16 C 85/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl soudkyní JUDr. Jitkou Poláchovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o vyklizení bytu

I. Žalovaná je povinna vyklidit a vyklizený předat žalobkyni byt číslo o velikosti 2 + 1, který se nachází ve 2. nadzemním podlaží domu adresa, ulice č. or. 31, k.ú. část obce, obec a číslo, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 15 890 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vyklizení bytu číslo o velikosti 2 + 1, který se nachází ve 2. nadzemním podlaží domu adresa, ulice č. or. 31, k.ú. část obce, obec a číslo (dále jen„ byt“). Žalobkyně uvedla, že jako vlastník bytu uzavřela dne 1. 3. 2022 s jméno příjmení (svou dcerou) nájemní smlouvu k bytu na dobu neurčitou a udělila jí právo byt dále pronajmout. příjmení příjmení a žalovaná uzavřely dne 19. 3. 2022 nájemní smlouvu na dobu určitou – do 31. 3. 2023. Dne 19. 1. 2023 příjmení příjmení a žalobkyně uzavřely dohodu o skončení nájmu ke dni 31. 3. 2023. Dne 20. 1. 2023 příjmení příjmení a žalovaná uzavřely dohodu o skončení nájmu ke dni 31. 3. 2023. příjmení příjmení a žalobkyně opakovaně vyzývaly žalovanou k vyklizení bytu, a to i předžalobní výzvou, žalovaná se však z bytu neodstěhovala. Žalovaná uvedla, že nárok žalobkyně neuznává. S dohodou o skončení nájmu ze dne 20. 1. 2023 nesouhlasí, podala k soudu žalobu na její neplatnost. příjmení jméno příjmení podepsaly nájemní smlouvu (nikoli podnájemní). příjmení příjmení jí nesdělila, že nájem trvá pouze do 31. 3. 2023. Počítala s možností prodloužení nájemního vztahu o rok, jak je ve smlouvě uvedeno. V průběhu jednání žalovaná doplnila, že Dohoda o skončení nájmu nebyla uzavřena ze svobodné vůle. příjmení přišli nečekaně v sobotu dopoledne. Byla po večírku ještě pod vlivem alkoholu. příjmení příjmení jí podstrčila dohodu k podpisu s tím, že tam chce bydlet její maminka. Dohodu tedy podepsala, ale pořádně si ji přečetla až druhý den. Od března neplatí nájemné, neboť paní příjmení od nich neoprávněně vybírala zálohy na SVJ v celkové výši asi 32 000 Kč. Navíc nesouhlasí s výší nájemného, které je neadekvátní. Nájemní smlouva končí až 31. 3. 2024, neboť nedostala oznámení druhé strany, že trvá na skončení nájmu uplynutím doby určité. Mezi stranami není sporu o tom, že žalobkyně je vlastníkem bytu číslo o velikosti 2+1, který se nachází ve druhém nadzemním podlaží domu adresa, ulice, číslo organizační anonymizováno, katastrální uzemí, obec a číslo. Soud provedl dokazování výslechem svědků a listinami předloženými účastníky. Z výpovědi svědka jméno příjmení bylo zjištěno, že doprovázel manželku jméno příjmení k žalované za účelem podpisu dohody o skončení nájmu. Žalovaná je nepustila dovnitř, dohodu před nimi podepsala mezi dveřmi. Žalovaná působila normálně. Z výpovědi svědka jméno příjmení, partnera žalované, vyplynulo, že příjmení přišli v sobotu ráno. Žalovaná s nimi asi 10 minut něco řešila u dveří, až večer si přečetli papír, který jí příjmení účelově dali podepsat. příjmení sám i žalovaná byli opilí, přišli z večírku až ráno. Vůbec nepočítal s tím, že by měl být nájemní vztah ukončen. Počítal s dvouletou prolongací. Z nájemní smlouvy ze dne 1. 3. 2022 se podává, že žalobkyně jako pronajímatel a příjmení příjmení jako nájemce uzavřely nájemní smlouvu jejímž předmětem byl byt, a to na dobu neurčitou. Pronajímatel povolil nájemci pronajmout byt třetí straně. Z nájemní smlouvy ze dne 19. 3. 2022 je zřejmé, že příjmení příjmení jako pronajímatel a žalovaná jako nájemce uzavřely nájemní smlouvu jejímž předmětem byl byt, a to na dobu určitou, do 31. 3. 2023. Pronajímatel v čl. I. bodu 1. prohlásil, že je jako oprávněný uživatel bytu na základě písemného souhlasu vlastníka oprávněn dát byt do plného podnájmu. Z čl. III. bodu 1. smlouvy je zřejmé, že neoznámí-li jedna smluvní strana písemně druhé smluvní straně nejméně 7 dní před skončením doby nájmu, že trvá na skončení nájmu uplynutím doby určité, prodlužuje se nájemní vztah založený smlouvou o jeden rok. Z dohody o skončení nájmu ze dne 19. 1. 2023 vyplývá, že nájemní vztah mezi žalobkyní a jméno příjmení skončil ke dni 31. 3. 2023 z důvodu potřeby bytu pro vlastní potřeby žalobkyně. Z dohody o skončení nájmu ze dne 20. 1. 2023 vyplývá, že nájemní vztah mezi jméno příjmení a žalovanou skončil ke dni 31. 3. 2023. Dopisem ze dne 17. 3. 2023 byla žalovaná vyzvána k vyklizení a předání bytu ke dni 31. 3. 2023. Z předžalobní výzvy ze dne 5. 4. 2023 se podává, že žalovaná byla vyzvána žalobkyní k vyklizení bytu a upozorněna na možnost dalšího postupu soudní cestou. Z předžalobní výzvy ze dne 5. 4. 2023 se podává, že žalovaná byla vyzvána jméno příjmení k vyklizení bytu a upozorněna na možnost dalšího postupu soudní cestou. Z dalších provedených důkazů nevyplynulo nic podstatného pro zjištění skutkového stavu. Soud nevyhověl návrhu žalobkyně na provedení důkazu porovnáním podpisů žalované na čtyřech různých listinách, neboť takový důkaz provedený laikem nemůže mít vypovídací hodnotu, navíc má soud z provedených důkazů skutkový stav za dostatečně zjištěný. Při svém rozhodnutí soud vycházel z tohoto závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně jako pronajímatel a příjmení příjmení jako nájemce uzavřely nájemní smlouvu k bytu (nájemní smlouva ze dne 1. 3. 2022). Následně příjmení příjmení pronajala byt žalované (nájemní smlouva ze dne 19. 3. 2022). Nájemní vztah mezi žalobkyní a jméno příjmení skončil ke dni 31. 3. 2023 (dohoda o skončení nájmu ze dne 19. 1. 2023). Žalovaná dne 20. 1. 2023 podepsala Dohodu o skončení nájmu ke dni 31. 3. 2023 (dohoda o skončení nájmu ze dne 20. 1. 2023, výpověď svědků jméno příjmení a jméno příjmení). Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovanou k vyklizení bytu (dopis ze dne 17. 3. 2023, předžalobní výzva ze dne 5. 4. 2023). Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 603 občanského zákoníku práva a povinnosti zaniknou uplynutím doby, na kterou byly omezeny. Podle § 2275 odst. 1 občanského zákoníku platí, že v případě, že nájemce v bytě sám trvale nebydlí, může dát třetí osobě do podnájmu byt nebo jeho část pouze se souhlasem pronajímatele. Podle § 2277 občanského zákoníku končí podnájem společně s nájmem. Končí-li nájem, sdělí to nájemce podnájemci s uvedením rozhodných skutečností; jimi jsou zejména den skončení nájmu a popřípadě i délka výpovědní doby a počátek jejího běhu. Podle § 2278 občanského zákoníku podnájem skončí nejpozději s nájmem. Podle § 2292 občanského zákoníku odevzdá nájemce byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. V projednávaném případě nájemní vztah mezi žalobkyní a jméno příjmení skončil dnem 31. 3. 2023. Proto také podnájemní vztah mezi jméno příjmení a žalovanou musel skončit nejpozději k 31. 3. 2023. Žalovaná pozbyla právní titul k užívání bytu, její povinností bylo byt vyklidit a odevzdat, což neučinila. Žalovaná v bytě setrvává s odkazem na podanou žalobu o neplatnosti dohody o skončení nájmu, nájemné neplatí. Nutno říci, že i kdyby žalovaná prokázala, že dohodu podepsala ve stavu vylučujícím její schopnost tento úkon učinit, nic by to nezměnilo na tom, že nájemní vztah žalované a jméno příjmení k 31. 3. 2023 skončil, stejně jako skončil nájemní vztah žalobkyně vůči její dceři. Navíc i smlouva mezi žalovanou a jméno příjmení byla uzavřena na dobu určitou – do 31. 3. 2023. Názor žalované, že jí nebylo jméno příjmení v souladu se smlouvou nejméně 7 dní před skončením doby nájmu oznámeno, že trvá na skončení nájmu uplynutím doby určité, čímž se prodlužuje nájemní vztah založený smlouvou o jeden rok, nemohl obstát, neboť již 20. 1. 2023 se od jméno příjmení dozvěděla, že hodlá nájemní vztah ukončit. Rovněž není podstatné, že smlouva mezi jméno příjmení a žalovanou byla nazvána„ Nájemní“, neboť z jejího obsahu vyplývá, že vlastníkem bytu je žalobkyně, která příjmení příjmení byt pronajala a souhlasila s tím, že příjmení příjmení byt dále pronajme třetí osobě. Žalovaná si tak od počátku byla vědoma skutečnosti, že byt je ve vlastnictví žalobkyně. Faktem je, že ke dni rozhodnutí soudu žalované nesvědčí žádný právní titul k užívání bytu po dobu téměř půl roku, přičemž za tuto dobu žalovaná navíc neplatí nájemné. Za této situace se žalobkyně domáhá vyklizení bytové jednotky důvodně. Z uvedených důvodů soud žalobě vyhověl a uložil žalované byt vyklidit a vyklizený předat žalobkyni. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 890 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby, účast na jednání soudu (přesahující 2 hodiny = 2 úkony) včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 000 Kč ve výši 1 890 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 7. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.