29 C 140/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl soudkyní Mgr. Markétou Vodákovou v právní věci žalobce: Anonymizováno Anonymizováno , nar. Anonymizováno . Anonymizováno . Anonymizováno , bytem: Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno 01, zast. advokátem JUDr. Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno : Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , proti žalované: Anonymizováno Anonymizováno – Anonymizováno Anonymizováno , IČ: Anonymizováno , se sídlem: Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno o zaplacení částky 44.219 Kč s přísl.,

I. Žaloba s tím, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobci částku 44.219Kč se zákonným úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení, s e z a m í t á .

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení částky , částka, s přísl. jako peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu, které měla žalobci vzniknou z následujících důvodů. Oznámením č.j. , Anonymizováno, ze dne , datum, , které bylo žalobci doručeno dne , datum, , zahájil , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, s žalobcem řízení ve věcech služebního poměru. Žalobce byl rozhodnutím , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, pro vnější službu ze dne , datum, , číslo , Anonymizováno, /, Anonymizováno, zproštěn výkonu služby podle § 40 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , ve znění pozdějších předpisů. Proti rozhodnutí o zproštění výkonu služby podal žalobce blanketní odvolání dne , datum, , které doplnil dne , datum, . Dne , datum, bylo žalobci doručeno rozhodnutí ředitele , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, ze dne , datum, , číslo 74/2020, kterým bylo podané odvolání zamítnuto. Proti odvolacímu rozhodnutí podal žalobce dne , datum, správní žalobu k Městskému soudu v Praze, který rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , který byl žalobci doručen dne , datum, , žalobu jako nedůvodnou zamítl. Jelikož celé správní řízení trvalo od , datum, do , datum, (tj. po dobu 3 let, dvou měsíců a 18 dnů), vznikla žalobci nemajetková újma v důsledku nepřiměřené délky řízení, která žalobce vystavila nejistotě, a proto má nárok na odškodnění vzniklé újmy. Již od počátku trpělo řízení neodůvodněnými průtahy, když byla překročena zákonem stanovená pořádková lhůta pro vydání odvolacího rozhodnutí. Od zahájení soudního řízení byl pak Městský soud v Praze nečinný více jak 2 roky, kdy provedl pouze některé administrativní úkony. Z povahy věci přitom vyplývá, že složitost samotné věci nebyla nikterak veliká, neboť se primárně jednalo pouze o správné posouzení procesní námitky navrhovatele týkající se nesprávného, respektive neúčinného doručení rozhodnutí o zproštění výkonu služby. Nepřiměřená délka řízení, které u MS v Praze trvalo téměř dva a půl roku, tak byla primárně způsobena zřejmou nečinností Městského soudu v Praze. Žalobce svým chováním nijak nepřispěl k extrémní délce řízení, nečinil jakákoliv obstrukční jednání, ani svým postupem nezpůsoboval jakékoliv průtahy v řízení z jeho strany, kdy pouze řádným způsobem uplatňoval svá procesní práva. Předmětem daného řízení byla otázka mající podstatný vliv na fungování žalobce, neboť se jednalo o zcela zásadní vyhodnocení toho, zdali byl navrhovatel zproštěn výkonu služby účinným způsobem, tedy v souladu se zákonem, anebo nikoliv. Pokud by se pak v řízení prokázalo, že tomu tak nebylo, vznikl by žalobci v případě zrušení napadených rozhodnutí nárok na doplacení služebního příjmu za dobu nezákonného zproštění výkonu služby, při kterém žalobce pobíral pouze 50% služebního příjmu. Jednalo se tak o potenciální nárok v řádech minimálně stovky tisíc korun. Ve vztahu k žalobci šlo tedy o řízení s vysokým významem předmětu řízení. Odškodnění za nepřiměřenou délku řízení by žalobci mělo být poskytnuto za nejistotu spojenou s právním postavením poškozeného, která je tím větší, čím větší je význam předmětu řízení pro poškozeného (srov. rozhodnutí sp. zn. , spisová značka, ). Z uvedených důvodů proto žalobce podal dne , datum, u žalované žádost o náhradu nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení. Dne , datum, bylo žalobci doručeno stanovisko žalované, kterým bylo žalobci sděleno, že: „S odkazem na výše uvedené , Anonymizováno, konstatuje, že v řízení vedeném ve věcech služebního poměru o zproštění výkonu služby pana , jméno FO, včetně navazujícího soudního řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu orgánů státu spočívajícímu v nedodržení zákonné lhůty pro vydání rozhodnutí o odvolání, které byla překročena o 43 dní, a v nečinnosti Městského soudu v Praze, který o žalobě rozhodl po 2 letech 6 měsících a 17 dnech od jejího podání. Za tento -nesprávný úřední postup se , Anonymizováno, , Anonymizováno, panu , jméno FO, omlouvá.“ Současně však žalovaná uvedla, že: „Celková doba řízení však nebyla s přihlédnutím k výše uvedeným skutečnostem natolik nepřiměřená, aby způsobila vznik nemajetkové újmy u pana , jméno FO, vyžadující finanční zadostiučinění ve smyslu ustanovení § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb., podle kterého se přiměřené zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. , Anonymizováno, , Anonymizováno, proto neuznává odpovědnost státu za tvrzený vznik nemajetkové újmy v penězích a její požadovanou finanční náhradu ve výši , částka, odmítá uspokojit.“ Žalobce však s právním posouzením věci ze strany žalované nesouhlasí, neboť samotné konstatování porušení práva a omluva je dostatečnou satisfakcí jen výjimečně, například pokud délka řízení byla v nezanedbatelné míře způsobena vlastním chováním poškozeného, nebo pokud význam předmětu řízení byl pro poškozeného pouze zanedbatelný. V tomto případě podle žalobce nepostačuje pouhé konstatování porušení zákona a tudíž žalobce požaduje finanční zadostiučinění ve výši 44.219Kč (, částka, za první dva roky řízení, 24.219Kč za další 1 rok, 2 měsíce a 18 dnů řízení) a to v souladu se stanoviskem Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . Zcela irelevantní je poznámka žalované o výsledku řízení, neboť samotný výsledek správního řízení nemá vliv na posouzení vzniku nemajetkové újmy za průtahy v řízení, která se poskytuje za dobu nejistoty ohledně vedeného řízení, nikoliv za samotný výsledek řízení.Žalovaná nárok žalobce zcela odmítla a k žalobě uváděla, že je pravdou, že dne , datum, podepsal náměstek ředitele pro vnější službu , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, plk. , tituly před jménem, , jméno FO, Oznámení č.j. , Anonymizováno, , kterým zahájil řízení ve věcech služebního poměru s prap. , jméno FO, (žalobcem), služebně zařazeným na místě , Anonymizováno, ve , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, , a to ve věci zproštění výkonu služby podle ustanovení § 40 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, (dále jen „zákon o služebním poměru“), neboť , Anonymizováno, usnesením č.j. , Anonymizováno, ze dne , datum, zahájila jeho , podezřelý výraz, stíhání pro , podezřelý výraz, , podezřelý výraz, , tituly před jménem, , jméno FO, podle ustanovení § 185 odst. 1 , podezřelý výraz, zákoníku a pro , podezřelý výraz, jejího vydírání podle ustanovení § 175 odst. 1 , podezřelý výraz, zákoníku v jednočinném souběhu s , podezřelý výraz, jejího nebezpečné pronásledování podle ustanovení § 354 odst. 1 písm. a, b, c, d , podezřelý výraz, zákoníku. Řízení ve věcech služebního poměru bylo dle ustanovení § 178 odst. 1 písm. b) zákona o služebním poměru zahájeno dne , datum, , kdy bylo oznámení o jeho zahájení doručeno žalobci. , Anonymizováno, , Anonymizováno, pro vnější službu , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , tituly před jménem, , jméno FO, po provedeném řízení ve věcech služebního poměru rozhodnutím č. , Anonymizováno, ze dne , datum, zprostil žalobce výkonu služby podle ustanovení § 40 zákona o služebním poměru s tím, že mu náleží ode dne zproštění výkonu služby služební příjem ve výši 50 % průměrného služebního příjmu. Toto rozhodnutí bylo dle Oznámení o doručení rozhodnutí č.j. , Anonymizováno, ze dne , datum, vydáno dne , datum, , kdy bylo žalobci předáno nadřízeným, byť jej odmítl převzít, o čemž byl učiněn záznam.Podle ustanovení § 175 odst. 5 zákona o služebním poměru, resp. podle ustanovení § 71 správního řádu, byl služební funkcionář povinen vydat rozhodnutí do 30 dnů od zahájení řízení a ve složitějších případech do 60 dnů ode dne zahájení řízení tedy nejpozději do , datum, . Řízení bylo zahájeno dne , datum, , 30 denní lhůta uběhla dne , datum, , 60 denní lhůta uběhla dne , datum, . Rozhodnutí bylo vydáno dne , datum, , tedy 19. den po uplynutí 30 denní lhůty, ale ještě ve lhůtě 60 denní. Dne , datum, podal žalobce, zastoupený advokátem , tituly před jménem, , jméno FO, , proti rozhodnutí o zproštění výkonu služby blanketní odvolání, které doplnil podáním ze dne , datum, . Náměstek , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , tituly před jménem, , jméno FO, postoupil odvolání spolu s průvodním dopisem č.j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, ze dne , datum, k rozhodnutí odvolacímu orgánu řediteli , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Ředitel , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , tituly před jménem, , jméno FO, určil dne , datum, k projednání odvolání tříčlennou komisi a určil termín k předložení doporučení na den , datum, . Dne , datum, vypracoval senát poradní komise doporučení č.j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , v němž bylo navrženo odvolání zamítnout a napadené rozhodnutí potvrdit. V dopise č.j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, ze dne , datum, vyrozuměl tajemník poradní komise , tituly před jménem, , jméno FO, právního zástupce , tituly před jménem, , jméno FO, , že lze nahlédnout do spisu do 5 pracovních dnů ode dne doručení vyrozumění. Vyrozumění bylo , tituly před jménem, , jméno FO, doručeno dne , datum, . Dne , datum, nahlédl zmocněnec , tituly před jménem, , jméno FO, , tituly před jménem, , jméno FO, do spisu. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , tituly před jménem, , jméno FO, podepsal rozhodnutí č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, , kterým odvolání zamítl a rozhodnutí náměstka ředitele pro vnější službu , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, plk. , tituly před jménem, , jméno FO, č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, potvrdil.Rozhodnutí bylo vydáno dne , datum, , kdy bylo dodáno do datové schránky právního zástupce , tituly před jménem, , jméno FO, . Podle ustanovení § 190 odst. 8 zákona o služebním poměru je odvolací orgán povinen rozhodnout o odvolání bez zbytečného odkladu, nejpozději do 90 dnů ode dne jeho podání. Odvolání bylo podáno dne , datum, . Mělo o něm být rozhodnuto nejpozději dne , datum, . Rozhodnutí bylo vydáno dne , datum, , tedy 43. den po uplynutí zákonné 90 denní lhůty. Dne , datum, podal žalobce proti rozhodnutí , Anonymizováno, brig. gen. , tituly před jménem, , jméno FO, č. , Anonymizováno, ze dne , datum, žalobu u Městského soudu v Praze. Důvodem podání žaloby bylo tvrzení, že žalobce byl zproštěn výkonu služby aniž by ohrožoval výkon služby v důsledku jeho , podezřelý výraz, stíhání a že mu rozhodnutí o zproštění výkonu služby nebylo řádně doručeno. Městský soud v Praze vyzval v dopise č.j. , spisová značka, ze dne , datum, žalovaného k podání vyjádření k žalobě a k předložení spisu. Dne , datum, bylo Městskému soudu v Praze doručeno vyjádření ředitele , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , tituly před jménem, , jméno FO, k žalobě spolu se spisem. O žalobě rozhodl Městský soud v Praze rozsudkem č.j. , spisová značka, ze dne , datum, tak, že žalobu zamítl. Rozsudek nabyl právní moci dne , datum, . Soudní řízení trvalo ode dne , datum, do dne , datum, , tedy 2 roky 6 měsíců a 17 dní. Řízení ve věcech služebního poměru včetně řízení soudního trvalo ode dne , datum, do dne , datum, , tedy 3 roky, 2 měsíce a 18 dní. Žalovaná dále zdůraznila, že rozsudkem Krajského soudu v , Anonymizováno, č.j. , spisová značka, ze dne , datum, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v , Anonymizováno, č.j. , spisová značka, ze dne , datum, byl žalobce uznán vinným ze , podezřelý výraz, , podezřelý výraz, , tituly před jménem, , jméno FO, a z , podezřelý výraz, těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti , tituly před jménem, , jméno FO, (posttraumatická stresová porucha) a byl za to odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 2 let a 6 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu 3 let a k zaplacení nemajetkové újmy ve výši , částka, z titulu bolestného a , částka, jako peněžní satisfakce za utrpěné , podezřelý výraz, útrapy. Nárok na náhradu nemajetkové újmy uplatňuje žalobce s odkazem na čl. 6 odst. 1, věta první, Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a na čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Při posuzování přiměřenosti délky správního řízení , byl zjištěn průtah v odvolacím řízení ve věcech služebního poměru v délce 43 dní a nečinnost ze strany Městského soudu v Praze, kdy tento ve věci rozhodl po 2 letech, 6 měsících a 7 dnech od podání žaloby. Z vyjádření místopředsedy Městského soudu v Praze , tituly před jménem, , jméno FO, č.j. , Anonymizováno, , však vyplývá, že nečinnost soudu byla způsobena objektivními příčinami spočívajícími v zatížení správního úseku Městského soudu v Praze vysokým nápadem žalob a že v daném případě byla, byť nikoli významně, překročena doba dvou let, kterou lze dle Stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. 206/2010 v nejobecnější rovině označit za ještě jako přiměřenou dobu řízení. Je ale také pravdou, že žalobce se svým chováním na celkové délce řízení nijak nepodílel. Podle žalované je význam správního řízení pro žalobce třeba hodnotit jako nepatrný, neboť v soudním řízení byla jeho žaloba zamítnuta jako nedůvodná a jeho zproštění výkonu služby bylo tedy v souladu se zákonem a jeho , podezřelý výraz, stíhání skončilo jeho pravomocným odsouzením. V případech nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce řízení se má za to (jde o vyvratitelnou domněnku), že v důsledku tohoto postupu vzniká účastníku řízení nemajetková újma, ale v případě žalobce lze shledat okolnosti, které vznik takové újmy na straně žalobce minimálně podstatně omezují. Žalovaná odkazovala na judikaturu Nejvyššího soudu ČR (např. viz rozhodnutí sp. zn. , spisová značka, ) v určitých případech postačí samotné konstatování porušení práva, například pokud délka řízení byla v nezanedbatelné míře způsobena vlastním chováním poškozeného, nebo pokud význam předmětu řízení byl pro poškozeného pouze nepatrný a celkově tak lze uzavřít, že doba řízení nemohla nikterak negativně zasáhnout psychickou sféru žalobce. Navíc Nejvyšší soud ČR v usnesení pod sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, uvedl, že konstatování porušení práva je plnohodnotnou formou zadostiučinění předpokládanou ustanovením § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb., kterou není na místě žádným způsobem bagatelizovat. V rozsudku sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, pak Nejvyšší soud ČR vyložil, že na prvním místě přichází v úvahu poskytnutí zadostiučinění formou konstatování porušení práva jako jedné z forem morální satisfakce. Peněžní satisfakce připadá v úvahu tehdy, pokud by morální satisfakce nebyla způsobené nemajetkové újmě adekvátní. Při hodnocení odpovědnostního titulu, příčinné souvislosti a případné formy zadostiučinění je třeba vzít v úvahu význam věci pro žadatele a skutečnost že celková doba řízení nebyla extrémně dlouhá. Zadostiučinění v penězích plní podpůrnou (subsidiární) funkci a nastupuje až poté, kdy se morální zadostiučinění ukázalo (ať zcela nebo zčásti) nepostačujícím a tím i neúčinným. Žádost o náhradu nemajetkové újmy byla vyřízena stanoviskem ředitelky odboru právního čj. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, , které bylo do datové schránky právního zástupce , tituly před jménem, , tituly před jménem, , jméno FO, doručeno dne , datum, . V tomto stanovisku byla žalobci vyslovena omluva za nesprávný úřední postup spočívající v nedodržení zákonné lhůty pro vydání rozhodnutí o odvolání, která byla překročena o 43 dní a za nečinnost Městského soudu v Praze, který o žalobě rozhodl po 2 letech 6 měsících a 17 dnech od jejího podání. Požadovaná finanční náhrada za vznik nemajetkové újmy ve výši , částka, byla ve stanovisku zamítnuta, když na uvedeném stanovisku žalovaná setrvala. Pro upřesnění žalovaná poznamenala, že v podané žalobě požadoval žalobce náhradu nemajetkové újmy ve výši , částka, za tři roky, 2 měsíce a 18 dní řízení, tedy správně za dobu, po kterou trvalo řízení od jeho zahájení dne , datum, do , datum, (v žádosti o náhradu nemajetkové újmy však žalobce požadoval částku , částka, za 3 roky a jeden měsíc řízení, když za počátek řízení považoval den , datum, , kdy bylo podepsáno rozhodnutí o zproštění výkonu služby).Mezi účastníky byl nesporný průběh správního řízení tak, jak jej ve svém vyjádření popsala žalovaná. Nesporné tedy bylo, že oznámením č.j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, ze dne , datum, , které bylo žalobci doručeno dne , datum, , zahájil náměstek ředitele pro vnější službu , Anonymizováno, s žalobcem řízení ve věcech služebního poměru. Žalobce byl rozhodnutím náměstka ředitele , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, pro vnější službu ze dne , datum, , číslo , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, zproštěn výkonu služby podle § 40 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů. Proti rozhodnutí o zproštění výkonu služby podal žalobce blanketní odvolání dne , datum, , které doplnil dne , datum, . Dne , datum, bylo žalobci doručeno rozhodnutí ředitele , Anonymizováno, ze dne , datum, , číslo , Anonymizováno, , Anonymizováno, 2020, kterým bylo podané odvolání zamítnuto. Proti odvolacímu rozhodnutí podal žalobce dne , datum, správní žalobu k Městskému soudu v Praze, který rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , který byl žalobci doručen dne , datum, , žalobu jako nedůvodnou zamítl. Mezi účastníky tedy nebylo sporu o tom, že délka správního řízení činila od jeho zahájení dne , datum, až do doby doručení rozsudku Městského soudu v Praze dne , datum, celkem , hodnota, roky a 2 měsíce a 18 dní, tzn. nesporná byla i skutečnost, že správní řízení bylo nepřiměřeně dlouhé a že žalobci v důsledku nepřiměřeně dlouhé délky řízení vznikla nemajetková újma (v opačném případě by žalovaná žalobci neposkytovala omluvu).Spor mezi účastníky však panoval ohledně toho, zdali vzniklá nemajetková újma byla žalobci dostatečně odškodněna konstatováním porušení práva a omluvou, kterou žalovaná poskytla žalobci ve stanovisku ředitelky právního odboru čj. , Anonymizováno, ze dne , datum, , které bylo do datové schránky právního zástupce , tituly před jménem, , tituly před jménem, , jméno FO, doručeno dne , datum, , a ve kterém byla žalobci vyslovena omluva za nesprávný úřední postup spočívající v nedodržení zákonné lhůty pro vydání rozhodnutí o odvolání, která byla překročena o 43 dní a za nečinnost Městského soudu v Praze, který o žalobě rozhodl po 2 letech 6 měsících a 17 dnech od jejího podání.Podle ustanovení § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.Podle ustanovení § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.Podle ustanovení § 31a odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.Podle ustanovení § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.Dle ustanovení § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.Podle ust. § 40 odst. 1 zákona č.361/2003 Sb., o služebním poměru, příslušník musí být zproštěn výkonu služby na dobu, po kterou je důvodně podezřelý ze spáchání , podezřelý výraz, činu, kázeňského přestupku nebo jednání, které má znaky přestupku, jestliže by jeho ponechání ve výkonu služby ohrožovalo důležitý zájem služby nebo průběh prošetřování jeho jednání. Podle odst. 2 téhož ustanovení po dobu zproštění výkonu služby nemá příslušník oprávnění a povinnosti, které pro něj vyplývají ze zvláštních právních předpisů. Podle odst. 3 téhož ustanovení služební funkcionář je oprávněn nařídit příslušníkovi zproštěnému výkonu služby dosažitelnost v místě trvalého pobytu nebo na jiném místě, které stanoví na žádost příslušníka, a to v rozsahu, jenž je nezbytný pro stanovení nástupu k výkonu služby. Podle odst. 4 téhož ustanovení jestliže v souvislosti se spácháním , podezřelý výraz, činu, kázeňského přestupku, s jednáním, které má znaky přestupku, je dán důvod k propuštění příslušníka ze služebního poměru podle § 42 odst. 1 písm. a) až d), trvá jeho zproštění výkonu služby až do skončení služebního poměru. Podle odst. 5 téhož ustanovení pominou-li důvody, pro které byl příslušník zproštěn výkonu služby, zproštění výkonu služby se ukončí.Podle ust. § 178 odst. 1 zákona o služebním poměru řízení se zahajuje na žádost účastníka nebo z podnětu bezpečnostního sboru. Podle odst. 2 téhož ustanovení řízení je zahájeno dnem, kdya) je žádost účastníka doručena věcně příslušnému služebnímu funkcionáři, nebob) služební funkcionář učiní první úkon vůči účastníku, jestliže se zahajuje řízení z podnětu bezpečnostního sboru.V daném případě je podle z.č. 82/1998 Sb. odpovědnost státu za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem objektivní a stát se této odpovědnosti nemůže zprostit, pokud jsou kumulativně splněny tři podmínky: 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody nebo nemajetkové újmy a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vznikem škody. Důkazní břemeno o tom, že žalobci vznikla nemajetková újma a že v daném případě existuje příčinná souvislost mezi nemajetkovou újmou a nesprávným úředním postupem, tíží žalobce.Otázku přiměřenosti délky řízení v předmětné věci je třeba posoudit v souladu zejména s čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, který mimo jiné zakotvuje právo každého na projednání věci v přiměřené lhůtě, a s příslušnou judikaturou Evropského soudu pro lidská práva (dále jen „ESLP“). Z ní vyplývá, že přiměřenost délky řízení se posuzuje podle okolností případu a s ohledem zejména na složitost věci, chování stěžovatele a jednání příslušných orgánů, jakož i význam sporu pro stěžovatele. Průtah v určité fázi řízení lze tolerovat za předpokladu, že celková délka řízení nebude nepřiměřená. Jen průtahy přičitatelné státu mohou vést k závěru, že délka řízení byla nepřiměřená. Chování stěžovatele představuje objektivní faktor, který není přičitatelný žalovanému státu a je třeba ho vzít v úvahu při rozhodování o překročení přiměřené lhůty. Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR neexistuje žádná abstraktně stanovitelná lhůta, kterou by bylo možno obecně považovat za přiměřenou. Otázku přiměřenosti délky řízení je nutno vždy zkoumat ve světle konkrétních okolností daného případu a pouze případy přičitatelné státu mohou vést ke konstatování překročení přiměřené lhůty. Při hodnocení přiměřenosti délky řízení a výše odškodnění je třeba dále vycházet ze Stanoviska Nejvyššího soudu ČR sp. zn. Cpjn 206/2010 ze dne , datum, , které bylo vydáno za účelem sjednocení při rozhodování soudů v otázce postupu při stanovení přiměřeného zadostiučinění podle ustanovení § 31a zákona č. 82/1998 Sb., kdy je třeba zohlednit i kritéria pro posuzování přiměřené délky řízení, tj. složitost věci, chování účastníka řízení, jednání příslušného orgánu a význam předmětu řízení pro účastníka řízení.Po zhodnocení shora uvedených kritérií došel soud k závěru, že složitost věci projednávané ve správním řízení byla standartní, když se jednalo zejména o správné posouzení procesní námitky žalobce týkající se neúčinného doručení rozhodnutí o zproštění výkonu služby. Pokud jde o kritérium chování účastníka řízení tak, je pravdou, že žalobce svým chováním nikterak nepřispěl k délce řízení, když svým postupem žádné průtahy v řízení nezpůsobil. Ze strany správního orgánu však došlo k průtahu v odvolacím řízení v délce 43 dní a také k nečinnosti Městského soudu v Praze , který rozhodl až po 2 letech, 6 měsících a 7 dnech od podání žaloby. Délka řízení však dle názoru soudu nebyla nijak extrémní, jen nepodstatně přesahovala obvyklou dobu správního (a soudního) řízení, přesto však nebyla přiměřená, a proto žalobci vznikla nemajetková újma (srov. např. rozsudek ESLP ve věci Apicella proti Itálii ze dne , datum, , § 93).Žalobce v řízení zdůrazňoval že správní řízení pro něho mělo zvýšený význam,neboť mělo podstatný vliv na jeho fungování, jelikož se v řízení řešilo, zda-li byl žalobce zproštěn výkonu služby v souladu se zákonem či nikoliv. Pokud by se totiž v řízení prokázalo, že tomu tak nebylo, vznikl by mu v případě zrušení napadených rozhodnutí nárok na doplacení služebního příjmu za dobu nezákonného zproštění výkonu služby, při kterém pobíral pouze 50% služebního příjmu, což mohlo představovat až , částka, . V daném případě je však třeba zdůraznit, že z rozsudku Městského soudu v Praze č.j. , spisová značka, ze dne , datum, vyplývá, že rozhodnutí služebního funkcionáře o zproštění žalobce z výkonu služby plně odpovídalo požadavkům Nejvyššího správního soudu, přičemž žádné konkrétnější zkoumání možného ohrožení výkonu služby nebylo potřeba. Městský soud v Praze v uvedeném rozsudku vysloveně uvádí, že výkon služby žalobce byl pozastaven primárně pro důvodného podezření ze spáchání , podezřelý výraz, činu, z čehož vyplývá, že to byl sám žalobce, kdo spácháním , podezřelý výraz, , podezřelý výraz, (úmyslného , podezřelý výraz, činu) zavdal příčinu pro zahájení řízení o zproštění výkonu služby. Pokud by žalobce , podezřelý výraz, čin nespáchal, nebyla by obava z ohrožení výkonu služby a řízení o zproštění výkonu služby by s ním ani zahajováno nebylo. Navíc námitky žalobce proti zahájenému řízení ve věci zproštění výkonu služby byly od samého počátku zjevně neopodstatněné. Žalobce v tomto řízení staví svůj nárok na nejistotě ohledně výsledků předmětného správního řízení, ale sám zcela odhlíží od samotné příčiny, ze které bylo správní řízení s žalobcem zahájeno a to je jeho úmyslné zvlášť závažné jednání, kterého se dopustil vůči jiné osobě.Ačkoliv ve správním řízení došlo k průtahům, které měli za následek vznik nemajetkové újmy na straně žalobce, je třeba zohlednit, že již v průběhu řízení o správní žalobě (podané u Městského soudu v Praze dne , datum, ), byl žalobce rozsudkem Krajského soudu v , Anonymizováno, č.j. , spisová značka, ze dne , datum, uznán vinným ze , podezřelý výraz, , podezřelý výraz, , tituly před jménem, , jméno FO, a z , podezřelý výraz, těžko ublížení na zdraví z nedbalosti , tituly před jménem, , jméno FO, (posttraumatická stresová porucha) a byl za to ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v , Anonymizováno, č.j. , spisová značka, ze dne , datum, odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 2 let a 6 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu 3 let a k zaplacení nemajetkové újmy ve výši , částka, z titulu bolestného a , částka, jako peněžní satisfakce za utrpěné , podezřelý výraz, útrapy, a tudíž muselo být žalobci zřejmé, že bude nejen zproštěn výkonu služby, ale dokonce zcela propuštěn ze služebního poměru. Žalobce tak minimálně ode dne , datum, (datum vydání rozsudku soudu 1. stupně v , podezřelý výraz, věci) nutně musel vědět, že jeho služební poměr bude stejně ukončen, čímž význam předmětného správního řízení ztratil na významu. Z uvedeného důvodu má soud za to, že další pokračování ve správním řízení nemělo pro žalobce žádný zásadní význam, neboť žalobce musel s ohledem na spáchaný , podezřelý výraz, čin vědět, že bude nejen zproštěn výkonu služby, ale zcela propuštěn ze služebního poměru.Při úvaze soudu o způsobu náhrady vzniklé nemajetkové újmy proto došel soud k závěru, že žalobci byla nemajetková újma již nahrazena konstatováním porušení práva a omluvou, které se žalobci dostalo ve stanovisku ředitelky odboru právního čj. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, , jenž bylo do datové schránky právního zástupce žalobce doručeno dne , datum, a tudíž není na místě poskytnout peněžitou satisfakci, která připadá v úvahu pouze tehdy, pokud morální satisfakce nebyla způsobené nemajetkové újmě adekvátní. Z uvedených důvodů proto soud žalobu zamítl.O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalované, která byla ve věci plně úspěšná právo na náhradu nákladů řízení, které představují tři paušální náhrady po , částka, podle ustanovení § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s vyhl. č. 254/2015 Sb. a to z vyjádření k žalobě ze dne , datum, , přípravu na jednání soudu dne , datum, a účast na jednání soudu dne , datum, tj. celkem částku 900Kč.