17 C 80/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl soudkyní JUDr. Zuzanou Steinerovou, Ph.D., ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: žalovaná , IČO IČO sídlem adresa zastoupená Jméno Zástupce sídlem Adresa Zástupce pro: zadostiučinění za nesprávný úřední postup takto:

I. Žaloba s tím, aby žalovaná byla povinna uhradit žalobci částku 300 000 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši od

28. června 2022 do zaplacení a dále s tím, že žalovaná je povinna se žalobci písemně omluvit doporučeným, datovaným, oprávněnou úřední osobou podepsaným a otiskem úředního razítka opatřeným dopisem v tomto znění: ,,Vážený pane , Jméno žalobce, , tímto se vám omlouváme za porušení práva na spravedlivý proces podle čl. 6 Úmluvy na projednání věci vašeho trestního stíhání vedeného Policií ČR, Útvarem odhalování korupce a finanční kriminality, ve věci vedené pod sp. zn. , spisová značka, a následně před Městským soudem v Praze pod sp. zn. , spisová značka, a před Vrchním soudem v Praze pod sp. zn. , spisová značka, v přiměřené lhůtě," se zamítá.

II. Žalobce je povinen uhradit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 3 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Podanou žalobou se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky 300 000 Kč s příslušenstvím a písemné omluvy ve znění uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce byl nezákonně trestně stíhán ve věci vedené Policií ČR, Útvarem odhalování korupce a finanční kriminality pod sp. zn. , spisová značka, , ve které byl obviněn ze závažné hospodářské kriminality, a to usnesením o sdělení obvinění ze dne 30.10.2015. Žalobci byl po celou dobu jeho trestního stíhání zajištěn jeho majetek. Obžaloba vůči žalobci byla podána k soudu dne 13.11.2018. Trestní stíhání skončilo zprošťujícím rozsudkem vydaným Městským soudem v Praze dne 5.10.2020 pod sp. zn. , spisová značka, , a to z důvodu podle § 226 písm. b) trestního řádu. O odvolání státního zástupce bylo rozhodnuto rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 11.4.2022, sp. zn. 4 to 49/2021. Žalobci hrozil vysoký trest, a to v rozsahu 5-10 let. Trestní stíhání zasáhlo negativně osobnostní sféru žalobce, a to ve všech aspektech jeho osobnosti. Žalobce byl zdravý člověk, přičemž v průběhu trestního řízení byla u něj diagnostikována Parkinsonova choroba, přičemž žalobce má za to, že základem pro toto onemocnění byl stres spojený s jeho trestním stíháním. Žalobci byla nepřiměřenou délkou řízení způsobena újma, kterou požaduje odškodnit. Trestní stíhání žalobce přitom stále pokračuje, neboť v době od uplatnění nároku do dne podání žaloby bylo ve věci podáno dovolání. Žalobce požaduje odškodnit za celou délku řízení. Žalobce uplatnil svůj nárok u žalované dne 27.4.2022, přičemž dne 19.10.2022 obdržel stanovisko, kterým žalovaná konstatovala porušení práva jako základní formu odškodnění. Tato forma odškodnění však není dostatečná. Žalobce ohledně Parkinsonovy choroby dále doplnil, že tato se objevila v roce 2019, kdy byla diagnostikována.

2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila tak, že nárok uplatněný žalobou neuznává. Žalovaná učinila nespornou skutečnost, že u ní žalobce dne 27.4.2022 uplatnil nárok na poskytnutí zadostiučinění ve výši 300 000 Kč za nesprávný úřední postup v předmětném trestním řízení. K projednání žádosti žalobce došlo dne 19.10.2022, kdy žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb. a poskytla žalobci zadostiučinění formou konstatování nesprávného úředního postupu. Z hlediska průběhu trestního řízení žalovaná uvedla, že usnesení o zahájení trestního stíhání bylo žalobci doručeno dne 3.11.2015, soudní řízení vedené pod sp. zn. , spisová značka, bylo zahájeno dne 13.11.2018 podáním obžaloby, přičemž žalobce byl obviněn ze zvlášť závažného zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby dle § 240 odst. 1. odst. 2 písm. a), odst. 3 TZ, ve znění účinném do 30.6.2016. Dne 15.4.2019 se konalo hlavní líčení, dne 5.10.2020 byl vyhlášen rozsudek, kterým byl žalobce zproštěn obžaloby, neboť označený skutek není trestným činem. Po podaných odvoláních byl dne 11.4.2022 odvolacím soudem vyhlášen rozsudek, přičemž ve vztahu žalobci zůstal napadený rozsudek soudu prvního stupně nezměněn. Rozsudek odvolacího soudu nabyl právní moci dne 11.4.2022. Dne 24.6.2022 bylo nejvyšším státním zástupcem podáno dovolání ve prospěch i neprospěch žalobce, ve věci tedy bude rozhodováno Nejvyšším soudem. Žalobce tedy uplatňuje nárok na náhradu nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky stále neskončeného trestního řízení. Žalovaná dospěla k závěru, že v posuzovaném případě došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb. S ohledem na skutečnost, že se jedná o trestní řízení, které ve vztahu k žalobci ještě není skončeno, je třeba celkovou délku ve vztahu k němu (tj. 6 let a 7 měsíců) hodnotit již jako nepřiměřenou, avšak s ohledem na objektivní okolnosti projednávané věci, nikoli postup OČTŘ. Ohledně nemajetkové újmy uvedla, že v daném případě nelze najít žádnou okolnost, která by byla způsobilá domněnku vzniku nemajetkové újmy vyvrátit, a proto je třeba mít za to, že došlo ke vzniku nemajetkové újmy. Žalovaná dále uvedla, že trestní řízení vykazuje značnou složitost, o čemž svědčí i rozsah spisového materiálu čítající několik tisíc stran. Na počátku řízení bylo celkem 18 spoluobžalovaných, v průběhu byla věc čtyř obžalovaných vyloučena k samostatnému projednání a rozhodnutí, vůči dvěma bylo trestní stíhání zastaveno z důvodu jejich úmrtí. Byla konána řada hlavních líčení (12), provedeno rozsáhlé dokazování (výslechy svědků, znalecké zkoumání a provádění množství listinných důkazů), u jednoho z obžalovaných bylo nutné znalecky zjistit, zda jeho zdravotní potíže brání účasti u hlavního líčení, další z obžalovaných se nacházel v Peru, kam byla zaslána žádost o extradici. V průběhu řízení žalobce žádal o zrušení zajištění peněžních prostředků a o bezplatnou obhajobu, kdy obě tyto žádosti byly zamítnuty, později bylo vyhověno žádosti o zrušení zajištění. Význam probíhajícího trestního řízení pro žalobce nelze v současné době náležitě posoudit, neboť v dané věci je stěžejní, zda bylo trestní řízení vedeno důvodně či nikoliv. Žádost byla z tohoto hlediska zároveň předčasná, neboť v současné době je podáno dovolání jak ve prospěch, tak i v neprospěch žalobce. Žalovaná proto dospěla k závěru, že konstatování porušení práva ve smyslu § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. se jeví jako dostačující a žalobci tak nebylo poskytnuto přiměřené zadostiučinění v penězích. Na tomto stanovisku žalovaná setrvává.

3. Ve věci soud již jednou rozhodl rozsudkem ze dne 24.2.2023, č.j. , spisová značka, , který byl usnesením Městského soudu v Praze ze dne 14.6.2023, č.j. , spisová značka, zrušen a věc byla vrácena zdejšímu soudu se závazným pokynem odvolacího soudu. V podrobnostech soud odkazuje na předmětné usnesení Městského soudu v Praze.

4. Soud na základě provedeného dokazování zjistil následující skutečnosti a učinil následující závěry o skutkovém stavu věci. Žalobce uplatnil u žalované přípisem svého právního zástupce ze dne 27.4.2022 nárok na náhradu škody – odškodnění za nepřiměřenou délku řízení, a to ve věci vedené Policí ČR pod sp. zn. , spisová značka, , ve které byl žalobce obviněn z přečinu podle § 240 odst. 1, 3 trestního zákoníku, přičemž byl v následné fázi trestního řízení obvinění zproštěn. Žalobce uvedl, že trestní stíhání trvalo nepřiměřeně dlouhou dobu a bylo zatíženo průtahy, přičemž nesprávným úředním postupem byla žalobci způsobena újma. Žalobce požadoval písemnou omluvu za porušení práva na spravedlivý proces v jeho časové dimenzi a úhradu částky 300 000 Kč jako přiměřené zadostiučinění (viz přípis právního zástupce žalobce ze dne 27.4.2022).

5. Žalovaná přípisem ze dne 28.4.2022 potvrdila, že obdržela žádost žalobce týkající se právní věci projednávané před Policí ČR pod sp. zn. , spisová značka, (viz přípis žalované ze dne 28.4.2022).

6. Ve svém stanovisku ze dne 19.10.2022 žalovaná sdělila žalobci výsledky projednání jím uplatněného nároku. Shrnula průběh řízení, právní úpravu a uvedla posouzení věci, a to v intencích tak, jak uvedla i ve vyjádření k žalobě (viz odst. 2 tohoto rozsudku). Žalovaná konstatovala, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., čímž bylo porušeno právo žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě ve smyslu čl. 6 odst. 1 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Žalovaná uvedla, že po zhodnocení všech okolností případu dospěla k závěru, že konstatování porušení práva ve smyslu § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. se v daném případě jeví jako dostačujíc a žalobci tak nebude poskytnuto přiměřené zadostiučinění v penězích (viz stanovisko žalované ze dne 19.10.2022).

7. Z trestního spisu vedeného nejprve policejním orgánem pod sp. zn. , spisová značka, a následně Městským soudem v Praze pod sp. zn. , spisová značka, a Vrchním soud v Praze pod sp. zn. , spisová značka, zjistil soud následující skutečnosti. Ještě před zahájením trestního stíhání žalobce a ostatních spoluobviněných byla provedena domovní prohlídka u žalobce, a to na základě příkazu k domovní prohlídce ze dne 30. prosince 2011, sp. zn. , spisová značka, , vydaného Obvodním soudem pro Prahu 1. Předmětem domovní prohlídky byla bytová jednotka číslo , číslo, , nacházející se na adrese , adresa, , byt situovaný v 8. patře domu na chodbě v levém křídle domu od výtahu užívaný podezřelým , Jméno žalobce, a prostor k bytu přináležející (viz příkaz k domovní prohlídce ze dne 30. 12. 2011 a protokol o provedení domovní prohlídky ze dne 10. ledna. 2012, č.j. , číslo jednací, ). Trestní stíhání žalobce a dalších spoluobviněných bylo zahájeno usnesením policejního orgánu ze dne 30. října 2015, č. j. , číslo jednací, , a to ve znění opravných usnesení ze dne 21. června 2016, č. j. , číslo jednací, a 9. února 2016, č. j. , číslo jednací, . Takto bylo trestní stíhání zahájeno u celkem 18 obviněných s tím, že v usnesení o zahájení trestního stíhání je u jednotlivých obviněných podrobně uvedeno, jakého skutku se měli dopustit, přičemž v případě obviněného , Jméno žalobce, bylo uvedeno, že tento se měl jako jednatel společnosti , právnická osoba, podílet na koordinaci dovozu komunikací se společností , právnická osoba, ., dále na zpracování a odesílání objednávek společnosti , právnická osoba, na minerální oleje od společnosti , právnická osoba, , dále dle pokynu , jméno FO, úmyslně podepsat přiznání k DPH společnosti , právnická osoba, za čtvrté čtvrtletí roku 2010, které bylo sestaveno 24. ledna 2011 a podáno na Finanční úřad pro Prahu 10 dne 26. ledna 2011 a ve kterém na řádku 1 přiznání byla uvedena částka ve výši 262 427 614 Kč, na řádku 40 přiznání byla nepravdivě uvedena částka ve výši 260 996 636 Kč, přestože k přijetí zdanitelných plnění od plátců nedošlo, následkem čehož byla daňová povinnost na DPH společnosti , právnická osoba, za zdaňovací období čtvrtého čtvrtletí roku 2010 přiznána jen ve výši 1 430 978 Kč, i když ve skutečnosti dosáhla dle platebního výměru Finančního úřadu pro Prahu 10 ze dne 29. srpna 2011 výše 286 699 130 Kč, ač si byl , Jméno žalobce, vědom, že údaje o odpočtu DPH v přiznání nejsou pravdivé, tedy obviněný , Jméno žalobce, měl tímto jednáním úmyslně zkrátit daňovou povinnost společnosti , právnická osoba, na DPH ve zdaňovacím období čtvrtého čtvrtletí roku 2010 v rozsahu 285 268 152 Kč a byl proto obviněn ze zločinu z krácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 3 tr. zák. spáchaného ve spolupachatelství dle § 23 tr. zák. Usnesení o zahájení trestního stíhání bylo žalobci doručeno dne 3. listopadu 2015 (viz kopie doručenky k usnesení o zahájení trestního stíhání). Proti usnesení o zahájení trestního stíhání podalo několik obviněných stížnost, jednalo se o obviněného , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, (viz stížnosti těchto obviněných proti usnesení o zahájení trestního stíhání). Stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání byly zamítnuty usnesením státního zástupce , právnická osoba, ze dne 10. května 2016, č. j. , spisová značka, . V průběhu trestního stíhání byla provedena řada výslechů obviněných, výslechů svědků a byla také podána vysvětlení (k tomuto viz protokol o výslechu obviněného , jméno FO, ze dne 18. března 2016, protokol o výslechu obviněného , jméno FO, ze dne 7. března 2016, protokol o výslechu obviněného , jméno FO, ze dne 9. března 2016, protokol o výslechu obviněného , jméno FO, ze dne 9. března 2016, protokol o výslechu obviněného , jméno FO, ze dne 8. března 2016, protokol o výslechu obviněného , jméno FO, ze dne 11. března 2016, protokol o výslechu obviněného , jméno FO, ze dne 9. prosince 2015, protokol o výslechu obviněného , jméno FO, ze dne 11. března 2016, protokol o výslechu obviněného , Jméno žalobce, ze dne 10. března 2016, protokol o výslechu obviněného , jméno FO, ze dne 17 března. 2016, protokol o výslechu obviněného , jméno FO, ze dne 8. dubna 2016, protokol o výslechu obviněného , jméno FO, ze dne 8. dubna 2016, protokol o výslechu obviněného , jméno FO, ze dne 16. března 2016, protokol o výslechu obviněného , jméno FO, ze dne 16. března 2016, protokol o výslechu obviněného , jméno FO, ze dne 8. dubna 2016, dále protokol o výslechu svědka , právnická osoba, ze dne 8. listopadu 2016, protokol o výslechu svědka , jméno FO, ze dne 11. listopadu 2016, protokol o výslechu svědka , jméno FO, ze dne 7. října 2016, protokol o výslechu svědka , jméno FO, ze dne 7. října 2016, protokol o výslechu svědka , jméno FO, ze dne 23. února 2017, protokol o výslechu svědka , právnická osoba, ze dne 14. září 2017, protokol o výslechu svědka , jméno FO, ze dne 20. prosince 2016, protokol o výslechu svědka , jméno FO, ze dne 20. ledna 2017, protokol o výslechu svědka , jméno FO, ze dne 18. ledna 2017, protokol o výslechu svědka , jméno FO, ze dne 23. února 2017, protokol o výslechu svědka , jméno FO, ze dne 19. dubna 2017, protokol o výslechu svědka , jméno FO, ze dne 10. listopadu 2016, protokol o výslechu svědka , jméno FO, ze dne 10. listopadu 2016, protokol o výslechu svědka , jméno FO, ze dne 9. prosince 2016, protokol o výslechu svědka , jméno FO, ze dne 8. prosince 2016, protokol o výslechu svědka , jméno FO, ze dne 8. listopadu 2016, protokol o výslechu svědka , jméno FO, ze dne 15. listopadu 2016, protokol o výslechu svědka , jméno FO, ze dne 15. listopadu 2016, protokol o výslechu svědkyně , jméno FO, ze dne 10. listopadu 2016, protokol o výslechu svědka , jméno FO, ze dne 19. ledna 2017, protokol o výslechu svědka , jméno FO, ze dne 19. září 2017, protokol o výslechu svědka , jméno FO, ze dne 20. prosince 2016, protokol o výslechu svědky , jméno FO, ze dne 14. října 2016, protokol o výslechu svědka , jméno FO, ze dne 14. října 2016, protokol o výslechu svědka , jméno FO, ze dne 14. října 2016, protokol o výslechu svědka , jméno FO, ze dne 15. září 2017 a dále úřední záznam o podaném vysvětlení , jméno FO, ze dne 19. 7. 2017, úřední záznam o podaném vysvětlení , jméno FO, ze dne 22. 9. 2017). V průběhu trestního stíhání policejní orgán též řešil několik žádostí o právní pomoc do ciziny. Jednalo se např. o podnět k žádosti o právní pomoc - výslech obviněného slovenského státního příslušníka , jméno FO, ze dne 19. května 2016, č. j. , spisová značka, a s tím související žádost o informativní vytěžení, prověrku pobytu osoby, údajů o kriminální minulosti osoby a fotografie ze dne 10. června 2015, č. j. , číslo jednací, Dále se jednalo také o podnět k žádosti o právní pomoc - výslech svědků , jméno FO, a , jméno FO, , státních příslušníků republiky Rakousko ze dne 5. září 2016, č. j. , číslo jednací, a žádost o právní pomoc - obstarání důkazů ze dne 8. září 2016, žádost Vrchního státního zastupitelství v Praze č.j. , číslo jednací, , kdy se jednalo o žádost o obstarání důkazů, a to písemné zprávy od společnosti , právnická osoba, a vyslechnutí svědků , jméno FO, a , jméno FO, . K vyřízení tohoto dožádání došlo ze strany Rakouské republiky a policejnímu orgánu bylo materiály zaslané dožádaným justičním orgánem Rakouska zaslány Vrchním státním zastupitelstvím v Praze přípisem ze dne 20. září. 2017, č. j. , číslo jednací, . Dále se jedná také o podnět k žádosti o právní pomoc - výslech svědka , jméno FO, , slovenského státního příslušníka, ze dne 7. června 2016, č.j. , číslo jednací, . Dožádaný orgán výslech svědka provedl (viz zápis o výslechu svědka v Malackách ze dne 5. září 2016 učiněný před Okresným riaditelstvom PZ v Malackách). Dále se jedná také o podnět k žádosti o právní pomoc - výslech svědka , jméno FO, , státní příslušník Polské republiky, ze dne 31. srpna 2016, č. j. , číslo jednací, s tím, že dožádaný příslušný justiční orgán Polska zaslal výsledek žádosti o právní pomoc a tato byla prostřednictvím Vrchního státního zastupitelství v Praze jeho přípisem za dne 17. ledna 2017 č.j. , spisová značka, předána policejnímu orgánu. Dále se jedná také o podnět k žádosti o právní pomoc - výslech svědka , jméno FO, , státního příslušníka Moldavské republiky ze dne 30. června 2016, č. j. , číslo jednací, s tím, že dožádaný policejní orgán vyhověl žádosti o právní pomoc a tato byla prostřednictvím Vrchního státního zastupitelství jeho přípisem ze dne 15. prosince 2016, č. j. , číslo jednací, předána policejnímu orgánu. Dále se jedná také o podnět k žádosti o právní pomoc- výslech svědka jménem , jméno FO, , státní příslušník belgického království, ze dne 13. července 2016, č. J. , číslo jednací, s tím, že policejním orgánu byly materiály zaslané dožádaným příslušným justičním orgánem Belgie zaslány přípisem Vrchního státního zastupitelství v Praze ze dne 21. listopadu. 2016, č. j. , spisová značka, . V průběhu října a listopadu 2017 obdrželi obvinění upozornění ve smyslu ustanovení § 166 odst. 1 tr. řádu o tom, že vzhledem ke skutečnosti, že policejní orgán považuje výsledky vyšetřování ve věci trestního stíhání za dostačující pro podání obžaloby, uznává vyšetřování za skončené a upozorňuje obviněné na možnost prostudovat trestní spis a učinit návrhy na doplnění vyšetřování s tím, že tuto možnost mají v průběhu listopadu 2017 ve stanovených datech. V průběhu trestního stíhání policejní orgán též v několika případech, a to včetně žalobce, rozhodl o zajištění náhradních hodnot. Jedná se o usnesení policejního orgánu ze dne 7. října 2015, č. j. , číslo jednací, , kterým byla zajištěna náhradní hodnota (peněžní prostředky na účtu u banky) za výnos z trestné činnosti na účtu vedeném pro , jméno FO, u , právnická osoba, organizační složka, dále o usnesení policejního orgánu ze dne 7. října 2015, č. j. , spisová značka, , kterým byla zajištěna náhradní hodnota (peněžní prostředky na účtu u banky) za výnos z trestné činnosti, a to na účtech vedených pro obchodní společnost , právnická osoba, ., pro , Jméno žalobce, , pro , jméno FO, a pro obchodní společnost , právnická osoba, tak, jak jsou tyto účty podrobněji specifikovány v uvedeném usnesení. Dále se jedná o usnesení policejního orgánu ze dne 8. října 2015, č. J. , spisová značka, , kterým byly zajištěny náhradní hodnoty (peněžní prostředky na účtu u banky), a to na dvou účtech vedených pro osobu , jméno FO, a na dvou účtech vedených pro osobu , jméno FO, s tím, že účty jsou podrobněji specifikovány v tomto usnesení. Dále se jedná o usnesení policejního orgánu ze dne 20. března 2017, č. j. , spisová značka, , kterým byla zajištěna náhradní hodnota za výnos z trestné činnosti, a to finanční hotovost ve výši 6 000 EUR a finanční hotovost ve výši 104 400 Kč, které byly odňaty policejním orgánem při domovní prohlídce u , jméno FO, v objektu na adrese , adresa, . Dále se jedná o usnesení policejního orgánu ze dne 7. října 2015, č. j. , spisová značka, , kterým byla zajištěna náhradní hodnota (peněžní prostředky na účtu u banky) za výnos z trestné činnosti na účtu vedeném pro společnost , právnická osoba, Ve vztahu k žalobci došlo dále k zajištění náhradních hodnot (nemovitostí), a to pozemků p.č. , číslo popisné, a p.č. , číslo popisné, v k.ú. , adresa, a bytu č. , číslo, v 8. nadzemním podlaží v budově č.p. , číslo popisné, , včetně odpovídajících spoluvlastnických podílů na budově a pozemku, v k.ú. , adresa, (viz usnesení policejního orgánu ze dne 7.10.2015, č.j. , číslo jednací, a č.j. , číslo jednací, ). Proti těmto usnesením podaly dotčené osoby stížnost, jedná se o stížnost , jméno FO, ze dne 21. 10. 2015, stížnost , jméno FO, ze dne 2. listopadu 2015, stížnost společnosti , právnická osoba, . ze dne 21. 10. 2015, stížnost , jméno FO, ze dne 21. března 2017, stížnost , jméno FO, ze dne 19. 10. 2015, stížnost žalobce ze dne 23.10.2015. Všechny tyto stížnosti byly zamítnuty či odmítnuty Vrchním soudem v Praze (jedná se o několik usnesení Vrchního soudu v Praze ke sp. zn. , spisová značka, ze dne 18. prosince 2015, ze dne 2. června 2016). V průběhu trestního stíhání byli policejním orgánem přibrání také znalci či znalecké ústavy, jedná se např. o opatření policejního orgánu ze dne 22. března 2017, č. J. , číslo jednací, , kterým byl přibrán znalecký ústav , právnická osoba, s tím, že podklady ke znaleckému zkoumání mu byly předány přípisem policejního orgánu ze dne 23. března 2017. Přípisem ze dne 19. května 2017 požádal znalecký ústav o doplnění podkladů pro zpracování znaleckého posudku a přípisem ze dne 2. října 2017 znalecký ústav předložil znalecký posudek a navrátil podklady ke znaleckému zkoumání. Dále se jedná o přibrání znalce , znalec, , a to usnesením policejního orgánu ze dne 16. května 2017, č. j. , číslo jednací, s tím, že podklady pro znalecké zkoumání mu byly předloženy přípisem ze dne 16. května 2017 a znalec znalecký posudek datoval dnem 30. května 2017. Trestní stíhání před policejním orgánem bylo skončeno návrhem policejního orgánu ze dne 22. prosince 2017, č. j. , číslo jednací, na podání obžaloby adresovaným Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze. Dle podacího razítka byl návrh Vrchnímu státnímu zastupitelství doručen dne 29. prosince 2017 a dle označení čísla listu policejního spisu je tento návrh na čísle listu spisu 10 973.

8. Trestní stíhání dále pokračovalo tím, že Vrchní státní zastupitelství v Praze podalo k Městskému soudu v Praze obžalobu, obžaloba byla podána na celkem 18 obviněných, mezi nimiž byl i žalobce, obžaloba je datována dnem 9. listopadu 2018, č. j. , číslo jednací, a dle podacího razítka Městského soudu v Praze byla tomuto soudu doručena dne 13. listopadu 2018 a je uvedená č.l. 11 007. Ve věci tedy dále trestní stíhání pokračovalo řízení před Městským soudem v Praze pod sp. zn. , spisová značka, . Soud prvního stupně mj. řešil otázku extradice obžalovaného , jméno FO, z peruánské republiky (viz úřední záznam ze dne 8. dubna 2019.) Ve věci se konalo hlavní líčení, které bylo zahájeno dne 15. dubna 2019 s tím, že v rámci tohoto bylo rozhodnuto o tom, že trestní věc obžalovaných , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, se vylučují k samostatnému projednání a rozhodnutí a následně bylo zahájeno hlavní líčení (viz protokol o hlavním líčení ze dne 15. dubna 2019). Hlavní líčení dále pokračovalo ve dnech 17. dubna 2019, při kterém byl proveden výslech obžalovaného , Jméno žalobce, (viz protokol o hlavním líčení ze dne 17. dubna 2019), následně bylo hlavní líčení přerušeno do 10. června 2019 a dále odročeno na 16. až 20. září 2019. K hlavnímu líčení ve dnech 10. 6. 2019-14. 6. 2019 byla volána řada svědků (viz referát soudce ze dne 25. dubna 2019). Ze strany obhájce , advokát, , advokáta, soud obdržel žádost o odročení hlavního líčení, které se má konat ve dnech 10. až 12. června 2019, a to z důvodu kolize jednání, kterou nelze vyřešit substitucí (viz žádost odročení hlavního líčení ze dne 4. června 2019). Dle úředního záznamu ze dne 6. 6. 2019 bylo tohoto dne ještě s , advokát, , advokátem, komunikována možnost substituce s tím, že bylo sděleno, že skutečně všechny možnosti substituce byly vyčerpány. V návaznosti na to bylo hlavní líčení zrušeno, pokud se jedná o dny 10. až 12. června 2019 (viz úřední záznamy a referáty ze dne 6. 6. 2019). Hlavní líčení tedy proto pokračovalo ve dnech 13. 6.2019, 14. 6. 2019 s tím, že přerušeno bylo do 16. září 2019 (viz protokol o hlavním líčení ze dne 13. června 2019 a ze dne 14. června 2019). k hlavnímu líčení ve dne 16. září Až 20. září 2019 byla volána řada svědků (viz referát ze dne 4. srpna 2019). Hlavní líčení tedy pokračovalo jednáním ve dnech 16. září 2019, 17. září 2019, 18. září 2019 a následně bylo přerušeno do 5. listopadu 2019 (viz protokol o hlavním líčení ze dne 16. 9., 17. 9. a 18. 9. 2019). Hlavní líčení pokračovalo dne 5. listopadu 2019 s tím, že bylo odročeno na 23. až 27. března 2020 (viz protokol o hlavním líčení ze dne 5. listopadu 2019). Následně v důsledku pandemie Covid-19 a vydaného opatření předsedy Městského soudu v Praze ze dne 16. března 2020 č. 876/2020 bylo hlavní líčení ve dnech 23. 3. až 27. 3. 2020 zrušeno s tím, že nově bylo stanoven termín konání hlavního líčení ve dnech 14. 9. až 18. 9. 2020 (viz referát ze dne 16. března 2020). V mezidobí do pokračování v hlavním líčení byla řešena ještě žádost obžalovaného , Jméno žalobce, o zrušení zajištění peněžitých prostředků na účtu a žádost obžalovaného , Jméno žalobce, o přiznání bezplatné obhajoby s tím, že tyto jeho žádosti byly zamítnuty, respektive bezplatná obhajoba nebyla přiznána (viz usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. května 2020, č.j. , spisová značka, a usnesení ze dne 6. srpna 2020, č. j. , spisová značka, ). Následně hlavní líčení pokračovalo ve dnech 14. září 2020, 15. září 2020, 16. září 2020, 18. září 2020 s tím, že hlavní líčení bylo odročeno za účelem vyhlášení rozsudku na den 5. října 2020 (viz protokol o hlavním líčení ze dne 14. 9., 15. 9., 16. 9. a 18. 9. 2020). Dne 5. října 2020 došlo k vyhlášení rozsudku ve věci s tím, že pokud se týká žalobce, tak tento byl zproštěn obžaloby (viz protokol o hlavním líčení ze dne 5. 10. 2020). Předseda senátu požádal o prodloužení lhůty k vypracování rozhodnutí, přičemž uvedl, že rozhodnutí bylo vyhlášeno dne 5. října 2020, lhůta k vypracování rozhodnutí je do 3. listopadu 2020 a žádost o prodloužení lhůty odůvodnil rozsahem věci, kdy se jedná o 12 obžalovaných a cirka 60 000 stran spisu, jakož i složitostí věci. Žádost sepsal dne 12. října 2020 a v tentýž den místopředseda soudu s prodloužením lhůty souhlasil s tím, že lhůta byla prodloužena do 15. ledna 2021 (viz žádost o prodloužení lhůty k vypracování rozhodnutí ze dne 12. října 2020 a vyjádření místopředsedy soudu z téhož dne). Následně předseda senátu požádal opětovně o prodloužení lhůty k vypracování rozhodnutí dne 21. prosince 2020, žádost odůvodnil rozsahem věci, kdy se jedná o skutkově a právně složitou věc s tím, že toto blíže popsal. Stížnost dále odůvodnil též nutnosti vyhotovení rozhodnutí v další rozsáhlé trestní věci a značným vytížením jednacími dny v jiných trestních věcech v období podzimu 2020. Vedle toho bylo důvodem žádosti i čerpání dovolené v listopadu a prosinci 2020 v rozsahu tří týdnů. Místopředseda soudu vyslovil s prodloužením souhlas s tím, že lhůta pro vypracování rozhodnutí byla prodloužena do 15. března 2021 (viz žádost o prodloužení lhůty k vypracování rozhodnutí ze dne 21. prosince 2020 a vyjádření místopředsedy soudu z téhož dne). Ve spise je dále obsaženo písemné vyhotovení rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. října 2020, č. j. , spisová značka, , kterým byl žalobce zproštěn obžaloby. Mj. v neprospěch obžalovaného , Jméno žalobce, bylo podáno odvolání státním zástupcem, jedná se o odvolání ze dne 9. dubna 2021, č.j. , číslo jednací, . Rovněž v řízení před Městským soudem v Praze byli přibírání znalci, jedná se o znalce , znalec, , který měl posoudit případnou duševní poruchu v době spáchání trestného činu u obžalovaného , jméno FO, (viz opatření Městského soudu v Praze ze dne 24. září. 2019, č.j. , spisová značka, 965 a vyúčtování znalečného ze dne 3. prosince 2019). Ze spisu je dále patrné, že bylo zadán též další znalecký posudek a přibrán znalec , znalec, a to za účelem popsání zdravotních potíží obžalovaného , jméno FO, a posouzení, zda tyto potíže brání jeho účasti u hlavního líčení (viz znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví neurologie , znalec, ze dne 25. 7. 2019).

9. Trestní řízení následně pokračovalo řízením před odvolacím soudem, Vrchním soudem v Praze, pod sp. zn. , spisová značka, . Ve věci bylo nařízeno veřejné zasedání na dny 1. dubna, 4. dubna a 11. dubna 2022 (viz referát o nařízení veřejného zasedání na č.l. 14501). Takto nařízené veřejné zasedání se též konalo ve dnech 1. dubna, 4. dubna a 11. dubna 2022, přičemž dne 11. dubna 2022 byl vyhlášen rozsudek, a to s tím, že tímto rozsudkem ve výroku bylo rozhodnuto o odvolání obžalovaných , jméno FO, , , jméno FO, , , právnická osoba, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a státního zástupce tak, že rozsudek soudu prvního stupně byl zrušen ohledně obžalovaných , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, toliko ve výrocích o trestu a o trestech bylo Vrchním soudem v Praze rozhodnuto znovu, dále bylo Vrchním soudem v Praze ve výroku rozhodnuto o odvolání státního zástupce tak, že napadený rozsudek byl zrušen ve zprošťujících výrocích ohledně obžalovaných , jméno FO, a , jméno FO, a v tomto rozsahu byla věc vrácena Městskému soudu v Praze, dále bylo Vrchním soudem v Praze rozhodnuto tak, že odvolání obžalovaného , jméno FO, se zamítá, poté bylo pokračováno vyhlášením usnesení tak, že o odvolání obžalovaného , jméno FO, rozhodl Vrchní soud v Praze tak, že rozsudek soudu prvního stupně byl ohledně , jméno FO, zrušen v celém rozsahu a jeho trestní stíhání bylo zastaveno. Ničeho dalšího vyhlášeno nebylo (viz protokol o veřejném zasedání ze dne 1. dubna, 4. dubna a 11. dubna. 2022). Dále je ve spise písemné vyhotovení rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 11. dubna 2022, č. j. , spisová značka, s tím, že písemné vyhotovení tohoto rozsudku, pokud se týká výroku, odpovídá tomu, jak byl rozsudek vyhlášen při veřejném zasedání dne 11. dubna 2022, tedy výrok rozsudku Vrchního soudu v Praze neobsahuje výrok o tom, jak bylo rozhodnuto o odvolání státního zástupce podaného neprospěch obžalovaného , Jméno žalobce, . V odůvodnění rozsudku se v bodě 33. však Vrchní soud v Praze vyjadřuje k odvolání státního zástupce v neprospěch obžalovaného , Jméno žalobce, s tím, že v tomto bodě Vrchní soud v Praze uvádí, že se plně ztotožnil se závěry soudu prvního stupně, který obžalovaného , jméno FO, pro nedostatek subjektivní stránky obžalobu zprostil s tím, že v podrobnostech lze odkázat na přiléhavé odůvodnění a hodnocení nalézacího soudu, obsažené pod body 404-414 napadeného rozsudku. Součástí spisu je dále trestní list odsouzeného , Jméno žalobce, ze dne 24. června 2022 s tím, že se uvádí, že rozsudek je ohledně tedy obžalovaného , Jméno žalobce, v právní moci a vykonatelný dnem 11. dubna 2020 a v rejstříku má být vyznačeno, že obžalovaný , jméno FO, byl zproštěn obžaloby. Městský soud v Praze ve vztahu k žalobci následně usnesením ze dne 14.7.2022, č.j. , spisová značka, rozhodl o zrušení zajištění náhradních hodnot (peněžních prostředků a nemovitostí žalobce), tedy o zrušení zajištění peněžních prostředků na bankovním účtu žalobce, zrušení zajištění bytu č. 939/58 v 8. nadzemním podlaží v budově č.p. , číslo popisné, , včetně odpovídajících spoluvlastnických podílů na společných částech domu a pozemku, v k.ú. , adresa, a zrušení zajištění pozemků p.č. , číslo popisné, v k.ú. , adresa, . Ze spisu je dále patrné, že proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 11. dubna 2022, sp. zn. , spisová značka, bylo ve prospěch i neprospěch obviněných , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, podáno dovolání nejvyšším státním zástupcem. V dovolání se shrnuje skutkový stav s tím, že ve vztahu k žalobci je podstatné, že rozsudkem Městského soudu v Praze byl žalobce zproštěn obvinění, následně v jeho neprospěch bylo podáno do výroku o vině odvolání státního zástupce, z celého výroku rozsudku Vrchního soudu v Praze však není patrné, jakým způsobem bylo rozhodnuto o odvolání státního zástupce v neprospěch i obžalovaného , jméno FO, proti výroku o vině. Nejvyšší státní zástupce proto navrhuje, aby Nejvyšší soud rozhodl o chybějících výrocích v rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 11. dubna 2022, a to mj. ohledně odvolání státního zástupce v neprospěch obviněného , jméno FO, a zároveň, aby doplnil neúplný výrok (viz dovolání nejvyššího státního zástupce ze dne 24. června 2022, č. J. , spisová značka, ). Vzhledem ke skutečnosti, že Vrchní soud v Praze svým rozsudkem ze dne 11. dubna 2022 zrušil prvostupňový rozsudek Městského soudu v Praze ohledně obžalovaných , jméno FO, a , jméno FO, , tak následně před Městským soudem v Praze probíhá opětovně řízení ohledně těchto obžalovaných, ve věci se koná hlavní líčení ve dnech 26. ledna 2023, 30. ledna 2023, které je přerušeno do 20. února 2023 s tím, že dne 30. ledna 2023 se koná výslech svědka mimo hlavní líčení, jedná se o svědka , jméno FO, , a dne 20. února 2023 hlavní líčení pokračuje s tím, že ve věci byl vyhlášen rozsudek ohledně obžalovaných , jméno FO, a Londýna (viz protokol o hlavním líčení ze dne 26.1.2023, protokol o výslechu svědka mimo hlavní líčení ze dne 30.1.2023 a protokol o hlavním líčení ze dne 20.2.2023). Následuje písemné vyhotovení rozsudku s tím, že dle referátu byl tento rozsudek vyhotoven 21. 7. 2023, kdy byl dán pokyn k jeho rozeslání (viz referát na písemném vyhotovení rozsudku ze dne 20.2.2023). Následně je ve spise evidována žádost zdejšího soudu o operativní zapůjčení spisu k tomuto řízení, který byl zdejšímu soudu zapůjčen s tím, že spis má být vrácen nejpozději do konce srpna 2023.

10. Žalobce dne 31.5.2022 absolvoval ambulantní vyšetření ve Fakultní nemocnici v Motole, klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství 2. LF UK a FN Motol, ambulance pro dospělé. Ze zprávy se podává, že žalobce má asi tři měsíce pocit poruchy koordinace při chůzi, subjektivně chodí jako opilý, neudrží rovnou dráhu chůze, pocit závrati spíš ve smyslu nejistoty a nestability při chůzi. Někdy se mu klepe ruka. Když se soustředí nebo při pohybu se třes zmírní, stává se to na obou rukou, třes ale není pořád. Potíže vznikly po několika dnech po aplikaci 3. dávky očkování proti Covid 19, kouří cca 20 cigaret denně. Lékař uvádí, že se jedná o klinicky mírné příznaky hypokoneticko-rigidního syndromu, podezření na počínající Parkinsonovu nemoc, žádá o vyšetření pacienta v expy poradně a návrh dalšího postupu, děkuje za převzetí pacienta k neurolog. vyšetření (viz lékařské zpráva ze dne 31.5.2022 z FN Motol, klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství 2. LF UK a FN Motol, ambulance pro dospělé).

11. Manželka žalobce, paní , jméno FO, , docházela od června 2019 do listopadu 2019 na psychosociální péči do Ústavu hematologie a krevní transfuze. Psycholožku kontaktovala za účelem intervence dlouhodobé úzkosti. V psychiatrické ani psychoterapeutické péči do té doby prozatím nebyla, bere nárazově dle vlastního uvážení Lexaurin. Dlouhodobě trpí úzkostí, kterou pociťuje především v souvislosti s přetížením v práci, kde má potíže se šéfkou, cítí konflikt mezi nutností být v práci a nutností trávit čas s manželem, postrádá čas pro sebe, který zároveň neumí nalézt ani využít. Závěr prvního sezení byl takový, že pacientka dlouhodobého úzkostného ladění přichází za účelem intervence panických úzkostí, byla mapována situace, pacientka edukována a bylo naplánováno 5 setkání (viz zpráva z psychosociální péče ze dne 21.6.2019). Na dalším setkání se pacientka cítí lépe, do práce začala chodit s větším klidem, omezila medikaci Lexaurinem, o víkendu se probudila před budíkem a myslela na to, že už nechce do práce, úzkosti se vyskytují pořád, ale v menší míře, starost jí dělá tlak manžela na to, aby s ním trávila dostatek času, hovoří o proměně vztahu. Terapeutem bylo zhodnoceno, že pacientka přichází v poměrně dobré náladě, je přítomen časový přes z práce, připouští obavu z prosazení svých potřeb v práci i před manželem, hovoří o možnosti vlastní potřeby s manželem komunikovat, což pacientka akceptuje a tak verbalizují a plánují jejich diskusi (viz zpráva z psychosociální péče ze dne 25.6.2019). Na dalším setkání přichází pacientka s úlevou od tenze, kterou pociťuje v partnerském vztahu, neví, čím si má zlepšení vysvětlit, dokonce si nemusela vzít Lexaurin, je jí lépe, soužití s manželem hodnotí jako komplikované, komunikaci vnímá jako nerovnou, tuší, že jí manžel tají svůj zdravotní stav, má obavu o jeho ztrátu, bojí se, že zůstane sama (viz zpráva z psychosociální péče ze dne 9.7.2019). Na dalším setkání se shrnuje dosavadní období, pacientka hovoří o proměně manželského vztahu, cítí se vyčerpaná, ale v práci popisuje klidnější období, Lexaurin nebere, je ráda (viz zpráva z psychosociální péče ze dne 20.8.2019). Na dalším setkání pacientka pojmenovává své aktuální potřeby (žít, mít volný čas, nenudit se), legalizují pacientčino právo na uspokojení daných potřeb bez nutnosti udání důvodu, hovoří o průběhu terapie, která pacientce supluje potřebu trávení času bez manžela a dělání „něčeho pro sebe“. Pacientka má náhled na svou obvyklou strategii řešení problémů, která spočívá v tajení svých potřeb před ostatními z důvodu ztráty jejich důvěry (viz zpráva z psychosociální péče ze dne 27.8.2019). Na dalším setkání si pacientka stěžuje na velké množství práce, které ji zároveň uspokojuje a ulevuje od stereotypu v partnerském soužití. Terapeutka stav hodnotí tak, že pacientka má dobrý náhled na své prožívání, uvědomuje si zatěžující ruminace týkající se obavy o manžela, které pacientku vedou k úlevě v zátěži (viz zpráva z psychosociální péče ze dne 13.9.2019). Na další setkání přichází pacientka po delší době v dekompenzovaném stavu, cítí se unavena tlakem všech problémů (práce, partnerský vztah), odkrývají další pacientčinu strategii řešení problémů, což je vyhýbání se řešení problémů. Pacientka nyní tráví čas nejraději sama, což se jí daří (golf). Medikaci nevyužívá, na Lexaurin nemá čas si vzpomenout (viz zpráva z psychosociální péče ze dne 8.10.2019). Na další setkání přichází pacientka po náročném období, obává se vlastní nekompetence, kterou v manželství dlouhodobě popisuje (viz zpráva z psychosociální péče ze dne 5.11.2019). Na další setkání přichází pacientka v úlevě po pracovní cestě v Egyptě, cítí uspokojení v partnerském vztahu, ráda by pokračovala na svém seberůstu. Pacientka je informována o časovém omezení terapie, které bude do Vánoc limitováno, s nabídkou zahájení návazné péče mimo ústav, s tímto pacientka souhlasí (viz zpráva z psychosociální péče ze dne 25.11.2019).

12. Následně manželka žalobce, paní , jméno FO, , začala navštěvovat jiná terapeutická sezení u , jméno FO, (, internetové strány, ). Ze zprávy o psychologické terapii ze dne 18.2.2023 se podává, že paní , jméno FO, začala docházet na terapie v únoru 2021. Její stav se od počátku nejevil velmi dobře, jelikož soudní řízení ohledně jejího manžela, které se táhlo několik let (až do uzavření případu loňského roku celkem 8), ji naprosto fyzicky i psychicky vyčerpalo. Nechutenství, nespavost, značný úbytek hmotnosti, úzkosti, deprese, strach ze soudních líčení, třes v rukou – to vše se na paní , jméno FO, mělo podepsat. , jméno FO, byl předepsán Lexaurin na celkové psychické vypětí. Dále se ve zprávě uvádí, že účet jejího manžela byl obstaven, tudíž pouze z jeho důchodu nešlo vyžít. Na paní , jméno FO, zbylo, aby se o manžela postarala. Dlouhá léta bojovala a bojuje se svým psychosomatickým stavem. Dále se uvádí, že zproštění viny jejího manžela se jí sice značně ulevilo, ale mnoho symptomů (třes v rukou, strach, nechutenství, nespavost) jí zůstalo dodnes. Jejího manžela postihla v rámci trestního řízení Parkinsonova nemoc, která rovněž vyčerpává jak jejího manžela, tak ji. Terapie pokračují i nadále (viz zpráva o průběhu psychologické terapie ze dne 18.2.2023).

13. Žalobce při svém výslechu uvedl, že trpí , jméno FO, chorobou, který byl lékařsky potvrzený před dvěma lety (tj. vzhledem k datu výslechu žalobce na podzim 2021. Uvedl, že příznaky se začaly projevovat po šestileté záležitosti se soudním procesem, kdy byl 6 let ve stresu. Dále uvedl, že v průběhu trestního řízení neřešil svůj vztah s orgány činnými v trestním řízení. Situaci nyní vnímá tak, že z jeho pohledu je trestní řízení skončeno, je to za ním (viz výslech žalobce ze dne 8.11.2023).

14. Manželka žalobce, paní , jméno FO, , při svém výslechu uvedla, že ohledně zdravotního stavu žalobce potvrzuje to, co uvedl žalobce. Příznaky Parkinsonovy choroby se začaly projevovat po skončení všech soudních řízeních souvisejících s trestní kauzou, nemoc se začala projevovat zhruba 2 roky zpět, žalobci se klepaly ruce, měl pohybové problémy s chůzí a problémy se následně začaly řešit se zdravotnickými zařízeními (viz výslech paní , jméno FO, ze dne 8.11.2023).

15. Z protokolu o jednání ze dne 24.2.2023 ve věci vedené zdejším soudem pod sp. zn. , spisová značka, soud zjistil, že manželka žalobce, paní , jméno FO, , a žalobce v rámci své výpovědi vypovídali rovněž ke zdravotnímu stavu žalobce, mj. k Parkinsonově chorobě. , jméno FO, takto vypověděla, že manžel (žalobce) má Parkinsonovu chorobu, příznaky začaly na jaře minulého roku (tj. jaro 2022), diagnostikována byla na podzim minulého roku (tj. podzim 2022). Žalobce ohledně Parkinsonovy choroby uvedl, že příznaky se objevily 2 roky zpět (tj. s ohledem na termín výslechu žalobce na počátku roku 2021), kdy s emu začaly klepat ruce, závratě, námořnická chůze, až se nechal diagnostikovat. Nejprve v Mariánských lázních, kde je klinika, kde pracuje jeho bývalá manželka, už tam mu říkali, že to je Parkinson, ale on to nechal být, v Motole to potom potvrdili a doporučili vyhledat neurologa, kterého tedy má. Parkinson byl diagnostikován neoficiálně před dvěma lety (tj. počátek roku 2021), oficiálně loni (tj. 2022) (viz protokol o jednání ze dne 24.2.2023 ve věci vedené zdejším soudem pod sp. zn. , spisová značka, ).

16. Soud neprováděl a zamítl návrh na provedení důkazu článkem „Příčiny vzniku Parkinsonovy nemoci – nové představy a nové výzvy“, jelikož by z tohoto obecného článku nemohl učinit žádné závěry ve vztahu ke konkrétní projednávané věci.

17. S ohledem na skutečnosti zjištěné z provedeného dokazování učinil soud následující závěry o skutkovém stavu věci. Žalobce byl (resp. stále je) trestně stíhán, a to na základě usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne ze dne 30.10.2015, č.j. , číslo jednací, vydaného Policií ČR, Útvarem odhalování korupce a finanční kriminality SKPV. Následně probíhalo trestní řízení před soudem, Městským soudem v Praze pod sp. zn. , spisová značka, , které bylo ukončeno rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 5.10.2020, sp. zn. , spisová značka, . Žalobce byl tímto rozsudkem obžaloby zproštěn. Následně bylo proti prvostupňovému rozsudku Městského soudu v Praze podáno několik odvolání, mj. odvolání státního zástupce v neprospěch žalobce. O podaných odvoláních rozhodoval Vrchní soud v Praze, a to rozsudkem ze dne 11.4.2022, sp. zn. , spisová značka, . Z rozsudku Vrchního soudu v Praze, jeho výrokové části, je však zřejmé, že o odvolání státního zástupce proti prvostupňovému rozsudku v neprospěch žalobce nebylo Vrchním soudem v Praze rozhodnuto, resp. toto rozhodnutí není obsahem výroku rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 11.4.2022. Z důvodu chybějícího výroku ohledně odvolání státního zástupce v neprospěch žalobce bylo též nejvyšším státním zástupcem podáno proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 11.4.2022 dovolání z důvodu dle § 265b odst. 1 písm. l) trestního řádu pro absenci některého z výroků napadeného rozsudku nebo jeho neúplnost. V podrobnostech ohledně průběhu trestního řízení soud odkazuje na skutečnosti zjištěné z trestního spisu uvedené shora. Soud ohledně trestního stíhání žalobce uzavřel, že žalobce prozatím nemohl být pravomocně zproštěn obžaloby (ačkoli se tato informace v referátech z trestního spisu objevuje), když dosud nebylo právně závazným způsobem rozhodnuto o odvolání státního zástupce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5.10.2020 podaného v neprospěch žalobce, a to z důvodu absentujícího výroku ohledně žalobce v rozhodnutí odvolacího soudu. Na tomto závěru nemůže ničeho změnit skutečnost, že z odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu vyplývá, že odvolací soud považuje ve vztahu k žalobce prvostupňový rozsudek za správný. Trestní stíhání žalobce tak ke dni rozhodnutí soudu stále pokračuje, ačkoli žalobce již nepříznivé následky trestního stíhání sám nepociťuje (zajištění jeho majetku bylo v plném rozsahu zrušeno a dle jeho vyjádření při účastnické výpovědi ani jinak nepociťuje, že trestní řízení i nadále běží). Ohledně závěru o nemožnosti považovat trestní řízení ve vztahu k žalobci za skončené odkazuje soud rovněž na usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 31.8.2011, sp. zn. , spisová značka, , které ve vztahu k absentujícímu zprošťujícímu výroku odvolacího soudu řešilo obsahově totožnou věc a ve kterém Ústavní soud ČR uvedl „že v případě rozhodnutí s neúplným či chybějícím výrokem není dle trestního řádu vyloučeno vydání rozhodnutí "doplňujícího", a tedy v té části, kde výrok chybí zcela nebo je neúplný, nelze věc pokládat za rozhodnutou“.

18. Soud se jako podstatnou skutkovou okolností dále zabýval tím, zda žalobce trpí , jméno FO, chorobou. Za tím účelem byl žalobce prostřednictvím svého právního zástupce při jednání dne 28.8.2023 poučen ve smyslu § 118a odst. 3 o.s.ř. a vyzván, aby navrhl důkazy k prokázání skutečnosti, že žalobci je diagnostikována Parkinsonova choroba. Právní zástupce žalobce po tomto poučení a výzvě v průběhu ústního jednání ničeho nenavrhl, a soud proto po provedení ostatních důkazů řízení ukončil a jednání odročil za účelem vyhlášení rozsudku. Nicméně následně, po skončení jednání, byl do spisu založen návrh právního zástupce žalobce nedatovaný doručený soudu dne 28.8.2023 v 9:05 hod., tedy v průběhu ústního jednání (viz č.l. 147-148), v němž žalobce prostřednictvím svého zástupce navrhl k důkazu k prokázání Parkinsonovy choroby svou zdravotní dokumentaci (bez bližší specifikace) a výslech svůj a své manželky. Žalobce navrhoval rovněž důkaz spisem zdejšího soudu sp. zn. , spisová značka, . Tento důkazní návrh je však nesmyslný, provedení důkazu spisem daného řízení je vyloučeno. Právní zástupce žalobce tak vytvořil nestandardní procesní situaci, na kterou však soud reagoval tak, že jednání za účelem vyhlášení rozsudku zrušil a ve věci nařídil řádné jednání, při kterém provedl žalobcem navržené důkazy k prokázání diagnostiky Parkinsonovy choroby. Soud vycházel především z toho, že ačkoli tyto důkazy nebyly navrženy při ústním jednání bezprostředně po poskytnutém poučení, byly soudu doručeny v průběhu tohoto jednání a tedy před nastalou koncentrací řízení. I přesto však dospěl k závěru, že v řízení nebylo prokázáno, že by žalobce trpěl Parkinsonovou chorobou.

19. Jak již uvedeno, žalobce navrhl k důkazu ohledně diagnostikování Parkinsonovy choroby mj. svou zdravotní dokumentaci. Po výzvě soudu na upřesnění takto navrženého důkazu (viz č.l. 150) žalobce zaslal zdejšímu soudu toliko zprávu z FN Motol, Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství 2. LF UK a FN Motol, ambulance pro dospělé ze dne 31.5.2022, ze které však diagnostikování Parkinsonovy choroby u žalobce nevyplývá (zpráva zmiňuje pouze podezření na začínající Parkinsonovu chorobu s žádostí o další vyšetření u neurologa). Na základě této lékařské zprávy tak nelze mít za prokázané, že žalobce trpí Parkinsonovou chorobou.

20. Ani na základě výslechů žalobce a jeho manželky nelze mít Parkinsonovu chorobu u žalobce za prokázanou. Soud totiž při hodnocení výpovědi žalobce a jeho manželky přihlíží k jejich vypovídací hodnotě. Ohledně výpovědi žalobce je třeba přihlížet k charakteru této výpovědi jako účastnické výpovědi, která má obecně nižší vypovídací hodnotu a je spíše jen podpůrným důkazem. Vzhledem ke vztahu žalobce a svědkyně , jméno FO, , která je manželkou žalobce, a vzhledem k tomuto jejich vztahu má též zájem na výsledku řízení, má i výpověď paní , jméno FO, nižší vypovídací hodnotu. Nadto je třeba uvést, že výpovědi žalobce a jeho manželky provedené v tomto řízení a v řízení sp. zn. , spisová značka, se drobně odlišují a zároveň ani zcela nekorespondují s tím, co bylo zjištěno ze zprávy z FN Motol, Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství 2. LF UK a FN Motol, ambulance pro dospělé ze dne 31.5.2022. Tyto skutečnosti vypovídací hodnotu výpovědí žalobce a jeho manželky rovněž snižují a soud tak na základě výpovědí žalobce a jeho manželky nepovažuje diagnostikování Parkinsonovy choroby u žalobce za prokázané.

21. Ohledně zmíněných odlišností ve výpovědích a lékařské zprávě soud uvádí, že v lékařské zprávě datované dne 31.5.2022 je uvedeno, že žalobce při vyšetření uvedl, že má asi tři měsíce uvedené zdravotní problémy, přičemž se jedná o tytéž problémy, které žalobce v průběhu soudního řízení zmiňoval v souvislosti s Parkinsonovou chorobou. Při svém výslechu v průběhu tohoto řízení dne 8.11.2023 však žalobce uvedl, že Parkinsonovu chorobu má lékařsky potvrzenou před dvěma lety (tj. podzim 2021), což by tedy znamenalo, že Parkinson byl diagnostikován ještě před tím, že lékař v Motole dne 31.5.2022 pojal podezření na začínající Parkinsonovu chorobu. V souvislosti s vyšetřením v Motole dne 31.5.2022 však z lékařské zprávy nevyplývá, že by se žalobce zmínil o tom, že má diagnostikovánu Parkinsonovu chorobu, dle zprávy dával zdravotní potíže do souvislosti s aplikací 3. dávky očkování proti Covid-19. Zároveň soud upozorňuje na rozpor s výpovědí žalobce učiněnou v řízení sp. zn. , spisová značka, dne 24.2.2023, při které uvedl, že příznaky Parkinsonovy choroby se objevily 2 roky zpět (tj. počátek roku 2021). Dle lékařské zprávy ze dne 31.5.2022 však žalobce lékaři uvedl, že zdravotní problémy má asi 3 měsíce, tj. cca od března 2022. Manželka žalobce při svém výslechu dne 8.11.2023 uvedla, že potvrzuje to, co uvedl žalobce a na další dotazy uvedla, že zhruba dva roky zpět (tj. podzim 2021) se nemoc začala projevovat (žalobce však uvedl, že nemoc měla být 2 roky zpět již diagnostikována). Ani toto její tvrzení o začínajících příznacích Parkinsonovy choroby však časově nekoresponduje s tím, co je uvedeno v lékařské zprávě ze dne 31.5.2022 o době zdravotních problémů žalobce (asi 3 měsíce, tj. cca od března 2022). Výpověď manželky v tomto řízení ze dne 8.11.2023 potom nekoresponduje s tím, co tato uvedla při své výpovědi v řízení vedeném pod sp. zn. , spisová značka, dne 24.2.2023, kdy uvedla, že příznaky Parkinsonovy choroby začaly na jaře minulého roku (tj. jaro 2022), což tedy naopak koresponduje s tím, co je ohledně zdravotních problémů žalobce uvedeno v lékařské zprávě ze dne 31.5.2022.

22. Ani z dalších důkazů soud žádné relevantní závěry o diagnostikování Parkinsonovy choroby u žalobce nezjistil. Zprávy z psychosociální péče paní , jméno FO, se věnují především psychickému stavu manželky žalobce a až na souhrnnou zprávu ze dne 18.2.2023 se o Parkinsonově chorobě žalobce vůbec nezmiňují. Souhrnnou zprávu ze dne 18.2.2023 potom soud obecně hodnotí jako nevěrohodnou, když byla vyhotovena zpětně až dne 18.2.2023 a má shrnovat období od února 2021, přičemž obsahuje tvrzení, které nelze považovat za objektivní psychologický nález (např. průběh, resp. trvání trestního řízení, tvrzení, že manžela postihla v rámci trestního řízení Parkinsonova nemoc a další). Tato souhrnná zpráva přitom vůbec neodpovídá tomu, co je uvedeno v průběžných zprávách o psychosociální péči manželky žalobce v období od června do listopadu 2019. Zpráva ze dne 18.2.2023 tak působí zcela účelovým dojmem. Nadto i kdyby manželka žalobce v průběhu terapie skutečně zmínila, že má žalobce trpět Parkinsonovou chorobou, nelze na základě tohoto považovat Parkinsonovu chorobu u žalobce za prokázanou.

23. S ohledem na uvedené proto soud uzavřel, že v řízení nebylo prokázáno, že by žalobce trpěl Parkinsonovou chorobou, a to ačkoli byl žalobce poučen ve smyslu § 118a odst. 3 o.s.ř. o nutnosti navrhnout důkazy k prokázání této skutečnosti.

24. Žalobce svůj nárok na náhradu nemajetkové újmy u žalované uplatnil dne 27.4.2022, přičemž žalovaná jeho nárok projednala dne 19.10.2022 a jeho nárok zcela neuspokojila, konstatovala nepřiměřenou délku trestního řízení a porušení práva žalobce.

25. Podle ustanovení § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoOdpŠk“ nebo „zákon o odpovědnosti státu za škodu“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ustanovení § 1 odst. 3 ZoOdpŠk stát a územní celky v samostatné působnosti hradí za podmínek stanovených tímto zákonem též vzniklou nemajetkovou újmu. Podle ustanovení § 3 odst. 1 písm. a) ZoOdpŠk stát odpovídá za škodu, kterou způsobily státní orgány. Podle ustanovení § 5 písm. b) ZoOdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

26. Podle ustanovení § 6 odst. 1 a odst. 2 písm. a) ZoOdpŠk ve věcech náhrady škody způsobené rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o regresních úhradách jednají jménem státu ministerstva a jiné ústřední správní úřady. Úřadem podle odstavce 1 je Ministerstvo spravedlnosti, došlo-li ke škodě v občanském soudním řízení nebo v trestním řízení, a dále v případech, kdy bylo soudem ve správním soudnictví vydáno nezákonné rozhodnutí, jímž soud rozhodl o žalobě proti rozhodnutí územního celku v samostatné působnosti, a v případech, kdy škoda byla způsobena notářem nebo soudním exekutorem.

27. Podle ustanovení § 13 odst. 1 ZoOdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

28. Podle ustanovení § 14 odst. 1 a 3 ZoOdpŠk nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6. Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Podle ustanovení § 15 odst. 2 ZoOdpŠk domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

29. Podle ustanovení § 31 odst. 3 ZoOdpŠk v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

30. Soud posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na citovaná zákonná ustanovení a rovněž v intencích závazného právního názoru odvolacího soudu a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Předně se soud zabýval tím, zda žalobce v souladu s ustanovením § 14 odst. 1 a 3 a § 15 odst. 2 ZoOdpŠk řádně uplatnil nárok u žalované, která je orgánem příslušným k řešení otázky náhrady nemajetkové újmy vzniklé nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce trestního řízení (§ 6 odst. 2 písm. a) ZoOdpŠk). Žalobce nárok u žalované uplatnil přípisem ze dne 27.4.2022, přičemž žalovaná nárok projednala dne 19.10.2022, kdy vyhotovila své stanovisko k dané věci. Vzhledem ke skutečnosti, že nárok žalobce uplatněný u žalované nebyl v rámci předběžného projednání u žalované zcela uspokojen, jsou ke dni rozhodnutí soudu splněny podmínky pro uplatnění nároku soudní cestou.

31. Poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu z důvodu nesprávného úředního postupu především předpokládá existenci nesprávného úředního postupu (v posuzovaném případě tedy nepřiměřenou délku trestního řízení). Dle dostupné judikatury k porušení práva na přiměřenou délku soudního řízení ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, a tím i nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věta druhá a třetí zákona č. 82/1998 Sb. nedochází tehdy, není-li věc projednána v ideální době, ve které by projednána být mohla, ale teprve tehdy, není-li projednána v době odpovídající její složitosti a významu předmětu řízení pro poškozeného, přičemž důvody, proč k tomu došlo, spočívají v postupu orgánu veřejné moci, a to buď zcela nebo v míře významně převažující podíl poškozeného na celkové délce projednávání věci. Zároveň musí být celková délka řízení nepřijatelná (zásah do uvedených základních práv poškozeného musí mít nezbytnou intenzitu), tj. působící poškozenému újmu spojenou s nejistotou ohledně výsledku řízení, kterou nelze v právním státě, založeném na úctě k právům a svobodám člověka (viz usnesení NS ČR ze dne 2.4.2013, sp. zn. , spisová značka, ).

32. Jak vyplývá z učiněných skutkových závěrů, trestní stíhání žalobce trvá od přelomu října / listopadu 2015 a dosud neskončilo. Jedná se tedy o stále probíhající trestní řízení. Platí přitom, že „v případě dosud neskončeného trestního řízení nemůže soud rozhodující v občanském soudním řízení zpravidla spravedlivě určit vhodnou formu nápravy podle § 31a odst. 2 OdpŠk, tj. buď samotné konstatování porušení práva, nebo finanční kompenzaci v penězích, neboť dosud není postaveno na jisto, zda poškozenému nebude jiná forma kompenzace poskytnuta v samotném trestním řízení. Výjimku mohou představovat případy vyžadující zohlednění okolností subjektivní povahy, např. vysoký věk či vážná nemoc poškozeného, které by snižovaly reálnou možnost jeho kompenzace (viz obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2011, sp. zn. , spisová značka, ), anebo situace extrémně dlouze vedeného trestního řízení s objektivně nedohledným koncem a bez možnosti uplatnění preventivních prostředků nápravy.“ Jinými slovy tedy pakliže se jedná o stále probíhající trestní řízení, nelze prozatím postavit na jisto, zda se obžalovanému jiné formy kompenzace nedostane v samotném trestním řízení, což při závěru o nepřiměřené délce řízení vede k zamítnutí návrhu „protentokrát“.

33. Jak bylo přitom podrobně uvedeno shora v závěrech o skutkovém stavu věci, v řízení nebylo prokázáno, že by žalobce trpěl Parkinsonovou chorobou, a to přesto, že žalobce byl poučen ve smyslu § 118a odst. 3 o.s.ř. o nutnosti označit důkazy k prokázání této skutečnosti. S ohledem na tento skutkový stav tak i v případě, že soud shledá trestní řízení nepřiměřeně dlouhým, je na místě žalobu „protentokrát“ zamítnout, jelikož nelze uplatnit výjimka z obecné zásady, na základě které by bylo možné odškodnit žalobce v ještě probíhajícím trestním řízení.

34. Pokud se týká posouzeni přiměřenosti délky trestního řízení, vycházel soud z následujících úvah. Žalobce byl obviněn ze spáchání zločinu z krácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 3 tr. zák., za který trestní zákoník stanoví trest odnětí svobody v délce pět až deset let. S ohledem na vážnost trestného činu, ze kterého byl žalobce obviněn (jedná se o zločin, za který hrozí trest odnětí svobody na 5 – 10 let), je bezesporu založen zvýšený význam trestního řízení pro žalobce, který po celou dobu trestního řízení negativně vnímá vedle dalších nepříznivých následků trestního řízení i tuto sankci, která mu hrozí. Soud má proto za to, že délku trestního řízení je s ohledem na zvýšený význam řízení pro žalobce třeba posuzovat přísně.

35. Až do doby rozhodnutí odvolacího soudu – Vrchního soudu v Praze dne 11.4.2022 neshledal žádné průtahy v jednotlivých úkonech a ani co do celkové doby řízení. Jednotlivé úkony byly činěny v přiměřených lhůtách a pokud jde o celkovou dobu trestního řízení, je třeba přihlédnout k počtu obviněných, ohledně kterých se trestní řízení vedlo, což samozřejmě mělo vliv na celkovou dobu trvání řízení, množství důkazního materiálu i množství provedených výslechů obviněných (obžalovaných) i svědků. Celé trestní řízení bylo zatíženo též několika žádostmi o právní pomoc do ciziny a přibráním znalců a znaleckých ústavů. S ohledem na tyto skutečnosti tak lze uzavřít, že trestní řízení probíhalo až do doby rozhodnutí odvolacího soudu přiměřenou dobu. Řízení bylo zatíženo zdržením v době od hlavního líčení dne 5.11.2019 do jeho pokračování dne 14.9.2020. Toto zdržení však bylo objektivního charakteru, kdy bylo způsobeno pandemií Covid-19 a nikoli činností orgánů činných v trestním řízení.

36. Pokud se týká možného podílu žalobce na délce řízení, nelze uzavřít, že by žalobce sám v řízení svým procesním postupem způsoboval průtahy. V průběhu řízení bylo v podstatě rozhodováno pouze o žádosti žalobce o zrušení zajištění majetku a o bezplatnou obhajobu, přičemž o tomto bylo rozhodováno v době, kdy hlavní líčení bylo odročeno na jiný termín z důvodu pandemie Covid-19, jak zmíněno shora.

37. Nicméně ve vztahu k žalobci je však již nepřiměřenou délku řízení možné spatřovat od okamžiku vyhlášení rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 11.4.2022, kdy z důvodu chybějícího výroku ve vztahu k žalobci tímto rozsudkem trestní stíhání žalobce nemohlo skončit a i nadále formálně pokračuje, i když subjektivně již žalobce projevy trestního stíhání nepociťuje. O dovolání proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 24.6.2022 nebylo prozatím rozhodnuto, resp. toto nebylo ani dosud předloženo Nejvyššímu soudu ČR k rozhodnutí a soud ani sám nedoplnil chybějící výrok svého rozsudku ve vztahu k žalobci. Důvod stále probíhajícího trestního řízení ve vztahu k žalobci tak spočívá v chybě odvolacího soudu, který do výroků rozsudku opomněl zařadit výrok ohledně žalobce, přičemž tato situace trvá beze změny a bez jakéhokoliv úkonu směřujícího k odstranění absentujícího výroku od 11.4.2022, kdy byl rozsudek odvolacího soudu vyhlášen, až dosud. S ohledem na uvedené je proto třeba situaci vnímat ve vztahu k žalobci již jako nepřiměřenou délku řízení.

38. Jak však již uvedeno shora, s ohledem na skutečnost, že v řízení nebylo prokázáno, že by žalobce skutečně trpěl Parkinsonovou chorobou, nelze žalobci poskytnout zadostiučinění za nepřiměřenou délku trestního řízení a soudu nezbylo, než žalobu „protentokrát“ zamítnout (výrok I. tohoto rozsudku).

39. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výroku II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 000 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 3 000 Kč představující 300 Kč za každý z 10 úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (tj. písemné vyjádření ve věci, příprava na jednání a účast na jednání dne 24.2.2023, vyjádření k odvolání, příprava a účast na jednání dne 14.6.2023, příprava a účast na jednání dne 28.8.2023, příprava a účast na jednání dne 8.11.2023).