17 C 1/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Steinerovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 667 315 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 667 315 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 667 315 Kč od 27. 5. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 126 887,81 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalovaná se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 667 315 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná prostřednictvím [právnická osoba] v létě 2021 projevila zájem o IT služby v podobě [název] [anonymizována dvě slova] (realizace určité metody nebo myšlenky za účelem prokázání její proveditelnosti) platformy pro provoz kontejnerových aplikací. Žalobkyně jakožto partner [právnická osoba] vypracovala a jejím prostřednictvím doručila žalované svoji nabídku ze dne [datum] na vytvoření [název] [anonymizována dvě slova] v podobě vytvoření [název] [anonymizováno] v rámci Privátní infrastruktury MV ČR, s instalací Rancher Management Serveru, tj. s instalací management serveru pro veškeré případné další Kubernetes clustery. IT služby byly nabídnuty za cenu určenou sazbami 12 000 Kč za 1 člověkoden práce externího architekta řešení a 9 500 Kč bez DPH za 1 člověkoden externího technologického specialisty, s předpokládaným rozsahem maximálně 50 člověkodní s tím, že údaj o předpokládaném rozsahu člověkodní si v nabídce výslovně vyžádala žalovaná. Žalovaná s poskytnutím IT služeb žalobkyní v předmětné záležitosti souhlasila, když jednak zavázala žalobkyni mlčenlivostí a jednak poskytla žalobkyni součinnost nezbytnou k plnění IT služeb (např. udělením přístupu k IT infrastruktuře žalované). Žalobkyně následně služby skutečně poskytla, funkčnost daného řešení žalovanému předvedla (odprezentovala) a dodala k němu i průvodní dokumentaci. Žalovaná IT služby převzala na základě akceptačního protokolu ze dne [datum], včetně odsouhlasení rozsahu žalobkyní odvedení práce. Následně žalobkyně v souladu se svou nabídkou ze dne [datum] vystavila daňový doklad – fakturu č. [číslo] ze dne [datum] znějící na částku 667 315 Kč se splatností do 26.5.2022. Žalovaná však v termínu splatnosti uvedenou částku nezaplatila ani zčásti. Žalobkyně zaslala žalované prostřednictvím svého právního zástupce výzvu k zaplacení ze dne 27.5.2022, ta však úhradu odmítla s odkazem na materiální i formální neexistenci kontraktu jako podkladu pro předmětnou fakturaci s tím, že záměrem žalované bylo ověření funkcionalit jako bezplatné. V daném případě nedošlo k uzavření písemné smlouvy, nicméně k uzavření smlouvy došlo konkludentním jednání žalované tak, že se žalovaná zachovala dle obsahu nabídky ze dne [datum] – uzavřela s žalobkyní dohodu o mlčenlivosti, poskytla přístupy ke své infrastruktuře, poskytovala žalobkyni součinnost pro plnění a plnění od žalobkyně převzala. To vše, aniž by jedinkrát rozporovala nabídku ze dne [datum] či snad projevila svůj zájem realizovat plnění jako bezplatné. Žalobkyně dále uvedla, že pokud by přesto soud měl za to, že k uzavření smlouvy nedošlo, nechť je nárok žalobkyně posouzen k režimu bezdůvodného obohacení.

2. Žalovaná se k podané žalobě písemně vyjádřila, přičemž nárok uplatněný žalobou neuznala ani zčásti. Uvedla, že mezi žalobkyní a žalovanou nevznikl smluvní ani mimosmluvní vztah. V době od srpna 2021 do dubna 2022 probíhala spolupráce mezi žalobkyní a žalovanou ohledně možného IT řešení pro kontejnerizaci virtualizovaného hyperkonvergovaného infrastrukturního řešení univerzálního prostředí pro poskytování aplikací a služeb ([nízev]). Spolupráce byla založena tím, že na přelomu července srpna 2021 byl osloven pan [celé jméno svědka], projektový manažer odboru provozu informačních technologií a komunikací Ministerstva vnitra, a to panem [celé jméno svědka] ze [právnická osoba], [anonymizováno]., který pana [celé jméno svědka] přesvědčoval o výhodnosti využití prostředí kontejnerů v systémech ministerstva. Na základě tohoto proběhla prezentace možného řešení kontejnerizace na platformě [název], a to formou tzv. [název] [anonymizována dvě slova]. Tuto prezentaci vedl a inicioval pan [celé jméno svědka] ze [právnická osoba], kdy během prezentace byl představen pan [příjmení] ze [právnická osoba] [anonymizováno]. Dne [datum] byla žalované panem [celé jméno svědka] za společnost žalobkyně zaslána nabídka projektovému manažerovi, panu [celé jméno svědka]. Tato nabídka však byla odmítnuta, a to z důvodu předpokládaného rozsahu práce a částky požadované žalobkyní, žalobkyně byla rovněž upozorněna na povinnost žalované uzavírat úplatné smlouvy ve smyslu zákona č. 134/2016 Sb. V tomto smyslu byl i pan [celé jméno svědka] za společnost žalobkyně informován. Bohužel většina jednání byla vedena ústně a neexistují tedy přímé písemné důkazy. Tato jednání byla většinou vedena panem [celé jméno svědka], ředitelem odboru provozu informačních technologií a komunikací MV (dále jen„ [název] [anonymizováno]“), za přítomnosti projektového manažera pana [celé jméno svědka]. V případě pana [celé jméno svědka] se přitom nejedná o zaměstnance žalované, nýbrž o konzultanta Národní agentury pro komunikační a informační technologie, s.p. (dále jen„ [název]“), který ve věci ani není oprávněn žalovanou jakkoliv zavazovat. Jednání se účastnil také pan [celé jméno svědka] ze [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] realizuje celou řadu tzv. [název] [anonymizována dvě slova] (dále také jen„ [název]“), a to v zásadě vždy bezúplatně. Pro dodavatele i žalovanou coby zadavatele má výměna informací o potřebách žalované a o řešeních dostupných na trhu přidanou hodnotu kvůli které obchodní společnosti nabízí takovou formu spolupráce bez protiplnění. Aby bylo vůbec možné bavit se o konkrétnostech potenciální spolupráce, bylo nutné seznámit žalobkyni s důvěrnými informacemi týkajícími se informačních systémů žalované. Za tímto účelem byla uzavřena dohoda o mlčenlivosti ze dne [datum]. Žalovaná odmítá, že by její uzavření mělo představovat konkludentní akceptaci nabídky ze dne [datum]. V tomto smyslu odkazuje na bod čl. I. bod 1 dohody o mlčenlivosti, dle které účelem dohody je ochrana důvěrných informací, se kterými se smluvní stran seznámí v rámci jednání o budoucí spolupráci a následné případné spolupráci na základě uzavřené smlouvy o dílo, o spolupráci a poradenské nebo konzultační činnosti, v jejímž rámci bude žalobkyně poskytovat v oblasti ICT služby. Od té doby probíhala jednání (status reporty) nad postupem předmětného PoC, a to jak panem [celé jméno svědka] ze [právnická osoba] [anonymizováno], tak panem [příjmení] vstupujícím za žalobkyni. Dne 1.10.2021 v 11:36 hod. proběhlo podrobné shrnutí, co PoC poskytuje a co ve výsledku ještě chybí. Dne [datum] byly práce ukončeny bez jakéhokoliv zasmluvněného finančního plnění či plnění mimosmluvně dohodnutého. Vyhodnocení a potvrzení realizovaného PoC proběhlo dne [datum], v rámci toho došlo též k nasazení ukázkové aplikace v systému žalované. E-mailem ze dne 12.4.2022 byl pan [celé jméno svědka] panem [příjmení] požádán o potvrzení akceptačního protokolu. Protokol byl potvrzen dne [datum] projektovým manažerem panem [celé jméno svědka]. Toto potvrzení ovšem ze strany žalované nebylo vnímáno jako akceptace jakéhokoli plnění či přijetí nabídky, naopak to bylo vnímáno jako potvrzení rozsahu pracnosti vykonané na projektu. Následně však žalovaná obdržela předmětnou fakturu na úhradu částky, která je předmětem tohoto řízení a dále výzvu k zaplacení pohledávky. Žalovaná uvedla, že mezi ní a žalobkyní nedošlo k uzavření smlouvy, dále odkazuje na § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 340/2015 Sb. s tím, že smlouva, na kterou se vztahuje povinnost uveřejnění prostřednictvím registru smluv, nabývá účinnosti nejdříve dnem uveřejnění v registru smluv s tím, že není-li uveřejněna v registru ani do tří měsíců od jejího uzavření, je zrušena od počátku. V daném případě přitom nedošlo nejen k akceptaci nabídky, ale ani k uveřejnění smlouvy v registru smluv. Žalobkyně nemohla být v dobré víře, že došlo k uzavření smlouvy, resp. řádné akceptaci nabídky, když v této souvislosti žalovaná poukazuje na objednávku odborných služeb, kterou u žalobkyně učinila [název] a která byla zveřejněna postupem dle zákona č. 340/2015 Sb. Je tedy otázkou, z jakého důvodu žalobkyně netrvala na tomto postupu též v posuzovaném případě. Žalovaná se dále vyjadřovala k tomu, že nárok nelze posoudit ani v režimu bezdůvodného obohacení.

3. V rámci svých dalších vyjádření žalovaná dále odkazovala na čl. 7 nabídky, dle kterého měla fakturace probíhat na základě akceptace pravidelných měsíčních reportů. Žalovaná přitom obdržela pouze jeden souhrnný report v dubnu 2022 a neměla tedy důvod se domnívat, že by žalobkyně byla v nějakém omylu ohledně toho, co se poskytuje a za jaké případné protiplnění.

4. Z provedených důkazů zjistil soud následující skutečnosti a učinil následující závěry o skutkovém stavu věci. Z nabídky ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně pro žalovanou zpracovala nabídku označenou jako„ Kontejnerová platforma MVČR“. V nabídce se uvádí, že žalovaná a jí podřízené organizace provozují širokou škálu informačních systémů, přičemž vyvstal problém, kde aplikace provozovat, žalovaná v současné době nedisponuje potřebnou platformou pro provoz softwarových kontejnerů a je tedy potřeba vystavět platformu pro provoz softwarových kontejnerů. Navrhuje se vybudovat komplexní platformu pro běh softwarových kontejnerů v Privátní infrastruktuře MVČR a zároveň poskytnout nástroj pro správu těchto všech instalací kontejnerových platforem v obou kategoriích infrastruktury MVČR. Je navrhováno v prvním kroku přistoupit k realizaci úvodního projektu, označovaného jako [název] [anonymizována dvě slova], který bude mít za cíl ověřit možnost nasadit toto řešení do prostředí MVČR a získat potřebné znalosti a dovednosti do řad zástupců MVČR. V nabídce byla podrobněji popsána navrhovaná metoda [název] [anonymizována dvě slova]. Bylo uvedeno, že dodavatel je připraven zahájit dodávku konzultačních prací do dvou týdnů od okamžiku závazné objednávky a v rámci realizace prací je nutná aktivní součinnost zadavatele s dodavatelem, zejména pro zajištění přístupu na infrastruktuře MVČR, na které bude projekt realizován a zajištění přístupu k dokumentaci a potřebné součinnosti dodavatelů v rámci nutných operací nad infrastrukturou, a zajištění přístupu k dokumentaci a potřebné součinnosti dodavatelů v rámci nasazení aplikací definovaných [příjmení]. V nabídce byla uvedena cena služeb, a to tak, že fakturace bude probíhat na základě akceptace pravidelných měsíčních reportů ze strany odběratele, očekávaný celkový scope [příjmení] je stanoven na maximálně 50 člověkodní s tím, že sazba za jednotku 1 člověkoden je u externího architekta řešení stanovena částkou 12 000 Kč a u externího technologického specialisty částkou 9 500 Kč. Hned v úvodu nabídky je uvedeno, že tento dokument je nabídkou [právnická osoba] s.r.o. pro Ministerstvo vnitra ČR, odbor informačních technologií a komunikací na dodávku konzultačních kapacit pro podporu realizace [název] [anonymizována dvě slova] v rámci výstavby kontejnerové platformy MVČR. Tato poslední verze nabídky byla žalované zaslána prostřednictvím e-mailu panem [celé jméno svědka] (soud k tomuto závěru dospěl na základě e-mailu pana [celé jméno svědka] panu [příjmení] ze dne [datum] a e-mailu pana [příjmení] panu [celé jméno svědka] ze dne [datum], a to ve spojení se skutečnostmi zjištěnými z výslechů svědků a jednatele žalobkyně – viz níže).

5. Z dohody o mlčenlivosti ze dne [datum] soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena tato dohoda, jejímž předmětem je ochrana důvěrných informací smluvních stran, se kterými se smluvní strany seznámí v rámci jednání o budoucí spolupráci a následné případné spolupráci na základě uzavřené budoucí smlouvy o dílo, o spolupráci a poradenské nebo konzultační činnosti, v jejímž rámci bude [právnická osoba] poskytovat v oblasti ICT služby (čl. I. bod 1. dohody).

6. Ze samotných Provozních podmínek (Centrální místo služeb), Přístupových údajů k IT infrastruktuře žalované a Schématu IT infrastruktury žalované, které k důkazu navrhla a předložila žalobkyně, by soud nezjistil ničeho podstatného. Je z nich zřejmé, že se týkají systémů žalované, avšak není zřejmé, jak a v jaké souvislosti je žalobkyně získala. Ve spojení se skutečnostmi zjištěnými z výslechů svědků pana [celé jméno svědka], pana [celé jméno svědka], výslechu jednatele žalobkyně pana [příjmení] (viz níže) je však zřejmé, že se jedná o přístupové údaje, schéma a provozní podmínky k systémům žalované, které byly žalobkyni v souvislosti s posuzovanou věcí poskytnuté žalovanou.

7. Z vyhodnocení projektu (dokument označneý jako [název] [jméno], Vyhodnocení) a prezentace k vyhodnocení projektu (dokument označený jako [název] [anonymizována dvě slova], [příjmení] [jméno]) soud zjistil, že žalobkyně pro žalovanou vytvořila vyhodnocení projektu, který byl žalobkyní zpracováván. Dokumenty obsahují převážně odborné technické informace a popisy. Je zřejmé, že se věnuje problematice kontejnerizace, provedeného [název] [anonymizována dvě slova] týkajícího se demonstrace použití paltformy Kubernetes v prostředí Privátní infrastruktury MVČR (UPAAS). Bylo konstatováno, že realizace [příjmení] [jméno] ukázala, že technologie kubernetes je vhodným nástrojem pro aplikace provozované v rámci MVČR, kubernetes distribuce RKE a Rancher je schopna bezproblémového běhu ve virtualizovaném prostředí UPAAS. Byly nasazeny 2 clustery a ukázkové aplikace (WordPress a KeyClock), v rámci aktuálních použitých technologií UPAAS je Kubernetes platforma Rancher plně kompatibilní a integrovatelná pro dosažení vysoké míry automatizace celého Kubernetes prostředí.

8. Z faktury č. [číslo] ze dne [datum] se splatností dne 26.5.2022 soud zjistil, že žalobkyně fakturovala žalované práce externího architekta řešení v rozsahu 42 člověkodnů za jednotkou sazbu 12 000 Kč a práce externího technologického speciality v rozsahu 5 člověkodnů za jednotkovou sazbu 9 500 Kč. Celková fakturovaná částka činí 667 315 Kč (vč. DPH) a je splatná dne 26.5.2022. Z doručenky datové zprávy k této faktuře se podává, že byla doručena žalované dne [datum].

9. Z výzvy k zaplacení IT služeb – kontejnerová platforma ze dne 27.5.2022 a odpovědi žalované na tuto výzvu ze dne 30.6.2022 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala dopisem ze dne 27.5.2022 žalovanou k úhradě faktury č. 2022 v částce 667 315 Kč. Žalovaná ve svém dopise ze dne 30.6.2022 potvrzuje přijetí výzvy a jednání, které se v dané věci uskutečnilo dne 20.6.2022 s tím, že s ohledem na materiální i formální neexistenci kontraktu jako podkladů pro předmětnou fakturaci, plnění odmítla.

10. Z e-mailu pana [příjmení] za [právnická osoba] s.r.o. panu [celé jméno svědka] a v kopii dalším ze dne 23.4.2021 soud zjistil, že pan [příjmení] coby zástupce žalobkyně zasílá panu [celé jméno svědka] nabídku na dodávku konzultačních služeb pro podporu realizace fáze [příjmení] vytvoření kontejnerové platformy MVCR s tím, že cílem by mělo být získání iniciální zkušenosti teamu MVCR, vytvoření prostředí pro další rozvoj řešení a ověření možnosti nasadit toto řešení do prostředí MVČR. Připojena je i nabídka, ze které soud zjistil, že ohledně ceny obsahovala pouze sazby za jednotku člověkodnů (externí architekt řešení 12 000 Kč a externí technologický specialista 9 500 Kč). Z e-mailu pana [příjmení] za [právnická osoba] s.r.o. panu [celé jméno svědka] a v kopii dalším ze dne 20.5.2021 soud zjistil, že pan [příjmení] zasílá e-mailem další verzi nabídky, kterou upravili zejména v kapitole IV. věnující se samotnému [příjmení].

11. Z e-mailu pana [celé jméno svědka] panu [celé jméno svědka] ze dne 3.8.2021 soud zjistil, že pan [celé jméno svědka] zasílá panu [celé jméno svědka] blíže neoznačené dokumenty pro další spolupráci a žádá o kontroly NDA (tedy dohody o mlčenlivosti) v příloze s tím, že pokud nebude k textaci připomínek, žádá o její podpis a předání k podpisu za MVČR. Dále také zasílá základní informace o platformě UPAAS a vstupní formulář. Na závěr žádá o zaslání aktualizované nabídky o včera zmiňované požadavky počtu MD za [příjmení]. Z e-mailu pana [celé jméno svědka] panu [celé jméno svědka] ze dne [datum] soud zjistil, že pan [celé jméno svědka] zasílá panu [celé jméno svědka] aktualizované CV a nabídku. Z e-mailu pana [celé jméno svědka] panu [příjmení] ze dne [datum] soud zjistil, že pan [celé jméno svědka] informuje pana [příjmení] o tom, že aktualizované CV a nabídku zaslal na ministerstvo a požádal je o krátkou schůzku, aby si řekli, co je potřeba udělat, aby započali [příjmení]. Z e-mailu pana [příjmení] panu [celé jméno svědka] ze dne [datum] soud zjistil, že pan [příjmení] zasílá panu [celé jméno svědka] připomínku, aby spolu vyřešili smluvní dokumentaci a mohli provést fakturace dle odpracovaných hodin s tím, že potvrzuje, že celkový objem pracnosti [příjmení] stanoven na 50 člověkodnů, jak je psáno v nabídce. Z e-mailu pana [celé jméno svědka] panu [příjmení] ze dne 29.11.2021 soud zjistil, že v návaznosti na předchozí e-mail pana [příjmení] se pan [celé jméno svědka] dotazuje, kolik MD (tedy člověkodnů) by za jejich stranu bylo předloženo k akceptaci.

12. Z e-mailu pana [celé jméno svědka] panu [příjmení], panu [celé jméno svědka] a dalším ze dne 14.1.2022 soud zjistil, že pan [celé jméno svědka] žádá o doplnění pozvánky na manažerský kontrolní den dne 18.1.2022 o témata mj. akceptace [příjmení], fakturace. Z e-mailu pana [příjmení] za [právnická osoba] [anonymizováno] panu [celé jméno svědka] ze dne 26.1.2022 soud zjistil, že pan [příjmení] musí ze zdravotních důvodů a probíhající pandemie zrušit schůzku, pan [příjmení] je v dané chvíli nedostupný. Dále uvádí, že není dořešena fakturace za provedené práce, kterou spolu mohou v mezidobí vyřešit. Z e-mailu pana [celé jméno svědka] panu [příjmení] ze [právnická osoba] [anonymizováno] ze dne 26.1.2022 soud zjistil, že plánované jednání bude zrušeno s tím, že akceptace, následná fakturace a další možná součinnost měla být dořešena právě na tomto jednání. Z následujícího e-mailu pana [celé jméno svědka] panu [příjmení], panu [celé jméno svědka], panu [celé jméno svědka] a dalším ze dne 26.1.2022 soud zjistil, že pan [celé jméno svědka] se omlouvá, že musí zrušit zítřejší manažerský den ze zdravotních důvodů. Předchozí komunikace s panem [příjmení] je s tímto e-mailem rovněž přeposílána.

13. Z e-mailové pozvánky na schůzku na den [datum] soud zjistil, že na uvedený den byla naplánovaná schůzka, jejímž organizátorem byl pan [celé jméno svědka] a jejímž předmětem bylo vyhodnocení [příjmení]„ kontejnerová platforma [název]“ v [název] s tím, že pozvánka obsahuje podrobná témata jednání (mj. technické vyhodnocení, nasazení zkušební – ukázkové aplikace, vyhodnocení technické nasaditelnosti kontejnerizace a managementu Rancher, projektové vyhodnocení, návrh dalšího možného rozvoje„ kontejnerové technologie a nástroje pro„ [název]“ platformy na prostředí [název] [anonymizováno], kompatibilita s technologiemi a platformou [název], akceptace [příjmení] a projektové vyhodnocení, prezentace [příjmení], vyhodnocení [příjmení]).

14. Z e-mailu pana [příjmení] panu [celé jméno svědka] ze dne 12.4.2022 soud zjistil, že pan [příjmení] zasílá panu [celé jméno svědka] akceptační protokol a žádá o akceptaci. Z e-mailu pana [celé jméno svědka] panu [příjmení] a v kopii též panu [celé jméno svědka] ze dne [datum] soud zjistil, že pan [celé jméno svědka] zasílá tímto e-mailem podepsaný akceptační protokol a žádá o zaslání fakturace s náležitostmi dle smlouvy. Akceptační protokol je připojen a soud z něj zjistil, že obsahuje informaci o odpracovaných MDs (tedy člověkodnech), a to tak, že se celkem jedná o 47 MDs, z toho architekt [jméno] [příjmení] 27, architekt [jméno] [příjmení] 15, specialita [jméno] [příjmení]

5. Z e-mailu pana [příjmení] panu [celé jméno svědka] a v kopii též panu [celé jméno svědka] ze dne [datum] soud zjistil, že pan [příjmení] zasílá v návaznosti na telefonický rozhovor finální verzi nabídky předanou panem [celé jméno svědka] dne [datum] s tím, že žádá o zaslání objednávky, aby mohli proces úspěšně dokončit. Z e-mailu pana [celé jméno svědka] panu [příjmení], panu [celé jméno svědka], v kopii panu [celé jméno svědka] a dalším ze dne 3.5.2022 a z e-mailové pozvánky na schůzku soud zjistil, že byla naplánovaná schůzka na den 12.5.2022, jejímž předmětem byla akceptace [příjmení] [jméno].

15. Ze všech e-mailů odeslaných panem [celé jméno svědka] vyplývá, že tento se podepisuje jménem odboru provozu informačních technologií a komunikací Ministerstva vnitra ČR.

16. Z výslechu svědka [celé jméno svědka] soud zjistil, že tento je zaměstnancem žalované, a to na pozici ředitele odboru provozu informačních technologií a komunikací žalované. K věci uvedl, že v polovině roku 2021 byl kontaktován panem [celé jméno svědka] ze [právnická osoba] s tím, že pan [celé jméno svědka] navrhoval, zda ministerstvo nechce otestovat moderní zařízení správy hardwaru. V návaznosti na to se potkali, přičemž pan [celé jméno svědka] na schůzku přivedl zástupce žalobkyně a debatovali o možném testování jejich řešení. Proběhlo několik jednání. Pan [celé jméno svědka] předložil dohodu o mlčenlivosti s tím, že paralelně probíhalo jednání o [název] [anonymizována dvě slova], které mělo být poskytováno bezplatně stejně jako jsou poskytovány jiné práce [název] [anonymizována dvě slova] jinými firmami. Nabídka od žalobkyně počítala s hodinovými sazbami. Žalovaná nabídku prostudovala, ale jelikož nabídku obsahovala ujednání, že ceny budou fakturovány na základě objednávky, která nebyla učiněna, tak v jednáních pokračovali. Dále proběhlo konečné zhodnocení. Kolega byl vyzván k akceptaci MDs (člověkodnů) sazeb. Ze strany žalované na tom nebylo spatřováno nic překvapivého, následně však žalovaná obdržela fakturu. K dotazu uvedl, že si nevybavuje, zda ze strany žalované bylo žalobkyni komunikováno, že činnost žalobkyně má být bezplatná, nicméně v rámci interního procesu žalované toto jistě bylo komunikováno a u žalované všichni počítali s tím, že se jedná o činnost bezplatnou. Svědek dále uvedl, že plnění, tedy závěr o možnosti využití technického řešení, závěr [název] [anonymizována dvě slova], bylo dodáno s jeho souhlasem.

17. Z výslechu svědka [celé jméno svědka] soud zjistil, že k žalované má pracovní vztah, kdy jako konzultanta [právnická osoba] je najímán na práci u žalované. K věci uvedl, že dne 3.8.2021 byl vyzván k jednání na prezentaci pana [celé jméno svědka] k panu řediteli [celé jméno svědka], kde byl seznámen s prezentací pana [celé jméno svědka]. Byl vyzván panem ředitelem [celé jméno svědka], aby připravil podklady pro seznámení se s platformou a připravil dohodu o mlčenlivosti, jinak by nebylo možné informaci žalobkyni poskytnout. Byla domluvena schůzka na [číslo], v rámci které byl představen pan [příjmení] ze společnosti žalobkyně a řešení kontejnerizace. Žalovaná obdržela nabídku od pana [celé jméno svědka] a žalovaná požádala o doplnění cenových relací, aby měli představu, co by to mohlo obnášet a v jakých částkách se společnost žalobkyně pohybuje. Byla podepsána dohoda o mlčenlivosti, předány informace o platformě a zahájilo se předávání komunikačních částí, aby společnost žalobkyně byla schopna se do platformy dostat. Veškerá jednání technického rázu probíhala se svědkem a za žalobkyni s panem [příjmení] a technikama, z hlediska manažerského věc řešil pan [celé jméno svědka] pan ředitel [celé jméno svědka]. Byly domluveny schůzky každé úterý. V březnu 2022 proběhla ukázka funkčnosti, na základě této ukázky žalovaná obdržela i dohodnutou dokumentaci, kde byl uveden cíl a závěr celého projektu. Dokumentace byla ve smyslu toho, co bylo ukázáno, tedy to, co bylo prezentováno jako funkční, tak funkční skutečně bylo. Dále byl panem [příjmení] požádán, aby odsouhlasil odpracované hodiny. Toto odeslal s tím, že pokud má toto být přiloženo k fakturaci, musí být doloženo číslo objednávky / smlouvy. V rámci projektu byl odpovědný toliko za technikálie. Akceptační protokol zpracoval v dobré víře, že je pro účely evidence odpracované doby. K nabídce žalobkyně z konce srpna 2021 uvedl, že se vyjadřoval panu řediteli [celé jméno svědka], kterému předal informaci o tom, že do nabídky byla doplněna částka. Dále uvedl, že zaměstnancem žalované není, za pracovním e-mailem @ používá [webová adresa], když v pracovní činnosti se podepisuje za konkrétní činnost, kterou pro žalovanou provádí. Účastníci jednání jsou informováni, že je konzultant. Pro zjednodušení je dohodnuto, že používá kontakty ministerstva. Ke schůzce dne [datum] uvedl, že nabídka byla poskytnuta panem [celé jméno svědka] tak, že bude připravena [název] [anonymizována dvě slova] bez limitu pracnosti. Žalovaná si proto vyžádala doplnění ceny, aby měli představu, v jakých cenových relacích se společnost žalobkyně pohybuje. Uvádí tedy, že první nabídka byla zaslána bez rozsahu tzv. člověkodnů a bez ceny s tím, že následně žalovaná si vyžádala doplnění rozsahu služeb a ceny. Není si vědom toho, že by nabídka byla výslovně odmítnuta. Dále uvedl, že nebyl svědkem toho, že by žalobkyně sdělovala, že své služby dodá bezplatně, ale neúčastnil se všech jednání. Není si vědom, že by v průběhu spolupráce řešil otázku zasmluvnění vztahu, toto mu ani nepřísluší řešit.

18. Z výslechu svědka pana [celé jméno svědka] soud zjistil, že společnost žalobkyně byla partnerem jeho bývalého zaměstnavatele, [právnická osoba]. K žalované má vztah zákazník a dodavatel. K jednatelům společnosti žalobkyně má vztah obchodně-partnerský. K věci uvedl, že spolupráce začala asi 1,5 roku zpět, kdy kontaktoval žalovanou ohledně případné spolupráce, přičemž se domluvili a dospěli k závěru, že penzum práce ohledně [název] [anonymizována dvě slova] je takové, že [právnická osoba] by nebyla schopná to celé pokrýt. Proto žalované nabídl možnost domluvy zbylých prací se společností žalobkyně. Žalované doporučil společnost žalobkyně, přičemž vztah mezi žalobkyní a žalovanou mu již není znám. V rámci [název] [anonymizována dvě slova] mu je známo, že bylo sjednáno dodání služeb, které měla žalobkyně dodat. Společnost žalobkyně řešila práce v rámci infrastruktury a měla za to dostat nějakou úhradu, detaily si ale nepamatuje, to si měla vyřešit společnost žalobkyně sama s žalovanou. K dotazu uvedl, že [právnická osoba] dodávala služby i jiným orgánům státní správy, vybavuje si Českou poštu s tím, že tyto služby dodávala vždy bezplatně v rámci presalových aktivit. Úplatně by [právnická osoba] dodávala, pokud byla domluvena spolupráce v rámci [právnická osoba] professional services. K dotazu, jaký je charakter těch služeb poskytovaných bezplatně, svědek uvedl, že se jedná o konzultace. K dotazu, jaký je charakter těch úplatných služeb, svědek uvedl, že se jedná rovněž o konzultace, ale již sofistikovanější. K dotazu potom dále uvedl, že v případě prací, které poskytovala žalobkyně žalované, se jednalo o ty sofistikovanější konzultace, jelikož ty obecné dělala [právnická osoba] bezplatně. Svědek dále uvedl, že nebyl svědkem toho, že by žalobkyně projevila souhlas, že bude služby žalované dodávat bezplatně.

19. Z výslechu účastníka řízení, jednatele žalobkyně, pana [jméno] [příjmení], zjistil soud následující. K věci uvedl, že spolupráce s žalovanou začala na jaře 2021, kdy připravil první verzi nabídky a byli osloveni [právnická osoba] jako partneři. Následovalo podepsání dohody o mlčenlivosti v srpnu 2021. Následně přes pana [celé jméno svědka] byli požádáni o doplnění nabídky o zastropování ceny. Toto provedli v rozsahu 50 člověkodní a odeslali takto upravenou nabídku panu [celé jméno svědka], následně začaly schůzky u žalované, provedli práce a nasadili aplikace. Po technické a manažerské prezentaci sepsali dokumentaci a po jejím předání zaslali akceptační protokol, který reflektoval množství odvedené práce. Po zaslání akceptačního protokolu zpět od žalované vystavili fakturu dle sazeb z nabídky. K dotazu uvedl, že žalovaná reagovala na nabídku toliko žádostí o zastupování ceny, což provedli v tom rozsahu 50 člověkodnů. Ze strany žalované nedošlo k výslovnému odmítnutí nabídky ze srpna 2021. Není si vědom, že by zazněla jakákoliv výhrada k tomu, co nabízí, s odkazem na zákon o zadávání veřejných zakázek. Žalobkyně neprojevila souhlas s tím, že služby budou žalované poskytnuty bezplatně, již první verze nabídky obsahovala cenu. Pro žalobkyni má možnost osahat si infrastrukturu žalované nulovou hodnotu, jedná se o poměrně standardní businessové řešení. K dotazu, z jakého důvodu nebylo fakturováno průběžně, ale až najednou na konci, uvedl, že v rámci covidové situace a kdy docházelo ke zpožděním s tím, že při dotazu na fakturaci tyto vždy vyzněly víceméně do prázdna. Probíhalo to při těch jednáních. Jediným argumentem bylo rozpočtové provizorium na straně státu vzhledem ke covidové situaci v té době a že otázka fakturace bude řešena následně. Žalovanou informoval, že práci bude fakturovat, jeho dotazy vyzněly do prázdna. Dále si myslí, že existuje i e-mail, který vznáší tento dotaz, je asi z ledna 2022, a el to si přesně nepamatuje. Dále uvedl, že čekali, že přijde objednávka, v rámci diskusí bylo řečeno, že objednávka přijde, ale není to možné vyřešit v rámci rozpočtového provizoria. Toto bylo řečeno ze strany pana [celé jméno svědka]. Ze strany žalované bylo žádáno k provedení prací, žalovaná poskytla přístupy a očekávalo se dodání služeb včetně dvou prezentací a následné dokumentace.

20. Z ostatních provedených důkazů (objednávka [název] [číslo] ze dne [datum], faktura KHS Plzeňského kraje č. [číslo] [anonymizováno] ze dne [datum], výpisu z Registru smluv ohledně publikující strany KHS Plzeňského kraje a smluvní stranou [právnická osoba]) nezjistil soud s ohledem na právní posouzení uvedené níže žádných podstatných skutečností. Předmětné důkazy se týkají uzavírání smluv jiným subjektem a pro posouzení této věci nejsou podstatné.

21. Ze stejných důvodů soud již zamítl další navrhované důkazy k uzavírání smluv žalovanou (tj. výpis z registru smluv ohledně publikujícího subjektu Ministerstvo vnitra, objednávka pro [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] ze dne [datum]). Soud též zamítl návrh na provedení důkazu výpisem z webových stránek žalované – přehled obvyklých cen ICT prací, jelikož by z něj nezjistil žádné podstatné skutečnosti pro své rozhodnutí.

22. Soud rovněž zamítl návrh na provedení důkazu znaleckým posudkem v oboru ekonomika – ceny a odhady, se specializací na oceňování software, produktů a služeb informačních technologií, když tento důkaz žalobkyně navrhovala pro případ, že by soud danou věc posuzoval v režimu bezdůvodného obohacení. Soud však danou věc, jak vyplývá z právního posouzení níže, neposuzuje v režimu bezdůvodného obohacení, a proto by bylo provedení tohoto důkazu nadbytečné.

23. Z hlediska závěrů o skutkovém stavu věci soud v zásadě odkazuje na shora uvedené skutečnosti zjištěné z jednotlivých důkazů. Všechny takto zjištěné skutečnosti totiž vedou shodně k závěru, že žalovaná měla zájem o provedení předmětných prací ze strany žalobkyně tak, jak tyto byly specifikovány v nabídce ze dne [datum], která byla žalované předána prostřednictvím žalobkyně tyto práce provedla, žalované odprezentovala, a to včetně zpracování závěrečné písemné dokumentace, kterou žalované též předala. O tomto není pochyb a v podstatě to ani mezi účastníky nebylo sporné. 24. [příjmení] se vedl toliko o to, zda tyto práce měly být provedeny bezplatně či za úplatu uvedenou v nabídce ze dne [datum]. V tomto směru se lišily výpovědi svědků [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka] oproti výpovědi svědka [celé jméno svědka] a jednatele žalobkyně, pane [příjmení]. Soud přitom v této části posoudil výpověď svědků [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka] jako nevěrohodnou, a to z následujících důvodů. V případě svědků [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka] se jedná o zaměstnance žalované (svědek [celé jméno svědka]), resp. o spolupracovníka žalované, který v dané věci vystupoval za žalovanou (svědek [celé jméno svědka]). Z této pozice mají svůj díl odpovědnosti na vzniklé situaci, kterého se logicky snaží zprostit. Jejich zdůvodnění je přitom jen těžko uvěřitelné. Svědek [celé jméno svědka] uvedl, že neví, zda se žalobkyní bylo komunikováno, že plnění má být poskytnuto bezplatně, nicméně že v rámci ministerstva s tím takto všichni počítali. Takový přístup je dle soudu přinejmenším zvláštní a těžko očekávatelný obecně, natož pak ze strany orgánu veřejné moci. Lze si jen těžko představit, že pakliže ministerstvo obdrží nabídku včetně cenové nabídky se zastropováním ceny (které bylo navíc vyžádáno samotnou žalovanou), tak má za to, že je v pořádku, pokud bude postupovat podle této nabídky ohledně požadavku na plnění poskytované žalobkyní, nikoli však již ohledně nabídnuté ceny, a to bez toho, že by nabídku ohledně ceny odmítlo či žalobkyni sdělilo, že plnění požaduje jako bezplatné. Tomuto prostě soud nemůže uvěřit.

25. Svědek [celé jméno svědka] potom uváděl, že otázka fakturace / zasmluvnění vztahu nebyla v jeho kompetenci, před akceptačním protokolem tuto otázku neřešil. Uvedené je však v rozporu s tím, co soud zjistil z provedené e-mailové komunikace (viz e-mail pana [celé jméno svědka] ze dne 29.11.2021 panu [příjmení] ohledně dotazu, kolik MDs by bylo předloženo k akceptaci, a to v návaznosti na e-mail pana [příjmení] ze dne [datum] panu [celé jméno svědka], ve kterém žádá o vyřešení smluvní dokumentace a provedení fakturace dle odpracovaných hodin, e-mail pana [celé jméno svědka] ze dne 14.1.2022 mj. panu [příjmení] o tématech manažerského kontrolního dne 18.1.2022, kdy mezi tématy je mj. uvedena fakturace, e-mail pana [příjmení] panu [celé jméno svědka] ze dne 26.1.2022, ve kterém upozorňuje na nedořešenou fakturaci za provedené práce). Ačkoli tedy pan [celé jméno svědka] není / nebyl zaměstnancem žalované, má soud za to, že v dané věci za žalovanou vystupoval, a to s vědomím ředitele odboru, svědka [celé jméno svědka], mj. v otázkách fakturace (viz např. e-mail pana [celé jméno svědka] ze dne 26.1.2022 adresovaný mj. panu [celé jméno svědka] ohledně zrušení manažerského dne, včetně přespolasných e-mailů pana [celé jméno svědka] ze dne 26.1.2022 a pana [příjmení] ze dne 26.1.2022, ve kterých je zmíněna mj. otázka fakturace). Z uvedené komunikace vyplývá nejen to, že ředitel [celé jméno svědka] byl informován o požadavku fakturace ze strany společnosti žalobkyně, ale též skutečnost, že pan [celé jméno svědka] tuto otázku alespoň v určité míře řeší. Pokud měl proto ředitel odboru, svědek [celé jméno svědka], za to, že otázka fakturace vůbec nemá být řešena, resp. že tuto nemá řešit ani částečně pan [celé jméno svědka], měl na zaslané informace ohledně požadavku na fakturaci reagovat. Toto však neučinil, což je dalším důvodem pro závěr soudu o tom, že plnění ze strany žalobkyně nemělo být poskytováno jako bezplatné, nýbrž že se s fakturací počítalo.

26. Soud naopak jako věrohodnou posoudil výpověď svědka [celé jméno svědka]. Ten již není zaměstnancem [právnická osoba], k účastníkům řízení nemá žádný vztah, a to tedy k žalobkyni už ani zprostředkovaný coby zaměstnanec jejího obchodního partnera ([právnická osoba]). K okolnostem dané věci vypověděl přesvědčivě, jeho výpověď byla v souladu se skutečnostmi zjištěnými z listinných důkazů. Vysvětlil, že [právnická osoba] měla ve věci provádět obecné konzultace zdarma, přičemž sofistikovanější konzultace již byly svěřeny společnosti žalobkyně, za které měla být žalobkyni poskytnuta úplata, kterou si měla dohodnout s žalovanou sama žalobkyně.

27. Výpověď jednatele žalobkyně, pana [příjmení], je potom zcela v souladu s výpovědí svědka [celé jméno svědka] i skutečnostmi zjištěnými z listinných důkazů, neobsahuje žádné nesrovnalosti, výpověď jednatele pana [příjmení] působila na soud věrohodně. Soud tak nemá důvod pochybovat o tom, že jednatel žalobkyně, pan [příjmení], vypovídal pravdivě.

28. V řízení tedy nebylo prokázáno, že by práce měly být ze strany žalobkyně provedeny bezplatně, resp. že by nabídka žalobkyně ze dne [datum] byla ze strany žalované odmítnuta. Naopak bylo prokázáno, že žalovaná dle nabídky fakticky jednala, požadovala provedení žalobkyní nabízených prací, žalobkyni za tím účelem poskytla potřebné přístupy do své infrastruktury, nevznesla žádnou výhradu k ceně a jejímu zastupování tak, jak tato byla obsahem konečné nabídky ze dne [datum]. Cena, která byla žalobkyní následně vyúčtována předmětnou fakturou, odpovídá ceně dle nabídky žalobkyně ze dne [datum].

29. Podle ustanovení 546 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“) právně lze jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit.

30. Podle ustanovení § 559 o.z. každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem.

31. Podle ustanovení § 1721 o.z. ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit.

32. Podle ustanovení § 1723 o.z. závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá.

33. Podle ustanovení § 1724 odst. 1 o.z. smlouvou strany projevují vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy.

34. Podle ustanovení § 1725 o.z. smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvou ujednat a určit její obsah.

35. Podle ustanovení § 1731 o.z. z návrhu na uzavření smlouvy musí být zřejmé, že ten, kdo jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí.

36. Podle ustanovení § 1732 odst. 1 o.z. právní jednání směřující k uzavření smlouvy je nabídkou, pokud obsahuje podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím, a pokud z něho plyne vůle navrhovatele být smlouvou vázán, bude-li nabídka přijata.

37. Podle ustanovení § 1739 odst. 1 o.z. je-li nabídka odmítnuta, zaniká účinností odmítnutí.

38. Podle ustanovení § 1740 o.z. osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou.

39. Podle ustanovení § 1744 o.z. s přihlédnutím k obsahu nabídky nebo k praxi, kterou strany mezi sebou zavedly, nebo je-li to obvyklé, může osoba, které je nabídka určena, nabídku přijmout tak, že se podle ní zachová, zejména poskytne-li nebo přijme-li plnění. Přijetí nabídky je účinné v okamžiku, kdy k jednání došlo, došlo-li k němu včas.

40. Podle ustanovení § 1745 o.z. smlouva je uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti.

41. Podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o registru smluv“) prostřednictvím registru smluv se povinně uveřejňuje soukromoprávní smlouva, jakož i smlouva o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, jejíž stranou je Česká republika. Podle ustanovení § 7 odst. 1 zákona o registru smluv nebyla-li smlouva, na niž se vztahuje povinnost uveřejnění prostřednictvím registru smluv, uveřejněna prostřednictvím registru smluv ani do tří měsíců ode dne, kdy byla uzavřena, platí, že je zrušena od počátku.

42. Podle ustanovení § 579 odst. 1 o.z. způsobil-li někdo neplatnost právního jednání, nemá právo namítnout neplatnost nebo uplatnit z neplatného právního jednání pro sebe výhodu.

43. Podle ustanovení § 1963 odst. 1 o.z., v rozhodném znění, je-li obsahem vzájemného závazku podnikatelů povinnost dodat zboží nebo službu za úplatu, je cena splatná, aniž je zapotřebí výzvy k placení, do třiceti dnů ode dne, kdy byla dlužníku doručena faktura nebo jiná výzva podobné povahy, anebo ode dne obdržení zboží nebo služby, podle toho, který z těchto dnů nastal později. Bylo-li však ujednáno převzetí zboží nebo služby, popřípadě ověření, zda bylo řádně splněno, je cena splatná do třiceti dnů ode dne převzetí, popřípadě ověření. To platí i pro závazek podnikatele a veřejnoprávní korporace, popřípadě právnické osoby touto korporací založené, i když nejsou podnikateli.

44. Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

45. Soud posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyně učinila prostřednictvím pana [celé jméno svědka] žalované jednoznačnou nabídku svých služeb specifikovaných v nabídce ze dne [datum]. V nabídce podrobně popsala nabízené služby / práce, určila cenu těchto prací, specifikovala realizační team, hned v úvodu nabídky je uvedeno, že tento dokument je nabídkou [právnická osoba] [anonymizováno] pro žalovanou na dodávku konzultačních kapacit pro podporu realizace [název] [anonymizována dvě slova] v rámci výstavby kontejnerové platformy MVČR. Z nabídky tedy jednoznačně vyplývala vůle žalobkyně být nabídkou vázána v případě její akceptace ze strany žalované. Takto učiněnou nabídku žalovaná neodmítla, a to ani v části týkající se ceny. K finální verzi nabídky ze dne [datum] žalovaná nevznesla žádnou připomínku, postupovala podle této nabídky, žalobkyni poskytla potřebné přístupy do své infrastruktury, organizovala a účastnila se pravidelných schůzek při zpracovávání projektu a s žalobkyní na projektu i jinak spolupracovala. Nakonec plnění od žalobkyně přijala (nechala si odprezentovat závěry a přijala písemné vyhodnocení projektu). Takovým jednáním žalobkyně tedy došlo k akceptaci nabídky žalobkyně ze dne [datum] ve smyslu § 1744 o.z.

46. Na tomto závěru nic nemění skutečnost, že žalovaná neučinila žalobkyni objednávku služeb dle nabídky. Takové objednávky totiž nebylo třeba. Ze strany žalobkyně byla učiněna nabídka a ta byla žalovanou přijata. Pokud se proto nabídka zmiňuje o objednávce, je třeba vyhotovení takové případné objednávky vyhodnotit jako nadbytečné.

47. Na věci nemůže nic změnit ani skutečnost, že fakturace měla dle nabídky probíhat průběžně na základě měsíčních reportů. Skutečnost, že tyto pravidelné fakturace neprobíhaly, není důvodem pro závěr o odmítnutí nabídky ze strany žalované. Soud navíc upozorňuje na skutečnost, že žalobkyně se o fakturaci i v průběhu spolupráce upomínala, avšak tyto otázky nebyly nikdy v průběhu trvajících prací na projektu vyřešeny.

48. Ani odkaz na čl. I. odst. 1 dohody o mlčenlivosti ze dne [datum] není důvodem pro závěr o nemožnosti akceptace nabídky a neuzavření smlouvy konkludentním způsobem. Předmětné ustanovení dohody se zmiňuje o ochraně informací, se kterými se strany seznámí v rámci jednání o budoucí spolupráci a následně případné spolupráci na základě uzavřené budoucí smlouvy o dílo, o spolupráci a poradenské nebo konzultační činnosti, v jejímž rámci bude společnost žalobkyně poskytovat v oblasti ICT služby. Uvedené ustanovení přitom není v rozporu se stavem, jaký nastal. V době uzavření dohody o mlčenlivosti ještě nebyla nabídka ze dne [datum] ze strany žalované akceptována. Dohoda o mlčenlivosti se přitom nezmiňuje o tom, že smlouva, na základě které má probíhat spolupráce mezi účastníky, má mít písemnou formu. Mezi stranami byla tedy po uzavření dohody o mlčenlivosti uzavřena smlouva (konkludentní akceptací nabídky ze dne [datum] ze strany žalované), a to tedy i v souladu s tím, jak předpokládá dohoda o mlčenlivosti.

49. Ani námitka povinnosti zveřejňování smluv v Registru smluv s důsledkem zrušení smlouvy od počátku v případě, že nedojde ke zveřejnění smlouvy v Registru smluv postupem dle zákona o registru smluv, nemůže na závěrech soudu ničeho změnit. Je pravdou, že smlouva mezi žalobkyní a žalovanou měla být uveřejněna v Registru smluv dle zákona o registru smluv. Soud má však za to, že nezveřejnění smlouvy nemůže v posuzovaném případě vést k závěru o zrušení smlouvy od počátku dle § 7 odst. 1 zákona o registru smluv. Soud má za to, že s ohledem na aplikaci ustanovení § 579 odst. 1 o.z. per analogiam se nemůže zrušení smlouvy od počátku dovolávat žalovaná, kterou tížila povinnost zveřejnit smlouvu v registru smluv. Není možné, aby žalovaná těžila z porušení postupu dle zákona o registru smluv pro sebe výhodu spočívající ve zproštění se povinnosti hradit cenu za poskytnuté plnění.

50. K dalším námitkám žalované, se kterými se soud ještě nevypořádal v rámci shora uvedeného odůvodnění, lze uvést stručně následující. Žalovaná zmiňuje bezvýznamnost výsledku prací provedených žalobkyní pro žalovanou. Tato skutečnost však nesouvisí s uzavřením či neuzavřením smlouvy mezi účastníky, resp. akceptací či neakceptací nabídky žalobkyně ze dne [datum]. Pro posouzení věci je tedy tato námitka zcela bezvýznamná. Pokud žalovaná uvádí, že tato neměla potřebu nabídku žalobkyně výslovně odmítat, lze k tomuto jen uvést, že tím v podstatě sama uvádí, že nabídku žalobkyně neodmítla. Pokud žalovaná nechtěla být nabídkou vázána, měla tuto odmítnout nebo alespoň nepostupovat podle nabídky, tedy nepožadovat provedení prací. Zvláště od orgánu veřejné moci je očekáváno, že bude jednat férovým a poctivým způsobem. Vysvětlení, že uvnitř žalované všichni počítali s tím, že plnění bude poskytováno jako bezplatné, avšak toto nikdo nesdělil žalobkyni, je skutečně absurdní a jen těžko uvěřitelné.

51. S ohledem na skutečnost, že soud dospěl k závěru, že mezi účastníky řízení došlo k uzavření smlouvy na základě nabídky žalobkyně ze dne [datum] a věc posuzoval v rozsahu takto uzavřené smlouvy, nezabýval se již oprávněností žalobou uplatněného nároku z titulu bezdůvodného obohacení. K této otázce proto soud nesměřoval dokazování a ani se této problematice nevěnuje v odůvodnění tohoto rozsudku.

52. S ohledem na vše shora uvedené proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, a to včetně požadavku na úhradu zákonných úroků z prodlení, jejichž výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Splatnost faktury byla stanovena v souladu s ustanovením § 1963 odst. 1 o.z., přičemž úroky z prodlení byly žalobkyní požadovány a soudem přiznány ode dne následujícího po dni splatnosti ceny (faktury).

53. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 126 887,81 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 26 693 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 667 315 Kč sestávající z částky 10 980 Kč za každý z sedmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (tj. převzetí věci a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé – žaloba, účast při jednání dne 7.12.2022 za 2x dvě započaté hodiny, písemné podání ve věci samé – vyjádření ze dne 20.1.2023, účast při jednání soudu dne 8.2.2023) včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 3 845,63 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 7. 12. 2022 náhrada 1 895,65 Kč za 186 ujetých km v částce 1 395,65 Kč (44,50 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,3 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 5 × 30 minut v částce 500 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 8. 2. 2023 náhrada 1 949,98 Kč za 186 ujetých km v částce 1 449,98 Kč (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,3 l /100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 5 × 30 minut v částce 500 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 82 805,63 Kč ve výši 17 389,18 Kč.