29 C 351/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl soudkyní Mgr. Markétou Vodákovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o určení vlastnictví k nemovitosti

I. Určuje se, že , tituly před jménem, , Jméno žalovaného, , nar. , Datum narození žalobce, , trvale bytem , adresa, , je výlučným vlastníkem jednotky č., Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , byt, umístěné v budově čp., Anonymizováno, , která je součástí pozemku par.č. , hodnota, s podílem na společných částech domu ve výši , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, , zapsané na , Anonymizováno, č. , hodnota, v katastru nemovitostí vedeném , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , katastrální pracoviště , adresa, .

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobce se podanou žalobou domáhal určení vlastnictví k bytové jednotce č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, vymezené v , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , jenž je součástí pozemku , Anonymizováno, . č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , zapsaném na , Anonymizováno, , Anonymizováno, u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , katastrální pracoviště , adresa, (dále jen „Byt“). Žalobce v žalobě tvrdil, že žalovaný (syn žalobce) je vlastníkem bytu na základě darovací smlouvy uzavřené dne , datum, s žalobcem, kterou žalobce žalovanému daroval Byt, v němž žil žalobce se svými rodiči od narození a žije v něm doposud, přestože jej nyní vlastní žalovaný. Všechny platby týkající se Bytu hradí žalobce se svou druhou manželkou , jméno FO, , se kterou žije ve společné domácnosti již 10 let. Žalobce zdůrazňoval, že má svého syna velmi rád a měl k němu naprostou důvěru. V roce 2012 provázel žalobce svou ženou , Anonymizováno, (jenž pochází z , Anonymizováno, ) do , Anonymizováno, na , Anonymizováno, , kde žije její dcera, která na podzim tohoto roku rodila. Vzhledem k tomu, že v té době na území , Anonymizováno, , Anonymizováno, , kam spadá i , Anonymizováno, již probíhal ozbrojený konflikt, tak nebylo vůbec jisté, zda se zase žalobce vrátí zpět do České republiky zdráv. Proto žalobce požádal svoji maminku, aby rodinné nemovitosti převedla na žalovaného. Žalovaný tak na základě přímluvy žalobce získal od své babičky tj. matky žalobce následující nemovitý majetek- , Anonymizováno, č. , hodnota, v k.ú. , adresa, LV č. , hodnota, o výměře 137 m2, na níž stojí pětipodlažní činžovní , Anonymizováno, čp. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , parcelu č. , hodnota, v k.ú. , adresa, o výměře 201 m2 (zahradu), parcelu č. , hodnota, v obci , adresa, v k.ú. , adresa, , Anonymizováno, č. , hodnota, o výměře 120 m2, jejíž součástí je rodinný dům čp. , Anonymizováno, , parcelu č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, v obci , adresa, v k.ú. , adresa, , Anonymizováno, , Anonymizováno, o výměře 4172 m2 (lesní pozemek), parcelu č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v obci , adresa, v k.ú. , adresa, LV č. , hodnota, o výměře 641 m2 (lesní pozemek), parcelu č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, v obci , adresa, v k.ú. , adresa, , Anonymizováno, č. , hodnota, o výměře 918 m2 (zahrada) a dále žalovaný získal darem od žalobce také parcelu č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, v obci , adresa, v k.ú. , adresa, LV č. , hodnota, o výměře 2696 m2 (lesní pozemek). Všechny rodinné nemovitosti darovala matka žalobce a sám žalobce žalovanému, přičemž žalobce si z rodinných nemovitostí neponechal nic. Jedná se o majetek značné hodnoty představující celkovou částku cca 60 milionů korun. Žalobci bylo v minulosti v souvislosti s výše uvedenými převody zřízeno doživotní bezplatné užívací právo jako právo věcné, které bylo zapsáno do katastru nemovitostí a to právě k předmětnému Bytu a dále k nemovitostem v k.ú. , adresa, zapsané na , Anonymizováno, č. , hodnota, a nemovitostem v k.ú. , adresa, zapsané na , Anonymizováno, č. , hodnota, . V současnosti je však toto bezplatné užívací právo pro žalobce zapsané pouze k nemovitostem v k.ú. , adresa, na , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Doživotní užívací právo pro žalobce k nemovitostem v k.ú. , adresa, zapsané na , Anonymizováno, č. , hodnota, a u předmětného Bytu bylo pro žalobce vymazáno a to v souvislosti s poskytnutou hypotékou na rekonstrukci domu ve , Anonymizováno, a na základě požadavku hypoteční banky. Zmíněný hypoteční úvěr byl poskytnut na jméno žalovaného, avšak veškeré náklady související s poskytnutým hypotečním úvěrem tj. splátky apod. hradí žalobce a jeho manželka , jméno FO, . Žalobce se s žalovaným domluvil, že z poskytnutého úvěru bude provedena rekonstrukce činžovního domu a následně z provozu tohoto domu (nyní hostel) budou hrazeny veškeré náklady tohoto úvěru jako splátky apod.. Faktickou rekonstrukci činžovního domu tj. organizaci stavebních prací i následné provozování zmíněného hostelu je zajišťováno právě žalobcem jeho ženou , jméno FO, a žalovaný se na těchto činnostech nijak nepodílí a to ani finančně ani jakkoli jinak. Navíc žalobce a jeho manželka na své náklady zajišťují a realizují všechny rekonstrukce a údržbu všech nemovitostí i těch, které byly převedeny na žalovaného. Generální rekonstrukce činžovního domu ve , Anonymizováno, představovala kompletně novou střechu, nová okna, venkovní fasádu, nové rozvody elektřiny a vody, odpady, obklady, renovace dveří, topení a nové vybavení jednotlivých bytů. V současnosti je činžovní dům ve , Anonymizováno, provozován jako hostel mimo jednoho bytu, který si vybral žalovaný a kde žalovaný bydlí. Z výnosu hostelu jsou hrazeny veškeré výdaje, které se týkají rekonstrukce činžovního domu a také údržby rodinného domu na venkově (například nový plot v roce 2020), rekonstrukce koupelny, balkon apod.. Žalobce zdůrazňoval, že na jeho manželce , jméno FO, je prakticky závislé zabezpečení celého chodu hostelu a tím získávání finančních prostředků na úhradu všech závazků a potřeb. Žalobce má ke své ženě , jméno FO, hluboký citový vztah, který je vzájemný a , Anonymizováno, se aktivně účastní všech činností, které se týkaly a týkají zhodnocení a držby všech nemovitostí, které darováním přešly na žalovaného a proti převodům na žalovaného ničeho nenamítala. Kromě toho se manželka žalobce starala 2,5 roku o maminku žalobce v době její nemoci po mozkové mrtvici. S matkou žalobce měla jeho manželka , Anonymizováno, od počátku velmi hezký vztah a matka žalobce , jméno FO, ubezpečovala, aby se stáří v , Anonymizováno, republice neobávala, že budou moci s žalobcem vždy žít v předmětném Bytě, kde žalobce ostatně se svými rodiči žil od narození. V únoru 2022 matka žalobce zemřela. Žalobce se svojí ženou , jméno FO, užívají předmětný Byt a hradí veškeré platby s ním spojené. Žalobce má s žalovaným velmi pěkný vztah a vždy jej vnímal jako svého nástupce a pokračovatele. O to bolestněji ale vnímá přístup svého syna k své manželce, která přistupuje k žalovanému a i k žalobci jako ke členům své rodiny a Českou republiku vnímá jako svůj domov. Manželka žalobce , Anonymizováno, má vůči žalobci silný citový vztah nehledě na to, že v , Anonymizováno, žije její dospělá dcera s rodinou. Vzhledem k věkovému rozdílu mezi žalobcem a jeho ženou, kdy žalobce je o 10 let starší, než jeho manželka, je dle žalobce spravedlivé, aby žádal svého syna, aby pro jeho manželku zřídil u některého z bytů právo doživotního užívání. Takovouto žádost však žalovaný však odmítl. Žalobce se opakovaně snažil žalovanému vysvětlit, že odmítnutím zřídit jeho manželce právo doživotního užívání k některému z bytů znamená zhoubný zásah do osobní sféry žalobce, který touží po harmonických vztazích v rodině a v podstatě to znamená, že žalovaný po smrti žalobce vykázal jeho ženu , jméno FO, zajišťovat si stáří zpět do , Anonymizováno, , což ostatně jeho manželce i přímo sdělil. Žalobce dále zdůraznil, že v , Anonymizováno, nemá jeho manželka kam jít, neboť malý domek, který si tam žalobce s manželkou koupil za účelem rekreace, byl po zahájení ozbrojeného konfliktu ze strany , Anonymizováno, , Anonymizováno, poškozen a má být stržen. Žalobce nemůže pochopit, proč žalovaný, pro kterého žalobce s jeho manželkou tolik dobrého učinili, se k nim staví zády a odmítá manželce žalobce zřídit užívací právo k některému z bytů. Manželka žalobce se tak obává nezajištěného stáří a pro žalobce je morální povinnost zajistit pro ní místo, kde bude moci po smrti žalobce v klidu dožít. Žalovaný se vůči manželce žalobce chová přezíravě až urážlivě a nepokrytě jí dává najevo, že jí po smrti žalobce nezbude nic jiného, než se vrátit do zničeného , Anonymizováno, s prosíkem o pomoc k dceři po deseti letech absence, kdy byla dceři nejvíce potřebná. Žalobce tak vnímá jednání svého syna jako velmi bolestivé a jako hrubý nevděk za to, co všechno pro žalovaného učinili a nadále činí. Manželka žalobce za této situace vážně zvažuje možnost opustit spolu s žalobcem Českou republiku, což je žalovanému známo a bez ohledu na názor svého otce je mu lhostejné, jak a kde navrhovatel dožije tj. zda bude nucen žít někde v cizině nezaopatřen se svojí manželkou či bez ní osamocen a bez pomoci v České republice. Pro žalobce je tato situace složitá i s ohledem na jeho věk, zhoršený zdravotní stav (pokročilou trombózu žil) a komplikace po předchozí operaci plotének. Žalobce mnohokrát žádal a prosil žalovaného, aby jeho manželce zřídil doživotní užívací právo k jakémukoliv z bytů, ale bezvýsledně. Žalovaný pouze omezil kontakty s žalobcem a odmítá s ním o této záležitosti hovořit. Z uvedených důvodů proto žalobci nezbyla jiná možnost, než svým dopisem ze dne , datum, odstoupit od darovací smlouvy s žalovaným a odvolat svůj dar pro nevděk ve smyslu § 2072 občanského zákoníku a to ve vztahu k předmětnému Bytu. Ani následný pokus o smírné vyřešení celé záležitosti nevedl k žádnému výsledku. Z uvedených důvodů se proto žalobce domáhal určení vlastnického práva k předmětnému Bytu, neboť má za to, že řádně odstoupil od darovací smlouvy a je proto vlastníkem uvedeného bytu.Žalovaný s žalobou nesouhlasil a uváděl, že není sporu o tom, že mu žalobce na základě darovací smlouvy ze dne , datum, daroval předmětný Byt ani skutečnost, že dopisem ze dne , datum, žalobce odstoupil od uvedené darovací smlouvy pro nevděk spočívající v tom, že odmítal a odmítá manželce žalobce zřídit užívací právo k bytu. Žalovaný však rozhodně nesouhlasil s tvrzením žalobce, že by omezil kontakty s žalobcem a že se k jeho manželce chová přezíravě až urážlivě a to především proto, že pro věc samotnou nemají žádný význam, neboť nebyly uvedeny v odstoupení od darovací smlouvy. Žalovaný navíc zdůrazňoval, že naopak je s žalobcem v blízkém kontaktu, často s ním tráví víkendy v rodinném domě za , Anonymizováno, ve všem mu pomáhá a vychází vstříc vyjma požadavků na zřízení užívacího práva pro jeho manželku , jméno FO, . Je však pravdou, že vztahy žalovaného a manželky žalobce se zkomplikovaly před téměř před deseti lety, když se žalovaný dozvěděl, že se žalobce zadlužil jen proto, aby mohl své ženě na , Anonymizováno, koupit byt. V té době totiž žalovaný sám řešil bytové problémy, musel bydlet se svojí matkou v nevyhovujícím prostředí, přičemž manželka žalobce pak následně byt přepsala na svého vnuka a po celou dobu v něm bydlí rodina její dcery. Žalovaný samozřejmě nepopírá, že je právem žalobce se rozhodnout zabezpečit bydlení i pro rodinu dcery své manželky, ale žalobce si měl být vědom toho, že tímto krokem zkomplikuje vztah jeho manželky s vlastním synem, který neměl kde bydlet. Žalobce argumentoval tím, že musí zabezpečit pro svojí ženu byt, kdyby se s ním něco stalo, aby měla kde dožít, ale po nějaké době manželka žalobce začala požadovat další byt a proto matka žalobce manželce žalobce zřídila užívací právo právě k předmětnému Bytu, který tehdy patřil babičce žalovaného. Žalovaný následně nabídnul manželce žalobce, ať zruší užívací právo k předmětnému bytu výměnou za to, že jí zřídí užívací právo k bytu v činžovním domě na adrese , adresa, . Proto se manželka žalobce tehdy vzdala užívacího práva k bytu, ale jakmile získala užívací právo k bytu v činžovním domě , adresa, přesvědčila žalobce, aby jí znovu zřídil užívací právo k předmětnému Bytu, takže nakonec měla manželka žalobce kromě bytu na , Anonymizováno, užívací právo ke dvěma bytům v , Anonymizováno, . Na podzim 2020 pak kontaktovala manželka žalobce žalovaného, že žádné užívací právo v , Anonymizováno, nechce a užívací práva k oběma bytům v , Anonymizováno, zruší, že si chce raději koupit další byt na , Anonymizováno, . Proto si žalovaný půjčil od své matky cca , částka, a další peníze přispěl i žalobce a manželka žalobce si koupila druhý byt na , Anonymizováno, . Žalovaný však požadoval, aby mu žalobce daroval předmětný Byt, protože se obával, že dříve či později bude jeho žena zase užívací právo k bytu v , Anonymizováno, požadovat. Dne , datum, tedy žalobce daroval žalovanému předmětný Byt, přičemž souhlasil s tím, že jeho manželka žádné užívací právo k bytu mít nebude. Žalovaný navíc zdůrazňoval, že kdyby žalobce v době uzavření darovací smlouvy býval chtěl, aby jeho manželka měla užívací právo k bytu, mohl jí toto právo zřídit. Následně v lednu 2021 za žalovaným přišla manželka žalobce a domáhala se, aby jí zřídil užívací právo, což žalovaný odmítl, protože měla již dva byty na , Anonymizováno, a byla to právě manželka žalobce, která jej přesvědčila k tomu, aby proti žalovanému podal žalobu. Pokud žalobce tvrdí, že byt na , Anonymizováno, byl zničen a je určen k demolici, pak to pravda není. Byla poškozená pouze okna, na jejichž opravu žalovaný manželce žalobce přispěl částkou , částka, a ta se na oplátku zavázala, že nebude nijak zpochybňovat zrušení užívacích práv k předmětnému Bytu a k bytu , adresa, a že vůči žalovanému nemá žádné nároky. Žalovaný zdůrazňoval, že tedy z jeho strany nejde o žádné nemorální jednání, které by porušovalo dobré mravy a že právě žalobce v době uzavření darovací smlouvy věděl, že jeho ženě žalovaný nehodlá zřídit žádné užívací právo a byl s tím srozuměn. Žalobcem tvrzené tzv. „závadné chování“ žalovaného se odehrávalo i před darováním a dárce o něm věděl. Z tohoto důvodu je vyloučeno, aby byl dar odvolán z toho důvodu, že dárce po uzavření darovací smlouvy změní názor ohledně toho, kdo by měl mít k darované věci užívací právo. Dále žalovaný namítal, že dle jeho názoru došlo ze strany žalobce k prominutí tvrzeného závadného chování, když žalobce žalovanému daroval dne , datum, lesní pozemek tj. parcelu č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, . Dle názoru žalovaného tak darováním lesního pozemku došlo ze strany dárce tj. žalobce k prominutí tvrzeného závadného chování, neboť k darování došlo poté, co se o jeho údajném amorálním činu dozvěděl.Soud nejprve vycházel z nesporných tvrzení účastníků o tom, že žalovaný je vlastníkem Bytu, který mu žalobce daroval smlouvou ze dne , datum, a to bytové jednotky č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, vymezené v budově č. , hodnota, , která je součástí pozemku parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, zapsané na , Anonymizováno, , Anonymizováno, u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , katastrální pracoviště , adresa, (předmětný Byt). Nesporná byla i okolnost, že žalobce dne , datum, odstoupil od darovací smlouvy s žalovaným a odvolal svůj dar pro nevděk ve smyslu § 2072 občanského zákoníku. Dále je mezi účastníky nesporné, že žalovaný získal darem od matky žalobce (babičky žalovaného) parcelu č. , hodnota, v k.ú. , adresa, LV č. , hodnota, o výměře 137 m2, na níž stojí pětipodlažní činžovní dům čp. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , parcelu č. , hodnota, v k.ú. , adresa, o výměře 201 m2 (zahradu), parcelu č. , hodnota, v obci , adresa, v k.ú. , adresa, , Anonymizováno, č. , hodnota, o výměře 120 m2, jejíž součástí je rodinný dům čp. , Anonymizováno, , parcelu č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, v obci , adresa, v k.ú. , adresa, , Anonymizováno, , Anonymizováno, o výměře 4172 m2 (lesní pozemek), parcelu č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, v obci , adresa, v k.ú. , adresa, , Anonymizováno, č. , hodnota, o výměře 641 m2 (lesní pozemek), parcelu č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, v obci , adresa, v k.ú. , adresa, , Anonymizováno, č. , hodnota, o výměře 918 m2 (zahrada). Nesporná byla i okolnost, že současně s darováním Bytu bylo darovací smlouvou ze dne , datum, žalobci zřízeno i doživotní bezplatné požívací právo podle § 1285 a násl. občanského zákoníku k tomuto Bytu a že dohodou o zrušení užívacího práva ze dne , datum, mezi žalobcem a žalovaným došlo ke zrušení věcného břemene užívání pro žalobce právě vyplývající z dohody o zřízení užívacího práva ze dne , datum, k předmětnému Bytu. Nesporná byla konečně i okolnost, že žalobce uzavřel s žalovaným dne , datum, darovací smlouvu, kterou mu daroval pozemkovou parcelu č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, o výměře 2696 m2 (lesní pozemek) v k.ú. , adresa, .Z telefonické WhatsApp komunikace ze dne , datum, mezi žalovaným a manželkou žalobce soud zjistil, že se žalovaný domluvil s manželkou žalobce, že ji poskytne částku , částka, a oproti tomu manželka žalobce nebude požadovat užívací právo k žádnému z bytů v Praze a že žalobce žalovanému daruje předmětný Byt a manželka žalobce si pořídí další byt na Ukrajině. O této dohodě mezi žalovaným a manželkou žalobce však žalobce neměl žádné povědomí.Z dohody o vzdání se užívacího práva ze dne , datum, soud zjistil, že se žalobce a jeho matka dohodli se žalovaným na zániku věcného břemene doživotního bezplatného užívání pro žalobce a pro jeho matku k nemovitostem na , Anonymizováno, , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, .Z dohody o zřízení užívacího práva ze dne , datum, uzavřené mezi žalovaným a manželkou žalobce soud zjistil, že bylo zřízeno užívací právo pro manželku žalobce k bytu o výměře 44,7 m2 v bytovém domě čp. , Anonymizováno, na adrese , adresa, a to bezplatné doživotní užívání.Ze smlouvy o zřízení služebnosti ze dne , datum, uzavřené mezi matkou žalobce, manželkou žalobce a žalovaným byla zřízena služebnost užívacího práva k předmětnému Bytu s tím, že se oprávnění z této smlouvy zavázali, že po dobu života matky žalobce jí poskytnou veškerou potřebnou pomoc a péči vzhledem k jejímu vysokému věku.Z dohody o zrušení užívacího práva ze dne , datum, uzavřené mezi matkou žalobce, manželkou žalobce a žalovaným soud zjistil, že se tyto strany dohodly na zrušení užívacího práva manželky žalobce k předmětnému Bytu.Z dohody o zrušení užívacího práva z , datum, soud zjistil, že se žalobce a žalovaný dohodli, že se žalobci zrušuje věcné břemeno užívání k předmětnému Bytu.Z darovací smlouvy uzavřené mezi žalobcem a jeho manželkou ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce uzavřel se svojí manželkou darovací smlouvu, na základě které jí měl darovat pozemek parc. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, o výměře 26,96 m2 tj. lesní pozemek v k.ú. , adresa, s tím, že tato darovací smlouva nebyla nikdy předložena ke vkladu na katastr nemovitostí, tudíž k právnímu převodu vlastnického práva nikdy nedošlo.Ze smlouvy o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření uzavřené mezi , právnická osoba, . a žalovaným ze dne , datum, soud zjistil, že žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši , částka, a to za účelem modernizace objektu čp. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, (tj. činžovní dům provozovaný jako hostel).Ze smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitosti ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný touto smlouvou zřídil ve prospěch , právnická osoba, . zástavní právo k nemovitostem v k.ú. , adresa, a to v souvislosti právě se smlouvou o úvěru v celkové výši , částka, .Z výslechu manželky žalobce , jméno FO, soud zjistil, že když matka žalobce věnovala žalovanému dům ve , Anonymizováno, , byl ve velmi špatném stavu. Stěžovali si na to i sousedé a proto si nejprve žalobce se svojí manželkou vzali úvěr milion a půl, aby dům nějakým způsobem opravili s tím, že na rekonstrukci sami fyzicky pracovali, neboť manželka žalobce měla v , Anonymizováno, na , Anonymizováno, stavební firmu, takže si na práce najala i své krajany, kteří tu rekonstrukci prováděli, protože , Anonymizováno, firma by byla příliš drahá. Úvěry na opravu této nemovitosti musel žalobce se svou manželkou splácet ve výši , částka, měsíčně a poté byl ještě poskytnut další úvěr na dokončení té rekonstrukce, s čímž manželka žalobce souhlasila, protože jí manžel říkal, že ten dům je jeho život. Manželka žalobce se také starala o matku žalobce a rovněž pracovala i na chalupě, kde například stavěli stometrový plot, který stál , částka, a žalovaný v této souvislosti jí ani žalobci nijak nepomohl. Svědkyně dále uváděla, že spor mezi žalobcem a žalovaným spočívá v tom, že žalovaný jí odmítá zřídit doživotní užívací právo a neustále jí říká, že není nikdo. Před uzavřením darovací smlouvy mezi žalobcem a žalovaným k předmětnému Bytu jí bylo ze strany, jak žalobce tak i žalovaného přislíbeno, že jí bude zřízeno užívací právo na byt v domě ve , Anonymizováno, s tím, že žalobce daruje žalovanému předmětný Byt a svědkyni bude zřízeno užívací právo. Žalobce užívací právo svědkyni k tomuto předmětnému Bytu nezřídil při darování Bytu asi proto, že svému synovi věřil, že toto právo svědkyni zřídí, neboť v rodině žádné problémy nikdy nebyly. Skutečnost, že žalovaný odmítá zřídit svědkyni užívací právo, vlastně zjistil žalobce a jeho manželka až zhruba tři měsíce po darování předmětného Bytu. Žalobce svědkyni ujišťoval, že o víkendu na chalupě žalovaného nějak přesvědčí, ale nakonec se to nestalo a proto žalobce svědkyni slíbil, že jí daruje lesní pozemek, ale nakonec ji přesvědčil, aby již uzavřenou smlouvu na katastr nepodávala, neboť žalovaný určitě to užívací právo svědkyni zřídí. Slib, že žalovaný zřídí užívací právo pro svědkyni, dal žalovaný pak svému otci v telefonickém hovoru, tzn. nedal jej přímo svědkyni, ale svému otci. Nakonec žalobce daroval svému synovi tj. žalovanému zmíněný lesní pozemek, který původně daroval svědkyni s tím, že doufal, že žalovaný konečně to užívací právo svědkyni zřídí, ale pár hodin poté, co byl pozemek darován, tak žalovaný svědkyni sdělil, že jí nic zřizovat nebude. Svědkyně nadále požaduje, aby jí bylo nějaké užívací právo k jakémukoliv bytu zřízeno, neboť by chtěla mít klid, aby věděla, že bude moci někde bydlet. Žalobce si se svou ženou vzali značnou částku peněz na úvěr na opravu nemovitostí žalovaného a budou muset tento úvěr ještě více než 4 roky za žalovaného splácet a proto má svědkyně za to, že by na užívací právo měla mít nárok. V současnosti platí žalobce se svědkyní veškeré úvěry, které si vzali na opravu nemovitostí, které jsou ve vlastnictví žalovaného tj. jak na dům ve , Anonymizováno, tak i na chalupu celkem ve výši , částka, měsíčně s tím, že žalovaný na úhradu těchto splátek úvěru nic nepřispívá. Úvěr na opravu nemovitostí si vzal žalobce se svědkyní a žalovaný si také vzal jeden úvěr a měl by splácet ten úvěr ve výši asi , částka, měsíčně, ale i tuto částku platí žalobce se svědkyní. Svědkyně připustila, že se užívacích práva k bytu ve Střešovicích a na , adresa, , které původně měla, vzdala, neboť to po ní požadoval právě žalovaný. Svědkyně již byla unavená z těch všech sporů, z rekonstrukce chalupy, domu ve , Anonymizováno, a lékaři jí říkali, že je ve špatném zdravotním stavu před infarktem a proto to vzdání se toho užívacího práva podepsala. Svědkyně se se žalobcem opakovaně dohaduje kvůli tomu, že si berou úvěry pro jeho syna, naposledy také od , Anonymizováno, ve výši , částka, a úvěr před Vánoci ve výši , částka, za tím účelem, aby zaplatili předchozí úvěry respektive dluhy, které měli a které si vzal žalobce za účelem oprav nemovitostí žalovaného. Svědkyně uváděla, že žalovaný požadoval, aby se s jeho otcem rozvedla, což se mělo stát před darováním Bytu. Ta dohoda, kterou svědkyně učinila s žalovaným a která vyplývá z té , Anonymizováno, komunikace o tom, že žalovaný poskytne svědkyni , částka, a ona si koupí byt v , Anonymizováno, a nebude mít žádné užívací právo k bytu v , Anonymizováno, , tak naplněna nebyla, neboť svědkyně tu částku , částka, od žalovaného nedostala. Svědkyně původně dostala částku , částka, za to, že se vzdala užívacího práva k bytu na , adresa, a k bytu v domě ve , Anonymizováno, a žalovaný jí dále slíbil, že jí zaplatí dalších , částka, , ale ty nakonec svědkyni žalovaný nedal. Svědkyně uváděla, že žalovaný se se svým otcem hádá a zdůrazňovala, že její manžel už nemá žádnou nemovitost, neboť všechny byly převedeny na žalovaného a nyní se navíc žalovaný domáhá, aby mu daroval i další movité věci např. nějaké staré skříně apod.. Žalobce před darováním předmětného bytu nevěděl, že žalovaný svědkyni nechce zřídit užívací právo, o tom totiž se svým synem nemluvil. Naopak žalobce svou manželku ujišťoval, že se nemusí bát, že bude moci bydlet v předmětném Bytě na , adresa, a že nemusí mít strach, ale nakonec byt převedl stejně na žalovaného. Svědkyně připustila, že s žalovaným uzavřela dohodu, kdy jí poskytl částku , částka, a ona potvrdila, že nemá žádné užívací právo k žádnému z bytů. Dále svědkyně uvedla, že před uzavřením darovací smlouvy k předmětnému bytu telefonicky hovořil žalobce se žalovaným a to na hlasitý odposlech, takže svědkyně vše slyšela, a žalobce říkal žalovanému, že mu převede předmětný Byt pod podmínkou, že zřídí užívací právo jeho manželce tj. svědkyni a žalovaný toto přislíbil. Další podmínkou k převedení Bytu bylo, že si žalovaný vezme hypotéku na byt na úhradu rekonstrukce domu ve Střešovicích, ale to žalovaný také neudělal. Svědkyně zdůrazňovala, že se o žalovaného starala, vařila mu, upekla mu na narozeniny dort a on jí nakonec žádné užívací právo nezřídil a navíc i žalobce převedl veškeré nemovitosti do vlastnictví žalovaného.Podle ustanovení § 2072 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny. Podle odst. 2 téhož ustanovení, odůvodňují-li to okolnosti, považuje se za nevděk vůči dárci také zjevné porušení dobrých mravů vůči osobě obdarovanému blízké.Podle ustanovení § 2075 odst. 1 občanského zákoníku, dárce může dar pro nevděk odvolat do jednoho roku ode dne, co obdarovaný dárci ublížil, ale dozví-li se dárce o tom později, do jednoho roku ode dne, kdy získal vědomost o důvodu pro odvolání daru.V daném případě není mezi účastníky sporu o tom, že žalobce daroval žalovanému dne , datum, předmětný Byt a že žalobce dne , datum, odstoupil od darovací smlouvy a odvolal svůj dar pro nevděk ve smyslu § 2072 občanského zákoníku. Žalobce spatřuje nevděk žalovaného ve skutečnosti, že žalovaný odmítá přes opakované žádosti žalobce zřídit pro jeho manželku doživotní užívací právo k jakémukoliv z bytů ve vlastnictví žalovaného, když poukazuje na to, že žalobce daroval žalovanému nejen předmětný Byt, ale především na jeho přímluvu byly žalovanému darovány veškeré rodinné nemovitosti matkou žalobce a žalovaný se tak stal vlastníkem řady lukrativních nemovitostí v hodnotě cca 60 milionů korun. Navíc žalobce zdůrazňoval, že žalovaný se o nabytí těchto nemovitostí nejenže nepřičinil, ale žádným způsobem se nepodílí ani finančně ani svojí prací ani jinak věcně na údržbě, opravě a rekonstrukcích všech nemovitostí ve vlastnictví žalovaného. Kromě toho žalovaný užívá byt v bytovém domě ve , Anonymizováno, , ačkoli veškeré náklady související s bydlením žalovaného hradí právě žalobce a jeho manželka, která se také vlastní každodenní prací zasazuje za zhodnocování všech nemovitostí a k úhradě veškerých nákladů, které jsou spojeny s poskytnutými úvěry, které si vzal na své jméno žalobce se svojí manželkou a i ty, které si vzal na své jméno žalovaný za účelem rekonstrukce domu ve , Anonymizováno, a chalupy na venkově. Žalobce tak se svojí manželkou vlastní prací a finančními prostředky zhodnocují nemovitosti žalovaného a proto postup žalovaného, který navzdory opakovaným prosbám žalobce odmítá pro jeho manželku zřídit doživotní užívací právo, považuje za nevděk. Pro žalobce je takovýto postoj žalovaného velmi bolestný a stresující, neboť si je vědom skutečnosti, že pokud by žalobce zemřel, tak zde jeho manželka jako ukrajinská občanka nemá žádné právní ani rodinné vazby vyjma samotného žalobce a v takovém případě by byla nucena Českou republiku opustit a nemohla by zde dožít přesto, že zde více než 10 let s žalobcem bydlí a považuje Českou republiku za svůj domov. Žalobce se tedy domnívá, že oprávněně požaduje po žalovaném, aby jeho manželce zřídil užívací právo k některému z bytů.Zodpovězení otázky, zda v konkrétní situaci došlo k jednání, které lze označit za zjevně porušující dobré mravy a které může z tohoto důvodu vést k úspěšné revokaci daru, spočívá v komplexním hodnocení závadného chování a to jak ze subjektivního tak i objektivního hlediska. Je nutné zohlednit rovnocenně objektivní i subjektivní stránku a vzít v potaz, jak moc vnímá dárce závadné chování obdarovaného, to znamená, jak moc se cítí morálním činem ublížen. Dárce se může úspěšně dovolat revokace za nevděčné chování obdarovaného zásadně, pokud nastalo až po uzavření darovací smlouvy, a tudíž dárce nemůže po uskutečněném darování namítat závadné chování obdarovaného, odehrálo-li se ještě před darováním a dárce o něm věděl. Podle ustálené judikatury je nutné vždy zjistit a posoudit, jak se obdarovaný vůči dárci choval po uzavření darovací smlouvy. Dárce může odvolat dar, nevěděl-li při uzavírání darovací smlouvy o dřívějším závadném chování obdarovaného, které bylo namířeno proti němu nebo osobě jemu blízké. Pokud dárce závadné chování obdarovanému odpustí, nelze se posléze z téhož důvodu domáhat vydání daru. Prominutí se může odehrát výslovně i nevýslovně, například obdaruje-li jej dárce i poté, co se dozvěděl o jeho amorálním činu.V projednávaném případě spočíval spor mezi žalobcem a žalovaným ve skutečnosti, zdali odmítání žalovaného zřídit manželce žalobce užívací právo, lze považovat za nevděčné jednání, pro které mohl žalobce oprávněně dar odvolat.Podle ust. § 1 odst. 2 z.č. 89/2012 Sb. nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádekZákon pojem dobrých mravů blíže nespecifikuje, ale Ústavní soud vymezil obecný korektiv dobrých mravů jakožto souhrn etických, obecně zachovávaných a uznávaných zásad, jejichž dodržování je mnohdy zajišťováno i právními normami tak, aby každé jednání bylo v souladu s obecnými morálními zásadami demokratické společnosti. Tento obecný horizont, který vývojem společnosti rozvíjí i svůj morální obsah v prostoru a času, musí být posuzován z hlediska konkrétního případu také právě v daném čase, na daném místě a ve vzájemném jednání účastníků právního vztahu.Z uvedeného plyne, že aby bylo možné odvolat darování, musí být dobré mravy porušeny chováním obdarovaného zjevně a musí se jednat o takové závadné jednání obdarovaného vůči dárci nebo členům jeho rodiny tj. vůči osobě blízké, které z hlediska svého obsahu a intenzity nevzbuzuje žádné pochybnosti o jeho kolizi s dobrými mravy. Požadavek kvalifikovaného rozporu s dobrými mravy, může být naplněn třeba i jen jediným amorálním skutkem obdarovaného, je-li značného rozsahu a intenzity a dárce se osobně dotýká tj. ubližuje mu. Stejný závěr lze ovšem učinit i v případě několika méně intenzivních, ale trvalých či opakujících se zásahů. Předpokladem úspěšné revokace je skutečnost, aby čin obdarovaného zjevně porušil dobré mravy. Zjevnost činu znamená, že je jeho amoralita očividná, není třeba ji hlouběji dokazovat a je seznatelná každé osobě průměrného rozumu. Při posuzování oprávněnosti odvolání daru je třeba také přihlížet k tomu, jak výrazně došlo ke zmenšení majetku na straně dárce ve vztahu k závažnosti ublížení tedy jednání, kterého se obdarovaný mohl dopustit.Využije-li dárce právo na vrácení daru, zaniká darovací vztah okamžikem, kdy jeho projev vůle došel obdarovanému a tímto okamžikem se obnovují původní právní vztahy. Jestliže se jedná o nemovitost, svědčí v takovém případě dárci naléhavý právní zájem domáhat se žalobou určení, že je vlastníkem darované nemovitosti.V daném případě došel soud po provedeném dokazování k závěru, že podmínky pro odvolání daru byly ze strany žalobce naplněny, neboť žalobce oprávněně subjektivně vnímá soustavné a dlouhodobé odmítání žalovaného zřídit manželce žalobce , jméno FO, užívací právo k některému z bytů ve vlastnictví žalovaného (jenž původně patřili buď žalobci nebo jeho matce) jako nevděk, neboť žalovaný nabyl darem od žalobce a jeho matky majetek značné hodnoty, respektive to byl žalobce, kdo se ve prospěch žalovaného vzdal veškerého majetku, který by žalobci připadl po smrti jeho matky a na žalobcovu přímluvu tak byl majetek převeden matkou žalobce přímo na žalovaného. Jedná se nejen o činžovní dům v , adresa, , ale i shora zmíněnou chalupu a další pozemky. Navíc žalobce sám daroval žalovanému nejen předmětný Byt, ale následně i lesní pozemek, to znamená, že se žalobce vzdal veškerého svého nemovitého majetku ve prospěch žalovaného s cílem přimět žalovaného k tomu, aby manželce žalobce zřídil užívací právo k jakémukoliv z bytů, jenž byly na žalovaného převedeny. Soud ve shodě s žalobcem došel k závěru, že v jednání žalovaného, který navzdory prosbám svého otce odmítá jeho manželce, kterážto kromě žalobce nemá v České republice žádné rodinné ani majetkové zázemí, zřídit bezplatné užívací právo, lze i objektivně nahlíženo spatřovat nevděk zvláště za situace, kdy je to právě žalobce a jeho manželka , Anonymizováno, , kteří zajišťují veškerou údržbu, opravy a provozování nemovitostí, jenž byly na žalovaného převedeny. Byl to právě žalobce se svojí manželkou, kteří si vzali úvěry za účelem oprav nemovitostí žalovaného a tyto ve vysokých měsíčních splátkách splácí byť z výnosu nemovitostí žalovaného. Je však třeba zdůraznit, že nemovitosti by samy o sobě zisk nevytvářely, pokud by se žalobce a jeho manželka o tyto nemovitosti nestarali a neprovozovali by v činžovním domě ve , Anonymizováno, hostel. Z provedeného dokazování bylo zjištěno, že žalobce a jeho manželka (i vlastní prací) zhodnocují majetek žalovaného a to v situaci, kdy žalovaný se žádným způsobem na údržbě ani finančně ani věcně nepodílí. Veškerý nemovitý majetek, který žalovaný od svého otce a jeho matky získal darem, dosahuje značné hodnoty a činností žalobce a jeho manželky se významně zhodnocuje. Pokud za takovéto situace žalovaný odmítá svému otci vyhovět a jeho manželce zřídit doživotní užívací právo (k jakémukoli z bytů), aniž by vyhovění tomuto požadavku žalobce majetek žalovaného jakkoliv zásadně omezilo nebo znehodnotilo, považuje soud takové jednání za nemorální a nevděčné.K námitce žalovaného, že lze jeho jednání považovat ze strany žalobce za odpuštěné z toho důvodu, že na něj žalobce převedl lesní pozemek přesto, že o tvrzeném závadném chování žalovaného věděl, je třeba zdůraznit, že sice žalobce na žalovaného lesní pozemek skutečně převedl, ačkoli věděl, že žalovaný nechce žalobci ohledně užívacího práva pro jeho ženu vyhovět, je třeba zdůraznit, že žalobce převod uskutečnil doufajíc ve skutečnost, že právě tento převod žalovaného obměkčí a jeho manželce užívací právo k některému z bytů zřídí. Žalobce tudíž převedl lesní pozemek na žalovaného s nadějí, že žalovaný žalobcově požadavku vyhoví nikoliv s úmyslem mu závadné jednání jakkoliv odpouštět. Žalovaný si zjevně neuvědomuje, že se bez vlastního přičinění stal vlastníkem značného majetku (byt na , adresa, , činžovní dům ve , Anonymizováno, , rodinný dům na venkově, pozemky včetně lesa) a to pouze a jen díky velkorysosti žalobce a jeho matky, neboť nebýt žalobce, tak by nemovitosti po své matce nabyl děděním právě žalobce nikoliv žalovaný. Pokud tedy babička žalovaného převedla na žalovaného veškeré nemovitosti, pak tak učinila právě se souhlasem žalobce, což ostatně žalovaný ani nezpochybňoval. Za takové situace se pak postoj žalovaného, který odmítá manželce žalobce zřídit bezplatné užívací právo za situace, kdy je to právě manželka žalobce, která se o nemovitosti žalovaného stará a zhodnocuje je i vlastní prací, jeví ve vztahu k žalobci a jeho manželce velmi nevděčně. Přístup žalovaného k manželce žalobce tak žalobce zcela důvodně vnímá velmi citlivě a úkorně a i jakákoliv jiná osoba by toto jednání oprávněně vnímala jako nevděk s obdobnou intenzitou. Dle názoru soudu byly dobré mravy porušeny chováním žalovaného-obdarovaného zjevně, takové závadné jednání se stalo vůči osobě blízké žalobci a z hlediska svého obsahu a intenzity nevzbuzuje jednání žalovaného žádné pochybnosti o jeho kolizi s dobrými mravy. V dané věci není podstatné, zdali se žalovaný s manželkou žalobce bez jeho vědomí dohodli o tom, že snad manželka žalobce užívací právo k bytu požadovat nebude, neboť podstatné je, jakým způsobem vnímá chování žalovaného právě žalobce jakožto osoba dárce a zdali by stejně negativně vnímala chování žalovaného i jiná osoba, tzn., že je možné jednání žalovaného objektivně i subjektivně (ze strany žalobce) vnímat jako závadné. Po zhodnocení všech shora uvedených okolností dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně a tudíž soud žalobě vyhověl a určil, že žalobce je vlastníkem předmětného Bytu, neboť k odvolání daru žalobcem došlo po právu pro nevděčné chování žalovaného.O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobce měl ve věci plný úspěch a proto má právo na náhradu nákladů řízení představující uhrazený soudní poplatek ve výši , částka, .