18 C 166/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Moravcem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně A , narozená Datum narození žalobkyně A bytem Adresa žalobkyně A zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno / Jméno žalované o zaplacení 63 350 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení , částka, spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši z této částky od , datum, do zaplacení se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna uhradit žalované do tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši , částka, .

1. Žalobkyně se po žalované domáhala úhrady částky , částka, s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení, a to z důvodu, že syn žalobkyně , jméno FO, byl nezákonně trestně stíhán v řízení vedeném před Krajským soudem v , adresa, , sp. zn. , spisová značka, , v rámci kterého byl obžaloby rozsudkem jmenovaného soudu zproštěn z důvodu podle § 226 písm. b) zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) (dále jen „TrŘ“). V rámci daného trestního řízení byla v bytě obývaném synem žalobkyně i žalobkyní samotnou provedena domovní prohlídka, při které byl vstup do bytu proveden násilím, čímž došlo k poškození vchodových dveří bytu, což si vyžádalo náklad na jejich opravu ve výši , částka, . Žalobkyně uplatnila nárok na náhradu škody u žalované, ta jí však náhradu neposkytla. Námitka promlčení vznesená žalovanou je nedůvodná, neboť promlčecí lhůta započala běžet až od právní moci zprošťujícího rozsudku. Pokud žalovaná dále namítala absenci příčinné souvislosti mezi vznikem škody a provedením domovní prohlídky, namítla žalobkyně, že výzva k otevření dveří před násilným zpřístupněním je pouze formálního charakteru. Nad to konstrukční vlastnosti daného bytu jsou takové, že ani ústně učiněná výzva není pro osoby v bytě slyšitelná, aby na ni mohly osoby v bytě odpovídajícím způsobem reagovat. Z tohoto důvodu by bývalo bylo třeba, aby bylo využito zvonku. Dále pak poukázala na to, že reakční čas je při provedení domovní prohlídky dán v řádu jednotek vteřin, přičemž v tomto čase nejsou osoby v bytě schopny adekvátně reagovat, a to i s přihlédnutím k tomu, že jsou prohlídky prováděny v brzkých ranních hodinách, kdy lidé spí hlubokým spánkem, a pro adekvátní reakci na danou výzvu by tak byla třeba reakční doba v řádu minut, nikoliv vteřin. Pokud žalovaná namítala neprokázání vzniku škody na straně žalobkyně z důvodu, že stranou kupní smlouvy je třetí osoba, uvedla žalobkyně, že se jedná o jejího syna, který opravu dveří zařídil za žalobkyni, neboť na rozdíl od ní ovládá český jazyk. Prostředky vynaložené za opravu mu pak žalobkyně uhradila.

2. Žalovaná ve věci namítla jednak to, že v řízení mělo být jako s příslušnou organizační složkou státu jednáno s Ministerstvem , Anonymizováno, , neboť nárok žalobkyně má být dle ní posouzen podle § 95 zákona č. 273/2008 Sb., o , právnická osoba, , tudíž příslušnou organizační složkou státu jednající ve věci tohoto nároku je tak právě Ministerstvo , Anonymizováno, , nikoliv Ministerstvo , Anonymizováno, . Dále pak uvedla, že není dána příčinná souvislost mezi vznikem škody a postupem policejního orgánu při provedení domovní prohlídky z důvodu, že násilný vstup do objektu byl zapříčiněn neuposlechnutím výzvy ze strany syna žalobkyně , jméno FO, . Žalovaná dále vznesla námitku promlčení, neboť k domovní prohlídce došlo , datum, , nárok na náhradu škody byl u žalované uplatněn , datum, , avšak žaloba byla podána teprve , datum, , přičemž si lze při počítání běhu promlčecí lhůty stěží představit, že se žalobkyně dozvěděla o domovní prohlídce v jí užívaném bytě až po právní moci zprošťujícího rozsudku, když i smlouva o dílo na opravu dveří je datována , datum, . Žalobkyně pak ani neprokázala vznik škody na své straně vzhledem k tomu, že nebyla stranou smlouvy o dílo.

3. Provedeným dokazováním učinil soud následující skutková zjištění, Anonymizováno4. Z usnesení , právnická osoba, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , na čl. , Anonymizováno, soud zjistil, že tímto usnesením bylo zahájeno trestní stíhání mj. , jméno FO, , nar. , datum, , a to pro podezření ze spáchání zvlášť závažného zločinu nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 3, písmeno c), odst. 4 písmeno c) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, (dále jen „TrZ“) jehož se měl jmenovaný dopustit jednáním popsaným v tomto usnesení.

5. V této trestní věci pak Okresní soud v , Anonymizováno, dne , datum, vydal příkaz k domovní prohlídce č. j. , spisová značka, , kterým nařídil provedení domovní prohlídky mj. v bytě č. , hodnota, nacházejícím se v prvním patře v domě č. p. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a prostor k bytu náležejícím v , adresa, na ulici , Jméno žalobkyně B, postaveným na pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , vše zapsáno na LV číslo , hodnota, , jehož vlastníkem je žalobkyně a užívá ho , jméno FO, .

6. Domovní prohlídka byla provedena dne , datum, . Vstup do bytu byl po marné výzvě , právnická osoba, překonán přes bezpečnostní dveře zásahovou jednotkou , adresa, pro vstup do bytu a zadržení podezřelého , jméno FO, . O provedení prohlídky byl vyrozuměn zvolený obhájce , jméno FO, , jemuž byla umožněna porada s obhájcem. Před provedením prohlídky byl , jméno FO, vyslechnut. Původně avizoval vůli se prohlídky účastnit, ale před jejím samotným zahájením si to rozmyslel a uvedl, že se jí účastnit nechce. Prohlídky byl účasten jeho bratr , jméno FO, , nar. , datum, , který spolu s , jméno FO, a jejich rodiči , právnická osoba, a , Jméno žalobkyně A, (nynější žalobkyní) byt též užíval. Prohlídky byla jako nezúčastněná osoba přítomna , právnická osoba, (protokol o domovní prohlídce čl. 46).

7. Z fotodokumentace provedené domovní prohlídky se pak i laickým pohledem podává, že vstupní dveře do bytu žalobkyně byly zcela zničeny, když je na nich patrná široká prasklina táhnoucí se od zamykacích závor po vrchní stranu dveří a je patrné též celkové prohnutí křídla dveří dovnitř, poničení zamykacího mechanismu a poničení zárubní dveří v místě bezpečnostních závor.

8. Oprava dveří si vyžádala náklad , částka, , objednavatelem opravy byl , jméno FO, . Oprava dveří byla objednána , datum, , cena byla uhrazena hotově (smlouva o dílo čl. 7).

9. Syn žalobkyně , jméno FO, byl obžaloby zproštěn z důvodu podle § 226 písm. b) , Anonymizováno, (rozsudek Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, ., č. j. , spisová značka, ).

10. Nárok na náhradu škody uplatnila žalobkyně u žalované , datum, (uplatnění nároku na náhradu škody čl. 5 a doručenkou na čl. 8, potvrzení o přijetí nároku žalovanou čl. 6).

11. Soud zamítl návrh na provedení důkazu výslechem žalobkyně a jejího syna , jméno FO, k otázce vzniku škody, neboť pro posouzení vzniku škody na straně žalobkyně je rozhodné pouze to, zda žalobkyni škoda vznikla a v jaké výši, přičemž provedeným dokazováním bylo prokázáno, že vstupní dveře bytu vlastněného žalobkyní byly násilným vstupem do bytu při domovní prohlídce zničeny, přičemž si oprava vyžádala náklad , částka, – výše nákladů na opravu dveří pak vyjadřuje výši škody způsobené žalobkyni bez ohledu na to, zda dveře nechala opravit sama žalobkyně, či tak za ní učinil její syn , jméno FO, , Anonymizováno, , jemuž by v takovém případě vzniklo vůči žalobkyni právo žádat vydání bezdůvodného obohacení vůči žalobkyni.

12. Soud dále zamítl návrhy na provedení důkazu spisem trestního soudu a vyšetřovacího spisu policejního orgánu, neboť listiny z těchto spisů pro posouzení věci podstatné (usnesení o zahájení trestního stíhání, příkaz k domovní prohlídce, protokol o jejím provedení, fotodokumentace domovní prohlídky a zprošťující rozsudek) měl soud k dispozici a tyto představují dostatečný podklad pro skutková zjištění rozhodná pro posouzení nároku žalobkyně.

13. Konečně soud zamítl návrh na provedení důkazu výpisem z katastru nemovitostí, neboť o vlastnickém právu žalobkyně k bytu nebylo ani sporu, nad to je jako vlastník bytu výslovně uvedena v (k důkazu provedeném) příkazu k domovní prohlídce.

14. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), (dále jen „ZOdpŠk“) následovně:

15. K otázce toho, jaká organizační složka státu je ve věci žaloby žalobkyně oprávněna za stát v řízení jednat, odkazuje soud na závěry Nejvyššího soudu uvedené v jeho rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, (, Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, civ.), podle kterého je namístě věc posuzovat podle ZOdpŠk, neboť žalobkyně coby vlastník bytu, ve kterém proběhla domovní prohlídka, byla též osobou, u které se dle TrŘ domovní prohlídka konala, neboť prohlížené obydlí v dané době též skutečně obývala, jak plyne i protokolu o provedení domovní prohlídky (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ), a měla tak práva a povinnosti s tímto postavením související. Za této procesní situace je organizační složkou státu oprávněnou za stát dle § 6 ZOdpŠk v daném případě jednat Ministerstvo , Anonymizováno, (k tomu srov. dále usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , a rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Skutečnost, že žalobkyně byla v době provedení domovní prohlídky obyvatelkou bytu, vyšla najevo až při jednání dne , datum, . Do té doby uvedená skutečnost nebyla žalobkyní tvrzena, proto soud původně vycházel ve smyslu závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , (, Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, civ.) z toho, že je nárok namístě posuzovat podle § 95 zákona č. 273/2008 Sb., o , právnická osoba, , podle jehož odst. 6 by bylo organizační složkou příslušnou za stát ve věci jednat Ministerstvo , Anonymizováno, . Po tomto zjištění však soud v řízení pokračoval na straně žalované s Ministerstvem spravedlnosti a nárok posuzoval v režimu ZOdpŠk.

16. Podmínkou pro vznik povinnosti státu k náhradě škody ve smyslu ZOdpŠk je (1.) existence nezákonného rozhodnutí či nesprávného úředního postupu na straně státu, (2.) vznik škody na straně poškozeného a (3.) příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem státu a vznikem škody na straně poškozeného.

17. U domovní prohlídky je možno uvažovat pouze o náhradě škody z titulu nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1 věty první a druhé ZOdpŠk, přičemž v posuzované věci ani není sporu o tom, že příkaz k domovní prohlídce, podle kterého v bytě žalobkyně prohlídka proběhla, nebyl zrušen ani změněn, byť tak mohl učinit jen Ústavní soud na základě ústavní stížnosti podané mj. žalobkyní. Soud rozhodující o nároku na náhradu škody nemůže otázku zákonnosti sporné domovní prohlídky posuzovat jako otázku předběžnou (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , a dále např. usnesení Městského soudu v Praze ze dne , datum, , sp, zn. , spisová značka, ) a nemůže obcházet skutečnost, že si žalobkyně proti příkazu k domovní prohlídce v souladu se zásadou „vigilantibus iura scripta sunt“ nepodala ústavní stížnost.

18. Pakliže nedošlo k vydání rozhodnutí, jímž by byl příkaz k domovní prohlídce zrušen jako nezákonný, nelze uvažovat ani o promlčení nároku na náhradu škody, neboť tříletá subjektivní promlčecí lhůta (§ 32 odst. 1 věta druhá ZOdpŠk) počíná běžet až právě od okamžiku doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí, resp. ode dne následujícího po dni, kdy takové rozhodnutí nabude právní moci. Námitka promlčení vznesená žalovanou tak nemůže být důvodná.

19. Skutečnost, že trestní stíhání syna žalobkyně , jméno FO, , v rámci kterého byla domovní prohlídka provedena, skončilo v jeho případě zprošťujícím rozsudkem, není důvodem pro závěr o nezákonnosti domovní prohlídky provedené v rámci daného trestního řízení, která proběhla v souladu s ustanoveními § 82 až 85c TrŘ, neboť z toho, že nedojde k vydání odsuzujícího rozsudku, nelze bez dalšího dovozovat nesprávnost postupu orgánů činných v trestním řízení ani nezákonnost rozhodnutí vydaných po zahájení trestního stíhání (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , v Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek zveřejnění pod , právnická osoba, /2016 Civ.).

20. I pokud by soud připustil, že pro vznik povinnosti státu k náhradě škody způsobené řádně provedenou domovní prohlídkou není nutné zrušení příkazu k domovní prohlídce na základě (spíše výjimečně podávané) ústavní stížnosti (neboť trestní řád jiný opravný prostředek proti příkazu k domovní prohlídce nepřipouští), bylo by možné uvažovat o odpovědnosti žalované za škodu pouze tehdy, byla-li by provedená domovní prohlídka ve zjevném rozporu se smyslem a účelem konkrétního posuzovaného trestního stíhání, tedy mimo jiné nepřiměřeným zásahem do práv s přihlédnutím k povaze a závažnosti stíhaného skutku, nicméně pro takový závěr ničeho v uvedené věci nesvědčí. Jak uvedl Nejvyšší soud ve shora již citovaném rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ,: „…důvody nálezu Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , byť obecně formulované, nelze automaticky vztahovat na jiné případy, než je posouzení zavinění jako okolnosti vylučující odpovědnost státu ve smyslu § 12 ZOdpŠk tam, kde je jinak naplněn odpovědnostní titul (rozhodnutí o vazbě), a formálně i předpoklady uvedené v § 12 ZOdpŠk, avšak soud dospěje k závěru, že v posuzovaném trestním řízení byl institut trestního práva (vazba) použit zcela neadekvátním až absurdním způsobem. Nadto uvedené nelze vztahovat na každý případ tvrzeného porušení procesních práv obviněného či dokonce jakékoliv osoby, která je účastna na trestním řízení, nýbrž především na případy odpovědnosti za újmu způsobenou obviněnému trestním stíháním či omezením osobní svobody, u kterých zákonodárce (ve vztahu k rozhodnutí o vazbě) a judikatura (ve vztahu k rozhodnutí o zahájení trestního stíhání) s ohledem na význam dotčených práv volněji než v případech jiných rozhodnutí definovaly předpoklady vzniku odpovědnosti státu, ačkoliv jinak by předpoklady vzniku odpovědnosti státu za nezákonné rozhodnutí ve smyslu čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) ve spojení s § 8 ZOdpŠk (tj. zrušení rozhodnutí pro nezákonnost) či za nezákonné (nedůvodné) omezení osobní svobody ve smyslu čl. 5 odst. 5 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva) ani splněny nebyly.“ Závěr o neadekvátním či absurdním užití institutu domovní prohlídky v trestním řízení vedeném (jak plyne i z rozsudku Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ) vůči značenému množství obviněných (z toho 22 následně odsouzených) v rozsáhlé a závažné drogové trestné činnosti pak uvažovat nelze, byť byl syn žalobkyně obžaloby ze spáchání zvlášť závažného zločinu nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 3, písmeno c), odst. 4 písmeno c) TrZ následně zproštěn.

21. S ohledem na shora uvedené soud uzavřel, že ve věci absentuje již první z předpokladů pro vznik povinnosti státu k náhradě škody, a sice nezákonné rozhodnutí. Proto se již dále blíže nezabýval otázkou naplnění dalších dvou předpokladů, a sice vznikem škody (byť z provedeného dokazování plyne, že v důsledku násilného vstupu do bytu došlo k poškození jeho vstupních dveří, jejichž následná oprava, resp. náhrada si vyžádala vynaložení , částka, , přičemž se jedná o škodu vzniklou ve sféře žalobkyně) a její příčinnou souvislostí s provedením domovní prohlídky. K této otázce soud uvádí pouze to, že z protokolu o provedení domovní prohlídky, který je veřejnou listinou, se podává, že výzva k otevření dveří byla před vstupem do bytu za užití násilného otevření dveří dána, avšak přes tuto výzvu ke zpřístupnění bytu nedošlo, tedy předpoklady postupu dle § 85a odst. 2 TrŘ byly dodrženy. Polemika žalobkyně o tom, že by výzva mohla být efektivní pouze tehdy, pakliže by byla spojena se zazvoněním, a i s přihlédnutím k časné ranní hodině by musela být stran policejního orgánu dána několikaminutová reakční doba na vyhovění výzvě, se jeví jako nepřípadná, a to i s ohledem na povahu a účel úkonu, jímž domovní prohlídka je, kdy nepochybně není žádoucí, aby byla po učinění výzvy dána reakční doba v řádu minut, neboť by v takovém případě hrozilo zmaření účelu domovní prohlídky, jelikož by při poskytnutí takové reakční doby mohl být dán prostor např. pro ukrytí či zničení věcí významných pro trestní řízení, útěk podezřelých osob (přičemž v protokolu o provedení domovní prohlídky je výslovně uvedeno, že dveře bytu byly překonány právě pro vstup do bytu a zadržení podezřelého , jméno FO, ) apod. Prostor pro reakci na danou výzvu proto musí být dán v rozsahu, aby nebyl ohrožen účel daného úkonu, tudíž pokud na výzvu ke zpřístupnění bytu nebylo reagováno bezprostředně, nelze proti překonání překážky vstupu do bytu – domovních dveří – ničeho namítat. Zároveň vzhledem k tomu, že z protokolu o provedení prohlídky plyne naplnění předpokladů pro postup dle § 85a odst. 2 TrŘ, nelze uvažovat ani o odpovědnosti státu za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem ve smyslu § 13 odst. 1 ZOdpŠk spočívajícím v absenci marné výzvy před překonáním odporu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , zveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 74/2023 civ.). Pouze pro úplnost pak soud doplňuje, že i pokud by v řízení vyšlo najevo, že nebyl dodržen postup dle § 85a odst. 2 TrŘ spočívající v předchozí marné výzvě, nemohla by být žalobkyně – přestože by v takovém případně došlo na straně státu k nesprávnému úředního postupu ve smyslu § 13 odst. 1 ZOdpŠk – ve věci úspěšná s ohledem na žalovanou vznesenou námitku promlčení z důvodu uplynutí subjektivní tříleté promlčecí lhůty (§ 32 odst. 1 ZOdpŠk), jelikož se žalobkyně o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá, musela dozvědět nejpozději v době objednávky opravy dveří, tj. , datum, . Svůj nárok uplatnila u žalované ještě v otevřené promlčecí lhůtě dne , datum, , kdy došlo ke stavení jejího po dobu šesti měsíců (§ 35 odst. 1 ZOdpŠk), tj. do , datum, . Podala-li však žalobkyně žalobu až o více jak další dva roky později (, datum, ), nezbylo by soudu jinak než konstatovat promlčení jejího nároku.

22. S ohledem na shora uvedené proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal procesně plně úspěšné žalované právo na náhradu nákladů řízení nezastoupeného účastníka ve smyslu § 151 odst. 3 o. s. ř. Dle § 2 odst. 3 vyhlášky Ministerstva , Anonymizováno, č. 254/2015 Sb. náleží žalované jako účastníku řízení, jenž nebyl v řízení zastoupen a nedoložil výši hotových výdajů náhrada celkem , částka, představující , částka, za každý z pěti úkonů dle § 2 odst. 3 citované vyhlášky, a to za vyjádření ve věci samé, 2 x za přípravu na účast na jednání soudu a 2 x za účast na jednání soudu.