16 C 31/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Poláchovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 2 150 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 150 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 150 Kč od 10. 10. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na úhradu nákladů za odtah motorového vozidla [registrační značka] dne 23. 9. 2020, jak je uvedeno v protokolu o odtahu [číslo]. Vozidlo bylo následně umístěno na parkovišti provozovaném žalobkyní. Cena za odtah motorového vozidla byla stanovena podle nařízení hlavního města Prahy, stejně tak jako parkovné. Dluh žalovaného je tvořen částkou 1 900 Kč za odtah vozidla a částkou 250 Kč za 1 den parkovného. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Ze zřizovací listiny žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně je v této věci aktivně legitimována, neboť je příspěvkovou organizací zřízenou zastupitelstvem hlavního města Prahy na základě ustanovení § 59 odst. 2 písm. i) zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě [obec], ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o hl. m. [obec]“), jejímž hlavním účelem je zabezpečení materiálně technického zázemí pro činnost hlavního města Prahy, a mj. zajišťuje také přemisťování nalezených a opuštěných vozidel (čl. VI. bod 2.5. zřizovací listiny žalobkyně). Z usnesení Rady hlavního města Prahy [číslo] ze dne 12. 2. 2013 soud zjistil, že rada hlavního města Prahy schválila Nařízení o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti, s tím že maximální cena za nucený odtah vozidla činí 1 900 Kč (§ 2 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení), maximální cena za služby parkovišť určených ke střežení vozidel je za první až třetí i jen započatý den 250 Kč/den, od čtvrtého dne za každý i jen započatý den maximálně však sto osmdesát dnů ode dne přitažení vozidla na parkoviště 400 Kč/den, a od sto osmdesátého prvního dne je tato částka stanovena na 50 Kč/den. Z protokolu o odtahu vozidla [číslo] vyplývá, že vozidlo zn. BMW [registrační značka] bylo odtaženo na pokyn strážníka městské policie dne 23. 9. 2020 ve 13:52 hod. v ulici U Průhonu, [obec a číslo], podle § 27 odst. 5 zákona o silničním provozu. Z Uznání dluhu vyplývá, že žalovaný si vozidlo převzal dne 23. 9. 2020, aniž by zaplatil částku za odtah a parkovné. Žalovaný uznal svůj dluh ve výši 2 150 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu a upozorněn na možnost soudního vymáhání pohledávky dopisem ze dne 16. 3. 2021. Právně soud posoudil skutkový stav takto: Podle § 59 odst. 2 písm. i) zákona o hl. m. [obec] je zastupitelstvu hlavního města Prahy vyhrazeno zakládat, zřizovat, kontrolovat a rušit právnické osoby a schvalovat jejich zakladatelské listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy, zakládací listiny, stanovy a zřizovací listiny. Podle § 23 odst. 1 písm. b) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o rozpočtových pravidlech“) územní samosprávný celek může ve své pravomoci k plnění svých úkolů, zejména k hospodářskému využívání svého majetku a k zabezpečení veřejně prospěšných činností, zřizovat příspěvkové organizace jako právnické osoby, které zpravidla ve své činnosti nevytvářejí zisk. Podle ustanovení § 27 odst. 1 zákona o rozpočtových pravidlech územní samosprávný celek zřizuje příspěvkové organizace pro takové činnosti ve své působnosti, které jsou zpravidla neziskové a jejichž rozsah, struktura a složitost vyžadují samostatnou právní subjektivitu. Podle § 1723 odst. 1 zák. č. 89/2012, občanský zákoník (dále jen o.z.) vzniká závazek ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá. Podle § 2910 o.z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. Podle § 27 odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o provozu na pozemních komunikacích“), rozhodne o odstranění vozidla, které neoprávněně stojí na vyhrazeném parkovišti, policista nebo strážník obecní policie; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele. Soud má z předložených listin za prokázané, že skutkový stav se stal tak, jak jej popsala žalobkyně, tedy že dne 23. 9. 2020 došlo k odtahu motorového vozidla [registrační značka] žalovaného a jeho umístění na odtahovém parkovišti. Odpovědnost žalovaného za škodu je dána ustanovením § 1723 odst. 1 o.z. ve spojení s § 2910 o.z. a § 27 odst. 5 zákona o provozu na pozemních komunikacích, kde je výslovně uvedeno, že vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele. Žalobkyně tak eviduje dluh u žalovaného ve výši 1900 Kč za odtah vozidla a dluh za parkovné za 23. 9. 2020 ve výši 250 Kč. Dluh byl vypočten na základě nařízení o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti. Soud proto rozhodl tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení podle § 1970 o.z., ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 900 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., podle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů podle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky a částka 300 Kč za 1 úkon podle § 1 odst. 3 písm. a) uvedené vyhlášky.