16 C 113/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl soudkyní JUDr. Jitkou Poláchovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Adresa zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Anonymizováno, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 o náhradu majetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím a nesprávným úředním postupem

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně se domáhala náhrady majetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím a nesprávným úředním postupem podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů. Žaloba byla odůvodněna tím, že, stručně řečeno, žalobkyně žalované dne datum a ještě datum podala oznámení držitele zaměstnanecké karty o změně zaměstnavatele, pracovního zařazení nebo o zaměstnání na další pracovní pozici u stejného nebo dalšího zaměstnavatele (dále jen „oznámení o změně zaměstnavatele“) v souladu s § 42g odst. 7, 8 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území Anonymizováno a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, na což žalovaná reagovala sděleními o nesplnění podmínek pro další zaměstnávání žalobkyně ze dne datum a datum. Zrušení těchto sdělení se žalobkyně domohla až rozhodnutím Anonymizováno pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců (dále jen „Komise“) na základě žaloby podané ke Krajskému soudu v Brně a kladné sdělení žalované o splnění podmínek pro změnu zaměstnavatele bylo žalovanou vydáno až datum. Sdělení žalované žalobkyně považuje za nezákonná rozhodnutí, přičemž v příčinné souvislosti s těmito rozhodnutími vznikla žalobkyni majetková újma, a to ušlá mzda v zaměstnání za období od datum do datum ve výši částka a náklady na právní zastoupení žalobkyně ve výši částka. Poté, co Krajský soud v Brně žalobu žalobkyně směřující proti výše uvedeným sdělením žalované postoupil Anonymizováno, zrušila Anonymizováno dne datum sdělení žalované. Rozhodnutí o splnění podmínek pro změnu zaměstnavatele však žalovaná vydala až datum. Za období od datum do datum žalobkyně požadovala náhradu majetkové újmy v podobě ušlé mzdy ve výši částka. Žalovaná uplatněný nárok neuznala. V dané věci nebylo vydáno rozhodnutí, které by po nabytí právní moci bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem, není tudíž splněna jedna z podmínek daných zákonem pro úspěšné uplatnění nároku na náhradu škody. Co se týče nároku spojeného s tvrzenými průtahy řízení lze konstatovat, že správní orgán I. stupně byl od datum do datum nečinný. Za tento průtah se žalovaná žalobkyni omluvila, což považuje za dostačující formu satisfakce. Z provedených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti. Z pracovní smlouvy ze dne datum uzavřené mezi společností právnická osoba jako zaměstnavatelem a žalobkyní jako zaměstnancem vyplývá, že žalobkyně měla u zaměstnavatele nastoupit na pozici operátor/montážní dělník výrobků z pryže a plastů, přičemž dnem nástupu do práce byl stanoven den následující po vydání potvrzení o splnění podmínek pro vydání zaměstnanecké karty zaměstnance. Mzda byla stanovena mzdovým výměrem. Ze mzdového listu pracovníka – žalobkyně za rok 2022 a 2023 bylo zjištěno, že od května 2022 do září 2023 byla žalobkyni zaměstnavatelem společností právnická osoba vyplácena mzda v průměrné výši částka měsíčně. Ze mzdového výměru ze dne datum se podává, že základní hrubá mzda žalobkyně odpovídá tarifu Anonymizováno. Z dokumentu Odměňování zaměstnanců ve společnosti právnická osoba vyplývá, že fixní tarifní mzdy platné od datum k tarifu Anonymizováno činí částka. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti pro posouzení a rozhodnutí věci významné, případně byly tyto skutečnosti mezi stranami nesporné a soud je vzal za svá skutková zjištění. Na základě zjištění učiněných po provedeném dokazování a jejich zhodnocení ve smyslu § 132 o.s.ř. dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který je mezi stranami nesporný: Dne datum bylo žalované doručeno oznámení žalobkyně o změně zaměstnavatele. Žalovaná na oznámení žalobkyně reagovala sdělením ze dne datum, vydaným pod č.j. Anonymizováno. Dne datum bylo žalované doručeno další oznámení žalobkyně o změně zaměstnavatele. Žalovaná na oznámení žalobkyně reagovala sdělením ze dne datum, vydaným pod č.j. Anonymizováno. Dne datum byl žalované doručen podnět žalobkyně ke zrušení sdělení ze dne datum a datum. Žalovaná podnětu žalobkyně nevyhověla a žalobkyni o této skutečnosti vyrozuměla dne datum. Proti sdělení ze dne datum a datum podala žalobkyně žalobu datovanou datum spojenou s návrhem na přiznání odkladného účinku žaloby. Dne datum vydal Krajsky soud v Brně usnesení č. j. spisová značka, kterým žalobu odmítl a věc postoupil Anonymizováno, která je příslušná k rozhodnutí o odvolání. Dne datum vydala Komise pod č.j. Anonymizováno opatření proti nečinnosti, kterým přikázala žalované, aby předala Anonymizováno kompletní spisový materiál vedený pod sp. zn. Anonymizováno, a to do 10 dnů ode dne doručení tohoto příkazu. Dne datum vydala Komise pod č.j. Anonymizováno rozhodnutí, kterým zrušila sdělení ze dne datum a věc vrátila žalované k novému projednání. Ve stejný den vydala Komise pod č.j. Anonymizováno rozhodnutí, kterým zrušila sdělení ze dne datum a věc vrátila žalované k novému projednání. Nejvyšší správní soud rozhodl rozsudkem ze dne datum č.j spisová značka o zamítnutí kasační stížnosti žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne datum, č. j. spisová značka. Dne datum vydala žalovaná pod č.j. Anonymizováno výzvu k uplatnění práva vyjádřit se k podkladům. Dne datum vydala žalovaná pod č.j. Anonymizováno výzvu k uplatnění práva vyjádřit se k podkladům. Dne datum podala žalobkyně ke Komisi žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti ve smyslu ustanovení § 80 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „SŘ“), kterou se žalobkyně domáhala učinění některého z opatření proti nečinnosti ve smyslu ustanovení § 80 odst. 4 SŘ v řízeních vedených žalovanou pod sp. zn. Anonymizováno. Dne datum vydala Komise pod č.j. Anonymizováno opatření proti nečinnosti, kterým přikázala žalované, aby do třiceti (30) dnů od doručení tohoto opatření vydalo sdělení ve věci oznámení změny zaměstnavatele u vydané zaměstnanecké karty k povolení výkonu povolání na území Anonymizováno žalobkyně, č. j. Anonymizováno Dne datum bylo žalobkyni doručeno sdělení žalované ze dne datum vydané v řízení vedeném pod sp. zn. Anonymizováno o splnění podmínek stanovených zákonem o pobytu cizinců pro změnu zaměstnavatele, pracovního zařazení držitele zaměstnanecké karty nebo pro jeho zaměstnávání u dalšího zaměstnavatele nebo na další pracovní pozici. Žalobkyně dne datum uplatnila u žalované nárok na náhradu újmy. Dne datum žalobkyně upřesnila tento nárok na žádost žalované. Žalovaná dne datum vydala stanovisko k uplatněnému nároku, ve kterém došla k závěru, že nároku žalobkyně nebude vyhověno a požadovaná částka jí nebude poskytnuta. Na základě výše uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 5 zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. Podle § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle odst. 2 tohoto ustanovení platí, že byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Odst. 3 tohoto ustanovení pak stanoví, že nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce. Podle § 13 odst. 1, 2 zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. Podle § 14 zákona č. 82/1998 Sb. se nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6. Podle § 15 odst. 2 tohoto zákona se náhrady škody u soudu může domáhat poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. Podle § 26 zákona č. 82/1998 Sb. platí, že pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem (tedy zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“). Podle § 31 zákona č. 82/1998 Sb. zahrnuje náhrada škody takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. Podle § 42g odst. 7 zákona č. 326/1999 Sb. změnu zaměstnavatele, pracovního zařazení nebo zaměstnání na další pracovní pozici u téhož nebo u jiného zaměstnavatele je držitel zaměstnanecké karty vydané podle odstavce 2 povinen oznámit ministerstvu nejméně 30 dnů před takovou změnou. Podle odst. 9 tohoto ustanovení ministerstvo ve lhůtě 30 dnů ode dne oznámení podle odstavců 7 a 8 sdělí cizinci a budoucímu zaměstnavateli, zda byly splněny podmínky požadované pro změnu zaměstnavatele, pracovního zařazení nebo zaměstnání na další pracovní pozici u téhož nebo u jiného zaměstnavatele a zda může být na tomto místě zaměstnáván. Na oznámení, které nesplňuje podmínky uvedené v odstavcích 7 a 8 se hledí, jako by nebylo učiněno. Jestliže v době podle § 63 odst. 1 držitel zaměstnanecké karty doručil ministerstvu více oznámení o změně zaměstnavatele, přihlíží se pouze k poslednímu z nich, na předchozí oznámení se hledí, jako by nebyla učiněna. Předně soud konstatuje, že žalobkyně uplatnila žalovaný nárok včas u úřadu uvedeného v § 6 ve spojení s § 14 odst. 1 a ve lhůtě stanovené v § 15 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. nebyl její nárok uspokojen. Předpokladem vzniku odpovědnosti státu za škodu a povinnosti k náhradě škody ve smyslu shora citovaných ustanovení je nezákonné rozhodnutí případně nesprávný úřední postup, dále vznik škody a příčinná souvislost mezi nimi. Co se týče nároku žalobkyně na náhradu majetkové újmy v podobě ušlé mzdy ve výši částka za nesprávný úřední postup – průtahy v řízení o vydání rozhodnutí v období od datum do datum, zabýval se soud otázkou, zda byla délka správního řízení přiměřená. Anonymizováno vydala dne datum rozhodnutí, kterým zrušila sdělení ze dne datum a ze dne datum a věc vrátila žalované k novému projednání. Nutno však upozornit na fakt, že Anonymizováno ještě dne datum vydala opatření proti nečinnosti žalované, která ani na základě opakované žádosti nepředala Anonymizováno spisový materiál potřebný pro rozhodnutí Anonymizováno. Dne datum vydala žalovaná výzvu k uplatnění práva vyjádřit se k podkladům. Dne datum vydala Anonymizováno k žádosti žalobkyně opatření proti nečinnosti, kterým přikázala žalované, aby do 30 dnů vydala sdělení ve věci oznámení změny zaměstnavatele u vydané zaměstnanecké karty k povolení výkonu povolání na území Anonymizováno. Dne datum vydala žalovaná sdělení o splnění podmínek stanovených zákonem o pobytu cizinců pro změnu zaměstnavatele, pracovního zařazení držitele zaměstnanecké karty nebo pro jeho zaměstnávání u dalšího zaměstnavatele nebo na další pracovní pozici. Celé řízení tak trvalo 7 měsíců a 5 dnů. Takovou délku řízení je třeba považovat za nepřiměřenou za situace, kdy rozhodnutí žalované je v podstatě pouze jednoduchým formálním potvrzením o splnění podmínek, tedy nešlo o složité řízení po stránce skutkové ani procesní, nevyžadovalo žádné rozsáhlé dokazování. Žalovaná si navíc musela být vědoma toho, že oznámení žalobkyně byla doručena již na konci roku Anonymizováno a žalobkyně je na rozhodnutí žalované závislá ve vztahu k jejímu dalšímu zaměstnávání. Na průtahu se žalobkyně ničím nepodílela. Žalovaná uznala, že správní orgán I. stupně byl od datum (po vrácení věci k novému projednání byla žalobkyně vyzvána k seznámení se se spisem dne datum, přičemž zástupce žalobkyně se dostavil dne datum) do datum nečinný, za což se žadatelce omluvila. Soud však dospěl k závěru, že omluva není v projednávaném případě dostačující, neboť význam předmětu řízení je pro žalobkyni zcela zásadní, neboť na něm závisela její možnost zaměstnání v Anonymizováno. Žalobkyni se podařilo prokázat, že zaměstnavatel - společnost právnická osoba měl o její zaměstnávání zájem po celou dobu řízení, neboť jde o stejného zaměstnavatele, uvedeného v oznámení o změně zaměstnavatele, se kterým žalobkyně dne datum podepsala pracovní smlouvu. Žalobkyně poté u tohoto zaměstnavatele nastoupila dne datum, tedy bezprostředně poté, co bylo žalovanou vydáno kladné sdělení o splnění podmínek pro změnu zaměstnavatele. Soud tak nemá důvod pochybovat o tom, že pokud by kladné sdělení bylo žalovanou vydáno ihned po rozhodnutí Anonymizováno, žalobkyně by nastoupila do zaměstnání u společnosti právnická osoba již v říjnu Anonymizováno a nikoli až v květnu Anonymizováno. Samotné rozhodnutí Anonymizováno pak mohlo být vydáno mnohem dříve, kdyby žalovaná poskytla Anonymizováno spisový materiál včas. Odpovědností titul v podobě nesprávného úředního postupu je tedy dán a je dána i příčinná souvislost mezi existencí nesprávného úředního postupu a vzniku majetkové újmy. Byly tak splněny všechny základní předpoklady pro vznik odpovědnosti státu za škodu a žalobkyně má proto právo na její náhradu. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyni náleží právo na náhradu škody v podobě ušlé mzdy podle mzdového výměru (částka měsíčně) za období 7 měsíců (částka) a za 5 dnů v dubnu 2022 (částka). V souladu s žalobním návrhem žalobkyni přiznal částku částka. Žalobkyně má rovněž nárok na úrok z prodlení z přiznané náhrady škody, a to podle

VII. části stanoviska Nejvyššího soudu sp. zn. Anonymizováno počínaje dnem následujícím po uplynutí lhůty šesti měsíců od předběžného uplatnění nároku u žalované podle § 14 zákona č. 82/1998 Sb. Žalobkyně svůj nárok u žalované uplatnila dne datum, lhůta šesti měsíců podle § 15 zákona č. 82/1998 Sb. tedy uplynula dne datum a od datum je žalovaná v prodlení. Výše úroku z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně dále požadovala náhradu majetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím. Žalobkyně podala správnímu orgánu dvě oznámení o změně zaměstnavatele, ke kterým bylo vydáno zamítavé sdělení. Už Krajský soud v Brně ve svém usnesení č.j. spisová značka, ze dne datum, a následně též Nejvyšší správní soud rozsudkem sp.zn. spisová značka, ze dne datum, dospěl k závěru, že záporné sdělení žalované podle § 49g odst. 9 zákona č. 326/1999 Sb. je meritorním správním rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. 1 s.ř.s. a § 67 odst. 1 správního řádu, proti kterému lze podat odvolání podle § 81 odst. 1 spr. řádu (i když ve sdělení bylo obsaženo nesprávné poučení o nepřípustnosti odvolání) a následně je proto možné se proti němu bránit i žalobou proti rozhodnutí správního orgánu. Krajský soud v Brně proto žalobu žalobkyně proti záporným sdělením žalované odmítl a věc postoupil Komisi pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, jakožto orgánu příslušnému k rozhodnutí o odvolání. Na správní soud se žalobkyně měla obrátit až tehdy, pokud by nesouhlasila s výsledkem odvolacího řízení. Komise následně záporná sdělení žalované zrušila a věc vrátila žalované jako správnímu orgánu I. stupně k novému projednání. Byť se zpožděním, následovalo kladné sdělení o splnění podmínek stanovených zákonem č. 326/1999 Sb. pro změnu zaměstnavatele. Žalobkyně se tak přezkumu a nápravy prvotních sdělení domohla opravnými prostředky, kterými docílila jejich zrušení. Záporná sdělení žalované nebyla zrušena pro nezákonnost, tak, jak to vyžaduje § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., proto nemohla zapříčinit vznik škody. Přitom se nejedná o nezákonná rozhodnutí vykonatelná bez ohledu na právní moc, tak, jak o nich hovoří § 8 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb., neboť se nejedná o předběžně vykonatelná rozhodnutí. Z uvedeného důvodu soud žalobu co do zaplacení částky částka s příslušenstvím, představující náhradu ušlé mzdy za období od datum do datum ve výši částka a náklady na právní zastoupení žalobkyně ve výši částka, zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. K rozhodnutí dospěl soud za situace, kdy úspěšnější stranou byla žalovaná (62 %), která však nebyla zastoupena zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložila výši hotových výdajů. V souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., podle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, by žalované náleželo pouze 24 % z částky částka představující částka za každý ze čtyř úkonů podle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (písemné podání, příprava účasti na jednání, 2 x účast na jednání před soudem). Rozdíl v úspěchu stran tedy nebyl nijak výrazný, proto soud vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 7. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí podle části šesté o. s. ř., či exekucí podle příslušných ustanovení zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.