18 C 4/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Moravcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovaným: 1. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované 2. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného zastoupen obecnou zmocněnkyní příjmení jméno příjmení , datum narození ulice a číslo , PSČ obec a číslo o vyklizení bytu

I. Žalovaní jsou povinni vyklidit a předat žalobkyni byt [číslo] o velikosti 3+1, umístěný v 5. nadzemním podlaží domu [adresa], k. ú. [část obce], na adrese [ulice] č. or. [číslo], a to do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný jsou povinni zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 6 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu se žalobkyně domáhala proti žalovaným vyklizení bytu [číslo] o velikosti 3+1, umístěného v 5. nadzemním podlaží domu na adrese [adresa žalovaného a žalované], jenž je jako stavba součástí pozemku [číslo], vše zapsáno na [list vlastnictví], k. ú. [část obce], obec Praha, u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha, který se nachází ve vlastnictví Hlavního města Prahy a jehož správa je svěřena žalobkyni. Žalovaní byt užívali na základě nájemní smlouvy ze dne [datum], avšak vzhledem tomu, že dlouhodobě neplnili svou povinnost hradit nájemné, byl jim nájem vypovězen. Výpovědní doba uplynula 1. 5. 2021, avšak žalovaný byt žalobkyni po skončení nájmu nepředali, ač je k tomu žalobkyně vyzývala. Byť druhý žalovaný byt neužívá, je tato skutečnost s ohledem na povahu společného nájmu manželů nerozhodná a musí být žalován společně s prvou žalovanou. Žalovaná opětovně žádala o přidělení bytu, ale to bylo zamítnuto.

2. Prvá žalovaná uvedla, že je skutečností, že byt nadále užívá i se čtyřmi zletilými i nezletilými dětmi účastníků. Výpověď z nájmu jí byla doručena. Dluh na nájemném vznikl v roce 2020, kdy přišla o část příjmů a zůstal jí příjem toliko z výživného a z jejího zaměstnaní u MVČR, kam měla v průběhu roku nastoupit na plný úvazek, což se však nestalo. Kvůli tomuto příjmu však nedosáhla na kompenzační bonus. Nyní se snaží splácet dluh na nájemném podle splátkového kalendáře. Žádala opětovně o přidělení bytu.

3. Druhý žalovaný uvedl, že nájem bytu skončil uplynutím výpovědní doby 1. 5. 2021, a tím skončil i společný nájem bytu manžely. Byt nadále užívá prvá žalovaná spolu se zletilými a nezletilými dětmi žalovaných, žalovaný byt neužívá od 13. 1. 2017, kdy mu prvá žalovaná zamezila do bytu přístup. Trvalý pobyt má od 20. 7. 2020 na jiné adrese, bydlí v nájmu na adrese [adresa žalovaného], což je žalobkyni známo nejméně od března 2020, kdy s ním řešila dluh na nájemném. Žalobkyni jsou uvedené skutečnosti známy též z její činnosti, neboť byla účastníkem opatrovnického řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. [spisová značka]. Manželství žalovaných bylo rozvedeno dne 5. 8. 2021. Žalovaný proto namítl nedostatek své pasivní věcné legitimace, neboť z popsaných důvodů nemůže byt předat ani vyklidit. Má zájem na tom, aby byl nájem zachován s přihlédnutím k zájmu nezletilých dětí účastníků, kteří byt spolu s žalovanou užívají. V případě, že mu bude uložena povinnost byt vyklidit, navrhl, aby ve vztahu k němu bylo o náhradě nákladů řízení rozhodnuto dle § 150 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“) a to s ohledem na to, že sám byt vyklidit nemůže, neb jej neužívá a nemá do něj přístup.

4. Soud provedl důkaz listinami navrženými účastníky, potřeba provedení dalších důkazů v řízení najevo nevyšla a účastníci nevznesli návrhy na doplnění dokazování. 5. [příjmení] bytového domu na adrese [adresa žalovaného a žalované], přičemž svěřenou správu nemovitosti vykonává žalobkyně (prokázáno výpisem z KN na čl. 35). Dne [datum] byla mezi žalobkyní a žalovanými coby manželi uzavřena smlouva, jíž se žalobkyně zavázala přenechat žalovaným k užívání byt [číslo] o velikosti 3+1, umístěný v 5. nadzemním podlaží domu na adrese [adresa žalovaného a žalované] (dále také jen jako„ byt“), a to na dobu neurčitou, za což se žalovaní zavázali hradit nájemné 9 531 Kč měsíčně za byt a 135 Kč za jeho vybavení, a dále hradit platby na služby 2 050 Kč měsíčně. Účastníci se dále mj. zavázali oznámit a doložit žalobkyni případný zánik rodinné domácnosti v bytě (prokázáno nájemní smlouvou). Dopisem ze dne 18. 1. 2021 žalobkyně vypověděla nájemní smlouvu s tříměsíční výpovědní dobou, a to pro nedoplatek na vyúčtování služeb za rok 2019 a nedoplatek na nájemném za březen až srpen 2020, resp. listopad a prosinec 2020. Výpověď byla dána s odkazem na § [číslo] odst. 1 písm. a) a § 2291 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“ nebo „občanský zákoník“) přičemž obsahovala poučení o právu žalovaných vznést proti výpovědi námitky s odkazem § 2286 odst. 2 o. z. a právu navrhnout přezkoumání výpovědi soudem do dvou měsíců od jejího doručení s odkazem na § 2290 o. z. Žalovaní byli zároveň vyzváni, aby byt nejpozději do pěti dní od skončení výpovědní doby vyklidili a protokolárně předali (prokázáno výpovědí na čl. 11). Výpověď byla žalovaným doručena v lednu 2021 (prokázáno dodejkou na čl. 12, nespornými tvrzeními účastníků). Dopisem ze 4. 5. 2021 žalobkyně vyzvala žalované k vyklizení a předání bytu k 14. 5. 2021, a to s ohledem na to, že výpovědní doba uplynula 1. 5. 2021 (prokázáno výzvou na čl. 13, dodejkou na čl. 14). Manželství žalovaných bylo rozvedeno 8. 9. 2021 (prokázáno rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 5. 8. 2021, č. j. [číslo jednací]). Mezi účastníky je nesporné, že žalovaná byt nadále užívá spolu se čtyřmi zletilými i nezletilými dětmi účastníků. Dále je nesporné, že žalovaný v bytě nebydlí již od doby před dáním výpovědi stran žalobkyně.

6. Z vyjádření bytové komise na čl. 56 a výpisu e-mailové komunikace na čl. 57 - 62 soud nezjistil žádné skutečnosti rozhodné pro posouzení a rozhodnutí věci.

7. Z provedeného dokazování plyne skutkový závěr, že mezi účastníky byla uzavřena dohoda, jíž byl stran žalobkyně žalovaným coby manželům přenechán k užívání na dobu neurčitou byt, za což se žalovaní zavázali platit nájemné. Následně byl nájem pro neplacení nájemného vypovězen, i po uplynutí výpovědní doby žalovaná užívá byt spolu se zletilými i nezletilými dětmi účastníků. Žalovaný byt již od doby před skončením nájmu výpovědí neužívá, přičemž v září 2021 došlo k rozvodu manželství žalovaných.

8. Soud věc právně posoudil podle občanského zákoníku.

9. Podle § 2201 o. z. se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

10. Podle § 2270 o. z. uzavře-li nájemní smlouvu s pronajímatelem více osob, stanou se společnými nájemci bytu; společným nájemcem bytu se stane i osoba, která se souhlasem stran přistoupí ke smlouvě (odst. 1). Co platí o nájemci, platí obdobně o společných nájemcích, není-li dále stanoveno jinak (odst. 2).

11. Podle § 746 o. z. mají-li manželé k domu nebo bytu společné nájemní právo, jsou zavázáni a oprávněni společně a nerozdílně.

12. Podle § 2288 odst. o. z. může pronajímatel vypovědět nájem na dobu určitou nebo neurčitou v tříměsíční výpovědní době a) poruší-li nájemce hrubě svou povinnost vyplývající z nájmu, b) je-li nájemce odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný na pronajímateli nebo členu jeho domácnosti nebo na osobě, která bydlí v domě, kde je nájemcův byt, nebo proti cizímu majetku, který se v tomto domě nachází, c) má-li být byt vyklizen, protože je z důvodu veřejného zájmu potřebné s bytem nebo domem, ve kterém se byt nachází, naložit tak, že byt nebude možné vůbec užívat, nebo d) je-li tu jiný obdobně závažný důvod pro vypovězení nájmu.

13. Podle § 2291 o. z. poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu (odst. 1). Nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem, zejména nezaplatil-li nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců, poškozuje-li byt nebo dům závažným nebo nenapravitelným způsobem, způsobuje-li jinak závažné škody nebo obtíže pronajímateli nebo osobám, které v domě bydlí nebo užívá-li neoprávněně byt jiným způsobem nebo k jinému účelu, než bylo ujednáno (odst. 2). Neuvede-li pronajímatel ve výpovědi, v čem spatřuje zvlášť závažné porušení nájemcovy povinnosti, nebo nevyzve-li před doručením výpovědi nájemce, aby v přiměřené době odstranil své závadné chování, popřípadě odstranil protiprávní stav, k výpovědi se nepřihlíží (odst. 3).

14. Podle § 2286 o. z. vyžaduje výpověď nájmu písemnou formu a musí dojít druhé straně. Výpovědní doba běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co výpověď došla druhé straně (odst. 1). Vypoví-li nájem pronajímatel, poučí nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, jinak je výpověď neplatná (odst. 2).

15. Podle § 2292 o. z. nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned.

16. Právní poměr mezi žalobkyní a žalovanými soud posoudil jako nájemní smlouvu ve smyslu § 2201 o. z., a to konkrétně o nájmu bytu (§ 2235 o. z. a násl.) neboť se smlouvou uzavřenou dne 30. 3. 2016 žalobkyně zavázala coby pronajímatelka poskytnout žalovaným coby společným nájemcům (§ 2270 o. z.) shora specifikovaný byt (§ 2236 odst. 1 o. z.) Smlouva byla uzavřena v písemné formě (§ 2237 o. z.), nájemné bylo ujednáno pevnou částkou (§ 2246 odst. 1 o. z.). Vzhledem k tomu, že žalovaným vznikl dluh na nájemném, vypověděla žalobkyně nájemní smlouvou s tříměsíční výpovědní dobou, a to s poukazem na § 2288 písm. a) i § 2291 o. z. Výpověď měla veškeré náležitosti, jak jsou stanoveny v § 2286 i § 2291 odst. 3 o. z. a byla žalovaným doručena v lednu 2021, tudíž tříměsíční výpovědní doba začala plynout 1. 2. 2021 a uplynula 1. 5. 2021. Žalovaní však nesplnili svou povinnost podle § 2292 o. z. a byt žalobkyni coby pronajímatelce neodevzdali, což žádný z žalovaných ani nesporoval.

17. K námitce žalovaného ohledně nedostatku jeho pasivní věcné legitimace s poukazem na to, že v bytě fakticky nebydlí od ledna 2017, o čemž není mezi účastníky sporu, a s poukazem na to, že došlo k rozvodu manželství s žalovanou, není případná. V posuzované věci se jedná o nájemní smlouvu, kdy na straně nájemců stojí manželé, kteří jsou z ní zavázáni a oprávněni společně a nerozdílně (§ 746 o. z.), tudíž i po skončení nájmu výpovědí je společně a nerozdílně stíhá povinnost byt vyklidit a předat pronajímateli podle § 2292 o. z., na čemž nic nemění situace, kdy po skončení nájmu výpovědí došlo k rozvodu manželství. Nevýznamná je z tohoto důvodu skutečnost, že žalovaný již od ledna 2017 v bytě nebydlí, neboť opuštěním rodinné domácnosti nedošlo k zániku společného nájmu bytu manželi. Jeho poukaz na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 6. 2008, sp. zn. [spisová značka], je nepřiléhavý, a to s ohledem na skutečnost, že jím byla řešena skutkově odlišná situace, kdy společný nájem manželů ani nevznikl. Naopak jak plyne např. z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 1. 2013, sp. zn. [spisová značka], mají manželé v řízení vyklizení bytu po zániku společného nájmu postavení nerozlučných společníků. Proto ve věci není dána pochybnost o pasivní věcné legitimaci žalovaného.

18. Vzhledem k tomu, že žalovaní po skončení nájmu bytu výpovědí nesplnili povinnost, která jim plynula z § 2292 o. z., což ani nebylo mezi účastníky sporné, soud žalobě jako zcela důvodné vyhověl. Namísto obecné 15 denní pariční lhůty však v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. přistoupil ke stanovení pariční lhůty v délce tří měsíců, a to s ohledem na skutečnost, že byt spolu s žalovanou užívají čtyři zletilé i nezletilé děti žalovaných. Takto prodloužená pariční lhůta se pak jeví jako postačující pro to, aby žalovaní, resp. žalovaná se svými dětmi nalezla vhodné řešení bytové situace, aniž by to mělo negativní dopad do sféry dětí žalovaných.

19. O nákladech řízení mezi účastníky soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a právo na jejich náhradu přiznal procesně zcela úspěšné žalobkyni. Náhrada nákladů se sestává ze zaplaceného soudního poplatku za žalobu ve výši 5 000 Kč a náhrady nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., podle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží podle § 2 odst. 3 částka á 300 Kč za každý ze čtyř úkonů podle § 1 odst. 3 vyhlášky, a to za žalobu, předžalobní výzvu, přípravu účasti na jednání a za účast na jednání soudu. Celková výše nákladů žalobkyně tak dosahuje částky 6 200 Kč. Žalovaný navrhoval, aby ve vztahu k němu bylo o nákladech rozhodnuto podle § 150 o. s. ř., avšak soud neshledal na jeho straně okolnosti hodné zvláštního zřetele nezbytné pro aplikaci daného ustanovení. Byl to žalovaný, kdo byt opustil již před skončením nájmu, přičemž si ve smyslu zásady„ ignorantia legis non excusat“ („ neznalost zákona neomlouvá“) musel být vědom povinnost plynoucí mu při skončení nájmu z § 2292 o. z. Skutečnost, že byt již fakticky neužívá, však nijak ve vztahu k tomu, že nájem byl uzavřen jako společný nájem manželů, neřešil (např. iniciací jednání o změně nájemní smlouvy). Okolnosti, proč opustil rodinnou domácnost, jsou pak čistě věcí poměru mezi žalovanými, který se žalobkyně coby pronajímatelky nijak nedotýká. Z tohoto důvodu je soud názoru, že by měl být žalovaný zavázán k náhradě nákladů řízení žalobkyni společně se žalovanou.