29 C 95/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl soudkyní Mgr. Markétou Vodákovou ve věci žalobce: žalobce datum narození adresa zastoupený advokátem advokát sídlem adresa proti žalované: žalovaná IČO IČO sídlem adresa o náhradu škody a nemajetkové újmy

I. Žaloba s tím, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobci na náhradu škody částku 11.072,71 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ode dne 4.5.2023 do zaplacení a náhradu nemajetkové újmy ve výši 50.000Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ode dne 4.5.2023 do zaplacení, s e z a m í t á .

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení částku 900Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení náhrady majetkové škody ve výši 11.072,71 Kč a peněžitého zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu ve výši 50.000 Kč z následujících důvodů. Usnesením ze dne 29. 9. 2021 Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, Územního odboru Benešov, Oddělení obecné kriminality (dále jen Policie) bylo zahájeno trestní stíhání žalobce, a to pro obvinění ze spáchání přečinu obecného ohrožení z nedbalosti podle § 273 odst. 1 alinea první, odst. 2 písm. c) trestního zákoníku, kterého se měl dopustit tím, že „jako podnikající fyzická osoba v oboru stavebnictví IČ: , IČO, , dne 26. 5. 2021 v přesně nezjištěné době od 15:30 hod. do 16:30 hod., v areálu zemědělské společnosti , právnická osoba, ., na farmě v obci , adresa, , během práce při výstavbě vodárny umístěné v těsné blízkosti severozápadního průčelí budovy pro uskladnění pícnin (seníku) na č. parc. , číslo, , kat. území , adresa, , nedbal své povinnosti dodržovat technické podmínky a návody vztahující se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností a za použití ruční elektrické rozbrušovací pily provedl horizontální řez o délce 65 cm do opláštění seníku z ocelového vlnitého plechu v celé jeho tloušťce, přičemž došlo k úletu žhavých mechanických jisker a působení povrchového tepla řezaného opláštění na uskladněné seno, které se následkem toho vznítilo a požár se rozšířil na celý objem skladovaného sena, čímž byly poškozeny stavební konstrukce seníku včetně elektroinstalace, mostový jeřáb, zničeno veškeré uskladněné seno a zplodinami hoření znehodnocena uskladněná sláma, a způsobil tak společnosti , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , škodu v celkové výši nejméně 9 661 443,70 Kč.“ Státní zástupkyně usnesením ze dne 30. 11. 2021 výše uvedené usnesení police o zahájení trestního stíhání žalobce zrušila jako nezákonné, neboť podle státní zástupkyně policejní orgán rozhodl předčasně a před vydáním usnesení neopatřil důkazy, jež prokazují, že škoda, která z nedbalostního jednání hrozila, skutečně byla škodou velkého rozsahu. Současně státní zástupkyně uložila policejnímu orgánu, aby se věcí dále zabýval a teprve poté rozhodl. Dne 17. 12. 2021 Policie SČK č. j. , číslo jednací, , odevzdala Hasičskému záchrannému sboru Středočeského kraje, Územnímu odboru Příbram (dále jen HZS) věc podle ustanovení § 159 a odst. 1 písm. a) trestního řádu, k projednání přestupku žalobce, a to pro jednání, které je popsáno v usnesení policie ze dne 29.9.2021. Tímto jednáním měl žalobce porušit povinnost stanovenou v § 5 odst. 1 písm. c) zákona o požární ochraně, dodržovat technické podmínky a návody vztahující se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností, a tím měl naplnit skutkovou podstatu přestupku dle ustanovení § 76 odst. 2 písm. k) zákona o požární ochraně, nedodržet návody a technické podmínky výrobce nebo obchodní organizace vztahující se k požární bezpečnosti. HZS dne 29. 3. 2022 vydal oznámení, kterým z moci úřední zahájil přestupkové řízení proti žalobci, a to pro podezření ze spáchání přestupku na úseku požární ochrany dle § 76 odst. 2 písm. k) zákona o požární ochraně tak, jak je popsáno výše. Dne 18. 5. 2022 proběhlo ústní jednání u HZS, v rámci něhož byl proveden výslech žalobce a svědků , jméno FO, , nar. , datum narození, , trvale bytem , adresa, , a , jméno FO, , nar. , datum narození, , trvale bytem , adresa, . Protokolem o jednání byl žalobce následně vyzván k uplatnění práva navrhovat další důkazy, kterého žalobce využil. Žalobce se dne 24. 5. 2022 vyjádřil k podkladům pro rozhodnutí a odkázal mimo jiné na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 5. 2006, čj. , spisová značka, (k § 51 a násl. správního řádu), dle kterého je správní orgán povinen postavit nad vší rozumnou pochybnost najisto, že se jednání majícího znaky skutkové podstaty přestupku dopustil právě ten, kdo má být za přestupek postižen. Existuje-li rozumná pochybnost, tj. existuje-li ne zcela nepravděpodobná možnost, že uvedeného jednání se dopustil někdo jiný než obviněný z přestupku, nelze jej za přestupek postihnout. Usnesením HZS ze dne 4. 7. 2022 bylo řízení zahájené z moci úřední o přestupku na úseku požární ochrany dle ustanovení § 76 odst. 2 písm. k) zákona o požární ochraně zastaveno, neboť spáchání skutku, o němž se vedlo řízení, nebylo žalobci prokázáno. Řízení o přestupku tedy trvalo od vydání oznámení o zahájení přestupkové řízení HZS dne 29. 3. 2022 (žalobce se subjektivně dozvěděl o zahájení přestupkového řízení dne 4. 4. 2022) do vydání usnesení o zastavení řízení, tj. do 4. 7. 2022, které však bylo žalobci doručeno až dne 18. 7. 2022 tj. celkem na 112 dní (106 dní). Žalobce považoval vedení přestupkové řízení za nezákonné se znaky zjevné svévole, které mu způsobilo jak majetkovou, tak nemajetkovou újmu. Žalobce poukazoval na nález Ústavního soudu, sp. zn. , spisová značka, ze dne 3. září 2019, ve kterém je mimo jiné uvedeno: „V uvedené věci bylo především rozhodující, že se nepotvrdilo původní podezření policejního orgánu, že stěžovatel spáchal přestupek, a že správní orgán byl povinen řízení o přestupku zastavit kvůli flagrantním pochybením policejního orgánu při dokumentaci nehody osobních automobilů stěžovatele a poškozené. V důsledku tohoto postupu je nutno v této konkrétní věci hledět na „Oznámení o zahájení řízení o přestupku“ spojené se sdělením obvinění z přestupku a na něj navazující řízení o přestupku jako na nezákonné. Za období od zahájení přestupkového řízení by tedy stěžovateli měla být přiznána náhrada škody v podobě náhrady nákladů obhajoby, které mu v příčinné souvislosti s vedením řízení o přestupku vznikly.“ Podle žalobce spočívalo zásadní pochybení zejména v nedostatečné dokumentaci požáru, která ani zdaleka neprokazovala vinu žalobce, a proto nemělo být přestupkové řízení s žalobcem ani zahajováno, neboť bylo zřejmé, že vina žalobce nebude prokázána. Žalobce požadoval uhradit jednak náklady právního zastoupení vynaložené v průběhu přestupkového řízen v částce 11.072,71 Kč, které žalobce uhradil na základě faktury č. , číslo, vystavené dne 4. 2. 2022 na částku ve výši 19.735 Kč dne 8. 8. 2022 a faktury č. , číslo, vystavené dne 22. 7. 2022 na částku ve výši 62.190,37 Kč dne 8. 8. 2022. Žalobce současně požadoval poskytnout rovněž přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu způsobenou zásahem do základních a osobnostních práv žalobce, neboť v důsledku tvrzeného nezákonného přestupkového řízení došlo k zásahu do jeho osobního života, k citové a morální újmě a k zásahu do jeho pověsti, cti, vážnosti, dobrého jména a soukromí. Žalobce trpěl enormním stresem, obavami o budoucnost, nespavostí, poklesem nálady, přičemž tyto pocity u něj neustále přetrvávaly až do oznámení o zastavení řízení. Zahájením přestupkového řízení začalo pro žalobce velmi stresující období, neboť se obával, že v případě uznání viny se na něj jeho okolí bude dívat jako na osobu, která svou neopatrností podpálila seník společnosti , právnická osoba, ., v níž je 5,63% společníkem a kde je jeho bratr , jméno FO, rovněž 5,63% společníkem a zároveň jednatelem. S ohledem na skutečnost, že Měšetice a Kvasejovice jsou malé obce, informace o tom, že žalobce „podpálil seník“ by se velmi rychle rozšířila po okolí a byl by pro své okolí „žhářem“. Již samotné přestupkové řízení mělo přitom po pověst žalobce značně devastující účinek z hlediska pohledu jeho kolegů a známých ze společnosti , právnická osoba, . na jeho osobu, když byl několikrát terčem poznámek, že je „žhář“ a „palič“. Stres žalobce byl přitom spojen i se skutečností, že obvinění z přestupku s sebou neslo potenciální povinnost žalobce k náhradě škody ve výši nejméně 9 661 443,70 Kč. V případě uznání viny by totiž byl žalobce odpovědný za škodu v této výši, kterou by byl nucen pojišťovně uhradit, což by pro něj bylo zcela likvidační, neboť by takovouto škodu splácel do konce života, což by zásadně ovlivnilo kvalitu zbytku jeho života. Žalobce tak měl během přestupkového řízení doslova existenční obavy. Žalobce požadoval peněžité zadostiučinění ve výši 50.000 Kč za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným vedením přestupkového řízením, jelikož žalobce vzal v úvahu skutečnost, že byl obviněn ze zapálení seníku a způsobení škody téměř 10 milionů korun, tudíž z přestupku velice závažného. I když délka správního řízení byla jen mírně zvýšená (odškodnění za nepřiměřenou délku řízení však žalobce neuplatňoval), následky v osobní sféře žalobce však byly enormní.Žalovaný považoval nárok žalobce za nedůvodný z následujících důvodů. Žalovaný předně uváděl, že postup správního orgánu tj. HZS byl zcela v souladu se zákonem a to jak při zahájení řízení, tak i při zastavení řízení o přestupku, bez jakýchkoliv excesů. V předmětném přestupkovém řízení nebyly zjištěny skutečnosti, na jejichž podkladě by bylo možno učinit závěr, že došlo v činnosti správních orgánů k flagrantnímu pochybení, či vydání nezákonného rozhodnutí, není tudíž splněna jedna ze zákonných podmínek odpovědnosti státu za škodu. Po celou dobu řízení byl HZS v postavení správního orgánu a s právním zástupcem žalobce telefonicky domlouval procesní postupy tak, aby vyhovovaly oběma stranám, vždy plně vyhověl požadavkům žalobce na osobní účast na jednání. Pokud jde o délku správního řízení, pak lhůta, za kterou bylo přestupkové řízení realizováno v době mimořádné epidemiologické situace se nejeví jako nepřiměřeně dlouhá. Žalovaná odmítala uznat náhradu nákladů právního zastoupení žalobce, které mu vznikly v souvislosti se správním řízením o přestupku, neboť zákon č. 250/2016 Sb. upravuje postup státního orgánu v řízení o přestupku včetně nákladů přestupkového řízení, když ust. § 95 tohoto zákona upravuje speciální povinnost náhrady nákladů v přestupkovém řízení tak, že „Správní orgán přizná poškozenému na jeho návrh náhradu v řízení účelně vynaložených nákladů spojených s uplatněním nároku na náhradu škody nebo nároku na vydání bezdůvodného obohacení vůči obviněnému, pokud byl poškozený ve věci nároku na náhradu škody nebo nároku na vydání bezdůvodného obohacení úspěšný a prokázal jejich vznik a výši; pokud byl poškozený úspěšný alespoň v části svého nároku, správní orgán mu přizná vůči obviněnému, náhradu poměrné části těchto nákladů.“ Žalobce v přestupkovém řízení nevystupoval jako poškozený, nýbrž jako obviněný, a proto toto ustanovení v jeho případě nelze aplikovat. Obecně hrazení nákladů řízení upravuje zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, podle jehož § 79 odst. 3 nestanoví-li zákon jinak, nese správní orgán nebo dotčený orgán (§ 136) a účastník své náklady. Náhrada nákladů řízení, v němž došlo k nesprávnému úřednímu postupu, nebo vydání nezákonného rozhodnutí je upravena v ustanovení § 31 zákona č. 82/1998 Sb. Z uvedeného vyplývá, že postup státu v přestupkovém řízení, včetně nákladů řízení v řízení o přestupku a nároky z vydání nezákonného rozhodnutí či nesprávného úředního postupu jsou stávající právní úpravou podrobně řešeny. V předmětné věci nebylo prokázáno, že by došlo ke zrušení rozhodnutí správního orgánu pro nezákonnost, tedy pro porušení právního předpisu, přestupkové řízení bylo orgánem státu zastaveno a toto rozhodnutí nabylo právní moci. Pravomocné rozhodnutí nebylo příslušným orgánem zrušeno pro nezákonnost. Nelze konstatovat, že v rámci projednávání přestupku došlo k nesprávnému úřednímu postupu.Žalovaná odkazovala na nutnost vycházet z usnesení Ústavního soudu , spisová značka, ze dne 1. 2. 2022, kde se uvádí: „Ústavní soud v minulosti judikoval, že na rozhodování o náhradě škody způsobené zahájením či vedením přestupkového řízení je za určitých okolností analogicky aplikovatelný závěr o škodě způsobené zahájením či vedením trestního řízení, které skončilo pravomocným zproštěním obžaloby. Podle této judikatury týkající se trestního řízení platí, že ukáže-li se, že se obviněný nedopustil trestné činnosti, pro kterou byl stíhán, pak má být odškodněn za veškeré úkony, kterým ho stát neoprávněně v trestním řízení podrobil [viz např. nálezy ze dne 17. 6. 2008 sp. zn. , spisová značka, , bod 36. odůvodnění; a ze dne 20. 2. 2013 sp. zn. , spisová značka, (, spisová značka, ]. Tuto judikaturu lze přitom analogicky uplatnit i na přestupkové řízení, které skončilo pravomocným rozhodnutím, že se obviněný přestupku nedopustil (viz výše zmíněné nálezy sp. zn. , spisová značka, , bod 24. odůvodnění). K této možnosti Ústavní soud dodal, že ne každé zahájení přestupkového řízení či procesní postup správních orgánů v jeho průběhu, které by nevyústily v pravomocné meritorní rozhodnutí o shledání viny ze spáchání přestupku, je možné paušálně považovat za nesprávný úřední postup, resp. nezákonné rozhodnutí zakládající odpovědnost státu za škodu podle zákona č. 82/1998 Sb. V každém jednotlivém řízení je zapotřebí samostatně zkoumat, zda zahájení přestupkového řízení či procesní postup správních orgánů lze považovat za nesprávný úřední postup, resp. nezákonné rozhodnutí, a zda tedy vzniká nárok na náhradu škody (viz zmíněný nález sp. zn. , spisová značka, body 12. a 16. odůvodnění, nález sp. zn. , spisová značka, ).“ Dále je pak v uvedeném usnesení ještě konstatováno: „Při popsané analogické aplikaci závěrů vztahujících se k náhradě škody v trestním řízení nelze ztrácet ze zřetele, že v trestním řízení je obviněný vystaven riziku uplatnění řady omezujících institutů, které jsou daleko závažnější než v přestupkovém řízení. Obecně pak v trestním řízení oproti řízení o přestupku hrozí citelnější tresty, což platí zejména o trestu odnětí svobody, který v přestupkovém řízení není možné uložit. Vedení trestního řízení zpravidla představuje pro obviněného větší psychickou zátěž v porovnání s přestupkovým řízením (u méně závažných přestupků navíc o znatelné psychické zátěži spojené s jejich vedením nelze ani uvažovat). Samotný fakt trestního stíhání má na obviněného, navzdory zásadě presumpce neviny, nezřídka difamační dopad (srov. usnesení ze dne 7. 10. 2010 sp. zn. , spisová značka, ), což pro přestupkové řízení neplatí.“ Žalovaná namítala, že v dané věci nelze shledat důvody pro poskytnutí náhrady škody z titulu nákladů právního zastoupení ani shledat důvody pro poskytnutí zadostiučinění v penězích, když nebyla prokázána závažná újma žalobce a na délce řízení se podílel i žalobce. Přes výše uvedené, se žalovaná žalobci omluvila za překročení lhůty pro vydání rozhodnutí HZS ve věci projednávaného přestupkového řízení.Ze spisu Policie České republiky Krajského ředitelství policie středočeského kraje, územního odboru Benešov, oddělení obecné kriminality č.j. , číslo jednací, soud zjistil, že usnesením ze dne 29.9.2021 bylo proti , žalobci, zahájeno trestní stíhání pro podezření ze spáchání přečinu obecného ohrožení z nedbalosti podle § 273 odst. 1a linea první, odst. 2 písm. c) trestního zákoníku, kterého se měl dopustit tím, že jako podnikající fyzická osoba v oboru stavebnictví IČ: , IČO, ze dne 26.5.2021 přesně v nezjištěné době od 15:30 do 16:30 hodin v areálu zemědělské společnosti , právnická osoba, . na farmě v obci , adresa, během práce při výstavbě vodárny umístěné v těsné blízkosti severozápadního průčelí budovy pro uskladnění pícnin (seníku) na parcele č. , číslo, k.ú. , adresa, nedbal své povinnosti dodržovat technické podmínky a návody vztahující se k požární bezpečnosti výrobků nebo činnosti a za použití ruční elektrické rozbrušovací pily provedl horizontální řez o délce 65 cm do opláštění seníku z ocelového vlnitého plechu v celé jeho tloušťce, přičemž došlo k úletu žhavých mechanických jisker a působení povrchového tepla řezaného opláštění neuskladněné seno, které se následkem toho vznítilo a požár se rozšířil na celý objem skladovaného sena, čímž byly poškozeny stavební konstrukce seníku včetně elektroinstalace, mostový jeřáb, zničeno veškeré uskladněné seno a zplodinami hoření znehodnocena uskladněná sláma. Způsobil tak společnosti , právnická osoba, , IČO: , IČO, škodu v celkové výši nejméně 9.661.443,70 Kč. V průběhu trestního řízení byl vyslechnut žalobce jakožto obviněný, který uvedl, že neví, jak požár vznikl, neboť k němu došlo v odpoledních hodinách, kdy pracoval na druhé stavbě v tom samém areálu v Kvasejovicích a sice na přístavbě odchovny-marodky býků. Na seníku skončil s pracemi ve 13:00 a to s hrubou stavby vodárny, kterou zdil. Odpoledne pak byl na obědě doma v Měšeticích a po obědě nakládal v Měšeticích materiál na stavbu marodky býků. Následně jel do Kvasejovic a pokračoval na stavbě marodky býků, kde byl až do 16:

0. Nahoru k seníku šel pak uklízet nářadí až kolem 16. hodiny. Uklízel tam věci z dopolední práce jako kolečko, lopaty, drobné zednické nářadí, míchačku. Během tohoto úklidu ho pak volal pan Tolinger, že má pro žalobce uvařené kafe a proto zčásti dodělal úklid a šel na kafe do té budovy, kde měl pan Tolinger zázemí, což je v podstatě prakticky naproti štítu seníku, který shořel. Během pití kávy přišel nějaký muž z auta, které jelo kolem, a řekl panu , jméno FO, , že se kouří ze seníku, tak se šli podívat a zkontrolovat jističe a žalobce pak volal policii. Na místě pak byli až do večera. Žalobce dále ve své výpovědi uvedl, že se zná s vedoucími z , právnická osoba, , neboť jeden z nich je jeho bratr , jméno FO, a pana , jméno FO, zná od doby, co tam dělá, protože je také společník , právnická osoba, a chodí spolu na schůze. Žalobce byl těmito osobami osloven na jaře 2021, aby jim postavil přístavbu vodárny k tomu seníku s tím, že žádné plány k té přístavbě nebyly, jenom žalobci řekli svoje představy, jak má stavba vypadat. Měla být vedle přístavku elektrorozvodny u seníku ze štítové strany. Žalobci byl sdělen pouze přibližný rozměr asi 2x2 metry, výška také 2 metry s tím, že stavba měla být vyzděná z cihel bez okna pouze s dveřmi. Vše mělo být zateplené, takže zevnitř měl být polystyrén. Střecha měla být z nějakých vlastních zbytků eternitu, kterou měl také udělat žalobce. Přístavek vodárny měl vypadat jako přístavek vedle stojící elektrorozvodny a pan , jméno FO, chtěl, aby vodárna byla co nejmenší a tudíž nejlevnější. Jelikož žalobce s výstavbou vodárny souhlasil, tak později začal stavět tuto přístavbu. Žalobce tvrdil ve svém výslechu, že dne 26.5.2021, kdy ten seník shořel, pracoval na stavbě vodárny celé dopoledne, když ráno v , adresa, koupil ještě nějaké cihly, které tam chyběly a na místě potom zdil obě stěny vodárny a nechal pouze otvor na dveře a překlad nad dveřmi. Dozdíval stěnu navazující na stěnu seníku. Přístavbu prováděl také s kolegou , jméno FO, ze , adresa, , ten ale na místě v den požáru nebyl, protože měnil svému bratrovi okna. V den požáru pracoval na přístavku vodárny pouze žalobce. Nikdo jiný mu nepomáhal. Kolem přístavby vodárny je veřejná cesta, přičemž nějaký zaměstnanec, jehož jméno žalobce neznal, takový mladý kluk s brýlemi, jmenuje se Aleš, kolem seníku z jeho spodní strany k té silnici sekal trávu křovinořezem, což bylo někdy dopoledne. Moc jej žalobce nesledoval, různě se tam pohyboval a také kolem farmy jezdili zaměstnanci do seníku pro krmivo například pan , jméno FO, a když žalobce skončil u vodárny, tak to byl on, kdo šel zamknout elektrorozvodnu poté, co nabral krmivo, neboť se také s žalobcem u té vodárny bavil. Žalobce také zaznamenal nějaké cizí lidi u té vodárny, ale byl otočen zády. Žalobce neví, kdo to mohl být. Chodí tam například i rodiče s dětmi krmit zvířata apod.. Žalobce ve své výpovědi uvedl, že na stavbu si přeřezával cihly svou vlastní rozbruskou, ale pouze v místě u toho zmíněného zázemí pana , jméno FO, , u seníku se neřezalo nic. Tam si sekal cihly pouze ručně. U seníku není ani zásuvka. Žalobce má rozbrusku zn. Bosch, jednoruční s kotoučem o průměru 125 mm. Žalobce dále uvedl, že odpoledne vůbec nepracoval a ani dopoledne a ani jindy žádný řez na plechové stěně seníku nebo linii nevyznačil a neprovedl žádný řez do pláště seníku. Dále žalobce uváděl, že tam může přijít kdokoliv, neboť je to volně přístupné a do toho plechu může říznout také kdokoliv. Žalobce zdůraznil, že by si všimnul, kdyby tam nějaký řez byl v den před požárem, když vyzdíval stěny vodárny. Z výslechu svědka , jméno FO, provedeného Policií pak bylo zjištěno, že je to traktorista, který dne 26.5.2021 prováděl péči o dobytek a vykonával jiné práce jako úklid apod.. Když v inkriminovaný den prováděl úklid a podestýlku v odchovně mladého dobytka, který se nachází naproti seníku, pracoval zde celý den. Dále uvedl, že žalobce pracoval celý pracovní den cca od osmi hodin na přístavku u čelní strany seníku, kde pracoval sám. Asi okolo poledne jel pouze někam na oběd, kdy se následně vrátil a pokračoval v práci na tom přístavku. Kdy tam zdil a dělal tam ještě nějaké jiné práce, přesně svědek neví, neboť ho nesledoval. Nikdo jiný se tam nepohyboval ani mu nepomáhal. V jiné dny tam pomáhal pan Souček, ale toho blíže nezná. V ten den tam však nebyl. Svědek , jméno FO, výslovně uvedl, že když žalobce zdil, tak si řezal cihly v prostoru před tím přístavkem větší rozbrušovačkou s diamantovým kotoučem asi o rozměru 150 mm. Někdy kolem 16:30 byl svědek v kanceláři, kde má zázemí. Jedná se o budovu mezi seníkem a odchovnou mladého dobytka, kdy si uvařil kávu a udělal jednu i panu , jméno FO, a volal na něj, že má u něj kávu. V tu chvíli byl žalobce uvnitř přístěnku, takže na něj svědek neviděl, co zrovna dělá. On však zavolal, že už jde a když přišel, sedli si na kávu asi 20 minut a potom přišel pan , jméno FO, a řekl mu, že se ze seníku kouří. Následně žalobce volal hasiče. Dále svědek uvedl, že žalobce dělal i dole v areálu družstva, kde se staví ošetřovna býků, kde dělal základy, ale to bylo někdy v první polovině května 2021 a poté již někdy od půli května dělal pouze nahoře na přístavku u seníku, protože na ten přístavek vedení více spěchalo. Z výslechu svědka , jméno FO, na Policii bylo zjištěno, že v den požáru na farmě v Kvasejovicích nebyl, naposledy byl v samotném seníku asi týden před požárem. Do seníku má přístup , jméno FO, a , jméno FO, . Naposledy byl v seníku v den před požárem , jméno FO, , který potom svědkovi říkal, že seník opustil standardně jako každý jiný den, kdy za sebou uzamkl a shodil jistič. Dále uvedl, že se do areálu farmy , adresa, může v podstatě dostat kdokoliv, protože farma není oplocená. V minulosti zde zachytili přítomnost i nějakých dětí, které utekly z výchovného ústavu v , adresa, , které se ukrývaly ve vozech se senem odstavených v blízkosti budovy k odchovu kachen. Dle informací svědka , jméno FO, byl v seníku naposledy pan , jméno FO, kolem poledne před požárem, kdy zde nakládal seno do krmného vozu. Svědek , jméno FO, uvedl, že výstavbu přístavku u seníku domlouval s žalobcem on a jeho bratr , jméno FO, , který je také společníkem v družstvu. Byla potřeba přístavku pro nádrž na vodu, kdy řekl žalobci přibližné rozměry a zbytek nechali na něm. Celý přístavek měl zhotovit žalobce včetně střechy, která měla být z eternitu, ale žádný plánek ani výkres k dispozici nebyl. Mělo to vypadat jako ten přístavek vedle. Takto to bylo domluveno v březnu 2021 s tím, že žalobce dělal v areálu družstva pod silnicí ještě přístavek pro dobytek, na čemž dělal i v době výslechu tj. dne 26.7.2021. V podstatě dělal střídavě na obou stavbách podle materiálu, který měl k dispozici. Svědek , jméno FO, dále u Policie vypověděl, že dne 26.5.2021, kdy došlo k požáru, se žalobcem vůbec nemluvil, ale několikrát projížděl areálem družstva a žalobce toho dne viděl asi okolo 14:30, kdy projížděl toho dne družstvem naposledy a žalobce v tu chvíli řezal nějakou rozbruskou cihly před seníkem u toho přístavku. Měl tam natažený i prodlužovák a ten si natahoval každý den, protože byl pořádný na úklid a po skončení práce ho zde nenechával. S žalobcem tam nikoho toho dne neviděl. Z výslechu svědka , jméno FO, soud zjistil, že se jedná o zaměstnance na farmě a že byl posledním zaměstnancem, který se u seníku před požárem pohyboval, protože ovládal portálový jeřáb, kterým nakládal seno a trávu do krmného vozu pro ranní krmení dobytka. S nakládáním skončil okolo 12. hodiny v poledne a po naložení spustil jeřáb přesně na místo, na kterém bylo později a to podle školení na jeřáby. Následně vycouval s krmným vozem ven a vypnul vypínačem, který je u vrat seníku jeřáb a pak seník zavřel, uzamkl a došel do rozvodny, kde shodil hlavní jistič a rozvodnu zamkl. Po uzamčení rozvodny odnesl klíče na své místo do šaten, kde jsou standardně ukládány pokaždé. Dále z úředního záznamu vypracovaného Policií dne 21.7.2021 po rozhovoru s , jméno FO, bylo zjištěno, že žalobce v den požáru pracoval celý den v areálu, kde dělal přístavek k seníku a byl tam i v době, kdy byl oznámen požár seníku. Dále z tohoto úředního záznamu soud zjistil, že svědek , jméno FO, dále uvedl, že žalobce říkal, že má udělat přístřešek na vodu a přilepit ho k seníku a že si pamatuje, že v den požáru viděl žalobce kolem 14:30, jak flexou řeže cihly u přístavku seníku, když měl nasazený diamantový kotouč a hodně se od toho prášilo. Z usnesení státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství ze dne 30.11.2021 č.j. , spisová značka, soud zjistil, že usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce bylo zrušeno jako nezákonné, a státní zástupkyně uložila policejnímu orgánu, aby se věcí dále zabýval a rozhodl. Následně potom byla policejním orgánem věc odevzdána HZS k projednání přestupku.Ze správního spisu Hasičského záchranného sboru středočeského kraje krajského ředitelství č.j. , číslo jednací, bylo zjištěno, že podáním Policie České republiky- Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, Územního odboru Benešov, oddělení obecné kriminality ze dne 17. 12. 2021 byla HZS Středočeského kraje pod č. j. , číslo jednací, odevzdána věc k projednání přestupku podle § 159a odst. 1 písm. a) trestního řádu (doručeno HZS STC 29. 12. 2021), včetně přílohy - policejního spisu č. j.. , číslo jednací, . Dne 6. 1. 2022 byla HZS doručena žádost právního zástupce žalobce o nahlédnutí do postoupeného spisu. Dne 17. 1. 2022 bylo právnímu zástupci žalobce umožněno nahlédnout do spisu. S ohledem na tehdejší epidemiologickou situaci a nastavená vnitřní opatření HZS z důvodu výskytu koronaviru, bylo preferovanou variantou vedení správních řízení tzv. „bezkontaktně“ či vyčkávání s nařízením vedení ústních jednání v budovách HZS na příznivější epidemiologickou situaci. Podáním, ze dne 29. 3. 2022 byla vyrozuměna společnost , právnická osoba, jako potencionální poškozený o možnosti uplatnění nároku na náhradu škody a bylo žalobci oznámeno zahájení přestupkového řízení, po předchozí telefonické domluvě s právním zástupcem žalobce dnem 4. 4. 2022 a zároveň bylo nařízeno ústní jednání na 21. 4. 2022. Současně byl předvolán svědek , jméno FO, a , jméno FO, . Dne 21. 4. 2022 žalobce oznámil prostřednictvím svého právního zástupce, že je nakažen COVID 19 a trvá na své účasti u projednání přestupku, proto žádá o odročení jednání. Toto bylo odročeno na 18. 5. 2022, na kdy byli opětovně předvoláni i svědci. O ústním jednáním byl vyhotoven dne 18. 5. 2022 protokol č. j. , číslo jednací, . Dne 24. 5. 2022 se žalobce vyjádřil k podkladům pro rozhodnutí s tím, že navrhl zprostit žalobce obvinění. Usnesením ze dne 4. 7. 2022 č. j. , číslo jednací, rozhodl HZS jako věcně a místně příslušný správní orgán ve smyslu § 10 a 11 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve vazbě na § 7 odst. 2 a odst. 4 písm. a) zákona č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a dle § 26 odst. 2 písm. m) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, v souladu s § 86 odst. 1 písm. c) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich tak, že se řízení zahájené z moci úřední o přestupku na úseku požární ochrany dle ustanovení § 76 odst. 2 písm. k) zákona o požární ochraně, kterého se měl dopustit žalobce, zastavuje, neboť spáchání skutku, o němž se vede řízení, nebylo obviněnému žalobci prokázáno.Z výslechu žalobce ze dne 18.5.2022 provedeného HZS v rámci přestupkového řízení soud zjistil, že žalobce v inkriminovaný den dokončil hrubou stavbu po obědě cca ve 13:30 a pak jel na oběd do svého bydliště v , adresa, a následně měl domluvenou schůzku s firmou , právnická osoba, ohledně změny dodavatele. Zároveň v tu dobu nakládal ztracené bednění na druhou stavbu v areálu Kvasejovice, což je cca 300 metrů od místa požáru, kdy toto absolvoval 2x, kdy jel do Kvasejovic, kde to složil a pak jel domů a udělal druhou jízdu. Žalobce dále uvedl, že na druhé stavbě u seníku v tu dobu odpoledne nikdo nebyl. Zhruba ve čtyři hodiny odpoledne při konci pracovní doby šel nahoru uklidit zbylé věci z dopoledne tj. míchačku, lopaty, kolečko a věci potřebné ke zdění, které byly u té rozestavěné vodárny a pak šel na kafe do místnosti kousek od vodárny s panem , jméno FO, . Žalobce dále uvedl, že zhruba v 13:30 jel na oběd do , adresa, a po obědě naložil ztracené bednění a odvezl to do Kvasejovic, což bylo cca před 15:00 v místě druhé stavby, to znamená v místě stáje pro nemocný skot. Zhruba v 15:00 hodin odjel pro druhou várku domů a vrátil se zpět do Kvasejovic, což bylo zhruba kolem 16:

0. Z výslechu svědka , jméno FO, provedeného HZS v rámci přestupkového řízení soud zjistil, že ačkoliv tento výslech byl proveden pouze 10 měsíců po předchozím výslechu svědka , jméno FO, u Policie, tak tento svědek na otázku správního orgánu, co zdali viděl někoho konkrétního u místa požáru, uvedl, že už nedokáže říct, jestli tam někoho viděl, neboť mu dny splývají. Zároveň však na otázku správního orgánu, jaké úkony jako jednatel poškozené společnosti činil a zdali byl na místě požáru, uvedl, že tam byly hasičské jednotky a že vyhledal vedoucího zásahu a zeptal se ho, zda něco nepotřebuje, ale že nic nepotřeboval s tím, že nejprve byl u požáru , jméno FO, tj. žalobce. Je tedy s podivem, že si svědek , jméno FO, na jedné straně již nepamatoval, zda-li někoho u místa požáru viděl („protože mu dny splývají“), ale současně byl schopen správnímu orgánu popsat, jakým způsobem jednal s vedoucím zásahu hasičů a kdo byl nejdříve u požáru.Z výslechu svědka , jméno FO, provedeného HZS v rámci přestupkového řízení soud zjistil, že na otázku, kde byl žalobce, když jej svědek volal na kafe, uvedl, že žalobce byl cca 2 metry před vodárnou a dále, že si nevšiml, že by žalobce u vodárny pracoval s nějakým nářadím, ručními stroji či zařízeními. Dále uvedl, že žalobce, když se vrátil z oběda, kam zpravidla odjel vždycky po 12. hodině, pracoval dále na té vodárně. Zároveň na dotaz právního orgánu, zdali měl žalobce v inkriminovaný den natažený prodlužovací elektrický kabel k místu u vodárny, svědek uvedl, že měl, neboť si tam míchal lepidlo s míchací vrtulí na ručním elektrickém nářadí, jež míchal přímo u vodárny. Tato odpověď je však v rozporu s jeho odpovědí na dotaz správního orgánu, zda-li žalobce pracoval s ručními stroji nebo zařízeními, kdy svědek , jméno FO, uvedl, že si ničeho takového nevšiml. Dále svědek , jméno FO, na dotaz správního orgánu uvedl, že žalobce měl elektrickou prodlužku přivedenou až ke stavbě vodárny cca 2 metry od ní. Z uvedeného plyne, že tato výpověď je v této části v rozporu s výpovědí žalobce, který uvedl, že žádná zásuvka u vodárny není a že tam tedy nebyla elektřina. Svědek , jméno FO, také vypověděl, že žalobce přijel z oběda asi kolem 13:30 a ža neví, kde byl žalobce mezi 13:30 a 16. hodinou.V daném případě se žalobce domáhá náhrady škody a nemajetkové újmy s tvrzením, že na oznámení o zahájení přestupkového řízení je třeba hledět jako na nezákonné rozhodnutí, jelikož přestupkové řízení bylo zastaveno, neboť se žalobci nepodařilo prokázat, že by spáchal skutek, pro který bylo přestupkové řízení vedeno. Na usnesení o zahájení přestupkového řízení je proto nutné nahlížet analogicky jako na usnesení o zahájení trestního stíhání a považovat takové oznámení o zahájení přestupkového řízení za nezákonné rozhodnutí. Žalobce spatřuje zásadní pochybení v nedostatečné dokumentaci požáru, která neprokazovala vinu žalobce a tudíž je třeba hledět na oznámení o zahájení řízení o přestupku a na něj navazující řízení o přestupku jako na nezákonné. Žalobci by proto měla být přiznána náhrada škody v podobě vynaložených nákladů na obhajobu, které mu vznikly v příčinné souvislosti s vedením řízení o přestupku a dále také náhrada nemajetkové újmy, neboť přestupkové řízení vyvolalo v žalobci negativní pocity, když byl bez dostatečných důkazů z důvodu flagrantního pochybení policejního orgánu při dokumentaci požáru označen za žháře, který podpálil seník a způsobil tak škodu téměř 10 milionů.Podle § 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.¨Podle § 5 písm. a), b) zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.Podle § 7 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.Podle § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.Podle § 8 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku.Podle § 13 odst. 1 věty první zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem.Podle § 13 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.Podle § 31 zák.č. 82/1998 Sb. náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu (odst. 1). Náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána (odst. 2). Náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu12) o mimosmluvní odměně (odst. 3).Podle § 31a odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 citovaného ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.Nesprávný úřední postup a nezákonné rozhodnutí jsou samostatné skutkové podstaty odpovědnosti státu za újmu, z čehož plyne zásada, že co je nezákonným rozhodnutím, nemůže být nesprávným úředním postupem a naopak. Odpovědnost za nesprávný úřední postup není v zákoně č. 82/1998 Sb. nijak definován. Jedinou výjimku představuje ustanovení § 13 odst. 1 z. č. 82/1998 Sb. věta druhá a třetí. Podle tohoto ustanovení je nesprávným úředním postupem porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě, nebo ve lhůtě přiměřené. Porušení této povinnosti je proto nesprávným úředním postupem vždy. Odpovědnost za škodu z nesprávného úředního postupu orgánu státu nezakládá úřední postup, který se následně projevil v obsahu rozhodnutí (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. června 1999, sp. zn. 2 Cdon 129/97). Vyústil-li nesprávný úřední postup ve vydání rozhodnutí, může být důvodem pro uplatnění nároku na náhradu škody podle zákona č. 82/1998 Sb. jen toto rozhodnutí (srov. Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 3199/2009).Podle § 46 odst. 1 zák.č. 500/2004 Sb. řízení z moci úřední je zahájeno dnem, kdy správní orgán oznámil zahájení řízení účastníkovi uvedenému v § 27 odst. 1 doručením oznámení nebo ústním prohlášením, a není-li správnímu orgánu tento účastník znám, pak kterémukoliv jinému účastníkovi. Oznámení musí obsahovat označení správního orgánu, předmět řízení, jméno, příjmení, funkci nebo služební číslo a podpis oprávněné úřední osoby.Podle ust. § 76 odst. 1 z.č.250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, správní orgán, aniž řízení zahájí, věc usnesením odloží, jestliže: a) došlé oznámení neodůvodňuje zahájení řízení o přestupku nebo předání věci, b) podezřelý z přestupku požívá výsad a imunit podle mezinárodního práva, c) podezřelý z přestupku požívá výsad a imunit podle jiného zákona, d) podezřelý z přestupku v době spáchání skutku nedovršil patnáctý rok svého věku, e) podezřelý z přestupku nebyl v době spáchání skutku pro nepříčetnost za přestupek odpovědný, f) odpovědnost za přestupek zanikla, g) o totožném přestupku dříve zahájil řízení podle tohoto zákona proti téže osobě jiný správní orgán, h) fyzická osoba nebo podnikající fyzická osoba podezřelá ze spáchání přestupku zemřela, pokud odpovědnost podnikající fyzické osoby za přestupek nepřešla na osobu, která pokračuje v její podnikatelské činnosti, i) právnická osoba zanikla, pokud odpovědnost za přestupek nepřešla na jejího právního nástupce, j) o skutku již bylo pravomocně rozhodnuto správním orgánem nebo orgánem činným v trestním řízení způsobem uvedeným v § 77 odst. 2, k) o skutku již bylo rozhodnuto jako o disciplinárním deliktu a uložené opatření lze považovat za postačující, nebo l) nezjistí do 60 dnů od přijetí oznámení nebo ode dne, kdy se o přestupku dozvěděl, skutečnosti odůvodňující zahájení řízení proti určité osobě.Podle § 78 zákona č. 250/2016 Sb. správní orgán zahájí řízení o každém přestupku, který zjistí, a postupuje v řízení z moci úřední.Oblast správního řízení a zejména pak správního trestání je ovládána principem oficiality a legality. Jak uvedl například nález Ústavního soudu ÚS II. ÚS 345/01, správní řízení je ovládáno principem oficiality, podle kterého má správní orgán právo a povinnost zahájit řízení, jakmile nastane skutečnost předvídaná zákonem, bez ohledu na to, jak ji zjistí. Ovládáno je rovněž principem legality, podle něhož je příslušný orgán povinen stíhat všechny delikty, o nichž se dozví (naopak se v něm neuplatní zásada dispoziční, dle které je účastník oprávněn nakládat s předmětem řízení). Pokud správní orgán zjistí skutečnosti svědčící o spáchání určitého správního deliktu konkrétní osobou, je povinen (nestanoví-li zvláštní zákon jinak) zahájit v této věci řízení a v něm tento delikt projednat, resp. v případě prokázání jeho spáchání konkrétní osobou, deklarovat její vinu a uložit jí přiměřený správní trest. Na druhou stranu, pokud dle názoru správního orgánu nejsou dány důvody pro zahájení správního řízení, není možné jej k tomu donutit (s výjimkou aplikace § 80 SpŘ).Zákon č. 82/1998 Sb. rozeznává tři odpovědnostní tituly, tj. rozhodnutí o vazbě (trestu a ochranném opatření), nezákonné rozhodnutí a nesprávný úřední postup. Nesprávným úředním postupem se obecně rozumí porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to i při takových úkonech, které jsou prováděny v rámci činnosti rozhodovací, ale neodrazí se bezprostředně v obsahu vydaného rozhodnutí. Nesprávnosti či vady úkonů úředního postupu přímo směřujících k vydání rozhodnutí, které nacházejí svůj odraz v jeho obsahu, mohou být zvažovány pouze z hlediska odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím, samy o sobě odpovědnostní titul představovat nemohou. K tomu pak lze odkázat na judikát Nejvyššího soudu České republiky č. j. 30 Cdo 2715/2013 ze dne 22. 1. 2014 který uvádí: Skutečnost, že řízení o přestupku z jakéhokoliv důvodu neskončilo pravomocným rozhodnutím správního orgánu o tom, kdo přestupek spáchal (kdo je viníkem), není nesprávným úředním postupem ve smyslu § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. K odpovědnosti státu podle zákona č. 82/1998 Sb. je třeba naplnění tří předpokladů, jimž jsou vydání nezákonného rozhodnutí či nesprávný úřední postup orgánu státu, vznik škody a přímá příčinná souvislost mezi vnikem škody a nesprávným úředním postupem či vydáním nezákonného rozhodnutí. Existence všech těchto podmínek musí být bezpečně prokázána a nepostačuje pouhý pravděpodobnostní závěr o některé z nich. Není-li splněna, byť jen jedna z uvedených podmínek, odpovědnost státu nenastává bez ohledu na to, zda jsou splněny podmínky ostatní.Po provedeném dokazovaní soud uzavřel, že postup správního orgánu (HZS) byl zcela v souladu se zákonem, neboť ze spisového materiálu Policie, který byl správnímu orgánu postoupen, a to zejména výpovědí svědků , jméno FO, a , jméno FO, jasně vyplývalo podezření žalobce z přestupku, neboť svědek , jméno FO, v rámci výslechu před Policií uvedl, že žalobce rozbruskou řezal cihly v bezprostřední blízkosti před přístavkem a rovněž svědek , jméno FO, uvedl, že žalobce pracoval s rozbruskou, přičemž právě práce s rozbrušovací pilou při provádění řezu do opláštění seníku měla být podle odborného vyjádření příčinou požáru seníku ačkoli žalobce práci s rozbruskou v blízkosti seníku popíral, když tvrdil, že u stavby přístavku u seníku neměl ani zdroj elektrického proudu, což bylo ale v rozporu s výpovědí svědků. Pokud tedy správní orgán zahájil řízení o přestupku proti žalobci, tak vycházel z podkladů (výslechu žalobce a svědků), které mu byly Policií postoupeny a ze kterých vyplývalo důvodné podezření ze spáchaného přestupku žalobcem a to zcela v souladu s ustanovením § 78 zákona č. 250/2016 Sb., neboť zahájení přestupkového řízení proti žalobci bylo odůvodněno obsahem trestního spisu, který měl správní orgán k dispozici od Policie, zejména výpovědí svědka , jméno FO, a , jméno FO, . Skutečnost, že pak v průběhu přestupkového řízení svědek , jméno FO, uvedl, že si vlastně na nic nepamatuje a rovněž svědek , jméno FO, svoje předchozí svědectví zcela nepotvrdil, nemůže mít na původní odůvodněné rozhodnutí správního orgánu o zahájení řízení o přestupku proti žalobci žádný vliv. Okolnost, že řízení o přestupku nakonec neskončilo pravomocným rozhodnutím správního orgánu o tom, že přestupek spáchal žalobce, sama o sobě nečiní oznámení o zahájení přestupkového řízení nezákonným a ani to nepředstavuje nesprávný úřední postup podle zákona č. 82/1998 Sb.. Je třeba také zdůraznit, že správní řízení není řízení veřejné, tudíž o jeho zahájení se v zásadě dozví pouze osoba, vůči níž se přestupkové řízení vede, případně svědci, kteří jsou v průběhu přestupkového řízení vyslechnuti. Z uvedeného důvodu tak vedení samotného přestupkového řízení mohlo mít obtížně zásadní dopad na obecnou pověst žalobce (že by jej považovali za žháře). Odpovědnost státu za újmu způsobenou vedením přestupkového řízení není vystavěna , podezřelý výraz, řízení je obviněný vystaven riziku uplatnění řady omezujících institutů, které jsou daleko závažnější než v přestupkovém řízení (možnost vzetí do vazby) a že v trestním řízení oproti řízení o přestupku hrozí citelnější tresty (hrozba uložení trestu odnětí svobody, ztráta trestní bezúhonnosti jako podmínky pro výkon řadu povolání apod.), přičemž takové dopady do práv účastníka přestupkového řízení toto řízení nemá, čímž vedení trestního řízení zpravidla představuje pro obviněného větší psychickou zátěž v porovnání s přestupkovým řízením. Z uvedených důvodů nemá přestupkové řízení rozhodně takový difamační dopad jako vedení trestního řízení.Ze všech shora uvedených důvodů proto soud dospěl k závěru, že na oznámení o zahájení řízení o přestupku spojené se sdělením obvinění z přestupku a na něj navazující řízení o přestupku nelze hledět jako na nezákonné analogicky jako v případě zahájení trestního řízení, neboť ve smyslu nálezu Ústavního soudu, sp. zn. II. ÚS 1099/19 ze dne 3. září 2019, na který odkazoval sám žalobce, nebylo zjištěno, že by přestupkové řízení bylo zastaveno pro „flagrantní pochybení policejního orgánu“ při dokumentaci požáru tak, jak tvrdil žalobce. Odpovědnost státu za újmu způsobenou samotným vedením přestupkového řízení nelze dovodit jen z prostého faktu, že přestupkové řízení bylo zastaveno. Je třeba vždy zvažovat, zda úkony správního orgánu měli své zákonné opodstatnění a pokud tomu tak nebylo, zda jsou naplněny předpoklady vzniku odpovědnosti státu za vznik újmy. V projednávaném případě došel soud k závěru, že úkon správního orgánu, za který je možné považovat právě oznámení o zahájení řízení pro přestupek žalobce, měl své zákonné opodstatnění, neboť správní orgán je povinen stíhat přestupky z moci úřední, pokud se o nich dozví. V daném případě byl správní orgán (HZS) v situaci, kdy měl z trestního spisu Policie k dispozici svědectví svědka , jméno FO, a , jméno FO, , kteří vypověděli, že žalobce pracoval s elektrickou rozbrušovací pilou v bezprostřední blízkosti seníku v den požáru a to tak, že měl žalobce k budovanému přístavku, kde prováděl stavbu vodárny, natažený prodlužovací kabel. Podle odborného vyjádření mohla být právě práce s rozbruskou pravděpodobnou příčinou vzniku tohoto požáru. Jednalo se tedy o závažná svědectví, která odůvodňovala zahájení řízení o přestupku. Skutečnost, že následně svědci , jméno FO, a , jméno FO, v průběhu přestupkového řízení svoje výpovědi zásadně změnili, když uvedli, že si v zásadě již nic nepamatují a proto nebylo možné žalobci skutek prokázat, již na důvodnosti zahájení přestupkového řízení nic nemění. Jinými slovy k zastavení přestupkového řízení došlo nikoli pro pochybení při dokumentaci požáru (žádné takové konkrétní pochybení nebylo ostatně tvrzeno natož prokázáno), nýbrž z důvodu změny ve výpovědích svědků , jméno FO, a , jméno FO, učiněné v přestupkovém řízení ve srovnání s výpověďmi před Policií. Vzhledem ke shora uvedenému proto soud uzavřel, že nebyly naplněny podmínky vzniku odpovědnosti státu za škodu a žalobu zamítl.O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalovaný byl ve věci úspěšný a proto má právo na náhradu nákladů řízení spočívající v paušální náhradě hotových výdajů ve výši 300 Kč za vyjádření k žalobě, přípravu účasti na jednání, účast na jednání dne 9.1.2024 tj. celkem 900 Kč.