24 T 109/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Tomáše Hübnera a přísedících Zdeňky Andrejové a Bc. Hany Novákové v hlavním líčení konaném dne 22. listopadu 2023 <b>Obžalovaný</b> [celé jméno obžalovaného], [datum narození] v [město], [země], občan [země], trvale bytem [adresa obžalovaného], <b>je vinen, že</b> <b>I. </b> dne 12. 6. 2023 kolem 18.15 hodin v [obec a číslo], v Argentinské ulici ve směru k ulici Za Viaduktem řídil nákladní automobil DAF, [registrační značka] s přívěsem [název], [registrační značka], přestože před jízdou požil alkohol, který byl v jeho dechu zjištěn v minimálním množství 2,84‰, byl si tak vědom, že tím došlo k výraznému narušení jeho psychosenzomotorických funkcí a byly negativně ovlivněny jeho schopnosti vykonávat tuto činnost vyžadující pozornost a soustředění, v důsledku požití alkoholu nezvládl řízení, poblíž sloupu veřejného osvětlení [číslo] najel na chodník z pohledu řidiče vlevo, kde levou přední částí vozidla narazil do sloupu veřejného osvětlení [číslo] do světelného signalizačního zařízení tříbarevné soustavy, po nárazu pokračoval v jízdě, při pravém okraji vozovky narazil do přenosného dopravního značení (A 15 - práce na silnici) a v jízdě pokračoval až do ulice Za Viaduktem ve směru na Bubenské nábřeží, kde byl zastaven náhodnými svědky, přičemž poškozením pravého předního spojleru a pravého horního zrcátka svého vozidla způsobil škodu v celkové výši 19 040 Kč, poškozením krytu patice sloupu veřejného osvětlení způsobil poškozené spol. [právnická osoba] [územní celek], [anonymizováno], [IČO], škodu ve výši 1 914 Kč, poškozením světelného signalizačního zařízení tříbarevné soustavy způsobil poškozené spol. [právnická osoba] [anonymizována tři slova] [právnická osoba], [IČO], škodu ve výši 9 862 Kč a poškozením přenosného dopravního značení způsobil poškozené spol. [název poškozené], [IČO], škodu ve výši 1 050 Kč, <b>tedy</b> vykonával ve stavu vylučujícím způsobilost, který si přivodil vlivem návykové látky, jinou činnost, při které by mohl ohrozit život nebo zdraví lidí nebo způsobit značnou škodu na majetku, činem způsobil dopravní nehodu, <b>II. </b> dne 12. 6. 2023 kolem 18.45 hodin v [obec a číslo], v ulici Za Viaduktem poté, co byl příslušníky Policie ČR [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka] vyrozuměn o omezení na osobní svobodě podle § 76 odst. 1 tr. řádu, jim sdělil, zda by to nešlo vyřešit jinak, že jim dá peníze, přičemž toto nabízel několikrát i přes výzvu a vyrozumění ze strany policistů, že se jedná o úplatek, kdy nejprve při předložení [dokladů totožnosti], [anonymizováno 6 slov] v kabině kamionu slovně policistům nabízel částky 10 000 Kč a 20 000 Kč, načež z peněženky vyndal finanční hotovost ve výši 4 000 Kč, které se snažil předat policistovi pprap. [celé jméno svědka], který je odmítl, poté tyto peníze položil vedle své levé nohy na podlahu vozidla, následně policistům nabízel další částku ve výši 705 EUR, kterou poté položil na palubní desku vozidla, <b>tedy</b> jinému v souvislosti s obstaráním věcí obecného zájmu nabídl úplatek, takový čin spáchal vůči úřední osobě, <b>čímž spáchal</b> <b>ad I.</b> přečin ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1, 2 písm. a) tr. zákoníku, <b>ad II.</b> zločin podplácení podle § 332 odst. 1, 2 písm. b) tr. zákoníku, <b>a odsuzuje se</b> podle § 332 odst. 2, § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 18 měsíců. Podle § 81 odst. 1, § 82 odst. 1 tr. zákoníku se výkon trestu podmíněně odkládá na zkušební dobu v trvání 30 měsíců. Podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku se obžalovanému ukládá trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu na dobu 30 měsíců. Podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku k trestu propadnutí věci – hotovosti 4 000 Kč a 705 EUR. Podle § 228 odst. 1 tr. řádu je obžalovaný povinen zaplatit pošk. [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa poškozené], částku 993 Kč, [právnická osoba] [anonymizována tři slova] [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa poškozené], částku 9 862 Kč. Podle § 229 odst. 2 tr. řádu se pošk. [právnická osoba] [anonymizována tři slova] [právnická osoba], [IČO], odkazuje se zbytkem nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.

1. Soud projednáním věci v hlavním líčení zjistil, že obžalovaný jako řidič vjel po konzumaci alkoholu (stále pod jeho značným vlivem) v pondělí 12. 6. 2023 v podvečerních hodinách do Prahy se svým nákladním automobilem k dálkové přepravě s návěsem a přiblížil se až ke středu města. Na území [obec a číslo] vozem v důsledku neuspořádané jízdy opakovaně vyjel ze silnice a demoloval okolní zařízení včetně dopravního značení, poté byl zpozorován svědky a zkontrolován a zadržen jimi přivolanou policejní hlídkou. Zasahujícím policistům se obžalovaný opakovaně pokoušel nabízet úplatky ve formě hotovosti v Kč a EUR výměnou za to, že se vyhne postihu nebo jej alespoň zmenší, v úsilí pokračoval i poté, co byl policisty upozorněn, že páchá trestnou činnost. Nárazy vozidlem obžalovaný kromě jeho poničení způsobil škodu na dopravním značení a zařízení a na sloupu veřejného osvětlení, po zadržení obžalovaného byly zajištěny finanční prostředky, které předtím použil k nabízení úplatku.

2. Soud neprováděl dokazování ohledně výše popsaného skutkového stavu, neboť obžalovaný u hlavního líčení učinil prohlášení viny v rozsahu obžaloby, tedy prohlásil, že je vinný spácháním obou skutků a souhlasí u nich s právní kvalifikací. Soud postupoval přiměřeně podle § 314q odst. 3 tr. řádu, po souhlasném stanovisku státního zástupce prohlášení přijal s tím, že se dokazování v odpovídajícím rozsahu dále neprovede. Přijetí prohlášení viny nebránila žádná zákonná překážka, nebylo předběžně v rozporu se zjištěným skutkovým stavem podle obsahu spisu, v předchozím řízení nedošlo k závažnému porušení práv obžalovaného, postup byl vhodný s ohledem na okolnosti případu a vyjádření státního zástupce. Obžalovaný svého jednání litoval, vysoký obsah alkoholu vysvětloval konzumací při předchozí dlouhé přestávce v práci, potvrdil též, že všechny zajištěné peníze byly jeho. Popisoval svoji osobní, rodinnou a majetkovou situaci tak, že má syna v [země] a manželku na [země], sám žije v [země] už 30 let, má zázemí na ubytovně ve [obec], ale prakticky je většinu času na cestách s kamionem, kdy se dálkovou přepravou se jako živnostník živí, dříve se zabýval truhlářstvím, což ovšem již ze zdravotních důvodů nemůže, nadále mu zůstaly uskladněné truhlářské stroje, jiné zaměstnání je pro něj také obtížné si opatřit pro zdravotní problémy. Nákladní vůz byl obžalovanému již vrácen, řidičský průkaz mu při zásahu na místě ani později odňat nebyl. Soud dále provedl dokazování pouze k osobě obžalovaného a jeho celkové situaci. Konkrétně podle opisu z Rejstříku trestů byl obžalovaný v minulosti dvakrát odsouzen, a to prvně rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 10. 8. 2011, sp. zn. 2 T 55/2011, za spáchání přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku s uložením trestu zákazu řízení motorových vozidel na 2 roky, od jehož výkonu soud podmíněně upustil 22. 8. 2012 a obžalovaný se osvědčil 16. 12. 2014; podruhé Okresní soud Praha-západ uložil obžalovanému trestním příkazem ze dne 14. 3. 2013, sp. zn. 1 T 33/2013, za spáchání přečinu stejné právní kvalifikace podmíněný trest odnětí svobody v trvání 2 měsíců se zkušební dobou 18 měsíců (osvědčeno 22. 5. 2015) a znovu trest zákazu řízení motorových vozidel na 1 rok, od jehož výkonu bylo podmíněně upuštěno 16. 11. 2013 a obžalovaný se osvědčil 2. 6. 2015 (vždy se tak na obžalovaného hledí, jako by nebyl odsouzen). Obžalovaný dosud nebyl ve výkonu trestu odnětí svobody, podle opisu nespáchal žádný evidovaný přestupek, jeho karta řidiče však obsahuje po čtyřech záznamech o zákazech řízení a blokacích řidičských oprávnění (od roku 2007 do roku 2013) a osmnáct záznamů o dopravních přestupcích různého charakteru (často šlo o překročení povolené rychlosti), kdy podle záznamů z 1. 8. 2007 a 31. 8. 2009 byl u obžalovaného zjištěn při řízení alkohol v množství nepřesahujícím 1‰. Podle finančního šetření policejního orgánu jediným zjistitelným majetkem obžalovaného je kamión s návěsem, s nimiž se dopustil trestné činnosti. Ze spisu bylo dále ověřeno zajištění a uložení celkem 985 EUR a 4 000 Kč obžalovaného.

3. Obžalovaný svým jednáním naplnil všechny zákonné znaky přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1, 2 písm. a) tr. zákoníku, neboť vykonával ve stavu vylučujícím způsobilost, který si přivodil vlivem návykové látky, činnost, při které by mohl ohrozit život nebo zdraví lidí nebo způsobit značnou škodu na majetku. Řídil totiž až do hustě obydlených částí Prahy s dopravní infrastrukturou a provozem nákladní vozidlo, ačkoliv věděl, že před jízdou podstatnou měrou požil alkohol - ovlivnění a negativních dopadů na bezpečné řízení vozidla si byl vědom a s tím rovněž srozuměn. Je pouze velikým štěstím obžalovaného, že při velikosti a hmotnosti vozu a obvyklém výskytu množství osob v okolí komunikace mj. na zastávkách městské hromadné dopravy nedošlo ke škodám na životech a zdraví, příp. mnohem vyšším škodám na majetku (ostatně již takto se podle soudu blížil spíše k hranici právní kvalifikace podle § 272 tr. zákoníku). S ohledem na závažnost jednání obžalovaného a množství zjištěného alkoholu je pak zcela důvodný závěr, že uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu by již v dané věci nepostačovalo. Totéž platí o navazujícím jednání při naplnění všech zákonných znaků zločinu podplácení podle § 332 odst. 1, 2 písm. b) tr. zákoníku, kdy obžalovaný vědomě opakovaně nabízel úplatek policistům v souvislosti s výkonem jejich služby (nad rámec prohlášení viny o tom svědčí zejména kamerové záznamy pořízené oběma policisty zachycující zřetelně jejich komunikaci s obžalovaným, který se v tomto směru vyjadřoval zcela jasně - způsobem, který nepřipouštěl pochybnosti). Objekt zločinu - zájem na řádném, nestranném, nezištném a zákonném obstarávání věcí obecného zájmu, tedy na ochraně čistoty veřejného života, zde byl rovněž úmyslně (vědomě) ohrožen zásadním způsobem.

4. Při úvaze o druhu a výměře trestu soud vycházel z účelu trestu podle § 37 odst. 1 tr. zákoníku a při ukládání trestu přihlédl podle § 39 odst. 1 tr. zákoníku k povaze a závažnosti spáchaného přečinu a zločinu, k osobním, rodinným, majetkovým a jiným poměrům obžalovaného, k jeho dosavadnímu způsobu života a možnosti nápravy. Na obžalovaného se po dosavadních podmíněných odsouzeních hledí jako na bezúhonného, nebyl zjištěn patologický způsob života a opatřování si prostředků na živobytí, pro hodnocení jeho osoby ale není bez významu, že v obou dřívějších případech postihů šlo o trestnou činnost související s dopravou. Karta řidiče svědčí o spíše nekázni obžalovaného při řízení, opakovaně byl u něj zjištěn alkohol a za to byl sankcionován (i když už před delší dobou). Obžalovaný se tak soudu rozhodně nejeví jako zcela bezproblémový, spolehlivý řidič, naopak s dodržováním předepsané kázně a bezpečnosti jízdy míval opakovaně problémy, zejména postihy za jízdu po požití alkoholu nevedly zatím zjevně k očekávané sebereflexi, naopak tento škodlivý sklon nyní spíše vygradoval. Soud příznivě zohlednil obžalovaným učiněné prohlášení viny, stejně jako vyjádřenou lítost, snad i nakonec poměrně nízkou škodu, což ovšem není až tak zásluha obžalovaného. K jeho tíži na druhou stranu jednoznačně působí typová a konkrétní závažnost a společenská škodlivost obou trestných činů ohrožujících různé podstatné chráněné zájmy. Silniční provoz je obecně faktor, který v běžné společnosti přináší nebezpečí pro životy, zdraví a majetek účastníků, přičemž negativní působení nelze z podstaty vyloučit; neovlivnění řidiče alkoholem či jinými návykovými látkami je jedním ze základních požadavků bezpečnosti s cílem alespoň nezvyšovat nutná rizika, nelze tak přijmout a ponechat bez následku opačný přístup. Soud s ohledem na vše uvedené dospěl k závěru, že je nutné uložit trest, postačí ovšem trest výchovný, koncipovaný jako úhrnný podle § 43 odst. 1 tr. zákoníku, neboť je ukládán za dva trestné činy. Soud považoval za vhodný trest odnětí svobody v trvání 18 měsíců, uložený tak nad spodní hranicí nejpřísnější zákonné trestní sazby § 332 odst. 2 tr. zákoníku, přičemž výkon trestu podmíněně odložil na rovněž dostatečnou zkušební dobu 30 měsíců. Vzhledem k tomu, že obžalovaný se dopustil trestné činnosti v souvislosti s řízením motorového vozidla, uložil mu soud rovněž trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu na dobu 30 měsíců, tj. stále ještě v dolní třetině sazby tohoto trestu (1 – 10 let). Soud přitom nepřehlédl pracovní situaci obžalovaného, o které vypovídal, kdy veškeré příjmy má právě z kamionové dopravy a jinou možnost výdělku si příliš nedovede představit. Tyto možné těžkosti si obžalovaný v prvé řadě měl uvědomit v okamžiku, kdy sedal značně opilý za volat. Uložení zákazu pokládá soud u něj za potřebné, zároveň tím obžalovaného nevylučuje ze zajištění obživy, byť to může znamenat jeho dočasný diskomfort (obžalovaný nemá úzkou kvalifikaci ani není omezen jazykovou bariérou, jak sám uváděl, dříve se živil v jiné oblasti a uložené zákazy řízení vykonal, pracovní trh je nyní otevřený, navíc po splnění zákonných podmínek může obžalovaný požádat o podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu). Obžalovaný s ohledem na dosavadní dopravní přestupky a spáchaný přečin může totiž být nejen pro sebe, ale i pro další osoby rizikovou osobou v oblasti dopravy - řízení motorových vozidel, proto podle soudu bylo důležité zákaz uložit a nadto rozhodnout o jeho dostatečné délce, která by obžalovanému znemožnila páchání další trestné činnosti a zároveň ochránila ostatní účastníky silničního provozu. Bylo v tomto směru zároveň třeba zohlednit závažnost jednání obžalovaného a jeho okamžitou nebezpečnost a společenskou škodlivost, kdy nelze připustit zejména v hustě osídlené Praze řízení automobilu s množstvím alkoholu vysoce nad hranicí 1 ‰ – obecně je takový stav (2 ‰ – 2,99 ‰) charakterizován jako těžká opilost, kdy se dostavuje např. blábolivá řeč, neschopnost samostatné chůze, psychické poruchy, výraznější poruchy chování (opilecká suicidia, agresivita), zvracení. Obžalovaný podle popisu stylu jízdy vozu a způsobených škod, podle svého vzhledu a chování po zastavení od zasahující policejní hlídky byl evidentně zcela neschopen bezpečného provozu vozidla. Je možné ještě poukázat pro srovnání na sankce, které hrozí přestupci v silničním provozu podle zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), za pouhý přestupek téže podstaty (§ 125c odst. 1 písm. c) zákona o silničním provozu) nebo jen odmítnutí podrobit se vyšetření na přítomnost alkoholu či návykové látky (§ 125c odst. 1 písm. d) téhož), tedy za protiprávní jednání nižší společenské škodlivosti, kdy správní orgán musí uložit mj. sankci zákazu činnosti na dobu jednoho roku až dvou let (podle § 125c odst. 6 písm. a) zákona o silničním provozu). Vzhledem k tomu soud uložil trest zákazu činnosti ve výměře, která je ve vhodném poměru k sankcím ukládaným v rovině přestupků, jde o trest nadále velice příznivý a shovívavý k obžalovanému. Ke spáchanému zločinu pak směřuje trest propadnutí části zajištěné hotovosti, kterou se obžalovaný pokoušel uplatit zasahující policisty, takový majetkový postih by měl mít na něj rovněž výchovný účinek, nejedná se rozhodně o částky likvidační (zbývající zajištěné prostředky by navíc měly být obžalovanému vráceny). Takto koncipovaný úhrnný trest jako soubor trestů je s přihlédnutím ke všem okolnostem případu podle soudu pro obžalovaného adekvátní a dostatečný, zahrnuje v sobě stránku represivní a zejména stránku výchovnou, aby se již obžalovaný trestné činnosti nedopustil a náležitě se poučil, resp. aby nadále žil řádným životem.

5. K trestnímu řízení se řádně a včas připojila pošk. [právnická osoba] [anonymizována tři slova] [právnická osoba], s náhradou za poničení semaforu 11 745 Kč a pošk. [právnická osoba] s náhradou škody na přenosné značce 993 Kč. Soud měl v řízení za prokázané, že poškozeným společnostem byla způsobena škoda ve výši zjištěné odborným vyjádřením [číslo] [titul] [celé jméno znalce] (č.l. 181) a uvedené v obžalobě, ohledně které obžalovaný prohlásil vinu, tedy u první ve výši 9 862 Kč a u druhé ve výši 1 050 Kč. Soud tak pošk. [právnická osoba] [anonymizována tři slova] [právnická osoba], přiznal náhradu škody ve výši 9 862 Kč (odborně zjištěné, nižší než přihlášené) a pošk. [právnická osoba] ve výši 993 Kč (přihlášené, nižší než odborně zjištěné). Vznik škod byl v přímé příčinné souvislosti s protiprávním jednáním obžalovaného, u kterého prohlásil vinu a za které byl odsouzen. Přiznání nároku na náhradu škody v uplatněném rozsahu proběhlo podle § 228 odst. 1 tr. řádu ve spojení s § 2910 občanského zákoníku, podle kterého škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne do absolutního práva poškozeného (za nějž se považuje i právo vlastnické), nahradí poškozenému, co tím způsobil. Protože z výše popsaných důvodů bylo první z poškozených společnosti přiznáno méně, než uplatnila, byla zároveň odkázána s nepřiznaným zbytkem nároku na civilní řízení podle § 229 odst. 2 tr. řádu.