16 C 111/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Poláchovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované a žalované obě zastoupené advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 70 200 Kč s příslušenstvím

I. Žalované jsou povinny společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni částku 70 200 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 23 400 Kč od 26. 3. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 23 400 Kč od 26. 4. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 23 400 Kč od 26. 5. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalované jsou povinny společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 59 944,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástukyně žalobkyně. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovaným uložena povinnost zaplatit žalobkyni 70 200 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně jako pronajímatel a žalované jako nájemci uzavřely dne 30. 9. 2020 nájemní smlouvu týkající se rodinného domu v [adresa] Nájemní smlouva byla sjednána na dobu určitou do 14. 10. 2021. Nájemné bylo sjednáno ve výši 22 000 Kč měsíčně, se splatností předem, vždy do 25. dne předcházejícího měsíce. Žalované byly povinny spolu s nájemným hradit rovněž zálohy na vodné a stočné ve výši 1 050 Kč měsíčně a internet ve výši 350 Kč měsíčně. Celkem 23 400 Kč měsíčně. Poslední platbu za nájemné a služby zaplatily žalované v únoru 2021. Žalobkyně obdržela e-mailovou zprávu nazvanou„ Výpověď z nájmu“, ve které bylo uvedeno, že smlouvu o nájmu žalované vypovídají, neboť již nemají zájem na pokračování smluvního vztahu. Toto sdělení není výpovědí a nezpůsobilo žádné právní účinky. Žalovaná částka představuje dlužné nájemné a zálohy na služby na měsíc duben 2021 ve výši 23 400 Kč, na měsíc květen 2021 ve výši 23 400 Kč a na měsíc červen 2021 ve výši 23 400 Kč. Žalované uplatněný nárok neuznaly. Nájemní smlouva byla žalovanými ke dni 28. 2. 2020 vypovězena, přijetí výpovědi potvrdil jednatel žalobkyně písemně e-mailem. Ke dni 28. 3. – 29. 3. 2020 chtěly žalované předat předmět nájmu, jednatel žalobkyně přišel s novým zájemcem, ale o předání domu nejevil zájem. Proto poslaly klíče jednateli žalobkyně poštou. V období od 27. 10. 2020 do 16. 12. 2020 vznikl v domě obrovský nedoplatek za elektřinu. Přesto byla v objektu stále zima (16 ºC). Zjistily, že v jejich elektroměru byl napojen cizí kabel. V domě bylo nevyhovující vratké točité schodiště, které spojovalo přízemí a první patro domu. Žalobkyně při sjednání nájmu slíbila, že schodiště bude vyměněno za bezpečnější, což se nestalo. V blízkosti domu se stavělo, nedalo se tam pořádně přijet, okolí bylo zablácené. Došlo tedy ke změně okolností, za nichž byla smlouva uzavřena a výpověď byla řádně podána. Mezi stranami není sporu o tom, že žalobkyně je vlastníkem rodinného domu [adresa] na adrese [adresa], [číslo] v [obec]. Na základě nájemní smlouvy ze dne 30. 9. 2020 přenechala žalobkyně žalovaným jako společným nájemcům do užívání menší domek na zahradě rodinného domu [adresa] kolaudovaný jako ateliér. Nájemní smlouva byla sjednána na dobu určitou, do 14. 10. 2021. Bylo sjednáno nájemné ve výši 22 000 Kč měsíčně se splatností předem vždy do dvacátého pátého dne předcházejícího měsíce. Žalované byly povinny hradit rovněž zálohy na vodné a stočné ve výši 1 050 Kč měsíčně a internet ve výši 350 Kč měsíčně, celkem 23 400 Kč měsíčně. Naposledy bylo nájemné uhrazeno v únoru 2021. Žalované byly vyzvány k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 8. 6. 2021. Soud provedl dokazování výslechem svědků a listinami navrženými účastníky. Svědkyně [celé jméno svědkyně] (spolubydlící žalovaných) vypověděla, že v domě nebyla spokojená, byla tam zima. Měly velký nedoplatek za elektřinu, [příjmení] [příjmení] poté část nedoplatku zaplatil. Osobně s pronajímatelem žádnou závadu neřešila. [příjmení] [celé jméno žalované] ví, že byl nalezen další kabel u elektroměru a že pronajímatel slíbil upravit schodiště. [celé jméno žalované] jí řekla, že v únoru ústně oznámila [jméno] [příjmení], že chtějí nájem vypovědět, poté mu zaslala výpověď e-mailem. [celé jméno žalované] se s [jméno] [příjmení] dohodla, že předají dům i klíče. V březnu se setkala s [jméno] [příjmení] kvůli předání domu. Dům byl uklizený. [příjmení] [příjmení] přivedl nového zájemce o nájem, kterého poté vyprovodil a už se nevrátil. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že pracuje pro žalobkyni jako řidič. Stěhoval žalované do [obec]. Při stěhování mu [jméno] [příjmení] [příjmení] dala 6 000 Kč v hotovosti s tím, že jsou na tom s [jméno] [příjmení] domluveni. Peníze byly určeny k platbě v servisu. Měl zpoždění a [příjmení] [příjmení] nechtěl, aby se pro peníze vracel do firmy. Jednatel žalobkyně [příjmení] [příjmení] sdělil, že se žalovanými měli původně dobré vztahy, snažil se jim vyhovět. Řidič žalobkyně pomáhal se stěhováním žalovaných, nestíhal servis, proto požádal [celé jméno žalované], aby řidiči půjčila 6 000 Kč. Po telefonické urgenci [celé jméno žalované] peníze se zpožděním vrátil. Schody v domě si žalovaná prohlédla, byla spokojená. Mluvili o tom, že kdyby žalované chtěly, mohlo by se ke schodišti přidat druhé zábradlí. Navrhoval i protiskluzové nášlapy. Žádný další kabel na elektroměr připojen nebyl. Co se týče vyúčtování elektřiny, záleží na nastavení kotle. Žalované měly kotel nastaven na nízkou teplotu, proto byla v domě zima. 12. 10. 2021 se setkal s [celé jméno žalované], otevřel krabičku, kde byly klíče od tomu. Vešli dovnitř, byl tam puštěný kotel, mrtvý pták a otevřené okno, kudy zatékalo dovnitř. Ze strany žalovaných byly náznaky, že by chtěly odejít. [celé jméno žalované] poslala výpověď e-mailem, ke kterému nebyl připojen žádný průvodní text. Na to reagoval. Nájemní smlouva pokračovala. Přišel do domu s novým zájemcem, kterému se dům nelíbil. Na předání nájmu se před 14. 10. 2021 s nikým nedomlouval. 12. 10. 2021 se setkali s [celé jméno žalované] u domu, otevřel krabičku s klíči a vstoupili dovnitř. [celé jméno žalované] odmítla podepsat předávací protokol. Svědek [celé jméno svědka] vypověděl, že dělá stavební práce pro [jméno] [příjmení]. Stavěl byt, ve kterém žalované bydlely. Nastavoval kotel v bytě, který byl nastaven na nízkou teplotu, proto topení nehřálo. Svědek [celé jméno svědka] uvedl, že pro žalobkyni dělá elektroinstalace a různé rozvody. V domku instaloval termostat kvůli úspoře na topení. Žalovaným vysvětloval, že mají nastavenou nízkou teplotu vody v kotli (30 – 35 ºC), bylo zapotřebí, aby voda měla alespoň 45 ºC, aby radiátory začaly topit. Když však přišel příště, teplota vody byla opět nastavena nízko. Spotřeba elektřiny žalovaných odpovídala faktu, že se v objektu topilo pouze elektrokotlem. Není si vědom toho, že by zjistil neoprávněný odběr elektřiny. Nenašel žádný kabel směřující do jiného objektu. Na kotli nebyla žádná závada, byl pouze špatně nastaven. Žalovaná [celé jméno žalované] vypověděla, že topení bylo nastaveno správně, na 45 – 50 ºC, přesto stále mrzly. Ihned po nastěhování řešily nevyhovující schody. Po okolním staveništi se stále pohybovali dělníci, proto v domě neměly žádné soukromí. Dům vymalovaly, vracely ho v lepším stavu, než v jaké ho přebíraly. Předání domu se zúčastnila spolubydlící [celé jméno svědkyně] [příjmení] [příjmení] přišel se zájemcem, pak zmizel. Výpověď poslaly [jméno] [příjmení] e-mailem, sdělil jim, že měsíční lhůta pro skončení nájmu platí jen pro pronajímatele. V dubnu je upozornil, že nájem stále běží, pak už nekomunikoval. [příjmení] [jméno] [příjmení] výpověď neřešila. Žalovaná [celé jméno žalované] sdělila, že už při prohlídce domu si všimla vratkých špatně upevněných kluzkých schodů do patra. Byla ujištěna, že schody budou vyměněny. Po 14 dnech bydlení psala e-mail, kde popsala nedostatky. Vznikl nedoplatek za elektřinu ve výši 8 934 Kč, [příjmení] [příjmení] jí zaslal na účet kompenzaci ve výši 6 000 Kč, poté, co mu řekla o neoprávněném odběru. Po celou dobu byla v domě zima. Uklouzla na schodech a narazila si žebra. Poprvé s [jméno] [příjmení] hovořila o výpovědi telefonicky v únoru, poté, co jim [celé jméno svědkyně] sdělila, že se chce odstěhovat. 27. 2. poslala [jméno] [příjmení] výpověď e-mailem, na to nereagoval. Připustila, že tento e-mail mohl spadnout do hromadné pošty, proto 23. 3. poslala znovu samotnou přílohu. Termín pro předání domku sjednali s panem [příjmení] na 29.

3. Dům byl k tomuto datu vymalován. Pokud žalobkyně zpochybňuje pravost e-mailů předložených jako důkaz, uvádí, že přišla o celý obsah počítače. Známá, která pracuje ve [právnická osoba], jí pomohla opatřit e-maily, které si vyměnila se žalobkyní. Proto tyto e-maily vypadají jinak, než jak by vypadaly, pokud by je vytiskla ze své e-mailové schránky. Z rozhodnutí o dodatečném povolení stavby ze dne 11. 3. 2020 je zřejmé, že bylo vydáno stavební povolení na stavbu ateliéru (předmětu nájmu). Z nájemní smlouvy ze dne 30. 9. 2020 mj. vyplývá, že nájem prostoru končí uplynutím doby, na kterou byl sjednán, dohodou stran nebo výpovědí podle zákona. Z přílohy [číslo] k nájemní smlouvě ze dne 30. 9. 2020 je zřejmé, že spolubydlící žalovaných se stala [celé jméno svědkyně]. Platba záloh na vodné a stočné činila 1 050 Kč měsíčně a platba za internetové připojení 350 Kč měsíčně. Z předávacího protokolu ze dne 12. 10. 2020 vyplývají stavy elektroměru a vodoměru ke dni předání. Žádné závady nejsou uvedeny. Z e-mailu ze dne 25. 10. 2020, 21:32 hod., který zaslala žalovaná [celé jméno žalované] [příjmení] [příjmení], je zřejmé, že žalovaná si stěžovala, že za ní za 14 dnů nikdo nepřišel kvůli schodům, na kterých se málem zabila se psem v náručí, stěžovala si na chození po prknech, nefunkční internet ve druhém patře, rozbité žaluzie, praskající zdi, zrezivělou toaletu. Dále poukázala na nutnost opravy horní sprchy. K e-mailu jsou ke každé stížnosti žalované připojeny komentáře jednatelky žalobkyně [jméno] [příjmení]. Z vyúčtování za elektřinu za období od 27. 10. 2020 do 16. 12. 2020 v předmětném objektu vyplývá, že celková spotřeba elektřiny byla 4 514,00 kWh, vyúčtování skončilo nedoplatkem ve výši 8 934,77 Kč. Z dokumentu„ výpověď z nájmu“ je zřejmé, že žalovanému napsaly [jméno] [příjmení], že jelikož v současnosti nemají zájem na pokračování smluvního vztahu, tímto smlouvu o nájmu ze dne 30. 9. 2020 vypovídají. Dokument není datován a je podepsán žalovanými ručně psanými podpisy bez ověření. Z dokumentu dále vyplývá, že byl sepsán 28. 2. 2021 a s ohledem na ve smlouvě sjednanou měsíční výpovědní lhůtu bude dům ke dni 31. 3. 2021 uveden do původního stavu a budou předány klíče. Z print screenu obrazovky počítače [jméno] [příjmení] vyplývá, že dne 23. 3. 2021 byl [jméno] [příjmení] doručen e-mail od [celé jméno žalované], který obsahoval pouze přílohu nazvanou„ výpověď černokostelecká“. Z reakce na výpověď z nájmu dopisem právní zástupkyně žalobkyně ze dne 21. 5. 2021 se podává, že dokument„ výpověď z nájmu“ není výpovědí a nezpůsobilo účinky, které mu žalované přičítají. Nájemní smlouva byla sjednána do 14. 10. 2021 a nájemní vztah stále trval. Žalované byly vyzvány k úhradě dlužné částky za nájemné za měsíce duben a květen 2021 ve výši 46 800 Kč. Z vyúčtování jistoty, jednostranného zápočtu ze dne 12. 11. 2021, vyplývá, že žalobkyně sdělila žalovaným, že jimi zaplacenou jistotu ve výši 22 000 Kč započetla vůči pohledávce za nezaplacené nájemné za období července 2021 ve výši 22 000 Kč. Z výzvy k úhradě (vodného, stočného a internetu) a výzvě k úhradě nákladů za malování předmětu nájmu ze dne 21. 12. 2021 je zřejmé, že v souvislosti s ukončením nájemního vztahu ke dni 14. 10. 2021 provedla žalobkyně vyúčtování vodného, stočného a internetu za dobu trvání nájmu (15. 10. 2020 – 14. 10. 2021). Za vodné má být žalovanými doplacena 1 862,21 Kč, za internet 2 626 Kč. Za vymalování a vyspravení zdí v předmětu nájmu požadovala žalobkyně po žalovaných úhradu částky 16 800 Kč. Z dodejky ze dne 4. 5. 2021 je zřejmé, že žalovaná [celé jméno žalované] zaslala [jméno] [příjmení] poštovní zásilku, která byla dodána dne 7. 5. 2021. Z barevných fotografií vnitřku domu pořízených [celé jméno svědkyně] dne 29. 3. 2021 je zřejmé, že dům byl vyklizený. Po zhodnocení dalších provedených listin dospěl soud k závěru, že nemají pro rozhodnutí ve věci význam. Na základě zjištění učiněných po provedeném dokazování a jejich zhodnocení ve smyslu § 132 o.s.ř. dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalobkyně jako pronajímatel a žalované jako nájemci uzavřeli nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl dům – atelier (nesporné, rozhodnutí o dodatečném povolení stavby). Nájem byl sjednán na dobu určitou do 14. 10. 2021. Bylo sjednáno nájemné včetně zálohy na vodné a stočné v celkové výši 23 400 Kč měsíčně. Naposledy bylo nájemné uhrazeno v únoru 2021 (nesporné). Žalované byly v domku nespokojené, zejména z důvodu nevyhovujících schodů do patra a nízké teploty uvnitř domku (výpověď žalovaných, svědkyně [celé jméno svědkyně], e-mail žalované [celé jméno žalované] ze dne 25. 10. 2020, 21:32 hod.) Dne 23. 3. 2021 obdržela žalobkyně e-mail od žalované [celé jméno žalované] nazvaný„ Výpověď z nájmu“, který neobsahoval žádný průvodní text, pouze k němu byla připojena příloha (tvrzení žalobkyně, výpověď žalované [celé jméno žalované], printscreen obrazovky [jméno] [příjmení]). V příloze k e-mailu bylo uvedeno, že žalované vypovídají smlouvu o nájmu, neboť již nemají zájem na pokračování smluvního vztahu (dokument„ výpověď z nájmu“). [ulice] března se v domě sešli [celé jméno svědkyně] a [příjmení] [příjmení] s novým zájemcem o nájem, kterému se však dům nelíbil (výpověď [celé jméno svědkyně], [jméno] [příjmení]). Jelikož žalobkyně předmět nájmu nepřevzala, zaslala žalovaná [celé jméno žalované] klíče od domu [jméno] [příjmení] poštou (výpověď žalované [celé jméno žalované], dodejka). K předání předmětu nájmu došlo až 12. 10. 2021 (výpověď [jméno] [příjmení]). Na základě výše uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 2286 odst. 1 občanského zákoníku (dále jen o.z.) vyžaduje výpověď nájmu písemnou formu a musí dojít druhé straně. Výpovědní doba běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co výpověď došla druhé straně. Podle § 561 o.z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícícho. Podle § 562 odst. 1 o. z., písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Písemná forma právního úkonu tedy předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle (právní úkon) jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby. Jak vyplývá z judikatury Nejvyššího soudu, prostý email bez elektronického podpisu nesplňuje požadavek písemného právního jednání (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 6. 2017, sp. zn. 20 Cdo 1741/2017, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 5. 2019, sp. zn. 26 Cdo 1230/2019). Pro zachování písemné formy ve smyslu § 562 odst. 1 o. z. bylo nutné e-mail, kterým byla výpověď zaslána, doplnit o elektronický podpis. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalovaná odeslala dne 23. 3. 2021 [jméno] [příjmení] e-mail s přílohou, kterou tvořila výpověď, avšak bez průvodního textu. Výpověď obsahovala scan vlastnoručních podpisů žalovaných. E-mail však nebyl elektronicky podepsán, proto nebyla zachována zákonem požadovaná forma výpovědi z nájmu. Podle § 2287 o.z. platí, že nájemce může vypovědět nájem na dobu určitou, změní-li se okolnosti, z nichž strany při vzniku závazku ze smlouvy o nájmu zřejmě vycházely, do té míry, že po nájemci nelze rozumně požadovat, aby v nájmu pokračoval. Z uvedeného ustanovení pak nevyplývá povinnost, aby výpověď obsahovala výpovědní důvody. Soud se nad rámec výše uvedeného zabýval také otázkou, zda došlo k takové změně okolností, z nichž strany při uzavření smlouvy vycházely a zda byla tato změna tak výrazná, že žalované opravňovala k podání výpovědi. Soud dospěl k závěru, že k takové změně okolností nedošlo. Žalované uváděly dva hlavní důvody výpovědi, a to zimu v domě (16 ºC) a nevyhovující schody do patra, které denně používaly. Co se týče teploty v domě, svědci [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka] vyvrátili tvrzení žalovaných, že kotel špatně fungoval. Shodně uvedli, že voda v kotli byla nastavena na nízkou teplotu, proto topení netopilo, popř. topilo jen málo. Otázkou je, zda bylo topení elektrokotlem v daném objektu vhodně zvolené s ohledem na izolaci domu a jeho velikost, žalovaným však byl způsob vytápění objektu od počátku nájmu znám. Svědek [celé jméno svědka] vyloučil, že by na místě docházelo k černému odběru elektřiny, jak tvrdily žalované, spotřebu elektřiny označil za odpovídající situaci. Dalším důvodem pro podání výpovědi pak byly nevyhovující schody do patra domu. Žalované si pronajímanou nemovitost měly možnost prohlédnout a již od počátku nájemního vztahu tedy musely vědět, jaké schody v domě jsou. Žalobkyně popřela, že by přislíbila výměnu schodů. [příjmení] [příjmení] navrhoval žalovaným přidání zábradlí a protiskluzové nášlapy, toho však žalované nevyužily. Nemohlo tedy dojít ke změně okolností, z nichž strany při vzniku závazku vycházely. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že výpověď nájmu nesplnila zákonem požadovanou formu, navíc nebyly splněny podmínky pro výpověď nájmu na dobu určitou. Žaloba je proto důvodná, soud jí v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovaným povinnost k úhradě žalované částky, a to společně a nerozdílně, neboť se jedná o jejich společnou povinnost. Vzhledem k tomu, že žalované nezaplatily žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitly se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení podle § 1970 o.z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to vždy ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty k zaplacení nájemného. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 59 944,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 510 Kč a z nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty 70 200 Kč ve výši: -) 3 940 Kč za 1 úkon právní služby (příprava a převzetí zastoupení), -) 3 940 Kč za 1 úkon právní služby (předžalobní výzva), -) 3 940 Kč za 1 úkon právní služby (žaloba), -) 3 940 Kč za 1 úkon právní služby (účast na jednání před soudem dne 30. 3. 2022), -) 7 880 Kč za 1 úkon právní služby (vyjádření dne 2. 10. 2021 a 27. 4. 2022) -) 7 880 Kč za 2 úkony právní služby (účast na jednání před soudem dne 18. 5. 2022), -) 7 880 Kč za 2 úkony právní služby (účast na jednání před soudem dne 20. 7. 2022), -) 3 940 Kč za 1 úkon právní služby (účast na jednání před soudem dne 14. 9. 2022), uvedený v § 11 odst. 1 a.t., včetně 11 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 46 640 Kč ve výši 9 794,40 Kč.