18 C 70/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Moravcem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno o zaplacení 146 262 Kč

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku částku , částka, .

II. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokátky , Jméno advokátky, náhradu nákladů řízení ve výši , částka, .

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované (po částečném zpětvzetí žaloby dne , datum, co do částky , částka, ) úhrady , částka, coby náhrady škody v podobě nákladů, které žalobkyně vynaložila na opravu dveří bytu č. , hodnota, v domě na adrese , adresa, , 120 000 , adresa, , ve vlastnictví žalobkyně poté, co byly poškozeny policejním orgánem při domovní prohlídce provedené v bytě dne , datum, na základě příkazu soudce Obvodního soudu pro , adresa, , směřované vůči , jméno FO, , alias , jméno FO, , coby osobě podezřelé z páchání trestné činnosti drogového charakteru. Žalobkyně byt pronajala osobám, které se jevily spolehlivé, se kterými po celou dobu nájmu nenastaly žádné problémy a které závazky z nájmu řádně plnily, pročež došlo i k prodloužení nájemní smlouvy na další období. Žalobkyně neměla důvod se domnívat, že v bytě dochází k páchání trestné činnosti (vyšší spotřeba vody v domě byla vysvětlitelná tím, že byt měl být obýván čtyřmi osobami, zápach rostlin pak v domě přítomen nebyl), a v průběhu trvání nájmu nenastaly žádné skutečnosti, které by žalobkyni vedly k provedení k prohlídky bytu.

2. Žalovaná navrhla žalobu jako nedůvodnou zamítnout, když uvedla, že žalobkyně nejednala v souladu se zásadou prevence, když – ač je osobou s rozumem průměrného člověka, nadto vysokoškolsky vzdělanou a mající v dotčené nemovitosti trvalý pobyt – neprováděla kontrolu svého majetku daného do nájmu, byť vzhledem ke spotřebě vody a zápachu z pěstování rostlin musela logicky předpokládat, že se v bytě děje něco nezákonného, přičemž pokud by k prohlídce přistoupila, musela by zjistit, že byt byl vybaven jako indoor pěstírna rostlin. Žalobkyně by pak svůj nárok měla uplatnit primárně vůči uživatelům bytu – odpovědnost státu by měla nastoupit až tehdy, pokud by nemohla dosáhnout uspokojení své pohledávky vůči primárnímu škůdci, přičemž by měla být ve prospěch žalované též zohledněna jistota, která byla nájemcem byt k rukám žalobkyně složena.

3. Soud ve věci poprvé rozhodl rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , jímž žalobě vyhověl. Žalovaná napadla rozsudek včasným odvoláním, načež Městský soud v Praze usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , rozsudek soudu prvního stupně se zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, přičemž vyslovil závazný právní názor (§ 226 odst. 1 o. s. ř.), že soud prvního stupně jednal s nesprávnou organizační složkou státu, když věc neměl posuzovat neměl jednat ve smyslu § 95 odst. 6 zákona č. 273/2008 Sb., o , právnická osoba, , (dále jen „zákon o Policii“) s Ministerstvem , Anonymizováno, , ale věc měla být posouzena podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), (dále jen „ZOdpŠk“ a soud měl podle jeho § 6 jednat s Ministerstvem , Anonymizováno, , k čemuž odvolací soud odkázal na rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , jakož i na usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

4. Provedeným dokazováním soud učinil následující skutková zjištění:

5. Dne , datum, se žalobkyně a osoba označená jako „, jméno FO, “ dohodli, že žalobkyně přenechá panu , jméno FO, a společně s ním dalším třem lidem (z toho dvěma dětem) k užívání od , datum, do , datum, byt č. , hodnota, o velikosti 2+1 ve 2. patře domu na adrese , adresa, , který je ve vlastnictví žalobkyně (dále také jen „byt“), a to proti úhradě částky , částka, měsíčně a záloh na plnění spojená s užíváním bytu , částka, měsíčně. K zajištění nájemného a úhrady za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním bytu a k úhradě jiných povinností vyplývajících z nájmu bytu se pan , jméno FO, zavázal uhradit při podpisu smlouvy jistotu , částka, (nájemní smlouva čl. 13). Dne , datum, se žalobkyně a osoba označená jako „, jméno FO, “ dohodli, že žalobkyně přenechá panu , jméno FO, a společně s ním dalším třem lidem (z toho dvěma dětem) byt k užívání na další období od , datum, do , datum, , a to proti úhradě částky , částka, měsíčně a záloh na plnění spojená s užíváním bytu , částka, měsíčně. K zajištění nájemného a úhrady za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním bytu a k úhradě jiných povinností vyplývajících z nájmu bytu se pan , jméno FO, zavázal uhradit při podpisu smlouvy jistotu , částka, (nájemní smlouva čl. 15).

6. Dne , datum, byla v bytě žalobkyně v souvislosti s vyšetřováním páchání trestné činnosti [jmenovitě pro spáchání trestného činu nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, 2 písm. a), odst. 3 písm. c), odst. 4 písm. b) tr. zákoníku], které se měl dopustit mj. obviněný , jméno FO, (využívající právě totožnost , jméno FO, ) provedena , Anonymizováno, ČR na základě příkazu soudce Obvodního soudu pro , adresa, k domovní prohlídce (čl. , Anonymizováno, ) domovní prohlídka, při které byla násilným vstupem do bytu pomocí páčidel způsobena škoda na jeho vstupních dveřích, a to v oblasti zámku a horní části zárubně. Násilný vstup do bytu zásahovou jednotkou byl odůvodněn obavou, že se v bytě nachází možný spolupachatel, který by mohl být ozbrojen, případně by byt mohl být zajištěn nástražným systémem. Domovní prohlídkou bylo zjištěno, že byt byl využíván jako indoor pěstírna konopí (sdělení NCOZ na čl. , Anonymizováno, , usnesení o zahájení trestního stíhání čl. , Anonymizováno, , úřední záznam čl. , Anonymizováno, , protokol o provedení domovní prohlídky čl. , Anonymizováno, , fotodokumentace).

7. Dne , datum, vystavil , jméno FO, , IČ , IČO, , žalobkyni za havarijní opravu dvoukřídlých vchodových dveří po vyražení policií fakturu na částku , částka, splatnou bezhotovostním převodem na účet č. , č. účtu, dne , datum, (faktura čl. , Anonymizováno, ). Tuto částku žalobkyně jmenovanému poukázala ve dvou platbách bankovními převody – , částka, dne , datum, (potvrzení o platbě na čl. 59) a dalších , částka, dne , datum, (potvrzení o platbě na čl. , Anonymizováno, ).

8. Dne , datum, vystavil , adresa, , IČ , IČO, , žalobkyni za čalounění dveří v , adresa, fakturu na částku , částka, splatnou bezhotovostním převodem na účet č. , č. účtu, dne , datum, (faktura čl. , Anonymizováno, ). Tuto částku žalobkyně jmenovanému poukázala bankovním převodem dne , datum, (potvrzení o platbě na čl. , Anonymizováno, ).

9. Dne , datum, vystavil , jméno FO, - , Anonymizováno, , IČ , IČO, , žalobkyni za zaměření, výrobu a montáž repliky historických dvoukřídlých dveří fakturu na částku , částka, – resp. , částka, po odpočtu již uhrazené zálohy , částka, (viz zálohová faktura čl. , Anonymizováno, ) – splatnou bezhotovostním převodem na účet č. , č. účtu, dne , datum, (faktura č. , hodnota, , která tvoří přílohu odborného vyjádření , jméno FO, , adresa, /24). Tuto částku žalobkyně jmenovanému uhradila ve dvou platbách bankovními převody – zálohu , částka, dne , datum, (potvrzení o platbě na čl. , Anonymizováno, ) a doplatek , částka, dne , datum, (potvrzení o platbě na čl. , Anonymizováno, ).

10. Z odborného vyjádření , jméno FO, , adresa, /24 soud zjistil, že poškození dveří bytu spočívalo v poškození jejich zámku, kování a čalounění a v deformaci, rozlomení a roztržení zárubně v oblasti bezpečnostních západek zámku dveří. Vynaložený náklad , částka, odpovídá nákladům na opravu dveří vzhledem k rozsahu násilným otevřením dveří vzniklého poškození.

11. Soud zamítl návrhy žalobkyně na provedení důkazu jejím výslechem a výslechem jejího manžela k prokázání toho, že v domě, kde se nachází byt, nebyl patrný zápach z pěstování rostlin, neboť takové důkaz považuje soud za nadbytečné s ohledem na skutková zjištění učiněná z ostatních provedených důkazů, která jsou pro právní posouzení a rozhodnutí ve věci zcela dostatečná.

12. Soud věc po právní stránce posoudil podle zákona o Policii a zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) následovně:

13. Úvodem právního hodnocení věci soud uvádí, že v intencích konkrétní posuzované věci nepostupoval ve smyslu právního názoru odvolacího soudu, pročež ve věci jednal i nadále na straně žalované s Ministerstvem , Anonymizováno, , nikoliv Ministerstvem , Anonymizováno, . Již v případě prvního rozhodnutí rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , soud prvního stupně vyšel v otázce právního posouzení nároku a určení organizační složky, která je oprávněna ve věci za stát jednat, ze zákona o Policii, přičemž takový postup byl založen na (v rozsudku ze dne , datum, výslovně nevyjádřeném) právním názoru, který byl judikován Nejvyšším soudem v jeho rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , (, Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, civ.) jenž se týkal skutkově zcela obdobné situace, jaká je dána v nyní posuzované věci. I nyní projednávanou věc je třeba posuzovat podle zákona o Policii, nikoliv podle ZOdpŠk, neboť žalobkyně, která byla vlastníkem bytu, jehož dveře byly při domovní prohlídce poškozeny, ale nebydlela v něm, nebyla osobou, u které se dle zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), domovní prohlídka konala, neboť takovou osobou je pouze ten, kdo prohlížené obydlí skutečně obývá (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ), a neměla tak ani práva ani povinnosti s tímto postavením související [např. právo na doručení příkazu k prohlídce (§ 83 odst. 1 trestního řádu), právo účasti při prohlídce (§ 85 odst. 1 trestního řádu), právo na písemné potvrzení o výsledku úkonu, o převzetí věcí, které byly přitom vydány nebo odňaty, anebo na opis protokolu (§ 85 odst. 4 trestního řádu) nebo povinnost prohlídku strpět (§ 85a odst. 1 trestního řádu)]. Žalobkyně tudíž neměla v předmětném trestním řízení postavení osoby zúčastněné na této fázi trestního řízení, neboť nebyla zamýšleným adresátem předmětného výkonu veřejné moci (domovní prohlídky) a její nárok na náhradu škody se tak řídí § 95 odst. 1 zákona o Policii (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Za této procesní situace je dle § 95 odst. 6 zákona o Policii organizační složkou státu oprávněnou za stát v daném případě jednat právě Ministerstvo , Anonymizováno, , nikoliv Ministerstvo , Anonymizováno, , neboť s ohledem na výše uvedené nelze příslušnou organizační složku určovat dle § 6 ZOdpŠk, ale je třeba postupovat podle zákona o Policii, který má povahu speciálního právního předpisu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Pokud odvolací soud odkazoval při určení odpovídající organizační složky na usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , a rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , tak v obou těchto případech byly projednávány nároky na náhradu škody způsobené , Anonymizováno, , Anonymizováno, ČR v postavení orgánu činného v trestním řízení osobám na daných trestních řízeních zúčastněným (osoba, u níž se domovní prohlídka konala, a vlastník vozidla, který je vydal pro účely trestního řízení), které se tedy řídily zákonem č. 82/1998 Sb. Jejich závěry o tom, že v daných případech je za stát oprávněno jednat Ministerstvo , Anonymizováno, , nikoliv Ministerstvo , Anonymizováno, , tudíž na předmětnou věc aplikovat nelze.

14. K posouzení žalobního nároku jako takového soud uvádí, že v řízení bylo prokázáno (viz skutková zjištění popsaná shora v odst. 5.) – a ani mezi stranami řízení není sporu – že v bytě žalobkyně, který byl pronajat osobě (§ 2201 a násl., resp. § 2235 a násl. o. z.), která byla v nájemní smlouvě označena jako „, jméno FO, “ – fakticky se však jednalo o osobu ztotožněnou policejním orgánem v rámci trestního řízení jako , jméno FO, – byla v rámci trestního řízení vedeného vůči této osobě provedena domovní prohlídka, a to v souvislosti s podezřením ze spáchání trestného činu kvalifikovaného jako nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, 2 písm. a), odst. 3 písm. c), odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, kdy při této prohlídce bylo zjištěno, že byt zjevně nebyl fakticky užíván k bydlení, ale byl vybaven jako indoor pěstírna pro pěstování rostlin konopí. Při realizaci domovní prohlídky bylo policejním orgánem rozhodnuto o tom, že vstupní dveře bytu budou otevřeny násilím (páčidly), čímž došlo k jejich poškození v rozsahu, jak bylo popsáno v odborném vyjádření , právnická osoba, , což si ve svém důsledku vyžádalo výměnu dveří, na což žalobkyně, jak plyne ze shora popsaných výsledků dokazování, v celku vynaložila částku , částka, .

15. Spor mezi stranami je tak v zásadě dán toliko co do právního posouzení nároku žalobkyně na náhradu takto vynaložených nákladů, konkrétně pak zda jsou splněny podmínky pro povinnost žalované (§ 95 odst. 6 zákona o Policii) k náhradě této škody, jak stanoví § 95 odst. 1 zákona o Policii, přičemž soud dospěl k závěru, že toto právo žalobkyni z níže popsaných důvodů v plném rozsahu svědčí.

16. Naplnění liberačního důvodu popsaného § 95 odst. 1 zákona o Policii nelze ve věci spatřovat, přičemž žalovanou nebylo ani tvrzeno, že by snad žalobkyně vyvolala zákrok , Anonymizováno, svým protiprávním jednáním. Soud se však nemůže ztotožnit ani s obranou žalované, že žalobkyně – v pozici pronajímatele a jako osoba vysokoškolsky vzdělaná, která je v domě, kde se nachází byt, hlášena k trvalému pobytu – mohla vzniku škody na svém majetku předejít, pakliže by využila u delší dobu trvajícího poměru plynoucího z nájemní smlouvy svého oprávnění daného § 2219 odst. 1 o. z., čímž by bývala mohla zjistit, že se v bytě děje něco protiprávního. Žalobkyně nesporovala, že oprávnění k prohlídce bytu coby předmětu nájmu nevyužila, neboť veškeré závazky s nájmem spojené byly nájemcem plněny, přičemž soud je toho názoru, že v intencích posuzované věci nelze nevyužití daného práva žalobkyní posoudit jako poručení povinnosti prevence dle § 2900 o. z., jak předkládá soudu žalovaná, čí spíše příhodněji jako spoluzavinění poškozeného ve smyslu § 2918 o. z. Je skutečností, že vlastnictví zavazuje a pojí se s ním mnoho povinností, nicméně k možnosti provedení prohlídky předmětu nájmu za dobu trvání nájmu pronajímatelem, jak je upravena § 2219 odst. 1 o. z., je třeba uvést, že se jedná toliko o oprávnění pronajímatele, nikoliv jeho povinnost, přičemž za situace, kdy nájemcem byly veškeré povinnosti z nájmu vůči žalobkyni plněny (vč. úhrady nákladů na žalovanou nijak nekonkretizovanou a z ničeho neplynoucí zvýšenou spotřebu vody), nelze uzavřít, že by se žalobkyně tím, že neprovedla prohlídku bytu, nechovala jako osoba nadaná průměrným rozumem a schopností užívat jej s běžnou péčí a opatrností, jak upravuje § 4 odst. 1 o. z., která by snad měla bez dalšího předvídat, že v bytě dochází k protiprávnímu jednání, zvláště pokud se toto netýká přímo nájemního vztahu jako takového, přičemž skutečnost, že je žalobkyně osobou s vysokoškolským vzděláním, jakož i to, že má na adrese domu, kde se byt nachází, hlášen trvalý pobyt, jí nelze klást k tíži. Nelze opomenout to, že právo prohlídky bytu coby předmětu nájmu a přístupu do něj upravené v § 2219 odst. 1 o. z. lze realizovat pouze za účelem provedení potřebné opravy nebo údržby věci, ale zejména že toto právo není založeno na svévolném rozhodnutí pronajímatele, ale je – až na případy, kdy je nezbytné zabránit škodě nebo hrozí-li nebezpečí z prodlení – podmíněno předchozí notifikací pronajímatele nájemci, přičemž ta musí být provedena v přiměřené době před zamýšlenou prohlídkou. I pokud by tedy žalobkyně využila tohoto svého práva (pro což by navíc musel nastat zákonem presumovaný důvod), lze se s vysokou mírou pravděpodobnosti – hraničící s jistotou – domnívat, že by osoby užívající byt k páchání protiprávní činnosti v podobě pěstování rostlin konopí po žalobkyní předem dané notifikaci nepochybně uvedli byt před provedením prohlídky do takového stavu, aby nebylo dáno podezření, k jaké činnosti v bytě fakticky dochází. S obranou žalované založené na tom, že žalobkyně bývala mohla při zachování obvyklé míry opatrnosti sama přijít na to, že je jí pronajímaný byt využíván jako indoor pěstírna konopí, se tak nelze ztotožnit. I pokud by snad žalobkyně skutečně pojala podezření, k jaké činnosti v bytě fakticky dochází (např. podle žalovanou tvrzeného zápachu z pěstování rostlin konopí v domě), je soud toho názoru, že v takovém případě by logickým jednáním žalobkyně – coby osoby nadané průměrným rozumem a schopností užívat jej s běžnou péčí a opatrností – nemělo být primárně provedení prohlídky bytu dle § 2219 odst. 1 o. z., ale oznámení takto vzniklého podezření , Anonymizováno, ČR, aby se žalobkyně vyvarovala případnému riziku, které by jí stran pachatelů trestné činnosti mohlo v případě jejich odhalení žalobkyní v rámci prohlídky bytu hrozit (ostatně i násilný vstup policejního orgánu do bytu byl odůvodněn právě obavou, že se v bytě nachází možný spolupachatel, který by mohl být ozbrojen, případně že by byt mohl být zajištěn nástražným systémem). Namísto těchto úvah pak žalovaná v rámci své obrany v podstatě přenáší rizika spojená s odhalováním a vyšetřováním trestné činnosti na žalobkyni samotnou. Ohledem na uvedené soud neshledal, že by ke vzniku škody na straně žalobkyně nebo k její výši přispěly okolností, které by bylo možno přičíst žalobkyni coby poškozené, tudíž ve věci není dán důvod poměrného snížení náhrady škodu dle § 2918 o. z.

17. Soud se neztotožnil ani s obranou žalované založené na tom, že by žalobkyně měla své právo na náhradu škody uplatnit primárně vůči nájemci. Jeho případná souběžná povinnost k náhradě škody totiž liberační důvod ve vztahu k žalované nepředstavuje (a contrario § 95 odst. 1 zákona o Policii), neboť by se jednalo o solidární odpovědnost s žalovanou ve smyslu § 2915 o. z. (srov. závěry plynoucí z rozsudků Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , nebo ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ). Případný vzájemný poměr odpovědnosti nájemce a žalované by bylo namístě řešit dle obecné právní úpravy (§ 2916 o. z.) až v případě vzájemného vypořádání jednotlivých škůdců, přičemž případný nárok žalobkyně vůči nájemci bytu ani vzájemné vypořádání mezi žalovanou a nájemcem bytu coby několika škůdci předmětem tohoto řízení není. Je pak podstatou solidární povinnosti žalované a nájemce bytu, že žalobkyně může své právo na náhradu škody uplatnit vůči komukoliv z nich (§ 1872 odst. 1 o. z.), přičemž nelze žalobkyni vyčítat, zvolí-li cestu pro ni zřejmě jednodušší a uplatní své právo na náhradu škody vůči státu, jehož povinnost k náhradě škody je založena na objektivní odpovědnosti s velmi omezenou možností liberace a u nějž má žalobkyně zároveň v případě svého úspěchu ve věci jistotu, že bude její nárok uspokojen. Současná právní úprava ani judikatura pak nijak nepodmiňuje uplatnění práva na náhradu škody vůči státu v režimu § 95 zákona o Policii předcházející bezúspěšnou snahou poškozeného dosáhnout náhrady škody vůči pachateli protiprávního jednání, který tímto svým protiprávním jednáním potřebu zásahu , Anonymizováno, ČR vyvolal. Pokud žalovaná namítala, že by k jejímu prospěchu měla být zohledněna alespoň nájemcem složená jistota, nemůže se soud ani k této její obraně přiklonit, neboť žalovaná sama nemůže proti nároku žalobkyně na náhradu škody vznést námitku započtení jistoty složené nájemcem, neboť taková námitka by případně mohla svědčit právě jemu a jen on by ji mohl vůči žalobkyni potenciálně úspěšně uplatnit (srov. § 1876 odst. 1 věta prvá o. z.).

18. Vzhledem ke shora uvedenému shledal soud žalobu důvodnou a v plném rozsahu jí vyhověl.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná (neúspěch žalované je dán co do částky , částka, , ohledně které bylo řízení zastaveno pro zpětvzetí žaloby výlučně z důvodů na straně žalobkyně), právo na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají z částečné náhrady zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, (odpovídající soudnímu poplatku počítanému z té části jistiny, ohledně které měla žalobkyně ve věci úspěch, tj. z , částka, ) a nákladů zastoupení advokátem, které tvoří odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”). V případě čtyř úkonů právní služby učiněných do částečného zpětvzetí žaloby žalobkyní dne , datum, [převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., žaloba dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a účast na jednání soudu dne , datum, dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t.] činí tarifní hodnota věci , částka, , tudíž odměna za každý z těchto čtyř úkonů činí , částka, a paušální náhrada hotových výdajů činí dle § 13 odst. 4 AT, ve znění účinném do , datum, , , částka, za úkon, tj. celkem , částka, (4 x , částka, + 4 x , částka, ). Vzhledem k tomu, že žalobkyni však svědčí ohledně této části řízení úspěch pouze co do částky, ohledně které žaloba nebyla vzata zpět (, částka, proti , částka, ), tj. v rozsahu 87,34 %, svědčí jí za tuto část řízení náhrada nákladů pouze v rozsahu 74,68 % (úspěch 87,34 % minus neúspěch 12,66 %), tj. v částce , částka, . V případě čtyř úkonů právní služby učiněných po částečném zpětvzetí žaloby žalobkyní [vyjádření ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., účast na jednání soudu dne , datum, dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., vyjádření z , datum, k odvolání žalované dle § 11 odst. 1 písm. k) a. t. a účast na jednání soudu dne , datum, dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t.] činí tarifní hodnota věci , částka, . tudíž odměna za každý z těchto čtyř úkonů činí , částka, a paušální náhrada hotových výdajů činí dle § 13 odst. 4 AT , částka, za každý ze dvou úkonů vykonaných do , datum, a , částka, za každý ze dvou úkonů vykonaných po , datum, (srov. přechodné ustanovené čl. II vyhlášky č. 258/2024 Sb.), tj. celkem , částka, (4 x , částka, + 2 x , částka, + 2 x , částka, ). Ohledně těchto čtyř úkonů svědčí žalobkyni plný úspěch ve věci, a tedy i náhrada těchto nákladů v plném rozsahu. Konečně pak náklady žalobkyně, které je žalovaná povinna nahradit, představuje náhrada DPH [§ 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř.] z počítaná z částky nákladů zastoupení , částka, v sazbě 21 %, tj. ve výši , částka, .