18 C 94/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Moravcem ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno o zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení

I. Žaloba na zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení se zamítá.

II. Žalobce je povinen uhradit žalované náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu se žalobce domáhal proti žalované zadostiučinění v penězích ve výši , částka, s příslušenstvím v podobě zákonného úrok z prodlení za nemajetkovou újmu vyvolanou průtahy v řízení o zrušení jeho povolení k trvalému pobytu na území ČR vedeného žalovanou pod sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , které bylo zahájeno v roce 2013 a skončilo , datum, . Toto řízení nemělo být vůbec zahajováno. Věc měla pro žalobce zvýšený význam, neboť na území ČR žije cca 40 let a žijí zde i jeho děti, které jsou občany ČR. K tomu odkázal na nález Ústavního soudu sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Délkou řízení psychicky trpěl, neboť se obával o svůj pobyt, a to zejména s přihlédnutím k tomu, že zde dlouhodobě žije a má zde rodinu a ČR považuje za svůj domov. K otázce prokazování újmy pak odkázal citací na judikaturu Ústavního soudu. Má za to, že správní řízení bylo zatíženo jediným velkým průtahem. Jeho odsouzení nemá žádnou spojitost s nepřiměřenou délkou správního řízení. Dále uvedl, že nepřiměřenou délku trestního řízení vedeného ohledně žalobce od 18. 1. 20005 do roku 2020, kdy skončilo rozhodnutím Ústavního soudu, je nutno promítnou do řízení správního. Žádosti o odškodnění nebylo stran žalované vyhověno.

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Uvedla, že žalobce je povinen vznik újmy tvrdit a prokázat, neboť na uvedené řízení nedopadá čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále také jen „Úmluva“). Zároveň uvedla, že řízení o zrušení trvalého pobytu žalobce není řízením o jeho základním právu či svobodě dle Úmluvy či Listiny základních práv a svobod (dále také jen „Listina“), k čemuž poukázala na usnesení Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , a ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , či ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Řízení o zrušení trvalého pobytu žalovaného bylo zahájeno z podnětu Městského soudu v Praze, jehož rozsudkem byl žalobce odsouzen k trestu odnětí svobody v délce trvání tří let, jehož výkon byl podmíněně odložen na dobu pěti let. Správní řízení bylo zahájeno po právu z důvodu, že žalobce závažným způsobem narušil veřejný pořádek. Trestní řízení bylo následně pravomocně skončeno až , datum, , kdy byl žalobce již pravomocně odsouzen k trestu odnětí svobody v délce trvání dvou let, jehož výkon byl podmíněně odložen na dobu pěti let, a dále k peněžitému trestu , částka, . Správní řízení bylo po dobu trestního řízení přerušeno. Dne , datum, pak bylo správní řízení zastaveno, neboť zrušení pobytu žalobce by bylo nepřiměřeným zásahem do jeho rodinného a soukromého života, nadto žalobce od roku 2018 získal povolení k trvalému pobytu rodinného příslušníka občana ČR, tedy jiný druh pobytu, a proto by další vedení správního řízení bylo i formálně bezpředmětné. Žalobce nebyl po dobu správního řízení nijak omezen a nebylo zasaženo do jeho pobytového statusu. Po dobu celého řízení se nijak nevyjadřoval, ničeho nežádal a ničeho nečinil. Žádat zadostiučinění je dle žalobkyně též neetické a nemorální, a to s ohledem na to, že žalovaný byl odsouzen za členství ve zločinném spolčení, kdy toto páchalo trestnou činnost na území ČR, z čehož získalo zisk nejméně , částka, .

3. Mezi účastníky není sporu o tom, že správní řízení o zrušení povolení žalobce k trvalému pobytu vedené žalovanou pod sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, bylo zahájeno , datum, a bylo skončeno , datum, . Stejně tak je mezi účastníky nesporné, že žalobci bylo uděleno povolení k trvalému pobytu rodinného příslušníka občana ČR na jeho žádost dne , datum, s platností do , datum, , jakož i to, že žalobce u žalované podal žádost o odškodnění újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení dne , datum, a tato byla odmítnuta stanoviskem žalované ze dne , datum, . Dále bylo učiněno nesporným, že žalobce v ČR dlouhodobě žije, má zde rodinu – dvě děti. Tyto skutečnosti vzal soud za svá skutková zjištění, pročež neprováděl důkazy k jejich prokázání navržené.

4. Soud provedl k důkazu listiny navržené účastníky, z nichž nad rámec skutečností mezi účastníky nesporných zjistil následující skutkový stav.

5. Rozsudkem Městského soudu v Praze ve věci sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, byl žalobce nepravomocně odsouzen k trestu odnětí svobody v délce trvání tří let, jehož výkon byl podmíněně odložen na dobu pěti let a k peněžitému trestu ve výši , částka, , a to za trestný čin neoprávněného podnikání podle § 118 odst. 1, 2 písm. b) trestního zákona spáchaný ve spolupachatelství a trestný čin účasti na zločinném spolčení podle § 163a odst. 1 trestního zákona (prokázáno rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , založeným v kopii spisu žalované zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ).

6. Dne , datum, požádal zástupce žalobce o nahlédnutí do správního spisu (prokázáno žádostí o nahlédnutí do spisu ze dne , datum, založenou v kopii spisu žalované zn. , Anonymizováno, ).

7. Dne , datum, žalovaná požádala o zaslání pravomocného rozhodnutí o odvolání v trestní věci vedené ohledně žalovaného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , spisová značka, (prokázáno žádostí ze dne , datum, založenou v kopii spisu žalované zn. , Anonymizováno, ), k čemuž bylo odvolacím soudem sděleno, že napadený rozsudek byl zrušen a věc byla vrácena nalézacímu soudu k novému projednání a rozhodnutí (prokázáno odpovědí ze dne , datum, založenou v kopii spisu žalované zn. , Anonymizováno, ).

8. Dne , datum, byl zástupce žalobce vyrozuměn o možnosti nahlédnout do správního spisu (prokázáno vyrozuměním ze dne , datum, založeným v kopii spisu žalované zn. , Anonymizováno, ) a do spisu nahlédl dne , datum, (prokázáno protokolem o nahlížení do spisu ze dne , datum, založeným v kopii spisu žalované zn. , Anonymizováno, ).

9. Usnesením ze dne , datum, přerušila žalovaná správní řízení na dobu 180 dnů ode dne doručení usnesení, které bylo zástupci žalobce doručeno , datum, (prokázáno usnesením o přerušení řízení ze dne , datum, založeným v kopii spisu žalované zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno10. Usnesením ze dne , datum, přerušila žalovaná správní řízení nejdéle do , datum, (prokázáno usnesením o přerušení řízení ze dne , datum, založeným v kopii spisu žalované zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ). Žalobce učinil nesporným, že toto usnesení bylo jeho zástupci doručeno, Anonymizováno11. Přípisem z , datum, žalovaná požádala o sdělení stavu trestního řízení proti žalobci (prokázáno žádostí ze dne , datum, založenou v kopii spisu žalované zn. , Anonymizováno, ), k čemuž jí bylo odvolacím soudem přípisem ze dne , datum, sděleno, že doposud nebylo rozhodnuto o odvoláních (prokázáno sdělením Vrchního soudu v Praze ze dne , datum, založeným v kopii spisu žalované zn. , Anonymizováno, .

12. Žalobce byl rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , pravomocně odsouzen k trestu odnětí svobody v délce trvání dvou let, jehož výkon byl podmíněně odložen na dobu pěti let, a k peněžitému trestu ve výši , částka, , a to za trestný čin neoprávněného podnikání podle § 118 odst. 1, 2 písm. b) trestního zákona spáchaný ve spolupachatelství a trestný čin účasti na zločinném spolčení podle § 163a odst. 1 trestního zákona, kdy trestnou činností, na níž se žalobce podílel, byla do zahraničí vyvedena částka převyšující čtyři miliardy Kč, čímž bylo dosaženo čistého zisku ve výši přesahující 20 milionů Kč (prokázáno rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , a usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , založenými v kopii spisu žalované zn. OAM-1526/ZR-2013).

13. Žalobce je vlastníkem bytové jednotky nacházející se v domě č. p. , Anonymizováno, , obec , adresa, , k. ú. , adresa, , zapsaném v KN na LV č. , hodnota, (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí na čl. 30).

14. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil skutečnosti pro věc rozhodné nad rámec toho, co bylo mezi účastníky učiněno nesporným.

15. Soud zamítl návrh žalobce na provedení důkazu spisem Městského soudu v Praze zn. , spisová značka, a odškodňovacím spisem Ministerstva spravedlnosti vedeným následně u Obvodního soudu pro , adresa, , a to z důvodu nadbytečnosti, neboť již sama skutková zjištění učiněná ze shora provedených důkazů a skutečnosti mezi účastníky nesporné postačující pro právní posouzení a rozhodnutí ve věci. Pokud žalobce namítal, že již samo trestní řízení ohledně něj bylo zatíženo průtahy jíž před zahájením správního řízení, k čemuž navrhl provedení důkazu trestním spisem a následně vedeným odškodňovacím spisem, poukazuje soud na to, že jeho případné průtahy před zahájením správního řízení jsou bez vlivu na hodnocení správního řízení jako průtažného (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ), přičemž si je plně vědom skutečnosti, že případné průtahy v řízení vedlejším, v němž je rozhodováno o předběžné otázce významné pro řízení hlavní, které je do skončení vedlejšího řízení přerušeno, je nutno zohledňovat i v při posouzení průtahů v hlavním řízení. Zároveň je k tomu však třeba podotknout, že případné poskytnutí zadostiučinění za průtahy v řízení vedlejším je nutno brát též jako zadostiučinění průtahů v řízení hlavním, neboť újma vyvolaná průtahy v řízení hlavním vyvolanými průtahy v řízení vedlejším není svým charakterem újmou samostatnou.

16. Ze skutečností mezi účastníky nesporných a provedeného dokazování plyne skutkový závěr, že ohledně žalobce bylo po jeho nepravomocném odsouzení v trestním řízení zahájeno dne , datum, řízení o zrušení jeho trvalého pobytu. V průběhu řízení došlo k jeho dvojímu přerušení, přičemž veškerá aktivita žalobce spočívala v nahlédnutí do spisu jeho zástupcem v roce 2013. Žalobce byl pravomocně odsouzen za svou trestnou činnost , datum, . Žalobci bylo uděleno povolení k trvalému pobytu rodinného příslušníka občana ČR na jeho žádost dne , datum, s platností do , datum, . Správní řízení o zrušení jeho trvalého pobytu bylo zastaveno , datum, . Žalobce dlouhodobě žije v ČR a má zde rodinu.

17. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

18. Podle § 77 odst. 2 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, (dále jen „cizinecký zákon“) ministerstvo platnost povolení k trvalému pobytu dále zruší, jestliže cizinec opakovaně závažným způsobem naruší veřejný pořádek nebo práva a svobody druhých anebo je důvodné nebezpečí, že by mohl ohrozit bezpečnost státu.

19. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), (dále jen „ZOdpŠk“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

20. Podle § 13 ZOdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě (odst. 1). Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda (odst. 2).

21. Podle § 31a ZOdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu (odst. 1). Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo (odst. 2). V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného (odst. 3).

22. Právní základ nároku žalobce se odvíjí od § 13 odst. 1 věta třetí ZOdpŠk, dle kterého je nesprávným úředním postupem mj. porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

23. Byť lze konstatovat, že délku správního řízení v této věci nelze shledat přiměřenou, když správní řízení skončilo až po třech letech od pravomocného odsouzení žalobce, ač nelze seznat, že bylo dáno jakýchkoliv překážek pro to, aby po pravomocném skončení trestního řízení mohlo být ve správním řízení rozhodnuto bez dalších prodlev, neshledal soud žalobní nárok důvodným, a to při plném uvědomění a respektu k žalobcem poukazovaným závěrů plynoucím z judikatury Ústavního soud. Nelze však odhlédnout od judikatury odkazované žalovanou, a sice že právo na udělení trvalého pobytu nepředstavuje ústavně chráněné základní právo spadající do kategorie základních práv a svobod chráněných ústavním pořádkem (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, ), Anonymizováno24. Ohledně námitky, že řízení o zrušení trvalého pobytu žalobce nemělo být vůbec zahajováno, dospěl soud po stránce právní k závěru, že řízení o zrušení trvalého pobytu žalovaného bylo v souvislosti s jeho byť nepravomocným odsouzením za úmyslnou trestnou činnost zahájeno po právu podle § 77 odst. 2 písm. a) cizineckého zákona, když důvod jeho zahájení v podobě byť nepravomocného odsouzení za úmyslnou trestnou činnost lze pod toto ustanovení subsumovat. Samo zahájení správního řízení pak nepředvídá jeho konec, tj. zda výsledkem bude skutečně zrušení pobytu cizince či nikoliv, neboť skutečnosti odůvodňující, jak bude ve výsledku rozhodnuto, jsou předmětem zjišťování v samotném řízení. V posuzované věci pak nebylo po dobu vedení trestního řízení možno ve správním řízení rozhodnout, neboť v trestním řízení byla řešena předběžná otázka v podobě viny žalobce ze spáchání trestného činu, jíž nebylo možno v rámci správního řízení posoudit (srov. § 57 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, dále jen „SŘ“), a proto bylo třeba vyčkat pravomocného skončení trestního řízení, pročež bylo správní řízení dvakrát přerušeno, a to prve od , datum, do , datum, , následně pak od , datum, do , datum, .

25. Je sice skutečností, že od , datum, již správní řízení přerušeno nebylo až do svého skončení dne , datum, , tj. po dobu delší šesti let, nicméně i s přihlédnutím k této skutečnosti je soud toho názoru, že i když lze délku správního řízení shledat jako nepřiměřenou, nemohla žalobci v důsledku nepřiměřené délky řízení vzniknout újma, jíž by bylo na místě odškodnit. Nelze totiž odhlédnout od toho, že je to právě sám žalobce, kdo k zahájení správního řízení přispěl tím, že na území ČR páchal rozsáhlou úmyslnou majetkovou trestnou činnost, přičemž si musel být vědom důsledků z toho potenciálně plynoucích, vč. možnosti, že mu bude dle cizineckého zákona zrušeno povolení k pobytu. Byť mohl v průběhu řízení pociťovat jistou nejistotu ohledně budoucnosti svého pobytového režimu v ČR (k tomu nutno k tomu doplnit, že určitá míra nejistoty je v případě pobytu cizince na území jiného státu dána vždy), kde žije dlouhodobě a má zde rodinu (jeho děti jsou již státními občany ČR) a majetek (bytovou jednotku), považuje soud za podstatné, že po celou dobu vedení správního řízení byl pobytový status žalobce zachován a ten nebyl nijak omezen, byl tedy po celou dobu průběhu správního řízení oprávněn pobývat na území ČR, vycestovat z něj a vracet se, ani nebyl nijak omezen. V září 2018, tj. půl roku po jeho pravomocném odsouzení, mu pak bylo uděleno povolení k pobytu, na které nemohlo mít již vedené správní řízení žádného vlivu, nejpozději v tom okamžiku tedy žalobce musel nabýt jistotu, že mu pobyt již nemůže být ve vedeném řízení zrušen, pročež veškerá případná nejistota žalobce týkající se možnosti jeho setrvání na území ČR musela skončit nejpozději tímto okamžikem. Další trvání správního řízení o zrušení jeho pobytu tak bylo čistě formální, neboť již nemohlo na statusu žalobce ničeho změnit, což se promítlo i v jeho následném zastavení, neboť odpadl jeho důvod (srov. § 66 odst. 2 SŘ).

26. Skutečný význam správního řízení pro žalobce lze pak seznat i z jeho aktivity v rámci tohoto řízení, kdy s výjimkou jediného nahlédnutí do spisu prostřednictvím svého zástupce nečinil ničeho a nevyužil žádných procesních nástrojů daných správním právem k odstranění nečinnosti správního orgánu vedoucích k odstranění případných průtahů správního řízení. Pokud by byl žalobce skutečně průtažným správním řízení dotčen do míry, v níž to tvrdí (soud si je v intencích rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , vědom, že byť dané řízení nespadá pod režim čl. 6 Úmluvy, lze nemajetkovou újmu, která je dána vnitřními prožitky člověka, prokazovat jen obtížně, pročež se zpravidla její vznik dovodí tehdy, pokud by jakákoliv osoba ve stejném postavení mohla vnímat výkon veřejné moci úkorně), nepochybně by využil odpovídajících nástrojů k odstranění průtahů a usiloval by o to, aby správní řízení dospělo co nejrychleji svého konce, byť je užití těchto institutů žalobcovým právem, nikoliv povinností, nicméně v rámci hodnocení případné újmy je třeba přihlédnout též k jeho aktivitě v daném řízení, jak plyne z § 31a odst. 3 písm. c) ZOdpŠk.

27. Vzhledem ke shora popsaným skutečnostem dospěl soud k závěru, že žalobní nárok není důvodný, a proto žalobu zamítl.

28. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a právo na jejich náhradu přiznal procesně úspěšné žalované v plném rozsahu. Náhrada nákladů se sestává z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., podle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží podle § 2 odst. 3 částka 3 x , částka, , a to za úkon vyjádření k žalobě (§ 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky), za úkon příprava na jednání (§ 1 odst. 3 písm. b) vyhlášky) a účast na jednání před soudem (§ 1 odst. 3 písm. c) vyhlášky). Celková výše nákladů žalované tak dosahuje částky , částka