18 C 98/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Moravcem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 396 729,90 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, jíž se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 396 729,90 Kč úrokem z prodlení z této částky ve výši 11,75 % p. a. od 26. 2. 2022 do zaplacení se zamítá.

II. Žalobce je povinen uhradit žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta, náhradu nákladů řízení ve výši 37 026 Kč.

1. Žalobce se z titulu smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené s žalovanou dne 14. 8. 2013 domáhal zaplacení částky 396 729,90 Kč úrokem z prodlení z této částky ve výši 11,75 % p. a. od 26. 2. 2022 do zaplacení. Předmětem cesse byla pohledávka za dlužníky [jméno] [příjmení] (nyní [příjmení]), [datum narození], bytem [adresa], a [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], vyplývající z rozhodčího nálezu č. j. [číslo jednací]. Žalobce uhradil za postoupení úplatu 340 000 Kč. Exekuce, jíž žalobce vedl proti povinným na základě rozhodčího nálezu, byla zastavena z důvodu nezpůsobilosti rozhodčího nálezu coby exekučního titulu pro neplatnost rozhodčí doložky. Následně se žalobce pokusil vymoci dlužnou částku v rámci řízení o realizaci zástavy, ale ani v tomto řízení neuspěl, neboť exekuce byla opět zastavena, a to z důvodu vznesené námitky promlčení, jelikož nemohla být platně sjednána desetiletá promlčecí lhůta. V souvislosti se zastavením exekuce byla žalobci uložena povinnost k náhradě nákladů řízení povinné a nákladů exekuce v celkové výši 98 066,90 Kč. Z tohoto důvodu vyzval žalobce žalovanou k vrácení částky 298 663 Kč přestavující zbytek úplaty uhrazené za postoupení pohledávky po odečtení částky, kterou žalobce obdržel na úhradu pohledávky (41 337 Kč), a dále k úhradě částky 98 066,90 Kč představující uhrazené náklady řízení a exekuce, a to z titulu odpovědnosti žalované za pravost pohledávky, nikoliv z titulu odpovědnosti za její dobytnost. V době, kdy žalovaný pohledávku postupoval, tato reálně neexistovala, neboť nebyly splněny podmínky pro vydání rozhodčího nálezu. Skutečnost, že žalobce podal návrh na exekuci vůči povinným až později a ne bezprostředně po uzavření smlouvy o postoupení pohledávky nebo že nezvolil jiný postup např. přes zajištění pohledávky, nehraje v odpovědnosti žalované dle názoru žalobce žádnou roli. Žalovaná a stejně tak původní věřitel postupované pohledávky [právnická osoba] jako nebankovní úvěrová společnost si byla dobře vědoma toho, že rozhodčí doložka je neplatná, a stejně tak vydaný rozhodčí nález, a to s odkazem na vydanou judikaturu, která jasně stanovila hraniční datum 11. 5. 2011. Pokud tedy úvěrová společnost podala návrh na vydání rozhodčího nálezu po výše uvedeném datu, byla si vědoma toho, že rozhodčí doložka je neplatná a došlo na její straně vyloženě ke zneužití práva. Rozhodčí nález, který byl podkladem postupované pohledávky, byl vydán dne 16. 11. 2012 a návrh na zahájení rozhodčího řízení byl podán dne 13. 7. 2012, tedy po uvedeném judikovaném datu. Žalovaná, ač si byla této skutečnost vědoma, přesto předmětnou pohledávku postoupila. S ohledem na výše uvedené speciální ustanovení o odpovědnosti postupitele, je v daném případě dána i odpovědnost žalované z titulu náhrady škody, když, jak bylo uvedeno výše, byla pohledávka postupována s vědomím, že došlo ke zneužití práva.

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout jako nedůvodnou, a to s odůvodněním, že žalobce v článku V. odst. 2 postupní smlouvy prohlásil, že se seznámil s právním a faktickým stavem pohledávky a dále v článku VIII. odst. 1 smlouvy si strany smluvily, že postupitel neručí postupníkovi za dobytnost pohledávky ani její zajištění. Dále pak žalobce vadl nevytkl bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl a měl zjistit, ale až rok po vydání rozhodnutí o zastavení exekuce, je patrno, že tato doba dodržena nebyla. Ohledně neplatnosti rozhodčího nálezu týkajícího se postupované žalovaná uvedla, že po datu postoupení dne 14. 8. 2013 mohl žalobce jako postupník pohledávku uplatnit v řízení před soudem v rámci zákonem stanovené promlčecí doby, když promlčecí doba skončila 20. 5. 2016. Žalovaný tedy měl téměř 2 roky od postoupení pohledávky na podání návrhu na soud a opětovné uplatnění pohledávky. Není podstatné, jestli v době postoupení pohledávky byl rozhodčí nález, resp. rozhodčí doložka shledána jako platně sjednaná, a to právě z důvodu, že pohledávka mohla být uplatněna jinak. To, že žalobce jako postupník zvolil nesprávný postup ohledně vymožení předmětné pohledávky, nemůže jít k tíži žalovaného jako postupitele. Nadto žalobce v rámci postoupení pohledávky odevzdal žalobci jakožto postupníkovi veškerou smluvní dokumentaci potřebnou k uplatnění svého nároku u soudu a poskytl žalobci maximální součinnost, která daleko přesahuje závazek žalovaného jakožto postupitele.

3. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutkový stav.

4. Dne 14. 8. 2013 byla mezi žalobcem a žalovanou uzavřena smlouva, jíž žalovaná deklarovala, že má za [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] pohledávku z rozhodčího nálezu JUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 16. 11. 2012, č. j. [číslo jednací], (dále také jen„ rozhodčí nález“) a to ve výši jistiny 210 403 Kč, smluvního úroku z prodlení 0,18 % denně z této částky od 20. 5. 2012 do zaplacení, smluvního úroku 0,082 % denně z této částky od 20. 5. 2012 do zaplacení, smluvního úroku z prodlení 0,18 % denně z částky 73 827 Kč od 20. 5. 2012 do zaplacení, nezaplacené části smluvního úroku 8 346 Kč, zůstatku smluvní pokuty 28 730 Kč, smluvních pokut 2 x 22 000 Kč, poplatku za upomínky 500 Kč, poplatku za správu úvěru 597 Kč a 199 Kč měsíčně za každý započatý měsíc prodlení s úhradou jistiny 210 403 Kč od května 2012 do zaplacení, smluvní pokuty 15 600 Kč a nákladů rozhodčího řízení 56 712 Kč. Dále bylo mezi stranami ujednáno, že žalovaná tyto pohledávky postupuje žalobci za úplatu 340 000 Kč. Žalobce ve smlouvě prohlásil, že se důkladně seznámil s právním a faktickým stavem pohledávky včetně jejího zajištění a bere na vědomí, že předávaná dokumentace dle předávacího protokolu může obsahovat právní a faktické nedostatky, které mohou mít vliv na platnost příslušných dokumentů. Dále bylo ujednáno, že žalovaná neručí žalobci za dobytnost pohledávky ani její zajištění (smlouva o postoupení pohledávek). Žalobci byla v souvislosti s postoupením předána mj. rozhodčí smlouva, žádost o poskytnutí úvěru vč. dodatků, rozhodčí žaloba a rozhodčí nález (předávací protokol).

5. Exekuce vedená dle rozhodčího nálezu ve prospěch žalobce byla zastavena, a to pro nedostatek pravomoci rozhodce rozhodčí nález vydat z důvodu neplatně sjednané rozhodčí doložky. Rozhodčí smlouva byla uzavřena dne 18. 4. 2011. Pověření k vedení exekuce bylo vydáno 14. 7. 2017 (usnesení Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 31. 7. 2019, č. j. [číslo jednací], ve spojení s usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. 10. 2019, č. j. [číslo jednací]).

6. Dne 9. 12. 2020 bylo na základě exekučního návrhu žalobce vydáno pověření k vedení exekuce prodejem zástavy k vymožení pohledávky postoupené žalobci žalovanou, která však byla následně zastavena z důvodu promlčení, neboť bylo shledáno, že nebylo možno platně ujednat 10 letou promlčecí lhůtu, přičemž žalobci byla uložena povinnost k náhradě nákladů řízení 73 689 Kč a nákladů exekuce 17 722,90 Kč. Rozhodčí řízení, ve kterém byl vydán rozhodčí nález, bylo zahájeno rozhodčí žalobou podanou 13. 7. 2012 (usnesení Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 3. 5. 2021, č. j. [číslo jednací], ve spojení s usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. 10. 2021, č. j. [číslo jednací]).

7. Dopisem z 30. 9. 2020 vyzvala advokátka žalobce žalovanou k zaplacení částky 298 663 Kč do 20. 10. 2020, tato výzva byla žalované doručena 1. 10. 2020 (výzva z 30. 9. 2020 s doručenkou ISDS). Toto žalovaná odmítla s poukazem na to, že neodpovídá pravost pohledávky a její dobytnost a že vada nebyla vytknuta bez zbytečného odkladu (vyjádření žalované z 9. 10. 2020). Dopisem ze dne 16. 11. 2020 pak žalovaná žalobci sdělila, že postoupená pohledávka ze smlouvy o úvěru není promlčena, neboť byla sjednána desetiletá promlčecí lhůta (dopis žalované z 16. 11. 2020). Dále advokátka žalobce vyzvala žalovanou dopisem z 28. 1. 2022 k úhradě částky 298 663 Kč a 98 066,90 Kč do 25. 2. 2022, tato výzva byla žalované doručena 31. 1. 2022 (výzva z 28. 1. 2022 s doručenkou).

8. Soud zamítl návrh žalobce na provedení důkazu listinami k prokázání úhrady nákladů exekuce žalobcem, neboť již provedenými důkazy byl zjištěn skutkový stav v rozsahu dostatečném pro právní posouzení a rozhodnutí ve věci, pročež by provedení navrhovaného důkazu bylo zjevně nadbytečným.

9. Právní poměr mezi účastníky soud posoudil podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinného do 31. 12. 2013, (dále jen„ obč. zák.“) a to s ohledem na § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a to konkrétně podle § 524 a § 527 odst. 1 písm. a) za analogického použití (§ 853 obč. zák.) § 507 a 504 obč. zák. upravujících obecnou odpovědnost při vadném plnění (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2021, sp. zn. [spisová značka])

10. Podle § 524 obč. zák. může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému (odst. 1). S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená (odst. 2).

11. Podle § 527 obč. zák. bylo-li sjednáno postoupení pohledávky za úplatu, odpovídá postupitel postupníkovi, jestliže a) postupník se nestal místo postupitele věřitelem pohledávky s dohodnutým obsahem, b) dlužník splnil postupiteli závazek dříve, než byl povinen jej splnit postupníkovi, c) postoupená pohledávka nebo její část zanikla započtením nároku, který měl dlužník vůči postupiteli (odst. 1). Za dobytnost postoupené pohledávky postupitel ručí do výše přijaté úplaty spolu s úroky, jen když se k tomu postupníkovi písemně zavázal; toto ručení však zaniká, jestliže postupník nevymáhá postoupenou pohledávku na dlužníkovi bez zbytečného odkladu u soudu (odst. 2).

12. Podle § 853 obč. zák. se občanskoprávní vztahy, pokud nejsou zvláště upraveny ani tímto, ani jiným zákonem, řídí ustanoveními tohoto zákona, která upravují vztahy obsahem i účelem jim nejbližší.

13. Podle § 504 obč. zák. může nabyvatel uplatňovat nárok z odpovědnosti za vady u soudu jen tehdy, vytkl-li vady bez zbytečného odkladu po té, kdy měl možnost věc prohlédnout. Nabyvatel může vadu vytknout nejpozději do šesti měsíců, pokud zákon nestanoví jinak. Nevytkne-li v této lhůtě vadu, právo zanikne.

14. Podle § 507 odst. 1 obč. zák. nelze-li vadu odstranit a nelze-li pro ni věc užívat dohodnutým způsobem nebo řádně, je nabyvatel oprávněn domáhat se zrušení smlouvy. Jinak se může nabyvatel domáhat buď přiměřené slevy z ceny nebo opravy nebo doplnění toho, co chybí.

15. Z hlediska právního posouzení věci dospěl soud k závěru, že dne 14. 8. 2013 byla mezi žalovanou jako postupitelem a žalovaným jako postupníkem uzavřena smlouva o postoupení pohledávek ve smyslu § 524 obč. zák., jíž žalobkyně postoupila žalovanému pohledávky vypočtené pod bodem 4. odůvodnění tohoto rozsudku.

16. Žalobce pak v žalobce namítal dvě vady postoupených pohledávek, od nichž odvozuje svůj žalobní nárok, a to: -) absenci řádného exekučního titulu, když součástí smlouvy bylo ujednání, že ohledně pohledávky byl vydán rozhodčí nález, přičemž v důsledku vadně sjednané rozhodčí doložky byl dán nedostatek pravomoci rozhodce k vydání rozhodčího nálezu, což vedlo k zastavení exekuce vedené na jeho podkladě; -) to, že 10 letá promlčecí lhůta nebyla sjednána platně, což vedlo k zastavení exekuce prodejem zástavy.

17. K první námitce je třeba primárně uvést, že rozhodčí nález sám osobě není právním titulem postoupených pohledávek vážících se k úvěrové smlouvě, která byla na straně úvěrujícího uzavřena právní předchůdkyní žalované, když jejich právním titulem je právě samotná úvěrová smlouva. Sám rozhodčí nález by mohl být (nešlo-li by o tzv. paakt) právním titulem pouze co do postoupené pohledávky na náhradu nákladů rozhodčího řízení ve výši 56 712 Kč. Dále je pak třeba uvést, že byť z postupní smlouvy plynulo, že ohledně postupovaných pohledávek byl vydán rozhodčí nález a zároveň byla předmětem postoupení tímto nálezem založená pohledávka na náhradu nákladů rozhodčího řízení, tak žalobce si mohl být s ohledem na to, že byl nepochybně seznámen s tím, že se jedná o rozhodčí nález vydaný na základě rozhodčí žaloby podané po 11. 5. 2011 (a to s přihlédnutím k tomu, že v rámci postupní smlouvy stvrdil svým podpisem, že se seznámil s obsahem dokumentace, která je vypočtena v předávacím protokolu, tj. i rozhodčí smlouvou uzavřenou 18. 4. 2011, žalobou podanou 13. 7. 2012 i nálezem vydaným 16. 11. 2012), kdy bylo k otázce neplatných rozhodčích doložek ustanovujících rozhodce ad hoc vydáno sjednocující usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], vědom toho, že tento rozhodčí nález není způsobilým exekučním titulem, a je tak nicotným paaktem, na jehož podkladě nelze vést po právu exekuci, která nadto byla zahájena žalobcem až v době pěti let po vydání sjednocujícího usnesení Nejvyššího soudu.

18. Odpovědnost žalované dle § 527 odst. 1 písm. a) obč. zák. tak sice mohla být založena, neboť v rozporu se smluvním ujednáním nebyl k pohledávce z úvěrové smlouvy vydán platný rozhodčí nález, tudíž postoupené pohledávky z titulu úvěrové smlouvy neměly ujednanou kvalitu, jelikož se k nim nevázal řádný exekuční titul, byť z postupní smlouvy plynulo, že se jedná o pohledávky judikátní, a zároveň nemohla platně vzniknout a tedy ani být postupní smlouvou postoupena pohledávka z titulu náhrady nákladů rozhodčího řízení. Tyto vady postoupených pohledávek by však žalobce musel žalované vytknout ve lhůtě šesti měsíců od uzavření smlouvy, kdy ji nejprve mohl zjistit (§ 504 obč. zák.), na což je navázáno právo z vadného plnění dle § 507 obč. zák. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2021, sp. zn. [spisová značka]). To však neučinil, proto jeho právo ve smyslu citovaného ustanovení zaniklo.

19. K otázce promlčení a z něho plynoucího důsledku nemožnosti pohledávku uspokojit v rámci realizace zástavního práva je pak nutno uzavřít, že v postupní smlouvě nebylo ujednáno ničeho o kvalitě pohledávky z hlediska délky promlčecí lhůty, tudíž v tomto směru nemohlo dojít ke vzniku odpovědnosti žalované dle § 527 odst. 1 písm. a) obč. zák. V postupní smlouvě naopak bylo obsaženo ustanovení (čl. V odst. 2.) o vyloučení odpovědnosti za právní a faktické vady postoupené pohledávky (pod které lze nepochybně podřadit i neplatnost ujednání o delší promlčecí lhůtě), což vzal žalobce na vědomí s tím, že se s příslušnou dokumentací seznámil. Za to, že byla 10 letá promlčecí lhůta sjednána neúčinně, tak žalobkyně nemůže nést žádnou odpovědnost. K odpovědnosti za dobytnost pohledávky se pak žalovaná ve smyslu § 527 odst. 2 obč. zák. nezavázala, ba dokonce postupní smlouva ve svém čl. VIII. tuto odpovědnost výslovně vylučuje.

20. S ohledem na shora uvedené soud žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítl.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení v částce 37 026 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému tvoří odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ AT”) z tarifní hodnoty ve výši 396 729,90 Kč sestávající z částky 9 900 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) AT, z částky 9 900 Kč za písemné podání ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) AT a z částky 9 900 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) AT včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT a náhrady daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % z částky 30 600 Kč ve výši 6 426 Kč.