízení bylo prokázáno, že nedostatečně připravený podklad odhalil žalovaný až po vytrhání nově položené podlahy na základě reklamace žalobců, nikoli při pokládce samotné, jak tvrdí žalovaný. Je třeba zdůraznit, že dle Smlouvy o dílo za dostatečně a bezvadně připravený podklad odpovídá žalovaný. Nejedná se o změnu okolností dle § 1765 NOZ, proč by měl být žalovaný zvýhodněn tím, že by řádně připravil podklad, když by za tento řádně připravený podklad dostal od žalobců zaplaceno dle předem žalobci odsouhlasených jednotkových cen. Argumentaci žalovaného, že termín dokončení díla musel být posunut z důvodu nedůvodného vyřazení části materiálu žalobcem b), shledal soud účelovou. Žalobce b) vyřadil jeden balík lamel z důvodu jiného barevného odstínu dřeva. Tuto skutečnost nezpochybnil zástupce žalovaného pan [celé jméno svědka], který dne 21. 2. 2020 vadný balík sám odvezl z místa provádění díla. Balík lamel reprezentuje plošnou výměru 3,17 m2. Tato skutečnost nemohla způsobit, že žalovaný neprovedl dílo včas a ve sjednaném termínu, jak tvrdí žalovaný. Do termínu dokončení díla 21. 2. 2018, což je jeden den před nasmlouvanou montáží nové kuchyně, žalovaný nedokončil pokládku podlahy v celé šatně, což je plocha 4 m2 a dále na ploše 2,5 m2 a v části předsíně, kde žalovaný již položenou podlahu musel následně vytrhat včetně podkladu, když zjistil, že vstupní dveře do bytu nejdou otevřít. Žalovaný v dohodnutém termínu nepoložil podlahu v celém bytě, podlahu neolištoval a neprovedl kompletní strojové zaleštění olejem [název] dle smlouvy o dílo v ceně 5 872 Kč. Dále bylo v řízení prokázáno, že žalovaný reklamaci žalobců uznal a vadně položenou podlahu vytrhal, a to i s podkladovými vrstvami podlahy. Žalovaný vedl následně s žalobci e-mailovou komunikaci, kterou nelze označit za snahu o novaci smlouvy, když žalobcům navrhoval jako řešení ve vstupní předsíni vybudovat uprostřed místnosti schod nebo naklopenou rampu, žalovaný nedokázal zodpovědět dotazy žalobců ani se konkrétně vyjádřit k úhradě nákladů, které žalobcům vznikly neprovedením díla řádně a včas. Jednatel žalovaného [příjmení] [příjmení] se vyjádřil, že již na dílo žalobců nemá čas, protože má velké nasmlouvané zakázky, kterým se musí věnovat. Pokud se týká nákladů, které žalobkyni a) vznikly za demontáž a opětovnou montáž dodavatelem kuchyně [právnická osoba], tyto náklady žalobkyni a) vznikly z důvodu, že dílo žalovaný neprovedl řádně a včas. Pokládka podlahy probíhala od 19. 2. do 21. 2. 2018. Instalace kuchyně byla sjednána na 22. 2. 2018 a tento den byla s vědomím žalovaného nainstalována. Po té, co žalovaný uznal reklamaci žalobkyně a), byla vadná podlaha dne 28. 3. 2018 žalovaným demontována a dne 13. 4. 2018 proběhla demontáž kuchyně z důvodu nové úpravy podkladu, opětovná montáž kuchyně proběhla dne 4. 10. 2018 po předání díla jiným dodavatelem. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný nabízel žalobcům demontáž a montáž kuchyně zdarma a ani by to nebylo možné z důvodu zachování práv žalobců z odpovědnosti za případné vady kuchyně v rámci záruky. Pokud by žalovaný provedl dílo řádně a včas, náklady za demontáž kuchyně a její opětovnou montáž by žalobkyni a) nevznikly, a proto je tento nárok důvodný. Pokud se týká nákladů, které žalobkyni a) vznikly v souvislosti s vypracováním znaleckého posudku, soud je shledal důvodnými. Znalecký posudek byl žalobkyní a) zadán k posouzení stavu bytu, v jakém ho žalovaný zanechal po demontáži dřevěné podlahy, kterou položil a po té, co žalovaný odstoupil od smlouvy a rovněž k posouzení nutného rozsahu opravy podlahy před položením nové podlahové krytiny a k popsání vadných postupů žalovaného při realizaci díla, které měly za následek vady díla. Znalecký posudek potvrdil tvrzení žalobkyně a) o vadách díla. Ve znaleckém posudku je uvedeno, že v celé ploše bytu je demontována dřevěná podlaha s výjimkou plochy 7 m2 v prostoru kuchyně se zjistitelnými minimálními ponechanými dilatačními mezerami mezi krytinou a zdí (od 4 mm). V celém prostoru bytu, kde byla odstraněna dřevěná podlahová krytina, došlo k destrukci podkladu. Stávající stav podkladu je velmi nesourodý, v některých místech došlo k odstranění všech vrstev stěrky (původní i nové) a v daných místech je obnažen původní podklad. Lokálně se na podkladu vyskytují místa se zbytky lepidla, lokálně se vyskytují místa s původní stěrkou a lokálně místa se stěrkou novou. Na některých místech se vyskytují praskliny v podkladní vrstvě. Některé z nich byly zality nivelační stěrkou, o čemž svědčí zbytky stěrky v blízkém okolí praskliny. Některé praskliny byly ponechány (opět bez řádného spojení) a krytina byla lepena přes ně, o čemž svědčí zbytky lepidla naneseného přes prasklinu v podkladu. Při demontáži dřevěné podlahové krytiny žalovaným došlo k destrukci samonivelačních stěrek a poklad tak není vhodný pro pokládku žádné podlahové krytiny. Povinností žalovaného bylo před pokládkou podlahové krytiny vyhodnotit kvalitu původní podkladové vrstvy a zajistit suchý, rovný a pevný podklad. Žalovaný aplikoval na původní stěrku z roku 2004 na bázi sádry nevhodnou stěrku na bázi cementu, jde o zcela odlišné technologie stěrek, jejichž míchání je rizikové. Stejně tak žalovaný aplikoval novou vyrovnávací stěrku na starší vyrovnávací stěrku, což je rizikovým faktorem zvláště s následnou instalací dřevěné podlahové krytiny celoplošným přilepením a je nezbytné před tím provést důkladnou kontrolu původní stěrky, hlavně kontrolu pevnosti v tahu tzv. odtrhovou zkouškou a kontrolu podkladu, tj. zda je soudržný, bez prasklin, zbaven mastnot a jiných nečistot a pevnost podkladu rovněž tzv. odtrhovou zkouškou. Žalovaný neprovedl žádnou z výše uvedených kontrol ani podkladu ani původní stěrky, což se projevilo vadami podlahové krytiny vlivem nedostatečné soudržnosti krytiny s podkladem, s odkazem na popis stavu podkladu výše. Žalovaný neprovedl opravy prasklin v podkladu a aplikoval na ně přímo nivelační stěrku bez řádného spojení tzv.„ sešití“ podkladu nebo zpevnění armovací tkaninou, stejně tak žalovaný aplikoval lepidlo a lepil dřevěnou podlahu na finální podklad, ve kterém byly trhliny. Dle znalce je aplikace lepidla a lepení dřevěné podlahy na finální podklad, ve kterém jsou trhliny, nepřípustný a žalovaný tak jednoznačně porušil technologii pokládky dřevěných podlah. Žalovaný na mnoha místech vadně nalepil dřevěné lamely na podklad, svědčí o tom zcela zřetelná místa na podkladu, kde nedošlo ke spojení podlahových prken s podkladem. V těchto místech jsou zřetelné stopy nerozmáznutého hřebene, kterým bylo nanášeno lepidlo na podklad, lamely zde nebyly řádně přilepeny. Žalovaný nedodržel přípustné dilatační mezery o velikosti 8-20 mm dle velikosti pokládané plochy, u položené podlahové krytiny znalec naměřil dilatační mezery mezi krytinou a zdí na různých místech v rozmezí 4 až 8 mm, malé dilatační mezery jsou dle znalce potenciálním rizikovým místem krytiny. Řešení nerovnosti podkladu schodem nebo nakloněnou rovinou, jak žalovaný navrhoval žalobcům, označil znalec za technicky nešťastné řešení, absolutně nevyhovující estetickému hledisku. Žalovaný nedodržel povinnou dobu aklimatizace podlahové krytiny 48 hodin před pokládkou samotnou, podlahu začal pokládat cca po 3 hodinách od navezení do bytu, dle znalce nedodržení aklimatizačního procesu může způsobit vznik vad na krytině, konkrétně oddělení jednotlivých částí krytiny od podkladu, delaminace (oddělení jednotlivých vrstev krytiny), praskliny v nášlapné vrstvě, deformace tvaru krytiny (prohnutí lamel). Před montáží nové krytiny musí být provedena celková rekonstrukce podkladu, tedy odstranění zbytků stěrkových hmot, spojení podkladu v místě prasklin, které se vyskytují ve stávajícím podkladu a srovnání původního podkladu, teprve následně může být pokládána nová podlahová krytina. Pokud se týká nákladů, které žalobkyni a) vznikly v souvislosti s vymalováním bytu, soud tento nárok shledává důvodným. Jak vyplývá z e-mailu ze dne 6. 4. 2018, žalovaný uznal úhradu nákladů na opakovanou výmalbu z důvodu nutnosti opakovat proces přípravy podkladu, který je prašný. Byt žalobců byl kompletně vymalován po provedené přípravě podkladu žalovaným před položením podlahy. Při pokládce podlahy žalovaný poškodil na několika místech novou malbu potřísněním lepidlem, k dalším poškozením a znečištěním došlo i při demontáži reklamované vadné podlahy. K dalšímu poškození malby došlo při následné kompletní stavební renovaci podkladu. Žalovaný vady díla neodstranil, nenapravil stav podkladu po demontáži podlahy a od smlouvy o dílo odstoupil. Žalobci tak byli nuceni realizovat dílo přes jiného dodavatele, a po úpravě podkladu bylo nutné nechat byt znovu kompletně vymalovat. Částka 11 155 Kč, která byla fakturována, odpovídá ceně za vymalování bytu o velikosti 3 + 1, podlahová plocha 75 m2. Jednotkové ceny ve faktuře být uvedeny nemusí, žádný právní předpis tuto povinnost neukládá. Jak vyplývá z účtu žalobkyně a), faktura za výmalbu bytu byla zaplacena dne 27. 9. 2018. Žalovaný v řízení neprokázal, že by kdy nabízel žalobcům výmalbu bytu zdarma. Pokud se týká nároku, který představuje ušlý zisk z pronájmu, i tento shledal soud důvodným. O ušlém zisku z náhradního ubytování informovali žalobci žalovaného e-mailem dne 1. 3. 2018, tedy první den, kdy měl smluvní nájem náhradního bytu začít, opakovaně též e-mailem ze dne 9. 5. 2018 Nájemní smlouvou je prokázáno, že měsíční nájemné bylo sjednáno na částku 20 000 Kč a v této výši žalobkyni a) měsíční zisk z pronájmu skutečně ušel. Návrh žalovaného na provedení znaleckého posudku ve věci určení výše nájemného není v daném případě důvodným, neboť smluvní strany nájemní smlouvy, která byla jimi i již podepsána, se dohodly na výši měsíčního nájemného 20 000 Kč. K námitce žalovaného, že samotné práce na dílu měly trvat 26 dnů, soud uvádí, že žalovaný tyto práce neprovedl řádně a včas ani ve zmiňované lhůtě 26 dnů, ani do doby, kdy žalovaný od smlouvy o dílo odstoupil. Toto odstoupení považuje soud za neplatné, neboť žalovaný neodstoupil od smlouvy o dílo z důvodů, které jsou ve smlouvě o dílo uvedeny. Pokud žalovaný namítá, že zajištění jiného dodavatele bylo zcela mimo režii žalovaného, pak soud uvádí, že žalovaný mohl ovlivnit termín řádného dokončení díla a minimalizovat škody vzniklé žalobkyni a) tím, že vady díla opraví v době co nejkratší a nebude odstupovat od smlouvy o dílo z důvodu, že na zdárné provedení pokládky v požadované jakosti si žalovaný v tomto stavu nadále netroufá. Žalovaný nesplnil svoji povinnost předcházet vzniku škody ani případnou škodu svým jednáním omezit na minimum, ačkoli žalobci o ušlém zisku informovali žalovaného již [datum]. Žalovaný nárok na ušlý zisk z náhradního ubytování uznal v e-mailu ze dne 6. 4. 2018, stejně tak náklady na novou výmalbu bytu. Svědci vyslechnutí v tomto řízení potvrdili, že žalovaný provedl pokládku podlahy v bytě žalobců vadně. Svědkyně [jméno] [příjmení] uvedla, že podlaha nebyla položena dobře. Výpověď svědka [celé jméno svědka] prokázala, že tento svědek neměl v době pokládky podlahy odborné znalosti nutné pro provedení pokládky dřevěné podlahové krytiny. Svědek k fotografii označené„ pořízeno 19. 2. 2018 podklad před pokládkou podlahy, provedeno fa Sortim, trhlina v povrchu podkladu!“ uvedl k dotazu žalobce b), zda na takový podklad je přípustné položit dřevěnou podlahu lepením, že je to přípustné. Ve Znaleckém posudku č. 77/8/ 2018 ze dne 21. 10. 2018, který zpracoval znalec [jméno] [příjmení], je v odpovědi na otázku č. 9 uvedeno:„ Dřevěné podlahové krytiny je možné pokládat celoplošným přilepením k podkladu jen na takový podklad, který je náležitě připraven a splňuje veškeré parametry pro pokládku…Vyskytují-li se na podkladu jakékoliv praskliny či trhliny, je nutné před pokládkou provést úkony, které tento problém vyřeší. Nejčastěji se přistupuje k tzv.„ sešití“ podkladu… Aplikace lepidla a lepení dřevěné podlahy na finální podklad, ve kterém jsou trhliny, je nepřípustné a jedná se o porušení technologie pokládky dřevěných podlah.“. Z tohoto vyplývá, že postup, jakým společnost [právnická osoba], subdodavatel žalovaného, provedla pokládku podlahy v bytě žalobců, zcela odporuje předepsaným technologickým postupům. Pracovník najatý společností [právnická osoba] [jméno] [příjmení] provedl pokládku dřevěné podlahové krytiny lepením na podklad, který měl na několika místech viditelné trhliny, aniž by tyto trhliny byly před pokládkou podlahové krytiny jakkoli opraveny. Výpověď svědka [celé jméno svědka] shledává soud nevěrohodnou, neboť svědek si ve své výpovědi před soudem dne 22. 11. 2021 odporoval. Svědek na jedné straně uvedl k dotazu soudu, zda žalobci někdy reklamovali u žalovaného provedené práce, že žalobce b) jednou napsal, že montážníci neměli vysavač a musel jim ho půjčit a dále, že žalobce b) reklamoval větší nerovnosti mezi dveřmi, což však bylo způsobeno tím, že žalobce trval, aby žalovaný dělal nakloněnou rovinu. V další části výpovědi však svědek uvedl, že žalovaný začal pokládat podlahu, žalobci b) se to nelíbilo a před dokončením žalovanému telefonoval, ať se přijede do bytu podívat, že se mu pokládka nelíbí. Dále svědek uvedl, že když žalovaný do bytu přijel, tak v místě obýváku a kuchyně zjistil větší nerovnost o ploše 1x4 metry a žalovaný navrhl, že toto se vyseká, obrousí a položí se nová podlaha. Žalobce měl na podlaze samolepkami označeny další chyby a celkový počet vad podle žalobce b) byl 30 až 40. Bagatelizace chyb žalovaného svědkem je vyvrácena i listinnými důkazy, a to e-mailem, který žalobce b) zaslal dne [datum] žalovanému, kde je zaznamenáno, jak ze strany žalobců probíhal proces reklamace díla směrem k žalovanému. Na základě reklamace žalobců ze dne [datum] bylo v bytě žalobců provedeno dne 6. 3. 2018 místní šetření, kde se žalovaný včetně svědka [celé jméno svědka] seznámil s rozsahem žalobci reklamovaných vad. Z místního šetření byl vyhotoven protokol, který žalobkyně a) odeslala dne 8. 3. 2018 žalovanému, který jej dne 12. 3. 2018 potvrdil a současně e-mailem ze dne 12. 3. 2018 oznámil žalovaný žalobkyni a), že žalovaný vymění celou podlahu. Toto uznání reklamace žalobců bylo potvrzeno provedením demontáže celé části provedeného díla žalovaným dne 28. 3. 2018. Z tohoto vyplývá, že žalobci reklamovali nedostatky díla provedeného žalovaným ihned, jakmile tyto nedostatky byly rozpoznatelné a kdy je žalobci měli možnost zjistit a vady díla, které žalobkyně a) uplatňovala vůči žalovanému, existovaly. Svědek [celé jméno svědka] ve své výpovědi potvrdil, že laserové zaměření podkladu podlahy bylo provedeno až po demontáži podlahové krytiny realizované žalovaným dne 28. 3. 2018 a nikoliv před zahájením pokládky, která byla zahájena dne 19. 2. 2018. Kontrola připraveného podkladu, když příprava podkladu proběhla dne 29. 1. až 31. 1. 2018, proběhla pouze vodováhou, což potvrdil i svědek [celé jméno svědka]. Svědci uváděli různé důvody, proč nebyl podklad celoplošně vystěrkován. Svědci [celé jméno svědka] [celé jméno svědka] ve svých výpovědích uvedli, že se jednalo o problém s vchodovými dveřmi, které, jak uvedl svědek [celé jméno svědka], byly posazeny příliš nízko. Dále oba svědci shodně uvedli, že zadání, že mají provést jen lokální vysprávky, dostali od pana [celé jméno svědka]. Naopak svědci [jméno] [příjmení] a [celé jméno svědka] v rámci svých výpovědích uvedli, že důvodem, proč se podklad nevystěrkoval celoplošně, bylo, že žalobce b) nechtěl celoplošné stěrkování. K tomu soud uvádí: Součástí Smlouvy o dílo ze dne [datum] je cenová položková nabídka, ve které je uvedeno, že neobsahuje broušení, stěrkování, podklad bude vyhodnocen na základě fyzické kontroly po demontáži stávajících podlah. V době uzavření Smlouvy o dílo již byl žalovaný s žalobkyní a) dohodnut na způsobu nacenění prací za posouzení podkladu, broušení a případné stěrkování, a to na základě písemné nabídky žalovaného, která byla zaslána e-mailem ze dne 7. 12. 2017 žalobci b), ve kterém žalovaný předložil cenovou nabídku jednotkových cen, a to za broušení betonu 350 Kč/m2, stěrkování 1 mm/ 1 m2 cena stěrky 32 Kč bez DPH, stěrkování aplikace 1 kg = 10 Kč. Celková cena za přípravu podkladu se měla odvíjet od skutečného rozsahu prací provedených žalovaným. Dne 12. 12. 2017 žalobkyně a) odsouhlasila žalovanému předloženou cenovou nabídku. Dne 29. 1. 2018 zaslal žalovaný e-mail žalobkyni a), kde ji informoval, že naměřil nerovnosti a bude nutné brousit podklad a návrh vyúčtování žalovaný pošle až po finálním vybroušení, dle celkového rozsahu broušení a to samé platí o stěrkování. Současně žalovaný žalobkyni a) oznámil, že se určitě nebude stěrkovat celoplošně, ale pouze lokálně. Žalovaný v řízení neprokázal, že by mu žalobci dali nějaké omezení či limit v rozsahu úpravy podkladu. Pokud žalovaný argumentoval špatně osazenými vstupními dveřmi, což tvrdili i svědci [celé jméno svědka] [celé jméno svědka], že byly osazeny příliš nízko, pak soud uvádí, že se jedná o standardní bezpečnostní dveře Next ve standardních ocelových zárubních, bez jakýchkoliv specifik. Podklad podlahy klesal směrem ke dveřím a po lokálním vystěrkování u vstupních dveří se v daném místě zvýšila úroveň podlahy a po nalepení krytiny dveře nešly otevřít. Toto je prokázáno fotografií označené„ pořízeno 21. 2. 2018, pracovník zhotovitele odstraňuje podklad poté, co odtrhali nově nalepenou podlahu, jelikož nešly otevřít vchodové dveře do bytu“. Je nepochybné, že tuto skutečnost měl žalovaný zaměřit při přípravě podkladu a vyhnul by se tak problému s otevíráním dveří po nalepení krytiny. Argumentaci žalovaného, že je rozpor mezi nakloněnou rovinou (spádem) a celoplošným stěrkováním, což uváděl ve své svědecké výpovědi i pan [celé jméno svědka], neshledává soud důvodnou. Rovinnost, tedy rovný podklad, je základní podmínkou pro pokládku podlahové krytiny. Rovný podklad musí být proveden, i když je podklad ve spádu. Toto je popsáno i ve Znaleckém posudku č. 77/8/ 2018 ze dne 21. 10. 2018. I toto prokazuje, že svědci, kteří mají být odborníky na pokládku podlah, ve skutečnosti takovými odborníky nejsou. Skutečnost, že základní podklad podlahy v bytě žalobců nebyl vodorovný, byla žalovanému známa od 29. 1. 2018, kdy se pracovníci žalovaného dostavili do bytu k přípravě podkladu a kdy se poprvé seznámili se stavem podkladu po odstranění původní krytiny žalobci. Pokud svědci ve svých výpovědích uváděli, že podklad podlahy bytu žalobců nešel upravit celoplošným stěrkováním, pak toto tvrzení je vyvráceno postupem společnosti [právnická osoba], která v září 2018 provedla dodávku nové podlahy v bytě žalobců a celoplošné stěrkování bytu provedla. Tento stav je prokázán fotografiemi, na kterých je zdokumentován stav a připraveného finálního podkladu před lepením dřevěné krytiny žalovaným, tak i společností [právnická osoba]. K tvrzením žalovaného i svědků, že žalobci po demontáži podlahy dne 28. 3. 2018 s žalovaným nekomunikovali, když někteří z nich uváděli i období 2 měsíců, pak toto je vyvráceno listinnými důkazy, a to e-mailovou komunikací mezi účastníky v dubnu a květnu 2018. Žalovaný e-mailem ze dne 4. 4. 2018 předložil žalobcům kvalifikovaný návrh na řešení stavu vzniklého po demontáži nalepené vadné krytiny. Součástí předmětného návrhu byla rampa v předsíni. Na dotaz žalobce b) dne 6. 4. 2018 přidal žalovaný k rampě alternativu schodu uprostřed místnosti předsíně. V cenové nabídce žalovaného ze dne 4. 4. 2018 byla udaná hodnota potřebného množství stěrky k získání rovinnosti podkladu 2 875 kg a cenová kalkulace za materiál stěrky a práce provedení stěrkování ve výši 75 341,50 Kč včetně DPH. [právnická osoba] při své realizaci aplikovala množství stěrky o hmotnosti 1 185 kg a účtovaná cena za stěrku a provedení stěrkování byla 40 484,66 Kč včetně DPH. [právnická osoba] ve své kalkulaci, která je jako cenová nabídka součástí smlouvy o dílo mezi touto společností a žalobci spočítala shodné množství štěrky jako pak při realizaci bylo spotřebováno. Z tohoto vyplývá, že žalovaný nebyl schopen kvalifikovaného odhadu při provádění díla. To, že žalovaný porušil při provádění díla zavedené technologické postupy, je prokázáno i Znaleckým posudkem č. 77/8/ 2018 ze dne 21. 10. 2018, když znalec uvedl, že jsou nedostatečně provedené dilatační mezery mezi krytinou a zdí, když znalec zjistil mezery od velikosti od 4 mm. Normou předepsané mezery jsou o velikosti 8.20 mm. Aplikací nové stěrky na bázi cementu na původní stěrku na bázi sádry vznikl rizikový faktor, jelikož jde o zcela odlišné technologie stěrek. Rizikovým faktorem bylo již samotné provedení nové stěrky na původní stěrku, zvláště s ohledem na pokládku celoplošným lepením. Nebyla provedena kontrola původní stěrky kontrolou pevností v tahu, která se provádí tzv. odtrhovou zkouškou. Nebyla řádně provedena kontrola připraveného podkladu před pokládkou krytiny v předepsaném rozsahu. Konkrétně nebylo provedené měření zbytkové vlhkosti podkladu; nebyla řádně provedena optická kontrola podkladu, kterou se vylučuje pokládka na podklad s prasklinami; nebyla řádně provedena kontrola rovinnosti podkladu, když tato byla provedena vodováhou a nikoli předepsaným způsobem latí s podložkami na obou koncích a měřícím klínem. Dále znalec konstatoval pokládku krytiny lepením na podklad s prasklinami bez předcházející předepsané opravy podkladu. Dále znalec konstatoval nedokonalé spojení podlahových lamel s podkladem, tedy nedokonalé přilepení krytiny k podkladu. Dále znalec konstatoval, že nebyla splněna předepsaná doba aklimatizace podlahové krytiny před pokládkou v místě realizace. Předepsaná lhůta aklimatizace je 48 hodin. Aklimatizace krytiny v případě provedení žalovaného byla cca 3 hodiny (dne 19. 2. 2018) a to v měsíci únoru, kdy teplotní rozdíl mezi místem skladování a transportu krytiny a místem realizace pokládky krytiny byl cca 20 stupňů. Z provedených důkazů soud dospěl k závěru, že žalovaný hrubě podcenil přípravu podkladu a kontrolu připravenosti podkladu a žalovanému a jeho subdodavateli chyběly znalosti k řádnému provedení díla bez vad. Tím, že nový zhotovitel společnost [právnická osoba] dílo provedl řádně a bez vad, je prokázáno, že i žalovaný, pokud by provádění díla věnoval řádnou a odbornou péči, mohl dílo provést řádně a bez vad. Výše uvedené vady díla způsobené činností žalovaného soud posoudil jako podstatné porušení smlouvy o dílo ze strany žalovaného. Žalovaný je odpovědný za vady takto vzniklé, jelikož si žalobkyně a) nechala zhotovit dílo od profesionála a žalobkyně a) mohla mít legitimní očekávání, že si žalovaný bude jako profesionál i počínat a tato profesionalita měla zahrnovat i řádně provedení podkladu před položením dřevěné podlahy v bytě žalobců. Odpovědnosti za vady by se žalovaný mohl zprostit pouze v takovém případě, kdyby jako profesionál měření rovnosti podkladu před pokládkou podlahové krytiny provedl a žalobkyni a) včas upozornil na jeho nevhodnost, což však žalovaný v daném případě neučinil. Je odpovědnosti zhotovitele – odborníka, aby v každém konkrétním případě navrhl takový postup provedení díla, který zaručí základní vlastnosti věci (její součásti), a který splňuje odborně technické požadavky. Povinnost provést dílo s potřebnou péčí znamená, že zhotovitel musí postupovat způsobem, jakým se obvykle při provedení díla k tomu kvalifikovanými osobami postupuje. Je na něm, aby odborně vyhodnotil podmínky pro pokládku podlahy v daném místě, včetně toho, zda podklad, například při zvoleném typu krytiny, materiálu, technologii pokládky apod. nemá nedostatky bránící řádnému provedení díla. Pokud by se v tomto směru podmínky pro řádné provedení díla ukázaly být nevhodné, je zhotovitel povinen na to objednatele bez zbytečného odkladu upozornit. Takovou povinnost nemá pouze tehdy, nemohl.-li nevhodnost zjistit ani při vynaložení potřebné péče (§ 2594 odst. 1 NOZ). Pokud tak zhotovitel učiní před započetím pokládky nebo v průběhu provádění díla, nastupuje režim § 2954 odst. 2 až 4 NOZ. To se však v projednávané věci nestalo, neboť žalovaný dílo provedl. Nevhodnost podkladu byla zjištěna až po té, co žalobkyně a) uplatnila právo z vadného plnění. V takovém případě je namístě režim § 2102 odst. 1 NOZ, podle něhož se žalovaný jako zhotovitel odpovědnosti mohl zprostit pouze, pokud prokázal, že na nevhodnost předané věci (zde nevhodného podkladu) objednatele včas upozornil a objednatel na jejím použití trval, nebo pokud prokázal, že nevhodnost předané věci ani při vynaložení dostatečné péče nemohl zjistit. Toto se však nestalo, tudíž práva žalobkyně a) z vadného plnění nemohou být dotčena. V řízení bylo prokázáno, že vada díla byla způsobena pokládkou podlahové krytiny na nevhodný podklad a že ji žalovaný realizoval, aniž by podklad řádně zaměřil a dílo vadně provedl. Protože žalovaný jako zhotovitel díla neprokázal, že by žalobce na nevhodnost podkladu včas upozornil a že ti na jeho použití výslovně trvali, nemůže být dotčeno právo žalobkyně a) z vadného plnění (§ 20102 odst. 1 NOZ). Závěrem soud konstatuje, že žalovaný provedl dílo s vadami, vady díla byly žalobci včas a řádně reklamovány bez zbytečného odkladu po té, co vady na díle zjistili, žalovaný reklamaci vad díla uznal s tím, že vadnou podlahu vymění, ale vadnou podlahu žalovaný pouze demontoval, ale již neprovedl novou úpravu podkladu ani nepoložil novou podlahu, tedy vady reklamovaného díla odstraněny nebyly, a nakonec od smlouvy o dílo odstoupil s tím, že nápravu vadného díla již neprovede. Současně s reklamacemi vad díla žalobkyně a) upozorňovala žalovaného včas, řádně a opakovaně na škody, které jí vznikají tím, že dílo nebylo provedeno řádně a včas. Žalovaný tedy věděl, že žalobkyni a) vzniká škoda a neudělal nic, aby škodám zabránil nebo je minimalizoval. Jednotlivé nároky na náhradu škody žalobkyně a) řádně zdokladovala a prokázala. Vzhledem k tomu, že se žalovaný ocitl vůči žalobkyni a) s peněžitým plněním v prodlení, přísluší žalobkyni a) ve smyslu § 1970 NOZ nárok na úrok z prodlení, a to ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem a důvodům proto soud žalobě vyhověl v plném rozsahu, a rozhodl tak, jak je uvedeno pod bodem I. výroku rozsudku. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně a) byla ve věci plně úspěšná, a proto ji soud přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 12 109 Kč. Tato částka se sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 9 109 Kč a z částky 3 000 Kč, která představuje 10 paušálních náhrad po 300 Kč (předžalobní výzva, sepis žaloby, replika ze dne 17. 8. 2020 k vyjádření žalovaného k žalobě, příprava na jednání dne 22. 11. 2021, účast na jednání před soudem dne 22. 11. 2021 od 8.30 hodin do 12:47 hodin – 3 úkony, doplnění tvrzení ze dne 30. 11. 2021, příprava na jednání dne 31. 1. 2020, účast na jednání před soudem dne 31. 1. 2022), když žalobkyně a) nebyla v řízení zastoupena advokátem (§ 151 odst. 3 o.s.ř.). Žalobci b), který proti žalovanému a vedlejšímu účastníku řízení na straně žalovaného nebyl ve věci úspěšný, uložil soud zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení celkem 45 000 Kč, když tato částka se sestává z odměny za právní zastoupení žalovaného advokátem podle § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 43 500 Kč za 5 úkonů právní služby po 8 700 Kč (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření žalovaného k žalobě ze dne 20. 7. 2020, účast na jednání před soudem dne 22. 11. 2021 od 8.30 hodin do 12:47 hodin – 3 úkony), a z náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 3 a 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 1 500 Kč za 5 úkonů právní služby po 300 Kč (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření žalovaného k žalobě ze dne 20. 7. 2020, účast na jednání před soudem dne 22. 11. 2021 od 8.30 hodin do 12:47 hodin – 3 úkony). Právní zástupce žalovaného nedoložil, že je plátcem DPH. V souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř., vzhledem k tomu, že žalovaný byl v řízení zastoupen advokátem, uložil soud žalobci b) zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalovaného. Dále soud uložil žalobci b) ve smyslu ustanovení § 151 odst. 3 o.s.ř. zaplatit vedlejšímu účastníkovi na straně žalovaného náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč za 3 úkony po 300 Kč (účast na jednání před soudem dne 22. 11. 2021 od 8:30 hodin do 12:47 hodin), když vedlejší účastník řízení na straně žalovaného nebyl v řízení zastoupen advokátem. Lhůtu k plnění stanovil soud podle § 160 odst. 1 věty první před středníkem o.s.ř., když pro stanovení lhůty delší či pro povolení splátek neshledal zákonné důvody.