16 C 204/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl soudkyní Jitkou Poláchovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený datum bytem adresa proti žalované: Žalovaná , IČO IČO sídlem adresa o náhradu škody a nemajetkové újmy

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal uložení povinnosti žalované zaplatil žalobci vzniklou újmu ve výši 185 033 Kč do 30 dnů od právní moci rozsudku, která mu vznikla v důsledku nesprávného úředního postupu v řízení o výsluhovém příspěvku, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhal nemajetkové újmy ve výši 185 033 Kč, která mu vznikla v důsledku nesprávného úředního postupu v řízení o výsluhovém příspěvku. Dne 24. 9. 2012 podal u odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra (dále jen „OSZ“) Žádost o výsluhový příspěvek, který mu byl přiznán ode dne 25. 9. 2012, a to rozhodnutím OSZ ze dne 20. 11. 2012. Proti tomuto rozhodnutí podal odvolání, neboť do průměrného hrubého služebního příjmu za období 2009, 2010 nebyl přepočten služební příjem za nařízenou službu přesčas v rozsahu do 150 hodin v letech 2009, 2010, proto by měla být stanovena nová výše měsíčního výsluhového příspěvku. Rozhodnutím ministra vnitra ze dne 7. 3. 2013 bylo odvolání zamítnuto, neboť žalobci nebylo proplaceno žádné plnění za odsloužené přesčasové hodiny za rozhodné období. Ve věci nařízení služby přesčas rozhodl Městský soud v Praze dne 10. 2. 2016, proto žalobce dne 10. 3. 2016 podal žádost o obnovu řízení, ve kterém mělo být nově rozhodnuto o výši výsluhového příspěvku. Správní řízení o obnově řízení bylo následně přerušeno z důvodu probíhajícího řízení o předběžné otázce, která je podkladem pro rozhodnutí. Rozhodnutím ředitele OSZ ze dne 7. 4. 2022 byla obnova řízení povolena. Rozhodnutím ředitele OSZ ze dne 13. 12. 2022 byl žalobci přiznán od 25. 9. 2012 výsluhový příspěvek ve výši 20 952 Kč měsíčně.Žalobce podal u žalované žádost o přiměřené zadostiučinění v penězích za nemajetkovou újmu. Žalovaná konstatovala porušení práva a vyslovila omluvu za překročení lhůt v řízení o obnově. Nárok na peněžní satisfakci ve výši 185 033 Kč žalovaná zamítla. Za první dva roky řízení (od 25. 9. 2012 do 25. 9. 2014) požaduje částku 833 Kč za 1 měsíc řízení, tzn. 20 000 Kč za 2 roky, za další roky řízení (od 25. 9. 2014 do 31. 12. 2022) požaduje částku 1 667 Kč za 1 měsíc řízení, tzn. 20 000 Kč za 1 rok, za 8 let a 3 měsíce tedy požaduje 165 033 Kč.

2. Žalovaná nárok žalobce neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. V žalobcově případě bylo stěžejní vyřešení předběžné otázky, tedy rozhodnutí o doplatku služebního příjmu za vykonanou službu přesčas v letech 2009 a 2010, k čemuž došlo až rozhodnutím ředitele Ochranné služby Policie ČR ve věcech služebního poměru dne 10. 2. 2021 (s právní mocí dne 2. 7. 2021) č.j. , číslo jednací, , kterým byl žalobci přiznán doplatek služebního příjmu za vykonanou práci přesčas v rozsahu 101 hodin, a pro pokračování v řízení u OSZ tím odpadl důvod pro přerušení řízení ve věci obnovy a mohlo být vydáno nové rozhodnutí o výsluhovém příspěvku. Žalobce požaduje peněžní satisfakci za nemajetkovou újmu vzniklou nesprávným úředním postupem v řízení ve věci výsluhového příspěvku, do trvání tohoto řízení však nesprávně zahrnuje i řízení ve věci doplatku služebního příjmu za vykonanou službu přesčas v letech 2009 až 2010 vedené před služebními funkcionáři Policie ČR a před správními soudy (přitom za nepřiměřenou délku tohoto řízení byl žalobce již odškodněn, a to mimosoudně a rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 12. 5. 2022 č.j. , spisová značka, , kdy za období od 18. 11. 2011 do 12. 5. 2022 bylo žalobci vyplaceno zadostiučinění v celkové výši 142 193 Kč). Rozhodnutí o přiznání výsluhového příspěvku ze dne 20. 11. 2012 a usnesení o přerušení řízení o obnově řízení ze dne 29. 3. 2016 byla vydána v zákonné lhůtě. Žalovaná přiznává, že došlo k prodlevě v době od 16. 7. 2021, kdy OSZ obdržel rozhodnutí o doplacení služebního příjmu za výkon služby přesčas do zaslání oznámení o pokračování v řízení ve věci žádosti o obnovu řízení dne 3. 2. 2022. Za tento nesprávný úřední postup poskytla žalovaná žalobci přiměřené zadostiučinění ve formě omluvy za nedodržení lhůty, které považuje za postačující.

3. Na základě zjištění učiněných po provedeném dokazování a jejich zhodnocení ve smyslu § 132 o.s.ř. dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:Dne , datum, byl žalobce propuštěn ze služebního poměru příslušníka Policie ČR (zjištěno ze shodných tvrzení účastníků).Žalobci byl ode dne 25. 9. 2012 přiznán výsluhový příspěvek ve výši 20 581 Kč měsíčně (prokázáno Rozhodnutím ředitele OSZ ve věcech služebního poměru ze dne 20. 11. 2012 č.j. , číslo jednací, . Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání (zjištěno z odvolání ze dne 4. 12. 2012). Odvolání žalobce bylo zamítnuto (zjištěno z rozhodnutí ministra vnitra ze dne 7. 3. 2013 č. , číslo, , které nabylo právní moci dne 11. 3. 2013).Žalobce podal OSZ žádost o obnovu řízení (zjištěno z žádosti o obnovu řízení ze dne 10. 3. 2016 ve smyslu ustanovení § 192 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, kterým bylo rozhodnuto o výši výsluhového příspěvku). Tato žádost byla OSZ doručena dne 21. 3. 2016 (zjištěno z tvrzení žalované a z odůvodnění usnesení služebního funkcionáře ve věcech služebního poměru ze dne 29. 3. 2016 č.j. , číslo jednací, ).Řízení o obnově řízení bylo přerušeno, neboť nebylo rozhodnuto o předběžné otázce (doplacení služebního příjmu za vykonanou službu přesčas) a případný doplatek služebního příjmu nebyl doplacen (prokázáno usnesením služebního funkcionáře ve věcech služebního poměru ze dne 29. 3. 2016 č.j. , číslo jednací, , pravomocným dne 21. 4. 2016).Řízení o předběžné otázce, kvůli které bylo řízení o obnově řízení přerušeno, bylo ukončeno rozhodnutím ředitele Ochranné služby Policie ČR ve věcech služebního poměru ze dne 10. 2. 2021 č.j. , číslo jednací, (potvrzeného rozhodnutím prvního náměstka policejního prezidenta ze dne 22. 6. 2021 č.j. , číslo jednací, ), kterým byl žalobci přiznán doplatek služebního příjmu za vykonanou službu přesčas v letech 2009 až 2010 v rozsahu 101 hodin Toto rozhodnutí bylo OSZ doručeno dne 16. 7. 2021 (tvrzení žalované).Oznámením ředitele OSZ ze dne 3. 2. 2022, které bylo žalobci doručeno dne 28. 2. 2022, bylo žalobci sděleno, že OSZ obdrželo pravomocné rozhodnutí ve věci služebního poměru, kterým byl žalobci přiznán doplatek služebního příjmu za vykonanou službu přesčas. Ředitel OSZ žalobci sdělil, že bude proveden přepočet výsluhového příspěvku a ve věci bude rozhodnuto (zjištěno ze shodných tvrzení účastníků).Žádosti o povolení obnovy řízení bylo vyhověno a obnova řízení byla povolena (prokázáno Rozhodnutím o vyhovění žádosti na obnovu řízení a o povolení obnovy řízení ze dne 7. 4. 2022 č.j. , číslo jednací, ).Odvolání žalobce proti rozhodnutí, kterým bylo vyhověno jeho žádosti o obnovu řízení ve věci přiznání výsluhového příspěvku bylo zamítnuto a rozhodnutí ředitele OSZ ze dne 7. 4. 2022 č.j. , číslo jednací, bylo potvrzeno (prokázáno Rozhodnutím ministra vnitra ze dne 18. 10. 2022 č.j. , číslo jednací, ).Žalobci byl od 25. 9. 2012 přiznán výsluhový příspěvek ve výši 20 952 Kč (prokázáno Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení ve věcech služebního poměru ze dne 13. 12. 2022).Žalobce podal u žalované žádost o zadostiučinění v penězích ve výši 185 033 Kč (prokázáno Žádostí o přiměřené zadostiučinění v penězích podle zákona č. 82/1998 Sb., nemajetkové újmy způsoben nesprávným úředním postupem ve správním soudnictví ze dne 3. 1. 2023).Žalovaná konstatovala porušení práva a vyslovila žalobci omluvu za překročení lhůt podle ZSP v řízení o obnově, nárok žalobce na peněžní satisfakci ve výši 185 033 Kč zamítla (prokázáno písemným stanoviskem žalované ze dne 18. 9. 2023, písemnou omluvou ze dne 19. 9. 2023).Z ostatních provedených důkazů nevyplynulo pro zjištění skutkového stavu nic podstatného.

4. Na základě výše uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:Podle § 5 písm. b) zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.Podle § 13 odst. 1, 2 zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.Podle § 14 zákona č. 82/1998 Sb. se nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6. Podle § 15 odst. 2 tohoto zákona se náhrady škody u soudu může domáhat poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.Podle § 26 zákona č. 82/1998 Sb. platí, že pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem (tedy zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“).Podle § 31 zákona č. 82/1998 Sb. zahrnuje náhrada škody takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána.Podle § 175 odst. 5 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, je služební funkcionář povinen rozhodnout o podání do 30 dnů a ve složitějších případech do 60 dnů od jeho doručení.Předně soud konstatuje, že žalobce uplatnil žalovaný nárok včas u úřadu uvedeného v § 6 ve spojení s § 14 odst. 1 a ve lhůtě stanovené v § 15 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. nebyl jeho nárok uspokojen.Předpokladem vzniku odpovědnosti státu za škodu a povinnosti k náhradě škody ve smyslu shora citovaných ustanovení je nezákonné rozhodnutí případně nesprávný úřední postup, dále vznik škody a příčinná souvislost mezi nimi.V projednávané věci nutno konstatovat, že o žádosti žalobce o výsluhový příspěvek, která byla dne 15. 11. 2012 doručena OSZ, bylo rozhodnuto dne 20. 11. 2012, a toto řízení ve věci výsluhového příspěvku bylo pravomocně skončeno dne 11. 3. 2013 rozhodnutím ministra vnitra. V této fázi řízení tak soud nesprávný úřední postup neshledal, neboť byly dodrženy lhůty pro rozhodnutí podle § 175 odst. 5 zákona č. 361/2003 Sb.Od 11. 3. 2013 do 21. 3. 2016, kdy byla OSZ doručena žádost žalobce o obnovu řízení, řízení ve věci výsluhového příspěvku neběželo.Dne 29. 3. 2016 bylo řízení o obnově řízení přerušeno usnesením, které nabylo právní moci dne 21. 4. 2016. O předběžné otázce, kvůli které bylo řízení o obnově přerušeno, bylo rozhodnuto dne 22. 6. 2021.Soud proto konstatuje že v období od 15. 11. 2012 do 22. 6. 2021 nedošlo s ohledem na výše popsané k nesprávnému úřednímu postupu.O povolení obnovy řízení pak bylo rozhodnuto až 7. 4. 2022. Lze uzavřít, že správní orgán se dopustil nesprávného úředního postupu, když v době od 22. 6. 2021 (resp. od 16. 7. 2021, kdy byly podle tvrzení žalované OSZ doručeny podklady pro řízení o obnově) do 3. 2. 2022, kdy byl žalobce informován o tom, že na základě podkladů bude proveden přepočet výsluhového příspěvku a ve věci bude rozhodnuto (tedy byl informován o pokračování v řízení o obnově), došlo k prodlení OSZ. Proti rozhodnutí o obnově řízení podal žalobce odvolání, o kterém bylo rozhodnuto 18. 10. 2022, o přiznání výsluhového příspěvku pak 13. 12. 2022.Za prodlení OSZ trvající 7 měsíců a 16 dnů tak žalobci náleží náhrada nemajetkové újmy. Přitom nutno přihlédnout ke skutečnosti, že ve věci řízení o doplacení služebního příjmu za vykonanou službu přesčas (které dosud nebylo skončeno a se řízením ve věci výsluhového příspěvku bezprostředně souvisí, neboť výsluhový příspěvek je počítán ze služebního příjmu) byl konstatován nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce řízení a žalobci bylo vyplaceno zadostiučinění v penězích v celkové výši 142 193 Kč. Rovněž nutno přihlédnout ke složitosti věci a ke skutečnosti, že žalobce téměř ve všech případech využívá možnosti podávat opravné prostředky, čímž je řízení objektivně prodlužováno. Žalobce dokonce podal odvolání proti rozhodnutí o povolení obnovy řízení, kterou sám navrhoval, z čehož lze usoudit, že na právní moc rozhodnutí o obnově řízení nijak zvlášť nespěchal. V projednávaném případě proto dospěl soud k závěru, že několika měsíční prodleva v rozhodování správního orgánu nemohla výrazněji zasáhnout do osobnostních práv žalobce a konstatování porušení práva a poskytnutá písemná omluva ze strany žalované se jeví jako dostatečná a přiměřená forma satisfakce.

5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 900 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., podle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za každý ze tří úkonů (vyjádření k žalobě, příprava účasti na jednání a účast na jednání před soudem) podle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.