16 C 88/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Poláchovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou titul jméno příjmení , titul . sídlem adresa o zaplacení 1 670 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 1 670 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2 420 000 Kč od 16. 4. 2020 do 22. 4. 2020, z částky 1 920 000 Kč od 23. 4. 2020 do 14. 8. 2020 a z částky 1 670 000 od 15. 8. 2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 203 376,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalované.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 7 částku 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit 1 670 000 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že v letech 2018 a 2019 poskytovala žalobkyně žalované služby spočívající v technické a odborné pomoci a podpoře při získávání územního rozhodnutí a stavebního povolení, podpoře při získávání odborných stanovisek a při jednání s účastníky řízení. Služby žalobkyně se týkaly projektu„ Novostavba bytového domu Závěrka včetně napojení na infrastrukturu“. Územní rozhodnutí a stavební povolení bylo vydáno ve spojeném řízení rozhodnutím Úřadu městské části Praha 6 - odboru výstavby ze dne 15. 8. 2017, [číslo jednací], [spisová značka] [anonymizována dvě slova] [číslo] [spisová značka], které bylo napadeno několika odvoláními dalších účastníků řízení (sousedů). Odvolání byla rozhodnutím Magistrátu hl. m. Prahy ze dne 4. 9. 2019, [číslo jednací], [spisová značka] [anonymizováno] [číslo] [rok] zamítnuta a napadené prvostupňové rozhodnutí bylo potvrzeno. Územní rozhodnutí a stavební povolení nabylo právní moci dne 24. 9. 2019. Žalobkyně a žalovaná se po nabytí právní moci stavebního povolení dohodly, že žalovaná uhradí žalobkyni za provedenou činnost spočívající v odborné a technické pomoci částku 2 000 000 Kč + 21% DPH, celkem 2 420 000 Kč. Žalobkyně na základě této dohody vystavila žalované fakturu [číslo] [rok] ze dne 1. 4. 2020 s datem splatnosti 15. 4. 2020. Žalovaná však fakturu ve stanovené lhůtě neuhradila. Žalobkyni vystavením faktury vznikla povinnost přiznat a odvést 21% DPH ve výši 420 000 Kč, obrátila se tedy na žalovanou, která přislíbila zaplatit zatím 500 000 Kč s tím, že doufá, že zbytek uhradí v nejbližší budoucnosti. Tuto částku žalovaná uhradila dne 22. 4. 2020. Dne 14. 8. 2020 uhradila žalovaná další platbu ve výši 250 000 Kč. Uvedené platby žalované hodnotí žalobkyně jako částečné plnění dluhu s účinky uznání dluhu. Žalovaná nárok žalobkyně odmítla. Nepopírá, že žalobkyně pro ni prováděla poradenskou činnost související se získáváním povolení potřebných pro výstavbu projektu v ulici [ulice] v [obec a číslo] – [část obce] [ulice] povolení však bylo soudem zrušeno. Žalovaná popírá uzavření dohody se žalobkyní ohledně částky 2 420 000 Kč. Za služby poskytnuté žalobkyní již žalovaná uhradila 750 000 Kč. Mezi stranami není sporu o tom, že bylo vydáno rozhodnutí Úřadu městské části [obec a číslo], odboru výstavby [číslo jednací], [spisová značka]. [anonymizována dvě slova] [číslo] [spisová značka], ze dne 15. 8. 2017, rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy [číslo jednací], [spisová značka]. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [číslo] [rok], ze dne 4. 9. 2019, o zamítnutí odvolání proti uvedenému rozhodnutí Úřadu městské části [obec a číslo] odboru výstavby a o potvrzení tohoto rozhodnutí. Nesporné je sdělení ze dne 30. 10. 2019 o nabytí právní moci rozhodnutí [spisová značka]. [anonymizována dvě slova] [číslo] [spisová značka] ze dne 15. 8. 2017. Žalobkyně vystavila fakturu [číslo] [rok] ze dne 1. 4. 2020 s datem splatnosti 15. 4. 2020 znějící na částku 2 420 000 Kč s variabilním symbolem (dále jen„ VS“) 11 2020. Tato faktura byla žalované doručena. Pod [variabilní symbol] byla dne 22. 4. 2020 na účet žalobkyně připsána částka 500 000 Kč a dne 14. 8. 2020 částka 250 000 Kč z účtu žalované. Soud provedl dokazování výslechy účastníků, svědků a listinami. Z faktury [číslo] [rok] ze dne 11. 10. 2018, s datem splatnosti 25. 10. 2018, vyplývá, že za technickou pomoc na akci„ Novostavba bytového domu [ulice]“ fakturovala žalobkyně žalované částku 185 130 Kč. Z výpisu z účtu [číslo] žalované za listopad a prosinec 2018 je zřejmé, že žalovaná zaslala v tomto období na účet žalobkyně částku 185 130 Kč pod [variabilní symbol]. Ze žaloby ze dne 15. 11. 2019 proti rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 4. 9. 2019, [číslo jednací], [spsisová značka] [anonymizováno] [číslo] [rok], vyplývá, že žalobci [titul] [jméno] [příjmení] [titul] a [titul] [jméno] [příjmení] jako účastníci řízení napadli uvedené rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy a navrhli přiznání odkladného účinku žalobě. Usnesením Městského soudu v Praze [číslo jednací], ze dne 12. 12. 2019, má soud za prokázané, že žalobě proti rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 4. 9. 2019, [číslo jednací], [spisová značka] [anonymizováno] [číslo] [rok] podané [titul] [jméno] [příjmení] [titul] a [titul] [jméno] [příjmení] byl přiznán odkladný účinek. Z e-mailu [jméno] [příjmení] ze dne 1. 4. 2020 bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] zaslal [jméno] [příjmení] fakturu za odbornou a technickou pomoc na akci Závěrka. Z e-mailu [jméno] [příjmení] ze dne 3. 4. 2020 vyplývá, že fakturu obdržela a poslala jednatelům žalované. Z e-mailu [příjmení] [příjmení] ze dne 19. 4. 2020, se podává, že požádal [jméno] ([jméno] [příjmení]), aby převedla [jméno] [příjmení] částku 500 000 Kč. Dále uvedl, že doufají, že budou schopni zajistit, aby měl [jméno] [příjmení] peníze na zaplacení daní koncem června 2020 a že věci se obrátí a v blízké budoucnosti budou schopni zaplatit rozdíl. Z e-mailu [jméno] [příjmení] ze dne 27. 4. 2020 je zřejmé, že děkuje za platbu a dotazuje se, že může jeho otec [jméno] [příjmení] očekávat druhou část. Z e-mailu [jméno] [příjmení] ze dne 14. 5. 2020 vyplývá, že se opět dotazuje na zbývající část platby. Z e-mailu [příjmení] [příjmení] ze dne 31. 5. 2020 bylo zjištěno, že kvůli situaci nebyla žalovaná schopna uzavřít projekt s bankou a financování projektu není dokončeno. [jméno] [příjmení] tak nemohou zaplatit nic dalšího, dokud se bankovní financování nevyjasní. Z rozsudku Městského soudu v Praze č. j. [číslo jednací] ze dne 22. 12. 2020 je zřejmé, že rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy [číslo jednací], [spisová značka]. [anonymizována tři slova] [číslo] [rok], ze dne 4. 9. 2019, a rozhodnutí Úřadu městské části Praha 6, odboru výstavby [číslo jednací], [spisová značka]. [anonymizováno] [číslo] [spisová značka], ze dne 15. 8. 2017, byly zrušeny a věc byla vrácena Magistrátu hlavního města Prahy k dalšímu řízení. Z úvěrové smlouvy týkající se předmětného projektu uzavřené mezi [právnická osoba] [příjmení] [jméno] a žalovanou ze dne [datum] vyplývá, že jednou z podmínek pro vyplacení části úvěru je předložení platného a účinného stavebního povolení s doložkou právní moci na provedení výstavby budovy. Z e-mailu ze dne 1. 11. 2019 bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] zaslal [jméno] [příjmení] cenové nabídky, z nichž jedna se týká ceny za technickou pomoc - 10 000 000 Kč, další vydání certifikátu autorizovaného inspektora pro provedení změny stavby před jejím dokončením na stavbu bytového domu Závěrky včetně sazeb za vykonávání dohledu, za kontrolní prohlídky stavby a ceny za kolaudaci objektu a dvě ceny za práce [titul] [příjmení]. Svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že pracuje pro žalovanou jako administrativní pracovnice, překladatelka a tlumočnice. Stavební povolení řeší žalovaná již několik let. Sousedi plánovaného projektu měli od počátku námitky, očekávalo se, že bude podáno odvolání. Proto byla najata žalobkyně. Byla přítomna několika jednání mezi [jméno] [příjmení] a jednateli žalované v letech 2018 a 2019. Mluvilo se o průběhu jednání na magistrátu. V roce 2018 vystavil [jméno] [příjmení] za svou práci fakturu asi na 130 000 Kč, která byla zaplacena. Druhá faktura měla být bonus, který měl být zaplacen, až budou moci stavět. Byla přítomna jednání, kde byl tento bonus mezi stranami dohodnut, jednalo se asi o částku 2 000 000 Kč plus DPH a měl být zaplacen převodem, až bude žalované poskytnut úvěr. Bonus měl být žalobkyni vyplacen z úvěru, jehož podmínkou však bylo pravomocné stavební povolení. Fakturu, na kterou bylo vyplaceno 500 000 Kč a 250 000 Kč, přeposlala jednatelům žalované a účetní. Jednatelé žalované zaplatili část faktury z dobré vůle, věřili, že budou moci začít stavět. Poslední schůzka mezi jednateli žalované a žalobkyní proběhla v polovině února 2020 v Praze. Když [jméno] [příjmení] poslal e-mailem požadavek na 10 mil. Kč, myslela si, že se přepsal o nulu. Jednatelé byli také šokováni a chtěli vědět, jak k takové částce [jméno] [příjmení] přišel. Po právní moci stavebního povolení bylo hned podáno odvolání, proto nemohlo dojít k zahájení přípravných prací. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že na spolupráci se s jednateli žalované dohodli ústně. Dopředu se nevědělo, jak dlouho bude spolupráce trvat ani jaké úkony bude třeba vykonat. V říjnu 2018 žalovaná zaplatila první platbu ve výši 180 000 Kč. Poté bylo s jednateli žalované někdy v roce 2018 – 2019 dohodnuto, že další částka bude uhrazena po vydání pravomocného stavebního povolení. Zkraje roku 2020 bylo dohodnuto, že bude vyplacena částka 2 mil. Kč plus DPH. Činnost žalobkyně spočívala ve studiu dokumentů kolem stanoviska Ministerstva kultury, jednání na Ministerstvu kultury a na magistrátu. Nevede konkrétní rozpis prací, které vykonal. V kalendáři má uvedeno, kdy probíhala která schůzka, ale nemá poznamenáno, jak dlouho trvala. E-mailem ze dne 1. 11. 2019 poslal nabídku na 4 položky, jedna z nich se týkala částky 10 mil. Kč, poté se dohodli na 2 mil. Kč. Několikrát jednali s jednateli žalované ústně o možnosti stažení odvolání. Z 10 mil. Kč mělo být 2 mil. Kč pro žalobkyni a 8 mil. Kč pro účastníky řízení, kteří by po vyplacení určitých částek byli ochotni vzít odvolání zpět. Jednal v tomto směru s několika rodinami žijícími v sousedství plánované stavby. Jednatelé žalované odmítli částku pro účastníky řízení platit. Jednatelé žalované byli ochotni žalobkyni zaplatit maximálně 1 mil. Kč, poté se dohodli na 2 mil. Kč, a to na jednání v únoru 2020 v hotelu [název]. Jednalo se o peníze za činnost od října 2018 do února 2020, a to za jednání s architekty, s odvolateli, s jejich právními zástupci, s dotčenými orgány. Částku odhadli po detailnějším studiu hodin, které pracemi strávili. Jednatelé nechtěli zaplatit částky odvolatelům, proto se dalo předpokládat, že stavební povolení bude napadeno u soudu. Nikdy se s jednateli žalované nedohodli na tom, že odměna bude vyplacena až poté, co se začne stavět. Jednatelé jim nikdy neřekli, že odměnu budou platit z poskytnutého úvěru. Jednatel žalobkyně [jméno] [příjmení] vypověděl, že byl přítomen jednání se žalovanou v únoru 2020, na kterém byla dohodnuta částka 2 mil. Kč. Na projektu pracovali 34 – 40 hodin měsíčně, práce trvaly 14 – 15 měsíců. Hodinovou sazbu nemají, obecně počítají 2,5 – 3 tisíce Kč za hodinu. Fakturu vystavili v dubnu poté, co se vrátil z dovolené. Od počátku bylo domluveno, že žalobkyně zajistí vydání pravomocného stavebního povolení. Jednatelé žalované nikdy neuvedli, že by odměnu spojovali s tím, že se začne skutečně stavět. Jednatel žalované [jméno] [příjmení] [příjmení] vypověděl, že [jméno] [příjmení] jim byl představen v roce 2018 a dostal za úkol zařídit platné stavební povolení, aby bylo možné začít stavět. Vše bylo dohodnuto ústně. [jméno] [příjmení] měli zaplatit, pokud bude úspěšný. Na konci roku 2019 nabídli [jméno] [příjmení] 1 mil. Kč, s tím nebyl spokojen a žádal 2 mil. Kč. V únoru 2020 se domluvilo, že [jméno] [příjmení] dostane 2 mil. Kč, až sežene stavební povolení a bude se moci začít stavět. Dostali fakturu od [jméno] [příjmení] na kterou částečně platili, protože [jméno] [příjmení] tvrdil, že má velké náklady a bude muset platit DPH. [jméno] [příjmení] je stále ujišťoval, že budou moci začít stavět. Neví, jaké práce [jméno] [příjmení] vykonával. [jméno] [příjmení] nikdy nepověřili k jednání se sousedy, s těmi jednala právní zástupkyně. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že byla požadována úhrada za služby, které nebyly poskytnuty. Investoval do žalované společnosti a účastnil se několika projektů. Účastnil se také několika jednání mezi [jméno] [příjmení] a jednateli žalované většinou v hotelu [název]. Zpočátku nebyla dohodnuta žádná odměna za služby [jméno] [příjmení]. [jméno] [příjmení] předložil fakturu na 180 000 Kč bez vyúčtování dodaných služeb, přesto ji uhradili, protože ji považovali za důvodnou. Částku 10 mil. Kč, kterou [jméno] [příjmení] požadoval, považoval za omyl. Poté jednali o částce 1 mil. a 2 mil. Kč. Není mu známo, že by byl [jméno] [příjmení] pověřen k jednání se sousedy. Jednatel žalované [jméno] [jméno] [příjmení] vypověděl, že s [jméno] [příjmení] spolupracují asi od roku 2017. Písemnou dohodu o spolupráci neuzavřeli. Nevzpomíná si, že by [jméno] [příjmení] vystavil plnou moc. V roce 2018 [jméno] [příjmení] vystavil fakturu na 180 000 Kč za své služby, tu uhradili. Domnívali se, že za získání platného stavebního povolení vystaví pan [příjmení] další fakturu. Když ale poslal požadavek na 10 mil. Kč, mysleli, že se spletl a napsal nulu navíc. Sdělili [jméno] [příjmení], že pokud získá stavební povolení a bude se moci začít stavět, vyplatí mu odměnu 2 mil. Kč. Naposledy s [jméno] [příjmení] jednali 11. 2. 2020 v [název], tam zopakoval, že platba [jméno] [příjmení] závisí na platném stavebním povolení, aby mohli začít stavět a taky na financování od banky. Jediná osoba oprávněná jednat se sousedy byla paní doktorka [příjmení]. Fakturu na 2 mil. Kč neočekávali, věc nebyla dořešena. [jméno] [příjmení] mu poté sdělil, že potřebuje zaplatit daně, proto poslali na fakturu 500 000 Kč. Stále věřili, že platné stavební povolení bude nakonec získáno. [jméno] [příjmení] je později požádal ještě o 250 000 Kč. Peníze zaplatili, protože s [jméno] [příjmení] měli určitý vztah. Z dalších provedených listin nebylo zjištěno nic podstatného pro zjištění skutkového stavu. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu. Dne 15. 8. 2017 bylo vydáno rozhodnutí Úřadu městské části Praha 6, odboru výstavby [číslo jednací], [spisová značka]. [anonymizováno] [číslo] [spisová značka], o stavebním povolení bytového domu Závěrka (nesporné). Proti tomuto rozhodnutí byla podána odvolání. [jméno] [příjmení] jako pracovník žalobkyně a žalovaná se v roce 2018 ústně dohodli na tom, že [jméno] [příjmení] bude pro žalovanou vykonávat odborné činnosti související se získáním stavebního povolení (shodná tvrzení účastníků). Za technickou pomoc fakturoval dne 11. 10. 2018 [jméno] [příjmení] žalované částku 185 130 Kč (faktura [číslo] [rok]). Požadovanou částku žalovaná zaplatila (výpis z účtu [číslo]). Rozhodnutím Magistrátu hlavního města Prahy [číslo jednací], [spisová značka]. [anonymizována tři slova] [číslo] [rok] ze dne 4. 9. 2019, bylo rozhodnuto o zamítnutí odvolání proti uvedenému rozhodnutí Úřadu městské části Praha 6 odboru výstavby a o potvrzení tohoto rozhodnutí (nesporné). Odbor výstavby Úřadu městské části Praha 6 sdělil dne 30. 10. 2019, že rozhodnutí [číslo jednací], [spisová značka]. [anonymizováno] [číslo] [spisová značka] nabylo dne 24. 9. 2019 právní moci (nesporné). Účastníci řízení napadli uvedené rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy žalobou a navrhli přiznání odkladného účinku (žaloba ze dne 15. 11. 2019). Této žalobě byl soudem přiznán odkladný účinek (usnesení Městského soudu v Praze [číslo jednací], ze dne 12. 12. 2019). Výše uvedená rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy a Úřadu městské části Praha 6 o vydání stavebního povolení byly zrušeny a věc byla vrácena Magistrátu hlavního města Prahy k dalšímu řízení (rozsudek Městského soudu v Praze č. j. [číslo jednací], ze dne 22. 12. 2020). Dne 1. 11. 2019 zaslal [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] e-mail, ve kterém požadoval za technickou pomoc částku 10 mil. Kč (e-mail ze dne 1. 11. 2019). Dne 11. 2. 2020 proběhlo osobní jednání mezi jednateli žalované a [jméno] [příjmení], na kterém se dohodli na částce 2 mil. Kč za služby [jméno] [příjmení] (shodná výpověď jednatele žalobkyně, jednatelů žalované, svědků). Žalobkyně dne 1. 4. 2020 vystavila fakturu na částku 2 420 000 Kč, která byla žalované doručena (nesporné). Žalovaná na tuto fakturu zaplatila celkem 750 000 Kč (nesporné). Na základě výše uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 1723 odst. 1 občanského zákoníku závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá. Ustanovení § 1724 odst. 1 občanského zákoníku stanoví, že smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Podle § 1725 občanského zákoníku je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah. Vztah mezi stranami soud posoudil jako nepojmenovanou smlouvu podobnou smlouvě příkazní podle § 2430 a násl. o.z. uzavřenou ústně, kterou se příkazník (žalobkyně) zavázal obstarat záležitost příkazce (žalované). Strany si sjednaly, že odměna příkazníkovi bude vázána na dosažení výsledku příkazu. Podle § 2053 o.z. platí, že uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu (§ 2054 odst. 2 o.z.). Žalobkyně a žalovaná se shodují v tom, že [jméno] [příjmení] byla přislíbena odměna 2 mil. Kč, neshodují se však v tom, za co byla odměna sjednána a čeho vlastně mělo být příkazem dosaženo. Žalobkyně tvrdí, že odměna byla sjednána za získání pravomocného stavebního povolení, naproti tomu žalovaná tvrdí, že odměna měla být vyplacena za reálnou možnost začít stavět předmětný projekt. Jelikož mezi stranami nebyla uzavřena písemná smlouva, odpověď na otázku, čeho mělo být jednáním žalované dosaženo, bylo nutné zjistit z výpovědí účastníků schůzky, na které byla odměna sjednána. K této skutečnosti vypovídali jednatelé žalované a jednatel žalobkyně, a dále svědci [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Právě výpověď [jméno] [příjmení] považuje soud za nejvíce přesvědčivou, neboť jako jediná nemá zájem na výsledku sporu. Soud se proto s ohledem na její výpověď, ale i na logicky očekávaný výsledek příkazu, přiklonil k tomu, že odměna byla sjednána za to, že žalovaná společnost bude moci reálně zahájit výstavbu. Argumentace žalobkyně spočívá v tom, že částečnou úhradou žalované na žalobkyní vystavenou fakturu došlo k uznání dluhu a žalovaná by tudíž měla být povinna doplatit dosud nezaplacenou část faktury. Žalovaná částečně plnila na vystavenou fakturu, proto bylo nutné posoudit, zda částečným plněním uznala i zbytek dluhu. Žalovaná částečné plnění vysvětlila tím, že k žádosti žalobkyně poskytla peníze na DPH a další nutné výdaje a že tak učinila s ohledem na vztah, který mezi sebou strany měly. Žalovaná rozporovala částku uvedenou na faktuře a musela tudíž prokázat, že dluh nevznikl. Svědci [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] shodně vypověděli, že částka 2 mil. Kč měla žalobkyni připadnout za to, že se bude moci reálně začít stavět, což soud považuje za výsledek, který žalovaná od žalobkyně logicky očekávala. Tento výsledek se však žalobkyni zajistit nepodařilo. Stavební povolení sice bylo po dobu dvou měsíců v právní moci, nicméně nelze očekávat, že by stavebník (žalovaná) v tomto období zahájil výstavbu bytového domu, zvláště když se počítalo s tím, že sousedé plánovaného projektu napadnou rozhodnutí magistrátu žalobou k soudu. Přiznáním odkladného účinku podané žalobě pak došlo k pozastavení všech účinků napadeného rozhodnutí až do skončení řízení před soudem. Úhradu částky 750 000 Kč tak nelze považovat za uznání dluhu ve smyslu § 2053 o.z., neboť mezi stranami nedošlo k uzavření dohody o zaplacení částky 2 420 000 Kč za služby žalobkyně spočívající pouze v získání formálního stavebního povolení. Soud dále uvádí, že žalobkyní ani nebylo přesvědčivě objasněno, v čem konkrétně spočívala a kdy byla vykonávána její práce, za kterou požadovala milionové částky. Žalobkyní nebylo ani věrohodně vysvětleno, proč se [jméno] [příjmení] podle svých slov dále angažoval ve věci tím, že jednal se sousedy o stažení odvolání, a to až do února 2020, když odměna měla žalobkyni, podle jejího tvrzení, náležet za vydání pravomocného stavebního povolení (24. 9. 2019). Za svou činnost fakturovala žalobkyně v roce 2018 částku 185 130 Kč, v dalším roce částku výrazně vyšší, přičemž tento rozdíl nebyl žalobkyní nijak vysvětlen. Spíše tak odpovídá tvrzení žalované, že částka 2 mil. Kč měla být bonusem za to, že se bude moci začít s výstavbou. Z uvedených důvodů soud žalobu v plném rozsahu zamítl a uložil žalobkyni povinnost k náhradě nákladů řízení žalované a náhradě nákladů státu vzniklých v souvislosti s tlumočením výpovědi svědka. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 203 376,80 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty 1 670 000 Kč ve výši: -) 14 980 Kč za 1 úkon právní služby (příprava a převzetí zastoupení), -) 14 980 Kč za 1 úkon právní služby (odpor proti platebnímu rozkazu), -) 14 980 Kč za 1 úkon právní služby (vyjádření k žalobě), -) 14 980 Kč za 1 úkon právní služby (účast na jednání před soudem dne 13. 10. 2021), -) 14 980 Kč za 1 úkon právní služby (vyjádření k výzvě soudu dne 28. 10. 2021) -) 29 960 Kč za 2 úkony právní služby (účast na jednání před soudem dne 19. 1. 2022), -) 29 960 Kč za 2 úkony právní služby (účast na jednání před soudem dne 27. 4. 2022), -) 29 960 Kč za 2 úkony právní služby (účast na jednání před soudem dne 7. 9. 2022), uvedený v § 11 odst. 1 a.t., včetně 11 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 168 080 Kč ve výši 35 296,80 Kč. Naproti tomu soud nepřiznal žalované náhradu nákladů za: -) 2 úkony právní služby (vyjádření žalované k výsledkům dokazování ze dne 19. 4. 2022 a 29. 8. 2022), neboť žalovaná pouze písemně shrnula stanovisko, které koresponduje s tím, co již dříve uvedla u jednání soudu a ve vyjádření k žalobě, -) 1 úkon právní služby (další porada s klientem), neboť tento úkon nebyl ničím doložen. O náhradě nákladů státu bylo rozhodnuto podle § 148 odst. 1 o. s. ř. Soud určil výši nákladů, které musí žalobkyně zaplatit státu v souvislosti s tlumočením výpovědi svědka [příjmení] [jméno] při jednání, které se konalo dne 27. 4. 2022, částkou 900 Kč.