29 C 38/2023
č. j. 29 C 38/2023-12
V PLATNOSTIObvodní soud pro Prahu 7 rozhodl ve prospěch žalobkyně o výzvě k úhradě dluhu z úvěrové smlouvy uzavřené prostřednictvím kreditní karty. Soud uznal povinnost žalovaného splatit částku 26 268,63 Kč s úroky ve výši 11,75 % ročně a zákonným úrokem 15 % ročně za prodlení. Rozsudek založil na platnosti smlouvy o úvěru, jejímž důsledkem bylo závazkové vztahy mezi stranami a následném porušení povinností žalovaného. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení ve výši 2 503 Kč, včetně soudního poplatku a nákladů zastoupení advokátem.
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudkyní Mgr. Markétou Vodákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 26 268,63 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 26 268,63 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 3447,52 Kč, úrokem ve výši 11,75% ročně z částky 24.668,63 Kč od 22.11.2022 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 872,31 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 26.268,63 Kč od 22.11.2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2503 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 26 268,63 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti žalovaného vyplývající z úvěrové smlouvy číslo ze dne 11. 12. 2021 Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému revolvingový úvěr s celkovým úvěrovým rámcem 25 000 Kč. Žalovaný z těchto prostředků vyčerpal prostřednictvím kreditní karty celkem částku 27.326,94 Kč, čímž žalovanému v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost aktuálně čerpanou částku včetně sjednaných úroků splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši sjednané smlouvou v závislosti na výši čerpaného úvěru. Tuto svoji povinnost žalovaný řádně nesplnil, žalobkyně proto dopisem ze dne 17. 8. 2022 prohlásila celý dluh žalovaného za splatný. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. Ze Smlouvy o úvěru čerpaném prostřednictvím kreditní karty nazvaném„ anonymizována dvě slova číslo“ ze dne 11. 12. 2021 soud zjistil, že jejím obsahem je závazek žalobkyně jakožto bankovního ústavu poskytnout žalovanému revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 25 000 Kč a závazek žalovaného splatit tento úvěr včetně běžného úroku pravidelnými měsíčním splátkami ve výši sjednané smlouvou v závislosti na výši čerpaného úvěru, a to včetně smluvního úroku. Nedílnou součást smlouvy tvoří úvěrové podmínky žalobkyně, jimiž jsou smluvní strany vázány, z nichž soud zjistil, že tyto opravňují žalobkyni zesplatnit úvěr v případě jejich porušení žalovaným. Z výpisu čerpání úvěru soud zjistil, že žalovaný z tohoto účtu vyčerpal prostřednictvím kreditní karty celkem částku 27.326,94 Kč, kterou řádně nesplácel. Z dopisu žalobkyně adresovaného žalovanému ze dne 17.8.2022 soud zjistil, že jeho obsahem je zesplatnění celého úvěru a dále pak výzva žalovanému, aby uhradil dlužnou částku v celkové výši 28.168,38 Kč. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěrový rámec ve výši 25 000 Kč, z nějž žalovaný prostřednictvím platební karty vyčerpal finanční prostředky ve výši 27.326,94 Kč. Žalovaný se zavázal tyto prostředky splácet měsíčními splátkami stanovenými úvěrovou smlouvou, a to včetně sjednaného smluvního úroku z úvěru, své povinnosti vyplývající ze smlouvy však řádně neplnil. Proto žalobkyně využila svého práva vyplývajícího z příslušného ustanovení úvěrových podmínek, kterými byl žalovaný dle předmětné smlouvy vázán a úvěr zesplatnila. Jelikož žalovaný poskytnuté peněžní prostředky nevrátil, uložil mu tuto povinnost soud rozsudkem tak, že je povinen uhradit jistinu dluhu ve výši číslo, náklady na vymáhání ve výši 600 Kč, smluvní pokutu ve výši 1000 Kč včetně povinnosti k úhradě úroku (vše sjednané ve smlouvě o úvěru) a úroku z prodlení ve výši dle ust. § 1970 z.č.89/2012 Sb.. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2503 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 051 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 7. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.