29 C 151/2022
č. j. 29 C 151/2022-51
V PLATNOSTIObvodní soud pro Prahu 7 zamítl žalobu žalobkyně o náhradu škody za nemajetkovou újmu a omluvu, protože neprokázala příčinnou souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vzniklými psychickými potížemi. Soud uznal, že žalobkyně byla před událostí již trpící úzkostně depresivním syndromem způsobeným pracovním úrazem a chronickými bolestmi. Nárok na peněžitou sankci za preventivní účel nemá právní základ, protože náhrada škody má kompenzační charakter. Žalovaná již omluvu za administrativní chybu poskytla, což soud považoval za dostatečné.
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl soudkyní Mgr. Markétou Vodákovou ve věci žalobkyně: celé jméno žalobkyně, datum narození, bytem: adresa nad jméno, právně zastoupena advokátem JUDr. jméno příjmení, se sídlem: adresa, proti žalované: osobní údaje žalované číslo obec a číslo, o zaplacení částky 3.030.000Kč s přísl. a o poskytnutí omluvy,
I. Žaloba s tím, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 1.030.000Kč s příslušenstvím a omluvit se žalobkyni písemným doporučeným a datovaným dopisem opatřeným otiskem úředního razítka a podpisem oprávněné úřední osoby tohoto znění: „ Omluva paní celé jméno žalobkyně, datum narození: země – stát. instituce se Vám omlouvá za nemajetkovou újmu, která Vám vznikla v důsledku nezákonného rozhodnutí stát. instituce, anonymizována tři slova v obec, jímž byla dcera celé jméno žalobkyně příjmení příjmení chybně prohlášena za mrtvou v anonymizováno informačním systému a to pouze na základě pochybení úřední osoby anonymizováno obec anonymizována čtyři slova v obec, aniž by skutečně došlo k úmrtí paní jméno Mikulcové.“, se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 1200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 1.500.000 Kč, uložení sankce žalované ve výši 1.500.000 Kč, náhrady majetkové škody ve výši 30.000Kč s příslušenstvím a poskytnutí omluvy uvedené ve výroku tohoto rozsudku a to z následujících důvodů. Žalobkyně je matkou jméno příjmení, datum narození, bytem adresa. jméno (státní občanka Slovenské republiky), které byl dne 7.6.2021 zablokován její bankovní účet č: bankovní účet, jenž byl veden u právnická osoba příjmení se dozvěděla o blokaci bankovního účtu až při odmítnutí jejích plateb ze zablokovaného účtu a až když se jí dne 7.6.2021 za přítomnosti její matky (žalobkyně) nepodařilo vybrat hotovost z bankomatu, který ji navíc platební kartu zadržel. Následně bylo zjištěno, že bankovní účet v právnická osoba byl zablokován na pokyn obec správy sociálního zabezpečení, který byl vydán na základě informace, že jméno příjmení dne 30.3.2020 zemřela, avšak tato informace se nezakládala na pravdě, neboť jméno příjmení byla živá. ulice správa sociálního zabezpečení rovněž v souvislosti s údajným úmrtí jméno příjmení vydala rozhodnutí o nevyplacení invalidního důchodu, který byl jméno příjmení předtím přiznán. jméno příjmení měla jediný bankovní účet, na který jí byl pravidelně poukazován invalidní důchod a rodičovský příspěvek a z tohoto bankovního účtu platila všechny měsíční platby. Žalobkyně jako matka jméno příjmení následně začala činit kroky směřující k zjištění, na základě jakého právního titulu byla její dcera jméno příjmení vedena jako zemřelá. Žalobkyně se obrátila na anonymizována tři slova obec a číslo a podala žádost o sdělení informací dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, kterou požadovala poskytnutí informací o úmrtí jméno příjmení. anonymizována tři slova obec a číslo žalobkyni sdělil, že příslušná matrika, u které je jméno příjmení vedena, žádný její úmrtní list nikdy nevystavil. Následně byla žalobkyně prostřednictvím anonymizována tři slova obec a číslo odkázán na prověření skutečnosti o úmrtí jméno příjmení na obec v obec, kde byla žalobkyně informována o tom, že na pracovišti anonymizována dvě slova v obec měl pracovník cizinecké policie pochybit, a tak měla být jméno příjmení na základě neexistujícího titulu prohlášena za mrtvou. Žalobkyně na základě tohoto zjištění podala dne 28.6.2021 ke , stížnost na pochybení pracovníka cizinecké policie, a současně požádala o prošetření, na základě jaké skutečnosti byla jméno příjmení prohlášena za mrtvou. stát. instituce, odbor cizinecké policie informovalo žalobkyni přípisem ze dne 9.7.2021, číslo jednací o postoupení stížnosti žalobkyně na pochybení pracovníka stát. instituce země, odboru azylové a migrační politiky vzhledem k tomu, že jméno příjmení je občan s trvalým pobytem v EU, a tak spadá tato záležitost do gesce stát. instituce země, anonymizována dvě slova a anonymizována dvě slova. Žalobkyni byl doručen dopis od stát. instituce země, odboru azylové a migrační politiky ze dne 20.7.2021, číslo jednací, kterým bylo žalobkyni sděleno, že anonymizována tři slova anonymizováno, upozornil na neexistující rodinnou vazbu mezi jméno příjmení a dítětem jméno příjmení, když na základě toho byla v anonymizována tři slova zpracována notifikace o matriční události paní příjmení, když v této fázi zřejmě dle stát. instituce země, odboru azylové a migrační politiky došlo k záměně matriční události, kterým byla jméno příjmení prohlášena za mrtvou. Následně byly tyto nesrovnalosti nahlášeny na anonymizována tři slova anonymizována dvě slova stát. instituce země a mělo být vše navráceno do původního stavu. stát. instituce, anonymizována dvě slova a anonymizována dvě slova se rovněž tímto přípisem žalobkyni omluvil za nepříjemnosti způsobené touto administrativní chybou. stát. instituce tak uznalo, že byla učiněna chyba ze strany cizinecké policie, když byla jméno příjmení prohlášena za mrtvou bez právního titulu. Žalobkyně musela vynaložit své náklady a svůj čas pro získání všech informací o tom, na základě jakého důvodu byla jméno příjmení prohlášena za mrtvou, když se žalobkyně obracela na různé státní orgány pro zjištění všech skutečností, které zapříčinily zablokování bankovního účtu. Žalobkyně po žalované požadovala náhradu nákladů ve výši 15.000 Kč, které jí vznikly v souvislosti se snahou zjistit, na základě čehož byl bankovní účet zablokován a proč byla jméno příjmení prohlášena za mrtvou. Současně žalobkyně také požadovala peněžité zadostiučinění ve výši 1.500.000 Kč za vzniklou nemajetkovou újmu spočívající v nepříznivých dopadech nesprávného úředního postupu (prohlášení dcery za mrtvou) do sociálního a rodinného života a do jejího zdravotního stavu, se kterými se musí dodnes vyrovnávat. Žalobkyně se svou dcerou jméno příjmení vždy udržovala úzký vztah a vzájemně si pomáhali, a jsou na sebe výrazně citově fixované. Celou tuto situaci žalobkyně jako matka velmi silně vnímala a jednalo o velice stresující období jejího života. Žalobkyně byla před touto událostí, co se týče psychického stavu, zcela zdráva. Poté se však u žalobkyně projevil rozvoj úzkostně depresivního syndromu, stavy panické úzkosti s bušením srdce, žalobkyně se psychicky zhroutila, a v návaznosti na tuto stresovou událost byl následně u žalobkyně zjištěn rozvoj těžké depresivní epizody, která trvá až doposud, a to i přes úpravu medikací. Žalobkyně tak v důsledku nesprávného úředního postupu ztratila energii a chuť do života, když chybně zadané prohlášení dcery za mrtvou žalobkyně po psychické stránce nesla velmi špatně, začala trpět značnou nervozitou a upadala do depresivních stavů a byla neustále ve strachu, jaké další dopady bude mít tato událost mít. Žalobkyně byla v době zjišťování skutečností týkajících se prohlášení její dcery za mrtvou podrážděná, nesoustředěná, často nepřiměřeně reagovala a nebyla tak schopna žádné další pracovní činnosti v takovém rozsahu, v jakém byla zvyklá před touto událostí. Celá záležitost ovlivnila také vztah žalobkyně s dcerou jméno příjmení, jakožto vztah matky a dcery. Prohlášení za mrtvou mělo rovněž sociální dopad pro žalobkyni, když se po celou dobu zabývala vyřešením této situace, navíc když jméno příjmení nebyla schopna hradit své měsíční povinné platby v důsledku zablokování bankovního účtu a nevyplácení invalidního důchodu, a tak bylo na jméno příjmení a rovněž i na žalobkyni nahlíženo jako na osoby, které neplatí své povinnosti. Žalobkyně dále uplatnila i náhradu škody ve výši 15.000 Kč za účelně vynaložené náklady na poskytnutou právní pomoc v souvislosti se zjišťováním skutečností týkající se chybného prohlášení jméno příjmení za mrtvou. Kdyby nedošlo k chybnému úřednímu postupu, nemusela by žalobkyně potřebovat právní pomoc v souvislosti s napravením vzniklé úřední chyby. Tyto náklady se skládají z porad s jejím právním zástupcem, jak v této věci postupovat. Žalobkyně byla přesvědčena, že chyba úředníka, kterou bylo zasaženo, jak do práv jméno příjmení, tak do práv žalobkyně, byla pochybením velkého rozsahu, kdy je zřejmé, že takové pochybení ze strany kteréhokoli úřadu se nesmí opakovat. Žalobkyně byla toho názoru, že by měl být příslušný orgán, který pochybil sankcionován, když tato sankce by měla mít preventivní povahu, a mělo by tak být zabráněno, aby se další pochybení úřadů již neopakovalo. Podle žalobkyně se jeví potřebné, aby byla udělena sankce úřadu, ve výši 1.500.000 Kč, a to k rukám žalobkyně.
2. Při jednání dne 7.9.2023 rozšířila žalobkyně podanou žalobu tak, že kromě zaplacení uvedené částky požadovala i poskytnutí omluvy uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Soud proto s ohledem na stav dokazování usnesením u jednání dne 7.9.2023 změnu žaloby připustil. Předmětem řízení tak nadále byl nárok žalobkyně na úhradu částky 3.030.000 Kč a poskytnutí žádané omluvy.
3. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a obranu proti žalobě shrnula tak, že mezi nemajetkovou újmou, která má představovat nemajetkovou újmu spočívající ve zhoršení psychického stavu žalobkyně, a nesprávným úředním postupem není prokázána příčinná souvislost. Žalovaná nadto považovala kompenzaci vzniklé nemajetkové újmy omluvou, která byla žalobkyni poskytnuta, za dostatečnou. Náklady na právní pomoc žalobkyni nebyly zjevně vynaloženy na nápravu nesprávného úředního postupu, nýbrž v souvislosti s uplatněním nároku na náhradu škody u stát. instituce (resp. v souvislosti s podáním a projednáním žaloby). Dále není zřejmé, jakým způsobem došlo k vyčíslení nákladů vynaložených žalobkyní v souvislosti se zjištěním skutečností týkajících se důvodů nesprávného úředního postupu. Navíc požadavek na uplatnění peněžité sankce preventivního charakteru nemá oporu v právním řádu. Nejde o nárok na náhradu škody ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. Žalovaná k průběhu události uváděla, že nárokovaná újma měla být žalobkyni způsobena záměnou matriční události, kdy dcera žalobkyně byla omylem označena v systému CIS za zemřelou. Připustila, že k tomuto nedopatření došlo vinou pracovníka anonymizováno 5 slov stát. instituce při vyznačování rodinné vazby mezi dcerou žalobkyně a dítětem jméno příjmení. V roce 2020 upozornilo žalovanou příjmení služby cizinecké policie, že v CIS není zanesena rodinná vazba mezi dcerou žalobkyně a dítětem jméno příjmení. Při zavádění této rodinné vazby byl omylem nastaven příznak, že dcera žalobkyně ke dni 30. března 2020 zemřela. Toto pochybení se ve sféře dcery žalobkyně projevilo až dne 7. června 2021, kdy byla dceři žalobkyně bankomatem obec spořitelny v obec zadržena platební karta. Ještě týž den navštívila žalobkyně v obec přilehlou pobočku právnická osoba a zadala přes pracovníka pobočky jednorázový příkaz k úhradě. Hned následující den 8. června 2021 dcera žalobkyně uzavřela na pobočce obec spořitelny v obec smlouvu o bankovní IDentitě, pomocí které mohla dcera žalobkyně používat internetové bankovnictví a další bankovní a platební aplikace. Dne 9. června 2021 se dcera žalobkyně dostavila na stát. instituce, se sídlem adresa (dále jen„ stát. instituce“), kde svůj problém diskutovala s příslušným pracovníkem a žádala o uvolnění výplaty dávek invalidního důchodu. V přípisu stát. instituce číslo jednací ze dne 9. června 2021 se uvádí, že:„ paní příjmení byla omylem zastavena výplata IP od 12.7.2021 z důvodu chybného zavedení data úmrtí do centrálního registru obyvatel“. Nedatovaným podáním nadepsaným jako„ Žádost o sdělení informací dle zák. č. 106/1999 Sb.“ se žalobkyně obrátila na anonymizována tři slova obec a číslo, který informovala, že dcera žalobkyně je evidována ke dni 30. března 2020 jako zemřelá, ačkoli dcera žalobkyně žije. Zároveň se dotázala, kdo vystavil její dceři úmrtní list a kdo a kdy měl zařídit pohřeb a další náležitosti. Úřad městské části obec a číslo žalobkyni sdělil, že příslušná matrika žádný úmrtní list nevystavila a odkázala žadatelku na příslušné pracoviště stát. instituce. Dne 28. června 2021 podala žalobkyně jménem své dcery stížnost na pochybení pracovníka anonymizována dvě slova, jelikož žalobkyně měla být na oddělení cizinecké policie v obec informována, že se chyba stala na nějakém pracovišti v obec. Sdělením stát. instituce číslo jednací ze dne 9. července 2021 byla žalobkyně informována o postoupení stížnosti, a to z důvodu, že tato věc spadá do gesce stát. instituce, anonymizována dvě slova a anonymizována dvě slova. Dopisem ředitelky odboru azylové a migrační politiky stát. instituce Mgr. jméno příjmení pod číslo jednací ze dne 20. července 2021 byla žalobkyně informována o prošetření podané stížnosti. Žalobkyně byla informována o tom, jakým způsobem k administrativnímu pochybení došlo (při vyznačení rodinné vazby mezi dcerou žalobkyně a dítětem jméno příjmení došlo k záměně matriční události), a dále, že již dne 17. června 2021 byly odboru azylové a migrační politiky stát. instituce nahlášeny nesrovnalosti v údajích dcery žalobkyně v CIS„ a téhož dne byla provedena oprava a vše navráceno do původního stavu“. V rámci předsoudního posouzení nároku žalobkyně právní zástupce žalobkyně doručil stát. instituce dvě lékařské zprávy ze dne 28. února 2022 a současně sdělil, že dceři žalobkyně nevznikly žádné penále nebo úroky z prodlení v souvislosti s tvrzeným prodlením plateb. Žalovaná upozorňovala na skutečnost, že z předložených dokumentů vyplývá, že žalobkyně se svojí dcerou jméno příjmení zjevně netvořila společně hospodařící domácnost, což vyplývá z lékařské zprávy ze dne 15. března 2021, dle které žalobkyně:„ bydlí v bytě s dětmi (17 a 12 let synové), ještě má dvě starší dcery, ty bydlí samy (23 let a 26 let), partnera nemá, již 8 let od rozvodu je sama, ID 1. st. 4200 Kč, čeká na vyjádření SR ohledně důchodu tam, jinak evidována na anonymizováno, dříve operátor výroby ve skladu, tam se stal pracovní úraz a od té doby nepracuje ze zdravotních důvodů.“ Podobně lékařská zpráva pro anonymizována tři slova (anonymizováno) ze dne 11. srpna 2021, vystavená MUDr. jméno jméno příjmení, k anamnéze žalobkyně uvádí:„ matka čtyř dětí, bydlí v bytě s dětmi (17 a 12 let synové), ještě má dvě starší dcery, ty bydlí samy (23 let a 26 let).“ Z uvedeného tedy vyplývá, že žalobkyně se svou dcerou společně hospodařící domácnost netvořila. Žalovaná dopisem stát. instituce, odboru azylové a migrační politiky, uznala, že ve věci došlo k nesprávnému úřednímu postupu, kdy v důsledku záměny matriční události došlo k nesprávnému evidování dcery žalobkyně coby zemřelé v CIS. Tato nesrovnalost byla napravena dne 17. června 2022. V uvedeném dopise vyslovila žalovaná žalobkyni též omluvu za nepříjemnosti způsobené uvedenou administrativní chybou. K požadavku žalobkyně na náhradu nemajetkové újmy ve výši 1.500.000 Kč žalovaná uváděla, že po prostudování přiložených podkladů má za to, že mezi psychickými potížemi žalobkyně, od nichž odvozuje vzniklou nemajetkovou újmu, a nesprávným úředním postupem státu není dostatečně prokázána příčinná souvislost. Dle mínění žalované psychické obtíže žalobkyně byly do značné míry způsobeny zejména následky úrazu žalobkyně z roku 2019. V tomto ohledu poukazovala žalovaná na lékařskou zprávu ze dne 24.9.2021 vystavenou MUDr. jméno jméno příjmení v ordinaci soukromé psychiatrické ambulance právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, ve které je uvedeno, že:„ Do roku 2020 byla pacientka psychicky zdráva. Po pracovním úrazu v 1/ 2019 měla chronické bolesti, následkem rozvoj úzkostně depresivního syndromu, pro který u nás léčena od 4/ 2020. Nasazena antidepresiva - anonymizováno 20mg číslo se zlepšením, na bolest anonymizováno s mírným efektem. Byly noční bolesti, když se vzbudila bolestí, měla až panickou hrůzu s bušením srdce. Pacientka však byla i přes tyto obtíže v emočně relativně komp. stavu. 22. 6. přišla na kontrolu zhroucená s informací, že dceru prohlásili za mrtvou. V návaznosti na tuto stresovou událost následně při kontrole 11. 8. rozvoj těžké depresivní epizody, která trvá doposud, i přes úpravu medikace, ke zvážení hospitalizace“ Žalobkyně dále předložila průkazku o zdravotní péči vystavenou psychiatrickou ambulancí, do které jsou zaneseny záznamy na návštěvách psychiatrické ambulance. Z těchto je patrné, že žadatelka minimálně od 13. října 2020 do 10. prosince 2021 navštěvovala psychiatrickou ambulanci pravidelně každý měsíc (resp. někdy ob měsíc). ulice zpráva vystavená dne 28. února 2022 MUDr. jméno jméno příjmení z psychiatrické ambulance uvádí:„ Do roku 2020 byla pacientka psychicky zdráva. Po pracovním úrazu 1/ 2019 měla chronické bolesti, následkem čehož rozvoj úzkostně depresivní symptomatiky, která se postupně rozvinula do podoby středně těžké až těžké deprese a přes opakované úpravy medikace tyto obtíže chronifikovaly. Prognóza je vzhledem k vývoji kliniky nepříznivá, přiznán ID II. stupně.“ Tvrzení žalobkyně o tom, že byla před zaevidováním dcery za mrtvou zcela zdráva, co se týče psychického stavu, tak není v souladu s poskytnutými dokumenty. Podle lékařské zprávy byla žalobkyně přes trvající obtíže (zjevně myšleny chronické bolesti způsobené pracovním úrazem, které žalobkyni přes nasazenou medikaci znemožňovaly spát) v relativně kompenzovaném stavu. Být v kompenzovaném stavu ale neznamená totéž, co být vyléčený. Kompenzovaným stavem se obecně myslí stav, kdy je pacient stabilizován a daří se mu vyrovnávat psychické obtíže (v případě žalobkyně navzdory chronickým bolestem být„ relativně“ v emoční stabilitě). Žalovaná poukazovala na skutečnost, že lékařské zprávy nereflektují, že by v souvislosti s nesprávným úředním postupem došlo k výrazné proměně anamnézy žalobkyně, neboť žalobkyně trpěla psychickými potížemi již před nesprávným úředním postupem (potíže s páteří, bolesti limitující žalobkyni v každodenních činnostech, sociální izolace, nemožnost pracovat, finanční problémy, nechutenství a podráždění plynoucího ze sociální izolace, kolísání nálad, redukované schopnosti a dovednosti soustředění a pozornosti, snížení schopnosti jednat cílevědomě a uvědoměle, depresivním myšlení a neschopnosti prožívat kladné emoce a city). Lékařské zprávy také uvádí, že se žalobkyně léčí pro celiakii a onemocnění štítné žlázy. Ke zhoršování psychického stavu žalobkyně začalo totiž docházet již před nesprávným úředním postupem žalované. Z přiložených lékařských zpráv žalovaná shledala, že uvedené příznaky kladené žalobkyní do příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem, byly u žalobkyně přítomny minimálně v březnu roku 2021, tedy několik měsíců před nesprávným úředním postupem. Dle žalované zhoršení psychického stavu žalobkyně mělo zjevně jiné příčiny než nesprávný úřední postup (a to trvající problémy s páteří omezující žalobkyní v každodenních činnostech a výdělečné činnosti, finanční a sociální problémy aj.). Nadto žalovaná z lékařské zprávy ze dne 22. června 2021 zjistila, že v době, kdy došlo k nesprávnému úřednímu postupu, postihla žalobkyni další stresová situace spojená s její starší dcerou. V uvedené lékařské zprávě je zaznamenána výpověď žalobkyně, že:„ Dceru prohlásili za mrtvou při porodu a ona žije. Teď to zjistili. Obě se z toho sesypaly. Starší dceři vzal zeť dítě - kluka i osobní věci, spolykala prášky, ale dostala se z toho. Než bylo tohle, tak se jí psychika zlepšila, ale teď čeká, kdy se zhroutí.“ Žalovaná dále zdůrazňovala, že žalobkyně přece věděla, že se od prvopočátku jedná o administrativní pochybení, kdy stát pouze eviduje dceru žalobkyně za zemřelou, a že dcera žalobkyně žije a fakticky není mrtvá. Navíc žalovaná dodala, že dcera žalobkyně, která byla tímto nesprávným úředním postupem primárně poškozena, žádný nárok na náhradu škody nebo odčinění nemajetkové újmy u žalované nevznesla. Žalobkyně nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů za poskytovanou právní pomoc v souvislosti se zjišťováním skutečností týkajících se chybného prohlášení dcery žalobkyně za mrtvou dokládá smlouvou o poskytování právní pomoci a dvěma příjmovými doklady vystavenými právním zástupem žalobkyně dne 1.12.2021. Právní pomoc však byla poskytována žalobkyni v souvislosti s uplatněním nároků podle zákona č. 82/1998 Sb., nikoli v souvislosti s chybným zaevidováním dcery žalobkyně za mrtvou a proto nejde o náklady vynaložené na odstranění nesprávného úředního postupu. Pokud jde o žalobkyní uplatněný nárok na náhradu nákladů ve výši 15.000 Kč, který má představovat náhradu nákladů, které žalobkyni vznikly v souvislosti se snahou žalobkyně o zjištění příčiny a s nápravou nesprávného úředního postupu, pak není patrné, jakým způsobem žalobkyně dospěla k částce 15.000 Kč, neboť se žalobkyně nezmiňuje, jakým způsobem je byla nucena vynaložit. Žalovaná nepopírala, že náklady na náhradu nesprávného úředního postupu mohly dceři žalobkyně či žalobkyni skutečně vzniknout například na cestu dcery žalobkyně, kterou musela dne 9. června 2021 podniknout do obec na tamní anonymizována tři slova anonymizováno. V této souvislosti lze předpokládat, že dceři žalobkyně vznikly cestovní náklady na přepravu mezi anonymizována dvě slova jméno (pravděpodobným bydlištěm) a anonymizováno a zpět. Tyto náklady by byla žalovaná připravena žalobkyni uhradit, pokud by byly prokázány. K požadavku žalobkyně ve výši částku 1.500.000 Kč, která má představovat sankci preventivního charakteru za nesprávný úřední postup, žalovaná uváděla, že tento nárok nemá jakýkoli právní základ, kdy v českém právním řádu je účel institutu náhrady škody při neoprávněném zásahu do práv poškozeného zásadně kompenzační, kdy je odpovědností škůdce negativní následky svého jednání kompenzovat. Náhrada škody nemá funkci penalizační.
4. Při zjišťování skutkového stavu soud především vycházel z nesporného tvrzení účastníků, kterým byla skutečnost, že dne 30.3.2020 byla v systému CIS v důsledku záměny matriční události omylem označena dcera žalobkyně jméno příjmení za zemřelou, k čemuž došlo pochybením úřední osoby cizinecké policie tj. že došlo k nesprávnému úřednímu postupu. příjmení byla i okolnost, že toto pochybení se projevilo dne 7.6.2021, kdy byla zletilé dceři žalobkyně jméno příjmení bankomatem obec spořitelny v obec zadržena platební karta a to v za současné přítomnosti její matky příjmení. příjmení bylo i tvrzení žalobkyně o tom, že po zadržení platební karty začala žalobkyně se svou dcerou právnická osoba zjišťovat, co bylo příčinou zadržení karty a že jí bylo na pobočce právnická osoba ještě tentýž den 7.6.2021 sděleno, že tou příčinou je skutečnost, že její dceru (která v tu chvíli stála vedle žalobkyně) označili v systému CIS za zemřelou.
5. Podle ustanovení § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. platí, že stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem.
6. Podle ustanovení § 13 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.
7. Podle ustanovení § 31 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. platí, že náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení či změnu nezákonného rozhodnutí nebo nápravu nesprávného úředního postupu.
8. Podle ustanovení § 31a odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 téhož ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možné nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.
9. Soud se zabýval otázkou, zdali jsou v daném případě splněny podmínky pro vznik nároku na náhradu škody a odčinění nemajetkové újmy dle zákona č. 82/1990 Sb., kterými jsou existence nesprávného úředního postupu orgánu státu, vznik škody případně nemajetkové újmy a především příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem orgánu státu a tvrzenou škodou či nemajetkovou újmou.
10. V daném případě soud vycházel z nesporné skutečnosti, že osoba, která byla v systému CIS označena za zemřelou a byla tedy primárně poškozenou osobou, nebyla žalobkyně, ale její zletilá dcera jméno příjmení, která se však žádných nároků vůči žalované nedomáhala. Soud také vycházel z tvrzení samotné žalobkyně, která uvedla, že se o vyznačení úmrtí své dcery jméno příjmení dozvěděla dne 7.6.2021 v pobočce právnická osoba v obec a to v momentě, kdy tam byla přítomna se svou dcerou jméno příjmení. Žalobkyně tudíž v okamžiku, kdy se o úředním vyznačení úmrtí své dcery dozvěděla, musela ihned vědět, že dcera nezemřela a že se musí jednat o administrativní pochybení. Žalobkyně proto nemohla trpět stresem z domněnky ztráty blízké osoby. Pokud žalobkyně přesto tvrdila, že jí nesprávný úřední postup způsobil nejen skutečnou škodu, ale vznikla jí i nemajetková újma v podobě psychických obtíží, bylo na žalobkyni, aby tato tvrzení prokázala.
11. Žalobkyně v žalobě uplatnila nejprve požadavek na náhradu škody v částce 15.000 Kč, který by měl představovat náklady vynaložené žalobkyní na zjišťování příčin označení dcery za mrtvou. Žalobkyně uvádí, že písemně žádala o sdělení informací podle zákona č. 106/199 Sb. adresované matričnímu oddělení anonymizována tři slova obec a číslo a dále podala stížnost na pochybení pracovníka cizinecké policie datovanou dne 28.6.2021 adresovanou stát. instituce anonymizováno anonymizováno, anonymizována tři slova, které žalobkyně sepsala za účelem zjištění příčiny prohlášení dcery za mrtvou. Z tvrzení žalobkyně však není zřejmé, jakým způsobem dospěla k částce 15.000 Kč, neboť žalobkyně ani přes poučení soudu neuvedla, jaké konkrétní náklady v souvislosti s nápravou nesprávného úředního postupu vynaložila, natož aby náklady ve výši 15.000 Kč prokázala. Soud proto žalobu v této části z důvodu neunesení břemene tvrzení zamítl.
12. Současně se žalobkyně domáhala úhrady dalších 15.000 Kč, které by měly představovat náhradu nákladů účelně vynaložených na právní zastoupení advokátem v souvislosti se zjišťování příčin chybného prohlášení dcery za mrtvou. Ze smlouvy o poskytování právních služeb mezi žalobkyní a JUDr. jméno příjmení, příjmovým dokladem číslo na částku 15.000 Kč a příjmovým dokladem číslo na částku 15.000Kč soud zjistil, že jak smlouva tak i oba tyto účetní doklady byly vystaveny dne 1.12.2021 právním zástupcem žalobkyně tj. řadu měsíců poté, kdy již žalobkyně příčiny nesprávného úředního postupu objasnila. Navíc podle smlouvy a vyplněného účelu platby na dokladech je zřejmé, že tyto platby představují zálohu na„ žádost o nemajetkové újmy“. Bylo tedy zjištěno, že právní služby advokáta nebyly žalobkyni poskytovány v souvislosti se zjišťováním příčiny chybného zaevidováním dcery žalobkyně za mrtvou, ale v souvislosti s předžalobním uplatněním nároku ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. u stát. instituce resp. u soudu, jejichž náhradu ust. § 31 odst. 4 z.č.82/1998 Sb. vylučuje. Tyto náklady na právní zastoupení tak nebyly zjevně vynaloženy na nápravu nesprávného úředního postupu ve smyslu ustanovení § 31 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb.. Kromě toho se jedná pouze o zálohy na poskytnuté právní služby nikoliv skutečné náklady za poskytnuté právní služby. Soud proto i v této části žalobu zamítl.
13. Žalobkyně se dále dožadovala peněžitého zadostiučinění v částce 1.500.000 Kč za vzniklou nemajetkovou újmu, když tvrdila, že byla před tím, než zjistila, že byla její dcera omylem prohlášena za mrtvou, po psychické stránce zcela zdráva a až v souvislosti s touto stresovou událostí se u žalobkyně projevil rozvoj úzkostně depresivního stavu, pro který byla již dříve úspěšně léčena antidepresivy a byla stabilizovaná. Vlivem stresujícího období v souvislosti s chybným prohlášením dcery za mrtvou se u žalobkyně projevily panické úzkosti s bušením srdce a žalobkyně se psychicky zhroutila. Po provedeném dokazování však soud došel k závěru, že žalobkyně dostatečně neprokázala příčinnou souvislost mezi nesprávným úředním postupem a jejími psychickými potížemi, od nichž odvozuje vznik nemajetkové újmy. Z lékařských zpráv ze dne 18.5.2021, 24.5.2021, 22.6.2021, 11.8.2021, 28.2.2022, ambulantního nálezu ze dne 5.8.2020 nemocnice a jméno v obec, totiž soud zjistil, že tvrzení žalobkyně o tom, že byla před nesprávným úředním postupem zcela zdráva, není pravdivé, neboť psychické potíže žalobkyně byly do větší míry způsobeny následky úrazu utrpěného v roce 2019, což bylo prokázáno zejména lékařskou zprávou vystavenou ordinací soukromé psychiatrické ambulance právnická osoba, ve které je uvedeno, že:„ … po pracovním úrazu v lednu 2019 měla žalobkyně chronické bolesti a následně došlo k rozvoji úzkostně depresivního syndromu, pro který je léčena od dubna 2020“. Z průkazky o zdravotní péči vystavené psychiatrickou ambulancí právnická osoba soud zjistil, že žalobkyně v období od 13.10.2020 do 10.12.2021 navštěvovala psychiatrickou ambulanci pravidelně každý měsíc respektive ob měsíc. Z lékařské zprávy psychiatrické ambulance právnická osoba ze dne 22.6.2021 soud zjistil, že kromě nesprávného úředního postupu byla žalobkyně ve stejné době vystavena ještě více stresující situaci, když„„ ..starší dceři vzal zeť dítě (kluka) a ta spolykala prášky“. Navíc toto zjištění jsou i v souladu s tvrzením samotné žalobkyně. Soud proto došel k závěru, že to nebyl nesprávný úřední postup žalované, který výlučně mohl vyvolat zhoršení psychického stavu žalobkyně. Žalobkyně totiž od samého počátku věděla, že se v případě prohlášení její dcery za mrtvou musí jednat o administrativní pochybení v evidenci a že dcera žije tj. že není mrtvá, jelikož v momentě tohoto zjištění stála dcera vedle ní (což vychází z tvrzení samotné žalobkyně). Navíc namítaný nesprávný úřední postup nevedl k žádným škodám ani u primárně poškozené tj. u dcery žalobkyně, neboť tato žádnou náhradu u žalované neuplatnila. jméno žalobkyně také potvrdila, že jí na bankovní účet její dcery nebyly zasílány žádné finanční prostředky a že se tak z tohoto důvodu žalobkyně nedostala do finančních potíží. Rovněž je třeba zdůraznit, že dcera žalobkyně byla v době nesprávného úředního postupu zletilá, žila se svým přítelem a dítětem ve své vlastní domácnosti, netvořila společnou domácnost s žalobkyní, žalobkyně o ní ani nijak osobně nepečovala. Z předložených lékařských zpráv soud sice zjistil, že se žalobkyně nachází ve špatném psychickém stavu, který je však primárně způsoben pracovním úrazem z ledna 2019. Nesprávný úřední postup mohl částečně zvýšit míru stresu, kterému byla žalobkyně vystavena, ale podle lékařských zpráv se psychický stav žalobkyně zhoršoval již od února 2021, což bylo prokázáno zejména lékařskou zprávou ze dne 11.8.2022, kde je uvedeno, že:„ ..od poslední zprávy pro anonymizováno 2/ 2021 se psychický stav pacientky zhoršil do úrovně těžké depresivní epizody.“ Žalobkyně tvrdila, že v důsledku nesprávného úředního postupu byla podrážděná, nesoustředěná, měla často nepřiměřeně reagovat a neměla být schopna žádné další činnosti. Podle psychiatrických lékařských zpráv ze dne 15. března 2021, 18. května 2021, 24. května 2021, 22. června 2021 a 11. srpna 2021 však těmito příznaky trpěla již před nesprávným úředním postupem. Ve všech výše uvedených lékařských zprávách se v anamnéze žalobkyně opakují informace o přetrvávajících problémech s páteří, trvajících bolestech limitujících žalobkyni v každodenních činnostech, sociální izolaci, nemožnosti pracovat a z toho plynoucích finančních problémů (nízký invalidní důchod a neúspěšná snaha obstarat si práci na částečný úvazek v chráněné dílně), úzkostech (celodenních či kolísavých), nechutenství, podráždění plynoucího ze sociální izolace, kolísání nálad, redukované schopnosti a dovednosti soustředění a pozornosti, snížení schopnosti jednat cílevědomě a uvědoměle, depresivní myšlení a neschopnosti prožívat kladné emoce a city. Žalobkyně se rovněž léčí pro celiakii a onemocnění štítné žlázy. Tato zjištění o zdravotním stavu žalobkyně se v lékařských zprávách objevují nezměněně delší dobu a mění se pouze medikace. Žalobkyně tak dle názoru soudu neprokázala, že by jí v souvislosti s nesprávným úředním postupem vznikla nemajetková újma, kterou by bylo potřeba odškodnit v penězích. Soud uzavřel, že žalobkyně delší dobu před nesprávným úředním postupem trpěla smíšenou úzkostní a depresivní poruchou a je proto možné, že administrativní pochybení žalované mohlo působit na žalobkyni jako určitý subjektivní stresor, nikoli však v daném období jediný, neboť ve stejné době nejstarší dcera žalobkyně spolykala prášky kvůli jednání jejího partnera, který jí vzal dítě, což je dle názoru soudu výrazně větší stresor, než namítaný nesprávný úřední postup ve vztahu k její druhé dceři jméno příjmení. Pokud tedy žalobkyně pociťovala určitý stres a diskomfort v souvislosti s nesprávným úředním postupem, pak tento byl dle názoru soudu ze strany žalované dostatečně kompenzován omluvou zaslanou žalobkyni v dopisem žalované ze dne 20.7.2021. Soud proto uzavřel, že žalobkyni nevznikla nemajetková újma, kterou by bylo třeba odškodňovat v penězích. Soud proto žalobu i v této části zamítl.
14. Vzhledem ke shora uvedenému soud uzavřel, že žalobkyně nebyla zjevně osobou nesprávným úředním postupem primárně poškozenou. Pokud žalobkyně nárok na náhradu majetkové a nemajetkové škody odvozovala od skutečnosti, že nesprávný úřední postup způsobil její dceři újmu, kterou žalobkyně coby osoba blízká vnímala jako újmu sobě vlastní a že nesprávný úřední postup jí měl rovněž způsobit duševní útrapy, pak by se mohlo jednat o odpovědnost za reflexní újmu blízké osoby jako sekundární oběti dle ustanovení § 2959 občanského zákoníku. V takovém případě je reflexní újma úzce spjata s újmou primární oběti resp. je od této újmy odvozena a nahrazuje se osobě blízké pouze v případě, že primární oběť zemřela nebo utrpěla zvlášť závažné ublížení na zdraví. Tato podmínka zde ovšem splněna nebyla.
15. Žalobkyně se nakonec domáhala zaplacení další částky 1.500.000 Kč představující dle tvrzení samotné žalobkyně„ pokutu“ v souvislosti s pochybením úředníka žalované a představující určitou sankci úřadu, která by měla zabránit do budoucna tomu, aby se pochybení žalované neopakovalo. V této části soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně nemá oporu v právním řádu, neboť účel institutu náhrady škody v případě nesprávného úředního postupu je zásadně kompenzační nikoliv sankční. Žalobkyně v této části žaloby požaduje uhrazení sankce tj. určitého trestu, který by měl mít preventivní charakter a to k jejím rukám. Je však třeba upozornit na skutečnost, že nároky soukromých subjektů vůči státu mají soukromoprávní charakter a zákon žádnou soukromoprávní sankci (pokutu) pro případ nesprávného úředního postupu nezná. Účelem poskytnutí náhrady škody nebo zadostiučinění za nemajetkovou újmu není sankcionování státu. Proto soud i v této části žalobu zamítl.
16. Pokud jde o požadovanou omluvu ve znění uvedeném ve výroku tohoto rozsudku, pak soud v této souvislosti dospěl k závěru, že žalovaná se žalobkyni za nesprávný úřední postup vůči její dceři již dostatečným způsobem omluvila a to prostřednictvím ředitelky odboru azylové a migrační politiky v dopise ze dne 20.7.2021, ve kterém je uvedeno:„ jméno se omlouváme za nepříjemnosti způsobené touto administrativní chybou.“.
17. O náhradě nákladů řízení rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. a vyhl.č. 254/2015 Sb., když žalovaná měla ve věci plný úspěch a proto má právo na náhradu nákladů řízení představující částku 1200 Kč za čtyři úkony po 300 Kč (vyjádření k žalobě ze dne 22.9.2022, doplnění vyjádření k žalobě ze dne 29.11.2022, účast u jednání dne 13.4.2023 a dne 7.9.2023). Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání ve lhůtě 15ti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. Nebude-li povinnost uložena tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na nařízení výkonu rozhodnutí exekuce.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.