18 C 100/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Moravcem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 4 169 123 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 4 169 123 Kč s úrokem z prodlení 8,25 % ročně z této částky od 12. 11. 2020 do zaplacení se zamítá.

II. Žalobce je povinen uhradit žalované náhradu nákladů řízení v částce 305 888 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení náhrady škody ve výši 4 169 123 Kč s příslušenstvím, což zdůvodnil tím, že žalovaná pro žalobce na základě příkazní smlouvy z 1. 9. 2015 prováděla administraci veřejné zakázky na rekonstrukci zimního stadionu [obec], která byla původně rozdělena do dvou etap, načež došlo v návaznosti na rozhodnutí zastupitelstva žalobce k omezení předmětu zakázky na první etapu. Následně došlo k výběru dodavatele. Financování předmětu zakázky z dotace bylo zamítnuto v rozsahu 4 169 123 Kč, a to z důvodu porušení zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, (dále jen„ ZVZ“) neboť kvalifikační podmínky pro účast v zadávacím řízení byly stanoveny diskriminačně. Z tohoto důvodu byla provedena finanční oprava ve výši 25 % dotace, tj. ve výši 4 169 123 Kč, přičemž tato částka představuje škodu vzniklou žalobci v podobě ušlého zisku, kterou je povinna žalovaná nahradit, neboť porušila své povinnosti vyplývající pro ní z příkazní smlouvy, jelikož nepostupovala s potřebnou odbornou péčí, jelikož jí připravená zadávací dokumentace porušila ustanovení ZVZ, což vedlo ke krácení dotace.

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout jako nedůvodnou, a to z důvodu, že se při úpravě zadávací dokumentace v souvislosti se zúžením rozsahu zakázky řídla výslovným a jednoznačným pokynem žalobce, na jehož nevhodnost jej upozornila a navrhla, aby bylo zadávací řízení zrušeno a vypsáno nové, což nebylo respektováno. Dále uvedla, že mezi jednáním žalované a vznikem škody není dána příčinná souvislost a poukázala na to, že ve věci je dáno zjevné spoluzavinění žalobce na vzniku údajné škody. Konečně pak namítla, že se nejedná o nahraditelnou újmu v podobě ušlého zisku.

3. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutkový stav.

4. Dne 1. 9. 2015 se žalobce a žalovaná písemně dohodli, že žalovaná bude pro žalobce provádět mj. dotační management a monitoring spočívající mj. v přípravě a organizaci výběrových řízení vč. zadávacích podmínek a návrhů smluv, administraci, reportingu a managementu dotací. Žalovaná se zavázala postupovat s odbornou péčí, dle pokynů žalobce a v souladu s jeho zájmy. Osobami oprávněnými k udělování příkazů za žalobce žalované byli ustanoveni Ing. [obec] [celé jméno svědka], Ing. [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení]. K přijímaní pokynů žalobce pak byli oprávnění na straně žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení], [příjmení] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení]. Informace o zásadních skutečnostech si byly strany povinny sdělovat písemně. Za poskytování služeb v oblasti dotačního managementu a monitoringu byla sjednání odměna žalované ve výši 4 % z celkové sumy úspěšně získané dotace (příkazní smlouva na čl. 8).

5. Mezi stranami je nesporné, že na základě této smlouvy prováděla žalovaná pro žalobce administraci veřejné zakázky„ Rekonstrukce chladicího zařízení – [anonymizováno] stadion [obec]“, ke které vypracovala i zadávací dokumentaci.

6. Dne 17. 4. 2018 rozhodla [jméno] [územní celek] o tom, že před vyhlášením veřejné zakázky budou podklady předány radě k vyjádření, a to po posouzení právním zástupcem města (zápis na čl. 169), přičemž smlouvu o poskytování právních služeb měl žalobce uzavřenu s [příjmení], [příjmení], [celé jméno svědka], advokátní kancelář, s. r. o. (zápis na čl. 175).

7. Dne 15. 5. 2018 zaslal advokát [celé jméno svědka] tehdejšímu starostovi žalobce [příjmení] [celé jméno svědka], MPA, okomentovanou zadávací dokumentaci. V těchto připomínkách mj. upozornil na to, že kvalifikační kritérium v podobě zapovězení poddodavatelského plnění první části zakázky (stavební objekt technologie a chlazení a chladicí deska) by mohlo být vnímáno jako diskriminační (e-mail JUDr. [celé jméno svědka] z 15. 5. 2018 se zadávací dokumentací s jeho připomínkami).

8. Dne 11. 6. 2018 zaslal [celé jméno svědka] jednateli žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], [příjmení], a starostovi žalobce [celé jméno svědka] e-mailem připomínky k zadávací dokumentaci (e-mailová komunikace z 11. 6. 2018).

9. Dne 12. 6. 2018 vyslovila [jméno] [územní celek] souhlas se zadávací dokumentací a přijala rozhodnutí o zahájení zadávacího řízení na akci„ Rekonstrukce [anonymizováno] stadionu [obec]“ neprodleně po obdržení a zpracování připomínek ze strany [anonymizováno] (zápis na čl. 21).

10. Zadávací dokumentace byla původně vypracována pro dvě etapy veřejné zakázky – I. stavební objekt technologie chlazení a chladicí deska (dotovaná část), II. a) stavební objekt zastřešení ledové plochy – s předpokládanou hodnotou 39 448 121,68 Kč. Jako osoby podílející se na vypracování zadávacích podmínek byly uvedeny žalovaná (textová část) a [právnická osoba], [IČO] (projektová dokumentace). Jako kvalifikační kritéria uchazeče byl mj. stanoven požadavek na předložení živnostenského oprávnění pro obor výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, jakož i požadavek, aby součástí seznamu významných stavebních prací realizovaných dodavatelem v posledních pěti letech byla minimálně jedna obdobná zakázka spočívající v realizaci sportovní haly/tělocvičny v minimálním finančním objemu investičních nákladů 30 000 000 Kč bez DPH. Dále byla učiněna výhrada podle § 105 odst. 2 ZVZ ve znění, že část plnění veřejné zakázky odpovídající rozsahu realizace první etapy nesmí být plněna poddodavatelsky (zadávací dokumentace z 19. 6. 2018 na čl. 30).

11. Uvedené bylo zveřejněno na profilu zadavatele 21. 6. 2018 (výpis profilu zadavatele na čl. 38).

12. Dne 21. 6. 2018 zastupitelstvo [územní celek] schválilo vynětí mimořádných výdajů na zastřešení zimního stadionu a změnu technologie jeho chlazení z rozpočtového opatření 3/ 2018 a toto opatření bylo v této podobě schváleno (zápis čl. 53, rozpočtové opatření na čl. 74). Na základě tohoto rozhodnutí zastupitelstva rozhodla dne 26. 6. 2018 [jméno] [územní celek] o tom, aby bylo žalované uloženo upravit zadávací dokumentaci, a byla jmenována komise pro otevírání, posuzování a hodnocení nabídek (zápis na čl. 68).

13. Dne 2. 8. 2018 se jednatel žalované obrátil na starostu žalobce [celé jméno svědka] a sdělil mu, že je nucen komunikovat s projektantem vzhledem k dotazům uchazečů na výkaz výměr, který je neustále chybně. Dále mu sdělil, že mu chybí technická oponentura, kterou na ostatních zakázkách dělal [anonymizováno], k čemuž starosta [celé jméno svědka] sdělil, že zprávu postoupil pánům [jméno] a [celé jméno svědka] s tím, že [anonymizováno] by měl zajišťovat p. [jméno] (e-mailová komunikace na čl. 222). Dále dne 6. a 7. 8. 2018 docházelo k e-mailové komunikaci mezi [jméno] [příjmení] z [právnická osoba] a jednatelem žalované [příjmení], který se dotazoval, zda je skutečně ocelová konstrukce haly součástí této etapy, k čemuž projektant sdělil, že ano (e-mailová komunikace na čl. 223).

14. K 10. 8. 2018 došlo k aktualizaci zadávací dokumentace tak, že tato byla omezena na zakázku stavební objekt technologie chlazení a chladicí deska (dotovaná část) s předpokládanou hodnotou 29 307 775,16 Kč, přičemž shora uvedená kvalifikační kritéria včetně vyloučení poddodavatelského plnění byla i v upravené zadávací dokumentaci zachována (zadávací dokumentace na čl. 43). Téhož dne došlo ke zveřejnění vysvětlení zadávací dokumentace (vysvětlení na čl. 48). Těchto vysvětlení bylo do 23. 9. 2018 zveřejněno celkem pět (výpis profilu zadavatele na čl. 49).

15. Do zadávacího řízení byla podána jediná nabídka [právnická osoba] s.r.o., [IČO]. Otevření obálek proběhlo 17. 9. 2018 (protokol o otevírání obálek na čl. 75, příloha na čl. 75 p. v., zpráva o hodnocení nabídek). [právnická osoba] byla po posouzení kvalifikace (protokoly o posouzení kvalifikace čl. 77 a 79) přidělena dne 5. 10. 2018 realizace veřejné zakázky (oznámení o výběru dodavatele čl. 76) na základě doporučení hodnotící komise z 1. 10. 2018 (zpráva o hodnocení nabídek na čl. 81). K uzavření smlouvy o dílo mezi žalobcem a [právnická osoba] s.r.o. došlo dne 30. 10. 2018, přičemž bylo výslovně ujednáno právo žalobce od smlouvy odstoupit, pokud se mu nezdařilo zajistit byť i jen částečně finanční prostředky na realizaci díla z dotačních prostředků (smlouva o dílo z 30. 10. 2018).

16. Dne 19. 3. 2019 proběhlo na [anonymizována čtyři slova] jednání zástupců žalobce, žalované a [anonymizováno]. Na tomto jednání bylo řešeno mj. to, proč byl v kvalifikačních kritériích zadávací dokumentace ponechán po zúžení předmětu zakázky požadavek, aby součástí seznamu významných stavebních prací realizovaných dodavatelem v posledních pěti letech byla minimálně jedna obdobná zakázka spočívající v realizaci sportovní haly/tělocvičny v minimálním finančním objemu investičních nákladů 30 000 000 Kč bez DPH. Vedle toho byla řešena otázka realizace dodatečných stavebních prací, kdy jedním ze zástupcem [anonymizováno] navržených řešení bylo vypovězení stávající smlouvy o dílo vypsání nového řízení s tím, že byla deklarována schopnost [anonymizováno] prodloužit registraci akce o cca jeden rok a realizaci akce do konce roku 2021, resp. max. 2023 (zápis z jednání dne 19. 3. 2019).

17. Z rozhodnutí [stát. instituce] na čl. 85 a jeho přílohy soud zjistil, že ministerstvo dne 27. 11. 2019 rozhodlo o poskytnutí dotace žalobci pro projekt rekonstrukce zimního stadionu, ve výši 12 507 369 Kč – v částce 4 169 123 Kč z celkové výše dotace 16 676 492 Kč (tj. 25 %) došlo k uplatnění korekce, což bylo zdůvodněno tím, že žalobce při stanovení požadavků na profesní způsobilost a technickou kvalifikaci porušil § 36 odst. 1 ZVZ a základní zásady zadávání veřejných zakázek podle § 6 odst. 1, 2 ZVZ, neboť stanovil nepřiměřená a diskriminační kritéria na prokázání kvalifikace, která se nevztahovala k předmětu veřejné zakázky, a to tak, že před uplynutím lhůty pro podání nabídek podstatně zúžil předmět plnění veřejné zakázky, aniž současně odpovídajícím způsobem upravil podmínky účasti v zadávacím řízení, neboť i přes to, že došlo k omezení předmětu plnění veřejné zakázky pouze na stavební objekt technologie chlazení a chladící deska (dotovaná část) a z předmětu plnění veřejné zakázky byl vyloučen stavební objekt zastřešení ledové plochy, požadavek na předložení živnostenského oprávnění pro obor výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků byl v zadávací dokumentaci zachován. V rámci technické kvalifikace ponechal zadavatel požadavek, aby součástí seznamu významných stavebních prací realizovaných dodavatelem v posledních pěti letech byla minimálně jedna obdobná zakázka spočívající v realizaci sportovní haly/tělocvičny v minimálním finančním objemu investičních nákladů 30 000 000 Kč bez DPH. V tomto směru došlo ministerstvo k závěru, že uvedeným jednáním mohlo dojít k zúžení okruhu potenciálních účastníků a omezení hospodářské soutěže. Dále došlo k závěru, že žalobce porušil § 36 odst. 1 ZVZ ve spojení s § 105 odst. 5 ZVZ a dále zásady uvedené v § 6 odst. 1, 2 ZVZ tím, že v zadávací dokumentaci určil činnosti vyhrazené pro plnění výlučně vybraným dodavatelem v rozsahu, který v daném případě věcně pokrýval celý předmět plnění veřejné zakázky, a to tím, že přes to, že došlo k omezení předmětu plnění veřejné zakázky pouze na první etapu, zůstala v zadávací dokumentaci zachována výhrada zadavatele učiněná podle § 105 odst. 2 ZVZ ve znění, že část plnění veřejné zakázky odpovídající rozsahu realizace první etapy nesmí být plněna poddodavatelsky, čímž žalobce tak de facto zcela zakázal plnění předmětu zakázky prostřednictvím poddodavatele, což mohlo odradit případné další potenciální dodavatele od účasti v zadávacím řízení. Za stěžejní pochybení však bylo shledáno to, že žalobce vyhodnotil jako vítězného toho uchazeče, který měl být vyloučen, neboť prokazatelně nenaplnil (i když chybně) stanovené zadávací podmínky, a sice tím, že hodlal plnit určité části veřejné zakázky prostřednictvím poddodavatele. Přestože toto žalobce vzal na vědomí, nepodnikl zákonem normované kroky (nezrušil zadávací řízení). Ministerstvo tak došlo k závěru, že se žalobce dopustil porušení § 36 odst. 1 ZVZ a základních zásad uvedených v § 6 odst. 1, 2 ZVZ, neboť podmínky účasti v zadávacím řízení stanovil v rozporu se zásadou přiměřenosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace tak, že bezdůvodně vytvářely překážky hospodářské soutěže a mohly odradit potenciální dodavatele od účasti v zadávacím řízení. Následně však vybral dodavatele, který tyto podmínky nesplňoval, čímž se dopustil porušení zásady rovného zacházení a v praxi tak změnil podmínky, za kterých bylo řízení vedeno, v jeho průběhu.

18. Na skutečnosti, pro které došlo ke korekci dotace, byl žalobce předem [anonymizována čtyři slova] upozorněn v oznámení o navržení finanční opravy, které bylo žalobci doručeno dne 25. 7. 2019 a na které žalobce reagoval 2. 8. 2019 nesouhlasným stanoviskem (nesouhlasné stanovisko žalobce z 2. 8. 2019).

19. Dopisem z 11. 2. 2021 sdělil [celé jméno svědka] současnému starostovi žalobce, že skutečnosti vyplývající z rozhodnutí zastupitelstva žalobce z 21. 6. 2018 a následného rozhodnutí rady žalobce z 26. 6. 2018 (úprava zadávací dokumentace v souvislosti se změnou rozpočtového opatření) sdělil v součinnosti s [celé jméno svědka] telefonicky zástupci žalované, přičemž případné následné úpravy zadávací dokumentace byly podmíněny předchozím projednáním s právním zástupcem žalobce (dopis [celé jméno svědka] z 11. 2. 2021).

20. Žalobce vyzval žalovanou k náhradě škody v žalobou žádané výši (výzvy na čl. 108, 115, doručenky na čl. 122, 123), to však žalovaná odmítla (dopisy čl. 112, 119).

21. Z výslechu svědka [příjmení] [celé jméno svědka], MPA, soud zjistil, že ten byl od roku 2014 do října 2018 starostou žalobce. Po zasedání rady žalobce dne 26. 6. 2018 bylo žalované uloženo, aby přepracovala zadávací dokumentaci v souvislosti s omezením předmětu zakázky na základě omezení financování v důsledku rozhodnutí zastupitelstva žalobce z 21. 6. 2018. Toto mělo být konzultováno s právním zástupcem žalobce, přičemž žádný konkrétní pokyn k tomu, jakým způsobem má k úpravě dokumentace dojít, udělen nebyl. Toto svědek [celé jméno svědka] řešil telefonicky s jednatelem žalované [příjmení]. Svědek připustil, že jej jednatel [příjmení] upozorňoval na nějaká nebezpečí a bylo z jeho strany navrženo i zrušení zadávacího řízení a vypsání nového, nicméně zastupitelstvo počítalo s tím, že se problémy dořeší posléze, až bude uchazeč vybrán. Zástupkyně žalované byla přítomna jednání hodnotící komise, ale věcně do něj nezasahovala, pouze pro jednání připravovala podklady. Ze strany žalované nebylo k výběru vítězného uchazeče dáváno žádné doporučení.

22. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [jméno] soud zjistil, že v procesu veřejné zakázky administrované žalovanou vystupoval jako supervizor a dělal dozor a revizi.

23. Z výslechu svědka [celé jméno svědka] soud zjistil, že v rozhodné době byl advokátem poskytujícím právní služby žalobci. Ve věci posuzované veřejné zakázky byl angažován z pokynu svědka [celé jméno svědka], na základě čehož připomínkoval návrh smlouvy o dílo a původní návrh zadávací dokumentace před její úpravou související se zúžením zakázky, poté již do procesu zapojen nebyl.

24. Z účastnického výslechu jednatele žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], [příjmení], soud zjistil, že příprava zadávací dokumentace, resp. podmínek v ní, byla konzultována s radou žalobce, následně probíhaly kontrolní dny s celým týmem, tj. nejen radou, ale i investičním odborem, popřípadě pozvanými odborníky. Kvalifikační podmínky dostala žalovaná od rady města (konkrétně [jméno] [příjmení]) a projektantů, následně byly konzultovány se svědkem [celé jméno svědka] a současně to bylo zasláno k připomínkám [anonymizována čtyři slova]. Poté byl odsouhlasen čistopis, který byl následně předložen v červnu 2018 radě ke schválení. Při této akci bylo požadavkem žalobce, aby žalovaná nezajišťovala technickou část. Po vyhlášení zadávacího řízení se začaly vyskytovat dotazy týkající se nejasností dokumentace. Jednatel žalované telefonicky informoval starostu svědka [celé jméno svědka] o tom, že akce není dobře připravena, protože uchazeči mají v problémy s tím se vyznat v nastavení výkazu výměr, natož ho ocenit. Navrhoval proto zrušení řízení a jeho zopakování, což nebylo reflektováno. Celou situací se prolínalo to, že se jednalo o volební rok a zakázka měla být vysoutěžena do voleb, aby se stihla zimní sezóna, aby byla ledová plocha k dispozici. Otázky požadavků na ocelovou konstrukci konzultoval jednatel žalované s projektantem [příjmení]. V srpnu 2018 pak svědek [celé jméno svědka] jednatele žalované telefonicky kontaktoval s požadavkem na zúžení předmětu zakázky na dotovanou část – první etapu. Na to se jednatel žalované dotazoval svědka [celé jméno svědka], zda danou věc řešili s právníkem, na což mu bylo potvrzeno, že kroky rady jsou činěny po konzultaci s JUDr. [celé jméno svědka]. Na to jednatel žalované opětovně vznesl telefonicky na starostu dotaz, jestli by nebylo skutečně lepší to zrušit a zopakovat výběrové řízení, což ale bylo radou zamítnuto. Poté, co se 1. 11. 2018 se stala starostkou žalobce paní [jméno] [příjmení], sdělil jí jednatel žalované v prosinci okolnosti celé věci vč. problémů ohledně zužování zakázky, což následně zopakoval na radě žalobce.

25. Z ostatních provedených důkazů soud neučinil skutková zjištění pro právní posouzení a rozhodnutí ve věci podstatná.

26. Soud věc právně posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále je n„ o. z.“) a dle ZVZ.

27. Podle § 2913 odst. 1 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit (odst. 1).

28. Podle § 2903 odst. 1 o. z. nezakročí-li ten, komu újma hrozí, k jejímu odvrácení způsobem přiměřeným okolnostem, nese ze svého, čemu mohl zabránit.

29. Po stránce právní dospěl soud k závěru, že mezi žalobcem jako příkazcem a žalovanou jako příkazníkem byla dne 1. 9. 2015 uzavřena příkazní smlouva ve smyslu § 2430 o. z., jíž se žalovaná zavázala obstarat záležitost žalobce, a sice mj. dotační management, což spočívalo též v organizaci výběrových řízení podle ZVZ vč. tvorby zadávacích podmínek, přičemž je nesporné, že tuto činnost vykonávala i v souvislosti s realizací veřejné zakázky na rekonstrukci zimního stadionu v [obec], na kterou vypracovala mj. zadávací dokumentaci a administrovala zadávací řízení.

30. Jak vyplynulo z výslechu svědka [celé jméno svědka] a jednatele žalované [příjmení], probíhalo řešení otázek týkajících se zadávacího řízení za úzké spolupráce mezi žalovanou a žalobcem, kdy docházelo ke společným schůzkám nejen s radou, ale i investičním odborem. Jak vyplynulo z výslechu jednatele žalované, kvalifikační kritéria zadávací dokumentace byla stanovena na základě skutečností sdělených radou žalobce a projektantů, přičemž žalovaná nezajišťovala technickou část, což podporuje i e-mail jednatele [příjmení] svědku [celé jméno svědka] dne 2. 8. 2018, kde Ing. [příjmení] uvádí, že mu chybí technická oponentura, kterou měl dle sdělení starosty [celé jméno svědka] zajistit za [anonymizováno] p. [jméno], což svědek [jméno] potvrdil při svém výslechu, kdy uvedl, že působil jako supervizor – technický dozor. Pokud jde o právní aspekty zadávací dokumentace, vyplynulo z výslechu svědka [celé jméno svědka] a jednatele [příjmení], že otázky právní týkající se zadávací dokumentace měly být konzultovány s právním zástupcem žalobce, jímž byl svědek [celé jméno svědka], přičemž toto tvrzení žalované (které nyní žalobce popírá s tím, že stran žalované měl být zajištěn kompletní servis) podporuje i rozhodnutí Rady [územní celek] ze 17. 4. 2018. Je pak paradoxní, že sám svědek [celé jméno svědka] o této své úloze v procesu dle jeho výpovědi zřejmě zcela zpraven nebyl, neboť se podává, že připomínky k prvotnímu návrhu zadávací dokumentace činil spíše mimo hlavní náplň své činnosti, přičemž dále se v dané věci již neangažoval, tedy mu nebyla předložena k připomínkám zadávací dokumentace ve verzi upravené po zúžení předmětu zakázky pouze na první etapu. Po pokynu k omezení předmětu zakázky, který v návaznosti na rozhodnutí zastupitelstva a rady žalobce z 21., resp. 26. 6. 2018 udělil telefonicky v součinnosti s Ing. [celé jméno svědka] jednateli žalované svědek [celé jméno svědka] (což plyne shodně z výpovědí svědka [celé jméno svědka] i jednatele [příjmení], jakož i z dopisu svědka [celé jméno svědka] z 11. 2. 2021) pokyn k omezení předmětu veřejné zakázky – k tomu je na místě poznamenat, že sám svědek [celé jméno svědka] nebyl k pokynům vůči žalované ve smyslu mandátní smlouvy – na rozdíl od Ing. [celé jméno svědka] – pověřen. Žalovaná přesto tento pokyn reflektovala a omezení předmětu zakázky provedla, to však po předchozím ujištění stran svědka [celé jméno svědka], že věc byla předem konzultována s JUDr. [celé jméno svědka], tudíž žalovaná mohla oprávněně nabýt přesvědčení o tom, že věc je po právní stránce v pořádku, načež provedla úpravu zadávací dokumentace, aniž by byla změněna kritéria, pro které následně došlo ke korekci dotace. K těm nutno uvést, že již v návrhu zadávací dokumentace JUDr. [celé jméno svědka] dne 15. 5. 2018 upozornil na možné riziko v podobě vyloučení poddodavatelského plnění, na což mohlo být potenciálně nahlíženo jako na diskriminační (což se následně i v rámci korekce dotace stalo), nikoliv však na riziko v podobě stanovení zbylých dvou kvalifikačních kritérií (tj. požadavku na předložení živnostenského oprávnění pro obor výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků a požadavku, aby součástí seznamu významných stavebních prací realizovaných dodavatelem v posledních pěti letech byla minimálně jedna obdobná zakázka spočívající v realizaci sportovní haly/tělocvičny v minimálním finančním objemu investičních nákladů 30 000 000 Kč bez DPH), na základě kterých byla též provedena korekce dotace. Přes toto výslovné upozornění rada žalobce dne 12. 6. 2018 vyslovila se zadávací dokumentací, která toto kritérium obsahovala, souhlas.

31. Výslechy svědka [celé jméno svědka] a jednatele [příjmení] bylo prokázáno, že jednatel [příjmení] s ohledem na změny a nejasnosti, které zadávací řízení provázely a souvisely zejména s omezováním předmětu zakázky, navrhl, aby bylo řízení zrušeno a provedeno od počátku znovu. To však bylo radou města odmítnuto. Zároveň nutno podotknout, že sám jednatel [příjmení] v rámci svého výslechu uvedl, že neupozorňoval na konkrétní rizika spočívající ve špatně nastavených kvalifikační kritériích, pro které byla následně provedena korekce dotace, přičemž tato upozornění nečinil ani k tomu smlouvou předepsanou písemnou formou.

32. Bylo smluvní povinností žalované postupovat s odbornou péčí, dle pokynů žalobce a v souladu s jeho zájmy, stejně tak bylo dle § 2433 o. z. její povinností v případě, že od žalobce obdrží pokyn zřejmě nesprávný, upozornit ho na to a splnit takový pokyn jen tehdy, když na něm žalobce trvá.

33. Ze shora popsaného skutkového stavu, jak byl provedeným dokazováním zjištěn, vyplývá, že situace ohledně zadávacího řízení byla poměrně zmatečná, což bylo vyvoláno i postupem žalobce, který v průběhu času přistupoval k omezování předmětu zakázky. Soud je též toho názoru, že žalovaná mohla oprávněně spoléhat na to, že po stránce právní je projekt ošetřen ze strany JUDr. [celé jméno svědka], což však zjevně nebylo skutečností, neb ten pak do věci nijak dále nezasahoval. Situaci pak nemohlo přispět ani to, že příkazní smlouva uzavřená mezi stranami je formulována značně obecně a sama o sobě nijak blíže nekonkretizuje, jaké všechny konkrétní činnosti pod administraci veřejných zakázek spadají.

34. Pokud žalovaná namítala, že jí nepříslušelo posuzovat právní otázky související se zpracováním zadávací dokumentace s argumentací, že není oprávněna poskytovat právní služby, neb není advokátem, nelze se s takovouto argumentací ztotožnit, neboť dle mínění soudu vypracování zadávací dokumentace včetně vymezení kvalifikačních kritérií samo o sobě nespočívá v poskytování právních služeb či právního poradenství. Pokud žalovaná vystupovala v souvislosti s administrací veřejných zakázek jako odborník, jehož úkolem bylo mj. vypracovat zadávací dokumentaci, bylo by na místě dle názoru soudu oprávněné očekávat, že takto odborně zpracovaná zadávací dokumentace bude bezvadná též po stránce právní, přičemž by bylo irelevantní, zda toho dosáhne příkazník svépomocí či za užití subdodávky. V posuzované věci však sama žalovaná kvalifikační požadavky samostatně neformulovala, ale převzala je z informacích dodaných radou a projektanty. To by ji obecně nezbavovalo odpovědnosti za negativní následky takto nevhodně formulovaných kvalifikačních kritérií, pokud na jejich nevhodnost žalobce výslovně písemně neupozornila, jak plyne z § 2433 o. z., což skutečně dle výpovědi jednatele [příjmení] učiněno nebylo (jeho upozornění byla telefonická, netýkající se nevhodnosti kvalifikačních kritérií, pro která byla následně provedena korekce, ale zmatečnosti věci jako celku), nicméně jak bylo konstatováno shora, je zřejmé, že ohledně právních aspektů řešení věci byla mezi stranami situace poměrně nejasná v tom smyslu, že dle svědka [celé jméno svědka] i jednatele [příjmení] měl nad právní stránkou věci držet odborný dohled svědek [celé jméno svědka], jemuž samotnému však tato jeho role známa zjevně nebyla. Tuto skutečnost je pak na místě dle mínění soudu přičíst k tíži žalobci, který byl se svědkem [celé jméno svědka] v právní poměru (na rozdíl od žalované) a byl jeho klientem. Mohla-li žalovaná oprávněně spoléhat na to, že po stránce právní je projekt ošetřen ze strany JUDr. [celé jméno svědka] (a to i po zúžení předmětu zakázky, na což se konkrétně jednatel [příjmení] v souvislosti s tím dotazoval svědka [celé jméno svědka]), nelze hovořit o tom, že by se žalovaná dopustila porušení smluvní povinnost postupovat s odbornou péčí, tudíž je vyloučen již první z předpokladů zakládajících povinnost k náhradě škody způsobené porušením smluvní povinnosti ve smyslu § 2913 odst. 1 o. z.

35. I pokud by bylo na místě přijmout závěr, že žalovaná v rozporu se svou smluvní povinností nepostupovala při tvorbě zadávací dokumentace s odbornou péčí tím, že do kvalifikačních kritérií zanesla ustanovení, pro které byla následně provedena finanční korekce, je soud toho názoru, že ani v takovém případě by podmínky pro přiznání práva na náhradu škody žalobci dány nebyly, a to s přihlédnutím k tomu, že na straně žalobce je konstatovat, že nejednal, jak mu ukládá § 2903 odst. 1 o. z. V řízení bylo totiž prokázáno, že žalobce byl svědkem [celé jméno svědka] upozorněn, že již první verze zadávací dokumentace obsahovala potenciálně diskriminační kritérium v podobě zákazu plnění prostřednictvím subdodávek, což byl následně jeden z důvodů pro korekci dotace – nelze však přisvědčit argumentaci žalované, že by připomínky svědka [celé jméno svědka] z 15. 5. 2018 obsahovaly i upozornění na další riziko v podobě stanovení zbylých dvou kvalifikačních kritérií, které vedli ke korekci, a sice požadavku na předložení živnostenského oprávnění pro obor výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků a požadavku, aby součástí seznamu významných stavebních prací realizovaných dodavatelem v posledních pěti letech byla minimálně jedna obdobná zakázka spočívající v realizaci sportovní haly/tělocvičny v minimálním finančním objemu investičních nákladů 30 000 000 Kč bez DPH. I pokud by však tento nedostatek zadávací dokumentace bylo na místě přičíst žalované, nelze odhlédnout od toho, že jediný uchazeč, který se do řízení přihlásil a byl nakonec pro realizaci zakázky vybrán, stejně kritéria stanovená zadávací dokumentací (byť chybně) nenaplnil, tudíž ani neměl být pro realizaci zakázky vybrán a neměla s ním být uzavřena smlouva o dílo a měl být podle § 48 ZVZ ze zadávacího řízení vyloučen. Pracovnice žalované, která byla přítomna otevírání obálek a jednání hodnotící komise pak nijak výběr dodavatele neovlivňovala, předloženou nabídku nehodnotila a ani jinak věcně do hodnocení nabídek nezasahovala, což plyne z výslechu svědka [celé jméno svědka]. Odpovědnost za tento vadný výběr dodavatele tak nese v plném rozsahu žalobce. V rozhodnutí o finanční korekci pak shledalo ministerstvo právě toto pochybení žalobce za zcela zásadní. Pokud přes to došlo k uzavření smlouvy, měl žalobce postupovat podle § 223 odst. 2 písm. a) ZVZ a závazek ze smlouvy na veřejnou zakázku vypovědět nebo od ní odstoupit, neboť vybraný dodavatel měl být vyloučen z účasti v zadávacím řízení, tudíž k výběru dodavatele primárně vůbec nemělo dojít, a došlo-li k němu, měla být následně uzavřená smlouva s poukazem na § 223 odst. 2 písm. a) ZVZ vypovězena, či od ní mělo být žalobcem odstoupeno. Takový postup je jediným způsobem, jak bylo možno alespoň nějak korigovat protiprávní postup žalobce jako zadavatele, který je zároveň přestupkem ve smyslu § 268 ZVZ. Konečně pak v návaznosti na provedenou korekci mohl žalobce též od smlouvy o dílo odstoupit ve smyslu jejího čl. III. odst. 7., neboť se v důsledku provedené korekce nepodařilo zajistit financování v plné výši dotace a tyto prostředky tak musely být nahrazeny z jiných zdrojů. Nelze pak opomenout to, že žalobce byl předem na možnou korekci dotace upozorněn, jakož i to, že mu bylo již v březnu 2019 na jednání na SFŘP přislíbeno, že v případě zrušení zakázky a provedení nového zadávacího řízení by došlo k prodloužení registrace akce, tedy mohlo být provedeno nové, bezvadné zadávací řízení.

36. Ze shora uvedeného plyne, že pokud by žalobce při výběru nabídky (byť podle diskriminačně stanovených kvalifikačních kritérií) postupoval v souladu se ZVZ, tedy by nabídku [právnická osoba] s.r.o. vyřadil, či případně následně podle § 223 odst. 2 písm. a) ZVZ závazek ze smlouvy na veřejnou zakázku vypověděl nebo od ní odstoupil, nedošlo by následně ke korekci dotace (žádní jiní uchazeči se do zadávacího řízení nepřihlásili). V tomto ohledu lze per analogiam odkázat na závěry uvedené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 18. 12. 2019, sp. zn. [spisová značka]. Soud považuje za potřebné opětovně připomenout, že uvedené pochybení shledal dotační orgán při rozhodnutí o finanční korekci za zcela zásadní. Soud je proto názoru, že žalobce sám mohl svým jednáním předejít vzniku škody v podobě korekce dotace. Po provedení korekce pak mohl a měl ve smyslu § 2913 odst. 1 o. z. zakročit k odvrácení hrozící újmy, tak, že by od smlouvy o dílo odstoupil podle jejího čl. III. odst. 7. pro provedenou korekci dotace. Každým z takto popsaných kroků by žalobce mohl sám korekci dotace, resp. jejím následkům zabránit. Pokud tak neučinil, nese vzniklou škodu ve výši korekce dotace ze svého. V tomto směru lze poukázat na závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 16. 11. 2017, sp. zn. 23 Cdo 5322/2016. V této judikované věci se sice jednalo o situaci skutkově odlišnou, v níž nebylo prokázáno, že by úkolem žalované (na rozdíl od věci nyní projednávané) bylo zpracování zadávací dokumentace, na posuzovanou věc však lze aplikovat závěry o nenaplnění povinnosti žalobce k odvrácení škody, neboť i v nyní posuzované věci měl žalobce k dispozici informace týkající se problémů v zadávací dokumentaci a měl tak učinit veškerá opatření k odvracení škody, v daném případě tedy vyjít z výsledků kontroly provedené poskytovatelem dotace, výběrové řízení zrušit a vypsat nové bez zjištěných nedostatků.

37. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, která byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení v částce 305 888 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, které tvoří odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ AT”) z tarifní hodnoty ve výši 4 169 123 Kč sestávající z částky 24 980 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) AT ze dne 21. 12. 2021, z částky 24 980 Kč za odpor proti platebnímu rozkazu dle § 11 odst. 1 písm. d) AT ze dne 30. 12. 2021, z částky 24 980 Kč za vyjádření k žalobě dle § 11 odst. 1 písm. d) AT ze dne 31. 1. 2022, z částky 24 980 Kč dupliku k replice žalobce dle § 11 odst. 1 písm. d) AT ze dne 1. 8. 2022, z částky 24 980 Kč za vyjádření ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) AT ze dne 5. 9. 2022, z částky 24 980 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) AT dne 5. 8. 2022, z částky 24 980 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) AT dne 7. 10. 2022, z částky 24 980 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) AT dne 8. 2. 2023, z částky 24 980 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) AT ze dne 10. 3. 2023 a z částky 24 980 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) AT dne 15. 3. 2023 včetně deseti paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT a náhrady daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % z částky 252 800 Kč ve výši 53 088 Kč. Žalovaná v rámci vyčíslení nákladů svého zastoupení žádala, aby jí za účast na jednání dne 8. 2. 2023 byla přiznána odměna v dvojnásobné výši, avšak uvedené jednání nepřesáhlo dvě hodiny (jednání trvalo od 13:01 do 14:24 hod.). Soud dále žalované nepřiznal náhradu nákladů za poradu s klientem dne 28. 7. 2022, neboť její konání a délka přesahující jednu hodinu nebylo soudu nijak doloženo.