19 C 10/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudcem JUDr. Rudolfem Prokopem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení nemajetkové újmy ve výši 614 423 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 550 544 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 550 544 Kč od 8. 10. 2022 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 63 879 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 63 879 Kč od 8. 10. 2022 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 30 798 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 7 náhradu nákladů řízení v částce 1 204 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se na žalované domáhal zaplacení částky 614 423 Kč s příslušenstvím jako náhrady za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce je občanem Vietnamské republiky, který cestoval přes Českou republiku bez platného dokladu, a proto byl zadržen a umístěn do Zařízení pro zajištění cizinců v Bělé pod Bezdězem (dále jen„ ZZC“), které spadá pod Správu uprchlických zařízení, tedy organizační složku zřízenou žalovanou. V době zajištění v noci z 10. 7. 2020 na 11. 7. 2020 došlo na osobě žalobce ke spáchání přečinu vydírání a zvlášť závažného zločinu znásilnění ze strany [jméno] [příjmení], [datum narození], který byl za uvedené trestné činy pravomocně odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 6 let a dále mu byl uložen trest vyhoštění z území České republiky ve výměře 10 let a povinnost nahradit žalobci nemajetkovou újmu ve výši 72 000 Kč spočívající v náhradě duševních útrap. Trestná činnost [jméno] [příjmení] spočívala v tom, že nutil žalobce pod pohrůžkami násilí k umývání chodby a koupelny, k praní oblečení a k orálnímu a análnímu sexu. V ranních hodinách dne 11. 7. 2020, kdy [jméno] [příjmení] opět přišel do pokoje žalobce za účelem pokračování v trestné činnosti, žalobce z důvodné obavy o svůj život vyskočil z okna budovy, čímž si způsobil tříštivou zlomeninu jednoho obratle. Do dnešního dne je zdravotní stav žalobce velmi špatný. Šetřením policejního orgánu bylo zjištěno, že v předmětné době nebylo ZZC řádně zabezpečené a způsobilé k zajištění cizinců. Byl odpojen telefonní automat, kterým si mohl žalobce přivolat pomoc, přičemž k jeho odpojení došlo z důvodu neustálého volání [jméno] [příjmení] na tísňové linky. Žalobce navíc nebyl poučen o tom, jak si může v případě ohrožení života přivolat pomoc. V budově se dále nenacházely funkční [příjmení] tlačítka, která byla poškozena agresivním chování [jméno] [příjmení]. Za další pochybení žalobce považuje chování bezpečnostní agentury, která násilnému chování [jméno] [příjmení] přihlížela nebo přinejmenším jej přehlížela. Z kamerového záznamu je zřejmé, že monitorovací prostor kamery byl úmyslně blokován a personál bezpečnostní agentury na tuto skutečnost nijak nereagoval. V pozdějších hodinách došlo k poruše monitoru kamery. Ze strany ZZC došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v porušení následujících povinností: 1) nedostatečné poučení žalobce o možnostech pomoci při nebezpečí, 2) nezajištění izolace [jméno] [příjmení] jako agresivní osoby od ostatních osob a nedostatečná kontrola jeho chování, 3) odpojení telefonního automatu personálem a jeho nefunkčnost, 4) nefunkčnost SOS tlačítek z důvodu chování [jméno] [příjmení], 5) hrubá nedbalost personálu při obsluze kamerového systému a následné poškození monitoru kamery a 6) nedostatečné zajištění oken proti pádu/výskoku osob. Žalovaná tedy nebyla schopna zajistit řádné a bezpečné umístění žalobce v ZZC tak, aby na něm nebyla páchána trestná činnost. V důsledku této trestné činnosti si žalobce způsobil závažná zranění s trvalými následky. Žalovaná v dopise ze dne 2. 9. 2021 uznala odpovědnost státu za škodu na zdraví způsobenou žalobci a dne 10. 9. 2021 vyplatila žalobci bolestné ve výši 85 583 Kč. Nelze proto pochopit, proč žalovaná odmítá žalobci uhradit ostatní uplatněné nároky. Žalobce uzavřel, že žalovaná je odpovědná za vzniklou škodu a nemajetkovou újmu způsobenou žalobci v ZZC. Žalobce u žalované uplatnil bolestné za první operaci, kterou žalovaná uhradila. V rámci tohoto řízení se žalobce po žalované domáhá bolestného za druhou operaci ve výši 13 073 Kč a ztížení společenského uplatnění ve výši 591 350 Kč, přičemž tyto částky byly vyčísleny znaleckým posudkem, a dále nákladů na vypracování znaleckého posudku ve výši 10 000 Kč Celkem tedy žalobce požaduje 614 423 Kč. Žalobce svůj nárok uplatnil dne 7. 4. 2022 u žalované, která však jeho nárok neuspokojila. Žalobce dodal, že bolestné požaduje za druhou operaci, při které mu byl z těla vyjmut ortopedický materiál, který mu byl do těla voperován při první operaci dne 11. 7. 2020. Ztížení společenského uplatnění žalobce spatřuje v tom, že jeho zdravotní stav mu neumožňuje dlouho sedět, a proto nemůže navštěvovat sportovní zápasy, sedět v dopravním prostředku, navštěvovat kina či divadla nebo sportovat, což před úrazem běžně činil. Žalobce je omezen v běžných denních činnostech, zejména v péči o svou osobu a domácnost. Nemůže nosit těžké předměty a nemůže vykonávat značné množství domácích prací. Žalobce je též omezen v rámci volby povolání, neboť nemůže vykonávat sedavé zaměstnání ani manuální práce. Žalobce pociťuje bolest při sezení, chůzi i ležení. Žalobce vystudoval střední školu a před úrazem pracoval manuálně v oblasti stavebnictví. Žalobce dříve bydlel se svou rodinou, momentálně bydlí s přáteli. Žalobce nenavštěvuje žádné rehabilitace z důvodu finanční náročnosti. Žalobce užívá běžně dostupná analgetika.

2. Žalovaná ve věci uvedla, že v souvislosti s epidemií covid-19 vydala žalovaná za účelem zamezení šíření tohoto onemocnění opatření, kterým uložila řediteli Správy uprchlických zařízení zajistit karanténní prostory pro osoby, které mají být nově zajištěny do zařízení. Karanténní prostory v ZZC byly v budově B. Dohled nad karanténními prostory byl vykonáván pracovníky soukromé bezpečnostní agentury [právnická osoba] Dne 9. 7. 2020 byl do karanténních prostor budovy B umístěn [jméno] [příjmení], který ve večerních hodinách neustále volal z telefonního automatu na linku tísňového volání a rozléval vodu v kuchyňce a v pokoji. Následně dne 10. 7. 2020 v 1.30 hod. byla do ZZC vyslána hlídka cizinecké policie, aby prošetřila situaci. V 3.42 hod. byl [jméno] [příjmení] přemístěn do budovy F, která slouží pro umístnění klientů do části s přísným režimem. [jméno] [příjmení] se po přemístění neuklidnil, byl nadmíru hlučný a stříkal vodu z umyvadla po místnosti. Vzhledem k tomu, že tísňovou linku zneužívali i ostatní klienti, byl telefonní automat na žádost cizinecké policie odpojen. [jméno] [příjmení] se po vyšetření lékařem cca v 14.00 hod. vrátil do budovy B. Téhož dne 10. 7. 2020 v 21.45 hod. byli do této budovy přivedeni rovněž žalobce a [jméno] [jméno] [příjmení], kteří byli ubytováni na obytné buňce [číslo] která se skládá z pokojů [číslo], [číslo] a [číslo]. Žalobce byl ubytován na pokoji [číslo] a [jméno] [příjmení] na pokoji [číslo]. V 22.30 hod. byl v budově B nahlášen výpadek elektrického proudu. Dne 11. 7. 2020 v 8.40 hod. byli žalobce a [jméno] [jméno] [příjmení] nalezeni zranění u plotu před budovou cizinecké policie a odvezeni do nemocnice v Mladé Boleslavi. Ještě téhož dne byly zahájeny úkony trestního řízení vůči [jméno] [příjmení]. V rámci trestního řízení byl [jméno] [příjmení] rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 4. 12. 2020, č. j. [spisová značka], uznán vinným ze spáchání zvlášť závažného zločinu znásilnění a přečinu vydírání a byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 6 let nepodmíněně a byl mu uložen trest vyhoštění z České republiky ve výměře 10 let. Jedním z důkazů byl i kamerový záznam, který je přenášen na pracoviště soukromé bezpečnostní agentury. V předmětnou noc však v 22.30 hod. došlo k výpadku elektrické energie, v důsledku čehož byly krátkodobě vypnuty kamery. Po nahození elektrické energie byly kamery opět funkční, avšak monitor bezpečnostní agentury byl tzv.„ zamrzlý“ a zobrazoval prázdnou chodbu. Lze předpokládat, že kdyby k závadě nedošlo, pracovníci by o chování [jméno] [příjmení] vyrozuměli cizineckou policii a k jeho násilnému chování by nedošlo. V obytné buňce [číslo] se nacházelo tlačítko signalizačního zařízení pro účely přivolání pomoci, které však nebylo funkční, neboť jej [jméno] [příjmení] poškodil. Bezpečnostní agentura nebyla oprávněna konat pochůzkovou činnost v karanténních prostorách, a proto neexistují žádné záznamy o pochůzkách. Žalovaná uvedla, že Ředitelství služby cizinecké policie není subjektem zodpovědným za bezpečnost osob umístěných v objektu karantény, neboť příslušníci cizinecké policie jsou oprávněni do prostor vstoupit pouze v případě zjištění protiprávního jednání, které jim však musí sdělit pracovníci bezpečnostní agentury. Z uvedeného vyplývá, že hlavní příčinou vzniku škody bylo jednání [jméno] [příjmení], avšak je rovněž zřejmé, že tomuto jednání mohlo být zabráněno při dodržení bezpečnostních opatření. Žalovaná proto v dopise ze dne 2. 9. 2021 uznala odpovědnost státu za škodu na zdraví způsobenou žalobci, vyslovila mu omluvu a vyjádřila lítost nad důsledky jednání [jméno] [příjmení], které žalobci vznikly. Žalovaná rovněž uznala odpovědnost státu za způsobenou újmu v části týkající se požadovaného bolestného ve výši 85 583 Kč stanoveného znaleckým posudkem [titul] [jméno] [příjmení] ze dne 26. 2. 2021. Žalovaná dále dobrovolně uspokojila nárok žalobce na náklady vypracování znaleckého posudku a vyhotovení kopií zdravotnické dokumentace v celkové výši 10 744 Kč. Dne 24. 2. 2022 byla žalované doručena žádost žalobce na náhradu ztížení společenského uplatnění ve výši 500 000 Kč s tím, že byl současně zadán znalecký posudek, který bude doložen následně. Dne 7. 4. 2022 obdržela žalovaná opakovanou žádost včetně znaleckého posudku, ve kterém byla vyčíslena hodnota bolestného za druhou operaci ve výši 13 073 Kč a hodnota ztížení společenského uplatnění ve výši 591 350 Kč Vedle toho byl uplatněn nárok na náhradu nákladů na vypracování znaleckého posudku ve výši 10 000 Kč. Při stanovení bolestného je v posudku v položce hluboká rána zad stanoveno 21 bodů, aniž by byla uvedena délka rány. V objektivním vyšetření žalobce znalec nepopisuje žádnou jizvu. Není jasné, jak znalec dospěl k závěru, že jizva je dlouhá 7 cm, když v předchozím znaleckém posudku je uvedena původní délka rány 14 cm. Znalecký posudek je proto neúplný. Žalovaná dále spatřuje rozpory v popisu subjektivních potížích žalobce. Vlastní vyšetření žalobce je v posudku popsáno velmi nedostatečně. Žalovaná tedy uzavírá, že existují pochybnosti vztahující se k požadované výši odškodnění, a proto navrhuje, aby byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

3. Účastníci shodně prohlásili, že jsou mezi nimi nesporné následující skutečnosti: Žalobce byl dne 10. 7. 2020 umístěn do ZZC. V noci z 10. 7. 2020 na 11. 7. 2020 se [jméno] [příjmení], který byl v zařízení rovněž umístěn, na žalobci dopustil násilného jednání, které je podrobně popsané v rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 14. 12. 2020, sp. zn. [spisová značka] (podrobněji viz níže). V důsledku tohoto jednání žalobce dne 11. 7. 2020 v ranních hodinách vyskočil z okna a způsobil si zranění. Žalobce a [jméno] [příjmení] byli ubytováni na společné buňce ve vedlejších pokojích a mohli se vzájemně navštěvovat. SOS tlačítko, které bylo v zařízení umístěno za účelem přivolání pomoci, bylo z důvodu jednání [jméno] [příjmení] nefunkční. Telefonní automat umístěný v zařízení byl odpojen a nefunkční. Kamery, které měly monitorovat daný prostor, nefungovaly, resp. byly zamrzlé a nesnímaly prostor v reálném čase.

4. Z rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 14. 12. 2020, sp. zn. [spisová značka], bylo zjištěno, že obžalovaný [jméno] [příjmení], [datum narození], byl shledán vinným, že v průběhu období od 22:30 hodin dne 10. 7. 2020 do 08:45 hodin dne 11. 7. 2020 zejména v místnostech [číslo] a [číslo] a v dalším prostoru v domě [adresa] v [obec], okres [okres], používaném jako zařízení pro zajištění cizinců neoprávněně nutil tam přítomné poškozené [jméno] [příjmení] [příjmení], [datum narození], a žalobce k jednání dle jeho pokynů, tj. gestem spočívajícím v úderu pěstí do dlaně vlastní ruky a naznačujícím užití násilí doprovodil pohyby rukama, jimiž vyzýval poškozeného [příjmení] k odchodu do koupelny a k umytí těla, také k vyprání oblečení, které mu obviněný úmyslně vysypal ze zavazadla na zem v koupelně, dále ho gesty vyzýval, aby vytřel vodu na podlaze chodby, do níž obviněný úmyslně vyléval čistící prostředek, a v téže době gesty rukama vyzval i poškozeného žalobce, aby se šel do koupelny umýt, poté mu úmyslně vysypal oblečení ze zavazadla na zem, polil ho čistícím prostředkem a úmyslně udeřil poškozeného žalobce do obličeje s úmyslem překonat odmítavou reakci poškozeného a přimět ho tím k vyprání oblečení, poté si svlékl kalhoty, držel se za obnažené přirození a gesty rukama postupně vyzýval jmenované poškozené, aby přijali do úst jeho penis, a takové výzvy doprovázel tím, že poškozené bil do těla mokrým kusem látky, poškozeného [příjmení] úmyslně kopl do obličeje v době, kdy ležel na zemi, a poškozeného žalobce úmyslně udeřil rukou do obličeje a takto jednal s úmyslem přinutit je tím, aby vyhověli jeho výzvě k felaci, což poškození učinili, a později s vědomím vlivu dříve užitého násilí proti poškozenému žalobci na vůli jmenovaného ho gesty rukama vyzval k předklonění, opření o postel a obnažení hýždí, načež mu na přesněji nezjištěnou dobu zavedl penis do konečníku, takže při dalším příchodu obviněného do ložnice poškozených z obavy před dalším bitím a požadavky obviněného vyskočili z okna zmíněné budovy, čímž si poškozený [příjmení] přivodil zlomeninu zadní patní kosti pravé nohy a zlomeninu jednoho obratle a poškozený žalobce tříštivou zlomeninu jednoho obratle s poškozením míchy. Soud dospěl k závěru, že obžalovaný [jméno] [příjmení] spáchal zvlášť závažný zločin znásilnění a přečin vydírání, přičemž byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 6 roků. Obžalovanému byl současně uložen trest vyhoštění z České republiky ve výměře 10 let povinnost nahradit žalobci nemajetkovou újmu ve výši 72 000 Kč. Žalobce byl se zbývající částí svého nároku na náhradu nemajetkové újmy odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních. Rozsudek nabyl právní moci dne 14. 12. 2020.

5. Z úředního záznamu Policie ČR ze dne 14. 7. 2020 bylo zjištěno, že z prověřování Policie ČR ve věci podezřelého [jméno] [příjmení] vyplynulo, že v ZZC v části, kde se nachází pokoje [číslo] a [číslo], byl odpojený telefonní automat z důvodu opakovaného volání [jméno] [příjmení] na tísňové linky. Na pokojích byla nefunkční SOS tlačítka, neboť [jméno] [příjmení] poškodil kabeláž a signalizační zařízení. Na kamerový záznam nikdo z personálu nereagoval, přičemž předmětné dveře byly otevřeny tak, že znemožňovaly výhled kamery. Obsluha kamery sdělila, že nevidí důvod někoho poslat, aby zajistil možnost vizuální kontrolu chodby.

6. Z žádosti Policie ČR ze dne 7. 8. 2020 bylo zjištěno, že v prověřování ve věci podezřelého [jméno] [příjmení] požádala Policie ČR Správu uprchlických zařízení o sdělení informací: 1) jakým způsobem a kdo informoval žalobce o způsobech a možnostech přivolání pomoci, 2) zda byla na pokojích funkčních SOS tlačítka a proč případně nebyla sjednána náprava, 3) zda byl funkční telefonní přístroj a případně proč byl odpojen, 4) jakým způsobem byl vykonáván dohled kamerového systému, 5) proč nebyl zajištěn dohled pomocí kamerového systému přepnutím kamer na jiný monitor, 6) zda byla v případě nefunkčnosti uvedených systémů přijata nějaká opatření k zajištění bezpečnosti ubytovaných osob a 7) zda když klienti proti sobě otevřou na chodbě dveře a znemožní dohled kamery nad chodbou, je možno nějak reagovat a zajistit dohled nad společnými prostorami.

7. Z rozhodnutí Ředitelství služby cizinecké policie ze dne 27. 1. 2021, [číslo jednací], bylo zjištěno, že rozhodnutím Krajského ředitelství policie Ústeckého kraje ze dne 22. 9. 2020, [číslo jednací], bylo rozhodnuto o vyhoštění žalobce z území České republiky, přičemž doba, po kterou nelze cizinci umožnit vstup na území členských států Evropské unie, byla stanovena v délce 3 let, jejíž počátek byl stanoven na okamžik, kdy cizinec pozbude oprávnění k pobytu na území ČR. K odvolání žalobce bylo Ředitelstvím služby cizinecké policie jakožto odvolacím orgánem rozhodnuto, že napadené rozhodnutí se mění tak, že počátek doby, po kterou nelze žalobci umožnit vstup na území členských států Evropské unie, se stanoví od okamžiku, kdy uplyne doba stanovená k vycestování, přičemž tato doba byla stanovena do 50 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. Ve zbylé části bylo napadené rozhodnutí potvrzeno.

8. Z výzvy k mimosoudnímu jednání o vzniklé škodě ze dne 4. 3. 2021 bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovanou, aby v důsledku nesprávného úředního postupu spočívajícímu v pochybení při zajištění bezpečnosti žalobce v rámci jeho umístění v ZZC zaplatila žalobci nemajetkovou újmu ve výši 500 000 Kč a dále bolestné ve výši 85 583 Kč.

9. Ze sdělení Ministerstva vnitra ze dne 2. 9. 2021 bylo zjištěno, že žalovaná v reakci na výzvu žalobce vyslovila žalobci omluvu a vyjádřila lítost nad důsledky jednání [jméno] [příjmení], které žalobci vznikly. Žalovaná uvedla, že z podkladových materiálů vyplývá, že hlavní příčinou vzniku škody je jednání [jméno] [příjmení], avšak z okolností případu vyplývá, že tomuto jednání mohlo být při dodržení bezpečnostních opatření zabráněno. Žalovaná uznala odpovědnost státu za způsobenou újmu v části týkající se požadovaného odškodnění za bolestné ve výši 85 583 Kč, přičemž přislíbila tuto částku zaslat na účet žalobce. Žalovaná dále nezpochybnila nemajetkovou újmu spočívající v negativních pocitech žalobce, avšak poukázala na skutečnost, že žalobce byl trestním rozsudkem v nároku na nemajetkovou újmu uspokojen ve výši 72 000 Kč a ve zbývajícím rozsahu byl odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních. Žalovaná proto odmítla uspokojit požadovaný nárok na zaplacení nemajetkové újmy ve výši 500 000 Kč.

10. Z žaloby o náhradu nemajetkové újmy ze dne 8. 9. 2021 bylo zjištěno, že u Obvodního soudu pro Prahu 7 byla ze strany žalobce podána žaloba, kterou se proti žalované domáhal částky 565 543 Kč jako náhrady škody způsobené nesprávným úředním postupem (shodným jako v projednávané věci). Konkrétně požadoval přiměřené zadostiučinění ve výši 500 000 Kč, náhradu nákladů právního zastoupení ve výši 51 304 Kč, hotové výdaje za znalecký posudek a výpis ze zdravotnické dokumentace ve výši 10 744 Kč a hotové výdaje za tlumočení ve výši 3 495 Kč. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 24. 2. 2022, č. j. [číslo jednací], byla žaloba zamítnuta, když soud dospěl k závěru, že nárok žalobce je promlčen. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 19. 5. 2022, č. j. [číslo jednací], byl rozsudek soudu prvního stupně k odvolání žalobce jako věcně správný potvrzen. Rozsudek nabyl právní moci dne 9. 6. 2022.

11. Ze stanoviska Ministerstva vnitra ze dne 14. 2. 2022 bylo zjištěno, že žalovaná uznala odpovědnost státu za škodu spočívající v zaplacení částky 9 801 Kč za vyhotovení znaleckého posudku ze dne 26. 2. 2021 a částky 943 Kč za pořízení kopií zdravotnické dokumentace, přičemž přislíbila tuto částku zaslat na účet žalobce.

12. Z uplatnění nároku na náhradu újmy ze dne 15. 2. 2022 bylo zjištěno, že žalobce uplatnil u žalované nárok na náhradu újmy způsobené nesprávným úředním postupem spočívajícím v pochybení při zajištění bezpečnosti žalobce v rámci jeho umístění v ZZC, konkrétně nárok na ztížení společenského uplatnění v zálohové výši 500 000 Kč. Žalobce sdělil, že současně za účelem stanovení přesné výše nechal zadat vypracování znaleckého posudku.

13. Ze sdělení Ministerstva vnitra ze dne 10. 3. 2022 bylo zjištěno, že žalovaná sdělila žalobci, že jeho žádosti o zaplacení zálohy nelze vyhovět, neboť není prokázána výše škody.

14. Z uplatnění nároku na náhradu újmy ze dne 7. 4. 2022, včetně dodejky, bylo zjištěno, že žalobce v návaznosti na své uplatnění nároku ze dne 15. 2. 2022 nechal vypracovat znalecký posudek a na základě jeho závěrů uplatnil proti žalované nárok na náhradu škody za nesprávný úřední postup spočívající v tom, že ZZC nebylo způsobilé k zajištění cizinců a jejich bezpečnosti, sestávající z bolestného za druhou operaci ve výši 13 073 Kč, ztížení společenského uplatnění ve výši 591 350 Kč a náhrady nákladů na vypracování znaleckého posudku ve výši 10 000 Kč. Uplatnění nároku bylo dodáno do datové schránky žalované dne 7. 4. 2022.

15. Ze stanoviska Ministerstva vnitra ze dne 21. 4. 2022 bylo zjištěno, že žalovaná, konkrétně její odbor zdravotnického zabezpečení, se vyjádřila ke znaleckému posudku. Uvedla, že při stanovení bolestného je v posudku v položce hluboká rána zad stanoveno 21 bodů, aniž by byla uvedena délka rány. V objektivním vyšetření žalobce znalec nepopisuje žádnou jizvu. Není jasné, jak znalec dospěl k závěru, že jizva je dlouhá 7 cm, když v předchozím znaleckém posudku je uvedena původní délka rány 14 cm. Znalecký posudek je proto neúplný. Žalovaná dále spatřuje rozpory v popisu subjektivních potížích žalobce. Vlastní vyšetření žalobce je v posudku popsáno velmi nedostatečně.

16. Ze stanoviska Ministerstva vnitra ze dne 4. 10. 2022 bylo zjištěno, že žalovaná zpochybnila závěry znaleckého posudku a odmítla žalobci uplatněné nároky uhradit.

17. Ze znaleckého posudku [titul] [jméno] [příjmení] ze dne 26. 2. 2021 bylo zjištěno, že žalobce dne 11. 7. 2020 utrpěl úraz po pádu z okna ve druhém patře. Následně byl transportován do Nemocnice Mladá Boleslav, kde mu byl proveden CT traumaprotokol a diagnostikována nestabilní tříštivá zlomenina obratle L2 se suspektním počínajícím syndromem kaudy. Žalobce byl poté převezen na traumacentrum Nemocnice Liberec, kde byl akutně operován. Byla mu provedena stabilizace a fixace zadním přístupem SOCON L1-L3. Dne 14. 7. 2020 byl přeložen zpět na traumatologii v Mladé Boleslavi a následně pro neobslužnost do LDN Nemocnice Česká Lípa. Dne 6. 10. 2020 byl žalobce propuštěn do domácího ošetřování. Znalec měl k dispozici lékařské zprávy ohledně operace žalobce. Znalec podle Metodiky Nejvyššího soudu provedl ohodnocení bolestného v důsledku úrazu a následné operace celkem 242 body, konkrétně za roztříštěnou zlomeninu bederního obratle (S3207) 150 bodů, zlomeninu jednoho příčného výběžku bederního obratle (S3202) 30 bodů, hlubokou ránu dolní části zad v důsledku operace (S3101) 42 bodů a anestezii v důsledku operace (S0600) 20 bodů. Bolestné vyjádřené v penězích činí 82 583 Kč.

18. Z propouštěcí zprávy ze dne 27. 11. 2021 bylo zjištěno, že žalobce byl od 23. 11. 2021 do 27. 11. 2021 hospitalizován na oddělení traumatologie v Nemocnici Liberec, kam byl přijat pro plánovanou operaci spočívající v extrakci cizorodého materiálu. Operace byla provedena dne 24. 11. 2021.

19. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] [číslo] ze dne 2. 4. 2022 a následné výpovědi znalce při ústním jednání bylo zjištěno, že žalobce v červenci 2020 utrpěl úraz, který si vyžádal dvě operace páteře. Při úrazu si žalobce poranil obratel L2. Žalobce byl přijat na ortopedické oddělení Nemocnice Mladá Boleslav a následně přeložen na spinální jednotku Nemocnice Liberec, kde byla dne 11. 7. 2020 provedena zadní stabilizace zlomeniny obratle. K následné péči a rehabilitaci byl žalobce přeložen do LDN Česká Lípa, ze které byl propuštěn dne 6. 10. 2020 do ambulantní péče. Dne 24. 11. 2021 byl žalobce opětovně operován za účelem vyjmutí ortopedického materiálu. K ustálení zdravotního stavu žalobce došlo 7. 12. 2021, kdy proběhla poslední plánovaná kontrola u specialisty. Znalec provedl dne 22. 2. 2022 vyšetření žalobce, který mu popsal svá omezení po úrazu. Žalobce sdělil, že když sedí, tak má bolesti v zádech, když chodí, tak jej to trochu obtěžuje. Žalobce uvedl, že má bolesti téměř vždy a bere léky na bolest, jinak by nevydržel. Když jde krátkou vzdálenost, tak si musí sednout, neboť má bolesti. V autě ale nemůže dlouho sedět. Žalobce se bojí sportovat, přičemž před úrazem hrál volejbal a fotbal. Jelikož žalobce nemůže dlouho sedět, nemůže chodit do divadla, nosit těžké předměty, je omezen v domácích pracích, necvičí a nesportuje. Znalec dále provedl objektivní vyšetření žalobce, k čemuž měl k dispozici rovněž zdravotní dokumentaci žalobce. Znalec zjistil, že krční páteř žalobce je bez omezení a hrudní páteř je mírně zatuhlá. Lumbální oblast je zatuhlá, zejména obratel L2. Rotace páteře je omezená, stejně tak anteflexe-retroflexe. Schoberova vzdálenost činí u žalobce 11 cm. Znalec vysvětlil, že u žalobce došlo k nedostatečnému rozvinutí páteře při ohnutí. Schoberova vzdálenost znamená vzdálenost od prvního sakrálního obratle k prvnímu lumbálnímu obratli, přičemž tato vzdálenost činí přibližně 10 cm a když se člověk ohne, tak se může rozšířit až na 15 cm. U žalobce se rozvinula pouze na 11 cm. Znalec uzavřel, že objektivní vyšetření, která provedl, odpovídají úrazu, který se žalobci stal. Znalec podle Metodiky Nejvyššího soudu provedl ohodnocení bolestného v důsledku druhé operace (vyjmutí cizorodého materiálu) a ztížení společenského uplatnění žalobce v důsledku úrazu. Při tom znalec vycházel ze subjektivního popisu obtíží, objektivního vyšetření a zdravotnické dokumentace, přičemž dle jeho názoru měl k dispozici všechny potřebné lékařské zprávy a už si žádné další nevyžadoval. Znalec ohodnotil bolestné celkem 41 body, konkrétně za hlubokou ránu zad v délce 7 cm (S3101) 21 bodů a zhmoždění dolní části zad (S300) 20 bodů. Bolestné vyjádřené v penězích činí 13 073 Kč. K tomu znalec dodal, že při operaci, při které dochází k vyjmutí cizorodého materiálu z těla, se musí udělat řez až k páteři a do rány dát rozvěrače, které zhmoždí strukturu. Délku rány 7 cm zjistil při vlastním vyšetření pacienta, který měl na zádech 7 cm dlouhou jizvu, která byla způsobena řezem při předmětné operaci. Znalec rovněž provedl ocenění celkového ztížení společenského uplatnění žalobce a stanovil jej ve výši 4,15 %, což při výchozí rámcové částce 14 244 400 Kč činí 591 350 Kč. Konkrétně stanovil omezení v kategorii„ Všeobecné úkoly a požadavky“ ve výši 0,67 %, v kategorii„ Pohyblivost“ ve výši 1,05 %, v kategorii„ Péče o sebe“ ve výši 0,23 %, v kategorii„ Život v domácnosti“ ve výši 1,18 % a v kategorii„ Život komunitní, sociální, občanský“ ve výši 1,03 %. Znalec dodal, že stanovil moc vysokou doménu u volnočasových aktivit a kdyby znalecký posudek vypracovával nyní, tak by u domény„ rekreace a volný čas“ nestanovil stupeň obtíží dva, ale pouze jedna. Jinak na závěrech znaleckého posudku trvá.

20. Z vyúčtování znaleckého posudku ze dne 2. 4. 2022 a transakční historie bylo zjištěno, že znalec [celé jméno znalce] vyúčtoval žalobci za vypracování znaleckého posudku [číslo] částku 10 000 Kč. Žalobce tuto částku uhradil prostřednictvím advokátní kanceláře [právnická osoba] dne 24. 5. 2022.

21. Soud podle návrhu žalované ze dne 28. 12. 2022 neprovedl důkaz celým policejním spisem ([spisová značka] [číslo] [rok] [číslo]), neboť skutkový stav ohledně přijetí žalobce do ZZC a ohledně selhání bezpečnostních opatření v rámci ZZC je mezi stranami v zásadě nesporný, a proto je provádění tohoto rozsáhlého spisu nadbytečně. Žalovaná navíc sama sdělila, že spis soudu předložila spíše pro ilustraci celé situace.

22. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), (dále jen„ ZoOdpŠk“) s přihlédnutím k zákonu č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen„ o. z.“).

23. Podle § 13 ZoOdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě (odst. 1). Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda (odst. 2).

24. Podle § 31a ZoOdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu (odst. 1). Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo (odst. 2).

25. Podle § 2958 o. z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

26. Předpokladem vzniku odpovědnosti státu za škodu a povinnosti k poskytnutí zadostiučinění ve smyslu shora citovaných ustanovení je nesprávný úřední postup (případně nezákonné rozhodnutí), dále vznik škody a příčinná souvislost mezi nimi. Dalším předpokladem je uplatnění nároku u úřadu podle § 6 ZoOdpŠk, a to předtím, než je nárok uplatněn u soudu (§ 14 odst. 3 ZoOdpŠk).

27. Žalobce v řízení tvrdil, že byl dne 10. 7. 2020 zadržen a umístěn do ZZC, kde mu byla násilným činem třetí osoby způsobena újma na zdraví, a to v důsledku nesprávného úředního postupu, spočívajícího v nedostatečném zajištění bezpečnosti žalobce v zařízení. Svůj nárok uplatnil u žalované dne 7. 4. 2022. Je tak splněna podmínka dle § 14 odst. 1 a 3 ZoOdpŠk.

28. V řízení mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobce byl dne 10. 7. 2020 umístěn do ZZC, ani že na něm v noci z 10. 7. na 11. 7. byla spáchána násilná trestná činnost ze strany [jméno] [příjmení], v důsledku čehož žalobce vyskočil z okna a způsobil si úraz páteře. Tyto skutečnosti navíc byly potvrzeny provedenými důkazy. Stejně tak bylo mezi účastníky nesporné, že SOS tlačítko, které bylo v zařízení umístěno za účelem přivolání pomoci, bylo nefunkční, telefonní automat umístěný v zařízení byl odpojen a nefunkční a kamery, které měly monitorovat daný prostor, nefungovaly, resp. byly zamrzlé a nesnímaly prostor v reálném čase. To bylo rovněž potvrzeno listinnými důkazy, zejména zprávami policejních orgánů.

29. Soud dospěl k závěru, že ve věci došlo ze strany ZZC (které provozuje Správa uprchlických zařízení zřízená žalovanou) k nesprávnému úřednímu postupu při umístění žalobce v zařízení. Ze strany žalované pak nebylo ani popíráno, že na straně státu došlo k nesprávnému úřednímu postupu podle § 13 odst. 1 věta druhá ZoOdpŠk, za který stát ve smyslu věty prvé tohoto ustanovení odpovídá. Hned na úvod soud předesílá, že odpovědnost za bezpečnost osob umístěných v ZZC nelze přenést na soukromou agenturu, která v zařízení na základě smlouvy vykonává dohled. Za výběr agentury je odpovědný stát, a proto i stát odpovídá za to, že tato agentura bude svou práci vykonávat řádně. Pracovníci ZZC se dopustili řady pochybení při zajištění bezpečnosti žalobce. V řízení bylo zjištěno, že nebyly funkční zásadní bezpečnostní prvky jako SOS tlačítko, telefonní automat, ani kamerový systém. Je celkem nerozhodné, z jakého důvodu tyto systémy nefungovaly, zda z důvodu poškození třetí osobou nebo výpadkem elektrické energie. Česká republika je demokratický právní stát, který je povinen zajistit, aby v zařízeních, kde dochází k omezení osobní svobody zajištěných osob, byla dodržována základní lidská práva a aby byla zachována lidská důstojnost. Ze strany pracovníků ZZC došlo k vyloženě laxnímu přístupu, když nezajistili opravu rozbitého SOS tlačítka nebo nijak nereagovali na úmyslné zakrytí prostoru monitorovaného bezpečnostními kamerami. Vrcholem pak bylo až alibistické odpojení telefonního automatu z důvodu zneužívání třetí osobou bez zajištění adekvátní náhrady.

30. V důsledku uvedeného nesprávného úředního postupu se stal žalobce obětí trestné činnosti ze strany [jméno] [příjmení]. Aby nebylo v trestné činnosti pokračováno, vyskočil žalobce z okna a přivodil si úraz, čímž došlo ke vzniku újmy na zdraví. Je sice pravdou, že hlavním důvodem vzniku újmy bylo jednání odsouzeného [jméno] [příjmení], avšak kdyby byla řádně zajištěna bezpečnost osob umístěných v ZZC, k trestné činnosti spáchané na žalobci by nedošlo. Je tedy dána rovněž příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vznikem újmy na zdraví žalobce.

31. Ze shora popsaného se podává, že ve věci byly naplněny všechny předpoklady vzniku odpovědnosti státu za újmu způsobenou žalobci nesprávným úředním postupem státu. Žalovaná ostatně svou odpovědnost za uvedené jednání výslovně uznala a žalobci se omluvila, a to jak v rámci řízení v projednávané věci, tak již dříve v rámci korespondence mezi účastníky. Spor mezi účastníky je však ohledně výše nemajetkové újmy způsobené žalobci. Soud se tedy zabýval otázkou poskytnutí odpovídajícího zadostiučinění, přičemž postupoval ve smyslu § 31a ZoOdpŠk. Při hodnocení újmy soud dospěl k závěru, že„ pouhé“ konstatování porušení práva a omluvu, kterých se žalobci již dostalo, nelze považovat za dostatečnou satisfakci, neboť žalobci byla způsobena újma na zdraví, a proto má v souladu s § 2958 o. z. nárok na tzv. bolestné a náhradu za ztížení společenského uplatnění.

32. Pokud se týče nároku na bolestné, považuje soud výpočet znalce [titul] [celé jméno znalce] za správný a souladný s Metodikou Nejvyššího soudu. Soud proto vyšel z ohodnocení ve výši 41 bodů. Znalec na jednání přesvědčivě vysvětlil, jak zjistil délku rány 7 cm provedenou při operaci. Obrana žalované postavená na tvrzení, že při jiné operaci byla žalobci provedena rána v délce 14 cm, neobstojí, neboť se jednalo o jinou operaci a je pravděpodobné, že zásah do těla žalobce nemusel být tak závažný. Lze proto uzavřít, že vycházel-li žalobce z hodnoty bodu 318,85 Kč, nepřesahuje tento jeho požadavek hodnoty bodu uváděné v Metodice Nejvyššího soudu. Nárok na zaplacení částky 13 073 Kč (318,85 Kč × 41 bodů) odpovídající bolestnému je tedy důvodný. Pro úplnost lze dodat, že soud nemá žádnou pochybnost o příčinné souvislosti této„ druhé“ operace provedené dne 24. 11. 2021 s úrazem žalobce. Při této plánované operaci byl totiž žalobci z těla vyjmut cizorodý ortopedický materiál, který byl do jeho těla vpraven při první operaci provedené ihned po úrazu.

33. Pokud se týče ztížení společenského uplatnění, vycházel soud rovněž ze znaleckého posudku [titul] [celé jméno znalce], který jednoznačně uvedl, že omezení žalobce zjištěná při vyšetření odpovídají úrazu, který se mu stal. Znalec ocenění celkového ztížení společenského uplatnění žalobce stanovil ve výši 4,15 %, kterou však soud korigoval. Znalec na jednání soudu sám sdělil, že by u domény„ rekreace a volný čas“ nestanovil stupeň obtíží dva, ale pouze jedna. Soud je toho názoru, že volnočasové aktivity jsou pro život každého člověka důležité a umožňují relaxovat po náročném dni či týdnu v práci. Někdo odpočívá aktivně a někdo pasivně, přičemž omezení žalobce spočívá právě v aktivním odpočinku, kdy žalobce je omezen v pohybových aktivitách. Zároveň je však potřeba dodat, že oproti ostatním kategoriím ztížení společenského uplatnění dle metodiky je volný čas spíše okrajovou kategorií. Je totiž důležité, jakým způsobem je žalobce omezen v činnostech každodenního života, nikoli v tom, že nemůže sportovat. Navíc za situace, kdy žalobce není vrcholových sportovcem. Není tedy možné, aby celou jednu čtvrtinu ztížení společenského uplatnění žalobce tvořila nemožnost hrát volejbal a fotbal. Žalobce navíc svá tvrzení ohledně svého dřívějšího častého sportování nijak neprokázal. Je však nutné připustit, že nějaká základní možnost sportovat je dána každému a není potřeba ji nijak zvlášť dokládat (To navíc platí i u ostatních kategorií uvedených v posudku, neboť žalobce dle něj není omezen v žádných„ kvalifikovaných“ oblastech života, které by musel prokazovat, například v zaměstnání. Jedná se o běžné činnosti každodenního života, jejichž ztížení při bolesti zad dokáže dovodit i laik.). Soud proto ohodnocení kategorie„ rekreace a volný čas“ dle doporučení znalce a vlastního uvážení snížil, konkrétně o dvě třetiny, tedy o 66 %. Soud dále upozorňuje, že žalobci nelze přiznat ztížení společenského uplatnění za kategorii„ získávání obydlí“ (život v domácnosti) z důvodu bolestí zad při chůzi a jízdě automobilem, neboť bolest při pohybu je již v posudku zohledněna v kategorii„ Pohyblivost“, přičemž ji nelze zohlednit vícekrát při různých konkrétních aktivitách žalobce, jako je například právě hledání bydlení. Pokud bychom připustili opak, mohl by žalobce nárokovat ztížení společenského uplatnění za chůzi do obchodu, chůzi k doktorovi, chůzi do práce, apod. Ocenění ztížení společenského uplatnění je proto potřeba snížit o dalších 27 %. Soud tedy v souladu s Metodikou Nejvyššího soudu při výpočtu ztížení společenského uplatnění vycházel z koeficientu přiléhavého jednotlivým kapitolám dle metodiky ve výši 3,22 % a z výchozí rámcové částky ve výši 14 244 400 Kč, čímž dospěl k základní částce 458 670 Kč. Takto vypočtenou částku soud zvýšil o 20 %, a to v souladu s kapitolou X. odst. 5 Metodiky Nejvyššího soudu, neboť žalobce úraz utrpěl ve věku 33 let. Soud však částku zároveň snížil o 5 %, neboť žalobce pro zlepšení svého zdravotního stavu nic nedělá a nenavštěvuje žádné rehabilitace. Důvod pro absenci rehabilitací je pak nerozhodný. Soud tedy uzavřel, že žalobce má nárok na zaplacení ztížení společenského uplatnění ve výši 527 471 Kč (458 670 Kč × 1,15 %).

34. Soud dále považuje za důvodný rovněž nárok žalobce na úhradu nákladů na vypracování znaleckého posudku výši 10 000 Kč Tyto náklady lze považovat za důvodné, neboť bez vypracování znaleckého posudku by nebylo možné stanovit výši nemajetkové újmy žalobce.

35. Vzhledem ke všemu shora uvedenému proto soud žalobci přiznal částku ve výši 550 544 Kč, která se skládá z bolestného ve výši 13 073 Kč, ztížení společenského uplatnění ve výši 527 471 Kč a náhrady nákladů na vypracování znaleckého posudku ve výši 10 000 Kč. Ve zbývajícím rozsahu, tedy co do částky 63 879 Kč představující ztížení společenského uplatnění, soud žalobu zamítl.

36. Jako příslušenství zadostiučinění žalobce nárokoval také úrok z prodlení. Jelikož žádost o odškodnění byla podána dne 7. 4. 2022, byl žalobce oprávněn svůj nárok uplatnit u soudu nejdříve dne 7. 10. 2022 (§ 15 odst. 2 ZoOdpŠk). Ode dne následujícího se žalovaná s úhradou předmětného nároku dostala do prodlení (shodně viz bod 10. stanoviska Nejvyššího soudu [stanovisko NS]). Podle § 1970 o. z. tak soud žalobci přiznal také úrok z prodlení od 8. 10. 2022 ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

37. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalobce byl v řízení úspěšný co do základu uplatněného nároku a rozhodnutí o výši plnění záviselo na úvaze soudu. Žalobce má proto právo na plnou náhradu nákladů řízení v celkové částce 30 798 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, které tvoří odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ AT”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za každý ze sedmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 AT (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, podání ze dne 13. 4. 2023 a 10. 7. 2023, účast na jednání ve dnech 30. 3. 2023, 13. 6. 2023 a 19. 9. 2023), včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT a náhrady daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 23 800 Kč ve výši 4 998 Kč O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobce bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

38. O nákladech státu rozhodl soud podle § 148 odst. 1 o. s. ř. a uložil žalované, která v řízení nebyla úspěšná, jejich náhradu. Náklady státu tvoří znalečné vyplacené znalci [titul] [celé jméno znalce] ve výši 1 204 Kč.

39. Lhůta k plnění byla stanovena na základě § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. v délce 15 dnů s přihlédnutím k tomu, že jde o plnění ze státního rozpočtu podléhající zákonu č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech.