16 C 278/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Poláchovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa za účasti vedlejšího účastníka právnická osoba , IČO sídlem adresa vedlejší účastnice o zaplacení 217 510 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 217 510 Kč s úrokem z prodlení z této částky od 23. 7. 2020 do zaplacení ve výši 10 % ročně, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 213 794,90 Kč k rukám právní zástupkyně žalované, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit vedlejšímu účastníku na straně žalované náhradu nákladů řízení ve výši 4 500 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobce se domáhal náhrady škody, neboť žalovaná při polepu žalobcova vozidla folií poškodila lak vozidla. Žalobce uhradil náklady na opravu laku ve výši 187 986 Kč a částku 29 524 Kč za náhradní vozidlo. Žalovaná uplatněný nárok odmítla. [příjmení] vozidla byl proveden kvalitně, k žádnému poškození laku nedošlo. Obvodní soud pro Prahu 7 ve věci rozhodl rozsudkem ze dne 28. 2. 2022, č.j. 16C 278/2020-88, kterým žalobu zamítl a uložil žalobci povinnost k náhradě nákladů žalované a vedlejšímu účastníku na straně žalované. Proti tomuto rozsudku podal žalobce odvolání. Městský soud v Praze rozhodl ve věci rozsudkem ze dne 17. 6. 2022, č.j. [číslo jednací]. Potvrdil rozsudek soudu I. stupně ohledně částky 19 668 Kč s příslušenstvím a ohledně částky 217 510 Kč a ve výrocích o náhradě nákladů řízení rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. Městský soud v Praze v odůvodnění rozsudku upozornil na to, že žalobce se nedomáhá škody přímo způsobené vadou provedení polepu, ale reparace následků související s činností žalobce, tedy náhrady škody. Odvolací soud uložil soudu I. stupně zabývat se předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu, tedy porušením povinnosti, vznikem škody a příčinnou souvislostí mezi jednáním škůdce a vznikem škody. Žalobce byl v tomto smyslu soudem I. stupně vyzván, aby předložil důkazy k tomu, že při instalaci polepu karoserie vozidla šedivou folií v prosinci 2019 došlo činností žalované k poškození laku a že škoda, jejíž náhradu požaduje, vznikla v souvislosti s činností žalované. Dále byl žalobce vyzván k tomu, aby vysvětlil souvislost mezi požadovanou náhradou škody za nájem náhradního vozidla v červnu 2020 ve výši 10 164 Kč a opravou laku, jehož poškození měla způsobit žalovaná. K výzvě soudu žalobce doplnil, že skutečnost, že k poškození laku došlo činností žalobkyně, je prokázána zejména výpovědí svědka [celé jméno svědka]. K upřesnění jeho výpovědi navrhl jeho opětovné slyšení, popř. doplnění protokolu o jeho výpovědi podle zvukového záznamu z jednání. Rovněž samotný sled událostí prokazuje podle žalobce skutečnost, že žalovaná způsobila poškození laku. Žalovaná na vozidlo aplikovala šedivou folii. Jelikož polep byl nekvalitní, nechal žalobce polep posoudit svědkem [celé jméno svědka], který shledal, že polep již nejde zachránit. Svědek [celé jméno svědka] odstranil šedivou folii a zjistil zářezy a rýhy v laku, v místech, kde byla ukončována šedivá folie aplikovaná žalovanou. Svědek [celé jméno svědka] na to upozornil žalobce, který se rozhodl pro aplikaci nové zelené folie. Žalobce dále vysvětlil, že náhradní vozidlo užíval od 29. 4. 2020 do 15. 5. 2020, za což byla vystavena faktura na částku 19 360 Kč. Když se žalobce dne 15. 5. 2020 dostavil k převzetí přelakovaného vozidla, zjistil, že lak na jednom dílu nebyl řádně proveden, proto bylo nutné provést opravu. Žalobce proto náhradní vozidlo užíval ještě dalších 12 dnů až do 27. 5. 2020, za což byla vystavena faktura na částku 10 164 Kč. Soud provedl dokazování účastníky nově navrženými listinami, a to nájemní smlouvou, protokolem o předání a převzetí vozidla, e-mailem [jméno] [příjmení], potvrzením o platbách, pojistnou smlouvou a e-mailem [jméno] [příjmení]. Jelikož svědek [celé jméno svědka] se dvakrát bez omluvy nedostavil na předvolání soudu a na telefonické upozornění sdělil, že se žalobcem nechce mít nic společného, přistoupil soud i s ohledem na hospodárnost řízení k přehrání zvukového záznamu výpovědi tohoto svědka, kterou učinil před soudem dne 23. 2. 2022. Tuto výpověď soud hodnotí jako věrohodnou, neboť svědek vypovídal plynule, spontánně, dostatečně odpovídal na položené dotazy. V současné době však svědek k celé věci i k žalobci získal značně negativní postoj, což se projevilo v jeho reakcích na předvolání k jednání. Také z tohoto důvodu soud nakonec od jeho opětovného předvolání a slyšení upustil, neboť lze předpokládat, že jeho další výpověď už by byla jeho současným postojem ovlivněna. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu. Žalobce si u žalované objednal polep celé karoserie vozidla [anonymizováno] šedivou folií a další služby za celkovou částku 42 179 Kč (tvrzení účastníků, zálohová faktura). Žalobce zaplatil zálohu 10 000 Kč (potvrzení [obec] spořitelny o tuzemské odchozí úhradě). Před aplikací folie bylo na kapotě vozidla patrné poškození od kamínků. Aplikaci šedivé folie provedl pracovník žalované [jméno] [příjmení] (výpověď svědka [jméno] [jméno]). [příjmení] vozidlo si žalobce převzal dne 20. 12. 2020 (nesporné) s tím, že s vozidlem přijede za 14 dní na kontrolu polepu (tvrzení žalované, výpověď svědka [jméno] [jméno], e-mail ze dne 27. 12. 2019). Poté, co byl žalobce žalovanou dne 24. 12. 2019 vyzván k doplacení částky 32 179 Kč, upozornil žalobce dne 27. 12. 2019 na vady provedených prací (e-mail ze dne 24. 12. a 27. 12. 2019). V únoru 2020 přistavil žalobce vozidlo do provozovny společnosti [právnická osoba], kde bylo zjištěno, že folie byla instalována neodborně a vykazuje mnoho nedostatků (tvrzení žalobce, výpověď svědka [celé jméno svědka], e-mail ze dne 6. 2. 2020). [příjmení] folie byla [celé jméno svědka] odstraněna a bylo objeveno poškození laku spočívající v pořezání a vrypech v laku. O tom [celé jméno svědka] informoval žalobce (výpověď svědka [celé jméno svědka]). Vozidlo bylo prohlédnuto v autolakovně, kde bylo po demontáži folie zjištěno poškození laku předního a zadního nárazníku a víka kufru a bylo doporučeno přelakování těchto dílů (e-mail [jméno] [příjmení] ze dne 26. 2. 2020). [právnická osoba] byla aplikována zelená folie (tvrzení žalobce, výpověď svědka [celé jméno svědka]). Dne 20. 2. 2020 byla do technického průkazu zanesena změna barvy předmětného vozidla žalobce z původní bílé na zelenou (technický průkaz). V březnu 2020 nahlásila žalovaná škodní událost pojišťovně [anonymizováno] (tvrzení žalované, e-mail ze dne 19. 3. 2020, výpověď svědka [jméno] [jméno]). [příjmení] folii nechal žalobce odstranit v dubnu 2020 [právnická osoba] [anonymizováno] a.s. (tvrzení žalobce, faktura [číslo]). Žalovaná se opakovaně dožadovala prohlídky vozidla, což jí nebylo umožněno (tvrzení žalované, e-mail ze dne 30. 3., 15. 4., 9. 5. 2020). Dne 24. 4. 2020 prohlédl vozidlo mobilní technik pojišťovny, který zjistil a zadokumentoval poškození laku vozidla (výpověď svědka [celé jméno svědka], zápis o poškození motorového vozidla). Žalobce objednal u [právnická osoba] [právnická osoba] opravu vozidla spočívající v lakování pravého a levého krytu prahu, zadního víka a přední kapoty. Podle faktury pak došlo k lakování dvou obložení prahu, předního levého i pravého blatníku, kapoty motoru, 1. dveří vlevo i vpravo, A sloupku vlevo i vpravo, levého a pravého zadního blatníku a zadního víka. Cena opravy byla 187 986 Kč (faktura [číslo]). Žalobce si půjčil náhradní vozidlo od 29. 4. 2020 do 15. 5. 2020 za částku 19 360 Kč (tvrzení žalobce, faktura [číslo] potvrzení o platbě). Jelikož žalobce nebyl s opravou laku spokojen, bylo přistoupeno k přelakování jednoho dílu a žalobce si náhradní vozidlo ponechal dalších 12 dní do 27. 5. 2020, za což zaplatil 10 164 Kč (tvrzení žalobce, faktura [číslo] potvrzení o platbě). Pojišťovna opravu poškozeného laku neuhradila, neboť žalovaná nesouhlasila s tím, že by způsobila škodu na laku vozidla žalobce (výpověď svědka [jméno] [jméno], e-mail ze dne 13. 5. 2020). Na základě výše uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 2894 odst. 1 občanského zákoníku (dále jen „o.z.) platí, že povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody). Odst. 2 tohoto ustanovení stanoví, že nebyla-li povinnost odčinit jinému nemajetkovou újmu výslovně ujednána, postihuje škůdce, jen stanoví-li to zvlášť zákon. V takových případech se povinnost nahradit nemajetkovou újmu poskytnutím zadostiučinění posoudí obdobně podle ustanovení o povinnosti nahradit škodu. Podle § 2900 o.z. vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného. Podle § 2913 odst. 1 o.z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se škůdce povinnosti k náhradě zprostí, prokáže-li, že mu ve splnění povinnosti ze smlouvy dočasně nebo trvale zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli. Překážka vzniklá ze škůdcových osobních poměrů nebo vzniklá až v době, kdy byl škůdce s plněním smluvené povinnosti v prodlení, ani překážka, kterou byl škůdce podle smlouvy povinen překonat, ho však povinnosti k náhradě nezprostí. Podle § 2951 odst. 1 o.z. se škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Soud se zabýval tím, zda jsou dány zákonné předpoklady pro vznik odpovědnosti za škodu. Těmito předpoklady jsou porušení povinnosti, dále existence škody a příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním škůdce a vznikem škody. Porušením právní povinnosti je míněn objektivně vzniklý rozpor mezi tím, jak právnická (či fyzická) osoba skutečně jednala (případně opomenula jednat), a tím, jak jednat měla, aby dostála povinnosti ukládané jí právním předpisem či jinou právní skutečností. Protiprávní jednání musí být poškozeným prokázáno stejně jako vznik škody a příčinná souvislost (kauzální nexus) mezi porušením právní povinnosti jako příčinou a škodou a jejím rozsahem jako následkem těchto příčin. Příčinou škody může být jen ta okolnost, bez jejíž existence by škoda nevznikla. [příjmení] mohla být žalované uložena povinnost k náhradě škody, muselo by být prokázáno, že porušila svou povinnost vyplývající se smlouvy o dílo, která byla mezi účastníky uzavřena, a musela by být prokázána příčinná souvislost mezi činností žalované a poškozením laku vozidla žalobce. To se však žalobci prokázat nepodařilo. Soud dospěl k závěru, že žalovaná splnila prevenční povinnost a postupovala vzhledem ke konkrétním okolnostem tak, aby nezavdala příčinu ke vzniku škody, a to z následujících důvodů. Aplikaci šedivé folie provedl zkušený pracovník žalované [jméno] [příjmení], který se touto činností zabývá od roku 2005. [jméno] [příjmení] v rámci své svědecké výpovědi vyloučil poškození laku při aplikaci folie. Tvrzení, že při instalaci polepu karoserie vozidla šedivou folií v prosinci 2019 došlo činností žalované k poškození laku, je podle žalobce prokázáno zejména výpovědí svědka [celé jméno svědka] a také samotným sledem událostí. Přehráním zvukového záznamu výpovědi svědka došlo k upřesnění situace. Svědek [celé jméno svědka] hovořil o tom, že při odstraňování folie se začaly odhalovat neduhy a že o tom hned informoval žalobce. Z e-mailu, který [celé jméno svědka] žalobci následně zaslal, však žádná informace o poškození laku vozidla není, a to přesto, že svědek několikrát zopakoval, že e-mail napsal poté, co byla folie sejmuta. Svědek však také zmínil, že po sejmutí folie ještě kontaktoval žalobce ohledně poškození laku telefonicky. Podle názoru soudu lze tento rozpor uspokojivě vysvětlit dobou, která od této události uplynula. Z žalobcem předloženého vyjádření autolakovny však vyplývá, že bylo zjištěno poškození laku předního a zadního nárazníku a víka kufru, což však nekoresponduje s tím, co žalobce požadoval u autorizovaného servisu opravit a co bylo nakonec autorizovaným servisem lakováno. Autorizovaným servisem došlo k lakování dvou obložení prahu, předního levého i pravého blatníku, kapoty motoru, 1. dveří vlevo i vpravo, A sloupku vlevo i vpravo, levého a pravého zadního blatníku a zadního víka. Lakováno bylo tedy více částí vozidla, než co bylo doporučeno [jméno] [příjmení] z autolakovny. Svědek [jméno] [příjmení] zmínil, že kapota vozidla byla poškozena od kamínků. Z uvedeného tedy vyplývá, že žalobce přistoupil k přelakování vozidla i v místech, která byla poškozena již před první návštěvou žalované (kapota), a v místech, jejichž přelakování nebylo [jméno] [příjmení] z autolakovny doporučeno. I kdyby se tedy žalobci podařilo prokázat, že žalovaná poškodila lak jeho vozidla, nemohl by žádat náhradu škody za vše, co bylo lakováno. Podle žalobce lze na poškození vozidla činností žalované usuzovat také ze samotného sledu událostí. Právě ve sledu událostí však přetrvává řada nejasností, které žalobce věrohodně nevysvětlil. Zůstává otázkou, proč žalobce, když zjistil od svědka [celé jméno svědka], že došlo k poškození laku vozidla, nepřistoupil k důkladnému zadokumentování a k řádné reklamaci zjištěného poškození laku u žalované a místo toho nechal na poškozený lak nanést zelenou folii. Rovněž není zřejmé, proč žalobce nezanesl změnu folie z bílé na šedivou do technického průkazu a zanesl pouze změnu z bílé na zelenou. Soud tedy dospěl k závěru, že na vozidle žalobce byla sice způsobena škoda v podobě poškození laku, z žádného z žalobcem předložených důkazů však nelze dospět k závěru, že tuto škodu způsobila svou činností právě žalovaná. [příjmení] pojišťovny vozidlo prohlédl a zadokumentoval poškození laku až dne 24. 4. 2020, tedy poté, co došlo k odstranění šedivé folie a aplikaci zelené folie společností [právnická osoba] a odstranění zelené folie [právnická osoba] [anonymizováno] a.s. Zjištěná poškození proto nelze přičítat žalované, neboť poškození mohla způsobit právě tak společnost [právnická osoba] nebo [právnická osoba] Jelikož se žalobci nepodařilo prokázat, že poškození laku vozidla způsobila žalovaná, nelze mu přiznat nárok na zaplacení částky za přelakování vozidla ani za zapůjčení náhradního vozidla za období od 29. 4. 2020 do 15. 5. 2020 ve výši 19 360 Kč. Ohledně tvrzené škody spočívající v zaplacení nájemného za náhradní vozidlo žalobce doplnil, že se dne 15. 5. 2020 dostavil do servisu, aby převzal přelakované vozidlo. S prací autorizovaného servisu však nebyl spokojen, proto k převzetí nedošlo. Byla provedena oprava a žalobce proto užíval náhradní vozidlo dalších 12 dnů až do 27. 5. 2020. Druhá faktura znějící na částku 10 164 Kč tak souvisí s opravou práce autorizovaného servisu a není v žádné souvislosti s činností žalované. Z uvedených důvodů rozhodl soud o zamítnutí žaloby a o přiznání nároku na náhradu nákladů řízení žalované a vedlejšímu účastníku na straně žalované. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení, a to jak nákladů řízení před soudem prvního stupně, tak i nákladů odvolacího řízení. Jelikož žalovaná byla ve věci zcela úspěšná, přiznal jí soud náhradu nákladů v celkové výši 213 794,90 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 237 178 Kč sestávající z částky 9 260 Kč za každý ze 14 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, 2 x písemné podání, účast na jednání před soudem – 16. 6. 2021 (3 úkony), 22. 9. 2021 (2 úkony), 8. 12. 2021 (2 úkony), 23. 2. 2022 (2 úkony), vyjádření k odvolání ze dne 20. 4. 2022, účast na jednání před odvolacím soudem dne 17. 6. 2022) a z částky 4 630 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (účast při jednání, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí) včetně 15 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 138 770 Kč ve výši 29 141,70 Kč. Po rozhodnutí odvolacího soudu náleží advokátu žalované odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 217 510 Kč sestávající z částky 9 180 Kč za každý ze 4 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (vyjádření ze dne 13. 12. 2022, účast na jednání před soudem – 14. 12. 2022 (1 úkon), 16. 1. 2023 (2 úkony), včetně 4 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 37 920 Kč ve výši 45 883,20 Kč. Soud přiznal nárok na náhradu nákladů řízení také vedlejšímu účastníku na straně žalované v částce 4 500 Kč Tyto náklady tvoří ve smyslu § 151 odst. 3 o.s.ř. a vyhlášky č. 254/2015 Sb. paušální náhrada 300 Kč za každý z 15 úkonů (příprava účasti na jednání, účast na jednání před soudem – 22. 9. 2021 (3 úkony), 8. 12. 2021 (3 úkony), 23. 2. 2022 (3 úkony), vyjádření k odvolání ze dne 13. 4. 2022, příprava účasti na jednání, účast na jednání před soudem – 14. 12. 2022 (2 úkony), 16. 1. 2023 (3 úkony).