16 C 179/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl soudkyní JUDr. Jitkou Poláchovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 31 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 31 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 31 500 Kč od 23. 10. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 10 988,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky 31 500 Kč s příslušenstvím, jakožto právní nástupce společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále též „právní předchůdkyně“), která žalobkyni postoupila žalovanou pohledávku. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se dále zavázal zaplatit poplatek za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč. Žalovaný měl úvěr splatit v 78 týdenních splátkách, ale do data splatnosti - 22. 10. 2023 neuhradil ničeho. Žalovaný ničeho neuhradil, ačkoliv byl vyzván předžalobní upomínkou ze dne 14. 2. 2024.Žalovaný zůstal nečinný a k podané žalobě se žádným způsobem nevyjádřil.Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř.), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč, který měl být uhrazen v 78 pravidelných týdenních splátkách splatných vždy ke konci splátkového období (tedy 22. 10. 2023). Spolu s jistinou úvěru měl žalovaný uhradit za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč. Ze standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, vyplývají skutečnosti odpovídající uzavřené smlouvě o úvěru, tj. výše úvěru 30 000 Kč je splatná v 78 pravidelných týdenních splátkách splatných vždy ke konci splátkového období s celkovou splatnou částkou 31 500 Kč. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr bylo zjištěno, že právní předchůdkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, když si vyžádala pracovní smlouvu žalovaného, potvrzení o příjmu i výplatní pásky. Žalovaný však poskytnutý úvěr nesplácel. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , jejíž přílohou je seznam pohledávek, byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni. Žalovaný byl vyrozuměn o postoupení pohledávek na žalobkyni oznámením ze dne 14. 2. 2024. Z výzvy k úhradě dluhu – předžalobní upomínka ze dne 14. 2. 2024, soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky. Žalovaný netvrdil, tím méně prokazoval, že by čehokoliv uhradilS ohledem na provedené dokazování má soud za zjištěný skutkový stav, tak je podrobněji popsán shora. Jelikož jsou jednotlivé skutečnosti zjištěné soudem z provedených důkazů ve vzájemném souladu a neodporují si, odkazuje soud ohledně závěrů o skutkovém stavu věci na shora uvedené skutečnosti zjištěné z jednotlivých důkazů.Podle § 1723 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.) závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá. Podle § 1725 o. z. je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2398 odst. 1 o. z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Dále se na právní vztah mezi účastníky řízení uplatní ustanovení § 1721 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.). Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.Soud posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud uzavřel, že dne , datum, byla podle § 2395 o. z. platně uzavřena úvěrové smlouva, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaný byl tak povinen jej splatit v 78 týdenních splátkách spolu s poplatkem za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč, a to do skončení splátkového období. Žalovaný však úvěr neuhradil, přičemž pohledávka byla postoupena na žalobkyni v souladu s ustanovením § 1879 a násl. o. z. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný úvěr včetně souvisejícího poplatku, který byl mezi účastníky smlouvy sjednán, neuhradil ani po výzvě k plnění, je povinen uhradit žalobkyni požadovanou částku, a to včetně příslušenství, představované zákonným úrokem z prodlení, neboť se řádným a včasným nehrazením splátek dostal do prodlení. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 988,40 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 260 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 31 500 Kč sestávající z částky 2 380 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2 380 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 2 380 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 040 Kč ve výši 1 688,40 Kč.