29 C 90/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudkyní Mgr. Markétou Vodákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 7 825 EUR s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 825 EUR s úrokem z prodlení ve výši 8% ročně z částky 3 910 EUR od 11. 3. 2019 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 8% ročně z částky 3 915 EUR od 18. 3. 2019 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 10 720 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Žalobkyně uvedla, že si u ní žalobce objednal autobusovou přepravu do obec v termínu od 22. 2. 2019 do 24. 2. 2019 a autobusovou přepravu do příjmení jméno v termínu od 1. 3. 2019 do 3. 3. 2019. Za uvedené služby žalobkyně vyfakturovala žalovanému částku 3 910 EUR za cestu do obec a částku 3 915 EUR za cestu do příjmení jméno. Žalovaný požádal o možnost splatit dlužnou částku v měsíčních splátkách po 500 EUR (první splátka 700 EUR) splatných ke každému 30. dni v měsíci. Žalovaný uvedl, že by splácel od 15. 10. 2019. Žalovaný však z dlužné částky neuhradil ničeho, přestože byl žalobkyní upomínán. Žalovaný zůstal nečinný a ve věci se nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z předložených listin (výpis z Obchodného registru žalobkyně, výpis z registru živnostenského podnikání žalovaného, závazná objednávka, e-mailová objednávka ze dne 26. 2. 2019, společný cestovní lístek ze dne 26. 2. 2019, společný cestovní lístek ze dne 12. 3. 2019, faktura číslo faktura číslo žádost o splátkový kalendář, upomínka číslo upomínka číslo upomínka číslo předžalobní upomínka ze dne 11. 6. 2021) pak vyplývá následující skutkový závěr: Žalobkyně je právnickou osobou, jejímž předmětem podnikání je kromě jiného provozování veřejné i neveřejné silniční osobní dopravy. Žalovaný je fyzickou osobou podnikající se sídlem v České republice. Předmětem podnikání je provozování cestovní agentury. Žalovaný si u žalobkyně objednal autobusovou přepravu do obec, a to v termínu 22. 2. 2019 do 24. 2. 2019. V termínu od 22. 2. 2019 do 24. 2. 2019 žalobkyně zprostředkovala pro žalovaného přepravu autobusem obec. Za tuto cestu žalobkyně vystavila žalovanému fakturu číslo splatnou 10. 3. 2019 znějící na částku 3 910 EUR. Žalovaný si dále emailem ze dne 26. 2. 2019 objednal autobusovou přepravu na karneval do obec, a to v termínu 1. 3. 2019 až 3. 3. 2019. V termínu od 1. 3. 2019 do 3. 3. 2019 žalobkyně zprostředkovala pro žalovaného přepravu autobusem do příjmení jméno. Za tuto cestu žalobkyně vystavila žalovanému fakturu číslo splatnou 17. 3. 2019 znějící na částku 3 915 EUR. Žalovaný následně požádal o možnost uhradit dlužnou částku ve splátkách. Žalovaný v žádosti uvedl, že by chtěl splácet od 15. 10. 2019, s tím, že první splátka by činila 700 EUR a každá další splátka by činila 500 EUR ulice plátky by byly splatné ke každému 30. dni v měsíci. Žalobkyně následně žalovaného upomínala k zaplacení dlužné částky. Žalovaný byl upomínán upomínkou ze dne 4. 5. 2021, upomínkou ze dne 11. 5. 2021 a upomínkou ze dne 18. 5. 2021. Naposledy byl žalovaný upomínán předžalobní výzvou ze dne 11. 6. 2021. Žalovaným nebylo tvrzeno, tím méně prokázáno, že pohledávku již, byť z části, zaplatil. Jelikož se jedná o věc s cizím prvkem, kdy žalobkyně je zahraniční právnickou osobou se sídlem na Slovensku, zabýval se soud nejdříve otázkou, zda má pravomoc věc rozhodnout a jakým právem se daný vztah řídí. Z ust. § 6 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém (dále jen „zákon číslo Sb.“) pravomoc českých soudů je dána, jestliže je podle procesních předpisů pro řízení místně příslušný soud na území České republiky, pokud z ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá něco jiného. Dle ust. § 84 o.s.ř. k řízení je příslušný obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje, není-li stanoveno jinak. Dle ust. § 85 odst. 2 o.s.ř. je obecným soudem fyzické osoby, která je podnikatelem, je ve věcech vyplývajících z podnikatelské činnosti okresní soud, v jehož obvodu má sídlo. Jelikož sídlo žalovaného je v obvodu Obvodního soudu pro Prahu 7 a věc se týká podnikatelské činnosti žalovaného, je dána i místní příslušnost zdejšího soudu a rovněž je tak dána pravomoc zdejšího soudu věc projednat a rozhodnout. Ohledně určení práva rozhodného pro posouzení věci soud aplikoval čl. 4 odst. 1 a odst. 2 Úmluvy o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (ulice úmluva). Jelikož měl žalovaný na území ČR v době uzavření smlouvy o přepravě sídlo a účastníci si výslovně nesjednali, jakým právem se bude smlouva řídit, smluvní vztah účastníků se řídí právem českým. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o přepravě podle § 2550 a násl. zák. č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník Smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Žalobkyně provedla přepravu cestujících dle objednávky žalovaného a vzniklo jít tak právo na zaplacení cestovného. Žalovaný však neuhradil ničeho. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z.. Zákonná výše úroku z prodlení je stanovená nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně však požadovala úroky z prodlení ve výši nižší než stanovené uvedeným předpisem. Soud proto přiznal žalobkyni úroky z prodlení ve výši požadované žalobkyní. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 720 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 10 120 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 7. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.