29 C 261/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl soudkyní JUDr. Jitkou Poláchovou ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Anonymizováno o náhradu škody a zadostiučinění za nemajetkovou újmu

I. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhal konstatování porušení jeho práv, zamítá.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhal uložení povinnosti žalované uhradit žalobci částku částka jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou mu nezákonným rozhodnutím, zamítá.

III. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhal uložení povinnosti žalované nahradit škodu způsobenou mu nezákonným rozhodnutím ve výši částka, zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobce.

1. Žalobce se žalobou podanou podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, domáhal po žalované náhrady nemajetkové újmy ve výši částka a náhrady škody ve výši částka z titulu nezákonných rozhodnutí správního a soudního orgánu v řízení o jeho žádosti o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu. adresa Kč vychází z konkrétních okolností případu a zohledňuje délku probíhajících řízení, která žalobce zásadním způsobem frustrovaly a vyčerpávaly. Při jednání soudu pak žalobce navrhl, aby soud konstatoval porušení jeho práv. 2. adresa Kč představuje náklady právního zastoupení žalobce. Skládá se z odměny za tyto úkony: příprava a převzetí zastoupen, schůzka s klientem, podání žaloby k Městskému soudu v Praze, podání žádosti o přiznání odkladného účinku žalobě, 3 schůzky s klientem přesahující dvě hodiny, sepis a doprovod při podání žádosti o vízum za účelem strpění. Celkem osm úkonů právní služby, přičemž pouze dva byly přiznány v řízení před Nejvyšším správním soudem. K šesti úkonům je třeba přičíst paušální částku hotových výdajů a DPH. Náklady právního zastoupení tak činí celkem částku částka. V důsledku rozhodnutí Komise žalobce pozbyl pobytové oprávnění a musel tak vynakládat další finance na řešení důsledků rozhodnutí, proto náklady právního zastoupení dále tvoří úkony právních služeb ve správním řízení podle zákona o azylu, resp. soudním řízení správním, a to 3 x účast na jednání, převzetí zastoupení novým zástupcem (tituly před jménem jméno FO), schůzka s klientem přesahující 2 hodiny, sepis žaloby, replika, ústní jednání ve věci, sepis kasační stížnosti ve věci, schůzka s klientem přesahující dvě hodiny. Celkem deset úkonů právní služby. Po přičtení paušální částky hotových výdajů a DPH činí náklady právního zastoupení částku částka.

3. Po 4 letech pobytu žalobce na území ČR nebylo žalobci prodlouženo oprávnění k pobytu s odkazem na utajované skutečnosti, o jejichž podstatě nebylo žalobci nic sděleno. Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne datum č.j. spisová značka zrušil rozsudek Městského soudu v Praze ze dne datum č.j. spisová značka i předcházející rozhodnutí Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců ze dne datum č.j. Anonymizováno a věc byla vrácena zpět odvolacímu orgánu. Nezákonná rozhodnutí zásadním způsobem zasáhla do života žalobce, který žil ve stresu, musel řešit pobytový status, v řádném termínu neodevzdal doktorskou práci. Z důvodů obavy z návratu do Anonymizováno byl žalobce přinucen požádat o azyl podle zákona o azylu, čímž přišel o možnost vycestovat z Anonymizováno a musel odřeknout zahraniční nabídky na konference. Rozsudek Nejvyššího správního soudu i výsledky šetření Veřejného ochránce práv potvrzují, že jmenovaný žádnou hrozbou pro ČR nikdy nebyl.

4. Žalovaná navrhla žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Nesporuje, že odpovědnostní titul (nezákonné rozhodnutí) je ve věci dán. Konstatovala, že v řízení o žádosti žalobce o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu vedeném před Komisí pro rozhodování ve věcech pobytů cizinců pod sp.zn. Anonymizováno a v soudním řízení správním vedeném u Městského soudu v Praze pod sp.zn. spisová značka byla vydána nezákonná rozhodnutí, za což se žalobci omluvila. Rozsudek Nejvyššího správního soudu, kterým byly výše citované rozhodnutí Komise i rozsudek Městského soudu v Praze zrušeny, představují v režimu zákona č. 82/1998 Sb. a relevantní soudní judikatury satisfakci v podobě konstatování porušení práva. Přiznala žalobci náhradu škody ve výši částka za dva úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení ve správním řízení a odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí. Nárok žalobce na náhradu nemajetkové újmy ve formě peněžní satisfakce ve výši částka neshledala důvodným, neboť samotné konstatování porušení práva a omluva se jeví jako dostačující.

5. Soud vzal za vlastní skutková zjištění skutečnosti mezi účastníky nesporné.

6. Dne datum podal žalobce u Anonymizováno, odboru azylové a migrační politiky, žádost o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu. 7. právnická osoba, odbor azylové a migrační politiky, rozhodlo o neprodloužení povolení k pobytu rozhodnutím ze dne datum pod č. j. Anonymizováno 8. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání ke Komisi pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců. Komise vydala dne datum rozhodnutí č. j. IBAN Anonymizováno, kterým rozhodnutí právnická osoba, odboru azylové a migrační politiky, zrušila a věc vrátila k novému projednání.

9. Dne datum vydalo právnická osoba, odbor azylové a migrační politiky, rozhodnutí č. j. Anonymizováno, kterým žádost žalobce znovu zamítlo.

10. K odvolání žalobce dne datum vydala Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců rozhodnutí č. j. Anonymizováno, kterým odvolání proti druhému rozhodnutí právnická osoba, odboru azylové a migrační politiky, zamítla.

11. Proti rozhodnutí Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců podal žalobce žalobu k Městskému soudu v Praze, přičemž požádal o přiznání odkladného účinku žaloby.

12. Městský soud v Praze vydal dne datum usnesení č. j. spisová značka, kterým žalobě odkladný účinek nepřiznal, následně Městský soud v Praze žalobu zamítl rozsudkem ze dne datum pod sp. zn. spisová značka.

13. Nejvyšší správní soud ve věci rozhodl rozsudkem ze dne datum, č. j. spisová značka, kterým zrušil rozsudek Městského soudu v Praze a předcházející rozhodnutí Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců.

14. Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců vydala dne datum rozhodnutí č. j. Anonymizováno kterým rozhodnutí Anonymizováno, odboru azylové a migrační politiky ze dne datum zrušila a řízení o žádosti o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu zastavila, neboť účastník řízení podal žádost o udělení mezinárodní ochrany podle zvláštního právního předpisu. 15. právnická osoba byl dne datum doručen nárok žalobce na náhradu škody a na zadostiučinění za nemajetkovou újmu. Podání žalobce bylo postoupeno na žalovanou. Žalovaná v rámci předběžného projednání nároku podle § 14 zákona č. 82/1998 Sb. konstatovala porušení práva, vyslovila žalobci omluvu a přiznala žalobci náhradu škody ve výši částka. Tato náhrada byla žalobci vyplacena.

16. Z výpovědi žalobce vyplynulo, že kvůli nezákonným rozhodnutím dokončil studia se zpožděním tří let. V Anonymizováno žije 9 let, je chemik, zabývá se výzkumem léků. Dokončil tituly za jménem studium v oboru fyzikální chemie na Anonymizováno. Má málo známých z Anonymizováno komunity v Anonymizováno, stýká se spíše s českými přáteli v zaměstnání i poblíž bydliště. Na základě utajovaných informací, které zřejmě pocházely od Anonymizováno občana, který mu chtěl uškodit, došlo k porušení jeho lidských práv. Zničilo mu to zdraví, v noci nemohl spát, má zvýšení cukr v krvi. Zatím žádnou medikaci nemá, lékař doporučil procházky a zhubnout. Pokud by dokončil studia včas, měl v plánu odcestovat do Anonymizováno, kde měl domluven sňatek, což je v jeho komunitě zvykem. Z toho sešlo. Teď nemá cestovní doklady, nemůže se účastnit vědeckých konferencí v cizině. Nejvíce se obával toho, že bude poslán zpět do Anonymizováno, kde byl z důvodu svého původu perzekuován. V Anonymizováno zůstali rodiče a bratři, jeho odchod se jich nijak nedotkla. Příbuzní v Anonymizováno jsou šťastni, že je finančně podporuje. O azyl hodlal požádat, ale až po dokončení studií tituly za jménem, neboť věděl, že podání žádosti bude časově náročné.

17. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

18. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

19. Podle § 7 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. mají Právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

20. Podle § 31 zákona č. 82/1998 Sb. zahrnuje náhrada škody takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu.

21. Podle § 31a zákona č. 82/1998 Sb. bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu (odst. 1). Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo (odst. 2).

22. Předpokladem vzniku odpovědnosti státu za škodu a povinnosti k poskytnutí zadostiučinění ve smyslu shora citovaných ustanovení je nezákonné rozhodnutí, vznik škody a příčinná souvislost mezi nimi. Dalším předpokladem je uplatnění nároku u úřadu podle § 6 zákona č. 82/1998 Sb., a to předtím, než je nárok uplatněn u soudu (§14 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb.). Soud konstatuje, že žalobce uplatnil žalovaný nárok včas u úřadu uvedeného v § 6 ve spojení s § 14 odst. 1 a ve lhůtě stanovené v § 15 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. nebyl jeho nárok v plné výši uspokojen.

23. K nároku na náhradu nemajetkové újmy:

24. V projednávaném případě nebylo mezi stranami sporu o tom, že rozhodnutí Komise ze dne datum č.j. Anonymizováno i rozsudek Městského soudu v Praze ze dne datum č.j. spisová značka byly zrušeny pro nezákonnost rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne datum č.j. spisová značka. Odpovědnostní titul (nezákonné rozhodnutí) je ve věci dán. Žalovaná konstatovala porušení práva žalobce a omluvila se za vydání nezákonných rozhodnutí, což považuje za dostačující formu satisfakce.

25. Jelikož porušení žalobcových práv v řízení o jeho žádosti o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu vedeném před Komisí pro rozhodování ve věcech pobytů cizinců pod sp.zn. Anonymizováno a v soudním řízení správním vedeném u Městského soudu v Praze pod sp.zn. spisová značka vydáním nezákonných rozhodnutí již bylo konstatováno žalovanou, soud žalobu v této části zamítl.

26. K tomu soud upozorňuje na závěry vyplývající z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne datum sp.zn. spisová značka, ve kterém Nejvyšší soud ČR vyslovil názor, že v případě odškodnění nemajetkové újmy poškozeného podle zákona č. 82/1998 Sb. nelze vedle peněžní formy zadostiučinění současně přiznat zadostiučinění formou konstatování porušení práva v samostatném výroku rozhodnutí. Právní úprava § 31a odst. 2 Anonymizováno stanoví určitá pravidla, podle kterých musí soud (případně již příslušný orgán v rámci předběžného projednání nároku) při stanovení formy zadostiučinění postupovat, a to s ohledem na přiměřenost zadostiučinění vzniklé nemajetkové újmě. Forma peněžité satisfakce přichází do úvahy jako prostředek odškodnění závažné nemajetkové újmy za současného splnění dvou podmínek, a sice že nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jiným způsobem a konstatování porušení práva se samo o sobě nejevilo jako dostatečné. Přiznání peněžité částky proto konzumuje požadavek na konstatování porušení práva. Konstatování porušení práva v tom smyslu, že došlo k nezákonnému rozhodnutí nebo k nesprávnému úřednímu postupu, je nutným předpokladem pro možnost přiznat poškozenému finanční náhradu, a proto je v odůvodnění rozhodnutí vždy, ať už explicitně či implicitně, obsaženo. Není tedy podmínkou, aby konstatování porušení práva bylo vyjádřeno v samostatném výroku rozhodnutí. Konstatování porušení práva ve výroku rozhodnutí je namístě v případě, že se jiná forma náhrady poškozenému nepřiznává, neboť je tím zároveň zdůrazněna hodnota této formy morálního zadostiučinění jako dostatečné a plnohodnotné náhrady za vzniklou nemajetkovou újmu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Pokud je poškozené osobě přiznána finanční kompenzace náhrady nemajetkové újmy, jedná se z pohledu ustanovení § 31a odst. 2 Anonymizováno o maximální možnou satisfakci, kterou lze poškozenému přiznat, a nutně takové rozhodnutí obsahuje ve svém odůvodnění i konstatování zásahu do jeho práv výkonem státní moci.

27. Co se týče požadavku žalobce na náhradu nemajetkové újmy ve formě peněžní satisfakce ve výši částka, žalovaná jej shledala nedůvodným, neboť bylo konstatováno porušení práv žalobce a žalovaná se žalobci omluvila. Žalobce navíc nemajetkovou újmu dostatečně neprokázal, částka v takové výši je navíc značně nadsazená a nepřiměřená. Soud má však výslechem žalobce za prokázané, že žalobce objektivně trpěl nejistotou ohledně svého pobytového statusu, když z důvodů, které mu nebyly sděleny, neuspěl se žádostí o prodloužení povolení k pobytu. Rozhodnutí byla pro nezákonnost zrušena až po téměř 4 letech. Nejistota se projevila jednak prodloužením studia žalobce, který se nemohl z důvodu stresu řádně věnovat studiu, projevila se i na jeho zdravotním stavu, nespavostí, zvýšenou hladinou cukru v krvi. Žalobce hovořil i o domluveném sňatku v Anonymizováno, který musel být s ohledem na jeho situaci zrušen. Soud proto dospěl k závěru, že žalobci byla nezákonnými rozhodnutími způsobena újma.

28. Soud ani účastníci řízení nedohledali žádné soudní rozhodnutí, které by řešilo obdobný nárok poškozeného na odčinění nemajetkové újmy z titulu nezákonného rozhodnutí vydaného v řízení podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území Anonymizováno a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. V rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne datum sp.zn. spisová značka se mj. uvádí, že nelze-li nalézt takový případ, který by se v podstatných znacích shodoval s projednávanou věcí, je třeba provést srovnání s jinými případy náhrad nemajetkové újmy (např. z titulu odpovědnosti státu za nezákonné omezení osobní svobody, nepřiměřenou délku řízení, náhrady nemajetkové újmy na zdraví ve formě bolestného nebo ztížení společenského uplatnění, újmy na osobnostních právech v rámci ochrany osobnosti, újmy z titulu porušení zákazu diskriminace podle obecné úpravy i v pracovně-právních vztazích, apod.). Soud přitom neopomene uvést podstatné společné a rozdílné znaky a v odůvodnění svého rozhodnutí vysvětlit, jakým způsobem se tyto společné a rozdílné znaky promítly do výše stanoveného zadostiučinění, tj. z jakého důvodu je přiznané zadostiučinění přiměřené ve srovnání s jiným zadostiučiněním přiznaným z jiného právního důvodu. Nebude-li možné postupovat ani podle jiného případu náhrady nemajetkové újmy, je třeba stanovit přiměřené zadostiučinění v takové výši, která bude odpovídat ekonomické realitě Anonymizováno a tomu, co by obecně bylo vnímáno jako spravedlivé (např. s ohledem na cenovou úroveň nebo výši průměrné mzdy). V každém případě je primárně na žalobci, aby zvolil přesvědčivé srovnání, podle kterého jeho újma z hlediska spravedlnosti není menší než újma jiná, za kterou se přiznává minimálně žalovaná částka.

29. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění přihlédl soud k závažnosti vzniklé újmy, která spočívala zejména v komplikacích týkajících se žalobcova studia, a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo, kdy žalobcově žádosti o prodloužení pobytu nebylo vyhověno s odkazem na informace o tom, že žalobce představuje hrozbu pro Anonymizováno, které však nebyly žalobci sděleny, ani nebyly potvrzeny. Současně však soud přihlédl také k tomu, žalobce fakticky zůstal v Anonymizováno, jeho studium, byť bylo prodlouženo, nemuselo být přerušeno, pokračoval tedy ve své práci, stýkal se nadále s přáteli. V současné době je v případě žalobce k jeho žádosti vedeno řízení o azylu.

30. Soud dospěl k závěru, že zadostiučinění v žalobcově případě lze přirovnat k zadostiučinění poskytovanému v případě nepřiměřené délky řízení, neboť žádost žalobce o prodloužení povolení k pobytu byla zamítnuta datum a Nejvyšší správní soud zrušil předchozí rozhodnutí až dne datum. Rozhodná doba, tzn. doba, po kterou se žalobce obával, jak řízení ohledně jeho žádosti dopadne, trvala Anonymizováno. Soud proto vyšel ze základní částky přiměřeného zadostiučinění vyplývající z rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne datum sp.zn. spisová značka (částka za první dva roky řízení a dále pak za každý další rok řízení) a přiznal žalobci zadostiučinění v obdobné výši s ohledem na skutečnost, že nezákonná rozhodnutí byla zrušena až téměř po Anonymizováno letech. Tato částka podle názoru soudu odráží ekonomickou realitu Anonymizováno a je současně přiměřená k základním částkám přisuzovaným obvykle v případech nepřiměřené délky řízení. Žalobci by v takovém případě náleželo zadostiučinění ve výši v celkové výši částka (částka za Anonymizováno roky + částka za Anonymizováno rok + částka za Anonymizováno měsíců (za Anonymizováno měsíc částka) + částka za Anonymizováno dnů).

31. Soud proto shledal za odpovídající zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši částka (tedy Anonymizováno % žalobcem požadované částky, kterou soud s ohledem na běžně vyplácené náhrady nemajetkové újmy např. v trestních věcech, považoval za nepřiměřeně vysokou). Soud žalobě vyhověl co do takto vypočteného přiměřeného zadostiučinění, ve zbývajícím rozsahu částka pak žalobu zamítl jako nedůvodnou.

32. K nároku na náhradu škody v podobě nákladů vynaložených na právní zastoupení:

33. Soud neshledal důvodným přiznat žalobci náhradu škody v podobě nákladů vynaložených na právní zastoupení ve výši částka. Rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne datum č.j. spisová značka bylo mj. rozhodnuto o uložení povinnosti žalované k náhradě nákladů řízení žalobci ve výši částka. Žalovaná pak navíc přiznala žalobci náhradu nákladů právního zastoupení za dva úkony – převzetí a příprava zastoupení ve správním řízení a odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí, celkem částka.

34. K uvedenému soud konstatuje, že náklady řízení účelně vynaložené na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí byly žalobci přiznány již rozsudkem Nejvyššího správního soudu ve výši částka, žalovaná pak vyplatila žalobci ještě náhradu ve výši částka. Požadovaná náhrada škody nesouvisí se zrušením nebo změnou nezákonného rozhodnutí, proto soud žalobu co do požadavku náhrady za výše specifikované úkony v celkové výši částka zamítl jako nedůvodnou.

35. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy v případě nároku na zadostiučinění za nemajetkovou újmu svědčí žalobci úspěch plný (výše plnění ohledně tohoto dílčího nároku závisela na úvaze soudu), žalobci by tak svědčil nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 9 odst. 4 písm. a) (do datum), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, písemná vyjádření ze dne datum a datum) včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka podle § 13 odst. 4 a. t. a odměna stanovená podle § 9a odst. 2 písm. a) (od datum), § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši výše přiznané náhrady, tzn. částka, sestávající z částky částka za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 1 a. t. (účast na jednání soudu dne datum) včetně paušální náhrady výdajů ve výši částka podle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. V případě nároku na náhradu škody žalobce úspěšný nebyl, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka proto svědčí žalované. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., podle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka částka představující částka za každý z pěti úkonů podle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (písemná podání ze dne datum, datum, příprava účasti na jednání, účast na jednání před soudem, účast při jednání, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozsudku). Soud tak přiznal žalobci na náhradě nákladů řízení částku částka (částka – částka). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 7. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí podle části šesté o. s. ř., či exekucí podle příslušných ustanovení zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.