18 C 161/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Moravcem ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno . Anonymizováno . Anonymizováno ., IČO: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno se sídlem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno jako Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Jméno zainteresované společnosti 0/0 , Anonymizováno Anonymizováno IČO zainteresované společnosti 0/0 Anonymizováno Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno IČO Anonymizováno sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 o zaplacení 7 628 639,31 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně coby insolvenční správkyně dlužnice , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Jméno zainteresované společnosti 0/0, , IČO: , IČO zainteresované společnosti 0/0, , (dále také jen jako „dlužnice“) se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení , částka, s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení coby náhrady škody vzniklé dle tvrzení žalobkyně dlužnici v období od , datum, do , datum, v důsledku krizových opatření státu v souvislosti s pandemií onemocnění , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , jimiž byl omezen provoz obchodních center. Konkrétně vlivem opatření v podobě usnesení , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, z roku 2020 č. , hodnota, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a z roku 2021 č. , hodnota, , 57, 126 a 197, jimiž byl zakázán prodej na tržištích a omezen provoz a činnost nákupních center s prodejní plochou přesahující 5 000 m2, vznikla dlužnici škoda ve formě ušlého zisku, neboť podnikala v oblasti vánočních dekorací, jejich výroby a instalace, přičemž mezi její dlouhodobé zákazníky patřilo mnoho obchodních center po celé , Anonymizováno, , Anonymizováno, , přičemž omezením jejich provozu uvedenými krizovými opatřeními došlo k tomu, že byly v předmětném období zrušeny zakázky dlužnice na realizaci vánoční výzdoby, neboť smluvní partneři dlužnice plnění odmítli v důsledku „vyšší moci“, popřípadě smlouvy zrušili, anebo neuzavřeli, a dlužnici tak razantním způsobem klesl zisk, což v konečném důsledku vedlo k jejímu úpadku a prohlášení konkursu na její majetek. Žalobkyně byla jako insolvenční správkyně dlužnice ustanovena do funkce dne , datum, a nárok na náhradu škody u žalované uplatnila dne , datum, .

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout mj. z důvodu prekluze nároku na náhradu škody, neboť tento nebyl uplatněn v zákonné prekluzivní lhůtě dle § 36 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), (dále jen „KZ“ nebo „krizový zákon“). Vedle toho pak uvedla rozsáhlou argumentaci k tomu, proč nárok na náhradu škody žalobkyni, resp. dlužnici nemůže svědčit, i kdyby k jeho prekluzi nedošlo, a to zejména s argumentací, že dle krizového zákona se nahrazuje toliko věcná škoda, jíž se však nerozumí případný ušlý zisk, jehož náhrady se žalobkyně v řízení domáhá.

3. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutkový stav:

4. Dne , datum, byl zjištěn úpadek dlužnice a na její majetek byl prohlášen konkurs. Insolvenční správkyní dlužnice byla ustanovena žalobkyně (usnesení , Anonymizováno, , Anonymizováno, v , Anonymizováno, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , spisová značka, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, ).

5. Žalobkyně jako insolvenční správkyně dlužnice uplatnila nárok na náhradu škody, jak jej nyní uplatňuje žalobou, u žalované dne , datum, (přípis o uplatnění žalobního nároku u žalované na čl. 14, dodejka na čl. 3).

6. Soud zamítl návrh na provedení důkazu pokynem věřitelského výboru, výkazy zisku a ztráty dlužnice, jakož i otisky jejích internetových stránek, a to s odůvodněním, že zejména důkaz výkazy zisku a ztráty dlužnice, jakož i otisky jejích internetových stránek a smlouvami se zákazníky dlužnice spolu s jejich výpověďmi protistranami, jsou v poměrech posuzované věci ohledem na to, že tyto důkazy, které byly navrženy k prokázání vzniku a výše škody na straně dlužnice, jsou s přihlédnutím k závěru soudu o prekluzi tvrzeného žalobního nároku – jak bude rozvedeno níže – nadbytečné.

7. Soud věc posoudil po právní stránce podle krizového zákona následovně:

8. Soud se v prvé řadě zabýval z moci úřední otázkou prekluze žalobního nároku, a to s přihlédnutím k relevantní úpravě krizového zákona, pod nějž je namístě režim odškodnění dlužnice ohledem na jeho § 36, podle kterého je stát povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními a cvičeními (§ 39 odst. 5) prováděnými podle tohoto zákona, podřadit. Prekluzivní lhůtu týkající se nároku na náhradu škody způsobené opatřeními dle krizového zákona pak upravuje § 36 odst. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , podle kterého nárok na náhradu škody s uvedením důvodů uplatňuje právnická nebo fyzická osoba písemně u příslušného orgánu krizového řízení do 6 měsíců od doby, kdy se o škodě dozvěděla, nejdéle do 5 let od vzniku škody, jinak právo zaniká. Orgán krizového řízení může v případech hodných zvláštního zřetele přiznat náhradu škody i po uplynutí termínu k podání žádosti nebo i bez podání žádosti, ale nejdéle do 5 let od vzniku škody.

9. Soud dospěl k závěru, že uplatnila-li žalobkyně právo dlužnice na náhradu tvrzené škody dle krizového zákona u žalované až dne , datum, , je namístě závěr o prekluzi daného práva, neboť bylo uplatněno po uplynutí šestiměsíční subjektivní prekluzivní lhůty dle § 36 odst. , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Je sice skutečností, že žalobkyně byla ustanovena do funkce insolvenční správkyně dlužnice až , datum, , nicméně nelze usuzovat, že by se jednalo o okamžik, který by měl vliv na plynutí subjektivní šestiměsíční prekluzivní lhůty. Je-li požadována náhrada škody vzniklé v období od , datum, do , datum, , tak se dlužnice nepochybně o tvrzené škodě mohla a měla dozvědět dříve, nežli v době, kdy byla do funkce ustavena její insolvenční správkyně, neboť propad tržeb v daném období proti obdobím dřívějším musel být žalobkyni zřejmý bezprostředně po uplynutí daného škodního období, nejpozději pak k poslednímu dni účetního období, ke kterému se sestavuje řádná účetní závěrka, do které by se propad tržeb nezbytně musel promítnou. Není pak pochyb o tom, že mezi koncem účetního období (bez ohledu na to, zda se jedná v případně dlužnice o kalendářní či hospodářský rok) a okamžikem uplatnění nároku u žalované (, datum, ) muselo s ohledem na dobu, ve které měla tvrzená škoda vzniknout, proplynout s jistotou více než šest měsíců odpovídajících subjektivní promlčecí lhůtě. To, že se žalobkyně v pozici insolvenční správkyně nemohla dozvědět o vzniku škody před svým ustanovením, je nerozhodné, jelikož i když na místě žalobkyně v řízení vystupuje ona, jedná se pouze o procesní vyjádření jejího dispozičního oprávnění k majetkové podstatě dlužnice, přičemž plynutí subjektivní promlčecí lhůty dle § 36 odst. 5 krizového zákona je třeba odvozovat od poměrů dlužnice samotné. Závěrem pak soud pro úplnost uvádí, že dle § 36 odst. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, sice orgán krizového řízení může v případech hodných zvláštního zřetele přiznat náhradu škody i při marném uplynutí subjektivní prekluzivní lhůty (ale nejdéle do pěti let od vzniku škody), nicméně tato pravomoc je citovaným ustanovením dána do výlučné rozhodovací pravomoci orgánu krizového řízení, nikoliv soudu rozhodujícímu v řízení o žalobě na uspokojení nároku, který orgán krizového řízení shledal nedůvodným.

10. Závěr soudu o prekluzi tvrzeného žalobního nároku je důvodem pro zamítnutí žaloby, aniž by bylo třeba v řízení dále posuzovat, zda je žalobní nárok po právu co do svého základu a tvrzené výše.

11. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a právo na jejich náhradu přiznal v plném rozsahu procesně úspěšné žalované. Náhrada nákladů se sestává z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., podle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží podle § 2 odst. 3 částka 3 x , částka, , a to za úkon vyjádření k žalobě [§ 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky], za úkon příprava na jednání [§ 1 odst. 3 písm. b) vyhlášky] a za účast na jednání před soudem [§ 1 odst. 3 písm. c) vyhlášky]. Celková výše nákladů žalované tak dosahuje částky , částka