16 C 98/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Poláchovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 62 400 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 62 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 62 400 Kč od 23. 12. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 15 999,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na úhradu nákladů za odtah motorového vozidla [registrační značka] dne 18. 12. 2013, jak je uvedeno v protokolu o odtahu [číslo]. Vozidlo bylo následně umístěno na parkovišti provozovaném žalobkyní a vyzvednuto dne 16. 5. 2018 Cena za odtah motorového vozidla byla stanovena podle nařízení hlavního města Prahy, stejně tak jako parkovné. Pohledávka odpovídající období od 18. 12. 2013 do 15. 12. 2014 byla žalobkyni již přiznána pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Náchodě č.j. 7C 25/2015-40, ze dne 24. 3. 2015. Celková výše dlužné částky za období od 16. 12. 2014 do data vydání vozu dne 16. 5. 2018 činí 62 400 Kč ([číslo] dní x 50 Kč). Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Ze zřizovací listiny žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně je v této věci aktivně legitimována, neboť je příspěvkovou organizací zřízenou zastupitelstvem hlavního města Prahy na základě ustanovení § 59 odst. 2 písm. i) zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě [obec], ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o hl. m. [obec]“), jejímž hlavním účelem je zabezpečení materiálně technického zázemí pro činnost hlavního města Prahy, a mj. zajišťuje také přemisťování nalezených a opuštěných vozidel (čl. VI. bod 2.5. zřizovací listiny žalobkyně). Z usnesení Rady hlavního města Prahy [číslo] ze dne 12. 2. 2013 soud zjistil, že rada hlavního města Prahy schválila Nařízení o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti, s tím že maximální cena za nucený odtah vozidla činí 1 900 Kč (§ 2 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení), maximální cena za služby parkovišť určených ke střežení vozidel je za první až třetí i jen započatý den 250 Kč/den, od čtvrtého dne za každý i jen započatý den maximálně však sto osmdesát dnů ode dne přitažení vozidla na parkoviště 400 Kč/den, a od sto osmdesátého prvního dne je tato částka stanovena na 50 Kč/den. Z protokolu o odtahu vozidla [číslo] vyplývá, že vozidlo zn. CITROËN [registrační značka] bylo odtaženo na pokyn strážníka městské policie dne 18. 12. 2013 ve 14:18 hod. na adrese [adresa žalovaného], podle § 45 odst. 4 zákona o silničním provozu. Z karty vozidla 8S00798 se podává, že od 30. 11. 2011 je vlastníkem vozidla žalovaný. Podle tvrzení žalobkyně bylo vozidlo vyzvednuto dne 16. 5. 2018. Z rozsudku Okresního soudu v Náchodě č.j. 7C 25/2015-40, ze dne 24. 3. 2015, který nabyl právní moci dne 29. 4. 2015, vyplývá, že žalovanému bylo uloženo zaplatit žalobkyni částku 82 200 Kč s příslušenstvím, a to za odtah vozidla a parkovné. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu a upozorněn na možnost soudního vymáhání pohledávky dopisem ze dne 15. 12. 2020. Právně soud posoudil skutkový stav takto: Podle § 59 odst. 2 písm. i) zákona o hl. m. [obec] je zastupitelstvu hlavního města Prahy vyhrazeno zakládat, zřizovat, kontrolovat a rušit právnické osoby a schvalovat jejich zakladatelské listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy, zakládací listiny, stanovy a zřizovací listiny. Podle § 23 odst. 1 písm. b) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o rozpočtových pravidlech“) územní samosprávný celek může ve své pravomoci k plnění svých úkolů, zejména k hospodářskému využívání svého majetku a k zabezpečení veřejně prospěšných činností, zřizovat příspěvkové organizace jako právnické osoby, které zpravidla ve své činnosti nevytvářejí zisk. Podle ustanovení § 27 odst. 1 zákona o rozpočtových pravidlech územní samosprávný celek zřizuje příspěvkové organizace pro takové činnosti ve své působnosti, které jsou zpravidla neziskové a jejichž rozsah, struktura a složitost vyžadují samostatnou právní subjektivitu. Podle § 1723 odst. 1 zák. č. 89/2012, občanský zákoník (dále jen o.z.) vzniká závazek ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá. Podle § 2910 o.z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. Podle § 27 odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o provozu na pozemních komunikacích“), rozhodne o odstranění vozidla, které neoprávněně stojí na vyhrazeném parkovišti, policista nebo strážník obecní policie; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele. Soud má z předložených listin za prokázané, že skutkový stav se stal tak, jak jej popsala žalobkyně, tedy že dne 18. 12. 2013 došlo k odtahu motorového vozidla [registrační značka] žalovaného a jeho umístění na odtahovém parkovišti. Odpovědnost žalovaného za škodu je dána ustanovením § 1723 odst. 1 o.z. ve spojení s § 2910 o.z. a § 27 odst. 5 zákona o provozu na pozemních komunikacích, kde je výslovně uvedeno, že vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele. Jelikož pohledávka žalobkyně za období od 18. 12. 2013 do 15. 12. 2014 byla již pravomocně přiznána výše uvedeným rozsudkem Okresního soudu v Náchodě, žalobkyně tak eviduje dluh u žalovaného ve výši 50 Kč za každý z [číslo] dnů (od 16. 12. 2014 do 16. 5. 2018) ve kterých bylo vozidlo žalovaného umístěno na parkovišti provozovaném žalobkyní, v celkové výši 62 400 Kč. Dluh byl vypočten na základě nařízení o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti. Soud proto rozhodl tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení podle § 1970 o.z., ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 999,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 496 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 62 400 Kč sestávající z částky 3 620 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11 160 Kč ve výši 2 343,60 Kč.