18 C 295/2022
č. j. 18 C 295/2022-202
V PLATNOSTICitované zákony (15)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 96 § 142 § 146
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 § 7 § 13 § 14
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1968 § 1970 § 2910 § 2951 § 2952
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2 § 3
- o zadávání veřejných zakázek, 134/2016 Sb. — § 131
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Moravcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 55 382 Kč s příslušenstvím
I. Řízení se co do částky 5 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 5 000 Kč od [datum] do zaplacení zastavuje.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 50 382 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 50 382 Kč od [datum] do zaplacení a částku 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 35 511,89 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. [jméno] [jméno], advokáta.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala náhrady škody v celkové výši 55 382 Kč s příslušenstvím (zákonný úrok z prodlení + minimální zákonná výše nákladů spojených s uplatněním pohledávky), a to titulu účasti v zadávacím řízení zahájeným žalovanou dne [datum] na veřejnou zakázku zadávanou v otevřeném nadlimitním řízení, jejímž účelem bylo uzavření rámcové dohody dle § 131 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, (dále jen„ [anonymizováno]“) se třemi vybranými dodavateli na poskytování právních služeb v oblasti práva [anonymizováno], jakož i v oblasti práva zadávání veřejných zakázek. Žalobkyně v zadávacím řízení uspěla, když byla vybrána mezi tři nejvýhodnější nabídky. Následně byly na základě podaných námitek poprvé zrušeny úkony zadavatele a úkony hodnotící komise, načež žalobkyně opětovně se svou nabídkou uspěla. Poté však opětovně došlo na základě podaných námitek ke zrušení úkonů zadavatele a úkonů hodnotící komise, načež žalovaná s odkazem na § 127 odst. 2 písm. a) [anonymizováno] zrušila zadávací řízení úplně. Toto jednání žalované podle žalobkyně založilo její povinnost k náhradě škody vůči žalobkyni, neboť žalovaná jednala v rámci zadávacího řízení protiprávně, čímž žalobkyni vznikla škoda jednak v podobě nákladů na zpracování nabídky (celkem 5 382 Kč – náklady na zaměstnance, který nabídku zpracoval, činily 234 Kč/hod, přičemž zpracování nabídky si vyžádalo 23 hodin), zpracování vzorového právního dokumentu [číslo] (celkem 20 800 Kč – náklady na subdodavatele žalobce, který dokument zpracoval, činily 800 Kč/hod, přičemž zpracování dokumentu si vyžádalo 26 hodin) a na zpracování vzorového právního dokumentu [číslo] (celkem 19 200 Kč – náklady na subdodavatele žalobce, který dokument zpracoval, činily 800 Kč/hod, přičemž zpracování dokumentu si vyžádalo 24 hodin). Dále pak žalobkyni vznikl ušlý zisk v minimální výši 5 000 Kč, který by jinak bylo možno reálně očekávat s ohledem na dřívější žalovanou zadané zakázky v téže oblasti. Konečně pak žalobkyně vynaložila 5 000 Kč na zpracování námitek proti zrušení zadávacího řízení žalovanou, nicméně v tomto rozsahu vzala žalobkyně žalobu v průběhu řízení zpět. Žalovaná škodu žalobkyni nenahradila, byť k tomu byla před podáním žaloby vyzvána.
2. Žalovaná navrhla žalobu jako nedůvodnou zamítnout s tím, že ke zrušení zadávacího řízení přistoupila v souladu se [anonymizováno], neboť se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodného zvláštního zřetele, jelikož v důsledku provádění hodnocení nabídek ze strany žalované bylo zjištěno, že nabídky nelze hodnotit tak, aby byla dodržena zásada transparentnosti požadovaná v § 6 [anonymizováno] jakožto základní pravidlo ovládající celý proces zadávání veřejných zakázek. Vzhledem k nemožnosti změnit pravidla hodnocení v zadávací dokumentaci a provést transparentní výběr dodavatele nebyl v dané situaci k dispozici žádný zákonem předvídaný postup, jímž by mohla žalovaná zjištěnou vadu zhojit. Žalovaná tak postupovala secundum et intra legem, přičemž nebylo možné po žalované spravedlivě požadovat, aby v zadávacím řízení pokračovala, neboť takový postup by vzhledem k nemožnosti vyhovět zásadě transparentnosti byl neúčelný a nehospodárný jak pro žalovanou, tak pro všechny ostatní účastníky zadávacího řízení včetně žalobkyně. Za situace, kdy došlo ke zrušení předmětného zadávacího řízení ze strany žalované zcela v souladu se zákonem, tak absentuje jeden ze základních předpokladů vzniku odpovědnosti za škodu, a sice protiprávní jednání škůdce. Nadto by žalobkyně náklady na svou účast v zadávacím řízení vynaložila i tak.
3. Provedeným dokazováním a ze skutečností mezi účastníky nesporných, které vzal soud za svá skutková zjištění, zjistil soud následující skutkový stav věci:
4. Mezi stranami je nesporné, že dne [datum] zahájila žalovaná zadávací řízení na veřejnou zakázku zadávanou v otevřeném nadlimitním řízení, jejímž účelem bylo uzavření rámcové dohody dle § 131 a násl. [anonymizováno] se třemi vybranými dodavateli. Cílem veřejné zakázky bylo zajištění poskytování právních služeb v oblasti práva [anonymizováno], jakož i v oblasti práva zadávání veřejných zakázek. Žalobkyně do zadávacího řízení podala svou nabídku, načež žalovaná rozhodnutím [číslo jednací] ze dne 16. 9 2020 žalovaná rozhodla, že dodavatelem, jehož nabídka byla vybrána v zadávacím řízení na veřejnou zakázku jako ekonomicky nejvýhodnější a s nímž žalovaná uzavře vedle dalších dvou vybraných dodavatelů rámcovou dohodu, bude žalobkyně. Proti výběru dodavatelů, hodnocení a posouzení nabídek veřejné zakázky byly podány námitky třemi stěžovateli. Žalovaná se rozhodla námitkám vyhovět. Z toho důvodu se žalovaná rozhodla ve smyslu § 49 odst. [anonymizována dvě slova] provést nové hodnocení a posouzení doručených nabídek a vypracovat nové podrobné odůvodnění těchto úkonů. O tomto byla žalobkyně vyrozuměna oznámením žalované [číslo jednací] ze dne 4. 11. 2020. Dne [datum] vyrozuměla žalovaná prostřednictvím oznámení o výběru dodavatelů, že jako ekonomicky nejvýhodnější byla opět vybrána mj. nabídka žalobkyně. Dne [datum] bylo žalobkyni doručeno oznámení o zrušení úkonů zadavatele a úkonů hodnotící komise ze dne [datum], kterým byla žalobkyně informována, že žalovaná obdržela dvoje námitky proti výběru dodavatelů a hodnocení a posouzení nabídek v rámci zadávacího řízení, načež se rozhodla námitkám vyhovět. Dne [datum] žalovaná zadávací řízení zrušila s poukazem na § 127 odst. 2 písm. d) [anonymizováno], proti čemuž žalobkyně dne [datum] podala námitky, které žalobkyně rozhodnutím [číslo jednací] ze dne 25. 5. 2021 odmítla.
5. Nabídku žalobkyně do zadávacího řízení zahájeného žalovanou vypracovala její zaměstnankyně Mgr. [jméno] [příjmení], jejíž hrubá mzda byla sjednána při úvazku 40 hod./týdně částkou 28 000 Kč (pracovní smlouva na čl. 55 s dodatkem na čl. 56) a jejíž superhrubá mzda v únoru 2020 činila 37 464 Kč (výplatní páska na čl. 57). Tato zaměstnankyně na vypracování nabídky strávila v únoru 2020 celkem 23 hodin práce (přehled na čl. 58). Mzda za únor 2020 byla této zaměstnankyni vyplacena (výpisy z účtů na čl. 61 a 63).
6. Jak se podává ze zadávací dokumentace na čl. 109, podmínkou pro účast v zadávacím řízení bylo mj. vypracování dvou vzorových právních dokumentů. Vzorový právní dokument [číslo] vypracoval subdodavatel žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokát, přičemž zpracování tohoto dokumentu mu v průběhu února 2020 zabralo 26 hodin práce (přehled na čl. 74), za kterou Mgr. [příjmení] náležela odměna 800 Kč/hod (smlouva o spolupráci na čl. 71 s dodatkem na čl. 73), k jejíž úhradě vystavil Mgr. [příjmení] dne [datum] fakturu (faktura na čl. 75), která byla Mgr. [příjmení] proplacena (potvrzení čl. 76 s výpisem na čl. 77). Vzorový právní dokument [číslo] vypracoval subdodavatel žalobkyně [příjmení] [jméno] [jméno], advokát, přičemž zpracování tohoto dokumentu mu v průběhu února 2020 zabralo 24 hodin práce (přehled na čl. 67), za kterou Mgr. [jméno] náležela odměna 800 Kč/hod (smlouva o spolupráci na čl. 64 s dodatkem na čl. 66), k jejíž úhradě vystavil Mgr. [jméno] dne [datum] fakturu (faktura na čl. 68), která byla Mgr. [jméno] proplacena (potvrzení čl. 69 s výpisem na čl. 70).
7. Žalobkyně vyzvala žalovanou k náhradě škody před podáním žaloby do 10 dnů od doručení výzvy (předžalobní výzva), která byla žalované doručena dne [datum] (doručenka datové zprávy).
8. Žalovaná v minulosti uzavřela rámcovou dohodu o poskytování právních služeb v oblasti [anonymizováno] s advokátní kanceláří [příjmení] a partneři, advokátní kancelář, s.r.o. při ceně 750 Kč bez DPH/hod poskytování právních služeb na základě jednotlivých objednávek (výpis z registru smluv na čl. 24, rámcová dohoda na čl. 26), na základě které žalovaná učinila mj. objednávku na 400 hodin právních služeb (objednávka na čl. 35), na dalších 400 hodin právních služeb (výpis z registru smluv na čl. 36, objednávka na čl. 38), 300 hodin právních služeb (objednávka čl. 91), 280 hodin právní služeb (objednávka čl. 93), 436 hodin právních služeb (objednávka čl. 95), 143 hodin právních služeb (objednávka čl. 97), 90 hodin právních služeb (objednávka čl. 99) a 26 hodin právních služeb (objednávka čl. 101).
9. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil skutečnosti pro právní posouzení a rozhodnutí ve věci podstatné.
10. Soud zamítl návrhy na provedení důkazu písemnou zprávou o ohodnocení nabídek ze dne [datum], rozhodnutím o námitkách advokátní kanceláře [příjmení] a [anonymizováno], vyjádřením k žádosti o stanovení způsobu mimořádně nízké nabídkové ceny, rozhodnutím o zrušení úkonu zadavatele a úkonu hodnotící komise ze dne [datum], písemnou zprávou o hodnocení nabídek ze dne [datum], rozhodnutím o námitkách advokátní kanceláře [příjmení] a [anonymizováno], oznámením o zrušení úkonů zadavatele a úkonů hodnotící komise ze dne [datum], rozhodnutím o zrušení zadávacího řízení s vysvětleními [číslo] až 3, zadávacími podmínkami, námitkami žalobkyně proti zrušení zadávacího řízení a rozhodnutím o námitkách žalobkyně proti zrušení zadávacího řízení, a to z důvodu, že shora popsané rozhodné skutečnosti, které jsou mezi účastníky nesporné, jakož i ty, které byly zjištěny provedeným dokazováním, jsou pro právní posouzení a rozhodnutí ve věci dostačující a úplné, a provádění dalšího dokazování by tak bylo nadbytečné.
11. Soud řízení podle § 96 odst. 1, 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“) zastavil z důvodu částečného zpětvzetí žaloby žalobkyní co do částky 5 000 Kč s příslušenstvím představující nárok na náhradu škody v podobě nákladů vynaložených žalobkyní na zpracování námitek proti zrušení zadávacího řízení (výrok I.).
12. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen„ o. z.“) a dle [anonymizováno] následovně:
13. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.
14. Podle § 2951 odst. 1 o. z. se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.
15. Podle § 2952 o. z. se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.
16. V posuzované věci není sporu o tom, že žalovaná konala zadávací řízení na veřejnou zakázku, jak je popsáno shora, kterého se účastnila žalobkyně, která v zadávacím řízení na uzavření rámcové smlouvy uspěla, načež žalovaná zadávací řízení zrušila s odkazem na § 127 odst. 2 písm. d) [anonymizováno], podle kterého zadavatel může zrušit zadávací řízení, pokud v průběhu zadávacího řízení se vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv, a to z důvodu, že žalovanou měla být v průběhu zadávacího řízení vlivem vadného nastavení hodnocení nabídek porušena jedna ze základních zásad [anonymizováno], a sice zásada transparentnosti dle § 6 odst. 1 ZZVZ, podle kterého zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti. 17. [jméno] skutečnost, že [anonymizováno] dává zadavateli možnost zadávací řízení podle § 127 odst. 2 písm. d) zrušit neznamená, že zrušením zadávacího řízení dle citovaného ustanovení – byť po právu – nemůže na straně zadavatele založit povinnost k náhradě škody účastníku zadávacího řízení, neboť pokud uchazeč podal do veřejné soutěže nabídku, jež splnila předpoklady zadávacího řízení a byla úplná, a poté bylo zadávací řízení předčasně zrušeno v důsledku pochybení zadavatele při zpracování zadávací dokumentace, staly se náklady uchazeče vynaložené na účast ve veřejné soutěži zbytečně vynaloženými, a představují tak jeho skutečnou škodu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 7. 2016, sp. zn. 25 Cdo 1409/2015).
18. Jak uvedl Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 26. 1. 2023, zrušení zadávacího řízení dle § 127 odst. 2 písm. d) [anonymizováno] je prostředkem ultima ratio, § 127 odst. 2 písm. d) jehož užití je namístě v případech, kdy nepostačuje žádný z mírnějších postupů v rámci autoremedury. Jakékoli zrušení zadávacího řízení musí být proto i nadále vykládáno restriktivně, aby bylo zamezeno svévoli zadavatele, která by mohla vyústit k zadávání veřejné zakázky tzv. na zkoušku. Vodítkem pro určení, kdy porušení zákona ze strany zadavatele dosáhne intenzity dostačující ke zrušení zadávacího řízení, je možnost uložení nápravného opatření Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže.
19. S přihlédnutím ke shora uvedenému lze za zjištěného skutkového stavu dospět ke dvěma závěrům. Pakliže žalovaná v řízení skutečně porušila zásadu transparentnosti – čímž odůvodňuje své rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení – a to tak, že by takový postup žalované v zadávacím řízení odůvodňoval využití § 127 odst. 2 písm. d) [anonymizováno], nepochybně by žalovaná v takovém případě porušila jí zákonem stanovenou povinnost dle § 6 odst. [anonymizována dvě slova], čímž by naplnila první z předpokladů ke vzniku její povinnosti k náhradě škody žalobkyni v podobě porušení zákonné povinnosti. Pokud by však intenzita pochybení žalované v rámci zadávacího řízení neodůvodňovala zrušení zadávacího řízení dle § 127 odst. 2 písm. d) [anonymizováno], museli bychom nutně dospět k závěru, že v takovém případě by žalovaná porušila zákon, pokud zadávací řízení dle citovaného ustanovení přesto zrušila, ač pro to nebyly dány podmínky, tedy i v takovém případě by byl první z předpokladů ke vzniku její povinnosti k náhradě škody žalobkyni naplněn.
20. Zjištěný skutkový stav tak při jeho právním posouzení nepřipouští jiný závěr než ten, že se žalovaná v rámci zadávacího řízení tím či oním způsobem dopustila porušení zákona – buď porušením zásady transparentnosti při nastavení kritérií hodnocení nabídek v zadávací dokumentaci, nebo při zrušení zadávacího řízení dle § 127 odst. 2 písm. d) [anonymizováno], ač pro to nebyly splněny podmínky. Je přitom nerozhodné, kterého porušení zákona se z těchto dvou konkrétně uvedených dopustila, neboť kterékoliv z nich by naplňovalo první z podmínek pro vznik povinnosti k náhradě škody v podobě porušení zákonem stanovené povinnosti, pročež se soud dále blíže nezabýval otázkou, zda skutečně byly v zadávacím řízení dány podmínky pro postup žalované dle § 127 odst. 2 písm. d) [anonymizováno].
21. Druhý předpoklad vzniku povinnosti žalované k náhradě škody v podobě jejího zavinění tohoto porušení je pak nepochybně dán též, neboť je to žalovaná, kdo buď nezákonně – v rozporu se zásadou transparentnosti – nastavil kritéria hodnocení nabídek, nebo nezákonně zrušil zadávací řízení, pokud pro postup dle § 127 odst. 2 písm. d) [anonymizováno] nebyly splněny podmínky.
22. Též třetí podmínka vzniku povinnosti žalované k náhradě škody je splněna, neboť vzhledem k tomu, že žalobkyně v zadávacím řízení uspěla, lze jí vynaložené náklady na účast v zadávací řízení hodnotit jako náklady vynaložené vlivem následného jednání žalované marně, tudíž jsou tyto náklady skutečnou škodou ve smyslu § 2952 o. z. Tyto náklady sestávají z prokázaných nákladů na zpracování nabídky žalobkyně její zaměstnankyní Mgr. [příjmení], na což žalobkyně vynaložila celkem na superhrubé mzdě této zaměstnankyně 5 382 Kč (23 hodin x (37 464 Kč x 160 hod.)), dále z nákladů na zpracování vzorového právního dokumentu [číslo] subdodavatelem žalobkyně [příjmení] [příjmení], na což žalobkyně vynaložila celkem na smluvní odměně tohoto subdodavatele 20 800 Kč (26 hodin x 800 Kč/hod), a konečně dále z nákladů na zpracování vzorového právního dokumentu [číslo] subdodavatelem žalobkyně [příjmení] [jméno], na což žalobkyně vynaložila celkem na smluvní odměně tohoto subdodavatele 19 200 Kč (24 hodin x 800 Kč/hod). Pokud žalovaná uvedla, že by tyto náklady v souvislosti s účastí žalobkyně v zadávacím řízení vznikly vždy, je podstatné, že žalobkyně v zadávacím řízení uspěla (srov. již shora citovaný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 7. 2016, sp. zn. 25 Cdo 1409/2015).
23. Ač bylo předpokládaným výsledkem zadávacího řízení uzavření toliko rámcové dohody, podle které by byly teprve činěny jednotlivé objednávky právních služeb, lze dle názoru soudu s ohledem na předcházející objem právních služeb v oblasti [anonymizováno] objednaných žalovanou v rozsahu stovek hodin očekávat, že by žalobkyně následně – nebýt zrušení zadávacího řízení – dosáhla zisku ve výši minimálně žalobou požadovaných 5 000 Kč, tudíž i její nárok na náhradu ušlého zisku (§ 2952 o. z.) v této výši se jeví po právu.
24. Soud tak pod výrokem ad II. žalobě v rozsahu 50 382 Kč vyhověl, a to včetně úroku z prodlení (§ 1968 o. z.) v zákonné výši (§ 1970 o. z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) počítaného ode dne následujícího po uplynutí desetidenní lhůty k plnění stanovené předžalobní výzvou a minimální výše nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč (§ 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).
25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud pod výrokem ad III. podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení v částce 35 511,89 Kč, přičemž tato částka představuje 81,94 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 90,97 % a úspěchu žalované v rozsahu 9,03 %, který ve smyslu § 146 odst. 2 o. s. ř. odpovídá té části žalobního nároku, o který žalobkyně vzala žalobu zpět, čímž zavinila zastavení řízení co do 5 000 Kč, a byla by tak povinna nahradit žalované náklady řízení vedeného ohledně této části žaloby). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 216 Kč a nákladů zastoupení advokátem, které tvoří odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ AT”) z tarifní hodnoty ve výši 55 382 Kč sestávající z částky 3 340 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) AT, z částky 3 340 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) AT, z částky 3 340 Kč za žalobu dle § 11 odst. 1 písm. d) AT, z částky 3 340 Kč za repliku k vyjádření žalované dle § 11 odst. 1 písm. d) AT, z částky 3 340 Kč za vyjádření ve věci samé z [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) AT a z částky 2 x 3 340 Kč za účast na dvou jednáních soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) AT, a to včetně celkem sedmi paušálních náhrad hotových výdajů á 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT v celkové výši 2 100 Kč. Dále náklady žalobkyně tvoří náhrada za dvě cesty advokáta žalobkyně z jejího sídla na dvě jednání soudu a zpět v celkové výši 8 505,86 Kč, a to za cestu na jednání soudu dne [datum] náhrada za 424 ujetých km ve výši 3 252,93 Kč (při průměrné spotřebě 6,0 l [číslo] km a sazbách 41,20 Kč za litr paliva a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb.) a náhrada za ztrátu času (§ 14 odst. 1 AT) v trvání 10 x 30 minut ve výši 1 000 Kč, a za cestu na jednání soudu [datum] náhrada za 424 ujetých km ve výši 3 252,93 Kč (při průměrné spotřebě 6,0 l [číslo] km a sazbách 41,20 Kč za litr paliva a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb.) a náhrada za ztrátu času (§ 14 odst. 1 AT) v trvání 10 x 30 minut ve výši 1 000 Kč. Konečně činí náklady žalobkyně náhrada daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % z nákladů zastoupení 33 985,86 Kč ve výši 7 137,03 Kč.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.