29 C 181/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl soudkyní Mgr. Markétou Vodákovou ve věci žalobce: Ing. Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 o nemajetkovou újmu 100 000 Kč, zrušení nesprávného úředního rozhodnutí a omluvu

I. Žaloba s tím, aby byla žalovaná povinna zrušit negativní doporučení prezidenta Anonymizováno Anonymizováno ohledně služby žalobce v cizí armádě, aby byla povinna vydat nové úřední rozhodnutí, pozitivní doporučení prezidenta Anonymizováno ohledně služby žalobce v cizí armádě a aby byla žalovaná povinna zaslat žalobci písemnou omluvu následujícího znění: „Omlouváme se Vám za nekvalifikované a neodborné vyhodnocení Vašeho trestního rejstříku, v jehož důsledku došlo k zaslání negativního stanoviska prezidentu republiky k Vaší žádosti o souhlas se službou v cizí armádě stejně jako za skutečnost, že jsme nakládali s Vašimi důvěrnými osobními údaji bez Vašeho vědomí a souhlasu“., a aby byla žalovaná povinna uhradit žalobci nemajetkovou újmu ve výši 100.000Kč spočívající v jeho veřejné dehonestaci, s e z a m í t á .

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení nesprávného úředního rozhodnutí, omluvy a peněžité náhrady za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem a to z následujících důvodů. Žalobce v souladu s branným zákonem požádal dne datum prezidenta republiky o souhlas se službou v ukrajinské armádě. Anonymizováno Anonymizováno na tuto žádost odpověděl dne datum zamítavým stanoviskem s odkazem na stanovisko Ministerstva Anonymizováno. Žalobce následně zjistil, že důvodem, proč Ministerstvo Anonymizováno nedoporučilo souhlas s jeho misí v zahraniční armádě, byla skutečnost, že žalobce byl opakovaně soudně trestán. Žalobce spatřuje nesprávný úřední postup v jednání žalované, která vydala prostřednictvím ředitele odboru bezpečnostní politiky Ministerstva Anonymizováno tituly před jménem jméno FO dvě stanoviska k žádosti žalobce o souhlas se službou v cizí armádě a to stanovisko vydané dne datum adresované žalobci a dne datum, které bylo adresované generálmajorovi tituly před jménem jméno FO. Žalobce tvrdil, že tyto dvě stanoviska jsou ve vzájemném rozporu s tím, že žalobcovi soudní tresty jsou za skutky, které s bojem za svobodu a proti nemohou nijak souviset, neboť žalobce byl odsouzen za neplacení výživného, pohrdání soudem nebo za údajné maření úředního rozhodnutí. Navíc k žalobcovým odsouzením došlo před dlouhou dobou a žalobce má nárok na jejich zahlazení, tzn., že nemohou mít na současný život žalobce žádný vliv. Dále žalobce poukazoval na skutečnost, že nikdy nedal souhlas k tomu, aby Ministerstvo Anonymizováno nahlíželo do jeho trestního rejstříku a proto postup žalované považuje za nelegální porušující presumpci neviny a má tudíž za to, že postupem žalované došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícího ve vydání stanoviska Ministerstva Anonymizováno, které nedoporučilo prezidentu republiky souhlasit s misí žalobce v zahraniční armádě. Z uvedených důvodů se proto žalobce domáhal nároků uvedených ve výroku tohoto rozsudku. Žalovaná se žalobou nesouhlasila a především namítala, že vydání nezávazného stanoviska není nezákonným rozhodnutím ani nesprávným úředním postupem ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. a tudíž není splněna jedna z podmínek pro uplatnění nároku podle zákona č. 82/1998 Sb.. Nezávazné stanovisko žalované není rozhodnutím, jehož zrušení by se mohl žalobce domáhat. Ve věci rozhodoval prezident Anonymizováno Anonymizováno, přičemž stanovisko žalované bylo pouze podkladem tohoto rozhodnutí, jímž se Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno mohla a nemusela řídit. Nadto rozhodnutí Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno nebylo zrušeno (žalobce se o to zjevně ani nepokusil), a proto se nejedná o nezákonné rozhodnutí ve smyslu ust. § 7 a násl. zákona č. 82/1998 Sb. Nezávazné stanovisko žalované není samostatně přezkoumatelné. Žalovaná měla za to, že se při posuzování žádosti žalobce neodklonila od všeobecných požadavků na bezúhonnost kladených na příslušníky ozbrojených a bezpečnostních sborů vyžadovaných tuzemskou právní úpravou. Anonymizováno Anonymizováno, které věc se svým vyjádřením předkládalo prezidentu republiky k rozhodnutí, bylo dopisem žalovaného pod č.j. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno ze dne datum informováno, na základě jakých kritérií budou žádosti ze strany Anonymizováno Anonymizováno posuzovány. Pokud Anonymizováno Anonymizováno nesouhlasilo a mělo za to, že kritéria Anonymizováno Anonymizováno, na základě kterých vydávalo doporučující či nedoporučující stanoviska, jsou příliš přísná, mělo se proti tomu ohradit a vyžádat si u Anonymizováno Anonymizováno, aby žádosti posuzovalo podle jiného klíče. Pokud žalovaný nedoporučil pro trestněprávní minulost vstup žalobce do ozbrojených sil Anonymizováno, neodklonil se v rámci svého posuzování od principiálních požadavků na bezúhonnost, které jsou kladeny na příslušníky Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, resp. aktivních záloh. Požadavky na bezúhonnost příslušníků ozbrojených sil Anonymizováno Anonymizováno patří k jedněm z nejpřísnějších v rámci pojetí bezúhonnosti v českém právním řádu a toto je zcela důvodné. Z celospolečenského hlediska je zcela žádoucí omezit vstup do ozbrojených sil osobám, které nebyly schopny dodržovat sociální normy společnosti v takové míře, že se již v minulosti dopustili antisociálního jednání s natolik závažným protispolečenským motivem, že bylo třeba toto jednání řešit formou trestněprávního postihu coby nejzazšího řešení, které právní řád umožňuje. V širších souvislostech bezúhonnost osoby vypovídá o vztahu osoby k autoritám, schopnosti podřídit se pravidlům a seberegulační schopnosti jednotlivce. Je zcela legitimní trvat na tom, aby osoby s trestněprávní minulostí, u nichž je vztah k autoritám a dodržování norem zpochybněn (tím spíše vyloženě osoby kriminální), nepřišli do kontaktu s prostředím, které na poslušnosti k autoritám a na bezpodmínečném plnění jejich rozkazů stojí a ve kterém se nachází různé zbraňové systémy, speciální druhy materiálu, včetně nebezpečného, a ve kterém budou vystavování dlouhodobě stresovým situacím a frustracím, nepohodlí a psychické zátěži při mimořádně složitém plnění úkolů. Z výše uvedených důvodů zákon o vojácích z povolání předně vnímá trestněprávní bezúhonnost jako „absolutní nulu“, kdy na rozdíl od jiných zákonů považuje za bezúhonnost nespáchání jakéhokoli trestného činu a nepovažuje za rozhodné, zda se jedná o úmyslný či nedbalostní trestný čin, nebo zda má trestný čin souvislost s vykonávaným právem, činností či zaměstnáním nebo nikoli. Není tedy rozhodné, za jaké trestné činy byl žalobce shledán vinným. Pokud tedy ani žalovaná nerozlišovala charakter trestné činnosti žalobce, kdy trestněprávní minulost žalobce nemá dle jeho tvrzení souvislost s hypotetickou službou v ozbrojených silách, neodklonila se žalovaný od pojetí bezúhonnosti podle zákona o vojácích z povolení. Pokud žalobce poukazuje na to, že k jeho trestněprávní činnosti docházelo před „dlouhou dobou“ a že má nárok na zahlazení svých odsouzení, poukazuje žalovaný na ust. § 4a odst. 3 zákona o vojácích z povolání. Podle citovaného ustanovení platí, že „při posuzování trestní bezúhonnosti ve smyslu zákona o vojácích z povolání se nepřihlíží k zahlazení odsouzení dle zvláštního právního předpisu nebo k rozhodnutí prezidenta, v jejichž důsledku se na uchazeče hledí, jako by odsouzen nebyl.“ Jestliže žalovaná zohlednila trestněprávní minulost, která měla být - podle tvrzení žalobce - zahlazena, neodklonila se tak od vnitrostátních požadavků na příslušníky ozbrojených sil Anonymizováno Anonymizováno a svá stanoviska vydávala i po této stránce věcně správně. Požadavek žalobce na omluvu, že žalovaná bez souhlasu žalobce z policejních evidencí získala a zpracovala informace k jeho trestněprávní minulosti, žalovaná odmítla, neboť žalovaná nepotřebovala souhlas žalobce k získání údajů z policejních evidencí, neboť k tomuto jej zmocňuje zákon. Žalovaná namítala, že informace o trestněprávní minulosti žalobce nečerpala z rejstříku trestů, nýbrž z policejních evidencí stíhaných, podezřelých a prověřovaných osob a z evidence zájmových osob. Podle ust. § 78 zákona č. 273/2008 Sb., o Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno policie předává (mj.) Anonymizováno Anonymizováno informace, včetně informací zpracovávaných v policejních evidencích, které získala při plnění svých úkolů, je-li to nezbytné pro plnění úkolů v rámci jejich působnosti. Dále obecně právní úprava připouští, aby žalovaný zpracovával osobní údaje pro plnění úkolů ve veřejném zájmu stanovených mu zákony nebo v případech, kdy tak stanoví právní předpis, nebo pokud je to třeba k uplatnění práv a plnění povinností vyplývajících pro žalovaného ze zákona. Nezávazné stanovisko navíc nebylo nikdy veřejně publikováno ani medializováno; sloužilo pouze jako podklad pro posouzení žádosti Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno. Žalobci tak nemohla vzniknout újma z veřejné dehonestace. Žalovaná dále upřesnila, že pokud by žalobce chtěl skutečně brojit pro nesouhlasu prezidenta se vstupem do Anonymizováno armády, musel by nejdříve dosáhnout zrušení rozhodnutí prezidenta České republiky, jehož bylo stanovisko žalované podkladem, a to buď v tzv. přezkumném řízení dle ust. § 94 správního řádu, které je však nenárokové, anebo před správním soudem; a teprve pak se obracet se vznesenými požadavky na příslušný orgán státní správy. Teprve po uplynutí lhůty šesti měsíců v případě nevyhovění takovým požadavkům ze strany státu by bylo možné obrátit se se žalobou na civilní soud. Nicméně je třeba pamatovat na to, že podle ust. § 34 odst. 3 branného zákona na udělení souhlasu se vstupem do ozbrojených sil cizího státu není právní nárok. Žalobce tedy nemá nárok na vydání souhlasného rozhodnutí, i kdyby v rámci žádosti náležitě odůvodnil a prokázal, že je osobou kvalifikovanou a osobnostně vhodnou pro službu v ozbrojených silách Ukrajiny (např. dosaženou vojenskou odborností a zkušeností se službou v ozbrojeném či bezpečnostním sboru, psychologickými posudky aj.). Udělení souhlasu by stále záviselo na individuálním posouzení, kterého se ale má žalobce domáhat jinde než u žalované. Konečně žalovaná namítala, že koneckonců i bez výslovného svolení prezidenta republiky bylo možné, aby český občan vstoupil do ozbrojených sil Anonymizováno. Byť je účast v bojích v řadách armády cizí země stále v rozporu s českou legislativou a trestná podle trestního zákoníku, byla prezidentem republiky jméno FO a premiérem Anonymizováno Anonymizováno jméno FO v březnu roku 2022 garantována beztrestnost osobám, které by tak učinili. Beztrestnost byla garantována formou abolice, kterou by udělil prezident s premiérovou kontrasignací. Tato informace proběhla ve veřejných sdělovacích prostředcích a byla rovněž uveřejněna v tiskové zprávě Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno. V dané věci nebylo sporu o tom, že žalobce dne datum v souvislosti s ruskou agresí na Anonymizováno požádal podle zákona č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (dál jen „branný zákon") Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno o vstup do ozbrojených sil státu mimo Anonymizováno, v tomto případě Anonymizováno. Ze sdělení prezidenta republiky ze dne datum adresované žalobci soud zjistil, že bývalý prezident Anonymizováno jméno FO nevyhověl žádosti žalobce o souhlas se vstupem do ozbrojených sil Anonymizováno a to na základě nedoporučujícího stanoviska Anonymizováno Anonymizováno, jež disponovalo relevantními informacemi bránícími udělení předmětného souhlasu. Z dopisu tituly před jménem jméno FO, ředitele Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno dne datum, č.j. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno adresované žalobci soud zjistil, že ve věci žádosti žalobce komunikovalo Anonymizováno Anonymizováno nikoliv s Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, ale s Anonymizováno Anonymizováno a že ke konkrétním žadatelům o vstup do ozbrojených sil Anonymizováno nedělá žalovaná samostatná stanoviska, ale předává seznam žadatelů, kdy je k dané osobě uveden pouze údaj, zda je či není doporučena s tím, že osoba žalobce doporučena nebyla. Dotazem na Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno podezřelý výraz Služby Anonymizováno Anonymizováno a vyšetřování, která prověřování provádí, bylo zjištěno, že důvodem nedoporučujícího stanoviska Anonymizováno Anonymizováno je skutečnost, že byl žalobce opakovaně soudně trestán. Z dopisu tituly před jménem jméno FO, ředitele odboru Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno ze dne datum, č.j. Anonymizováno adresované generálmajorovi tituly před jménem jméno FO, řediteli Anonymizováno plánování schopností Anonymizováno Anonymizováno soud zjistil, že se ve věci informací k osobám, které cestou Anonymizováno Anonymizováno žádali prezidenta republiky o udělení souhlasu se vstupem do ozbrojených sil Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno obrátilo o poskytnutí relevantních informací na podezřelý výraz Služby kriminální policie a vyšetřování Anonymizováno Anonymizováno a Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno. Anonymizováno následně prováděla v souladu s ustanovením § 78 odst. 1 zákona č. 273/2008 Sb. o Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, lustrace v systémech- Evidence stíhaných, podezřelých a prověřovaných osob (dále jen „Anonymizováno“), Zájmové osoby policie (dále jen „ZOP“) a Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno (dále jen „Anonymizováno“). Informační systém Anonymizováno vede vybrané informace o stíhaných, podezřelých a prověřovaných osobách ve vyšetřování a plní pro službu kriminální policie a vyšetřování funkci rejstříku stíhaných, podezřelých a prověřovaných osob v souvislosti s trestním řízením včetně automatizovaného avizování těchto osob po vložení nových nebo opravě vstupních údajů. Zároveň provádí automatickou kontrolu osobních údajů v informačním systému „Evidence obyvatel“ a avizuje výskyt stíhaných podezřelých a prověřovaných osob v informačních systémech cizinecké a pohraniční policie a v informačním systému Anonymizováno. Poskytuje údaj ke kriminální historii osob podle trestněprávní kvalifikace a je používán jako podpůrný informační systém pro typování pachatelů neobjasněné trestné činnosti. Informační systém ZOP vede údaj o osobách, na něž byl předložen návrh na podání obžaloby nebo o kterých bylo v přípravném řízení jinak rozhodnuto jako o pachatelích trestného činu. Obsahuje vedle identifikačních údajů osob také charakteristiku jejich chování při páchání trestné činnosti při zadržení nebo výslechu, použití zbraně a následek jejího použití, charakteristiku trestné činnosti v rozsahu takticko statistické klasifikace a určení spisu charakterizovaného jako formulář trestného činu v informačním systému Evidence statistického systému kriminality. Informační systém Anonymizováno patří především k informačním systémům, nicméně jeho využití je v případech analýzy vztahů mezi případy podobně jako u systému Kriminálně sledovaná událost. Anonymizováno lze považovat za základní, pravděpodobně nejdůležitější a nejvíce využívaný nástroj u Anonymizováno Anonymizováno. Vychází ze systému Evidence trestního řízení. Účelem systému Anonymizováno je zajistit koordinaci činností útvarů a organizačních článků Anonymizováno při plnění úkolu při předcházení, vyhledávání, odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti včetně pátrání po osobách a věcech a zajištění bezpečnosti Anonymizováno Anonymizováno. Pokud osoba neprochází žádným z výše uvedených systémů, neshledá Anonymizováno Anonymizováno žádný důvod pro neudělení souhlasu. V případě, že osoba prochází systémem Anonymizováno, Policie udělení souhlasu nedoporučila. Ostatní případy policie prověřovala individuálně lustrací systémy Anonymizováno a Anonymizováno. Z dopisu žalobce tituly před jménem jméno FO, řediteli odboru bezpečnostní politiky Anonymizováno Anonymizováno a tituly před jménem jméno FO ze dne datum soud zjistil, že žalobce žádal o vysvětlení, jakým způsobem má vliv trest za pohrdání soudem či za údajné maření úředního rozhodnutí či za neplacení výživného na důvěryhodnost či schopnost boje za svobodu a proti cizí agresi a jakým způsobem Anonymizováno Anonymizováno ve svém stanovisku zohlednilo skutečnost osmi zprošťujících rozsudků v jiných trestních kauzách a dále jakým způsobem zohlednilo ve svém stanovisku skutečnost úspěšné žaloby žalobce na Anonymizováno Anonymizováno u Anonymizováno v opatrovnické kauze dětí žadatele a skutečnost vykonání těchto trestů pře dlouhou dobou. Z výzvy žalobce k omluvě, změně nesprávného úředního rozhodnutí na správné a k náhradě nemajetkové újmy ze dne datum soud zjistil, že žalobce žádal žalovanou zrušit nesprávné úřední rozhodnutí a doporučit souhlasit se službou žalobce v cizí armádě a současně požadoval omluvu a uhrazení částky 100.000Kč jako odškodného za poškození cti žalobce a jeho dobré pověsti. Podle ust. § 5 zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za škodu způsobenou rozhodnutím, které bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, nebo za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Podle ust. §7 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle odst. 2 téhož ustanovení právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo. Podle ust. §13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2 téhož ustanovení právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. Nesprávným úředním postupem je porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti a to zejména takové, která nevede k vydání rozhodnutí. Podle konkrétních okolností může být nesprávný úřední postup představován jakoukoliv činností spojenou s výkonem pravomocí státního orgánu, dojde-li při ní nebo v jejím důsledku k porušení pravidel předepsaných právními normami pro jeho počínání nebo k porušení pořádku určeného povahou a funkcí postupu. Vstup občana Anonymizováno Anonymizováno do ozbrojených sil jiných států upravuje ust. § 34 z.č.585/2004 Sb., branného zákona. Podle odst. 1 a odst. 3 citovaného ustanovení smí občan až na výjimky vstoupit do ozbrojených sil jiných států pouze se souhlasem Anonymizováno Anonymizováno na základě své žádosti. Žádost o souhlas prezidenta republiky se vstupem do ozbrojených sil jiného státu se podává Anonymizováno Anonymizováno, které ji se svým vyjádřením a po projednání s Anonymizováno vnitra a Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno předloží Anonymizováno Anonymizováno. Podle ust. § 34 odst. 3 branného zákona na udělení souhlasu není právní nárok. Podle ust. § 149 správního řádu, je závazné stanovisko úkonem učiněným správním orgánem na základě zákona, který není samostatným rozhodnutím ve správním řízení a jehož obsah je závazný pro výrokovou část rozhodnutí správního orgánu. Anonymizováno orgány příslušné k vydání závazného stanoviska jsou dotčenými orgány. Uvedené ustanovení vymezuje institut závazných stanovisek, když uvádí, že závazné stanovisko je úkon učiněný správním orgánem na základě zákona, který není samostatným rozhodnutím ve správním řízení (§ 67 správního řádu) a jehož obsah je závazný pro výrokovou část rozhodnutí správního orgánu. Úkon správního orgánu má povahu závazného stanoviska, pokud odpovídá kritériím uvedeným v § 149 odst. 1 správního řádu a to bez ohledu na jeho zákonné označení. Podle ustanovení § 50 odst. 4 správního řádu, pokud zákon nestanoví, že některý podklad je pro správní orgán závazný, hodnotí správní orgán podklady zejména důkazy podle své úvahy, přitom pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo v řízení najevo včetně toho, co uvedli účastníci. Podle ust. §78 odst. 1 z.č.273/2008 Sb. Anonymizováno předává národnímu členovi Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno pro Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno službám Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno, ministerstvu, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno republiky, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno a dalším orgánům veřejné správy informace včetně informací zpracovávaných v policejních evidencích, které získala při plnění svých úkolů, je-li to nezbytné pro plnění úkolů v rámci jejich působnosti. Podmínkou vzniku nároku na náhradu škody nebo odčinění nemajetkové újmy ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. je naplnění tří předpokladů stanovených zákonem, tj. existence nesprávného úředního postupu orgánu státu, případně vydání nezákonného rozhodnutí tímto orgánem; vznik škody, případně nemajetkové újmy a přímá příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem orgánu státu, případně vydáním nezákonného rozhodnutí tímto orgánem, a tvrzenou škodou nebo nemajetkovou újmou. V případě, kdy úřední postup nalezne svůj odraz ve výroku rozhodnutí, nebude stát za způsobenou újmu odpovídat z titulu nesprávného úředního postupu, ale výlučně z titulu nezákonného rozhodnutí. Odpovědnost za škodu z nesprávného úředního postupu orgánu státu proto nezakládají vady řízení (například při shromažďování podkladů pro rozhodnutí, hodnocení zjištěných skutečností a právní posouzení), jestliže měly za následek nesprávné rozhodnutí. V daném případě bylo stanovisko žalované podkladem pro rozhodnutí Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno a tudíž samo o sobě není rozhodnutím. Stanovisko žalované bylo pro Anonymizováno Anonymizováno pouze nezávazné a proto se jím prezident resp. Anonymizováno Anonymizováno mohla a nemusela řídit. Stanovisko není samostatně přezkoumatelné. Rozhodnutí Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno nadto nebylo zrušeno a nejedná se tedy o nezákonné rozhodnutí ve smyslu ust. § 7 zákona č. 82/1998 Sb. Navíc je třeba zdůraznit, že na udělení souhlasu se službou v cizí armádě není dle ust. § 34 odst. 3 branného zákona právní nárok. Jestliže nezávazné stanovisko nelze vyhodnotit jako nezákonné rozhodnutí ani jako nesprávný úřední postup, není splněna jedna z podmínek pro vznik nároku ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. V případě žalobce čerpala žalovaná informace o jeho trestněprávní minulosti nikoli z rejstříku trestů, nýbrž z policejních evidencí stíhaných, podezřelých a prověřovaných osob a z evidence zájmových osob. Podle ust. § 78 zákona č. 273/2008 Sb., o Anonymizováno Anonymizováno republiky policie předává mimo jiné Anonymizováno Anonymizováno informace, včetně informací zpracovávaných v policejních evidencích, které získala při plnění svých úkolů, je-li to nezbytné pro plnění úkolů v rámci jejich působnosti. Obecně právní úprava připouští, aby žalovaná zpracovávala osobní údaje pro plnění úkolů ve veřejném zájmu stanovených jí zákony nebo v případech, kdy tak stanoví právní předpis, nebo pokud je to třeba k uplatnění práv a plnění povinností vyplývajících pro žalovaného ze zákona. Pokud se žalobce domnívá, že zpracováním jeho osobních údajů Anonymizováno Anonymizováno bylo poručeno nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) nebo povinnosti k ochraně osobních údajů stanovené žalované jinými zákony, má právo podat stížnost k Úřadu pro ochranu osobních údajů. Podanou žalobou se žalobce domáhal náhrady nemajetkové újmy, omluvy a vydání souhlasného stanoviska Anonymizováno Anonymizováno k jeho žádosti o službu v ukrajinské armádě a zrušení předchozího negativního doporučení žalované k žádosti žalobce a to z titulu nesprávného úředního postupu, za nějž označuje vydání dvou stanovisek Anonymizováno Anonymizováno a to stanoviska vydané tituly před jménem jméno FO ze dne datum a dne datum. Z ustanovení § 34 odst. 2 zákona 585/2004 Sb. vyplývá, že o žádosti žalobce o souhlas se vstupem do ozbrojených sil jiného státu rozhoduje Anonymizováno republiky, který souhlas uděluje a to po projednání s Anonymizováno Anonymizováno a s Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno. To znamená, že prezident republiky má ve smyslu uvedeného ustanovení k dispozici stanoviska Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno a Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno. V daném případě došel soud k závěru, že stanoviska žalované nejsou závaznými stanovisky ve smyslu § 149 odst. 1 správního řádu, neboť nenaplňují uvedenou definici a tudíž nejsou závazné pro výrokovou část rozhodnutí správního orgánu (v daném případě pro rozhodnutí prezidenta republiky). Stanoviska, která uvedená ministerstva vydávají jsou pouze nezávazná a je na prezidentu republiky, jakým způsobem o žádosti žalobce o souhlas se vstupem ozbrojených sil cizího státu rozhodne. I pokud by stanoviska uvedených ministerstev byla pozitivní, ze zákona nevyplývá povinnost prezidenta republiky tato stanoviska respektovat a souhlas na základě takových stanovisek udělit. Stanoviska žalované byla v dané věci pouze jedním z podkladů pro rozhodnutí prezidenta o udělení souhlasu či nesouhlasu ke službě žalobce v cizí armádě. Navíc stanoviska žalované nejsou sama o sobě rozhodnutími, jejichž zrušení by se mohl žalobce domáhat, nejsou samostatně přezkoumatelná. Ostatně ani samotné rozhodnutí prezidenta republiky nebylo zrušeno respektive žalobce se o toto zrušení zjevně ani nepokusil a tedy se ani v tomto případě nejedná o nezákonné rozhodnutí ve smyslu § 7 zákona č. 82/1998 Sb.. Jelikož toto nezávazné stanovisko nebylo nikde veřejně publikováno ani medializováno (žalobce ostatně ani toto netvrdil) a sloužilo pouze jako podklad pro posouzení žádosti prezidenta republiky, obtížně mohla vzniknout žalobci újma z veřejné dehonestace. Pokud jde o tvrzení žalobce, že se v daném případě jedná o nesprávný úřední postup, pak je třeba připomenout, že úřední postup je jakákoliv činnost spojená s výkonem pravomoci orgánu veřejné moci, která není rozhodnutím. Pokud ale úřední postup nalezne svůj odraz ve výroku rozhodnutí, nebude stát za způsobenou újmu odpovídat z titulu nesprávného úředního postupu, ale výlučně z titulu nezákonného rozhodnutí. (srov. rozhodnutí Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno ve věci sp. zn. spisová značka). Odpovědnost za škodu z nesprávného úředního postupu orgánu státu proto nezakládají vady řízení například při shromažďování podkladů pro rozhodnutí, hodnocení zjištěných skutečností a právní posouzení, jestliže měli za následek nesprávné rozhodnutí (srov. rozsudek Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno sp. zn. spisová značka. Ze všech shora uvedených důvodů proto soud dospěl k závěru, že v případě žalobce nebyla splněna základní podmínka odpovědnosti státu za škodu a tj. existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu a proto žalobu zamítl. Pokud jde o náhradu nákladů řízení, postupoval soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalovaná byla v řízení plně úspěšná a proto má právo na náhradu nákladů řízení spočívajících v šesti paušálních náhradách za úkony učiněné ve věci podle ustanovení § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., a to převzetí věci; vyjádření žalované ze dne datum k odvolání žalobce proti usnesení nadepsaného soudu č.j. spisová značka, vyjádření žalované k žalobě, doplňující vyjádření žalované (v návaznosti na přípis soudu č.j. spisová značka); příprava účasti na jednání dne datum a účast na jednání dne datum, tj. celkově v částce ve výši částka. V Praze dne datum tituly před jménem jméno FO v.r. soudce