16 C 179/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl soudkyní JUDr. Jitkou Poláchovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 31 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 31 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 31 500 Kč od 23. 10. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 10 988,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky 31 500 Kč s příslušenstvím, jakožto právní nástupce společnosti právnická osoba, IČO IČO (dále též „právní předchůdkyně“), která žalobkyni postoupila žalovanou pohledávku. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o úvěru. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se dále zavázal zaplatit poplatek za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč. Žalovaný měl úvěr splatit v 78 týdenních splátkách, ale do data splatnosti - 22. 10. 2023 neuhradil ničeho. Žalovaný ničeho neuhradil, ačkoliv byl vyzván předžalobní upomínkou ze dne 14. 2. 2024. Žalovaný zůstal nečinný a k podané žalobě se žádným způsobem nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř.), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč, který měl být uhrazen v 78 pravidelných týdenních splátkách splatných vždy ke konci splátkového období (tedy 22. 10. 2023). Spolu s jistinou úvěru měl žalovaný uhradit za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč. Ze standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne datum vyplývají skutečnosti odpovídající uzavřené smlouvě o úvěru, tj. výše úvěru 30 000 Kč je splatná v 78 pravidelných týdenních splátkách splatných vždy ke konci splátkového období s celkovou splatnou částkou 31 500 Kč. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr bylo zjištěno, že právní předchůdkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, když si vyžádala pracovní smlouvu žalovaného, potvrzení o příjmu i výplatní pásky. Žalovaný však poskytnutý úvěr nesplácel. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, jejíž přílohou je seznam pohledávek, byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni. Žalovaný byl vyrozuměn o postoupení pohledávek na žalobkyni oznámením ze dne 14. 2. 2024. Z výzvy k úhradě dluhu – předžalobní upomínka ze dne 14. 2. 2024, soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky. Žalovaný netvrdil, tím méně prokazoval, že by čehokoliv uhradil S ohledem na provedené dokazování má soud za zjištěný skutkový stav, tak je podrobněji popsán shora. Jelikož jsou jednotlivé skutečnosti zjištěné soudem z provedených důkazů ve vzájemném souladu a neodporují si, odkazuje soud ohledně závěrů o skutkovém stavu věci na shora uvedené skutečnosti zjištěné z jednotlivých důkazů. Podle § 1723 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.) závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá. Podle § 1725 o. z. je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2398 odst. 1 o. z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Dále se na právní vztah mezi účastníky řízení uplatní ustanovení § 1721 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.). Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. Soud posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud uzavřel, že dne datum byla podle § 2395 o. z. platně uzavřena úvěrové smlouva, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaný byl tak povinen jej splatit v 78 týdenních splátkách spolu s poplatkem za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč, a to do skončení splátkového období. Žalovaný však úvěr neuhradil, přičemž pohledávka byla postoupena na žalobkyni v souladu s ustanovením § 1879 a násl. o. z. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný úvěr včetně souvisejícího poplatku, který byl mezi účastníky smlouvy sjednán, neuhradil ani po výzvě k plnění, je povinen uhradit žalobkyni požadovanou částku, a to včetně příslušenství, představované zákonným úrokem z prodlení, neboť se řádným a včasným nehrazením splátek dostal do prodlení. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 988,40 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 260 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 31 500 Kč sestávající z částky 2 380 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2 380 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 2 380 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 040 Kč ve výši 1 688,40 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 7. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.