16 C 48/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Poláchovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 120 000 € s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 120 000 € s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z této částky od 7. 4. 2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 394 352,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 7 částku 3 267 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobce se domáhal zaplacení částky 120 000 € (3 397 200 Kč) s příslušenstvím. V roce 2018 vymyslel projekt, jehož cílem bylo vytvoření prodejní sítě výrobků na filtraci vody [právnická osoba] [anonymizováno 6 slov] (dále jen„ [právnická osoba] [jméno] [příjmení]“). Zprostředkoval schůzku dne 17. 1. 2019 v Amsterdamu, které se účastnili zástupce [právnická osoba] [jméno] [příjmení], žalobce, žalovaný a [celé jméno svědka]. Plánovaného projektu se měli účastnit ještě [jméno] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Dne 25. 3. 2019 se účastníci projektu sešli v Praze, kde uzavřeli ústní dohodu o klíčových aspektech spolupráce. Rozdělili si role a úkoly na projektu. Žalovaný měl být vedoucím partnerem a manažerem projektu. Podmínky spolupráce i role jednotlivých partnerů byly v dohodě nastaveny sice jen rámcově, ale jednoznačně a jasně v tom smyslu, že jednou z klíčových zodpovědností žalovaného bylo připravit projekt pro rozjezd po formální stránce, tedy založit společnost s ručením omezeným s názvem [celé jméno žalovaného] & [právnická osoba], v níž budou všichni partneři společníky s podíly: žalovaný 28 % a ostatní 18 %. Nebylo dohodnuto, že by zápis partnerů jako společníků ve [právnická osoba] & [právnická osoba] byl podmíněn jinou podmínkou než úhradou částky 10 000 € za jednoho. Účast ve [právnická osoba] & [právnická osoba] nebyla podmíněna žádným konkrétním osobním pracovním zapojením partnerů a ani aktivním budováním distribuční sítě v cílových trzích. Partneři se dohodli na měsíčních fixních odměnách ve výši 10 000 € pro žalovaného jako lídra a manažera projektu a 2 000 € pro žalobce a ostatní partnery. Kromě toho bylo odměňování dohodnuto i na procentuální bázi, pro žalobce ve výši 4 % z prodejů v oblasti + 0,5 % z celkových prodejů v rámci EU. V souladu s ústní dohodou založil žalovaný dne 17. 4. 2019 [právnická osoba] & [právnická osoba] a dne 11. 7. 2019 společnost [právnická osoba] V rozporu s ústní dohodou však žalovaný v projektu pokračoval samostatně. Žalobce požadoval náhradu materiální újmy, která odpovídá předpokládané minimální odměně žalobce za prvních 5 let trvání projektu (2 000 € x 12 x 5), kterou by žalobce obdržel, kdyby došlo k rozjezdu projektu dohodnutým způsobem. K měsíční odměně 2 000 € dospěli účastníci projektu na podkladě realistických propočtů a odhadů vycházejících ze vzájemně odsouhlaseného byznys plánu. Žalobce se měl na projektu podílet jako marketingový ředitel a partner zodpovědný za oblast Izraele. Původním záměrem všech partnerů před jednáním dne 25. 3. 2019 bylo, aby byl přítomen právník, který by při jednání zpracoval písemné znění dohody, které by rovnou všech pět partnerů podepsalo. To se nestalo, proto žalovaný přislíbil zaslat partnerům návrh písemného znění do dvou týdnů od zmíněného jednání v Praze, což nesplnil. K přípravě písemného znění dohody byl žalovaný znovu výslovně pověřen dne 23. 9. 2019, opět bezvýsledně. Žalovaný od počátku zjevně neměl v úmyslu plnit ústně uzavřenou dohodu. Dne 11. 11. 2019 nabídl žalovaný žalobci kompenzaci za ztroskotanou spolupráci ve výši 10 000 €. V průběhu jednání žalobce upřesnil, že požaduje náhradu imateriální újmy za zmařenou obchodní příležitost. V rámci účastnické výpovědi žalobce doplnil, že žalovaným byl poprvé kontaktován v souvislosti s prodejem monitorů v Izraeli, kdy žalovaný pracoval pro [právnická osoba]. Žalovaný mu nabídl, aby se stal zástupcem MMD pro Izrael. Dělali spolu byznys 8 let. Spolupracovali velmi dobře, byli přáteli. Poté se stal zástupcem firmy [název] pro Izrael. Oslovil [jméno] [příjmení], ředitele [název] [jméno] [příjmení], a nabídl mu rozšíření podnikání do Izraele. Podepsali zprostředkovatelskou smlouvu. Následně navrhl zapojit do byznysu i žalovaného. Začali diskutovat o spolupráci ještě s [jméno] [jméno] [příjmení] ohledně mezinárodní obchodní společnosti. Počátkem roku 2019 proběhla schůzka v Amsterdamu za účelem prodiskutování byznysu v Evropě. V březnu v Praze se konala schůzka mezi partnery za účelem zformalizování dohody mezi evropskými partnery předtím, než se podepíše společný podnik s [právnická osoba] [jméno] [příjmení]. Pochopil to tak, že žalovaný přivede právníka, který by přímo na místě sepsal dohodu, a partneři by ji tam podepsali. Žalovaný ale právníka nepřivedl. Na schůzce probíhala dlouhá detailní diskuze 5 účastníků, kteří se domluvili na partnerské smlouvě. Navrhl, aby se každý z účastníků vzdal dvou procent ve prospěch žalovaného, který měl být v projektu nejvíce zapojen. Všichni souhlasili. Na schůzce si všichni dělali zápisky. Shrnutí poté všem zaslal. 4 účastníci schůzky to odsouhlasili, pouze žalovaný řekl, že to tak nebylo. Fixní částku 2 000 € pro každého měla vyplácet společnost [právnická osoba] [ulice] příjem měl plynout z prodeje. Číňané souhlasili se společným projektem s evropským partnerem, ale chtěli mít možnost společnost odkoupit, a to po pěti letech za trojnásobnou cenu společnosti v pátém roce podnikání. Po pražské schůzce byla jeho práce na projektu velmi intenzivní. Zkoumal produkty vhodné pro Evropu, dělal průzkum trhu ve své oblasti, diskutoval s potencionálními partnery v Izraeli. Součástí jeho práce bylo zpracovávání produktového listu. Pracovní verze tohoto listu partnerům předkládal. Finální produktový list ale nepředložil. Stížnost žalovaného na to, že věci nejdou podle plánu, považuje za oprávněnou. Oba byli frustrováni z toho, že věci nejdou tak, jak si plánovali, byl to ale žalovaný, kdo nesplnil povinnost. Poté, co vyšlo najevo, že žalovaný nemá v úmyslu splnit partnerskou dohodu, proběhla schůzka v Tel Avivu, kde mu žalovaný nabídl 10 000 €, aby se vyhnuli soudu. Tuto částku odmítl. Žalovaný uvedl, že již v druhé polovině roku 2018 začal jednat s osobami uvedenými v žalobě o možné obchodní spolupráci. Později [jméno] [jméno] [příjmení] zapojil do spolupráce žalobce. Podmínky budoucí spolupráce potenciální partneři ústně dohodli na jednání v [obec] dne 25. 3. 2019. Jako podnik zastřešující spolupráci byla uvažována žalovaným později založená česká společnost s ručením omezeným [celé jméno žalovaného] & [právnická osoba], jejímiž společníky se potenciální partneři měli stát za předpokladu splnění dále uvedených podmínek. Jedním z několika produktů, jichž se mohla spolupráce týkat, byly i produkty distribuované [právnická osoba] [jméno] [příjmení]. Společnost [právnická osoba] [jméno] [příjmení] v průběhu jednání o možné spolupráci s potenciálními partnery odmítla, že by její produkty měla na další trhy distribuovat [právnická osoba] & [právnická osoba] jakožto společnost nezávislá na [právnická osoba] [jméno] [příjmení]. Pro [právnická osoba] [jméno] [příjmení] bylo přijatelné pouze to, aby distribuci jejích produktů prováděla její dceřiná společnost, na které bude mít od ní odlišný subjekt nanejvýš minoritní podíl s omezenými právy, za výlučné podmínky, že dceřinou společnost povede žalovaný. Není pravdou, že potenciální partneři od počátku plánovali prostřednictvím [právnická osoba] & [právnická osoba] založit také společnost [právnická osoba], tato příležitost vyvstala až později. Každý z partnerů měl vybudovat síť pro distribuci produktů na jemu známých trzích. Společnost [celé jméno žalovaného] & [právnická osoba] nevyvíjí žádnou činnost, nikdy neměla žádné příjmy. Její jedinou aktivitou je držba podílu ve společnosti [právnická osoba] Opakovaně neúspěšně vyzýval potenciální partnery, aby se zapojili do činnosti společnosti [právnická osoba] Potom podmínil převod podílů na [právnická osoba] & [právnická osoba] skutečným zapojením partnerů do spolupráce. Není zřejmé, z čeho žalobce dovozuje, že činnost [právnická osoba] & [právnická osoba] měla být od počátku po dobu následujících 5 let zisková. Potenciální partneři byli od počátku zamýšlené spolupráce zcela pasívní. V rámci účastnické výpovědi žalovaný doplnil, že s kolegy z MMD naplánovali spolupráci, která bohužel nevyšla. Jednalo se o naivní plány. Nerozumí tomu, proč by potenciální partneři měli chtít nějakou odměnu, když nevyvíjeli žádnou činnost. V době, kdy projekt plánovali, nevěděli, co budou prodávat, komu. Původně zvažovali obchodování s více produkty. Jedním z projektů mohla být [právnická osoba] Žalobce ho představil panu [příjmení]. Ze schůzky účastníci odcházeli s tím, že se dohodli, co by mohlo nastat. Žádný konkrétní závěr nebyl. Sešli se v březnu a pak až září. Všichni měli i další závazky. Neproběhla žádná shoda ani žádný konkrétní výstup. Nezavázal se k tomu, že na schůzku přivede právníka. Není ani možné, aby právník přímo na schůzce něco sepisoval. Podíly ve [právnická osoba] & [právnická osoba] byly původně řešeny jako podíly ve výši jedné pětiny, protože jich bylo pět. Pak bylo řečeno, že by měl mít větší podíl, nedomluvila se ale žádná konkrétní výše. Nějaká čísla zazněla, ale neměla konkrétní podklad. Částka 10 000 EUR nebyla ničím zdůvodněna. Výše předpokládaných odměn není reálná. Odměny navrhoval žalobce, diskutovalo se o tom, ale nedošlo k žádné shodě. Partneři řešili podíly, ale nevyvíjeli žádnou činnost, což opakovaně reklamoval. Od března do září byl vztah mezi potenciálními partnery nastaven neformálně. Opakovaně urgoval potenciální partnery, ale oni stále nic nedělali, proto se nakonec rozhodl, že se s nimi v projektu nechce pokračovat. V září navrhl, aby podíly byly převedeny v závislosti na činnosti. 3 kolegové potom z projektu odstoupili, pouze žalobce se domnívá, že jde o jeho společnost a jeho ideu. V červenci 2019 byla založena společnost [právnická osoba], jejímž jednatelem byl žalovaný a [jméno] [příjmení]. Všechno, co se týkalo společnosti [právnická osoba] musela odsouhlasit mateřská [právnická osoba] [jméno] [příjmení], která měla zájem o prodej čínských výrobků v Evropě. Čínského investora informoval o tom, že ostatní nevyvíjí dostatečnou činnost, což Číňanům vadilo. [jméno] [příjmení] nechtěl se žalobcem spolupracovat. V březnu 2021 byla firma převedena, neboť už pro něj byla neufinancovatelná, převod proběhl za nominální hodnotu. Z důvodu pandemie je firma [právnická osoba] ve ztrátě. [celé jméno žalovaného] & [právnická osoba] je účelová firma, která drží podíl v [právnická osoba] Soud řešil otázku pasivní legitimace žalovaného a dospěl k závěru, že jelikož žalobce požadoval náhradu za imateriální újmu, kterou mu podle jeho názoru způsobil žalovaný tím, že mu v rozporu s dohodou neumožnil účast na projektu, je pasivně legitimován žalovaný jako fyzická osoba. Mezi stranami není sporu o tom, že dne 25. 3. 2019 proběhlo v Praze jednání za účasti žalobce, žalovaného, [celé jméno svědka], [jméno] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. V listopadu 2019 jednali žalobce a žalovaný ohledně kompenzace ve výši 10 000 €. Soud provedl dokazování výslechy účastníků, svědků a listinami. Svědek [jméno] [jméno] [příjmení] vypověděl, že žalobce požaduje po žalovaném částku 120 000 € na základě dohody, která mezi nimi byla. Sám nepožaduje od žalovaného žádnou kompenzaci. Schůzce konané 25. 3. 2019 v [obec] předcházel e-mail od žalovaného, ve kterém popisoval několik možných byznysů. Jeden z nich se týkal vodní filtrace. Žalovaný uvedl, že tento byznys otevřel žalobce. Předtím proběhla lednová schůzka za účasti [právnická osoba] [jméno] [příjmení]. Na březnové schůzce diskutovali o podílech v evropské společnosti. Původně bylo v plánu, že podíly se rozdělí stejně. Účastníků schůzky bylo 5 a každý měl mít 20 %. Na březnové schůzce žalovaný vyslovil, že by chtěl větší podíl, protože bude do projektu zapojen více než ostatní. Žalobce tedy navrhl, že každý bude mít od 2 % méně ve prospěch žalovaného. Bylo dohodnuto, že žalovaný se stane ředitelem společnosti, žalobce ředitelem marketingu, [jméno] [příjmení] měl být prodejním manažerem pro Rusko, [celé jméno svědka] pro severní Evropu, on pro jižní Evropu. Diskutovali možný profit, fixním výplatu a procenta z obratu. Fixní výplata měla být 2 000 € pro každého. Procenta se u každého lišila. Neměli k dispozici žádné písemné dokumenty, ze kterých by vycházeli. V místnosti, kde se sešli, byla tabule, na které pracovali. Bylo v plánu, že se schůzky zúčastní právník žalovaného, který měl celou diskuzi zapsat do písemné formy, ten ale neměl čas. Žalovaný měl diskuzi právníkovi poslat, aby jí zapsal a připravil dokumenty. V České republice se měla zřídit [právnická osoba] & [právnická osoba], eventuálně měla být připravena nová společnost [právnická osoba], o které se jednalo s Číňany už v lednu. Důvodem vzniku české společnosti bylo pouze držení 40% podílu ve společnosti [právnická osoba] Fixní odměnu 2 000 € považovali za normální výplatu pro takovou pozici. Vycházeli ze svých zkušeností. Domnívá se, že se jedná o minimální částku. Odměny a příslušná procenta z obratů měly být vypláceny přes fakturu a byla to částka v hrubém. Faktura měla směřovat vůči společnosti [právnická osoba] Peníze na výplatu odměn měly plynout z prodeje produktů, které přicházely z Číny. Mezi březnem a zářím 2019 měli partneři poskytnout obchodní plán pro jejich teritoria, ale nebylo přesně rozhodnuto o seznamu produktů, se kterými měly začít, neznali ani evropské ceny, proto nebylo možné obchodní plán poskytnout. S účastníky si navzájem rozuměli 10 let, proto si rozuměli i na březnové schůzce v roce 2019. Nerozumí otázce, zda byla dohoda právně závazná. Neví, zda existuje nějaký zápis ze schůzky odsouhlasených všemi stranami. Odměny měly být vypláceny poté, co by společnost [právnická osoba] začala prodávat. Ohledně vyplácení odměn se původně domluvili na červenec, pak to posunuli, dokud by se neprodávalo, na říjen 2019. Žádný prodej však nebyl. Neumí říci, zda by dostávali fixní odměny, pokud by se vůbec neprodávalo. Role čínského investora byla zásadní, proto měl mít 60% podíl ve společnosti. Na schůzce se nebavili o tom, jak budou placeny daně. Na březnové schůzce dostal za úkol udělat průzkum trhu. Vyhledával přes internet a volal různým lidem. Měl objednávku od jednoho zákazníka. O svých zjištěních ohledně průzkumu trhu ostatní informoval e-mailem a přes Skype. V období od března 2019 do září 2019 probíhala velká komunikace mezi účastníky. Neměl žádnou povinnost někomu něco posílat, byl to přípravný čas. V tomto období vytvořil dokumenty, soudu je ale nechce poskytnout. Povinnosti z dohody měli začít plnit až po založení společnosti a převedení podílů. Jediným člověkem, který měl v období března až října 2019 nějakou povinnost, byl žalovaný. Měl založit společnost, sehnat lidi a kancelář. Další setkání proběhlo v září v Praze. V říjnu 2019 z projektu odstoupil. V březnu 2019 uzavřel ústní smlouvu ohledně rozdělení podílů. Účastníci schůzky se potkali, diskutovali, probírali 10 věcí. Žádná příprava pro jednání nebyla, neproběhlo ani žádné hlasování o jednotlivých bodech. Dohoda byla výsledkem celodenní diskuze. Měl poslat částku 10 000 €, ale nikdy mu nebylo oznámeno číslo účtu, na který by to měl poslat. Tuto částku měli zaplatit a stát se součástí projektu, to se ale nestalo. Má pocit, že žalovaný nebyl spokojen s podílem 28 %. Myslel si, že kdyby jeho 18% podíl mohl získat žalovaný, ostatní by mohli pokračovat v krásném projektu. Proto se rozhodl projekt opustit, aby ostatní měli lepší pozici. Písemné prohlášení z 31. 3. 2020 bylo učiněno, aby mohlo být předloženo soudu. Domnívá se, že ho psal právní zástupce žalobce. Svědek [celé jméno svědka] vypověděl, že s kolegy z práce v MMD proběhla v roce 2019 schůzka za účelem rozjetí projektu [název] v Evropě. Firma se měla jmenovat [celé jméno žalovaného] & [právnická osoba] Původně měl mít každý 20 %, žalovaný pak požádal, zda by se každý z partnerů hned nevzdal dvou procent. Souhlasili, žalovaný měl mít tedy 28 %. Společnost [celé jméno žalovaného] & [právnická osoba] měla mít 40% podíl ve [právnická osoba] [anonymizováno]. Na schůzce se domluvili na procentech, rozdělení trhu a kdo by co měl dělat. Proběhl hrubý odhad odměn 2 000 € měsíčně plus procenta z prodeje, až by projekt začal vydělávat. Schůzka proběhla na [obec a číslo] v nějaké pronajaté zasedačce. Inicioval jí asi žalovaný. Na schůzce si každý dělal zápisky. Byla vytvořena organizační struktura, dohodlo se rozdělení teritorií. Neví o tom, že by se jednání měl účastnit právník. Dohoda ze schůzky měla být platná. Neví, zda měla být ještě nějak písemně zpracována. Odměna 2 000 € se vytvořila tak, že se odhadlo, kolik výrobků by se zhruba mělo prodávat. Odměnu měla vyplácet společnost [právnická osoba] Než by měla zisk z prodeje, částka by se vyplácela z vkladů [právnická osoba] [jméno] [příjmení] do [právnická osoba], ve které měla mít 60 % podíl. Dohodli se, co kdo bude dělat. Žalobce připravoval katalog produktů. Jednalo se o přípravnou fázi projektu. Schůzku opouštěl s tím, že byl dohodnut další postup ve věci, že bude založena [právnická osoba] & [právnická osoba] s jejich podíly. Neočekával žádné sankce, kdyby dohodu někdo neplnil. Projektu se věnoval asi 4 hodiny týdně, připravoval výběr produktů, lokalizace, komunikoval se zájemci o produkty. O své práci informoval ostatní e-mailem. V září se partneři sešli znovu a probírali, co bude dál. Nepanovala dobrá atmosféra, protože [právnická osoba] & [právnická osoba] nebyla založena tak, jak se dohodli. Žalovaný nebyl spokojen s výkonem jednotlivých partnerů. Vzápětí po schůzce [jméno] [jméno] [příjmení] řekl, že už pokračovat nebude. Poté se také rozhodl z projektu odstoupit. Projekt měl zpoždění, stále neměl zapsaný svůj podíl v [celé jméno žalovaného] & [právnická osoba] Současně měl práci, ve které chtěl pokračovat. Sám žádné nároky vůči žalovanému vznášet nehodlá. Ví, že s myšlenkou na projekt přišel žalobce. Žalovaný nikdy neřekl, že ostatní partnery do [právnická osoba] & [právnická osoba] nezapíše. V září jim žalovaný navrhl, že by jejich podíly převedl na někoho, kdo by se ve společnosti více zapojil. Základní body čestného prohlášení sdělil advokátovi, ten mu poté dal písemnou podobu. Čestné prohlášení ostatních potenciálních partnerů nikdy neviděl. Ke spolupráci byl přizván žalovaným. Z e-mailu, který zaslal žalobce 11. 10. 2018 [jméno] [příjmení] je zřejmé, že žalobce navrhl pomoc se založením prodejní sítě pro [název] [anonymizováno] ve východní a střední Evropě. Z komunikace prostřednictvím Whatsapp mezi účastníky projektu je zřejmé, že 18. 3. 2019 odpověděl žalovaný na žalobcovu otázku, že už se sešel s právníky. Z plánu zbývá ještě hodně ke zpracování, mj. produktová mapa, ceníky. Dne 25. 3. 2019 poděkoval žalobce za skvělou schůzku, [jméno] [jméno] [příjmení] vyzval žalobce k předložení seznamu možných produktů co nejdříve, a vyzval k rozjetí podniku. Na výběr produktů se žalovaný dotazoval žalobce ještě 9. 4. 2019 a 2. 8. 2019. Z komunikace prostřednictvím Whatsapp mezi žalobcem a žalovaným je zřejmé, že 23. 5. 2019 se žalovaný dotazoval žalobce na výběr produktů, zmínil, že také [jméno] byl znepokojen zpožděným výběrem produktů. Dne 19. 9. 2019 napsal žalobce žalovanému, že musí zformalizovat partnerství a dohodu na úloze, odměně každého. Dále žalobce žalovanému napsal, že žalovaný nemůže očekávat, že lidé se budou angažovat bez formální dohody. V Praze učinili rozhodnutí a od té doby se nic nestalo. Žalovaný si stěžoval, že ostatní se nezapojili, zatímco on sám věnuje projektu mnoho času. Žalobce v reakci navrhl, že se mohou zbavit [jméno] a [jméno] a místa rezervovat pro další partnery. Z notářského zápisu sp.zn. [spisová značka] [anonymizováno] [rok], [spisová značka] ze dne 17. 4. 2019 je zřejmé, že žalovaný založil [právnická osoba] & [právnická osoba], přičemž společníkem založené společnosti je žalovaný. Z notářského zápisu sp.zn. [spisová značka] [anonymizováno] [rok], [spisová značka] ze dne 11. 7. 2019 vyplývá, že účastníci [právnická osoba] [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalovaného] & [právnická osoba] požádali o sepsání společenské smlouvy o založení s. r. o. [ulice] firma této společnosti je [právnická osoba] Společníky této společnosti jsou [právnická osoba] [jméno] [příjmení] s podílem o velikosti 60 % a [celé jméno žalovaného] & [právnická osoba] s podílem o velikosti 40 %. Z výpisů z obchodního rejstříku ke dni 7. 4. 2020 se podává, že jediným společníkem a zároveň jednatelem [právnická osoba] & [právnická osoba] je žalovaný. Jednateli obchodní firmy [právnická osoba] jsou žalovaný a [jméno] [příjmení]. Ze zápisu z jednání [právnická osoba] konaného v Praze 23. 9. 2019 zpracovaném žalobcem je zřejmé, že jednání se účastnili mj. žalovaný, žalobce, [jméno] [jméno] [příjmení], [celé jméno svědka] a [jméno] [příjmení]. Byla opětovně potvrzena rozhodnutí z březnového jednání. Žalovaný potvrdil závazek z dohody dosažené při jednání uskutečněném v březnu v [obec]. Žalovaný sdělil očekávání od partnerů. Žalovaný měl pracovat s právníkem na přípravě návrhu smlouvy partnerů v [celé jméno žalovaného] & [právnická osoba] Od ledna může každý partner fakturovat vůči společnosti [právnická osoba] 2 000 € měsíčně. Každý partner převede 10 000 € na účet [právnická osoba] jako kapitálový vklad, přičemž žalovaný sdělí detaily ohledně účtu [právnická osoba] Žalovaný vyjádřil hlubokou frustraci ohledně nedostatku zapojení partnerů. Tato frustrace je oprávněná a všichni partneři se zavázali k více proaktivnímu přístupu a vyššímu zapojení. Partneři se zavázali ke splnění konkrétních úkolů. Do 15. 12. měl žalovaný obdržet všechny vstupy. E-mailem ze dne 26. 9. 2019 zaslal žalovaný žalobci připomínky k zápisu z jednání ze dne 23. 9. 2019, ve kterých mj. podmínil fakturaci částky 2 000 € výkonem činnosti pro [právnická osoba] Z odborného komentáře překladatele k zápisu z jednání [právnická osoba] konaného v Praze 23. 9. 2019 vyplývá, že žalovaný„ znovu potvrdil, že počítá s neformálními ujednáními z březnového setkání v Praze“. Z e-mailu, který zaslal [jméno] [jméno] [příjmení] 30. 9. 2019 žalobci, žalovanému, [celé jméno svědka] a [příjmení] [příjmení] je zřejmé, že se rozhodl dále nepokračovat ve vodním projektu. Z e-mailu žalovaného žalobci, [celé jméno svědka] a [příjmení] [příjmení] ze dne 9. 10 2019 vyplývá, že žalovaný navrhl podíl v hodnotě 10 % pro každého partnera. Podíl k převedení by měl být podepsán po 1. dubnu a navazovat na aktivitu podporující [právnická osoba] Je zapotřebí, aby každý partner přišel s návrhem svého úsilí a role ve společnosti. Z e-mailu žalobce [celé jméno svědka], [jméno] [příjmení] a [jméno] [jméno] [příjmení] ze dne 10. 10. 2019 vyplývá, že začali komunikovat bez žalovaného. Žalobce uvádí, že neakceptuje návrh žalovaného na přidělení podílů ve výši 10 %, připomíná, že na březnové schůzce v Praze se dohodli na podílu 28 % pro žalovaného a 18 % pro každého ze čtyř zbývajících partnerů. E-mailem ze dne 24. 10. 2019 sdělil žalovaný [celé jméno svědka], žalobci, [příjmení] [příjmení] a [jméno] [jméno] [příjmení], že [celé jméno žalovaného] & [právnická osoba] je zaregistrována. Na to odpověděl žalobce e-mailem ze dne 24. 10. 2019, ve kterém žádá, aby žalovaný dal vědět, kdy bude potřeba poslat investici do partnerství. Na to odpověděl žalovaný e-mailem ze dne 24. 10. 2019, že doufá, že během dvou týdnů. Z e-mailu žalobce žalovanému ze dne 11. 11. 2019 vyplývá, že žalobce zvážil nabídku částky 10 000 € od žalovaného a rozhodl se ji odmítnout. Žalobce by byl ochoten přijmout 90 000 € za své úsilí při zakládání vodního podniku s tím, že se na oplátku vzdá nároků vůči žalovanému, [celé jméno žalovaného] & [právnická osoba] a [právnická osoba] a zaváže se, že nezahájí soudní spor. Z e-mailu žalovaného žalobci ze dne 13. 11. 2019 je zřejmé, že žalovaný učinil nabídku 10 000 € proto, aby se vyhnul nepříjemnostem mezi starými přáteli. Z písemných prohlášení [jméno] [jméno] [příjmení], [celé jméno svědka] a [příjmení] [příjmení] z března 2020, vyplývá, že v roce 2018 přišel žalobce s nápadem na komerční projekt týkající se výrobků na filtraci vody [právnická osoba] [jméno] [příjmení]. Žalobce propojil potencionální partnery projektu. Žalobce inicioval schůzku dne 17. 1. 2019 v Amsterdamu, na které se sešli zástupci [právnická osoba] [jméno] [příjmení], žalobce, žalovaný a [jméno] [jméno] [příjmení]. Žalobce, žalovaný, [jméno] [jméno] [příjmení], [celé jméno svědka] a [jméno] [příjmení] se následně dne 25. 3. 2019 sešli v Praze, kde jednali o detailech vzájemné spolupráce. Výsledkem jednání byla dohoda o klíčových aspektech spolupráce. Byly určeny funkce jednotlivých partnerů, jejich podíl ve společnosti i očekávaná měsíční odměna. Žalovaný se v souladu s ústní dohodou postaral o založení českých společností - [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] a [právnická osoba] Ostatní partneři pak čekali na pokyn žalovaného, kam mají uhradit své vklady do společnosti ve výši 10 000 €. Žalovaný však platební údaje nesdělil a odmítl převést podíly na ostatní partnery, aniž by udal legitimní důvod. Dne 23. 9. 2019 proběhlo v Praze další jednání mezi partnery, které však nevedlo k nápravě ani k jiné dohodě. Z dalších provedených listin nebylo zjištěno nic podstatného pro zjištění skutkového stavu. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu. Dne 25. 3. 2019 proběhlo v Praze jednání za účasti žalobce, žalovaného, [celé jméno svědka], [jméno] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (nesporné) Jednali o podnikatelském projektu, který se týkal prodeje výrobků na filtraci vody. Účastníci schůzky diskutovali o rozdělení rolí, o tom, za kterou oblast bude každý nich odpovědný. Jednali o podílech v nové společnosti a o odměnách. Nebyla podepsána žádná písemná smlouva. (shodná tvrzení žalobce, žalovaného, svědků). Dne 17. 4. 2019 žalovaný založil [právnická osoba] & [právnická osoba] (notářský zápis sp.zn. [spisová značka] [anonymizováno] [rok], [spisová značka]), ve které je jediným společníkem (výpis z obchodního rejstříku). Dne 11. 7. 2019 účastníci [právnická osoba] [jméno] [příjmení] [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] & [právnická osoba] založily [právnická osoba] (notářský zápis sp.zn. [spisová značka] [anonymizováno] [rok], [spisová značka]). Dne 23. 9. 2019 proběhla další schůzka v Praze. Bylo dohodnuto, že každý z budoucích partnerů vloží 10 000 € na účet [právnická osoba] Žalovaný vyjádřil hlubokou frustraci ohledně nedostatku zapojení partnerů, kteří se zavázali ke splnění konkrétních úkolů. (shodná tvrzení žalobce, žalovaného, svědků, zápis z jednání [právnická osoba]). V návaznosti na tuto schůzku ukončil spolupráci na projektu [jméno] [jméno] [příjmení] a [celé jméno svědka] (výpovědi svědků, e-mail). V listopadu 2019 nabídl žalovaný žalobci kompenzaci ve výši 10 000 €. (nesporné) Na základě výše uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 1723 odst. 1 občanského zákoníku závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá. Ustanovení § 1724 odst. 1 občanského zákoníku stanoví, že smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Podle § 1725 občanského zákoníku je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah. Podle § 1728 občanského zákoníku platí, že každý může vést jednání o smlouvě svobodně a neodpovídá za to, že ji neuzavře, ledaže jednání o smlouvě zahájí nebo v takovém jednání pokračuje, aniž má úmysl smlouvu uzavřít. Ustanovení § 2894 odst. 2 občanského zákoníku stanoví, že nebyla-li povinnost odčinit jinému nemajetkovou újmu výslovně ujednána, postihuje škůdce, jen stanoví-li to zvlášť zákon. V takových případech se povinnost nahradit nemajetkovou újmu poskytnutím zadostiučinění posoudí obdobně podle ustanovení o povinnosti nahradit škodu. Podle § 2951 odst. 2 občanského zákoníku se nemajetková újma odčiní přiměřeným zadostiučiněním, které musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečně a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy. Mezi stranami panuje shoda na tom, že 25. 3. 2019 proběhla v Praze schůzka, na které se řešila budoucí spolupráce. Rozdíl je však v tom, jak se touto dohodou o budoucí spolupráci cítili být jednotliví účastníci zavázáni. Zatímco žalobce je přesvědčen, že na schůzce byla uzavřena smlouva závazná pro všechny zúčastněné, žalovaný považuje schůzku za setkání, na kterém se zvažovaly možnosti budoucí spolupráce, přičemž se necítí být zavázán tím, co se na schůzce projednalo. Po provedeném dokazování se soud přiklonil na stranu žalovaného, a to z následujících důvodů. Podle § 1725 občanského zákoníku je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. Pouhá shoda na obsahu smlouvy nestačí, vyžaduje se ujednání stran o obsahu. Vznik smlouvy podmiňuje shodná vůle smluvních stran. Přitom je smluvním stranám ponecháno na vůli, v jaké formě smlouvu uzavřou. Otázkou, kterou se tedy soud v projednávaném případě zabýval, bylo, zda si strany na březnovém jednání v Praze skutečně ujednaly obsah smlouvy, na kterém se všichni zúčastnění shodli. Účastníci schůzky se rozcházejí ve vnímání charakteru této schůzky. Svědek [celé jméno svědka] sice vnímá dohodu, která vzešla ze schůzky, jako platnou, setkání však označil za přípravné. Svědek [jméno] [jméno] [příjmení] naopak závěry ze schůzky vnímal jako závazné, nicméně neodpověděl na otázku, jakým způsobem byl obsah smlouvy odsouhlasen. Podle [jméno] [jméno] [příjmení] se na schůzce bez přípravy probíralo 10 věcí, přičemž žádné hlasování o jednotlivých bodech neproběhlo. O uzavření smlouvy soud nepřesvědčila ani zcela shodná písemná prohlášení [jméno] [jméno] [příjmení], [celé jméno svědka] a [jméno] [příjmení], neboť byla sepsána právním zástupcem žalobce a zjevně kopírují tvrzení obsažená v žalobě. Lehkost, s jakou se [celé jméno svědka] a [jméno] [jméno] [příjmení] vzdali účasti na projektu, aniž by po žalovaném ani po ostatních cokoli požadovali a aniž by ostatní cokoli požadovali po nich v souvislosti s tím, že projekt opustili, svědčí o tom, že účastníci nepovažovali dohodu o spolupráci za závaznou. Účastníci sice diskutovali o rozdělení rolí, o odměnách i o podílech v nové společnosti, diskuse však probíhala ve chvíli, kdy nevěděli, s jakými produkty budou obchodovat a jaká bude cena těchto produktů. Výše odměn a budoucích zisků z projektu tak byla pouze teoretická, nepodložená žádnými konkrétními daty. Žalobce tvrdí, že účast partnerů ve [právnická osoba] & [právnická osoba] nebyla podmíněna žádným konkrétním pracovním zapojením jednotlivých partnerů, ale pouze úhradou vstupního vkladu 10 000 €. [jméno] [příjmení] i žalovaný však vzápětí po pražské schůzce vyzývali žalobce ke zpracování a předložení produktového listu. [jméno] [jméno] [příjmení] vypověděl, že mezi březnem a zářím měli partneři zpracovat obchodní plán pro jejich teritoria, což však nebylo možné, neboť neznali seznam produktů, které by měli prodávat, ani ceny. Rovněž vypověděl, že na březnové schůzce dostal za úkol udělat průzkum trhu. Poté v rozporu s předchozím vyjádřením dodal, že jediným člověkem, který měl v období od března do října 2019 nějakou povinnost, byl žalovaný. Žalobce, žalovaný a další možní budoucí partneři plánovali rozsáhlý projekt s mezinárodním přesahem a vysokými zisky. Založení takové společnosti a realizace podnikatelského plánu je složitou záležitostí a lze si jen těžko představit, že by bylo možné takový projekt naplánovat na jednom ústním jednání, a to i v případě, že by se ho účastnil právník. Přestože žalobce tvrdil, že přítomnost právníka na schůzce byla záměrem všech účastníků, žalovaný to popřel a svědek [celé jméno svědka] o plánované přítomnosti právníka nevěděl. Je s podivem, že účastníci schůzky, podle svých slov zkušení manažeři, nedali své spolupráci písemnou formální podobu. Pokud tak hodlali učinit, bylo jistě i v silách žalobce takovou dohodu nechat připravit a zajistit podpisy ostatních zúčastněných osob. Z uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že účastníci schůzky se na obsahu smlouvy neshodli a nedošlo tudíž ani k uzavření smlouvy. S ohledem na tento závěr se soud v odůvodnění rozsudku již nezabýval současnými výsledky hospodaření [právnická osoba] & [právnická osoba] a [právnická osoba] Stejně tak se soud nezabýval ani vztahem žalobce a [právnická osoba] [jméno] [příjmení]. Pro úplnost soud dodává, že žalobce se nedomáhal ušlé fixní odměny od [právnická osoba] jako jejího předpokládaného plátce, ale náhrady imateriální újmy za zmařenou obchodní příležitost, kterou mu podle jeho tvrzení způsobil žalovaný porušením právně závazné dohody. Zatímco škoda jako újma na jmění poškozeného je odškodňována ve všech případech, nemajetková újma je nahraditelná jen v případech, kdy je tak sjednáno mezi stranami konkrétní dohody, případně smlouvou ve prospěch třetího, a dále v případech, kdy tak stanoví občanský zákoník. Stanovením podmínek pro odčinění nemajetkové újmy je zároveň vyloučeno odčinění v jakékoliv formě, nebudou-li podmínky splněny. Občanský zákoník pojem nemajetkové újmy nedefinuje, ale s ohledem na definici škody jako objektivně v penězích vyjádřitelné újmy (ztráty) na jmění musí jít o případy, kdy taková kalkulace není možná a nejedná se o majetkovou újmu. Nemajetkovou újmu tak s ohledem na chráněné zájmy lze definovat jako zásah do osobních a osobnostních práv člověka (zejména zdraví a život, důstojnost, vážnost, čest) a dalších nemateriálních hodnot, kde náhrada je odůvodněna zákonnou úpravou (ochrana věci zvláštní obliby, dovolené). Náhrada za zmařenou obchodní příležitost, které se žalobce v projednávaném případě domáhal, a za kterou žádá náhradu nemajetkové újmy, však není zákonnou úpravou odůvodněna. Z uvedených důvodů soud žalobu v plném rozsahu zamítl a uložil žalobci povinnost k náhradě nákladů řízení žalovanému a náhradě nákladů státu vzniklých v souvislosti s tlumočením výpovědi svědka. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 394 352,20 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) ve výši: -) 20 940 Kč za 1 úkon právní služby (příprava a převzetí zastoupení) z tarifní hodnoty 3 151 200 Kč (podle směnného kurzu ČNB ke dni 26. 8. 2020), -) 21 020 Kč za 1 úkon právní služby (odpor proti platebnímu rozkazu) z tarifní hodnoty 3 176 400 Kč (podle směnného kurzu ČNB ke dni 7. 9. 2020), -) 21 380 Kč za 1 úkon právní služby (vyjádření k žalobě) z tarifní hodnoty 3 261 000 Kč (podle směnného kurzu ČNB ke dni 12. 10. 2020), -) 20 540 Kč za 1 úkon právní služby (účast na jednání před soudem dne 26. 5. 2021) z tarifní hodnoty 3 054 000 Kč (podle směnného kurzu ČNB ke dni 26. 5. 2021), -) 40 920 Kč za 2 úkony právní služby (účast na jednání před soudem dne 15. 9. 2021) z tarifní hodnoty 3 038 400 Kč (podle směnného kurzu ČNB ke dni 15. 9. 2021), -) 61 260 Kč za 3 úkony právní služby (účast na jednání před soudem dne 12. 11. 2021) z tarifní hodnoty 3 028 800 Kč (podle směnného kurzu ČNB ke dni 12. 11. 2021), -) 40 120 Kč za 2 úkony právní služby (účast na jednání před soudem dne 23. 2. 2022) z tarifní hodnoty 2 937 000 Kč (podle směnného kurzu ČNB ke dni 23. 2. 2022), -) 60 780 Kč za 3 úkony právní služby (účast na jednání před soudem dne 14. 3. 2022) z tarifní hodnoty 2 986 800 Kč (podle směnného kurzu ČNB ke dni 14. 3. 2022), -) 20 060 Kč za 1 úkon právní služby (účast na jednání před soudem dne 27. 4. 2022) z tarifní hodnoty 2 931 000 Kč (podle směnného kurzu ČNB ke dni 26. 4. 2022), uvedený v § 11 odst. 1 a.t., včetně 15 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 311 520 Kč ve výši 65 419,20 Kč. Soud přiznal žalovanému také náhradu hotových výdajů podle § 13 odst. 1 a.t., a to výdajů na ověřené překlady listinných důkazů v celkové výši 17 413 Kč. Naproti tomu soud nepřiznal žalovanému náhradu nákladů za: -) 2 úkony (nahlížení do spisu dne 28. 8. 2020 a 10. 3. 2021), neboť je nepovažuje za účelné, -) 3 úkony (písemná podání ze dne 19. 3. 2021, 13. 7. 2021 a 16. 9. 2021), neboť se jednalo pouze jednoduché přípisy, a to o žádost o nenařízení jednání, žádost o prodloužení lhůty pro vyjádření a upřesnění důkazního návrhu, -) 1 úkon právní služby (vyjádření žalovaného ze dne 27. 7. 2021), neboť žalovaný pouze sdělil soudu důkazní návrhy a písemně shrnul stanovisko, které koresponduje s tím, co již dříve uvedl u jednání soudu a ve vyjádření k žalobě, -) 1 úkon právní služby (závěrečný návrh ze dne 26. 4. 2022), neboť závěrečnou řeč vypracovanou písemně nelze pokládat za písemné podání ve věci samé. O náhradě nákladů státu bylo rozhodnuto podle § 148 odst. 1 o. s. ř. Soud určil výši nákladů, které musí žalobce zaplatit státu v souvislosti s tlumočením výpovědi svědka [jméno] [jméno] [příjmení] při jednání, které se konalo dne 12. 11. 2021, částkou 3 267 Kč.