29 C 344/2022
č. j. 29 C 344/2022-63
V PLATNOSTIObvodní soud pro Prahu 7 zamítl žalobu žalobce proti společnosti o úhradu částky 70.000 Kč. Soud uznal, že žalovaný splnil své právní povinnosti vydáním Potvrzení o zdanitelných příjmech a zasláním odhlášky o ukončení pracovního poměru. Žalobce nevyložil, jak vznikla škoda ani jak k jejímu vyčíslení došlo, a neprokázal porušení povinností zaměstnavatele. Soud dospěl k závěru, že žalobce neunesl břemeno tvrzení o vzniku škody a příčinné souvislosti. Výsledkem bylo zamítnutí žaloby a povinnost žalobce zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 25.410 Kč.
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Markéty Vodákové a přísedících Anonymizováno Anonymizováno a Mgr. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno v právní věci žalobce Mgr. Anonymizováno Anonymizováno, bytem: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno proti žalovanému: Anonymizováno Anonymizováno International, spol s r.o., IČO: Anonymizováno, se sídlem: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno, zastoupený: JUDr. Anonymizováno Anonymizováno, advokátem se sídlem Anonymizováno 7, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno o zaplacení částky 70.000Kč s přísl.,
I. Žaloba s tím, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobci částku 70.000Kč, s e z a m í t á .
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení částku 25.410Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení částky 70.000Kč z následujících důvodů. Žalobce uváděl, že dne datum uzavřel se žalovaným pracovní poměr na pozici provozního technika. Po několika dnech práce však jeden z kolegů žalobce ze zaměstnání odešel (zřejmě do důchodu) a poté byly žalobci ze strany žalovaného nařizované 24 hodinové pracovní směny, tzn. že nastoupil do práce v 7.00 ráno a ukončil práci v 7.00 ráno následujícího dne, aniž by opustil budovu či její okolí. Žalobce se proto obrátil na oblastní inspektorát práce, kde mu bylo odpovězeno, že zákoník práce neumožňuje výkon práce 24 hodin po sobě jdoucích. Žalobce se tudíž z důvodu porušování zákoníku práce ze strany žalovaného rozhodl dne datum zrušit pracovní poměr ve zkušební době. Současně žalobce dne datum požádal žalovaného datovou schránkou o zaslání Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň z těchto příjmů a daňovém zvýhodnění za rok 2022 pro Anonymizováno úřad a Potvrzení o výdělku za květen a červen 2022 pro Úřad Anonymizováno a to do datové schránky do datum, na což však žalovaný nijak nereagoval. Žalobce proto žalobou požadoval úhradu částky částka jako odškodnění za porušování zákoníku práce nařizováním 24 hodinových směn, díky čemuž se cítil vyčerpaný a zhoršil se mu jeho podezřelý výraz stav a také tato částka představuje dle žalobce náhradu za práci, kterou se mu po skončení zaměstnání u žalovaného nepodařilo najít. Žalobce současně k výzvě soudu neupřesnil, jakým způsobem došel k výši částky částka, když sám uváděl, že není přesným výpočtem, ale mělo by se jednat o vstřícné gesto od žalovaného. Dále žalobce požadoval další částku částka které měla představovat odškodnění za neposkytnutí požadovaných dokumentů pro Anonymizováno úřad a Úřad Anonymizováno za čas žalobce, který musel věnovat sháněním uvedených dokumentů a docházkou na úřady v době, kdy mu nebylo dobře. Z uvedených důvodu vyzval žalobce dne datum žalovaného k vyplacení mimosoudního vyrovnání ve výši částka (nikoli však částka, jak bylo žalováno) do datum, avšak bezvýsledně. Žalovaný požadavek žalobce na úhradu žalované částky odmítl a na svou obranu uváděl následující. Žalovaný potvrdil, že se žalobcem uzavřel pracovní smlouvu, kterou žalobce ukončil ve zkušební době, ale rozhodně popíral, že by zaměstnancům nařizoval 24 hodinové pracovní směny. Požadavku žalobce na zaslání požadovaných dokumentů žalovaný vyhověl dne datum, kdy žalobci zaslal Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň z těchto příjmů a daňovém zvýhodnění za rok 2022 obyčejnou poštou. Žalovaný doložil e-mail pracovnice Anonymizováno úřadu pro Anonymizováno kraj, Anonymizováno adresa tituly před jménem jméno FO ze dne datum, která uvádí, že dne datum bylo vystaveno příslušné Potvrzení o zdanitelných příjmech ze strany žalovaného, ovšem pouze nedopatřením nebylo opatřeno podpisem, a proto vyzývá k nápravě, přičemž následně žalovaný obratem dne datum zasílá datovou zprávou Anonymizováno úřadu pro Anonymizováno kraj podepsané Potvrzení. K žalobcem žádanému Potvrzení o výdělku za květen a červen 2022 pro Úřad Anonymizováno žalovaný uvedl, že uvedené potvrzení se již v době žádosti žalobce nevystavovalo, neboť Úřad Anonymizováno si vyžádá informaci o průměrném výdělku přímo od Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, kam zaměstnavatel posílá doklady při ukončení pracovního poměru, ve kterých je uvedena i výše průměrného výdělku. Žalovaný odeslal dne datum Anonymizováno odhlášku týkající se žalobce i s uvedením jeho průměrného výdělku. Proto nelze dovozovat porušení povinností žalovaného jako zaměstnavatele. Žalovaný dále namítal, že žalobce nijak nedoložil vznik škody na jeho straně ve výši 20.000Kč, kterou se s údajným nedoložením dvou potvrzení po žalovaném domáhá. V podání, kterým žalobce reagoval na výzvu soudu, pouze uvedl, že při stanovení výše této škody vycházel „z majetkových poměrů žalované“. To však nemůže být kritériem pro vznik a výši škody. Také není zřejmé, z čeho má vyplývat příčinná souvislost mezi jednáním žalovaného a vznikem tvrzené škody na straně žalobce, kterou žalobce nikterak nedokládá. Základními předpoklady pro vznik povinnosti k náhradě způsobené škody jsou protiprávní jednání škůdce spočívající v porušení zákonem stanovené povinnosti, vznik škody, která je v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním, a zavinění. Všechny tyto podmínky je třeba prokázat, přičemž absence i jedné z nich způsobí, že odpovědnost za škodu nevzniká. Žalovaný však porušení svých povinností jako zaměstnavatele dle zákoníku práce odmítl a tvrdil, že tvrzený nárok je pouze spekulativní a žalobci žádná škoda nevznikla. Žalobce pracovní poměr ukončil sám ve zkušební době, což je mezi stranami nesporné. To, že po určitou dobu byl zřejmě bez zaměstnání, nemůže být přičítáno k tíži žalovaného. Není zde tedy dána potřebná příčinná souvislost mezi jakýmkoliv jednáním žalovaného a vznikem (byť sporné) škody na straně žalobce. Ani výše škody pak není žalobcem dostatečně prokazována. V daném případě nemůže být tvrzená škoda posuzována podle §265 a násl. zákoníku práce a nemůže se jednat o odpovědnost zaměstnavatele, neboť se nejedná o škodu vzniklou při plnění pracovních povinností nebo v přímé souvislosti s ním. Žalovaný také poukazoval na skutečnost, že předžalobní výzvou byl vyzván k úhradě pouze částky částka, ale žalobou bylo následně uplatněno 70.000Kč. V dané věci vycházel soud z nesporné skutečnosti, že byla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena pracovní smlouva dne datum a že žalobce ukončil pracovní poměr ve zkušební době dne datum. Nesporná byla i okolnost, že žalobce zaslal žalovanému do datové schránky dne datum žádost o zaslání Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a Potvrzení o výdělku za květen a červen 2022. Z emailové zprávy od jméno FO z Anonymizováno úřadu pro Anonymizováno kraj ze dne datum soud zjistil, že dne datum vyzvala pracovnice územního pracoviště v adresa žalovaného k podepsání Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti pro tituly před jménem jméno FO, když toto potvrzení bylo žalovaným vystaveno dne datum paní jméno FO, avšak nebylo podepsáno plátcem daně tj. žalovaným. Pracovnice Anonymizováno úřadu požádala žalovaného o zaslání podepsaného potvrzení přímo panu tituly před jménem jméno FO do jeho datové schránky případně i do datové schránky Anonymizováno úřadu. Z Oznámení o skončení zaměstnání adresovaného Anonymizováno (ze dne datum) soud zjistil, že pracovní poměr žalobce u žalovaného trval od datum do datum. Z Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti sražených zálohách na daň z těchto příjmů a daňovém zvýhodnění ze dne datum soud zjistil, že toto potvrzení bylo zasláno dne datum žalovaným do datované schránky pracoviště Anonymizováno úřadu Anonymizováno kraje s tím, že toto potvrzení vyhotovil žalovaný původně dne datum, avšak v době, kdy jej na výzvu Anonymizováno úřadu dopodepsal, tak jej opatřil aktuálním datem datum. O skutečnost, že žalovaný toto potvrzení původně vystavil s datem datum svědčí i emailová zpráva od jméno FO uvedená shora (ze dne datum). Z doručenky datové zprávy č. hodnota soud zjistil, že žalovaný zaslal Anonymizováno úřadu pro Anonymizováno kraj, Anonymizováno pracovišti v adresa dne datum na výzvu úřadu nově dopodepsané Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti sražených zálohách na daň z těchto příjmů a daňovém zvýhodnění za květen až červenec 2022. Z doručenky datové zprávy č. hodnota soud zjistil, že žalovaný zaslal Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno dne datum odhlášku žalobce tj. oznámení o skončení zaměstnání žalobce. Z odpovědi Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno ze dne datum soud zjistil, že inspekce práce odpověděla žalobci na jeho dotaz týkající se směn v režimu 24 hodin tak, že se inspekce pouze obecně vyjádřila k nepřípustnosti takového postupu v případě zaměstnavatelů, avšak nijak konkrétně nerozhodla ve věci tvrzeného porušování zákoníku práce ze strany žalovaného. Z evidence zaslané pošty předložené žalovaným -č. dokladu Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno soud zjistil, že byla dne datum žalobci zaslána obyčejnou poštou zásilka obsahující Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti. Z předžalobní výzvy ze dne datum soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k zaplacení částky částka, která by měla představovat mimosoudní vyrovnání za nařizované 24 hodinové směny. Podle ust. § 265 odst. 1 z.č. 262/2006 S., zákoníku práce, zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu, která mu vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním porušením právních povinností nebo úmyslným jednáním proti dobrým mravům. Uvedené ustanovení zakotvuje povinnost zaměstnavatele nahradit zaměstnanci škodu, pokud budou současně splněny podmínky pro vznik této odpovědnosti tj. vznik škody na jmění zaměstnance při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s plněním těchto úkolů, porušení právních povinností ze strany zaměstnavatele (delikt) a příčinná souvislost mezi uvedenou škodou a uvedeným deliktem. Pojem škody je v daném případě vykládán pouze v jeho užším významu, tedy coby majetková újma zaměstnance, přičemž škoda musí vzniknout na jmění zaměstnance, ale v každém případě je nutné, aby mezi vzniklou škodou a uvedeným deliktem bylo možné dovodit příčinnou souvislost. Podle ust. § 274 odst. 1 zákoníku práce, v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů jsou úkony potřebné k výkonu práce a úkony během práce obvyklé nebo nutné před počátkem práce nebo po jejím skončení a úkony obvyklé v době přestávky v práci na jídlo a oddech konané v objektu zaměstnavatele a dále vyšetření u poskytovatele podezřelý výraz služeb prováděné na příkaz zaměstnavatele nebo vyšetření v souvislosti s noční prací, ošetření při první pomoci a cesta k němu a zpět. Takovými úkony však nejsou cesta do zaměstnání a zpět, stravování, vyšetření nebo ošetření u poskytovatele podezřelý výraz služeb ani cesta k němu a zpět, pokud není konána v objektu zaměstnavatele. Podle ust. § 38j odst. 3 z.č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, na žádost poplatníka je plátce daně povinen za období, za které byla vyplácena nebo zúčtována mzda, vystavit nejpozději do deseti dnů od podání žádosti doklad o souhrnných údajích uvedených ve mzdovém listě, které jsou rozhodné pro výpočet základu daně, daně, záloh a pro poskytnutí slevy na dani a daňového zvýhodnění. Kopii vystaveného dokladu plátce uschová. Toto ustanovení upravuje povinnost zaměstnavatele vystavit tiskopis Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň z těchto příjmů a daňovém zvýhodnění. Potvrzení se vydává výhradně na žádost zaměstnance, a to nejpozději do deseti dnů po podání žádosti. Nastane-li situace, že zaměstnavatel tuto povinnost na základě žádosti zaměstnance nesplní, má zaměstnanec možnost využít § 237 odst. 1 daňového řádu a podat stížnost na postup plátce daně u správce daně. Podle ust. § 2910 z.č.89/2012 Sb., občanského zákoníku, škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. Základním předpokladem pro vznik povinnosti k náhradě způsobené škody je protiprávní jednání škůdce spočívající v porušení zákonem stanovené povinnosti, vznik škody, která je v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním, a zavinění. V dané věci se žalobce domáhal úhrady celkové částky částka, když ohledně částky 20.000Kč tvrdil, že představuje odškodnění za nesoučinnost žalovaného, který žalobci na jeho výzvu nezaslal Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a Potvrzení o výdělku. Výši odškodnění si žalobce stanovil vlastním odhadem, když uváděl, že vychází mimo jiné z majetkových poměrů žalované společnosti a současně tvrdil, že díky nedodaným dokumentům nemohl úspěšně zažádat Anonymizováno Anonymizováno a Anonymizováno Anonymizováno o dávky Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno. Soud vycházel ze zjištění, že byla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena pracovní smlouva dne datum a že žalobce ukončil pracovní poměr ve zkušební době dne datum. Nesporná byla i okolnost, že žalobce zaslal žalovanému do datové schránky dne datum žádost o zaslání Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a Potvrzení o výdělku za květen a červen 2022. Z evidence zaslané pošty ze dne datum, z doručenky datové zprávy č. hodnota, z doručenky datové zprávy č. hodnota a z emailové korespondence mezi jméno FO z Anonymizováno úřadu pro Anonymizováno kraj a žalovaným ze dne datum bylo prokázáno, že dne datum vystavila paní jméno FO (pracovnice žalovaného) Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a toto potvrzení bylo obyčejnou poštou odesláno žalobci, který jej nutně musel obdržet, neboť jej následně předložil Anonymizováno úřadu, jenž poté vyzýval žalovaného k doplnění podpisu na zmíněném potvrzení. Z uvedeného tudíž vyplývá, že Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti bylo žalobci na jeho výzvu řádně doručeno. Pokud jde o požadované Potvrzení o výdělku, pak toto potvrzení se v době, kdy o něj žalobce žádal, již podle zákona nevystavovalo a nepředávalo přímo zaměstnanci, nýbrž tyto doklady se zasílají při ukončení pracovního poměru Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, což žalovaný učinil dne datum, když zaslal Anonymizováno odhlášku žalobce, což bylo prokázáno doručenkou z datové schránky ze dne datum a Oznámením o skončení zaměstnání ze dne datum. Z uvedeného je tedy zřejmé, že žalovaný včas a řádně zaslal žalobci požadované Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a Potvrzení o výdělku žalobci nezaslal, neboť to již zákon zaměstnavateli neukládal. Z výše uvedeného plyne, že žalovaný žádné povinnosti ve spojení s výše uvedenými (žalobcem požadovanými) doklady neporušil a tudíž nebyl naplněn základní předpoklad vzniku odpovědnosti za škodu. Kromě toho je třeba zdůraznit, že žalobce škodu výši částka ani přes výzvu soudu řádně nespecifikoval, když neuvedl, jakým způsobem mu měla v jeho majetkové sféře škoda vzniknou a jak došel k její výši, a tudíž neunesl břemeno tvrzení ohledně předpokladů vzniku škody a odpovědnosti za ní. K požadavku na úhradu částky 50.000Kč žalobce nejprve uváděl, že se má jednat o odškodnění za to, že nemohl nastoupit do nového zaměstnání (jako dvojnásobek jeho mzdy), aby později svá žalobní tvrzení upravoval a měnil tak, že se jedná o odškodnění za porušování zákoníku práce nařizováním 24 hodinových směn, z čehož byl podezřelý výraz vyčerpaný, musel na doporučení lékaře na dočasnou pracovní neschopnost, nepodařilo se mu najít práci, byl dlouhodobě veden na úřadu práce jako nezaměstnaný, zhoršil se mu podezřelý výraz stav a byl ponižován ze strany zaměstnavatele nařizovanými pracovními úkony mimo jeho pracovní pozici (například vynášení odpadků z venkovních popelnic v okolí objektu a noční vytírání objektu). K upřesnění a doplnění žalobních tvrzení (ohledně vzniku a vyčíslení škody) byl žalobce soudem opakovaně vyzýván, avšak tvrzenou škodu nejenže konkrétně nespecifikoval, ale její důvody opakovaně měnil. V dané věci totiž není zřejmé, jakým konkrétním způsobem měla žalobci škoda vzniknout (v čem spočívá a jak byla vyčíslena), jaké konkrétní povinnosti měl žalovaný porušit a zdali je mezi porušením povinností a škodou příčinná souvislost. Za dané situace má soud za to, že i v případě tvrzené škody ve výši částka žalobce neunesl ve věci břemeno tvrzení ohledně předpokladů vzniku škody a odpovědnosti za ní. Tvrzení žalobce o tom, že mu byly nařizované 24 hodinové směny také nebylo v řízení prokázáno. Žalobce sice soudu předložil kopii elektronické zprávy (na čl. 35 spisu), z níž však není zřejmé komu, kdy a od koho byla zaslána. Pokud jde o žalobcem předloženou fotografii evidenci směn (čl. 34 spisu) či kopie docházky (na čl. 33 spisu), pak z tohoto důkazu není vůbec zřejmé kdy a kým byla vedena a jakého zaměstnance a jakého zaměstnavatele se týkala a tudíž tyto důkazy nejsou schopné prokázat žalobcovo tvrzení o nařizování 24 hodinových směn žalovaným. Pokud měl žalobce za to, že žalovaný porušuje zákoník práce nařizováním 24 hodinových směn, mohl dát podnět Oblastními inspektorátu práce k prošetření uvedeného postupu zaměstnavatele, který by případně mohl žalovanému uložit za porušení zákoníku práce pokutu. Takovouto činnost Inspektorátu práce však nemůže žalobce nahrazovat podanou žalobou a požadovat odškodnění za tvrzený protiprávní postup zaměstnavatele, ačkoli vznik konkrétní škody na své straně netvrdí, natož aby jej prokázal. Vzhledem ke všem shora uvedeným důvodům proto soud žalobu zamítl. Pokud jde o náhradu nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že neúspěšný žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení částku částka představující odměnu zástupce žalovaného za jeho právní zastoupení podle vyhl.č. 177/1996 Sb. za 5 úkonů právní služby po 3.900Kč (převzetí zastoupení, sepis vyjádření k žalobě, vyjádření k výzvě soudu ze dne datum a účast u jednání dne datum a dne datum), 5x režijní paušál po 300Kč a 21% DPH. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15ti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na nařízení exekuce či výkonu rozhodnutí.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.