18 C 308/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Moravcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 59 594,18 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 59 594,18 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 273,39 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 852,44 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 55 399,28 Kč od 6. 8. 2022 do zaplacení, s úrokem ve výši 11,5 % ročně z částky 55 399,28 Kč od 6. 8. 2022 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 694,9 Kč od 10. 2. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 16 178 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 59 594,18 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že účastníci uzavřeli dne 17. 8. 2016 smlouvu o úvěru k účtu [číslo] [bankovní účet], jejíž součástí byly rovněž všeobecné obchodní podmínky a úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 300 000 Kč, který čerpal bezhotovostně a zavázal se jej splatit v měsíčních splátkách splatných vždy do 16. dne v měsíci. Byla sjednána roční úroková sazba ve výši 11,5 %. Žalovaný úvěr čerpal, avšak řádně a včas jej nesplácel. Žalobkyně proto odstoupila od smlouvy a dlužnou částku zesplatnila. Ke dni vyhotovení posledního historického výpisu ke smlouvě eviduje žalobkyně dlužnou částku 66 025,11 Kč, která se skládá z jistiny ve výši 55 399,28 Kč, poplatků ve výši 3 500 Kč, kapitalizovaného obchodního úroku ve výši 4 852,44 Kč a pokuty z prodlení ve výši 2 273,39 Kč. Mezi účastníky byla dále dne 22. 5. 2013 uzavřena smlouva o zřízení a vedení běžného účtu, na základě které byl žalovanému zřízen účet č. [bankovní účet] Součástí smlouvy byly rovněž všeobecné obchodní podmínky. Právem žalobkyně bylo smlouvu o vedení účtu kdykoli vypovědět. Na účtu žalovaného vznikl nepovolený debet. Žalobkyně informovala žalovaného o záporném zůstatku (nepovoleném debetu) na jeho účtu, který je nutno uhradit, což však žalovaný neučinil, pročež žalobkyně smlouvu ukončila ke dni 9. 2. 2022, o čemž žalovaného informovala. Dluh činil 694,90 Kč a pohledávka byla převedena na vnitřní účet pohledávek z nepovoleného debetu číslo [bankovní účet] Vedle uvedené částky žádá žalobkyně úrok z prodlení ode dne následujícího zrušení účtu. Žalovaný ničeho neuhradil, ačkoli byl vyzván předžalobními upomínkami.

2. Žalovaný zůstal nečinný a k podané žalobě se žádným způsobem nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř.), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o úvěru ze dne 17. 8. 2016 soud zjistil, že účastníci řízení uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 300 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit v 72 měsíčních splátkách, splatných vždy do 16. dne v měsíci, ve výši 5 845 Kč, přičemž celková splatná částka činila 417 681 Kč. Ve smlouvě byl sjednán úrok ve výši 11,5 % ročně. Ze standardní evropské informace o spotřebitelském úvěru ze dne 17. 8. 2016 vyplývají skutečnosti odpovídající uzavřené smlouvě o úvěru, tj. výše úvěru 300 000 Kč je splatná v 72 měsíčních splátkách s celkovou splatnou částkou 417 681 Kč, výše úroku činí 11,5 % ročně a také poplatek za 1. upomínku ve výši 250 Kč a za 2. a další upomínky ve výši 500 Kč, což rovněž odpovídá sazebníku poplatků. Z interního účetního dokladu ze dne 17. 8. 2016 bylo zjištěno, že došlo k čerpání úvěru žalovaným. Z upomínky ze dne 20. 1. 2022, vyplývá, že žalovaný z důvodu prodlení s úhradou splátek byl vyzván k zaplacení dlužné částky ve výši 18 368,92 Kč do 5 pracovních dnů ode dne odeslání upomínky. Z všeobecných obchodních podmínek vyplývá, že podle čl. 10 je banka oprávněna odstoupit od úvěrové smlouvy, pokud klient závažně poruší smluvní povinnosti, přičemž smlouva zaniká dnem doručení oznámení klientovi o zániku smlouvu, příp. v pozdější stanovené lhůtě. Z úvěrových podmínek pro fyzické osoby nepodnikatele pak se podává, že banka je oprávněna požadovat úroky z prodlení v případě prodlení (čl. 7), porušením smlouvy je mj. prodlení s úhradou jakéhokoli peněžitého dluhu vzniklého na základě smlouvy (čl. 8 písm. a)), přičemž banka je oprávněna odstoupit od smlouvy v případě jejího porušení a požadovat okamžité splacení úvěru (čl. 9 písm. a) a f)). Historický výpis úvěru ze dne 5. 8. 2022 obsahuje jednotlivé transakce, přičemž z něj vyplývá, že k uvedenému dni je zůstatek úvěru ve výši 55 399,28 Kč (jistina), splatný úrok ve výši 4 852,44 Kč, pokuta z prodlení ve výši 2 273,39 Kč a úvěrové poplatky ve výši 3 500 Kč. Účastníci dále uzavřeli dne 22. 5. 2013 smlouvu o zřízení a vedení balíčku MůjÚčet, na základě které žalobkyně zřídila žalovanému běžný účet č. [bankovní účet]. Podle čl. 10 odst. [číslo] všeobecných obchodních podmínek měla žalobkyně právo odstoupit od smlouvy v případě, že žalovaný závažným způsobem poruší své smluvní povinnosti (smlouva o zřízení a vedení balíčku [anonymizováno] ze dne 22. 5. 2013, všeobecné obchodní podmínky). Jelikož žalovaný porušil povinnost udržovat na účtu dostatek prostředků ke krytí předpokládaných plateb, odstoupila žalobkyně od smlouvy (historický výpis účtu ze dne 5. 8. 2022, odstoupení od smlouvy ze dne 19. 1. 2022). Dopisem ze dne 9. 2. 2022 žalobkyně oznámila žalovanému, že jeho účet byl ke dni 9. 2. 2022 zrušen s debetním zůstatkem 694,90 Kč a pohledávka byla převedena na vnitřní účet pohledávek z nepovoleného debetu číslo [bankovní účet] (oznámení ze dne 9. 2. 2022). Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužných částek ze shora uvedených smluv s upozorněním na možnost soudního vymáhání nároku (předžalobní upomínky ze dne 15. 8. 2022, včetně podacího archu). Žalovaným nebylo tvrzeno, tím méně prokázáno, že pohledávku byť z části zaplatil.

5. S ohledem na provedené dokazování má soud za zjištěný skutkový stav, tak je podrobněji popsán shora. Jelikož jsou jednotlivé skutečnosti zjištěné soudem z provedených důkazů ve vzájemném souladu a neodporují si, odkazuje soud ohledně závěrů o skutkovém stavu věci na shora uvedené skutečnosti zjištěné z jednotlivých důkazů.

6. Ad smlouva o úvěru ze dne 17. 8. 2016: Podle § 1723 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.) závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá. Podle § 1725 o. z. je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2398 odst. 1 o. z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené [anonymizována tři slova] pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

7. Ad smlouva o zřízení a vedení balíčku MůjÚčet ze dne 22. 5. 2013: V souladu s § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, soud aplikoval právní předpisy účinné do 31. 12. 2013. Podle § 708 odst. 1 a 2 obch. zák. smlouvou o běžném účtu se zavazuje banka zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, přijímat na zřízený účet peněžní prostředky, vyplácet z něj peněžní prostředky nebo z něj či na něj provádět jiné platební transakce. Smlouva o běžném účtu vyžaduje písemnou formu. Podle § 365 obch. zák. dlužník je v prodlení, jestliže nesplní řádně a včas svůj závazek, a to až do doby poskytnutí řádného plnění nebo do doby, kdy závazek zanikne jiným způsobem. Dlužník však není v prodlení, pokud nemůže plnit svůj závazek v důsledku prodlení věřitele. Podle § 369 odst. 1 obch. zák. je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.

8. Soud posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud uzavřel, že dne 17. 8. 2016 byla podle § 2395 o. z. platně uzavřena úvěrové smlouva, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 300 000 Kč. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný předmětný úvěr čerpal a byl tak povinen podle smluvních podmínek jej splatit v 72 měsíčních splátkách po 5 845 Kč, splatných vždy do 16. dne v měsíci. Žalovaný přitom celkovou splatnou částku ve výši 417 681 Kč nesplatil, jak vyplývá z transakční historie. Ničeho dalšího již neuhradil, a proto žalobkyně v souladu s obchodními, resp. úvěrovými podmínkami poskytnutý úvěr zesplatnila. Vznikl jí tak nárok na úhradu dlužné jistiny, sjednaného úroku, úroku z prodlení, a to jak kapitalizované výši do dne vyčíslení (5. 8. 2022), tak ode dne následujícího (6. 8. 2022) do zaplacení. Požadovaný nárok žalobkyně přitom je v souladu s ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen ZoSÚ). Soud totiž neshledal, že by požadované nároky odporovaly přechodným ustanovením tohoto zákona (zejména ustanovení § 168 ZoSÚ). Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný úvěr včetně všech souvisejících plateb a poplatků, které byly mezi účastníky řízení sjednány, neuhradil ani po výzvě k plnění, je povinen uhradit žalobkyni požadovanou částku, a to včetně příslušenství, představované obchodním úrokem a zákonným úrokem z prodlení, neboť se řádným a včasným nehrazením splátek dostal do prodlení. Žalobkyně pak požadované úroky částečně kapitalizovala a od data 5. 8. 2022 je požaduje do zaplacení. Žalobkyně a žalovaný dále uzavřeli dne 22. 5. 2013 smlouvu o běžném účtu podle § 708 a násl. obch. zák., na základě které žalobkyně zřídila a vedla žalovanému běžný účet. Jelikož se žalovaný na účtu dostal do nepovoleného debetu, porušil smluvní podmínky a žalobkyně od smlouvy odstoupila. Žalovaný je tedy povinen žalobkyni zaplatit rovněž částku 694,90 Kč představují záporný zůstatek na běžném účtu spolu se zákonným úrokem z prodlení. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 16 178 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 384 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 59 594,18 Kč sestávající z částky 3 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11 400 Kč ve výši 2 394 Kč.

10. O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.