18 C 54/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Moravcem ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Anonymizováno Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 o zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení

I. Žaloba na zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 15. 11. 2022 do zaplacení se zamítá.

II. Žalobce je povinen uhradit žalované náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu se žalobce domáhá proti žalované poskytnutí peněžitého zadostiučinění ve výši , částka, s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení. Tato částka představuje nemajetkovou újmu způsobenou žalobci průtahy v řízení vedeném Krajským soudem v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, , o jeho žalobě proti rozhodnutí Ministerstva , Anonymizováno, ze dne 19. 12. 2019, č. j. , Anonymizováno, (dále jen „posuzované řízení“). V posuzovaném řízení se jednalo o soudní přezkum rozhodnutí správního orgánu o žádosti žalobce o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“). Žalobce se jako žadatel ve správním řízení domáhal zpřístupnění informací vč. fotodokumentace o výjezdu hlídky , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, dne 9. 11. 2019 do areálu pily v , adresa, v obci , adresa, a také zpřístupnění záznamů o volání na linku , Anonymizováno, týkající se dění v tomto areálu uvedeného dne. Žalobce v žalobě podrobně popisuje letitý boj jeho rodiny, jež vlastní a rekreačně užívá chalupu v obci , adresa, , proti provozu dřevozpracujícího závodu (pily) nacházející se v jejím bezprostředním sousedství. Žalobce v žalobě zdůrazňuje, že pila při svém provozu produkuje značný hluk a v užívání chalupy, k níž rodina žalobce citově velmi přilnula, je významně omezuje. Žalobce popisuje různá správní řízení, jež se ohledně rekolaudace areálu pily v místě vedou, přičemž z žaloby je patrné, že v nich on a jeho rodina aktivně vystupuje, činí právní kroky a usiluje o povolení provozu pily za výrazně omezených podmínek. Jedním z mnoha takových řízení je i předmětné řízení o přístupu k informacím o výjezdu policie ze dne 9. 11. 2019, jehož přezkumu se žalobce domáhal soudní cestou v posuzovaném řízení. Žalobce má za to, že délka posuzovaného řízení byla nepřiměřená, neboť správní žalobu podal dne 19. 12. 2019, rozsudek ve věci byl vydán až dne 11. 7. 2022, a soudní řízení tak trvalo dva roky a sedm měsíců. Nepřiměřenou délkou řízení bylo dle žalobce porušeno jeho právo na spravedlivý proces, narušila se jeho důvěra v právní stát a celkově v něm řízení vyvolalo frustrující a úzkostné pocity. V rámci předběžného uplatnění nároku žalovaná sice konstatovala, že k porušení jeho práva došlo a omluvila se za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce řízení, avšak peněžitou satisfakci mu neposkytla. Žalobce nepovažuje samotné konstatování porušení práva a omluvu za způsobilé odčinit jemu způsobenou nemajetkovou újmu. Domáhá se proto žalobou rovněž přiznání peněžitého zadostiučinění, jež vyčíslil právě shora uvedenou částkou.

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Odkázala na závěry předběžného projednání nároku žalobce uvedené ve vyrozumění ze dne 17. 4. 2023, č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Z něj vyplývá, že poskytnuté morální zadostiučinění považuje žalovaná za dostačující k nápravě nesprávného úředního postupu, neboť význam posuzovaného řízení pro žalobce byl shledán jako nepatrný. Žalovaná rovněž poukázala na velké množství řízení o přezkumu rozhodnutí podle informačního zákona, které žalobce a jeho rodina u Krajského soudu v , adresa, vede.

3. Soud ve věci vyšel z níže popsaného skutkového stavu:

4. Mezi účastníky není sporu o průběhu řízení u Krajského soudu v , adresa, , sp. zn. , spisová značka, . Soud má proto za prokázané, že žalobce podal dne 19. 12. 2019 žalobu proti rozhodnutí dle § 65 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Usnesením ze dne 2. 1. 2020 č. j. , spisová značka, krajský soud žalobce vyzval k zaplacení soudního poplatku za žalobu, přípisem ze dne 8. 1. 2020 pak krajský soud žalované Ministerstvo , Anonymizováno, vyrozuměl o podané žalobě se současnou výzvou k vyjádření a předložení správního spisu. Přípisem ze dne 7. 2. 2020 krajský soud účastníky řízení poučil o složení senátu, o možnosti podat námitku podjatosti a o tom, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání. Dne , právnická osoba, . 2020 krajský soud rozeslal k vyjádření protistraně repliku žalobce. Dne 14. 2. 2020 krajský soud obdržel správní spis. Dne 11. 7. 2022 byl ve věci vydán rozsudek č. j. , spisová značka, , kterým krajský soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému ministerstvu k dalšímu řízení. V době mezi 14. 2. 2020 do 11. 7. 2022 nebyl ve věci proveden žádný úkon. Soud má v tomto řízení dále za prokázané, že žalobce dne 14. 11. 2022 předběžně uplatnil svůj nárok u žalované, a to nejprve prostřednictvím Ministerstva , Anonymizováno, , které následně jeho žádost postoupilo Ministerstvu , Anonymizováno, . To vyrozuměním ze dne 17. 4. 2023 č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, konstatovalo porušení práva žalobce a téhož dne mu zaslalo omluvu za nepřiměřenou délku posuzovaného soudního řízení.

5. Dále vzal soud za svá skutková zjištění týkající se místních poměrů v obci , adresa, , jmenovitě toho, že matka žalobce zde vlastní chalupu, kterou pravidelně užívá žalobcova širší rodina. Soud neměl důvodu nevěřit tvrzením žalobce v tomto směru, že k uvedenému místu mají členové rodiny silnou citovou vazbu a cítí se být omezováni a obtěžováni hlukem z provozu blízké pily, pročež neprováděl navržené důkazy k jejich prokázání. Taktéž nepovažoval za nezbytné provádět navržené důkazy směřující k prokázání, že probíhají či probíhala správní a soudní řízení ohledně provozu pily v obci , adresa, a dále důkazy o procesní aktivitě žalobce v těchto řízeních. Navržené důkazy jsou pro účely tohoto řízení, v němž jde primárně o posouzení délky soudního řízení, vzniku nemajetkové újmy a způsobu jejího odčinění, nadbytečné.

6. Soud provedl k důkazu listiny navržené účastníky, z nichž nad rámec skutečností mezi účastníky nesporných zjistil následující skutkový stav.

7. Z žádosti žalobce ze dne 13. 11. 2019 soud zjistil, že žalobce uvedeného dne požádal , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Krajské ředitelství , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , (dále jen „prvostupňový správní orgán“) o poskytnutí veškerých záznamů o volání na linku , Anonymizováno, dne 9. 11. 2019 týkajících se činnosti v , Anonymizováno, ulici v obci , adresa, . Dále žádal o poskytnutí veškerých záznamů o výjezdu hlídky na uvedené místo dne 9. 11. 2019 včetně fotodokumentace.

8. Ze sdělení prvostupňového správního orgánu ze dne 26. 11. 2019, č. j. , Anonymizováno, , soud zjistil, že žádosti žalobce o poskytnutí informací bylo částečně vyhověno, a to poskytnutím anonymizovaných výpisů z informačního systému, úředních záznamů a fotodokumentace.

9. Z rozhodnutí ze dne 26. 11. 2019, č. j. , Anonymizováno, , soud zjistil, že prvostupňový správní orgán žádost žalobce z části odmítl, zároveň odepřel poskytnutí videozáznamů z minikamery z místa výjezdu hlídky v čase od 11:41 do 11:48 hod.

10. Z rozhodnutí Ministerstva , Anonymizováno, ze dne 19. 12. 2019, č. j. , Anonymizováno, , soud zjistil, že odvolaní žalobce proti shora uvedenému rozhodnutí prvostupňového orgánu bylo zamítnuto.

11. Ze skutečností mezi účastníky nesporných a provedeného dokazování plyne skutkový závěr, že posuzované řízení o žalobě žalobce proti rozhodnutí správního orgánu probíhalo u Krajského soudu v , adresa, od 19. 12. 2019 do 12. 7. 2022, kdy nabyl právní moci rozsudek č. j. , spisová značka, . Žalobce se v posuzovaném řízení domáhal zrušení rozhodnutí Ministerstva , Anonymizováno, coby odvolacího správního orgánu ohledně jeho žádosti o poskytnutí informací o výjezdu policejní hlídky a záznamů z dispečinku linky , Anonymizováno, o volání ze dne 9. 11. 2019, přičemž tyto informace měly směřovat k dění v areálu pily v , adresa, v obci , adresa, .

12. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

13. Podle § 16 odst. 6 informačního zákona při soudním přezkumu rozhodnutí o odvolání na základě žaloby podle zvláštního právního předpisu soud přezkoumá, zda jsou dány důvody pro odmítnutí žádosti. Nejsou-li žádné důvody pro odmítnutí žádosti, soud zruší rozhodnutí o odvolání a rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti a povinnému subjektu nařídí požadované informace poskytnout ve lhůtě, která nesmí být delší než 15 dní ode dne doručení rozsudku povinnému subjektu.

14. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, č. , Anonymizováno, /1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), (dále jen „ZOdpŠk“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

15. Podle § 13 ZOdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě (odst. 1). Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda (odst. 2).

16. Podle § 31a ZOdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu (odst. 1). Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo (odst. 2). V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného (odst. 3).

17. Právní základ nároku žalobce se odvíjí od § 13 odst. 1 věta třetí ZOdpŠk, dle kterého je nesprávným úředním postupem mj. porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

18. Soud, vycházeje z prokázaného průběhu posuzovaného řízení, dospěl k závěru, že jeho délka byla nepřiměřená. Soud přihlédl zejména k povaze řízení, kdy se jednalo o jednoinstanční řízení spočívající v přezkumu správního rozhodnutí vydaného podle informačního zákona. Šlo tedy primárně o posouzení, zda bylo odmítnutí poskytnutí informací důvodné a zda vydané rozhodnutí splňovalo parametry přezkoumatelnosti. Po skutkové a právní stránce se nejednalo o složitou věc. Nekomplikovaný byl i průběh řízení, neboť nebylo třeba nařizovat jednání a provádět důkazy. Celková délka řízení převyšující dobu dvou a půl roku proto nebyla z hlediska náročnosti adekvátní. Konstatuje se navíc, že od 14. 2. 2020 do 11. 7. 2022 krajský soud ve věci neprovedl žádný úkon. Tedy po vyřízení procesních formalit (zaplacení soudního poplatku, procesní poučení, obstarání správního spisu a výměna písemností mezi stranami) zůstala věc bez jakéhokoliv úkonu nerozhodnuta po dobu dvou let a pěti měsíců. Následovalo až vydání meritorního rozhodnutí. Rovněž je na místě závěr, že žalobce svým chováním příčinu k prodlevě s vydáním rozsudku nezavdal. Na druhou stranu soud připouští, že délka řízení odpovídala organizační struktuře správních úseků krajských soudů v inkriminovaném období s tím, že spisový oběh a tedy i vyřizování napadlých věcí se řídí § 56 odst. 1 s. ř. s. Protože se v posuzovaném řízení nejednalo o žádnou z tzv. přednostních věcí (§ 56 odst. 2 a 3 s. ř. s.), bylo možné ve věci rozhodnout teprve v pořadí po vyřízení dříve napadlých věcí. To však nelze klást ani k tíži žalobce, ani ku prospěchu žalované.

19. Dále se proto soud zabýval posouzením přiměřenosti již poskytnutého nepeněžitého zadostiučinění ze strany žalované, neboť ani o vzniku újmy na straně žalobce nebylo mezi účastníky sporu. Soud pro úplnost připomíná, že i dle ustálené judikatury českých soudů respektující rozhodnutí Evropského soud pro lidská práva se vychází ze silné – byť vyvratitelné – domněnky, že nepřiměřená délka řízení znamená pro dotčeného účastníka bez dalšího morální újmu (srov. stanovisko Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 206/2010). Zákon stanoví jako základní způsob odškodnění právě konstatování porušení práva a omluvu. Peněžitou satisfakci je možné poškozenému přiznat pouze tehdy, nejeví-li se nepeněžité způsoby zadostiučinění zdůrazňující morální aspekt újmy poškozeného jako přiměřené. Soud v projednávané věci dospěl k závěru, že není na místě poskytnout žalobci zadostiučinění v penězích, neboť konstatování porušení jeho práva na spravedlivý proces spolu s vyjádřenou omluvou za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce řízení je dostatečnou satisfakcí způsobilou jemu vzniklou nemajetkovou újmu plně nahradit. Soud vycházel z kritérií uvedených v § 31a odst. 3 ZOdpŠk, přičemž pro svůj závěr zohlednil především význam konkrétního předmětu řízení pro poškozeného žalobce. Ten pak shledal jako nízký.

20. Při hodnocení významu řízení pro poškozeného je obecně třeba zohlednit, co je v daném řízení pro účastníka „v sázce“. Významné je i to, o jaký typ řízení se jedná (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2011 sp. zn. , spisová značka, ). Zcela jiný význam pro poškozeného účastníka má např. řízení , podezřelý výraz, , o osobním stavu, o stanovení vyživovací povinnosti, nebo o vyplacení sociálních dávek, než řízení o soudním přezkumu rozhodnutí na úseku přístupu k informacím. V něm sice jde o realizaci základního ústavou zaručeného práva, avšak v běžném každodenním způsobu života se soukromé sféry žalobce bytostně nedotýká. Soud nijak nezpochybňuje, že pro žalobce a jeho rodinu má administrativní boj za klidné prostředí jejich rodového sídla v obci , adresa, zcela mimořádný význam. Význam řízení z hlediska § 31a odst. 3 ZOdpŠk však nelze zobecňovat tak, že by veškerá zahájená řízení týkající provozu pily automaticky přejímala tento subjektivní význam, který jim žalobce přisuzuje. Při posuzování konkrétního významu řízení pro žalobce je totiž nutné pečlivě zkoumat, zda toto konkrétní řízení mohlo žalobci přinést takové unikátní informace, které by jeho procesní postavení relevantním způsobem posilovaly. Významným by pak z hlediska nepřiměřené délky bylo posuzované řízení tehdy, pokud by při odepřením přístupu k informacím žalobce utrpěl takový informační deficit, že by se jeho postavení citelně zhoršilo, či by mu tento deficit v uplatnění jeho práv bránil, což by se navíc právě v důsledku průtahů v posuzovaném řízení ještě prohloubilo. To se však v souzené věci nestalo.

21. Z žalobních tvrzení vyplývá, že žalobce ve správním řízení směřoval ke shromáždění informací o tom, že pila v obci , adresa, byla v listopadu 2019 v nepovoleném provozu. V replice ze dne 17. 8. 2023 žalobce odhaluje motivaci pro podání této žádosti. Hodlal podat podnět , Anonymizováno, úřadu k zahájení řízení o přestupku s provozovatelem pily a cestou informací získaných od policie chtěl svému podnětu dodat větší legitimitu. Předpokládal, že dokumentace opatřená policií bude mít větší důkazní hodnotu pro , Anonymizováno, úřad, resp. chtěl dosáhnout toho, že sama policie za nastalé situace podnět , Anonymizováno, úřadu podá či důkazní materiál poskytne. Z důkazů provedených v tomto řízení pak vyplývá, že část požadovaných informací, konkrétně fotodokumentaci z výjezdu hlídky a výstupy z informačních systémů v anonymizované podobě, žalobce na základě své žádosti skutečně získal. Pouze v dílčí části, a to pokud se jedná o poskytnutí kamerového záznamu, nebylo jeho žádosti vyhověno. V replice pak také žalobce výslovně uvádí, že ty z informací, které se mu podařilo získat, skutečně použil v podnětu podaném , Anonymizováno, úřadu. Příslušný , Anonymizováno, úřad se pak spácháním přestupku v roce 2020 zabýval a pokutu provozovateli pily uložil. Kýženého výsledku tedy žalobce dosáhl, a to navzdory tomu, že jeho žádosti o informace nebylo částečně vyhověno. Následný soudní přezkum pro něj tak již nemohl mít zásadní význam, neboť sankci provozovateli, o kterou tolik usiloval, již stavební úřad v mezidobí uložil. Sám žalobce v replice přiznává, že přestupkové řízení „vedlo alespoň k částečnému zklidnění situace a určitému omezení provozu pily“. Z toho tedy vyplývá, že průtahy v posuzovaném řízení, které mělo toliko přezkoumat rozhodnutí o neposkytnutí části informací, nemohly faktickou situaci žalobce nijak významně zhoršit, či jeho procesní postavení ve správním řízení oslabit.

22. Z hlediska významu řízení pro žalobce nelze odhlédnout ani od toho, jakých informací se žalobce v žádosti prakticky domáhal. Chtěl si opatřit důkazy o provozu pily, jež produkuje velký hluk. Žalobce ve svých podáních obsáhle a barvitě popisuje, jak je tento hluk obtěžující a jak jeho rodině znemožňuje harmonické trávení volného času na chalupě. Domáhal se tedy informací o něčem, co bylo objektivně velmi snadno zjistitelné komukoli, kdo se v okolí provozu pily nacházel. Stranou nemůže zůstat ani to, že to byl on sám, či jeho právní zástupce, kdo na lince , Anonymizováno, hlídku , Anonymizováno, přivolal, a z protokolů o výjezdu hlídky dále vyplývá i to, že buď sám žalobce, či jeho právní zástupce byl v místě areálu pily při výjezdu hlídky , Anonymizováno, přítomen. Nejednalo se proto o žádné informace, jež by nebyly dostupné, či by si je žalobce nemohl opatřit bez součinnosti správního orgánu.

23. Žalobce sice žádosti o informace přisuzoval naléhavost s odkazem na to, že jinak nezajistí podklady nutné pro podání podnětu pro šetření přestupku. Nikde však není stanoveno, že by snad jako oznamovatel přestupku byl povinen úřadu předkládat vyčerpávající seznam důkazů nebo je za přestupkový orgán přímo z provozovny obstarávat. Přestupkové řízení je vedeno zásadou oficiality, tedy žalobce v tomto směru netížilo žádné důkazní břemeno. Ve světle těchto okolností nelze než uzavřít, že význam posuzovaného řízení pro žalobce byl ve skutečnosti velmi nízký až zanedbatelný. Žalobci nebyly upřeny žádné významné informace, jež by nemohl zjistit jinak. Posuzované řízení na tom nemohlo nic změnit, když v podstatě jen po formální stránce přezkoumalo náležitosti a obsah vydaného rozhodnutí a zrušilo jej toliko pro nesrozumitelné vymezení odepřených informací. Je-li tedy význam posuzovaného řízení pro žalobce nízký, jeví se konstatování porušení práva a omluva žalované jako dostačující forma odškodnění újmy žalobce (k tomu srov. stanovisko Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 206/2010, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 8. 2011, sp. zn. , spisová značka, ).

24. Vzhledem ke shora popsaným skutečnostem proto soud dospěl soud k závěru, že žalobní nárok není důvodný a žalobu zamítl.

25. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a právo na jejich náhradu přiznal procesně úspěšné žalované v plném rozsahu. Náhrada nákladů se sestává z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva , Anonymizováno, č. 254/2015 Sb., podle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží podle § 2 odst. 3 částka 3 x , částka, , a to za úkon vyjádření k žalobě (§ 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky), za úkon příprava na jednání (§ 1 odst. 3 písm. b) vyhlášky) a účast na jednání před soudem (§ 1 odst. 3 písm. c) vyhlášky). Celková výše nákladů žalované tak dosahuje částky , částka