29 C 173/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl soudkyní Mgr. Markétou Vodákovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno proti žalované: Anonymizováno ., IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno zastoupená advokátem Mgr. Anonymizováno Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 o nahrazení projevu nedostatku vůle soudem

I. Žaloba s tím, aby soud nahradil za žalovaného jako vlastníka pozemku p. č. 229/3 v k.ú.. , adresa, nedostatek projevu jeho vůle spočívající v uzavření dohody o vyslovení souhlasu ke změně užívání stavby č.p. , Anonymizováno, v k.ú. , Anonymizováno, , obec , jméno FO, , se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení částku 12.039,50Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného. 1) Žalobce se podanou žalobou domáhal nahrazení nedostatku projevu vůle žalovaného spočívající v uzavření dohody o vyslovení souhlasu ke změně užívání stavby čp. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , obec , jméno FO, a to z následujících důvodů (dále jen Stavba). Žalobce v žalobě tvrdil, že dne , datum, vydal Úřad městské části , jméno FO, , Anonymizováno, pod sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, výzvu a usnesení, kterým byl žalobce vyzván k tomu, aby do dvou měsíců od doručení této výzvy předložil ve věci žádosti o změnu užívání dočasné Stavby na stavbu trvalou kromě další dokumentace rovněž souhlasy vlastníků v této výzvě uvedených pozemků s tím, že jedním z vlastníků pozemků je i žalovaný jakožto vlastník pozemku parc. č. 229/3 v k.ú. , adresa, , obec , jméno FO, . Žalobce tvrdil, že je vlastníkem Stavby, která byla zbudována v 80. letech minulého století na částech cizích pozemků, když jeden z vlastníků těchto pozemků konkrétně Dopravní podnik hl. m. , jméno FO, podal k uvedenému správnímu úřadu návrh na odstranění této Stavby. Žalobce je však toho názoru, že trvalou stavbu s číslem popisným odstranit nelze. Žalobce proto vyzval žalovaného k vydání souhlasu se změnou užívání dočasné Stavby na stavbu trvalou podáním ze dne , datum, . Žalovaný ale souhlas se změnou užívání Stavby odmítl přípisem ze dne , datum, . Před podáním žaloby žalobce opětovně vyzýval žalovaného k vydání souhlasu se změnou užívání Stavby, avšak bezvýsledně. Podle žalobce by měl mezi účastníky existovat nepojmenový právní vztah obligačního charakteru spočívající v tom, že by byla uzavřena dohoda, ve které žalovaný vysloví svůj souhlas, který je požadován správním orgánem s tím, aby došlo ke změně v užívání Stavby tak, že bude prodloužena doba trvání předmětné Stavby anebo, že bude změněna na stavbu trvalou. Žalobce s ohledem na negativní postoj žalovaného měl za to, že nedostatek jeho souhlasu se změnou v užívání Stavby lze nahradit výrokem soudu, který má možnost nedostatek vůle žalovaného nahradit. Žalobce konečně uváděl, že je povinností vlastníka pozemku tj. žalovaného ve smyslu zásad občanského zákoníku respektovat stavbu zbudovanou na cizím pozemku před datem , datum, tedy před účinností zákona č. 89/2012 Sb. tak, že je právem žalobce nedostatek projevu vůle žalovaného nahradit soudním rozhodnutím.2) Žalovaný s žalobou nesouhlasil a uváděl, že je sice vlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , obec , jméno FO, a že na tomto pozemku je zčásti umístěna Stavba žalobce, ale namítal, že na žalobcem požadovaný souhlas se změnou užívání Stavby neexistuje právní nárok, neboť z žádného právního předpisu nevyplývá, že by vlastník pozemku musel takový souhlas s umístěním stavby vydat anebo aby musel pro dočasnou stavbu následně vydat souhlas se změnou stavby z dočasné na stavbu trvalou. Žalovaný upozorňoval na skutečnost, že žalobce je vlastníkem dočasné stavby – provizorního staveništního zařízení a skladových prostor – hala typu , jméno FO, , , adresa, , , adresa, , když skutečnost, že jde o stavbu dočasnou, vyplývá mimo jiné i z usnesení Úřadu městské části , jméno FO, , Anonymizováno, ze dne , datum, č.j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , kterým zastavil řízení o změně v užívání dočasné stavby- provizorního staveništního zařízení a skladových prostor – hala typu , jméno FO, , , adresa, , , adresa, . Rozhodně není pravdou, jak tvrdí žalobce, že by šlo o stavbu trvalé povahy, neboť od samého počátku měla být Stavba dočasnou stavbou sloužící jako skladovací prostor k výstavbě 4. etapy metra linky C. Tato etapa byla dokončena v roce 2008 a Stavba tak zjevně už neslouží ke svému původnímu účelu. Žalovaný poukazoval na rozhodnutí Odboru výstavby , Anonymizováno, v , jméno FO, , Anonymizováno, ze dne , datum, č.j. výst , Anonymizováno, - ob. , Anonymizováno, , kterým bylo vydáno ve vztahu ke Stavbě dodatečné povolení stavby s tím, že Stavba byla povolována jakožto provizorní staveništní zařízení a skladové prostory a povolovala se jako stavba dočasná do doby definitivního zastavení dle územního plánu. Právo žalobce ke Stavbě tak bylo a je časově omezené právo a žalobce od počátku mohl a měl vědět, že právo stavby na cizím pozemku je časově limitováno. Ani skutečnost, že bylo Stavbě přiděleno číslo popisné (podle žalované v rozporu s pravidly pro přidělování čísel popisných) nemění nic na tom, že po splnění účelu a úkolu, pro který byla stavba zřízena, má být Stavba odstraněna. Žalobce navíc neuvádí jediný odkaz na důkaz o tom, jak a kdy byla Stavba zkolaudována a pro jaký účel měla sloužit. Žalovaný zdůrazňoval, že nedal souhlas s umístěním stavby na pozemku a to ani dříve ani následně a nedá jej ani v budoucnu, jelikož se změnou Stavby na stavbu trvalou nesouhlasí a nikdy souhlasit nebude. Žalovaný dále zdůrazňoval, že s ohledem na skutečnost, že žalobce dokumenty požadované pro řízení o změně užívání stavby nedoložil, Úřad městské části , jméno FO, , Anonymizováno, řízení o změně užívání stavby zastavil a to usnesením ze dne , datum, pod sp. zn. , Anonymizováno, , když proti tomuto usnesení podal žalobce odvolání, o kterém rozhodl dne , datum, Magistrát , Anonymizováno, , Anonymizováno, , jméno FO, , který odvolání žalobce zamítl a usnesení Úřadu městské části , jméno FO, , Anonymizováno, ze dne , datum, potvrdil. Žalovaný proto uzavřel, že žalobce nedisponuje žádným občanskoprávním titulem, který by žalobce opravňoval k užívání pozemku žalovaného, navíc za jeho užívání žalovanému ničeho nehradí. Dále žalovaný poukazoval na rozhodnutí Městského soudu v , jméno FO, v rozsudku ze dne , datum, č.j. , spisová značka, , který již nabyl právní moci, a který uložil Úřadu městské části , jméno FO, , Anonymizováno, bezodkladně po právní moci tohoto rozsudku zahájit řízení o odstranění stavby. Městský soud v , jméno FO, v uvedeném rozsudku dovodil mimo jiné, že: „…vydání stavebního povolení je nepochybně nutno vykládat v kontextu doby, v níž bylo vydáno, což nutně vede k závěru, že doba (resp. lépe řečeno účel), na níž byla stavba povolena, musela uplynout. V průběhu posledních 30ti let došlo k vyčerpání účelu, pro který byla stavba povolena, a sice aby sloužila jako provizorní staveništní skladovací zařízení tehdejším stavebním záměrům. S ohledem na shora uvedené má Městský soud za prokázané, že doba, na kterou byla stavba povolena, již uplynula a je tedy splněna i druhá podmínka pro zahájení řízení podle § 129 odst. 1 písm. f) stavebního zákona.“ Žalovaný proto i z tohoto rozsudku dovodil, že nárok žalobce na změnu užívání Stavby na stavbu trvalou neexistuje, stejně jako neexistuje nárok na žalobou požadovaný souhlas žalovaného se změnou Stavby na stavbu trvalou a tedy ani neexistuje nárok na nahrazení nedostatku projevu vůle žalovaného při uzavření dohody v uvedeném žalobním petitu., právnická osoba, nesporných tvrzení účastníků vyplynula pouze skutečnost, že žalovaný je vlastníkem pozemku parc. č. 229/3 v k.ú. , adresa, , obec , jméno FO, . Ačkoliv žalobce v žalobě tvrdil, že je vlastníkem stavby čp. , Anonymizováno, a žalovaný tuto skutečnost nijak nesporoval, zástupce žalobce odmítl při jednání dne , datum, učinit tuto skutečnost nespornou. Skutečnost, že žalobce je vlastníkem Stavby však vyplývá z listinných důkazů uvedených níže.4) Z rozsudku Městského soudu v , jméno FO, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , bylo zjištěno, že Městský soud v , jméno FO, uložil Úřadu Městské části , jméno FO, , Anonymizováno, bezodkladně po právní moci rozsudku zahájit řízení o odstranění stavby č. p. , Anonymizováno, umístněné na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, , v k. ú. , adresa, , obec , jméno FO, , a to ve vztahu k vlastníku této stavby. V odůvodnění rozsudku je uvedeno, že již uplynula doba, na kterou byla předmětná stavba povolena. Rozsudek nabyl právní moci dne , datum, .5) Z výzvy a usnesení Úřadu Městské části , jméno FO, , Anonymizováno, ze dne , datum, bylo zjištěno, že Úřad Městské části , jméno FO, , Anonymizováno, vyzval žalobkyni, aby žádost o změnu v užívání dočasné stavby doplnila mj. o souhlasy vlastníků pozemků parc. č. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, v kat. úz. , adresa, . Současně bylo řízení o změně v užívání stavby přerušeno.6) Z žádosti o vyjádření k žádosti o změně užívání stavby ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobce adresoval žalovanému žádost o vyjádření k žádosti o změně užívání předmětné stavby č. p. , Anonymizováno, na pozemcích ve vlastnictví žalované. Není zřejmé, zda byla tato listina žalovanému skutečně odeslána.7) Z usnesení Úřadu Městské části , jméno FO, , Anonymizováno, ze dne , datum, a rozhodnutí Magistrátu , Anonymizováno, , Anonymizováno, , jméno FO, ze dne , datum, bylo zjištěno, že řízení o změně v užívání dočasné stavby č. p. , Anonymizováno, umístěné mj. na pozemcích žalované bylo zastaveno, neboť žalobce úřadu nedoložil všechny podklady nezbytné k posouzení jeho žádosti. Proti usnesení o zastavení řízení podal žalobce odvolání, které bylo Magistrátem , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , jméno FO, jakožto odvolacím správním orgánem zamítnuto a napadené usnesení bylo potvrzeno.8) Z předžalobní výzvy a upomínky ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobce adresoval žalovanému výzvu před podáním žaloby. Není však zřejmé, zda byla výzva žalovanému skutečně odeslána.9) Z vyjádření nesouhlasu se změnou užívání stavby ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný Úřadu Městské části , jméno FO, , Anonymizováno, a žalobci sdělil, že jakožto vlastník dotčeného pozemku se změnou v užívání stavby nesouhlasí a nesouhlasí ani s prodloužením doby trvání dočasné stavby.10) Z rozhodnutí Odboru výstavby , Anonymizováno, v , jméno FO, 7 ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, – ob., Anonymizováno, bylo zjištěno, že bylo rozhodnuto o dodatečném povolení stavby- provizorního staveništního zařízení a skladových prostor-haly typu , jméno FO, umístěného na pozemcích č.parc. , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, a , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, v , jméno FO, , Anonymizováno, , přičemž se pro užívání stavby stanovilo, že se stavba povoluje jako dočasná do doby definitivního zastavení dle územního plánu.11) Z rozsudku zdejšího soudu ze dne , datum, č.j. , spisová značka, bylo zjištěno, že bylo soudem rozhodnuto o povinnosti žalobce (v uvedeném řízení v pozici žalovaného) vyklidit a předat žalobci (v uvedeném případě Dopravnímu podniku hl. m. , jméno FO, ) pozemky č. parc. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a to odstraněním stavby čp. , Anonymizováno, jakožto věci movité a veškerých dalších movitých věcí. Z obsahu uvedeného rozhodnutí vyplývá, že v uvedeném řízení bylo zjištěno, že stavba čp. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, je věcí movitou a proto ji lze přemístit z místa na místo bez porušení její podstaty a že byla zbudována jako stavba dočasná pro účely skladování při výstavbě 4. úseku metra C. Na povaze této Stavby nemění nic ani okolnost, že bylo Stavbě přiděleno číslo popisné (čp. , Anonymizováno, ).12) Z oznámení o zahájení řízení o odstranění stavby Úřadu Městské části , jméno FO, , Anonymizováno, ze dne , datum, bylo zjištěno, že stavební úřad Městské části , jméno FO, , Anonymizováno, v reakci na citovaný rozsudek Městského soudu v , jméno FO, zahájil řízení o odstranění stavby „Stavba provizorního staveništního zařízení a skladových prostor – hala typu , jméno FO, , jako stavba dočasná do doby definitivního zastavění dle územního plánu“, č. p. , Anonymizováno, , , adresa, , , jméno FO, , Anonymizováno, , umístěná na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a , Anonymizováno, /, Anonymizováno, vše v katastrálním území , adresa, . Vlastníkem stavby je žalobce, vlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, , je žalovaný. Účastníci řízení byli upozorněni, že vlastník stavby má možnost podat žádost o změnu v užívání dočasné stavby spočívající v prosloužení doby jejího trvání nebo ve změnu na stavbu trvalou. (zjištěno z rozsudku zdejšího soudu ve věci sp. zn. , spisová značka, ).13) Podle ust. § 161 odst. 3 o.s.ř. pravomocné rozsudky ukládající prohlášení vůle nahrazují toto prohlášení.14) V daném případě se žalobce domáhal, aby soud nahradil projev vůle žalovaného ve smyslu ustanovení § 161 odst. 3 o.s.ř.. S úspěchem však lze na nahrazení projevu vůle žalovat jenom tehdy, pokud je žalovaný skutečně povinen projevit určitou vůli, ale neprávem tak odmítá učinit. Povinnost projevit určitou vůli ukládá žalovanému předně buď právní předpis anebo se k němu zaváže žalovaný sám svým právním jednáním. Ustanovení § 161 odst. 3 o.s.ř. tak nepředstavuje univerzální klauzuli, která by bez dalšího zmocňovala žalobce žádat po žalovaném libovolné prohlášení vůle. Pokud zde neexistuje právní norma, která by žalovanému ukládala povinnost určitým způsobem projevit svou vůli a nějakým způsobem právně jednat, není možné tuto neexistující povinnost nahrazovat rozhodnutím soudu. Tyto závěry jsou rovněž v souladu s rozhodovací praxí vyšších soudů. Například Vrchní soud v , Anonymizováno, v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , dospěl k závěru, že „nemá-li žalovaný jako společník žalobkyně právním předpisem, smlouvou či deliktním jednáním založenou povinnost hlasovat určitým způsobem, pak žaloba na nahrazení projevu jeho vůle nemůže být úspěšná.“ Daný případ se sice vztahoval k hlasování společníka obchodní korporace na valné hromadě, avšak uvedený závěr lze bezpochyby zobecnit a uzavřít, že žaloba na nahrazení projevu vůle nemůže být úspěšná, pokud žalovaný nemá povinnost určitým způsobem jednat uloženou právním předpisem, smlouvou nebo deliktním jednáním. Odkázat lze rovněž na usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , kde byla řešena skutkově obdobná věc, kdy se vlastník budovy domáhal proti vlastníkům pozemku, na kterém se předmětná budova nacházela, nahrazení projevu vůle spočívajícím v souhlasu se změnou stavby. Nejvyšší soud dospěl k závěru, že „v dané věci se však žalobkyně zjevně nedomáhá obrany proti vykonanému zásahu do vlastnického práva ani proti jeho rušení s požadavkem, aby se žalovaný něčeho zdržel nebo aby mu určité jednání bylo zakázáno, ale žádá o vydání rozsudku nahrazujícího prohlášení vůle (§ 161 odst. 3 OSŘ). Již proto nelze tuto žalobu považovat za negatorní (zápůrčí). Nedání souhlasu jistě může mít vliv na vlastnictví žalobkyně, nicméně nelze je považovat za neoprávněné; není tu norma, která by žalovaným ukládala takové prohlášení. Výklad, podle kterého by odepření souhlasu s jednáním osoby, která žádá o souhlas s určitým způsobem výkonu vlastnického práva, založil neoprávněný zásah do vlastnického práva ve smyslu § 1042 ObčZ, aniž by k takovému souhlasu existovala právní povinnost, je tak zjevně nepřijatelný a je v rozporu s judikaturou NS.“ Pro projednávanou věc je navíc relevantní další judikatorní závěr Nejvyšší soudu, a totiž že soud nemůže nahrazovat souhlas k podání žádosti o stavební povolení, a tím pádem ani jiné procesní úkony v rámci stavebního řízení, např. souhlas se změnou v užívání stavby. K tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ve kterém je mj. uvedeno, že „výrok soudního rozhodnutí proto musí upravit soukromoprávní vztah, a nikoliv řešit otázky stavebního práva.“15) Vzhledem ke shora uvedenému je možné uzavřít, že pokud se v daném případě žalobce domáhal nahrazení projevu vůle žalovaného spočívající v uzavření dohody ohledně udělení souhlasu se změnou v užívání stavby tj. v uzavření nepojmenované smlouvy formulované v žalobním návrhu, musí povinnost žalovaného k uzavření takové smlouvy vyplývat z hmotného práva, nikoli jen z blíže neurčené povinnosti žalovaného jako vlastníka pozemku respektovat stavbu vybudovanou na cizím pozemku před datem , datum, , jenž by měla vyplývat z blíže nespecifikovaného smyslu zásad občanského zákoníku. Z uvedených důvodů proto soud žalobce vyzval, aby uvedl, z jakých konkrétních skutečností dovozuje povinnost žalovaného uzavřít s žalobcem dohodu o vyslovení souhlasu ke změně užívání stavby a aby označil také důkazy k prokázání svých tvrzení. Žalobce však na základě této výzvy žádné konkrétní skutečnosti nebo ustanovení právních předpisů, z nichž by vyvozoval povinnost žalovaného uzavřít s žalobcem dohodu o vyslovení souhlasu ke změně užívání stavby, nedoložil, a tím spíše ani žádnými důkazy neprokázal. Je tedy zřejmé, že žalobce nesplnil svou povinnost tvrzení, když nevylíčil, z jakého právního titulu vyplývá povinnost žalovaného uzavřít požadovanou dohodu s žalobcem. Z pohledu soudu neexistuje žádná povinnost vlastníka pozemku respektovat stavbu zbudovanou na jeho pozemku, tzn. že vlastník pozemku nemá žádnou automatickou povinnost trpět na svém pozemku stavbu, která zde byla zbudována bez povolení nebo jejíž doba trvání již vypršela.16) Z provedených listinných důkazů vyplynulo, že stavebním úřadem Městské části , jméno FO, , Anonymizováno, bylo na příkaz soudu zahájeno řízení o odstranění předmětné stavby dočasného charakteru, v důsledku čehož žalobce podal žádost o změnu v užívání stavby. K tomu však potřeboval souhlas vlastníků dotčených pozemků, což žalovaný (a i další vlastníci pozemků dotčených stavbou) odmítl a tudíž řízení o změně užívání stavby bylo zastaveno. Od počátku je navíc Stavba žalobce vedena jako stavba dočasná a i žalobci jako vlastníku stavby muselo být při nabývání Stavby zřejmé, že se nejedná o stavbu trvalou. Žalobce se sice ve snaze zabránit odstranění stavby snažil tuto dočasnou Stavbu úředně změnit na stavbu trvalou, avšak k takovému rozhodnutí správního orgánu by bylo potřeba souhlasu vlastníků pozemků, na nichž stavba stojí, což se žalobci nepodařilo. Za takové situace se proto žalobce obrátil na soud, aby za tímto účelem nahradil projev vůle žalovaného, avšak zjevně bezúspěšně, neboť neexistuje žádné ustanovení právního předpisu ani žádná dohoda mezi žalobcem a žalovaným, ze které by povinnost žalovaného souhlasit se změnou v užívání stavby, vyplývala. Navíc žalobce uplatnil svůj požadavek na nahrazení projevu vůle i vůči jiným vlastníkům pozemků, na nichž stavba stojí, například v řízení u zdejšího soudu ve věci sp. zn. , spisová značka, a to proti žalovanému Dopravnímu podniku hl. m. , jméno FO, , přičemž i v tomto případě skončilo řízení zamítnutím žaloby a to rozsudkem zdejšího soudu ze dne , datum, pod č.j. , spisová značka, , když v této věci bylo rozhodnuto i odvolacím Městským soudem v , jméno FO, o potvrzení usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo odvolací řízení zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku. Jelikož i v tomto řízení bylo zjištěno, že žádná povinnost žalovaného udělit žalobci souhlas se změnou užívání stavby neexistuje (nevyplývá z dohody ani z právního předpisu), nemůže proto ani soud projev vůle žalovaného nahradit. Vzhledem ke shora uvedenému proto soud uzavřel, že žaloba nebyla podána důvodně a zamítl ji.17) O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 12.039,50Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. b), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. [převzetí a příprava právního zastoupení, vyjádření ve věci ze dne , datum, , odvolání ze dne , datum, ,účast na jednání soudu dne , datum, ] včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.