16 C 32/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudkyní JUDr Jitkou Poláchovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce za účasti vedlejšího účastníka právnická osoba, IČO sídlem adresa vedlejší účastnice oba zastoupeni advokátkou titul titul. jméno příjmení příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 20 826 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 20 826 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 13 219 Kč od 1. 7. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 5 737 Kč od 12. 11. 2018 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 870 Kč od 29. 1. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 12 609,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce. Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci 20 826 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce jako vlastník pozemku a žalovaná uzavřeli dne datum nájemní smlouvu na dobu neurčitou. Předmětný pozemek využívala žalovaná jako zahrádky pro členy svazu a jejich rodiny. Bylo sjednáno roční nájemné 14 483 Kč. Dodatkem k nájemní smlouvě bylo nájemné zvýšeno na 22 759 Kč ročně. Žalobce nájemní smlouvu vypověděl, žalovaná převzala výpověď dne 5. 4. 2018. Výpovědní doba skončila ke dni 31. 7. 2018. Žalovaná však neplatila nájemné za období od 1. 1. 2018 do 31. 7. 2018, tj. 212 dní, za které žalobce požaduje nájemné ve výši 13 219 Kč. I po uplynutí výpovědní doby však žalovaná nadále užívala pozemek bez právního důvodu, proto žalobce požaduje částku 7 607,10 Kč za období od 1. 8. 2018 do 30. 11. 2018. Žalovaná byla opakovaně vyzvána k úhradě dlužných částek, nezaplatila však ničeho. Žalovaná zůstala nečinná a k žalobě se během řízení nijak nevyjádřila. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Z výpisu z Katastru nemovitostí vyplývá, že vlastníkem předmětného pozemku je žalobce. Z mandátní smlouvy o správě nemovitostí č. číslo číslo včetně dodatků je zřejmé, že správu tohoto pozemku zajišťuje vedlejší účastník na straně žalobce právnická osoba právnická osoba. Z nájemní smlouvy č. číslo číslo bylo zjištěno, že žalobce jako pronajímatel a žalovaná jako nájemce, zastoupení předsedou výboru sdružení jméno příjmení, uzavřeli nájemní smlouvu na dobu neurčitou týkající se pozemku parc. číslo v kat. území Hloubětín, obec Praha, za účelem užívání tohoto pozemku jako zahrádky pro členy svazu a jejich rodiny. Bylo sjednáno roční nájemné ve výši 14 483 Kč, které se nájemce zavázal uhradit jednorázově vždy do 30. 6. v roce. Dále bylo sjednáno oprávnění obou smluvních stran vypovědět smlouvu i bez uvedení důvodu v tříměsíční výpovědní lhůtě. Z dodatku číslo k nájemní smlouvě ze dne datum vyplývá, že došlo k úpravě výše nájemného na 22 759 Kč ročně. Z dopisu z 21. 3. 2018 vyplývá, že žalovanému bylo oznámeno, že na základě usnesení Rady hl. m. Prahy č. 594 ze dne 20. 3. 2018 byla nájemní smlouva vypovězena. Z doručenky je zřejmé, že výpověď převzal jméno příjmení dne 5. 4. 2018. Dopisem ze dne 1. 11. 2018 byla žalovaná vyzvána k náhradě za bezesmluvní faktické užívání pozemku za období od 1. 8. 2018 do 31. 10. 2018 ve výši 5 737 Kč a k uhrazení nájemného za období od 1. 1. 2018 do 31. 7. 2018 ve výši 13 219 Kč. Žalovaná se prostřednictvím zástupce jméno příjmení vyjádřila v dopise ze dne 28. 1. 2019, ve kterém uvedla, že nesouhlasí s placením nájmu za rok 2018. Neuznává ani požadavek na náhradu za bezesmluvní užívání pozemku, neboť zahrádky budovali po desetiletí a v tříměsíční výpovědní lhůtě nestihli odstěhovat zařízení a cenné rostliny. Z dopisu právnická osoba právnická osoba. je zřejmé, že dne 6. 11. 2018 proběhl pokus o převzetí pozemku, předávací protokol však zástupce žalované odmítl podepsat. Místním šetřením bylo zjištěno, že pozemek byl využíván ze strany žalované nejméně do 30. 11. 2018. Za bezesmluvní faktické užívání pozemku za období od 1. 8. 2018 do 31. 11. 2018 žalobce požadoval částku 7 607 Kč, což vyplývá z dopisu právnická osoba právnickí osoba. ze dne 14. 1. 2019. Z upomínky ze dne 29. 4. 2019 je zřejmé, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 20 826 Kč, jméno příjmení upomínku převzal dne 15. 5. 2019. Z předžalobní výzvy k úhradě se podává, že žalovaná byla opětovně vyzvána k úhradě dluhu a upozorněna na možnost soudního vymáhání pohledávky. Podle ustanovení § 663 zákona. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, který byl účinný v době uzavření nájemní smlouvy, platí, že nájemní smlouvou pronajímatel přenechává za úplatu nájemci věc, aby ji dočasně užíval nebo z ní bral i užitky. Podle ustanovení § 671 tohoto zákona je nájemce povinen platit nájemné podle smlouvy, jinak nájemné obvyklé v době uzavření smlouvy s přihlédnutím k hodnotě pronajaté věci a způsobu jejího užívání. Ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, v odst. 1 stanoví, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobce a žalovaná uzavřeli nájemní smlouvu v souladu s § 663 zákona. č. 40/1964 Sb., přičemž žalovaná porušila svou povinnost ze smlouvy, když nezaplatila nájemné za období od 1. 1. 2018 do 31. 7. 2018 ve výši 13 219 Kč. Po uplynutí výpovědní doby užívala žalovaná pozemek bez právního důvodu, čímž se obohatila, a je v souladu s § 2991 zákona č. 89/2012 Sb. povinna vydat majetkový prospěch, tzn. částku 7 607 Kč za užívání předmětu nájmu v období od 1. 8. 2018 do 21. 11. 2018. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobci přiznal i úroky z prodlení podle § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 12 609,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 042 Kč, nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1, § 7 a § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) ve výši 7 760 Kč za tři úkony právní služby, náhrady hotových výdajů ve výši 1 800 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 560 Kč ve výši 2 007,6 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 7. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný+ povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.