29 C 123/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl soudkyní Mgr. Markétou Vodákovou ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 1/0 bytem Adresa zainteresované osoby 1/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 o zaplacení 162 150 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba s tím, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobci částku 162.150Kč s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně od datum do zaplacení, s e z a m í t á .

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení částku částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení částky částka s příslušenstvím z následujících důvodů. Dne datum byla mezi žalobcem jako nájemcem a manželi Anonymizováno a jméno FO (právními předchůdci žalovaného) jako pronajímatelem uzavřena nájemní smlouva týkající se bytové jednotky č. hodnota ve 4. patře v bytovém domě ve Anonymizováno Anonymizováno č.p. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, adresa, v katastrálním území adresa, v obci adresa, zapsáno na listu vlastnictví č. hodnota vedeném u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště adresa (dále jen Byt). Žalovaný nabyl vlastnické právo k uvedenému Bytu na základě darovací smlouvy ze dne datum, která byla do katastru nemovitostí vložena dne datum, s právními účinky vkladu ke dni datum. Doba nájmu byla původně v nájemní smlouvě sjednána na dobu určitou od datum do datum. Tato původně sjednaná doba byla opakovaně prodlužována na základě uzavřených dodatků k nájemní smlouvě, kdy posledním dodatkem ze dne datum byl nájem prodloužen do datum, resp. do datum. K předání došlo dne datum. Žalobce byl na základě nájemní smlouvy povinen hradit nájemné a zálohy na úhradu služeb spojených s užíváním Bytu, které žalobce řádně a včas každý měsíc hradil. Žalovaný však po celou dobu trvání nájemního vztahu neplnil své zákonné povinnosti podle § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, jež stanovuje zákonnou povinnost pronajímatele předkládat nájemci skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby, které vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Poskytovatel služeb (pronajímatel) ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování, má pronajímatel zákonem taxativně stanovenou povinnost nájemníkům řádně, tedy v zákonem stanoveném formátu a včas předložit vyúčtování za služby spojené s užíváním bytové jednotky. V případě, že pronajímatel řádně a včas nesplní tuto taxativně stanovenou zákonnou povinnost, vzniká nájemci nárok na zaplacení zákonné pokuty z prodlení, kterou zákon č. 67/2013 Sb. ve svém ustanovení §13 odst. 2 vyčísluje v částce částka za každý započatý den prodlení. Souběžně s tím vzniká nájemci právo na úhradu zákonného úroku z prodlení. V důsledku výše uvedeného porušení povinnosti a navazující nečinnosti právního předchůdce žalovaného vznikla žalobci vůči žalovanému pohledávka z titulu uplatněné zákonné pokuty za nepředložení včasného a řádného vyúčtování za období let 2015–2017, která k dnešnímu dni činí částku v celkové výši částka. Žalovaný ani přes výzvu žalobce dlužnou částku neuhradil. Žalovaný nárok žalobce odmítl a uváděl, že předně není ve věci pasivně věcně legitimován, neboť žalovaný nebyl až do datum vlastníkem předmětného Bytu a tudíž ani osobou povinnou předkládat žalobci vyúčtování a to až do datum, kdy byl proveden vklad vlastnického práva k předmětné nemovitosti. Povinnost žalovanému vznikla poprvé až v roce 2022 a žalovaný ji splnil. Žalovaný dále namítl promlčení předmětné pohledávky a zároveň tvrdil, že postup žalobce představuje zneužití práva a odporuje dobrým mravům, když si nárokuje sankci za období před více než osmi lety, aniž by žalovaný kdykoli v minulosti jakékoli pochybení tvrdil. Navíc není pravdou, že by jeho právní předchůdci tj. jeho rodiče neplnili své zákonné povinnosti, když údajně nepředkládali žalobci vyúčtování záloh za poskytnuté služby. Otec žalovaného vyúčtování záloh ke všem bytům připravoval a osobně předával nájemcům do ruky (čehož byl žalovaný často svědkem) a žádný z nájemců nikdy proti vyúčtování nevznesl výhrady. Při zjišťování skutkového stavu soud nejprve vycházel z nesporných tvrzení účastníků o tom, že dne datum byla mezi žalobcem jako nájemcem a manželi Anonymizováno a jméno FO (právními předchůdci žalovaného) jako pronajímateli uzavřena nájemní smlouva týkající se bytové jednotky č. hodnota ve 4. patře v bytovém domě ve Anonymizováno ulici č.p. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, adresa, v katastrálním území adresa, v obci adresa, zapsáno na listu vlastnictví č. hodnota vedeném u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště adresa. Doba nájmu byla opakovaně prodlužována na základě uzavřených dodatků k nájemní smlouvě až do datum, resp. do datum a k předání Bytu došlo dne datum. Nesporná byla i okolnost, že žalovaný nabyl vlastnické právo k Bytu od svých rodičů na základě darovací smlouvy ze dne datum, která byla do katastru nemovitostí vložena dne datum, s právními účinky vkladu ke dni datum. Podle ust. § 2221 odst. 1 z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, změní-li se vlastník věci, přejdou práva a povinnosti z nájmu na nového vlastníka. Podle ust. § 13 odst.1 z.č.67/2013 Sb, kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, jestliže poskytovatel služeb nebo příjemce služeb nesplní svoji povinnost stanovenou tímto zákonem, zejména nesplní-li příjemce služeb povinnost oznámit změnu počtu osob, nebo nedoručí-li poskytovatel služeb včas vyúčtování nebo nesplní povinnosti spojené s právem příjemce služeb nahlížet do podkladů k vyúčtování a povinnosti spojené s vypořádáním námitek, je povinen zaplatit druhé straně pokutu, ledaže by splnění povinností ve stanovené lhůtě nebylo spravedlivé požadovat nebo k nesplnění lhůty došlo zaviněním druhé strany. Přechod práv a povinností na nového vlastníka znamená, že nabyvatel věci vstupuje do původního nájemního vztahu se všemi jeho základními obsahovými atributy, jakými jsou zejména předmět nájmu a práva a povinnosti subjektů daného vztahu vyplývající z nájemní smlouvy (např. povinnosti platit nájemné v ujednané výši), popř. ze zákona. Na nového pronajímatele však nepřecházejí peněžité pohledávky a dluhy, které vznikly před změnou vlastnictví a které nesledují právní osud nájemního vztahu, tj. nezanikají se zánikem nájmu (tzv. samostatné pohledávky a dluhy). Jde např. o dluh nájemce na nájemném vůči bývalému pronajímateli, právo na poskytnutí slevy na nájemném vůči bývalému pronajímateli, právo nájemce na náhradu škody vůči bývalému pronajímateli apod. Uvedené pohledávky a dluhy nepřecházejí na nabyvatele věci a existují i nadále mezi osobami, mezi kterými vznikly tj. mezi nájemcem a původním pronajímatelem - bývalým vlastníkem. Vzhledem k tomu, že se žalobce podanou žalobou domáhal uhrazení zákonné pokuty za údajně nepředložená vyúčtování nákladů a záloh za jednotlivé služby za roky 2015-2017 tj. za dobu, kdy žalovaný ještě nebyl vlastníkem Bytu, neboť se jím stal až ke dni datum, má soud za to, že žalovaný není ve věci pasivně věcně legitimován, neboť pohledávka žalobce na zaplacení zákonné pokuty za nepředložení vyúčtování služeb v letech 2015-2017 je peněžitou pohledávkou, která vznikla před převodem vlastnického práva k Bytu na žalovaného a která nesleduje právní osud nájemního vztahu, tj. nezaniká se zánikem nájmu, a proto nepřešla na nového pronajímatele-žalovaného ve smyslu ust. § 2221odst. 1 občanského zákoníku. Soud tudíž došel k závěru, že žaloba nesměřuje proti subjektu, kterého by stíhala povinnost zaplatit zákonnou pokutu podle ust. §13 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. bytového zákona, a proto žalobu zamítl. V daném případě se k námitce žalobce neuplatní ani ust. § 1893 odst. 1 z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle kterého „převezme-li někdo od zcizitele veškerý majetek nebo jeho poměrně určenou část, stává se společně a nerozdílně se zcizitelem dlužníkem z dluhů, které s převzatým majetkem souvisí a o nichž nabyvatel při uzavření smlouvy věděl nebo musel vědět. Nabyvatel však není povinen plnit více, než kolik činí hodnota majetku, jehož takto nabyl. Uvedené ustanovení se totiž vztahuje na významnější změnu majetkové skladby zcizitele při převzetí celého jmění nebo podniku zcizitele (právního předchůdce žalovaného), což není případ žalovaného, kdy došlo pouze k převodu jednoho z bytů v majetku právních předchůdců žalovaného. Žalobcem vznesený návrh na přistoupení právních předchůdců žalobce na stranu žalovanou učiněný u jednání dne datum soud zamítl, neboť při rozhodování o přistoupení dalších žalovaných do řízení bylo nepochybné, že dosavadní žalovaný nebyl již v době zahájení sporu pasivně věcně legitimován a návrhem na přistoupení dalšího účastníka do řízení by tak žalobce obcházel institut záměny účastníků. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v celkové částce částka. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí zastoupení, odpor, vyjádření ze dne datum, účast u jednání dne datum) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 7. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.