18 C 141/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl asistentem soudce Mgr. Markem Vančurou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 8 160 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobou podanou k soudu dne 12. 10. 2021 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 8 160 Kč s příslušenstvím z titulu pojistné smlouvy„ název smlouvy anonymizována dvě slova příjmení jméno“. Soud usnesením ze dne 1. září 2022, č. j. číslo jednací, vyrozuměl účastníky o přerušení řízení, k němuž došlo v důsledku zjištění úpadku žalovaného usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 3. 5. 2022, č. j. insolvenční spisová značka, podle § 140a odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). Podle § 96 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), může žalobce (navrhovatel) vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela (odst. 1). Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí (odst. 2). Jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení (odst. 3). Ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání (odst. 4). Aniž začalo jednání ve věci samé, vzala žalobkyně podáním doručeným zdejšímu soudu dne 6. 9. 2022 žalobu v celém rozsahu zpět. Soud proto řízení podle § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. s poukazem na odst. 4 zastavil (výrok ad I.). O nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 146 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně zpětvzetím žaloby zavinila zastavení řízení, avšak žalovanému žádné náklady dosud nevznikly, proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku ad

II. Pro úplnost soud dodává, že o požadavku žalobkyně na vrácení soudního poplatku, která odkazovala na odkazem na § 10 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „zák. č. 549/1991“) a usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 22. 8. 2016, sp. zn. spisová značka, nerozhodl, a to z důvodu, že předmětné rozhodnutí se v tomto případě neužije. Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 22. 8. 2016 dopadá na případy, kdy již v době zahájení řízení nebyly splněny podmínky pro věcné projednání věci, neboť byla zahájena v rozporu s omezeními podle § 109 odst. 1 písm. a) a podle § 140c insolvenčního zákona. V tomto případě však byly v době zahájení splněny podmínky pro věcné projednání a až v průběhu došlo k přerušení řízení podle § 140a odst. 1 insolvenčního zákona k přerušení řízení. Proto soud postupoval podle § 10 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb., kdy soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Vzhledem k tomu, že v daném případě žalobkyně složila na účet soudu 400 Kč, soud o vrácení soudního poplatku nerozhodl, neboť zákon v tomto případě jeho vrácení vylučuje. Proti tomuto usnesení je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 7.