19 C 10/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Loudou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně proti žalované: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno o přiznání přiměřeného zadostiučinění nemajetkové újmy ve výši Anonymizováno Anonymizováno Kč

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s tvrzením, že přestupková komise městského úřadu , adresa, (dále jen „přestupková komise“) proti ní pod sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , zahájila přestupkové řízení podle § 78 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“), pro skutky spočívající v jednání, kterých se měla dopustit jednak vulgárním urážením svého souseda, , právnická osoba, , nar. , datum, , a jednak připevňováním a opíráním věcí a ukládáním nahrabaného jehličí a travnatého porostu k jeho zdi, čímž mu měla poškodit majetek. Výše uvedené skutky přestupková komise projednávala ve společném řízení, neboť i žalobkyně na přestupkové komisi podávala oznámení o skutcích, kterých se měli vůči její osobě či majetku dopouštět její soused se svým bratrem, , adresa, , nar. , datum, . Přestupkové řízení vedené přestupkovou komisí žalobkyně označila za nesprávné, nezákonné a nepřiměřeně dlouhé, přičemž předně akcentovala, že vůči její osobě nemělo být přestupkové řízení vůbec zahájeno. Poukázala rovněž na svůj věk a dopady na její osobní život a zdravotní stav, aniž by je však blíže specifikovala. V každém podání žalobkyně detailně popisovala průběh správního řízení a jednání bratrů , jméno FO, . Současně poukazovala na průtahy v přestupkovém řízení vedeném u městského úřadu , adresa, a jednotlivá pochybení přestupkové komise – především jejího předsedy – , tituly před jménem, , jméno FO, , jehož podjatost neúspěšně namítala.

2. Přestupková komise nejprve usnesením ze dne , datum, řízení vůči všem obviněným podle § 86 odst. 1 písm. a) zákona o odpovědnosti za přestupky zastavila. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně včasné odvolání, na jehož základě Krajský úřad , Anonymizováno, , Anonymizováno, jako odvolací orgán napadené rozhodnutí ve výroku I (týkající se obviněné žalobkyně) zrušil a vrátil přestupkové komisi k novému projednání. Odvolání do výroků II a III (týkajících se obviněných , jméno FO, a , adresa, ) pro nepřípustnost zamítl. Usnesením ze dne , datum, přestupková komise řízení proti všem obviněným z důvodů uvedených v § 86 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky, znovu zastavila, a to nově i pro další skutky, kterých se měli obvinění dopustit (např. žalobkyně měla opakovaně složit cihly do mezery mezi objektem pana Kilbergera a zděným plotem obviněného , právnická osoba, ). Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně také odvolání, avšak přestupková komise jej nepředložila odvolacímu orgánu a na odvolání nikterak nereagovala, čímž došlo k porušení zásady dvojinstančnosti správního řízení. Následně dne , datum, přestupková komise vydala nové usnesení, kterým správní řízení vůči všem obviněným podle § 86 odst. 1 písm. h) zákona o odpovědnosti za přestupky, zastavila, neboť jejich odpovědnost za přestupky zanikla. Žalobkyně si i proti tomuto rozhodnutí podala odvolání, tudíž se Krajský úřad , Anonymizováno, , Anonymizováno, zabýval jak tímto opravným prostředkem, tak odvoláním ze dne , datum, . Rozhodnutím ze dne , datum, , které nabylo právní moci dne , datum, , Krajský úřad , Anonymizováno, , Anonymizováno, s konečnou platností napadená usnesení přestupkové komise ve výrocích I (směřujících vůči obviněné) zrušil a znovu rozhodl tak, že se přestupkové řízení pro všechny skutky zastavuje. Odvolání žalobkyně do výroků II a III usnesení (směřujících proti sourozencům , jméno FO, ) pro nepřípustnost zamítl.

3. Žalobkyně se nyní na žalované domáhá náhrady nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem v podobě nezákonného a nepřiměřené dlouhého správního řízení u přestupkové komise. Vzniklou újmu vyčíslila za období od , datum, do , datum, na , částka, . V rámci jednání soudu žalobkyně upřesnila, že odškodnění požaduje 0,4. od , datum, , kdy byla poprvé oznámit přestupek na Policii ČR.

5. Žalovaná nárok žalobkyně na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu v penězích neuznala a navrhla žalobu zamítnout. Odkázala přitom na obsah svého stanoviska ze dne , datum, s tím, že se žalobkyni za nesprávný úřední postup přestupkové komise omluvila, přičemž takovou formu satisfakce považuje za dostačující. Ačkoli totiž přestupková komise skutečně nerozhodovala v zákonem stanovených lhůtách a dopustila se i dalších procesních pochybení, samotné projednání věci tím nebylo nikterak ovlivněno. K tomu žalovaná zdůraznila, že žalobkyně ani sourozenci , jméno FO, nebyli v žádném stadiu přestupkového řízení uznáni z projednávaných přestupků vinnými.

6. Z provedených důkazů soud zjistil následující:

7. Na základě oznámení PČR o přestupku ze dne , datum, , úředních záznamů o podání vysvětlení žalobkyně a , právnická osoba, nar. , datum, , z téhož dne, úředního záznamu o ohledání místa přestupku ze dne , datum, , a oznámení žalobkyně ze dne , datum, bylo žalobkyni a sourozencům , jméno FO, doručeno oznámení , adresa, , komise o projednávání přestupků ze dne , datum, , o zahájení společného přestupkového řízení a předvolání k ústnímu jednání na , datum, pro tyto skutky: Žalobkyně měla několikrát v blíže nezjištěné době, nejméně v listopadu 2019, poškodit majetek svého souseda, , právnická osoba, , když o jeho zeď opírala a připevňovala své věci a ukládala k ní nahrabané jehličí a travnatý porost. Dne , datum, měla svého souseda, , právnická osoba, urážet výrazy „zmrde, kryple, debile“. , jméno FO, se měl přestupkového jednání dopustit tím, že v době od , datum, do , datum, odstranil u společné hradby nametené jehličí a travní porost a manipuloval s věcmi žalobkyně. Dne , datum, vyhazoval stavební odpad na pozemek žalobkyně, dne , datum, uvolnil složené cihly tak, aby spadly a opakovaně polil část větví smrku na pozemku žalobkyně, které uschly. Dne , datum, žalobkyni vulgárně urážel a spolu se svým bratrem , adresa, na ni pokřikoval a fotografoval ji, pročež byl přestupkovou komisí projednáván i , právnická osoba, . Oznámení o zahájení přestupkového řízení bylo žalobkyni doručeno dne , datum, (viz doručenka o doručení oznámení).

8. Z podnětu žalobkyně ze dne , datum, , soud zjistil, že žalobkyně žádala přestupkovou komisi, aby zahájila řízení z moci úřední a do 30 dnů jí o zahájení řízení vyrozuměla.

9. Dne , datum, bylo přestupkové komisi doručeno oznámení žalobkyně o pokračujícím přestupku , právnická osoba, , který oznámila již , datum, . V oznámení mj. namítala, že přestupková komise dosud nezahájila řízení o přestupku, který byl oznámen již , datum, , čímž porušila přestupkový zákon.

10. Z usnesení , adresa, sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne , datum, , soud zjistil, že řízení bylo proti všem obviněným (žalobkyni, , jméno FO, , adresa, ) zastaveno podle § 86 odst. 1 písm. a) zákona o odpovědnosti za přestupky, neboť skutky, o nichž se řízení vedlo, se nestaly či přestupky nejsou.

11. Dopisem ze dne , datum, žalobkyně zaslala žalované žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti. Soud z ní zjistil, že v srpnu 2020 žádala Krajský úřad , Anonymizováno, , Anonymizováno, o přijetí opatření proti nečinnosti přestupkové komise. Krajský úřad o nečinnosti přestupkové komise nikterak nerozhodl, pouze žalobkyni vyzval k doplnění jejího podání. Krajský úřad , Anonymizováno, , Anonymizováno, dne , datum, ve vyjádření k námitce nečinnosti uvedl, že poté, co žalobkyni vyzval k doplnění důkazů či podkladů svědčících pro její tvrzení, žalobkyně ničeho takového nedoplnila, pouze ke svému podání připojila fotografie, kterými ovšem nic neprokázala. Důvod pro realizaci opatření proti nečinnosti tak krajský úřad neshledal.

12. Dne , datum, žalobkyně podala proti usnesení přestupkové komise ze dne , datum, sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , odvolání a vyslovila v něm námitku podjatosti proti předsedovi přestupkové komise, , tituly před jménem, , jméno FO, , neboť správní orgán podle jejího tvrzení vinní pouze ji a přestupky sourozenců , jméno FO, zastavuje či odkládá. Také tvrdila, že předseda přestupkové komise je ve věci angažován jinak než pracovně a zpochybnila jeho odbornou způsobilost. Ve svém odvolání pak žalobkyně podrobně zrekapitulovala dosavadní průběh přestupkového řízení včetně přestupků, kterých se měli bratři , jméno FO, dopustit, kdy popisovala i jednání, která nebyla předmětem řízení u přestupkové komise. Dále namítala řadu procesních pochybení, kterých se měla přestupková komise dopustit:- žalobkyně nebyla přestupkovou komisí vyrozuměna o možnosti uplatnit nárok na náhradu škody,- skutečnost, že bude o přestupcích vedeno společné řízení, jí byla oznámena až při zahájení řízení dne , datum, , tudíž se na to nemohla jakkoli připravit a podávat důkazy, přičemž projednání ve společné věci nechtěla a nestvrdila jej svým podpisem (podepsala pouze poučení),- usnesení o zastavení řízení bylo chybně vydáno,- žalobkyni nebyla oznámena přítomnost svědka při ústním jednání,- přestupkové jednání sourozenců , jméno FO, přestupková komise nezkoumala dostatečně pečlivě,- byly porušeny zákonné lhůty pro projednání přestupků, neboť řízení o přestupcích bylo zahájeno za 137 dní a usnesení bylo vydáno za 155 dní, čímž přestupková komise účelově vedla řízení o přestupcích bratrů , jméno FO, do prekluze,- rozhodnutí ve věci mělo být vydáno včetně nákladů řízení(viz odvolání žalobkyně proti usnesení , adresa, , přestupkové komise, ze dne , datum, ).

13. Usnesení města , adresa, ze dne , datum, sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , starosta rozhodl, že předseda přestupkové komise, , tituly před jménem, , jméno FO, , není vyloučen z projednávání přestupků vedených pod sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Proti tomuto usnesení si žalobkyně podala odvolání ze dne , datum14. Dne , datum, vydal Krajský úřad , Anonymizováno, , Anonymizováno, rozhodnutí sp. zn. , Anonymizováno, , kterým zrušil výrok I usnesení přestupkové komise ze dne , datum, sp. zn. , Anonymizováno, , týkající se žalobkyně a vrátil jej přestupkové komisi k novému projednání. Odvolání do výroků II a III jmenovaného usnesení pro nepřípustnost zamítl, neboť odvolací právo žalobkyni svědčilo pouze do výroku, který se týkal její osoby. Jelikož však krajský úřad shledal postup přestupkové komise nezákonným, odvolání žalobkyně do výroků II a III napadeného usnesení posoudil jako podnět k přezkumnému řízení. Ve vztahu, k již pravomocně ukončeným řízením vůči bratrům , Anonymizováno, tak provedl zkrácené přezkumné řízení, v němž výroky II a III zrušil. Zjistil přitom, že žalobkyně byla přestupkovou komisí projednávána mj. za přestupek proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích (dále jen „zákon o některých přestupcích“), konkrétně za přestupek hrubé urážky na cti, aniž by však osobu postiženou spácháním přestupku poučila o udělení souhlasu s tímto projednáním – , jméno FO, tak souhlas neudělil a přestupková komise přesto přestupek projednala. Rovněž se měla přestupková komise pokusit účastníky přestupkového řízení usmířit, což neučinila. Dále měla přestupková komise podle § 106 odst. 2 zákona o odpovědnosti za přestupky, vyžádat opisy z evidence přestupků obviněných osob po zahájení přestupkového řízení, což však chybně učinila pouze před jeho zahájením. Co se týče přestupku hrubé urážky na cti, pro nějž byla žalobkyně projednávána, pro důkazní nouzi měla přestupková komise řízení zastavit nikoli podle § 86 odst. 1 písm. c) zákona o odpovědnosti za přestupky, nýbrž podle § 86 odst. 1 písm. a) zákona o odpovědnosti za přestupky. V rozhodnutí přestupkové komise odvolací orgán rovněž postrádal jakékoli odůvodnění zastavení přestupku proti občanskému soužití – schválnostního jednání, z nějž byla žalobkyně obviněna. K jednotlivým námitkám v odvolání žalobkyně krajský úřad uvedl, že předseda přestupkové komise pro projednávání přestupků splňuje kvalifikační předpoklady, nadto podjatost úřední osoby je nutné namítat, jakmile se o ní účastník řízení dozví, žalobkyně však námitku podjatosti vznesla až v odvolání. Kromě toho ji ani řádně nezdůvodnila, uvedla pouze své domněnky. Zdůraznil také, že pokud by byl předseda přestupkové komise podjatý, přestupkové řízení by vůči žalobkyni nezastavil (o zastavení přestupkového řízení bylo vůči všem obviněným nejprve rozhodnuto ze stejného zákonného důvodu). Při vydání usnesení o zastavení přestupkového řízení přestupková komise nepochybila, neboť usnesení o zastavení řízení vydala v souladu se zákonem, a řádně jej i s poučením doručila všem účastníkům. Společné řízení může a má správní orgán vést, aniž by k tomu potřeboval souhlas jeho účastníků, v tomto případě tak přestupková komise rovněž postupovala v souladu se zákonem, kdy žalobkyně věděla, co je jí kladeno za vinu a na přestupkové řízení se tak mohla připravit. Další odvolací námitka žalobkyně – že jí nebyla oznámena přítomnost svědka při nařízeném ústním jednání, podle odvolacího orgánu postrádá smysl, neboť k jednání byli předvoláni pouze jeho účastníci a sama žalobkyně uvedla, že k přestupkovým jednáním dochází mezi ní a bratry , jméno FO, bez přítomnosti svědků. Konečně námitce žalobkyně k nedodržení zákonných lhůt přestupkovou komisí odvolací orgán přisvědčil, ačkoli rozhodnutí ve věci samé průtahy nikterak neovlivnily. V souvislosti s tím odvolací orgán upozornil, že v dané době se Česká republika potýkala s pandemií Covid-19 a bylo vydáno mnoho omezujících opatření, díky nimž se přestupková řízení protahovala, neboť ústní jednání nebylo možné konat, Anonymizováno15. Z rozhodnutí Krajského úřadu , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne , datum, sp. zn. , Anonymizováno, , soud zjistil, že usnesení starosty města , adresa, ze dne , datum, sp. zn. , Anonymizováno, , bylo zrušeno a řízení o podané námitce podjatosti zastaveno s odůvodněním, že usnesení starosty města , adresa, nemělo být ve věci vydáno, neboť námitka žalobkyně byla součástí jejího řádného a včasného odvolání proti usnesení přestupkové komise o zastavení řízení ze dne , datum, , a byla tak v souladu s judikaturou Nejvyššího správního soudu vyřízena odvolacím orgánem jako jeden z odvolacích důvodů, Anonymizováno16. Dne , datum, žalobkyně sepsala k žalované žádost o přezkumné řízení rozhodnutí Krajského úřadu , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne 3. 5. 2021sp. zn. , Anonymizováno, , v níž opět podrobně rozebírala dosavadní průběh řízení a vznesla stejné námitky jako ve svém odvolání ze dne , datum, . Řada jejích námitek rovněž směřovala k jednání bratrů , jméno FO, .

17. Z usnesení města , adresa, , komise pro projednávání přestupků ze dne , datum, sp. zn. , Anonymizováno, , soud zjistil, že přestupková komise znovu rozhodla o zastavení přestupkového řízení, a to ve vztahu ke všem obviněným. Přestupkové řízení proti žalobkyni bylo zastaveno podle § 86 odst. 1 písm. a) zákona o odpovědnosti za přestupky, a to nově i pro skutek, kterého se měla žalobkyně dopustit tím, že „opakovaně složila cihly do mezery mezi objektem pana , Anonymizováno, a zděným plotem souseda , právnická osoba, “. Přestupkové řízení proti , právnická osoba, bylo zastaveno podle § 86 odst. 1 písm. a), c) zákona o odpovědnosti za přestupky a proti , adresa, bylo zastaveno z důvodu § 86 odst. 1 písm. a) zákona o odpovědnosti za přestupky. Současně přestupková komise žalobkyni a , právnická osoba, usneseními ze dne , datum, sp. zn. , Anonymizováno, , vyzvala k udělení souhlasu se zahájením řízení o přestupku podle § 7 odst. 1 písm. a) zákona o některých přestupcích, neboť takové řízení je možné zahájit jen s jejich souhlasem.

18. Z odvolání ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně si proti usnesení přestupkové komise ze dne , datum, sp. zn. , Anonymizováno, , podala odvolání, v němž opakovala odvolací námitky jako již v předchozím odvolání a v žádosti o přezkumné řízení, a také podrobně popisovala jednání, kterých se měli bratři , jméno FO, dopustit. Žalobkyně podání odvolání zdůvodnila tím, že ačkoli jsou předmětným usnesením všechna řízení zastavena, a tudíž nejsou žádní obvinění, přesto je v odůvodnění usnesení jako obviněná vedena několikrát, Anonymizováno19. Usnesením města , adresa, , komise pro projednávání přestupků ze dne , datum, sp. zn. , Anonymizováno, , přestupková komise přestupkové řízení ve vztahu ke všem obviněným zastavila podle § 86 odst. 1 písm. h) zákona o odpovědnosti za přestupky, neboť jejich odpovědnost za přestupky zanikla. Délka promlčecí doby podle § 30 písm. a) zákona o odpovědnosti za přestupky totiž činí 1 rok a uplynutím promlčecí doby odpovědnost za přestupek podle § 29 písm. a) zákona o odpovědnosti za přestupky, zaniká. Promlčecí doba byla v daném řízení přerušena podle § 32 odst. 2 písm. a) zákona o odpovědnosti za přestupky, oznámením zahájení řízení o přestupku, kdy dne , datum, se o zahájení přestupkového řízení dozvěděl poslední z účastníků. S ohledem na skutečnost, že od oznámení o zahájení řízení o přestupku uplynula doba delší než 1 rok a přestupky tak již nelze s odkazem na § 29 zákona o odpovědnosti za přestupky projednat, přestupková komise řízení zastavila.

20. Žalobkyně si proti usnesení města , adresa, , komise projednávání přestupků, ze dne , datum, sp. zn , Anonymizováno, , podala odvolání. Argumentovala v něm opět nedodržením zákonných lhůt, v důsledku čehož došlo k promlčení odpovědnosti obviněných. Postup správního orgánu označila za účelové jednání, kterým vedl přestupkové řízení vůči bratrům , jméno FO, do prekluze. Dále žalobkyně v odvolání opět podrobně rozebírala jednání sourozenců , jméno FO, vůči její osobě a namítala, že doposud nebylo rozhodnuto o jejím odvolání proti usnesení přestupkové komise ze dne , datum, sp. zn. , Anonymizováno, (viz odvolání žalobkyně ze dne , datum, ).

21. Z rozhodnutí Krajského úřadu , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne , datum, sp. zn. , Anonymizováno, soud zjistil, že odvolací orgán výrok I usnesení přestupkové komise ze dne , datum, sp. zn. , datum, , týkající se žalobkyně zrušil a řízení zastavil. V odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že přestupková komise nereagovala na odvolání žalobkyně proti usnesení ze dne , datum, , čímž porušila dvojinstačnost správního řízení a výrok I předmětného usnesení tak nemohl nabýt právní moci. S ohledem na uplynutí prekluzivní lhůty již odvolací orgán pokládá vyjádření k námitkám žalobkyně za nadbytečné. Přestupkové řízení proti žalobkyni tak s ohledem na prekluzi zastavil. Odvolání do výroků II a III usnesení pro nepřípustnost zamítl, neboť odvolací právo žalobkyni svědčilo pouze do výroku, který se týkal její osoby. Uvedené rozhodnutí nabylo právní moci dne , datum, .

22. Dne , datum, žalobkyně sepsala žádost o přiměřené zadostiučinění za nesprávný úřední postup a průtahy přestupkové komise, kterou adresovala žalované. V ní tvrdila, že nezákonným a nepřiměřeně dlouhým postupem přestupkové komise ji byla způsobena morální újma, za což požaduje přiměřené zadostiučinění ve výši , částka, .

23. Žalovaná zaslala žalobkyni vyrozumění ze dne , datum, , kterým ji informovala, že její žádost bude vyřízena nejpozději do , datum, a současně ji poučila, že svou žádost může doplnit ve lhůtě 14 dnů.

24. Ve vyjádření ze dne , datum, k věci vedené pod č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, žalobkyně specifikovala, že částku , částka, vyčíslila podle stanoviska NS ČR sp. zn. , Anonymizováno, . Dále argumentovala nálezem Ústavního soudu ze dne , datum, sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , neboť přestupkové řízení lze svým charakterem zařadit mezi řízení trestního charakteru. Rovněž specifikovala, že újma jí byla způsobena vedením přestupkového řízení proti její osobě, neboť ve vztahu k ní přestupkové řízení být zahájeno nemělo a nesmělo, jednalo se o řízení nezákonné a stát je nyní povinen všechny újmy, které ji vznikly odškodnit.

25. Ze stanoviska žalované ze dne , datum, č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, soud zjistil, že žalovaná uznala jistá procesní pochybení přestupkové komise, kdy ovšem akcentovala, že tato pochybení neměla vliv na samotné projednání věci. Zdůraznila rovněž, že žalobkyně ani bratři , jméno FO, nebyli v žádném stadiu správního řízení shledáni vinnými. Srovnání přestupkového a trestního řízení žalovaná odmítla s tím, že na danou věc nelze analogicky aplikovat judikaturu vztahující se k nároku na náhradu škody v trestním řízení. Jelikož však přestupková komise nerozhodovala ve lhůtách daných správním řádem a dopustila se i dalších procesních pochybení, žalovaná se žalobkyni za nesprávný úřední postup správního orgánu prvního stupně omluvila s tím, že takovou formu satisfakce považuje za přiměřenou a uplatněný nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu v penězích odmítla jako nedůvodný.

26. Výše uvedené listinné důkazy považoval soud za věrohodné, když nezaznamenal žádnou skutečnost, která by jejich věrohodnost zpochybňovala a žádná taková skutečnost nebyla účastníky tvrzena. O uvedeném skutkovém stavu nebylo mezi účastníky sporu.

27. Po právní stránce hodnotil soud věc následovně:

28. Podle § 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen „ZOdpŠk“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

29. Podle § 5 písm. a), b) ZOdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

30. Podle § 13 odst. 1 ZOdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

31. Podle § 15 odst. 2 ZOdpŠk domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

32. Podle § 31a odst. 1 ZOdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

33. Podle § 94 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako „zákon o odpovědnosti za přestupky“), pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, vydá je správní orgán nejpozději do 60 dnů ode dne zahájení řízení.

34. Soud posoudil předmětnou věc podle § 5 písm. b), § 13 odst. 1 ZOdpŠk, když se žalobkyně po žalované domáhala žalované částky coby náhrady nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem v podobě nezákonného a nepřiměřené dlouhého správního řízení u přestupkové komise. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně u žalované uplatnila nárok na náhradu nemajetkové újmy ve smyslu § 14 odst. 1, 3 ZOdpŠk dne , datum, , přičemž jí nebylo ze strany žalované vyhověno (žalovaná se žalobkyni omluvila, ale poskytnutí finanční satisfakce odmítla), a proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. , Anonymizováno, , Anonymizováno, ).

35. Přestupkové řízení bylo zahájeno doručením oznámení o zahájení řízení o přestupku žalobkyni, tj. dne , datum, , prvostupňové rozhodnutí bylo vydáno dne , datum, a pravomocně bylo skončeno rozhodnutím Krajského úřadu , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne , datum, sp. zn. , Anonymizováno, dne , datum, .

36. Z výše uvedeného tak vyplývá, že , adresa, při projednání přestupku porušilo ustanovení § 94 zákona o odpovědnosti za přestupky, když prvostupňové rozhodnutí nevydalo do 60 dnů od zahájení řízení (tj. do , datum, ), ale tuto lhůtu o 86 dnů překročilo. V tomto případě je však nutné zohlednit, že správní řízení bylo vedeno v době, kdy v České republice probíhala od , datum, pandemie Covid-19, která trvala po celou dobu vedení přestupkového řízení a provázela ji řada vládních nouzových opatření. Ve světle této objektivní skutečnosti, kterou nelze klást správním orgánům k tíži, soud nepovažuje překročení délky řízení před orgánem prvního stupně o 86 dnů za natolik závažné, aby bylo nutné nemajetkovou újmu kompenzovat peněžní formou.

37. Za podstatnou pak soud považuje skutečnost, že přestupkové řízení, ve kterém byla žalobkyně osoba podezřelá z přestupku, bylo nejprve proti žalobkyni zastaveno podle § 86 odst. 1 písm. a) zákona o odpovědnosti za přestupky, neboť se skutek, o němž se řízení vedlo, nestal. Přestupkové řízení tak bylo ve vztahu k žalobkyni zastaveno z důvodu pro žalobkyni nejpříznivějšího, přesto žalobkyně proti takovému rozhodnutí (úspěšně) brojila opravným prostředkem.

38. Obecně nelze účastníku klást k tíži, že využívá všech svých procesních práv daných mu vnitrostátním právním řádem. Nicméně při úvaze o poskytnutí přiměřeného zadostiučinění je třeba přihlédnout též k chování poškozeného. V projednávaném případě celková doba řízení byla značně ovlivněna též chováním žalobkyně, která se vždy proti rozhodnutí o zastavení přestupkového řízení odvolala, a to ať již bylo přestupkové řízení zastaveno podle § 86 odst. 1 písm. a) zákona o odpovědnosti za přestupky, tedy z důvodu, že se skutek, o němž se vede řízení, nestal nebo není přestupkem, nebo z důvodu § 86 odst. 1 písm. c) zákona o odpovědnosti za přestupky, tj. spáchání skutku, o němž se vede řízení, nebylo obviněnému prokázáno, či nakonec z důvodu uvedeném v § 86 odst. 1 písm. h) zákona o odpovědnosti za přestupky, tedy že odpovědnost obviněného za přestupek zanikla. Jakkoli zde není sporu o tom, že ve správním řízení došlo k dílčím procesním pochybením a správní orgány vždy nerozhodovaly v zákonných lhůtách, je v tomto případě nutné přihlédnout rovněž k jednání žalobkyně, která bezdůvodně brojila i proti rozhodnutím pro ni příznivým. Žalobkyně u jednání na dotaz soudu, proč se proti rozhodnutí správního orgán ze dne , datum, odvolávala, když bylo rozhodnuto o zastavení přestupkového řízení z důvodu, že se skutek nestal, uvedla, že tak učinila, neboť rozhodnutí obsahovalo poučení, že má právo se odvolat. Více k důvodům odvolání na doplňující dotaz soudu nesdělila. Žalobkyně nemohla ve vztahu ke své osobě docílit příznivějšího rozhodnutí, než je zastavení přestupkového řízení z důvodu, že se skutek nestal. Takové rozhodnutí bylo vydáno již dne , datum, , přesto žalobkyně podala proti tomuto rozhodnutí odvolání, i když neměla na dalším vedení přestupkového řízení zájem. Soud má zato, že takové (bezúčelné) pokračování v řízení nemohlo vést ke vzniku nemajetkové újmy, kterou by bylo nutné kompenzovat v penězích.

39. Pokud žalobkyně opakovaně akcentovala, že v přestupkovém řízení vůbec neměla být projednávána a správní orgán tím tak zasáhl do jejího osobního života a věku, je nutné zdůraznit, že je povinností správního orgánu prověřit oznámení Policie ČR o přestupku (§ 73 zákona o odpovědnosti za přestupky), které obdrží a postupovat při tom z moci úřední (§ 78 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky). To je ostatně jednou ze základních zásad činnosti správního orgánu (hlava II. zák. č. 500/2004 Sb., správní řád, dále jen s. ř.). Tyto zásady stanoví povinnost správního orgánu postupovat tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro soulad jeho úkonu s požadavky uvedenými v § 2 (§ 3 s. ř.). Pokud tedy správní orgán ve společném přestupkovém řízení vedl žalobkyni i jako obviněnou, postupoval zcela v souladu se zákonem.

40. S ohledem na výše uvedené, s přihlédnutím k tehdejší situaci v České republice v souvislosti s pandemií Covid-19 a maximálnímu využití (bezúčelných) opravných prostředků ze strany žalobkyně, soud považuje satisfakci, kterou žalovaná žalobkyni ve formě omluvy poskytla, jako přiměřenou a dostatečnou. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku a žalobu v celém rozsahu zamítl.

41. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal zcela úspěšné žalované právo na jejich plnou náhradu. Tuto náhradu tvoří paušální náhrada hotových výdajů nezastoupeného účastníka podle § 1 odst. 3 a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za 3 úkony po , částka, (vyjádření ze dne , datum, a účast na jednání dne , datum, a , datum, ).