18 C 118/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Moravcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o uložení povinnosti vydat plynoměr

I. Žalovaný je povinen vydat žalobkyni měřící zařízení (plynoměr) typu typ, výrobního čísla číslo, které je umístěno na adrese odběrného místa adresa žalovaného v místě spotřeby (EIC) č.: číslo, do tří dnů od právní moci rozsudku, a to za účasti pověřeného zástupce žalobkyně.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 7 626,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám titul jméno příjmení příjmení, advokátky.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost vydat žalobkyni plynoměr, a to s odůvodněním, že žalovaný byl na základě smlouvy odběratelem zemního plynu na adrese adresa žalovaného (dále jen„ odběrné místo“). Žalovanému bylo v tomto místě osazeno měřicí zařízení (plynoměr) označené ve výroku I. rozsudku. Jelikož byl smluvní vztah mezi žalobkyní jako dodavatelem a žalovaným jako odběratelem ukončen, byl žalovaný vyzván ke zpřístupnění výše specifikovaného měřidla, které je ve vlastnictví žalobkyně. Žalovaný na výzvu nijak nereagoval a předmětné zařízení nebylo do dne podání žaloby demontováno.

2. Vzhledem k tomu, že v projednávané věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, jednal soud v souladu s § 115a o.s.ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem souhlasili.

3. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu (§ 101 odst. 3 o.s.ř.) i z provedených listinných důkazů (§ 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 129 odst. 1 o.s.ř.). Po provedeném dokazování učinil soud za použití § 132 o.s.ř. tento závěr o skutkovém stavu.

4. Žalovaný uzavřel dne datum se společnosti právnická osoba, IČO, smlouvu o dodávce a odběru zemního plynu, jejímž předmětem byly dodávky zemního plynu do odběrného místa (prokázáno smlouvou o dodávce a odběru zemního plynu ze dne datum). V souvislosti s uzavřením uvedené smlouvy bylo odběrné místo osazeno měřicím zařízením (plynoměrem) typu typ, výrobního čísla číslo. Distribuce zemního plynu do odběrného místa byla ukončena ke dni 6. 7. 2014, což žalovaný nesporoval. Žalobkyně jako provozovatel distribuční soustavy dopisem ze dne 8. 10. 2014 vyzvala žalovaného k zpřístupnění měřícího zařízení v odběrném místě za účelem jeho demontáže z důvodu ukončení distribuce zemního plynu, a to dne 27. 10. 2014 v rozmezí od 12:00 do 14:00 hodin (prokázáno výzvou ke zpřístupnění měřidla ze dne 8. 10. 2014 ve spojení s dodejkou). Zástupkyně žalobkyně opětovně vyzvala žalovaného ke zpřístupnění měřidla před podáním žaloby (prokázáno předžalobní výzvou s podacím archem).

5. Podle § 3 odst. 1 a 3 ve spojení s § 4 odst. 1 písm. b) bod 4. zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon“), provozovatelem distribuční soustavy je osoba, která je držitelem licence na distribuci plynu, tj. která má oprávnění k přepravě plynu distribuční soustavou.

6. Podle § 2 odst. 2 písm. b) bod 1. zákona distribuční soustavou se pro účely tohoto zákona v plynárenství rozumí vzájemně propojený soubor vysokotlakých, středotlakých a nízkotlakých plynovodů, plynovodních přípojek ve vlastnictví provozovatele distribuční soustavy a souvisejících technologických objektů, včetně systému řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k převodu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, který není přímo propojen s kompresními stanicemi a na kterém zajišťuje distribuci plynu držitel licence na distribuci plynu; distribuční soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu.

7. Podle § 71 odst. 6 věta prvá zákona jsou zákazníci, provozovatelé zásobníků plynu a provozovatelé distribučních soustav povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy, provozovateli distribuční soustavy nebo výrobci plynu, který odběrné nebo předávací místo měřicím zařízením vybavil, přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení. Výrobci plynu jsou povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy, provozovateli distribuční soustavy nebo provozovateli zásobníku plynu, k jehož zařízení je výrobna plynu připojena, kdykoliv přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení jeho kontroly nebo odečtu.

8. Podle § 72 odst. 1 zákona smlouvou o dodávce plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat účastníkovi trhu s plynem plyn a účastník trhu s plynem se zavazuje zaplatit za něj cenu.

9. Na základě shora uvedených skutečností ve spojení s citovanými ustanoveními zákona dospěl soud k závěru, že žalovaný uzavřel se společností právnická osoba, smlouvu dle § 72 odst. 1 zákona, jejímž předmětem byla dodávka a odběr zemního plynu v odběrném místě. Za účelem připojení odběrného místa k distribuční soustavě bylo odběrné místo osazeno měřicím zařízením typu A022, výrobního čísla číslo. V souvislosti s osazeným měřícím zařízením žalovanému vznikla ve smyslu § 71 odst. 6 zákona povinnost umožnit žalobkyni jako provozovateli distribuční soustavy přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení. Po ukončení distribuce zemního plynu do odběrného místa, k němuž došlo dne 6. 7. 2014, žalobkyně vyzvala žalovaného, aby jí umožnil v odběrném místě přístup k měřicímu zařízení za účelem jeho odebrání, což však žalovaný dosud neučinil, resp. nesporoval, že by tak neučinil. Proto soud žalobě jako důvodné vyhověl a žalovanému uložil povinnost vydat žalobkyni měřící zařízení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy soud zcela úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení spočívajících v nákladech na úhradu soudního poplatku ve výši 2 000 Kč a dále v nákladech právního zastoupení. Náklady právního zastoupení jsou tvořeny v souladu s § 7 bod 4. a § 9 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), (dále jen„ vyhláška“) 2,5 úkony právní pomoci po 1 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy – ½ úkon a sepis žaloby) a dále 3 náhradami hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 3 vyhlášky, to vše zvýšeno o 21% DPH. Předžalobní výzva k plnění byla soudem posouzena jako ½ úkon dle § 11 odst. 2 písm. h) vyhlášky, neboť sice obsahuje základní skutkový rozbor věci, ale k tomu, aby byla posouzena jako úkon plný podle § 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky, v ní chybí právní rozbor věci. Náklady právního zastoupení tak činí 5 626,50 Kč, náklady řízení po připočtení částky zaplaceného soudního poplatku pak činí celkem 7 626,50 Kč.

11. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř., když pro stanovení lhůty delší nebyly shledány žádné důvody. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 7. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí podle části šesté o. s. ř., či exekucí podle příslušných ustanovení zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.