18 C 195/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Moravcem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno o zaplacení 33 591,60 Kč s příslušenstvím

I. Soud konstatuje, že v řízení vedeném žalovanou pod sp. zn. , Anonymizováno, bylo vydáním usnesení , Anonymizováno, až dne , datum, porušeno právo žalobkyně na vydání usnesení v 60denní lhůtě stanovené v § 169t odst. 6 písm. f) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území , Anonymizováno, republiky a o změně některých zákonů, ve znění účinném do , datum, .

II. Co do nároku žalobkyně na zaplacení , částka, s úrokem z prodlení 12,75 % p. a. z této částky od , datum, do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni k rukám advokáta , Jméno advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši , částka, .

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou průtahy v řízení vedeném žalovanou pod sp. zn. , Anonymizováno, -2023 o žádosti žalobkyně ve věci přechodného pobytu rodinného příslušníka , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Řízení bylo zahájeno , datum, , prvotní rozhodnutí ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, -, Anonymizováno, , o žádosti žalobkyně bylo vydáno po uplynutí zákonné 60denní lhůty (prodlení činilo 52 dní), o odvolání žalobkyně z , datum, bylo rozhodnuto , datum, . Lhůta k předložení věci odvolacímu správnímu orgánu a k rozhodnutí odvolacího správního orgánu byla sice formálně dodržena, ale dané lhůty je třeba posuzovat jako lhůty nepřekročitelné, nikoli jako lhůty, jejichž dodržení by vylučovalo průtahy na straně orgánů veřejné moci. S ohledem na to, že je spis fakticky předáván pouze mezi jednotlivými organizačními složkami žalované, jakož i vzhledem k míře složitosti řízení, nebylo důvodu, aby předání spisu odvolacímu orgánu trvalo více než sedm dnů a následné rozhodnutí více než pět dnů. Od doručení odvolání správnímu orgánu prvního stupně (, datum, ) do prvotního rozhodnutí odvolacího správního orgánu (, datum, ) však uplynulo 55 dnů, tedy o 43 dnů více, než by bylo přiměřené. Věc byla na obou stupních rozhodnuta celkem za 173 dnů, ač to správním orgánům mělo trvat 12 dnů, průtahy v daném řízení tedy činí 161 dnů. Složitost věci přitom byla mizivá, žalobkyně pak svým chováním k průtahům nijak nepřispěla. Průtahy byly způsobeny nedůvodnou nečinností správních orgánů ve zcela jednoduché věci, čímž se dominantně na průtazích podílely. Navíc byla v dané části výsledkem činnosti správních orgánů nezákonná rozhodnutí, jelikož řízení o žádosti žalobkyně nemělo být prvotně zastaveno v důvodu zjevné právní nepřípustnosti dané žádosti, nadto když se žalobkyně při výběru odpovídajícího formuláře řídila pokyny pracovnice žalované a jednala v důvěře v to, že jí doporučený formulář žádosti je odpovídající její životní situaci. Řízení bylo přitom pro žalobkyni zcela zásadně důležité, neboť se týkalo možnosti jejího pobytu na území , Anonymizováno, republiky, kde má manžela a dvě nezletilé děti, o které se musí kvůli jejich věku i pracovní vytíženosti manžela, který často pracovně pobývá v zahraničí, osobně starat. Žalobkyně se svým manželem a dětmi bydlela dlouhodobě ve , Anonymizováno, . Rozhodli se však natrvalo přestěhovat do , Anonymizováno, republiky, což realizovali v červnu 2023, kdy do , Anonymizováno, republiky přiletěli. V řízení před správními orgány šlo o to, aby mohla žalobkyně pobývat v , Anonymizováno, republice, kde má manžela a dvě děti, jedno navštěvující v roce 2023 první stupeň základní školy, druhé navštěvující v roce 2023 předškolní vzdělávání v mateřské škole, o které se v době častých zahraničních pracovních cest jejího manžela nemá kdo jiný starat. Žalobkyni tak vlivem nesprávného úředního postupu spočívajícího v průtazích v řízení o její žádosti vznikala značná frustrace z průtahů a z nejistoty výsledku řízení, jehož výsledek měl zásadní dopad na možnost jejího setrvání na území , Anonymizováno, republiky, a tím na její osobní a rodinný život, když – pokud by opustila , Anonymizováno, republiku – by neměla kam jít, byla by oddělená od svých dětí a její manžel by nemohl absolvovat pracovní zahraniční cesty, což by mělo dopad i do financí rodiny.

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout jako nedůvodnou. Uvedla, že lhůta k rozhodnutí o žádosti žalobkyně začala plynout dne , datum, , kdy žalobkyně k výzvě žalované doplnila svou žádost. Uznala, že došlo k určitým průtahům v řízení o žádosti žalobkyně (překročení zákonné 60denní lhůty k vydání rozhodnutí při prvotním rozhodování o žádosti žalobkyně), nicméně zejména s ohledem na skutečnost, že žalobkyně byla oprávněna pobývat na území , Anonymizováno, republiky po celou délku řízení, a k tomu, že sama se aktivně nedomáhala včasného vyřízení žádosti, shledala nárok žalobkyně na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění v rámci předběžného projednání žádosti nedůvodným. Dne , datum, požádala žalobkyně o vydání (nového) povolení k přechodnému pobytu rodinného příslušníka občana , Anonymizováno, , které jí bylo dne , datum, uděleno. K tomuto účelu jí byla rovněž vydána pobytová karta s platností od , datum, do , datum, . Do soukromého a rodinného života žalobkyně nebylo nijak zasahováno. Žalobkyně nemusela opustit , Anonymizováno, republiku, přičemž navíc disponovala pobytovým oprávněním – přechodným pobytem v , Anonymizováno, republice na základě tzv. fikce pobytu – a to až do pravomocného rozhodnutí o její žádosti. Již po udělení tzv. fikce přechodného pobytu přitom platí, že žadatel požívá řady výhod, jako by už byl držitelem platného pobytového oprávnění, např. má neomezený přístup na trh práce , Anonymizováno, . Žalobkyně navíc prvotně podala u správního orgánu věcně nesprávnou žádost, přičemž ani po výzvě k doplnění svou žádost nevzala zpět ani ji nezměnila. Správní orgány přitom nejsou povinny poskytovat právní poradenství a vzhledem k tomu, kolik různých typů pobytových oprávnění existuje, a s ohledem na odlišné podmínky pro každý typ pobytu, nelze po správních orgánech spravedlivě požadovat, aby při vyřizování žádostí radily cizincům, jaký typ pobytového oprávnění by pro ně byl nejvhodnější. V případě žalobkyně žádným způsobem nedošlo k porušení jejích práv, kdy sama žalobkyně nesprávně požádala o prodloužení neexistujícího a neplatného pobytového oprávnění, které z logiky věci nebylo možné prodloužit.

3. Provedeným dokazováním soud učinil ve věci následující skutková zjištění:

4. Dne , datum, podala žalobkyně u žalované žádost rodinného příslušníka občana , právnická osoba, prodloužení pobytové karty (průkazu povolení k pobytu) (prokázáno předmětnou žádostí vč. potvrzení žalované o jejím podání). Žalovaná s podáním žádosti vyhotovila fotokopii , Anonymizováno, cestovního pasu žalobkyně, ve kterém bylo vylepeno multivstupové vízum do , Anonymizováno, republiky na dobu 90 dnů udělené dne , datum, .

5. Téhož dne žalovaná vyzvala žalobkyni, aby do 20 dnů od doručení výzvy odstranila vady žádosti (výzva k odstranění vad žádosti z , datum, ).

6. Na tuto výzvu reagovala žalobkyně podáním z , datum, doručeným žalované dne , datum, .

7. Žalovaná sama v řízení o žádosti žalobkyně z , datum, vložila do správního spisu rozhodnutí žalované ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , jímž žalovaná zamítla dřívější žádost žalobkyně o prodloužení platnosti pobytové karty rodinného příslušníka občana , Anonymizováno, z důvodu, že s občanem , Anonymizováno, přestala na území , Anonymizováno, pobývat.

8. Dne , datum, žalovaná rozhodla usnesením č. j. , Anonymizováno, o žádosti žalované z , datum, tak, že řízení zastavila podle § 66 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, (dále jen „správní řád“ nebo „SprŘ“) pro zjevnou právní nepřípustnost žádosti, což odůvodnila tím, že žalované byl již v minulosti pobyt ukončen, a proto jej nelze prodloužit.

9. Toto usnesení napadla žalobkyně odvoláním doručeným žalované dne , datum, , následně doplněným podáním ze , datum, .

10. Dne , datum, žalovaná vyhotovila přípis „Postoupení odvolání a podkladových materiálů k jeho projednání“ a odvolání žalobkyně bylo vypraveno k předání odvolacímu správnímu orgánu – , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, (dále také jako „, Anonymizováno, “) – dne , datum, . Dopisem ze dne , datum, žalobkyně požádala o nahlédnutí do spisu (přípis žalobkyně správnímu orgánu označený jako „nahlížení do spisu a nový doklad o zdravotním pojištění“). Dne , datum, rozhodla , Anonymizováno, rozhodnutím č. j. , Anonymizováno, , tak, že odvolání žalobkyně proti usnesení ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , zamítla a usnesení ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , potvrdila.

11. Na překlenovací vízový štítek v pasu žalobkyně pak byla vyznačena jeho neplatnost (fotografie víza na čl. 33) a do pasu jí byl vylepen štítek s výjezdním příkazem (fotografie čl. 34) ukládajícím žalobkyni opustit , Anonymizováno, do , datum, .

12. Žalobkyně podala proti rozhodnutí , Anonymizováno, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , žalobu, na jejímž základě rozhodl Městský soud v Praze rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , tak, že dané rozhodnutí zrušil a věc vrátil , Anonymizováno, k dalšímu řízení, což zdůvodnil tím, že správní orgán prvního stupně nepovažoval s ohledem na svůj postup v řízení žádost žalobkyně prima facie za zjevně nepřípustnou. Správní orgán prvního stupně i Komise si měli být vědomi toho, že žalobkyně nesplňovala podmínky pro podání žádosti o prodloužení doby platnosti pobytové karty. Jestliže správní orgán prvního stupně vyzval žalobkyni , datum, k odstranění vad žádosti, bylo jeho povinností o žádosti rozhodnout meritorně.

13. Komise následně rozhodnutím z , datum, , č. j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, datum14. Výslechem svědka , jméno FO, , manžela žalobkyně, soud zjistil, že se s žalobkyní a jejich dvěma nezletilými dětmi rozhodli přesunout z , Anonymizováno, do , Anonymizováno, republiky, kde svědek předtím dlouhodobě pracoval. Ihned po příjezdu do , Anonymizováno, republiky svědek s žalobkyní připravili dokumentaci k podání žádosti o novou pobytovou kartu, vč. žádosti samotné, a dostavili se na pracoviště žalované v , Anonymizováno, ulici v , adresa, . Svědek byl přítomen společně s žalobkyní. Pracovnici žalované předali připravený vyplněný formulář žádosti, pas žalobkyně a propadlou pobytovou kartu, úřednice však připravený formulář žádosti nepřijala a sdělila, že je nutno vyplnit jiný formulář, který jim předala a který byl následně fakticky podán. Svědek bral žádost jako formalitu a v podstatě nárokovou věc, proto formulář podle původně vyplněného formuláře žádosti vyplnil nově, přičemž si všiml, že obsah formuláře je v podstatě stejný a odlišuje se pouze názvem. Žalobkyně byla v souvislosti s vyřizováním žádosti nervózní, nebrala její kladné vyřízení jako jistotu, což bylo dáno její životní zkušenosti vyplývající ze života v zemi, kde není vždy vše podle práva. Svědek se ji však snažil ujišťovat, že vše dobře dopadne. Svědek kontroloval stav vyřizování žádosti pravidelně on-line, což žalobkyně věděla. Ač si byli vědomi na základě sdělení žalované toho, že díky podané žádosti uplynutí platnosti dosavadního víza neznamená nemožnost žalobkyně dále pobývat na území , Anonymizováno, republiky, raději se před uplynutím platnosti víza dostavili na pracoviště žalované, kde byl k jejich žádosti do pasu manželky vylepen překlenovací štítek, ač jim bylo sdělováno, že to není nutné. Svědek sám měl za to, že lhůta pro vyřízení žádosti je cca 180 dní, byl si zároveň vědom toho, že se lhůty často nedodrží, nedodržení lhůty pro ně proto tolik překvapující nebylo. Vyřízení věci urgovali návštěvou na úřadě, když končila manželce platnost víza. Překvapující však pro ně byl následný způsob vyřízení žádosti, neboť byli přesvědčeni, že formulář žádosti byl s ohledem na doporučení pracovnice žalované zvolen správně. Ihned poté se proto dostavili na pracoviště žalované, kde byl žalobkyni vylepen do pasu výjezdní příkaz. Toto vnímali velmi tíživě, neboť byli v situaci, kdy se museli v , Anonymizováno, republice adaptovat po dlouhodobém pobytu v zahraničí, žalobkyně nemohla hledat v , Anonymizováno, republice zaměstnání a zároveň měli jedno dítě školou povinné, druhé absolvující povinnou předškolní docházku. Po vylepení výjezdního příkazu se nervozita žalobkyně změnila až ve strach, a to i například pohybovat se na veřejnosti, zároveň to přineslo komplikace při následném vyřizování záležitostí na vietnamské ambasádě, kde si vylepeného výjezdního příkazu všimli. Po sdělení důvodu zamítnutí žádosti ihned podali žádost novou na správném formuláři, avšak to, že budou muset s ohledem na výjezdní příkaz , Anonymizováno, republiku opustit, začali brát za hotovou věc a museli přemýšlet o tom, kam do zahraničí se odeberou – výsledkem bylo, že by se museli odebrat zpět do , Anonymizováno, , kde již neměli zázemí. Z území , Anonymizováno, žalobkyně nakonec vycestovat nemusela.

15. Přihláškou k zápisu k předškolnímu vzdělávání dítěte z , datum, (čl. 32) byla dcera žalobkyně , jméno FO, , nar. , datum, , přihlášena k zápisu k předškolnímu vzdělávání v , právnická osoba, , adresa, MŠ 14.

16. Dne , datum, rozhodla Základní škola, , adresa, , rozhodnutím č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, (rozhodnutí o přestupu žáka na čl. 31) o povolení přestupu syna žalobkyně , adresa, , nar. , datum, , z Mezinárodní základní školy v , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, městě ve , Anonymizováno, a jeho přijetí k základnímu vzdělávání ve jmenované základní škole.

17. Žalobkyně uplatnila svůj nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu u žalované dne , datum, (žádost o náhradu nemajetkové újmy z , datum, na čl. 11s dodejkou DS na čl. 14), žalovaný však sdělením z , datum, (čl. 6), doručeným žalobkyni dne , datum, (doručenka DS na čl. 10), vznesenému nároku nevyhověla.

18. Soud věc právně posoudil dle podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), (dále jen „ZOdpŠk“) a podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění účinném do , datum, (srov. přechodné ustanovení čl. IV. zákona č. 173/2023 Sb.), (dále jen „zákon o pobytu cizinců“) ve spojení se správním řádem následovně:

19. Podmínka řízení v podobě uplatnění nároku u příslušného orgánu, tj. u žalované (§ 6 ZOdpŠk), předtím, než je nárok uplatněn u soudu, byla ve věci naplněna (§14 odst. 3 ZOdpŠk).

20. Předpokladem vzniku povinnosti státu k poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve smyslu § 1 odst. 1, § 13 a § 31a ZOdpŠk je existence nesprávného úředního postupu ve smyslu § 13 ZOdpŠk, vznik nemajetkové újmy na straně žalobkyně a příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vznikem nemajetkové újmy.

21. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že první předpoklad povinnosti žalované poskytnout žalobkyni zadostiučinění za nemajetkovou újmu je ve věci dán, neboť v daném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věta druhá ZOdpŠk, neboť první rozhodnutí č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , o žádosti žalobkyně bylo vydáno až dne , datum, , tedy došlo k překročení v 60denní lhůty pro rozhodnutí stanovené v § 169t odst. 6 písm. f) zákona o pobytu cizinců o 51 dnů, neboť řízení bylo zahájeno podáním žádosti dne , datum, , načež byla žalobkyně výzvou z téhož dne vyzvána k odstranění vad žádosti do 20 dnů od jejího doručení, přičemž tyto náležitosti doplnila žalobkyně podáním z , datum, doručeným žalované , datum, , tedy prvním dnem 60denní lhůty byl , datum, (§ 169i odst. 1 zákona o pobytu cizinců), a rozhodnutí tak mělo být vydáno do , datum, , tudíž vydáním rozhodnutí až dne , datum, došlo k překročení zákonné 60denní lhůty o 51 dnů.

22. Naopak se soud neztotožňuje s právním názorem žalobkyně, že k nesprávnému úřednímu postupu došlo též, pokud jde o překročení lhůty k předložení jejího odvolání (§ 88 odst. 1 věta prvá SprŘ) proti rozhodnutí ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , odvolacímu správnímu orgánu, neboť odvolání žalobkyně bylo žalované doručeno , datum, a ta jej dne , datum, , tj. 27. den, postoupila , Anonymizováno, .

23. Stejně tak se soud neztotožňuje s právním názorem žalobkyně, že k nesprávnému úřednímu postupu došlo též, pokud jde o překročení lhůty k rozhodnutí o jejím odvolání (§ 169t odst. 12 zákona o pobytu cizinců) proti rozhodnutí ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , neboť Komise rozhodla o odvolání žalobkyně rozhodnutím z , datum, , č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Byť se z provedeného dokazování nepodařilo zjistit, kterého přesně dne byl spis se stanoviskem žalované Komisi předán, je nepochybné, že pokud byl žalovanou postoupen Komisi dne , datum, , bylo rozhodnutí , Anonymizováno, vydáno jeden měsíc a tři dny poté, tj. nepochybně v rámci stanovené zákonné 60denní lhůty.

24. Pokud žalobkyně právně hodnotí věc tak, že v případě předložení věci odvolacímu správnímu orgánu, resp. rozhodnutí o jejím odvolání sice byla formální zákonná 30denní, resp. 60denní lhůta dodržena, avšak s přihlédnutím k povaze a okolnostem věci měla žalovaná její odvolání předložit odvolacímu správnímu orgánu, resp. tento měl o jejím odvolání rozhodnout ve lhůtách významně kratších, neboť lhůty, ve kterých se tak fakticky stalo, jsou povaze a okolnostem věci nepřiměřené, nemůže soud takovému právnímu názoru přisvědčit, neboť ustanovení § 88 odst. 1 věta prvá SprŘ, resp. dle § 169t odst. 12 zákona o pobytu cizinců nelze vykládat tak, že by dané lhůty byly stanoveny jako lhůty nejzazší s tím, že s přihlédnutím k okolnostem případu je třeba věc odvolacímu orgánu předložit, resp. o odvolání rozhodnout ve lhůtách kratších – pokud by formulace uvedených lhůt měla skutečně být chápána žalobkyní předkládaným způsobem, bylo by to v daných ustanoveních též odpovídajícím způsobem vyjádřeno (např. tak, že správní orgán prvního stupně předá spis s odvoláním odvolacímu správnímu, resp. že tento o odvolání rozhodne „bezodkladně, nejpozději pak do 30, resp. 60 dnů“).

25. Ohledem na shora uvedené proto mohla nahraditelná nemajetková újma vzniknout žalobkyni toliko v souvislosti s překročením 60denní lhůty v souvislosti s vydáním rozhodnutí žalované ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Soud se proto dále zabýval kritériem vzniku nemajetkové újmy na straně žalobkyně a její příčinnou souvislostí s překročením zákonné lhůty k vydání rozhodnutí. Je přitom nerozhodné, zda chybný formulář žádosti byl žalobkyní podán v důsledku nevhodného doporučení daného pracovníkem či pracovnicí žalované, neboť předmětem řízení není nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou takovým případným nesprávným úředním postupem žalované, ale právě nárok související s překročením lhůty k vydání rozhodnutí o její žádosti.

26. V tomto ohledu bylo žalobkyní v řízení prokázáno (výslechem jejího manžela, listinami týkajícím se školního, resp. předškolního vzdělávání nezletilých dětí žalobkyně), že žalobkyně se spolu s manželem a dvěma dětmi věku (v době zahájení správního řízení) 8 let, resp. 4 roky přestěhovala z , Anonymizováno, , kde manžel žalobkyně pobýval v souvislosti se zaměstnáním 20 let, do , Anonymizováno, republiky (vlasti svého manžela) s úmyslem se zde usadit a dlouhodobě žít a pracovat. Za tímto účelem zde zakoupili i nemovitost , právnická osoba, zde byly přihlášeny k povinné školní docházce, resp. povinnému předškolnímu vzdělávání. Jak přitom vyplynulo z výslechu manžela žalobkyně, žalobkyně trpěla nejistotou již v souvislosti se samotným podáním žádosti, neboť s ohledem na dosavadní životní zkušenost z , Anonymizováno, , odkud žalobkyně pochází, na právní systém a nároky z něj plynoucí zcela nespoléhala, přičemž nejistotu žalobkyně zesilovalo i to, že na kladné vyřízení její žádosti byla navázána nejen možnost shánět si v , Anonymizováno, republice zaměstnání, ale i vzdělání jejích nezletilých dětí. Nicméně ohledně vzniku nemajetkové újmy na straně žalobkyně z výslechu svědka vyplynulo zejména to, že tíživě byl vnímán hlavně způsob, jakým byla její žádost prvotně vyřízena (zastavení řízení), jakož i následné uložení výjezdního příkazu – svědek sám předpokládal, že zákonná lhůta k vydání rozhodnutí pravděpodobně nebude dodržena, což pro něj a žalobkyni překvapující nebylo, na rozdíl právě od způsobu vyřízení žádosti (svědek v rámci svého výslechu uvedl, že průtahy v řízení by jim nevadily, pokud by trvaly několik dnů a zároveň pokud by nenastalo vyřízení žádosti způsobem, jak se stalo), který – spolu s uložením výjezdního příkazu – v žalobkyni a svědkovi vyvolal nejistotu z hlediska výhledové nutnosti opětovného návratu do zahraničí, přičemž ve , Anonymizováno, již dřívějším zázemím nedisponovali. Zejména pak v souvislosti s udělením výjezdního příkazu se u žalobkyně pak nejistota proměnila až ve strach, přičemž vylepení výjezdního příkazu žalobkyni zkomplikovalo též řešení záležitostí na vietnamské ambasádě.

27. Podstatou nyní projednávaného nároku žalobkyně je, zda právě v důsledku 51 dnů trvajícího prodlení s vydáním rozhodnutí o její žádosti žalobkyni vznikla nemajetková újma, jíž by byla žalovaná povinna nahradit. Ohledem na shora uvedené se podává, že významnější dopad do sféry žalobkyně z hlediska vzniku nemajetkové újmy měl zejména způsob, jakým bylo o její žádosti prvotně rozhodnuto [zastavení řízení pro zjevnou právní nepřípustnost žádosti dle § 45 odst. 3, § 66 odst. 1 písm. b) SprŘ], na což navazovalo zamítnutí odvolání žalobkyně proti takovému rozhodnutí, neboť na základě skutečností vyplývajících z výslechu manžela žalobkyně lze usuzovat, že kdyby bývalo bylo prvotně žádosti žalobkyně vyhověno, jisté prodlení by bylo žalobkyní akceptováno. Významný nárůst pocitu nejistoty – až strachu – na straně žalobkyně spojeného s obavami o budoucnost ve smyslu případné nutnosti opětovně opustit Českou republiku a navrátit se do , Anonymizováno, – při současné absenci tamního zázemí – tedy nenastal v souvislosti s tím, že o její žádosti bylo rozhodnuto s 51denním prodlením, ale s tím, že řízení o její žádosti bylo zastaveno (tedy ve svém důsledku její žádosti nebylo vyhověno, byť tato nebyla posouzena meritorně) a žalobkyni byl uložen příkaz k vycestování. To, že bylo první rozhodnutí odvolacího správního orgánu o odvolání žalobkyně proti prvostupňovému zastavujícímu rozhodnutí následně zrušeno v důsledku žaloby ve správním soudnictví, je z hlediska nyní posuzované věci nerozhodné, neboť předmětem nyní vedeného řízení je nárok žalobkyně na zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou právě průtahem v řízení spočívajícím v porušení povinnosti vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě (§ 13 odst. 1 věta druhá ZOdpŠk), nikoliv nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným rozhodnutím (§ 8 odst. 1 ZOdpŠk), jímž rozhodnutí Komise z , datum, , č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , v důsledku zrušení rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , nepochybně je. Stejně tak je nerozhodné, že v návaznosti na zrušující rozsudek Městského soudu v Praze odvolací správní orgán novým rozhodnutím z , datum, , č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , odvolání žalobkyně proti rozhodnutí žalované ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , vyhověla, dané rozhodnutí zrušila a věc vrátila správnímu orgánu I. stupně k novému projednání.

28. S přihlédnutím ke shora uvedenému dospěl soud k závěru, že žalobkyni sice v důsledku 51 dnů trvajícího prodlení s vydáním rozhodnutí o její žádosti nemajetková újma vznikla, kdy tato spočívala ve zvýšení pocitu nejistoty žalobkyně spojeného s obavami o budoucnost, což bylo umocněno tím, že v době vedení řízení se již celé zázemí žalobkyně, včetně rodiny čítající dvě nezletilé děti nízkého věku, nacházelo v , Anonymizováno, republice, nicméně intenzita újmy, jíž žalobkyni vznikla právě v důsledku uvedeného průtahu (nikoliv tedy v důsledku potenciálního nesprávného úředního postupu daného doporučením chybného formuláře či prokázaného nezákonného prvotního rozhodnutí o odvolání žalobkyně, kdy tyto případné nároky nejsou předmětem tohoto řízení), není takové intenzity odůvodňující přiznání žalobkyní žádané relutární satisfakce ve smyslu § 31a odst. 2 ZOdpŠk. Je třeba přihlédnout k tomu, že v podstatě každé řízení o žádosti, na jejíž vyhovění není bez dalšího právní nárok, je na straně žadatele spojeno s pocity nejistoty o jeho výsledku, přičemž po žadateli lze oprávněně žádat, aby uvedenou nejistotu snášel maximálně po dobu, která je stanovena jako lhůta pro vydání rozhodnutí – v intencích posuzované věci tedy po dobu 60 dnů. Jakékoliv pocity nejistoty z výsledku řízení, jimž je žadatel vystaven po uplynutí této lhůty, je nutno považovat za nemajetkovou újmu na straně žadatele, nebyl-li průběh řízení žadateli zcela lhostejný, přičemž je zřejmé, že žalobkyně se o průběh řízení – prostřednictvím svého manžela – zajímala, tudíž o lhostejnosti ve vztahu k řízení na její straně nepochybně hovořit nelze. Nicméně je soud toho názoru, že za situace, kdy žalobkyně – dle výpovědi manžela – i očekávala, že může dojít k překročení lhůty pro vydání rozhodnutí, nebyla nejistota daná 51denním prodlením s vydáním rozhodnutí natolik vysoká, aby bylo možno za spravedlivé zadostiučinění považovat poskytnutí relutární satisfakce, ve světle čehož dospěl soud k závěru, že odpovídajícím zadostiučiněním je konstatování porušení jejího práva na vydání rozhodnutí v 60denní lhůtě stanovené v § 169t odst. 6 písm. f) zákona o pobytu cizinců. Významnější zásah do nemajetkové sféry žalobkyně totiž zjevně nebyl – jak blíže popsáno shora – vyvolán samotným prodlením s vydáním rozhodnutí, ale prvotním výsledkem řízení (zastavení řízení pro zjevnou nepřípustnost žádosti a následným zamítnutím odvolání žalobkyně proti takovému rozhodnutí), avšak skutečnost, že prvotní rozhodnutí odvolacího správního orgánu je ve smyslu § 8 odst. 1 ZOdpŠk nezákonným rozhodnutím je pro posouzení nyní projednávaného nároku irelevantní, neboť potenciální nárok žalobkyně z toho plynoucí je nárokem odlišným od nároku uplatněného v tomto řízení, jak bylo opakovaně řečeno výše.

29. Pokud žalovaná na svou obranu namítala, že žalobkyně nemusela opustit , Anonymizováno, republiku, přičemž navíc disponovala pobytovým oprávněním – přechodným pobytem v České republice na základě tzv. fikce pobytu – a to až do pravomocného rozhodnutí o její žádosti, je třeba zdůraznit, že účelem náhrady nemajetkové újmy způsobené průtahy v řízení je kompenzace stavu nejistoty, do níž byl poškozený v důsledku průtahů v řízení uveden a v níž byl tak udržován. Tato nejistota není sama o sobě potlačena tím, že do doby nabytí právní moci rozhodnutí o podané žádosti žalobkyně disponovala pobytovým oprávněním – přechodným pobytem v , Anonymizováno, republice na základě tzv. fikce pobytu. I během trvání této zákonné fikce totiž panovala nejistota ohledně výsledku řízení a toho, jaké bude na jeho základě právní postavení žalobkyně (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

30. S ohledem na shora uvedené soud žalobě pod výrokem ad I. vyhověl tak, že konstatoval, že v řízení vedeném žalovanou pod sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, bylo vydáním rozhodnutí , Anonymizováno, až dne , datum, porušeno právo žalobkyně na vydání rozhodnutí v 60denní lhůtě stanovené v § 169t odst. 6 písm. f) zákona o pobytu cizinců.

31. Nárok žalobkyně na poskytnutí relutární satisfakce ve výši , částka, s úrokem z prodlení 12,75 % p. a. z této částky od , datum, do zaplacení pod výrokem ad. II zamítl.

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, které tvoří odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „AT”) přičemž v případě úkonů právní služby vykonaných advokátem žalobkyně do , datum, činí tarifní hodnota pro výpočet mimosmluvní odměny , částka, [§ 9 odst. 4 písm. a) AT ve znění účinném do , datum, ] a v případě úkonů právní služby vykonaných advokátem žalobkyně od , datum, činí tarifní hodnota pro výpočet mimosmluvní odměny , částka, [§ 9a odst. 2 písm. ab) AT ve znění účinném od , datum, ]. Náklady zastoupení žalobkyně advokátem tak na odměně činí , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) AT dne , datum, , , částka, za předžalobní výzvu dle § 11 odst. 1 písm. d) AT ze dne , datum, , , částka, za žalobu dle § 11 odst. 1 písm. d) AT ze dne , datum, a , částka, za repliku k vyjádření žalované dle § 11 odst. 1 písm. d) AT ze dne , datum, , , částka, za vyjádření ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) AT ze dne , datum, a konečně , právnická osoba, 300 Kč za účast na dvou jednáních dvou jednáních soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) AT dne 21. 3. a , datum, . Náklady zastoupení žalobkyně dále sestávají z celkem sedmi paušálních náhrad hotových výdajů advokáta dle § 13 odst. 4 AT, která v případě tří úkonů právní služby vykonaných do , datum, činí dle cit. ust. ve znění účinném do , datum, 300 Kč za úkon, tj. celkem , částka, , a v případě čtyř úkonů právní služby vykonaných od , datum, činí dle cit. ust. ve znění účinném od , datum, 450 Kč za úkon, tj. celkem , částka, .