3 T 18/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudcem Mgr. Michalem Prokopem v hlavním líčení konaném dne 2. 12. 2025 Obžalovaní, Jméno obžalovaného A, , nar. , Datum narození obžalovaného A, , zaměstnanec společnosti , Jméno obžalovaného B, ., trvale bytem , Adresa obžalovaného B, ,a, Jméno obžalovaného C, , nar. , Datum narození obžalovaného C, , příslušník , Jméno obžalovaného D, , , Anonymizováno, , trvale bytem , Adresa obžalovaného D, ,jsou vinni, ženejméně v období od , datum, do , datum, v , adresa, , v prostorách užívaných společností , Jméno obžalovaného B, ., jako držitelé autorizace udělené Ministerstvem vnitra, která je v souladu se zák. č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání, ve spojení s vyhláškou č. 208/2007 Sb., o podrobnostech stanovených k provedení zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání, a současně podle hodnotícího standardu , adresa, (kód:68-008-E) Národní soustavy kvalifikací, opravňovala vydávat fyzickým osobám osvědčení o získání profesní kvalifikace , adresa, (dále také jen "osvědčení"), po vzájemné dohodě, jako členové zkušební komise, které vždy jeden z nich předsedal, vydávali v rozporu s výše uvedenými právními normami osvědčení také žadatelům, kteří neabsolvovali zkoušku, která je obligatorní podmínkou pro získání osvědčení, přičemž za to firmám zaměstnávajícím žadatele účtovali a od těchto inkasovali finanční plnění, jako by zkouška proběhla, a to ve výši , částka, za každého žadatele, kdy takto vydali přinejmenším1) dne , datum, osvědčení ev.č.: , Anonymizováno, , jméno FO, , nar. , datum, , který měl předepsanou zkoušku absolvovat téhož dne před komisí, které předsedal obviněný , jméno FO, ,2) dne , datum, osvědčení ev.č.: , Anonymizováno, , jméno FO, , nar. , datum, , osvědčení ev.č.: , Anonymizováno, , jméno FO, , nar. , datum, , a osvědčení ev.č.: , Anonymizováno, , jméno FO, , nar. , datum, , kteří měli předepsanou zkoušku absolvovat téhož dne před komisí, které předsedal obžalovaný , jméno FO, ,3) dne , datum, osvědčení ev.č.: , Anonymizováno, , jméno FO, , nar. , datum, , osvědčení ev.č.: , Anonymizováno, , jméno FO, , nar. , datum, , a osvědčení ev.č.: , Anonymizováno, , jméno FO, , nar. , datum, , kteří měli předepsanou zkoušku absolvovat téhož dne před komisí, které předsedal obžalovaný , jméno FO, ,4) dne , datum, osvědčení ev.č.: , Anonymizováno, , jméno FO, , nar. , datum, , který měl předepsanou zkoušku absolvovat téhož dne před komisí, které předsedal obžalovaný , jméno FO, ,5) dne , datum, osvědčení ev.č.: , Anonymizováno, , adresa, , nar. , datum, , a osvědčení ev.č.: , Anonymizováno, , jméno FO, , nar. , datum, , kteří měli předepsanou zkoušku absolvovat téhož dne před komisí, které předsedal obžalovaný , jméno FO, ,6) dne , datum, osvědčení ev.č.: , Anonymizováno, , jméno FO, , nar. , datum, , a osvědčení ev.č.: , Anonymizováno, , jméno FO, , nar. , datum, , kteří měli předepsanou zkoušku absolvovat téhož dne před komisí, které předsedal obžalovaný , jméno FO, ,7) dne , datum, osvědčení ev.č.: , Anonymizováno, , jméno FO, , nar. , datum, , který měl předepsanou zkoušku absolvovat téhož dne před komisí, které předsedal obžalovaný , jméno FO, ,8) dne , datum, osvědčení ev.č.: , Anonymizováno, , Anonymizováno, , jméno FO, , nar. , datum, , která měla předepsanou zkoušku absolvovat téhož dne před komisí, které předsedal obžalovaný , jméno FO, ,9) dne , datum, osvědčení ev.č.: , Anonymizováno, , jméno FO, , nar. , datum, , a osvědčení ev.č.: , Anonymizováno, , jméno FO, , nar. , datum, , kteří měli předepsanou zkoušku absolvovat téhož dne před komisí, které předsedal obžalovaný , jméno FO, ,10) dne , datum, osvědčení ev.č.: , Anonymizováno, , jméno FO, , nar. , datum, , který měl předepsanou zkoušku absolvovat téhož dne před komisí, které předsedal obžalovaný , jméno FO, ,přičemž vydané osvědčení v podobě listiny formátu A4 opatřené vodoznakem, barevnými vlákny a kulatým razítkem se jménem a podpisem autorizované osoby následně předali žadatelům prostřednictvím jejich zaměstnavatelů, kteří u obžalovaných vydání osvědčení popsaným způsobem poptávali, a za fingované absolvování zkoušky uvedenými uchazeči a vystavení osvědčení následně poskytli společnosti , Jméno obžalovaného B, ., která zkoušky oficiálně pořádala, peněžní plnění v uvedené výši,tedy: v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu pro jiného přijali úplatek a čin spáchali úmyslným společným jednáním,čímž spáchalipřečin přijetí úplatku podle § 331 odst. 1 trestního zákoníku ve spolupachatelství podle § 23 trestního zákoníku,a o d s u z u j í s eoba obžalovanípodle § 331 odst. 1 trestního zákoníku a § 67 odst. 1 trestního zákoníku k peněžitému trestu ve výměře 50 000 Kč (padesát tisíc korun českých), vyměřenému jako 100 (sto) denních sazeb, přičemž jedna denní sazba činí 500 Kč (pět set korun českých).Podle § 73 odst. 1, odst. 4 trestního zákoníku se obžalovaným ukládá trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce zkušebních komisařů při zkouškách uchazečů o osvědčení o získání profesní kvalifikace na dobu 36 (třiceti šesti) měsíců.

1. Po provedeném dokazování v hlavním líčení soud zjistil skutkový stav, jak je vtělen do výrokové části tohoto rozsudku, tedy že obžalovaní v době od , datum, do , datum, jako držitelé autorizace, po vzájemné dohodě, jako členové zkušební komise, které vždy jeden z nich předsedal, vydávali v rozporu se zákonem č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání (dále též „zákon o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání“), ve spojení s vyhláškou č. 208/2007 Sb., o podrobnostech stanovených k provedení zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání (dále též „vyhláška o uznávání výsledků dalšího vzdělávání“), a současně podle hodnotícího standardu Strážný (kód:68-008-E) Národní soustavy kvalifikací [Národní soustava kvalifikací dále též „NSK“, hodnotící standard Strážný (kód:68-008-E) Národní soustavy kvalifikací dále též „hodnotící standard Strážný NSK“; autorizace podle zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání dále též „autorizace pro profesní kvalifikaci Strážný (kód 68-008-E)“] osvědčení žadatelům [vyjmenovaným pod body 1) – 10) výroku], kteří neabsolvovali zkoušku, která je obligatorní podmínkou pro získání osvědčení, přičemž za to firmám zaměstnávajícím žadatele účtovali a od těchto inkasovali finanční plnění, jako by zkouška proběhla. Vydané osvědčení v podobě listiny formátu A4 opatřené vodoznakem, barevnými vlákny a kulatým razítkem se jménem a podpisem autorizované osoby následně předali žadatelům prostřednictvím jejich zaměstnavatelů, kteří u obviněných vydání osvědčení popsaným způsobem poptávali, a za fingované absolvování zkoušky uvedenými uchazeči a vystavení osvědčení následně poskytli společnosti , Jméno obžalovaného B, ., která zkoušky oficiálně pořádala, peněžní plnění.

2. Obžalovaný , Jméno obžalovaného A, vinu odmítl; k věci vypověděl, že od roku , Anonymizováno, má autorizaci od Ministerstva vnitra (dále též „MV“) ke zkouškám podle zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání. Zkušební termíny se vyhlašují jeho společností měsíc dopředu veřejně na stránkách www.narodnikvalifikace.cz, prostřednictvím informačního systému ISKA od Ministerstva školství (dále též „MŠ“). Průběhy zkoušek byly kontrolovány ze strany MV. Pokud někdo přijde na zkoušku bez předchozího ohlášení, byl doplněn do seznamu a do systému. To však neplatilo, pokud se zkoušky konaly mimo , jméno FO, , neboť tam je nutno mít listiny připravené předem. Zájemci přijdou na zkoušku, jsou poučeni o BOZP, při příchodu se podepíší na prezenční listinu, předloží doklad totožnosti, kdy jejich totožnost se ověří srovnáním podobenky. Pokud se osoba uvedená na prezenční listině nedostavila, bylo její jméno přeškrtnuto. Žadatelé píší písemný test, pokud uspějí, následuje ústní zkouška. Pokud uspějí i u této, jsou jim vydána osvědčení buď na místě, nebo jsou jim zaslány přes manažery jejich společností. Žadatelé podepisují protokol, od kdy do kdy byl přítomen, jaké si vytáhl u ústní části otázky; pokud žadatel nepostoupí přes písemný test, vyhotoví se ihned protokol, že nepostupuje k ústní části a hned odchází. Zkoušející komisaři protokoly podepisují ještě v přítomnosti prozkoušených osob, někdy až po zkoušce. Pokud bylo osvědčení vytisknuto dopředu, avšak žadatel se ke zkoušce nedostavil, bylo osvědčení skartováno. Zkušební komise se skládá ze 3 osob, každá musí mít autorizaci MV, všechny osoby mají stejná práva a povinnosti. Předseda komise má však rozhodující hlas u ústní části zkoušky, a odpovídá za její administrativu; ručí za řádně vedený archiv a ručí za jeho odevzdání MV do jednoho měsíce od konání zkoušky. Zkoušky hradil zpravidla zaměstnavatel žadatelů. Ztotožnění žadatelů prováděl kterýkoli z komisařů, zpravidla však on. Předseda zkušební komise je dán předem už při zavedení termínů. Komisi zpravidla tvořili oba obžalovaní a paní , adresa, (pozn. soudu – svědkyně , adresa, ). Společnost , Jméno obžalovaného B, ., jež byla dlouhou dobu společností obžalovaného , jméno FO, (který tam je nyní pouze zaměstnán), měla dlouhodobou spolupráci s agenturami , jméno FO, nebo Nero, za posledně jmenovanou jednala paní , jméno FO, (pozn. soudu – svědkyně , jméno FO, ). S touto se jednou viděl na pracovním obědě, jednou na jím organizované přednášce, jinak komunikovali po telefonu, e-mailu, a osobně v rámci pracovního styku. Každá společnost zkouší, jestli by „to nešlo jinak“, je možné, že to žádala i paní , jméno FO, ; tyto nabídky jsou však odmítány. Zkoušel to také pan , jméno FO, . Nikdy ani s obžalovaným kpt. , tituly před jménem, , jméno FO, nekomunikoval o tom, že by se některý z žadatelů nemusel ke zkoušce dostavit. Údaje o žadatelích byly někdy získávány přímo od agentury; avšak například paní , jméno FO, měla vysokou chybovost, a namísto vyplněných údajů zaslala prostřednictvím WhatsApp fotokopii občanského průkazu žadatele. Věc si vysvětloval tak, že držitelé osvědčení uvedení ve výroku tohoto rozsudku pod body 1) – 10), se dohodli se zaměstnavatelem, že jim to nějak opatří, např. za ně pošlou někoho jiného, nebo zapomněli, že na zkoušce byli. V případě, že někdo žádá o opětovné vydání osvědčení z důvodu jeho ztráty, odkáže jej obžalovaný na MV. K převzetí úplatku neměl žádný důvod, zvláště v této výši. Z částky 1 815 Kč se musely pokrýt náklady učebny a kanceláře, včetně odměny komisařů, která činila jednorázově 1 500 – 2 500 Kč za zkoušku. Obžalovaný si neodkázal vysvětlit, proč byli obviněni pouze oni dva, když komise měla 3 členy. Testy byly pro uchazeče veřejně dostupné, včetně odpovědí.

3. Ke svým poměrům obžalovaný , jméno FO, vypověděl, , Anonymizováno, . Je zaměstnán, zároveň působí jako osoba samostatně výdělečně činná s příjmy , částka, čistého měsíčně; po nutných výdajích mu zbývá , částka, . Je spoluvlastníkem nemovitosti, v níž bydlí, vlastní osobní automobil, na které čerpá nyní částkou , částka, měsíčně splácený úvěr v původní výši , částka, . Jeho manželka má příjmy , Anonymizováno, – , částka, čistého měsíčně. Je zdravý.

4. Obžalovaný , Jméno obžalovaného C, vinu odmítl; k věci vypověděl, že s obžalovaným , jméno FO, spolupracuje od roku , Anonymizováno, , od roku , Anonymizováno, s nimi spolupracuje paní , svědkyně, (pozn. soudu – svědkyně , svědkyně, ). Činnost byla často kontrolována z MV. Kvůli rozdělení administrativní zátěže si obžalovaný , jméno FO, zajistil razítko, aby mohl vystupovat jako předseda komise. Žadatelé o osvědčení se dostavili, byli uvedeni, posazeni do místnosti, došlo k ověření jejich totožnosti. Totožnost kontroval obžalovaný , jméno FO, . Komise byla tříčlenná, nikdy nebylo dopředu domlouváno, kdo bude předsedou; obžalovaný , jméno FO, se vždy podíval do systému, kdy má přijít ke zkoušce a kdy vystupuje jako předseda. Termíny zkoušek byly stanovovány zpravidla 1 měsíc předem. Zkoušky se skládaly i mimo , jméno FO, , bylo však nutné zajistit potřebný počet osob, alespoň 7, nejlépe 10. Žadatelé psali písemný test, kteří hodnotili zkušební komisaři vyjma obžalovaného , jméno FO, , jenž se většinou zabýval administrativní činností; někdy však testy také opravoval. Odměna zkušebního komisaře za účast u zkoušky byla 1 500 Kč. Jelikož nebyl obžalovaný , jméno FO, spokojen s výší finančních prostředků, které vydělával, napadlo ho aktivně vyhledávat žadatele o osvědčení, resp. agentury; za tímto účelem si zařídil vlastní web www.prolegal.cz. Pro tyto agentury vystaví termíny zkoušek, zpravidla jim každý měsíc pošle newsletter s informacemi o nových termínech, na něž je možno se přihlásit. Za zkoušky vystavoval agenturám, co našel či které jej našly faktury. Na webu má oficiální částku , částka, , za „červené“ říkal , částka, . Ceny se mohly lišit i podle odběratelů. Pokud žadatel ke zkoušce přišel a neuspěl, stejně hradil plnou částku jako žadatel, který uspěl. Dotazy na složení zkoušky bez účasti padaly, avšak obžalovaný , jméno FO, vypověděl, že vždy odmítal. S obžalovaným , jméno FO, se domlouvali na doplňování volné kapacity u zkoušek; obžalovaný , jméno FO, měl za to, že v tomto má přednostní právo obžalovaný , jméno FO, . Označení „červený“ používal pro osoby, u nichž bylo nutno umožnit skládat zkoušku prioritně v daném termínu; takto to již bylo uvedeno v přihlášce. Někdy to však nebylo možné z kapacitních důvodů. S některými agenturami byla jednoduchá domluva, že osvědčení se žadatelům nemá dávat na místě. Ze zkoušky se zapisoval protokol, vytvářely se dva záznamy o průběhů výsledků zkoušky (jeden k archivaci, jeden pro MV se stejnopisem osvědčení). Administrativu zajišťoval obžalovaný , jméno FO, . On sám listiny na MV odevzdával až po termínu. Ověřování lidí nedělal, často se spokojil s tím, že od obžalovaného , jméno FO, dostal balík materiálů, které měl povinnost zarchivovat; materiály však nekontroloval, vyjma toho, zda byly podepsané protokoly. Protokoly se podepisovaly ještě v místě zkoušky. U žadatelů, kteří nepřišli, a měli dopředu vytištěná osvědčení, byla tato skartována. Počet osvědčení však nekontroloval. Pokud se přihlášený uchazeč nedostavil na zkoušku, byl z prezenční listiny vyškrtnut, v případě náhradníka se přepsalo jen jméno. , jméno FO, (pozn. soudu – svědkyně , jméno FO, ) neznal. Nevěděl, jak se mohlo stát, že osvědčení dostali lidé, kteří na zkoušku nepřišli. S kolegy obžalovaný vytvářel skripta, kde byly zpracovány ústní otázky, aby se žadatelé měli z čeho učit, bylo možné si je zakoupit; obžalovaný to přirovnal k testům v autoškole. Nechápal, proč byl obžalovaný pouze on, měl za to, že to mohlo souviset s jeho hodností kapitána.

5. Ke svým poměrům obžalovaný , jméno FO, vypověděl, že od obvinění je , Anonymizováno, . Od roku 2017 působí jako , Anonymizováno, s příjmy , Anonymizováno, měsíčně. Je svobodný, žije s přítelkyní, , Anonymizováno, Žije v domě zatíženém hypotečním úvěrem, kde zbývá uhradit , Anonymizováno, – , částka, . Také splácí půjčku na auto cca , částka, . Po úhradě nákladů mu zbude k dispozici , Anonymizováno, – , částka, měsíčně. , Anonymizováno6. Soud ve věci provedl listinné důkazy a výslechů svědků; z provedeného dokazování učinil tato skutková zjištění:

7. Ve společnosti , právnická osoba, . byl obžalovaný , jméno FO, zaměstnán od , datum, (sdělení ČSSZ včetně příloh na č. l. 77 – 78). V době od , datum, do , datum, vystupoval v této společnosti jako jednatel. Společníkem této společnosti byl od , datum, do , datum, (výpis z obchodního rejstříku , právnická osoba, . na č. l. 80 – 85). Společně s obžalovaným , jméno FO, disponovali autorizací pro profesní kvalifikaci , adresa, (kód 68-008-E) nejméně od roku , Anonymizováno, (zpráva MVČR č. l. 311). Zkušební komisi zpravidla tvořili obžalovaní (výpověď svědkyně , jméno FO, , výpis přehledu komisí na č. l. 382 - 383). Jako třetí komisař ve zkušební komisi vystupovali svědek , jméno FO, , jeho přítelkyně svědkyně , jméno FO, (výpověď svědků , jméno FO, , jméno FO, , a , jméno FO, ), svědkyně , jméno FO, (výpověď svědkyň , jméno FO, a , jméno FO, ), někdy také , tituly před jménem, , jméno FO, (výpis přehledu komisí na č. l. 382 – 383, výpověď svědka , jméno FO, ). Zkušební termíny dopředu určoval obžalovaný , jméno FO, (výpověď svědkyně , jméno FO, ). Dokumenty ze zkušebních termínů se zasílaly MV (předání materiálu z uskutečněných zkoušek profesní kvalifikace strážný č. l. 302, předání materiálu z uskutečněných zkoušek profesní kvalifikace strážný č. l. 306), nedodržení 30denní zákonné lhůty nebylo sankcionováno (výpověď svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, ).

8. Za dobu od , datum, do , datum, proběhlo celkem , hodnota, zkoušek, předsedou byl vždy jeden z obžalovaných, vyjma 18 termínů vystupovali ve zkušební komisi oba (výpis přehledu komisí na č. l. 382 - 383). Na adrese , adresa, , , adresa, se nacházela budova, v níž vykonávala činnost , právnická osoba, . [detaily zkoušky dostupné v informačním systému pro kvalifikace a autorizace; materiální a technické zázemí (prostory) zajištěné pro zkoušku, smlouva o pronájmu nebytových prostor včetně plné moci], kde za tímto účelem byly k dispozici 2 vybavené místnosti, kuchyňský kout, WC a koupena s vanou (plánek č. l. 359, fotografie č. l. 360 – 361). Zkušební komise ve složení obou obžalovaných (kdy vždy jeden z nich byl předsedou zkušební komise) a svědkyně , jméno FO, zasedala v době od , datum, do , datum, celkem 34krát. Zpravidla tomu bylo na adrese , adresa, , , adresa, (z 34 termínů 28krát), poté na adrese , adresa, (z 34 termínů 4krát), výjimečně na adrese , adresa, (z 34 termínů 1krát) a , adresa, (z 34 termínů 1krát; přehled termínů a míst konání zkoušek). V rámci činnosti byla užívána webová aplikace Centrální ISKA (informační systém pro kvalifikace a autorizace) a nebo PC aplikace ISKA klient pro autorizované osoby; v rámci druhého jmenovaného programu byly evidovány termíny zkoušek, byly generovány žádosti související s autorizacemi včetně tiskových výstupů a předávání údajů do a z centrálního systému; přístupy do systému nebyly evidovány. Osvědčení bylo možné generovat přímo prostřednictvím ISKA klienta po zapsání všech potřebných údajů o uchazečích při zadávání termínu zkoušky (sdělení MŠMT č. l. 456 – 457).

9. Totožnost osob kontroloval většinou obžalovaný , jméno FO, (výpověď svědkyně , jméno FO, ), někdy obžalovaný , jméno FO, (výpovědi svědků , jméno FO, a , jméno FO, ); třetí zkušební komisař měl k dispozici občanský průkaz u ústní části zkoušky (výpovědi svědkyň , jméno FO, a , jméno FO, ), mohl tedy totožnost také kontrolovat (výpověď svědků , jméno FO, a , jméno FO, ). U osoby, která byla zapsána v prezenční listině, ale nedostavila se, bylo její jméno přeškrtnuto (výpovědi svědků , jméno FO, a , jméno FO, ). I pokud byl předsedou komise obžalovaný , jméno FO, , administrativu reálně zajišťoval obžalovaný , jméno FO, (výpověď svědkyně , jméno FO, ), který také tiskl osvědčení (výpověď svědkyně , jméno FO, ).

10. Osvědčení se do ruky svědkovi , jméno FO, nedostala (výpověď svědka , jméno FO, ). Protokoly ze zkoušek se zpravidla vyhotovovaly na konci; byly vyhotoveny obžalovaným , jméno FO, . K podpisu všech listin docházelo po zkouškách (výpovědi svědků , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, ). Protokoly byly přepraveny ze strany, z níž měly být podepsány (výpovědi svědkyň , jméno FO, a , jméno FO, ). Protokol měl podepsat i ten, který byl zkoušen (výpověď svědkyně , jméno FO, ). Pokud se však zkoušky konaly na jiném místě, podepisovaly se protokoly ihned v danou chvíli (výpověď svědkyně , jméno FO, ). Odměna za funkci zkušebního komisaře byla paušálně , částka, (výpověď svědka , jméno FO, ). Činnost byla kontrolována ze strany MV (výpověď svědkyň , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, , protokoly o kontrole č. l. 388 – 390, č. l. 392 – 394, vyjádření k protokolu o kontrole na č. l. 396). Kontroly nemohly proběhnout tzv. „na tajňačku“, tj. bez předchozího upozornění (výpověď svědkyň , jméno FO, a , jméno FO, ). O kontrole byl vyhotoven protokol, ten se zasílal předsedovi komise (výpověď svědkyně , jméno FO, ). MV na základě podnětu od svědků , jméno FO, , a svědkyně , jméno FO, informovalo , právnická osoba, dopisem ze dne , datum, o podezření, že zkušební komise složená z obžalovaných a svědkyně , jméno FO, vydávala osvědčení i osobám, které nebyly účastny u zkoušky (podání autorizované osoby z MV na č. l. 37 spisu, výpověď svědkyně , jméno FO, ).

11. Svědek , právnická osoba, v roce , Anonymizováno, pracoval u společnosti , právnická osoba, . (dále též „, Anonymizováno, “). Partnerskou společností , Anonymizováno, byla společnost , právnická osoba, (dále též „, Anonymizováno, “). Svědek , jméno FO, zajišťoval obsazenost pozic strážných u smluvních partnerů , Anonymizováno, (plánoval směny strážných). Osvědčení bylo nezbytné, neboť to jejich smluvní partneři, u nichž zajišťovalo , Anonymizováno, bezpečnost, vyžadovali. S ohledem na extrémní pracovní vytížení a nedostatek zájemců o pozici strážného využil možnosti vystavení osvědčení bez nutnosti přítomnosti žadatelů u zkoušek. , adresa, dodal svědkovi , jméno FO, občanský průkaz, ten si jej ofotil, poslal jej svědkovi , jméno FO, (výpověď svědka , jméno FO, ), který pracoval u společnosti , právnická osoba, . (výpověď svědka , jméno FO, , výpověď svědka , jméno FO, ), a ten osvědčení pro strážce zajistil do cca 14 dnů (výpověď svědka , jméno FO, ). Svědek , jméno FO, se za tímto účelem spojil s obžalovaným , jméno FO, , a zaslal identifikační údaje osoby (rodné číslo, jméno, příjmení, trvalá adresa), pro níž bylo potřeba osvědčení vystavit. Možnost vystavit osvědčení bez přítomnosti další osoby potvrdil svědkovi , jméno FO, obžalovaný , jméno FO, s tím, že to je ve výjimečných případech možné. V ceně nebyl žádný rozdíl. To, že konkrétní osoba nemůže dorazit, sděloval svědek , jméno FO, obžalovanému , jméno FO, předem (výpověď svědka , jméno FO, ). Strážní chodili do zaměstnání, žádné zkoušky nepodstoupili, přesto jim bylo osvědčení vystaveno. Za toto hradil svědek , jméno FO, cca 1 800 – , částka, za osvědčení, osvědčení přebíral osobně od svědka , jméno FO, . Této možnosti svědek , jméno FO, využil cca 4 – 6krát (výpověď svědka , jméno FO, ). Naposledy tak učinil pro svědka , jméno FO, (výpověď svědka , jméno FO, ). Od roku 2023 spolupráce s obžalovaným , jméno FO, nebyla možná, neboť začal trvat na tom, aby tam žadatelé chodili osobně (výpověď svědka , jméno FO, ).

12. Svědek , adresa, pracoval od roku , Anonymizováno, či , Anonymizováno, u společnosti , právnická osoba, (dále též „, právnická osoba, “). Pokud potřeboval osvědčení pro strážného (výpověď svědka , jméno FO, ), vyfotil si občanský průkaz této osoby (výpověď svědka , jméno FO, ), a fotografii zaslal své kolegyni, svědkyni , jméno FO, (výpověď svědka , jméno FO, ). Svědkyně , jméno FO, zaslala kopii občanského průkazu obžalovanému , jméno FO, , na základě toho bylo osvědčení vystaveno (výpověď svědkyně , jméno FO, ); osvědčení byla následně dodána svědkovi , jméno FO, . Strážní žádné zkoušky nepodstupovali (výpovědi svědků , jméno FO, , , jméno FO, , a , jméno FO, ). Jednalo se o již zavedenou praxi. Svědkovi , jméno FO, svědkyně , jméno FO, sdělila, že je to organizováno obžalovaným , jméno FO, (výpověď svědka , jméno FO, ), neboť se společností , právnická osoba, , právnická osoba, spolupracovala dlouhodobě (výpovědi svědků , jméno FO, a , jméno FO, ); s obžalovaným , jméno FO, spolupracoval obžalovaný , jméno FO, (výpověď svědkyně , jméno FO, ). O možnosti vystavit osvědčení strážným bez jejich přítomnosti u zkoušek se svědkyně dozvěděla ze společnosti, kde původně pracovala, a následně ji to obžalovaný , jméno FO, potvrdil. Této možnosti svědkyně , jméno FO, využila asi 10 – 12krát (výpověď svědkyně , jméno FO, ). Obdobně jako svědek , jméno FO, postupoval i svědek , jméno FO, , který byl druhým spolupracovníkem svědkyně , jméno FO, (výpovědi svědků , jméno FO, a , jméno FO, ), a jemuž o této možnosti také řekla svědkyně , jméno FO, (výpověď svědka , jméno FO, ). Cena byla vždy stejná, , částka, (výpovědi svědků , jméno FO, a , jméno FO, ). Strážní podepisovaly smlouvy s více společnostmi najednou (výpovědi svědků , jméno FO, , , jméno FO, , a , jméno FO, ).

13. Dne , datum, mělo dojít ke zkoušce před zkušební komisí, které se měl mj. účastnit svědek , jméno FO, za „, právnická osoba, “ (prezenční listina č. l. 337). Předsedou zkušební komise byl obžalovaný , jméno FO, (prezenční listina č. l. 337); dalšími členy zkušební komise byl obžalovaný , jméno FO, a svědkyně , jméno FO, (záznam o průběhu a výsledku zkoušky č. l. 338). Obžalovaný , jméno FO, jako předseda komise podepsal svědkovi , jméno FO, vystavené osvědčení ev. č.: , Anonymizováno, (originální osvědčení o získání profesní kvalifikace , jméno FO, č. l. 109), když byl veden jako úspěšný žadatel (výsledky zkoušek č. l. 320, záznam o průběhu a výsledku zkoušky č. l. 338); svědek , jméno FO, se však řádné zkoušky neúčastnil. Prezenční listinu č. l. 337 podepsal nejspíše na služebně v , adresa, (výpověď svědka , jméno FO, ). , právnická osoba, . společnosti , právnická osoba, , účtovala za účast tří osob na zkouškách „strážný“ částku , částka, (3krát , částka, ; faktura č. l. 416 a č. l. 443). Od , datum, do , datum, svědek , jméno FO, pracoval pro společnost , právnická osoba, . (dohoda o provedení práce č. l. 430), od , datum, do , datum, pro , právnická osoba, (dohoda o provedení práce č. l. 442), a jedné další společnosti (výpověď svědka , jméno FO, ).

14. Dne , datum, mělo dojít ke zkoušce před zkušební komisí, jíž se měli mj. účastnit svědci , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, (všichni za „, právnická osoba, “; prezenční listina č. l. 325). Předsedou zkušební komise byl obžalovaný , jméno FO, ; dalšími členy komise byl obžalovaný , jméno FO, a svědkyně , adresa, (originální osvědčení o získání profesní kvalifikace svědkyně Ptáčovské č. l. 117 a originální osvědčení o získání profesní kvalifikace svědka , jméno FO, č. l. 124, kopie přední strany osvědčení svědka , jméno FO, č. l. 428 p. v., originál osvědčení svědka , jméno FO, č. l. 131). Obžalovaný , jméno FO, jako předseda komise podepsal svědkovi , jméno FO, vystavené osvědčení ev. č.: , Anonymizováno, (citované osvědčení č. l. 131), svědkyni , jméno FO, vystavené osvědčení ev. č.: , Anonymizováno, (citované osvědčení č. l. 117), svědkovi , jméno FO, vystavené osvědčení ev. č.: , Anonymizováno, (citované osvědčení č. l. 124), když tito byli vedeni jako úspěšní žadatelé (výsledek zkoušek č. l. 317 p. v., záznamy o průběhu zkoušky č. l. 326 - 328). Svědkyně , jméno FO, obdržela osvědčení od svého manažera (výpověď svědkyně , jméno FO, ), stejně tak svědek , jméno FO, (výpověď svědka , jméno FO, , citované osvědčení č. l. 124, výzva k vydání věci na č. l. 122, protokol o vydání věci č. l. 123). Svědkyně , jméno FO, a svědek , jméno FO, však účastni zkoušky nebyli; účastnili se pouze školení ohledně chování na nádraží a vstupu do kolejiště (výpovědi svědků , jméno FO, a , jméno FO, ). Za vystavení osvědčení byla svědkyni , jméno FO, stržena částka nejméně , částka, ze mzdy (výpověď svědkyně , jméno FO, ), svědkovi , jméno FO, taktéž (výpověď svědka , jméno FO, ). Záznam o průběhu a výsledku zkoušky nepodepisoval on (výpověď svědka , jméno FO, ). Svědkovi , jméno FO, osvědčení zajišťoval a následně dodal svědek , jméno FO, (výpověď svědka , jméno FO, , výzva k vydání věci č. l. 129, protokol o vydání věci č. l. 130). Ani svědek , jméno FO, se však zkoušky neúčastnil; nevybavoval si, že by záznam o průběhu zkoušky podepsal. Částka za osvědčení mu byla stržena ze mzdy (výpověď svědka , jméno FO, ). Svědek , jméno FO, od , datum, do , datum, vykonával činnost pro , právnická osoba, (dohoda o provedení práce č. l. 441), současně od , datum, do , datum, vykonával činnost pro společnost , právnická osoba, . (vyjádření jmenované společnosti č. l. 427, dohoda o provedení práce č. l. 428). Svědkyně , jméno FO, od , datum, do , datum, vykonávala činnost pro , právnická osoba, (dohoda o provedení práce č. l. 441 p. v.). Svědek , jméno FO, od , datum, do , datum, vykonával činnost pro , právnická osoba, (dohoda o provedení práce č. l. 440 p. v.).

15. Dne , datum, mělo dojít ke zkoušce před zkušební komisí, jež se měli mj. účastnit svědci , jméno FO, , adresa, , jméno FO, (oba za „, právnická osoba, “), a , jméno FO, (za „, Anonymizováno, .“; prezenční listina č. l. 302 p. v., č. l. 339 a č. l. 374, záznamy o průběhu a výsledku zkoušek svědkyně , jméno FO, č. l. 304, svědka , jméno FO, č. l. 340 a č. l. 375 a svědka , jméno FO, č. l. 341). Zkušební komisi předsedal obžalovaný , jméno FO, ; dalšími členy komise byl obžalovaný , jméno FO, a svědkyně , jméno FO, . Obžalovaný , jméno FO, jako předseda podepsal svědkovi , jméno FO, vystavené osvědčení ev. č.: , Anonymizováno, (citované osvědčení č. l. 136, kopie přední stránky citovaného osvědčení č. l. 429 p. v.), svědkovi , jméno FO, vystavené osvědčení ev. č.: , Anonymizováno, (originál citovaného osvědčení č. l. 141, kopie citovaného osvědčení č. l. 376) a svědkyni , jméno FO, osvědčení ev. č. , Anonymizováno, (citované osvědčení č. l. 302), když tito byli vedeni jako žadatelé (výsledky zkoušek č. l. 318, záznamy o průběhu a výsledku zkoušek svědkyně , jméno FO, č. l. 304, svědka , jméno FO, č. l. 340 a č. l. 375 a svědka , jméno FO, č. l. 341). Svědkovi , jméno FO, však bylo osvědčení vystaveno, aniž by se zkoušek fakticky účastnil (výpovědi svědků , jméno FO, a , jméno FO, ). Jediné zkoušky, které podstoupil, se týkaly požární ochrany a BOZP. Záznam o průběhu a výsledku zkoušky č. l. 341 však podepsal, neboť mu byl předložen v práci; nepodepisoval však prezenční listinu č. l. 339 (výpověď svědka , jméno FO, ). Od , datum, do , datum, vykonával činnost pro , právnická osoba, (dohoda o provedení práce č. l. 430), od , datum, do , datum, též vykonával činnost pro společnost , právnická osoba, . (vyjádření jmenované společnosti č. l. 427, dohoda o provedení práce č. l. 429, výpověď svědka , jméno FO, ). Svědkyně , jméno FO, se též žádné zkoušky neúčastnila (výpověď svědkyně , jméno FO, ), stejně tak svědek , jméno FO, , jemuž vystavení osvědčení domluvila svědkyně , jméno FO, , a ze mzdy mu za to bylo strženo 2 000 – , částka, (úřední záznam o podaném vysvětlení svědka , jméno FO, ). Svědek , jméno FO, přitom od , datum, do , datum, vykonával činnost pro , právnická osoba, (dohoda o provedení práce č. l. 439 p. v.).

16. Dne , datum, mělo dojít ke zkoušce před zkušební komisí, jíž se měl účastnit mj. svědek , jméno FO, za „, právnická osoba, “ (prezenční listina č. l. 342). Zkušební komisi předsedal obžalovaný , jméno FO, (prezenční listina č. l. 342, záznam o průběhu a výsledku zkoušky č. l. 343); dalšími členy komise byli také obžalovaný , jméno FO, a svědkyně , adresa, (záznam o průběhu a výsledku zkoušky č. l. 343). Obžalovaný , jméno FO, jako předseda komise podepsal svědkovi , jméno FO, osvědčení ev. č.: , Anonymizováno, (citované osvědčení č. l. 150), když byl veden jako úspěšný žadatel (výsledky zkoušek č. l. 319, záznam o průběhu a výsledku zkoušky č. l. 343). Svědkovi , jméno FO, osvědčení dodal svědek , jméno FO, (výpověď svědka , jméno FO, , protokol o vydání věci č. l. 148). Svědek se však zkoušky neúčastnil; jediné školení, které absolvoval, bylo od , Anonymizováno, . Svědek , jméno FO, si nevybavoval, že by záznam o průběhu zkoušky podepsal. Částka za osvědčení byla strhnuta svědkovi , jméno FO, ze mzdy (výpověď svědka , jméno FO, ). , právnická osoba, . společnosti , právnická osoba, , účtovala za účast sedmi osob na zkouškách „strážný“ částku , částka, (7krát , částka, ; faktura č. l. 415 a č. l. 444). Svědek , jméno FO, pro posledně jmenovanou společnost vykonával činnost od , datum, do , datum, (dohoda o provedení práce č. l. 439).

17. Dne , datum, mělo dojít před zkoušce před zkušební komisí, jíž se měl účastnit mj. svědek , adresa, a svědek , jméno FO, (oba za „, právnická osoba, “; prezenční listina č. l. 344). Zkušební komisi předsedal obžalovaný , jméno FO, ; členy komise byli také obžalovaný , jméno FO, a svědkyně , jméno FO, . Obžalovaný , jméno FO, jako předseda komise podepsal svědkovi , jméno FO, vystavené osvědčení ev. č.: , Anonymizováno, (citované osvědčení č. l. 155), svědkovi , jméno FO, vystavené osvědčení ev. č.: , Anonymizováno, (citované osvědčení č. l. 162), když byli vedeni jako žadatelé (výsledky zkoušek č. l. 319 p. v., záznamy o průběhu zkoušek č. l. 345 - 346). Svědek , jméno FO, tímto osvědčením fakticky disponoval (protokol o vydání věci č. l. 154), stejně tak jako svědek , jméno FO, (protokol o vydání věci č. l. 161, výpověď svědka , jméno FO, ). Svědek , jméno FO, však zkoušku před komisí složené z obžalovaných nepodstoupil; prezenční listinu č. l. 344 a záznam o průběhu zkoušky č. l. 346 nepodepsal (výpověď svědka , jméno FO, ), stejně tak jako svědek , jméno FO, (výpověď svědka , jméno FO, ). , právnická osoba, . společnosti , právnická osoba, , účtovala za účast sedmi osob na zkouškách „strážný“ částku , částka, (7krát , částka, ; faktura č. l. 412 a č. l. 445). Svědek , jméno FO, pro posledně jmenovanou společnost vykonával činnost od , datum, do , datum, (dohoda o provedení práce č. l. 438), svědek , jméno FO, od , datum, do , datum, (dohoda o provedení práce č. l. 438 p. v.); pracovní smlouvu měl však , jméno FO, asi s 5 nebo 6 společnostmi. Za získání osvědčení byla svědkovi , jméno FO, stržena ze mzdy částka cca , částka, (výpověď svědka , jméno FO, ).

18. Dne , datum, mělo dojít ke zkoušce před zkušební komisí, které se měl zúčastnit mj. svědek , jméno FO, a svědek , jméno FO, (oba za „, právnická osoba, “; prezenční listina č. l. 306 p. v. a č. l. 349, záznam o průběhu a výsledku zkoušky , jméno FO, č. l. 308). Zkušební komisi předsedal obžalovaný , jméno FO, ; členy komise byli také obžalovaný , jméno FO, a svědkyně , jméno FO, . Obžalovaný , jméno FO, jako předseda komise podepsal svědkovi , jméno FO, vystavené osvědčení ev. č.: , Anonymizováno, (citované osvědčení č. l. 170), a svědkovi , jméno FO, osvědčení , Anonymizováno, (originál citovaného osvědčení č. l. 291, kopie citovaného osvědčení č. l. 307), když byli vedeni jako žadatelé (výsledek zkoušek č. l. 318 p. v., záznam o průběhu zkoušky svědka , jméno FO, č. l. 350). Svědek , jméno FO, osvědčením fakticky disponoval (protokol o vydání věci č. l. 168 – 169), stejně tak svědek , jméno FO, (protokol o vydání věci č. l. 290), přestože ani jeden z nich zkoušku nikdy nepodstoupili; osvědčení jim předal svědek , jméno FO, (výpovědi svědků , jméno FO, a , jméno FO, ); svědek , jméno FO, podstoupil pouze zkoušení požárním technikem (výpověď svědka , jméno FO, ). , právnická osoba, . společnosti , právnická osoba, , účtovala za účast dvou osob na zkouškách „strážný“ částku , částka, (2krát , částka, ; faktura č. l. 413). Svědek , jméno FO, pro posledně jmenovanou společnost vykonával činnost od , datum, do , datum, (dohoda o provedení práce č. l. 437 p. v.), avšak měl za to, že pracoval pro , jméno FO, . Částka za vystavení osvědčení mu byla stržena ze mzdy (výpověď svědka , jméno FO, ). Svědek , jméno FO, vykonával činnost pro , jméno FO, , avšak dostává asi 7 výplatních pásek. Podpis na záznamu o průběhu a výsledku zkoušky č. l. 308 vyloučil (výpověď svědka , jméno FO, ).

19. Dne , datum, mělo dojít ke zkoušce před zkušební komisí, které se měl mj. účastnit svědek , jméno FO, za „, právnická osoba, “ (výsledek zkoušek na č. l. 317, prezenční listina č. l. 323 a č. l. 378, záznam o průběhu zkoušky č. l. 324). Zkušební komisi předsedal obžalovaný , jméno FO, (prezenční listina č. l. 323, záznam o průběhu zkoušky č. l. 324), dalšími členy komise byl obžalovaný , jméno FO, a pan , jméno FO, (záznam o průběhu zkoušky č. l. 324). Obžalovaný , jméno FO, jako předseda komise podepsal svědkovi , jméno FO, vystavené osvědčení ev. č.: , Anonymizováno, (kopie citovaného osvědčení č. l. 379), neboť byl veden jako úspěšný uchazeč (záznam o průběhu a výsledku zkoušky č. l. 380). Svědkovi , jméno FO, bylo osvědčení vystaveno, aniž by se zkoušky účastnil (výpovědi svědků , jméno FO, a , jméno FO, ). , právnická osoba, . společnosti , právnická osoba, , účtovala za účast tří osob na zkouškách „strážný“ částku , částka, (3krát , částka, ; faktura č. l. 399, č. l. 447). Svědek , jméno FO, pro posledně jmenovanou společnost vykonával činnost od , datum, do , datum, (dohoda o provedení práce č. l. 437).

20. Dne , datum, mělo dojít ke zkoušce před zkušební komisí, jíž se měla mj. účastnit svědkyně , jméno FO, za „, právnická osoba, “ (prezenční listina č. l. 212 a č. l. 347). Komisi předsedal obžalovaný , jméno FO, ; členy komise byli také obžalovaný , jméno FO, a svědkyně , jméno FO, . Obžalovaný , jméno FO, jako předseda komise podepsal svědkyni , jméno FO, , která se měla zkoušky účastnit (záznam o průběhu a výsledku zkoušky č. l. 182 a č. l. 348) vystavené osvědčení ev. č.: , Anonymizováno, (originál citovaného osvědčení č. l. 179, kopie citovaného osvědčení č. l. 182), když byla vedena jako žadatelka (výsledky zkoušek č. l. 320 p. v., záznam o průběhu a výsledku zkoušky č. l. 182 a č. l. 348). Svědkyně , jméno FO, tímto fakticky disponovala (protokol o vydání věci č. l. 178, výpověď , jméno FO, ), přestože na žádné zkoušce nebyla. Aby si ověřila pravost osvědčení, který ji byl předán, volala na Ministerstvo vnitra (výpovědi svědkyň , jméno FO, a , jméno FO, ), následně kontaktovala Policii ČR. Vyloučila, že by podepsala prezenční listinu nebo záznam o průběhu zkoušky. Peníze za osvědčení měly být strženy z výplaty (výpověď svědkyně , jméno FO, ). , právnická osoba, . společnosti , právnická osoba, , účtovala za účast jedné osoby na zkouškách „strážný“ částku , částka, (faktura č. l. 399); částka byla uhrazena , datum, (potvrzení o provedení transakce č. l. 400 a č. l. 411); společnosti , právnická osoba, pak byla účtována částka , částka, za účast 5 osob na zkouškách strážný (sdělení jmenované společnosti č. l. 422, faktura č. , hodnota, ), jež byla uhrazena , datum, (potvrzení o provedení transakce č. l. 424).

21. Dne , datum, mělo dojít ke zkoušce před zkušební komisí, jíž se měl mj. účastnit svědek , jméno FO, a svědek , jméno FO, (oba za „, Anonymizováno, , Anonymizováno, “, kopie prezenční listiny č. l. 207, č. l. 219, č. l. 333). Komisi předsedal obžalovaný , jméno FO, ; členy komise byli také obžalovaný , jméno FO, a svědkyně , jméno FO, . Obžalovaný , jméno FO, jako předseda komise podepsal svědkovi , jméno FO, vystavené osvědčení ev. č.: , Anonymizováno, (originál citovaného osvědčení č. l. 195, kopie citovaného osvědčení č. l. 198 a č. l. 221 - 222), svědkovi , jméno FO, vystavené osvědčení ev.č.: , Anonymizováno, (citované osvědčení č. l. 231), když byli vedeni jako úspěšní žadatelé (výsledky zkoušek č. l. 321 p. v., záznamy o průběhu a výsledku zkoušky č. l. 334 - 335). Svědkovi , jméno FO, vystavené osvědčení splňovalo všechny zákonné náležitosti (sdělení MVČR na č. l. 217). Svědek , jméno FO, tímto fakticky disponoval (protokol o vydání věci na č. l. 194, výpověď svědka , jméno FO, ), aniž by se jakékoli zkoušky účastnil; za vystavení osvědčení mu mělo být strženo asi , částka, z platu. Věc oznámil na policii, neboť dostal strach. Vyloučil, že by podepsal prezenční listinu nebo záznam o průběhu zkoušky (výpověď svědka , jméno FO, ). Stejně tak osvědčením fakticky disponoval svědek , jméno FO, (protokol o vydání věci č. l. 230), aniž by se zkoušky zúčastnil (výpověď svědka , jméno FO, ). Ten byl od , datum, do , datum, zaměstnán u , právnická osoba, na základě dohody o provedení práce (potvrzení pracovního poměru č. l. 449), jednal však s , Anonymizováno, . Částka za vystavení osvědčení mu byla stržena ze mzdy (výpověď svědka , jméno FO, ).

22. Dne , datum, mělo dojít ke zkoušce před zkušební komisí, jíž se měl mj. účastnit svědek , jméno FO, za , Anonymizováno, , Anonymizováno, (prezenční listina č. l. 330). Předsedou zkušební komise byl obžalovaný , jméno FO, , dalšími členy byl obžalovaný , jméno FO, a svědek , jméno FO, (záznam o průběhu a výsledku zkoušky). Obžalovaný , jméno FO, jako předseda komise podepsal svědkovi , jméno FO, vystavené osvědčení ev. č.: , Anonymizováno, (kopie citovaného osvědčení č. l. 332), neboť svědek byl veden jako úspěšný žadatel (výsledky zkoušek č. l. 321). Svědek , jméno FO, se však žádné zkoušky neúčastnil, osvědčení mu následně předal svědek , jméno FO, (výpověď svědka , jméno FO, ). U , Anonymizováno, kde svědek , jméno FO, byl v pracovněprávním vztahu od 14. 10. do , datum, , svědek , jméno FO, zkoušku nevykonával (vyjádření , Anonymizováno, č. l. 420).

23. Obžalovaný , jméno FO, využíval telefonní číslo , tel. číslo, a , tel. číslo, , obžalovaný , adresa, , adresa, (příkaz k odposlechům a záznamům telekomunikačního provozu č. l. 466 – 467, příkaz k prodloužení doby trvání odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu na č. l. 474 - 476). Dne , datum, obžalovaný , jméno FO, hovořil se svědkem , jméno FO, . Svědek , jméno FO, obžalovaného , jméno FO, žádal o umožnění složení zkoušky pro 15 lidí, společně se domlouvali na rozdělení finančních prostředků přesahující standardní cenu účtovanou obžalovaným , jméno FO, (protokol o záznamu telekomunikačního provozu včetně DVD na č. l. 484, přepis telekomunikačního provozu č. l. 485). Dne , datum, hovořil obžalovaný , jméno FO, s , právnická osoba, , přičemž z kontextu hovoru je zjevné, že , jméno FO, jmenovanému , jméno FO, dříve umožňoval získat osvědčení pro jím určené osoby bez účasti na zkouškách; obžalovaný , jméno FO, to však , datum, odmítl (záznam telekomunikačního provozu včetně přepisu č. l. 479, přepisy telekomunikačního provozu č. l. 480 - 482). Dne 7. 12 2022 obžalovaný , jméno FO, hovoří s volajícím, kterého oslovuje „, jméno FO, “, a jemuž sdělí, že si s „červenými dávají pauzičku“. , jméno FO, se ptal na možnost osvědčení u lidí, u nichž zatím neměl barevné doplnění, společně se baví o ceně. Důvod pozastavení „červených“ nechtěl obžalovaný , jméno FO, uvést do telefonu (protokol o záznamu telekomunikačního provozu včetně DVD na č. l. 484, přepis telekomunikačního provozu č. l. 486). Opětovně se baví dne , datum, , kdy obžalovaný , jméno FO, sděluje, že všichni zájemci musí dorazit osobně, a že nikdo nebude do červených (protokol o záznamu telekomunikačního provozu včetně DVD na č. l. 484, přepis telekomunikačního provozu č. l. 487). Dne , datum, hovořil obžalovaný , jméno FO, se svědkem , jméno FO, , přičemž mu sdělil, že červení stále nejsou možní; přislíbil však, že věc probere s obžalovaným , jméno FO, (protokol o záznamu telekomunikačního provozu včetně DVD na č. l. 484, přepis telekomunikačního provozu č. l. 488). Dne , datum, obžalovaný , jméno FO, znovu hovoří s , jméno FO, , jemuž sdělil, že se dne , datum, o červených bavil s ostatními komisaři, avšak prozatím mají obavu takto postupovat (protokol o záznamu telekomunikačního provozu včetně DVD na č. l. 484, přepis telekomunikačního provozu č. l. 489). Dne , datum, obžalovaný , jméno FO, hovoří s neidentifikovanou ženou z agentury , Anonymizováno, , které přislíbí, že pokud se její kolega dostaví na zkoušku, zkoušku fakticky udělá na základě přiloženého testu, který je vyznačen správnými odpověďmi (protokol o záznamu telekomunikačního provozu včetně DVD na č. l. 484, přepis telekomunikačního provozu č. l. 490). Následně byl v roce 2023 obžalovaný , jméno FO, , Anonymizováno, hodnocen tak, že dosahuje velmi dobrých výsledků (, Anonymizováno, , Anonymizováno, ). Pokud pak jde o samotná povolení „odposlechů“, tato soud shledal zákonnými.

24. Co se týče hodnocení důkazů, ve věci šlo primárně o posouzení hodnověrnosti verze obžalovaných, že svědkům uvedeným v bodech 1) až 10) obžaloby byla osvědčení vystavena řádně, a že si to tyto osoby pouze nepamatovaly v důsledku značného pracovního vypětí (obžalovaný , jméno FO, uváděl, že strážní pracovali například několik směn za sebou, mimo pracovní dobu měli skládat zkoušky, a následně se měli vracet do práce). Ve prospěch této verze hovořily pouze prezenční listiny, jež měly obsahovat podpisy svědků, stejně tak jako záznamy o průběhu zkoušky, které tyto podpisy též měly obsahovat. Podporovala ji také částečné výpověď svědka , jméno FO, . Verzi obžalovaných však nebylo možné uvěřit, přičemž výpověď svědka , jméno FO, považoval soud z dále vyložených důvodů za nevěrohodnou.

25. Předně, všichni svědci uvedení v bodech 1) až 10) skutkové věty výroku tohoto rozsudku shodně uvedli [v případě svědka , jméno FO, s ohledem na jeho úmrtí soud za splnění podmínek § 211 odst. 6 tr. řádu četl jeho výpověď zachycenou v úředním záznamu o podaném vysvětlení; pro stručnost však nadále soud i obsah této výpovědi nadále zahrnuje pod „výpověď svědků uvedených v bodech 1) až 10) skutkové věty výroku“], že se žádné zkoušky před komisí složené z obžalovaných neúčastnili. Všichni též shodně uvedli, že věděli o tom, že jim osvědčení bude vystaveno, aniž by se zúčastnili zkoušky, a že jim za to bude stržena ze mzdy stržena určitá peněžní částka. To navíc potvrdili i někteří z vyslechnutých manažerů těchto osob, konkrétně svědek , jméno FO, , svědkyně , jméno FO, , svědek , adresa, , svědek , jméno FO, .

26. Výpovědi ostatních zkušebních komisařů (svědci , jméno FO, , , jméno FO, , , adresa, ) byly v tomto fakticky nic neříkající, neboť tito se shodně vyjadřovali zejména k průběhu zkoušek; shodně uvedli, že třetí člen zkušební komise si to tam tzv. „pouze odseděl“ a následně podepsal jemu předloženou dokumentaci, kterou zpravidla vyhotovoval obžalovaný , jméno FO, . Přestože vyslechnutí zkušební komisaři uvedli, že kontrolovali alespoň zda počet listin odpovídal počtu účastníků, je tato jejich výpověď v rozporu s výpovědí všech svědků uvedených v bodech 1) až 10) skutkové věty výroku tohoto rozsudku, a výpovědí svědků , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, . Ostatně sami zkušební komisaři v rámci výslechu připustili, že protokoly byly k podpisu již připraveny tou stranou, na níž měly být podepsány. Též navíc vypověděli, že administrativu zajišťoval obžalovaný , jméno FO, . Jinými slovy, zkušební komisaři v rámci svých výpovědí uváděli, že dohlíželi na průběh zkoušky, kontrolovali dokumentaci, ale zároveň se o administrativní část nijak nezajímali, byli si to tam „odsedět“.

27. V rámci výpovědí jednotlivých zkušebních komisařů stála navíc osamoceně výpověď svědka , jméno FO, stran toho, jakým způsobem probíhá ověřování totožnosti, byť se s ostatními shodl, že protokoly se podepisují až na konci, a že jejich tisk zajišťuje obžalovaný , jméno FO, . Oproti svědkyni , jméno FO, svědek , jméno FO, vypověděl, že se na ověřování totožnosti podílejí všichni členové zkušební komise. Jeho výpověď je ohledně ověřování totožnosti nutno považovat spíše za nevěrohodnou. Ze 135 zkušebních termínů v době od , datum, do , datum, byl svědek , jméno FO, přítomen v 8 termínech, z toho mj. dne , datum, (výpis přehledu komisí na č. l. 382 – 383), kdy bylo vydáno osvědčení svědkovi , jméno FO, ; ten se však žádné zkoušky neúčastnil, jak vypověděl on sám a svědkyně , jméno FO, . Těžko pak lze výpovědi svědka , jméno FO, uvěřit.

28. Pro soud je nepředstavitelné, aby si všichni svědci uvedení v bodech 1) až 10) skutkové věty výroku tohoto rozsudku a svědek , jméno FO, , svědkyně , jméno FO, , svědek , adresa, , svědek , jméno FO, , verzi, že osvědčení bylo možné získat i bez účasti u zkoušky, vymysleli. Svědci uvedení v bodech 1) až 10) skutkové věty výroku rozsudku navíc uvedli, že si obžalované nevybavují, neznají je. Naopak svědek , jméno FO, , svědkyně , jméno FO, , svědek , adresa, , svědek , jméno FO, uvedli, že obžalovaného , jméno FO, znají, věděli, že s ním spolupracuje obžalovaný , jméno FO, , a že je u nich možné osvědčení bez účasti u zkoušky získat. Přestože byl svědek , jméno FO, skálopevně přesvědčen, že není možné vystavit osvědčení osobě, která se zkoušky neúčastnila, je toto jeho přesvědčení vyvráceno výpověďmi nejen všech svědků uvedených pod body 1) – 10) skutkové věty výroku tohoto rozsudku, ale též výpověďmi svědků , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, . Ti navíc sami uvedli, že si byli vědomi nutnosti účasti uchazečů na zkouškách, a že tímto svým jednáním fakticky porušovali zákonem stanovené podmínky pro získání osvědčení; z těchto důvodů je jejich výpověď o to více důvěryhodná.

29. Nelze navíc tvrdit, že by se svědci na výpovědích domluvili. Svědci se v podstatných částech shodovali, v určitých drobnostech naopak vypovídali odlišně. Například svědek , jméno FO, vypověděl, že svědek , jméno FO, osvědčení odmítl převzít; naproti tomu svědek , jméno FO, potvrdil, že osvědčením fakticky disponoval, a dokládá to i protokol o vydání věci na č. l. 194 [stejně jako další protokoly o vydání věci u ostatních svědků uvedených v bodech 1) až 10) skutkové věty výroku rozsudku]. Svědek , jméno FO, byl navíc věrohodným i proto, že pravdivost jeho výpovědi (byť ohledně jiných skutečností) potvrdily i listinné důkazy. Konkrétně, svědek , jméno FO, vypověděl, že v roce 2022 byl zaměstnán jako ostraha, což potvrzuje pracovní smlouva č. l. 199 , právnická osoba, ze dne , datum, ; vypověděl, že si při cestě z banky, kde kontroloval stav bankovního účtu, poranil koleno, byl na nemocenské, přičemž pracovní neschopnost jmenovaného svědka vyplývá z potvrzení o zaměstnání. V zaměstnání byl navíc krátkou dobu s ohledem na rozvázání pracovního poměru dle dohody o rozvázání pracovního poměru, a následně si hledal další práci, jak potvrzuje dohoda o provedení práce č. l.

201. Ostatně je potvrzena i výpověď svědka , jméno FO, v té části, že je v důchodu, a to informacemi o pojištěni VZP na č. l. 202 – 204. Dále, svědkyně , jméno FO, vypověděla, že se ucházela o pozici ostrahy v , Anonymizováno, společně se svědkem , jméno FO, ; ten toto potvrdil a dodal, že původně se na nádraží v , Anonymizováno, nacházeli ještě s jednou další zájemkyní, která nakonec nenastoupila. Oba shodně uvedli, že jejich manažer jim sdělil, že osvědčení není potřeba. Den jejich nástupu , datum, je přitom potvrzen i dohodami o provedení práce č. l.

441. Výpověď svědkyně , jméno FO, potvrzuje i podání autorizované osoby z MV na č. l. 37 spisu, neboť dle tohoto i na základě podnětu od jmenované svědkyně došlo k prošetřování věci. Svědci , jméno FO, a , jméno FO, shodně vypověděli, že jim osvědčení zajišťoval svědek , adresa, , a že jim částka za osvědčení byla následně stržena ze mzdy. O věrohodnosti těchto svědků soud nemá pochyb.

30. Přestože někteří svědci také vypověděli, že nějaké další testy podstoupili, dalšími dotazy ze strany soudu bylo spolehlivě zjištěno, že se nejednalo o zkoušky vedoucí k získání osvědčení specifikovaných ve skutkové větě výroku tohoto rozsudku, ale naopak o zkoušky na vstup do , Anonymizováno, (např. svědci , jméno FO, a , jméno FO, , kteří vypověděli, že zkoušky a školení organizovaly , právnická osoba, ; obdobně též svědek , jméno FO, ), nebo požární ochrany (např. svědek , jméno FO, , jenž vypověděl, že na žádnou zkoušku nikam cestovat nemusel a přítomen byl pouze jeho manažer).

31. Věrohodnosti všech svědků uvedených v bodech 1) až 10) skutkové věty výroku rozsudku dodává i fakt, že vypověděli, že měli uzavřené větší množství smluv s více společnostmi, chodilo jim více výplatních pásek, což potvrzují dohody o provedení práce na č. l. 428 – 442 (např. svědek , jméno FO, měl uzavřeny dvě dohody o provedení práce, které se v době od , datum, do , datum, překrývaly – viz dohody o provedení práce č. l. 428 a č. l. 441), které se často týkají totožných osob a téhož období, a též to potvrdila výpověď svědka , jméno FO, , který uvedl, že to bylo běžnou praxí. Všichni svědci uvedení v bodech 1) až 10) skutkové věty výroku rozsudku pracovali pro některou ze společností, v nichž vystupovali svědek , jméno FO, , svědkyně , jméno FO, , svědek , adresa, , svědek , jméno FO, , nebo pro společnost , jméno FO, (či její dceřinou společnost); tito pak svědky „naoko vyslali“ do společnosti obžalovaného , jméno FO, , právnická osoba, ., s níž dlouhodobě spolupracovali. Za jakou společnost byli svědci „naoko vysláni“ jednoznačně vyplývá z prezenčních listin, přičemž v té době většina svědků uvedených v bodech 1) až 10) skutkové věty výroku rozsudku měla v těch kterých společnostech pracovní poměr. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, je pak zjevné, že společnost „, Anonymizováno, “ byla asi tři propojené společnosti. Ostatně i svědek , jméno FO, byl ke zkouškám „na oko“ přihlášen za „, Anonymizováno, , Anonymizováno, “ (prezenční listina č. l. 207, č. l. 219, č. l. 333), přestože v té době měl pracovní poměr u , právnická osoba, Svědkyně , jméno FO, nikdy nebyla zaměstnána u , právnická osoba, , byť tam měla činnost fakticky vykonávat (sdělení společnosti , právnická osoba, č. l. 452), svědek , jméno FO, vypověděl, že pracoval pro , jméno FO, , přičemž uvedl, že v případě potřeby měl nejspíš i smlouvu se společností , Anonymizováno, , což je ostatně potvrzeno dohodou o provedení práce č. l.

430. Obdobně svědek , jméno FO, vypovídal, že pracoval pro , jméno FO, , přestože dohodu o provedení práce č. l. 437 p. v. uzavřel s , právnická osoba, , byť připustil, že smluv (dohod o provedení práce) uzavíral více; či svědek , jméno FO, , který vypověděl, že měl pracovat pro , Anonymizováno, , přestože podle potvrzení o pracovním poměru č. l. 449 byl zaměstnán u , Anonymizováno, (které dle svědka , jméno FO, bylo subdodavatelem , Anonymizováno, ). Podobně se vyjadřoval i svědek , jméno FO, , který věděl, že mezi , Anonymizováno, a , Anonymizováno, byla nějaká dohoda; svědek , jméno FO, , který uvedl, že dostává asi 7 výplatních pásek; svědek , jméno FO, , jenž měl pracovní smlouvu se 4 – 5 společnostmi, a svědek , jméno FO, , jež dostával mzdu ze 3 různých účtů, resp. od 3 společností. Z výše uvedeného je též zřejmé, že jednotlivé společnosti byly propojeny.

32. Přestože záznamy o průběhu a výsledu zkoušky a také prezenční listiny měly obsahovat podpisy svědků uvedených v bodech 1) až 10) skutkové věty výroku rozsudku, přičemž někteří z těchto svědků nevyloučili, že by se nejednalo o jejich podpis, zatímco ostatní podpis těchto listin s jistotou vyloučili, nepřistoupil soud ke znaleckému zkoumání těchto podpisů, neboť s ohledem na veškerá shodná vyjádření, že žádné zkoušky před zkušební komisí složené z obžalovaných (a dalšího zkušebního komisaře) nebyli svědci uvedení v bodech 1) až 10) skutkové věty výroku rozsudku účastni, měl znalecké zkoumání pravosti podpisů za zcela nadbytečné. I pokud by se některé podpisy ukázaly jako pravé, není tím vyloučena pravdivost výpovědi jednotlivých svědků, neboť tito sami uvedli, že podepisovali velké množství listin, a je možné, že nevědomky podepsali některou z těchto listin. Naopak není těž nepředstavitelné, že by jejich podpisy byly plagiáty, když dle výpovědí svědkyně , jméno FO, , svědka , jméno FO, a svědka , jméno FO, měli obžalovaný , jméno FO, a obžalovaný , jméno FO, k dispozici fotokopie občanských průkazů svědků uvedených v bodech 1) až 10) skutkové věty výroku rozsudku. To by ostatně odpovídalo výpovědi některých uvedených svědků, že se podpis na dotčených listinách jejich podpisu podobá (svědek , jméno FO, si myslel, že jde o jeho podpis, že se takto podepisuje, ale má každou chvíli jiný podpis; stejně tak svědkyně , jméno FO, uvedla, že by se o její podpis mohlo jednat, ale nedokázala to určit s jistotou), ale v něčem se liší (např. svědek , jméno FO, vyloučil, že by počáteční písmeno „, Anonymizováno, “ psal způsobem uvedeným na záznamu o průběhu a výsledku zkoušky č. l. 208, resp. č. l. 219 a č. l. 335, a na prezenční listině č. l. 333) nebo že se podpisy zcela liší (svědek , jméno FO, zcela vyloučil svůj podpis na obou listinách; svědek , jméno FO, zcela vyloučil svůj podpis na záznamu o průběhu zkoušky, stran podpisu na prezenční listině uvedl, že by to jeho podpis být mohl; svědek , jméno FO, svůj podpis vyloučil, stejně tak svědek , jméno FO, ). Některé listiny přitom mohli svědci skutečně podepsat, když jim byli předloženy v práci (svědek , jméno FO, vypověděl, že záznam o průběhu zkoušky č. l. 341 podepsal, byl mu předložen v práci; vyloučil však, že by podepsal prezenční listinu č. l. 339; svědek , jméno FO, vypověděl, že nejspíše podepsal prezenční listinu č. l. 349, která mu měla být předložena v práci jeho manažerem, zatímco záznam o průběhu a výsledku zkoušky na č. l. 350 podepsat neměl, přičemž shodně vypověděl svědek , jméno FO, ; oba z jmenovaných činnost navíc vykonávali v , adresa, . Svědek , jméno FO, vypověděl, že podepsal prezenční listinu č. l. 330, kterou mu předložil svědek , jméno FO, , zatímco u záznamu o průběhu a výsledku zkoušky č. l. 331 si nebyl podpisem jist), což ve 20. letech 21. století není nepředstavitelné. To navíc v situaci, kdy sami obžalovaní uvedli, a svědek , jméno FO, potvrdil, že zkoušky byly konány i mimo , jméno FO, . Není přitom vyloučeno, aby některé dokumenty byly podepsány některými ze svědků vyjmenovaných pod body 1) až 10) skutkové věty rozsudku až po vykonání zkoušky, neboť listiny týkající se zkoušky nemusely být na MV zaslány ihned v den zkoušky. Ani zkušební komisaři podepisující záznamy o průběhu a výsledku zkoušky nemuseli o absenci podpisu nutně vědět. Podpisy komisařů se nacházely na rubu, zatímco podpisy žadatelů na líci listiny, přičemž podle svědkyně , jméno FO, byly listiny otočeny stranami, na nichž se měli zkušební komisaři podepsat. K dodání listin na MV byla přitom lhůta 30 dnů, jejíž nedodržení nebylo jakkoli sankcionováno (výpověď svědkyně , jméno FO, ).

33. Je otázkou, zda ostatní zkušební komisaři o praxi obžalovaných skutečně nevěděli, nebo věděli, avšak blíže se o ni nezajímali (šli si to tam tzv. „odsedět“), nebo z ní naopak měli nějaký prospěch; zjišťování těchto skutečností však jde nad rámec daného trestního řízení, a pro rozhodnutí soudu ve věci by zjištění těchto skutečností ohledně obžalovaných , jméno FO, a , jméno FO, nemělo žádný větší význam. Přitom z hovoru obžalovaného , jméno FO, se svědkem , jméno FO, (zachyceným v rámci odposlechů, viz níže) bylo obžalovaným naznačeno, že ostatní komisaři o vystavování osvědčení žadatelům, kteří se zkoušení neúčastní, věděli, ale jelikož měli obavy, nechtěli v tom nejméně od ledna 2023 pokračovat. Postup komisařů svědčí přinejmenším o jejich laxním přístupu k udělování autorizace a zkoušení.

34. Neuvěřitelným se jeví vyjádření obžalovaného , jméno FO, , že mu svědkyně , jméno FO, měla kopie občanských průkazů zasílat pouze z tohoto důvodu, že měla vysokou chybovost v uvádění údajů jednotlivých uchazečů; to je totiž vyvráceno výpověďmi svědků uvedených pod body 1) – 10) skutkové věty rozsudku a svědků , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, . Pokud obžalovaný , jméno FO, uváděl, že se někdy mohlo stát, že na zkoušku přišel někdo jiný než uvedený žadatel, bylo toto vyloučeno nejen již uvedenými výpověďmi, ale též výpověďmi dalších zkušebních komisařů, kteří popírali, že by se něco takového mohlo stát. Byť se obhajoba obžalovaného , jméno FO, pokoušela výpověď svědkyně , jméno FO, znevěrohodnit, když ji označovala za absolutně nevěrohodnou osobu, lhářku, pomatenou osobu, soud výpovědi svědkyně , jméno FO, uvěřil, neboť se shodovala s výpovědí dalších osob, konkrétně svědků , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, , a též ji podporovaly výpovědi svědků uvedených pod body 1) – 10) skutkové věty výroku rozsudku.

35. Výše popsané jednání obžalovaných není vyloučeno ani tím, že v rámci kontrol prováděných MV nebyl daný skutek zjištěn; jak vyplynulo z výpovědí svědkyň , jméno FO, a , jméno FO, , kontroly nebyly prováděny bez předchozího ohlášení, tedy předseda komise vždy věděl, že probíhá kontrola. V takovém případě bylo zcela jistě v možnostech a schopnostech obžalovaných své jednání průběhu kontroly přizpůsobit. Stejně tak pokud obhajoba tvrdí, že se zkoušek účastnili pracovníci , Anonymizováno, , s ohledem na skutečnost, že z mnoha zkušebních termínů 135 od , datum, do , datum, došlo „jen“ v 10 z nich k vydání osvědčení osobám, které se zkoušky neúčastnili, není neuvěřitelné, že by ani pracovníci , Anonymizováno, ničeho nezjistili.

36. Veškeré podklady ze zkoušek obžalovaní navíc zakládali k MV, které je následně na žádost poskytlo , Anonymizováno, (sdělení MVČR na č. l. 181, vyjádření MVČR na č. l. 301, předání materiálu z uskutečněných zkoušek profesní kvalifikace strážný č. l. 302, předání materiálu z uskutečněných zkoušek profesní kvalifikace strážný č. l. 306, zpráva MVČR č. l. 315, sdělení MVČR na č. l. 372, sdělení MVČR č. l. 386), stejně tak jako MV poskytlo odborná stanoviska (doplnění podání ze strany MVČR na č. l. 352, stanovisko na č. l. 353 - 355).

37. Verzi obhajoby vyvrací i skutečnosti zjištěné v rámci odposlechů (viz záznamy a přepisy telekomunikačního provozu). Z těchto vzal soud za jednoznačně prokázané, že obžalovaný , jméno FO, umožňoval získat osvědčení i dalším osobám, avšak od , datum, to již odmítal. To by korespondovalo s výpovědí svědkyně , jméno FO, , že jí měl obžalovaný , jméno FO, sdělit, že jsou nejspíš sledováni, a výpovědí svědka , jméno FO, , že od roku 2023 obžalovaný , jméno FO, odmítal vydat osvědčení osobám, které se ke zkoušce osobně nedostavily. Za zcela nevěrohodnou soud shledal argumentaci obžalovaného , jméno FO, , že si jej měl pan , jméno FO, splést s jinou osobou a že „rychlým testem“ je myšleno, že namísto celodenní přípravy na zkoušku byla poskytnuto pouze následovaná zkoušením. Z kontextu hovoru mezi obžalovaným , jméno FO, a panem , jméno FO, naopak vyplývá, že se znají delší dobu, a z opakovaných vyjádření obžalovaného , jméno FO, „už to nejde“, lze zcela jednoznačně dovodit, že dříve panu , jméno FO, umožňoval získat osvědčení pro své zaměstnance, aniž by tyto osoby musely zkoušku podstoupit. Ve spojení s dalšími provedenými důkazy nelze mít ani pana , jméno FO, za lháře a pohádkáře.

38. Jestliže obžalovaný , jméno FO, vypovídal, že označení „červený“ bylo vyhrazeno pro osoby, které je nutno za všech okolností dostat na termín zkoušky, nelze s tímto souhlasit. Zejména z hovoru ze dne , datum, (protokol o záznamu telekomunikačního provozu včetně DVD na č. l. 484, přepis telekomunikačního provozu č. l. 486) vyplývá, že označení „červený“ bylo vyhrazeno pro osoby, kterým se mělo vystavit osvědčení, aniž by přišli na zkušební termín; ve spojení s hovorem ze dne , datum, (protokol o záznamu telekomunikačního provozu včetně DVD na č. l. 484, přepis telekomunikačního provozu č. l. 485) je zjevné, že již před posledně uvedeným datem možnost získat osvědčení bez účasti u zkoušky z opatrnosti omezovali. To je dále utvrzeno hovorem svědka , jméno FO, s obžalovaným , jméno FO, ze dne , datum, , v němž obžalovaný , jméno FO, svědkovi sděluje, že „červení“ teď nejsou možní, a že se na tom zkusí domluvit s obžalovaným , jméno FO, . Pokud by označený „červený“ skutečně znamenalo zajistit účast takto označené osoby u zkoušky na co nejbližším možném termínu či fakticky „přednostně“, zcela určitě by nebyl důvod pro pozastavení této praxe, když by v tom zcela určitě nebylo možno shledat jednání vedoucí k aplikaci norem trestního práva. Pro vyjádření obžalovaného , jméno FO, v hovoru s , jméno FO, , že se o tom bavil s ostatními zkušebními komisaři, avšak ti měli mít obavu takto postupovat, by tak zcela jistě nebyl důvod. I v kontextu s výpověďmi svědků uvedených pod body 1) – 10) skutkové věty výroku rozsudku, a svědků , jméno FO, , Hájka, , jméno FO, a , jméno FO, je zjevné, že se mělo jednat o vystavování osvědčení osobám, které se nebudou zkoušky účastnit.

39. Též je z odposlechů zjevné, že obžalovaní , jméno FO, a , jméno FO, jednali ve společném úmyslu, resp. po vzájemné domluvě, když obžalovaný , jméno FO, uvedl, že se na „červené“ zeptá obžalovaného , jméno FO, . To nemůže být vyloučeno výpovědí obžalovaného , jméno FO, , že „spoléhal na to, že administrativu zajistí obžalovaný , jméno FO, “. Také je zcela jednoznačně prokázáno, že si za vystavování osvědčení těmto osobám nechali obžalovaní platit, kdy v některých případech byly společností , Anonymizováno, , právnická osoba, . vystavovány faktury za účast žadatelů u zkoušek společnostem, s nimiž , Anonymizováno, , právnická osoba, . spolupracovalo; úhrady dále potvrzují výpovědi svědků , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, , a přímo i odposlech obžalovaného , jméno FO, ze dne , datum, , v němž , jméno FO, sděluje cenu za „červené“, která je vyšší, než za „nečervené“, a odposlech obžalovaného , jméno FO, ze dne , datum, , v němž se se svědkem , jméno FO, baví o rozdělení se „přeplatku“ třetí osoby žádající svědka , jméno FO, o zajištění vystavení osvědčení na běžně obžalovaným , jméno FO, požadované částce.

40. Výše popsané též činí výpověď svědka , jméno FO, nevěrohodnou. Svědek sice vypovídal o hovoru mezi ním a obžalovaným , jméno FO, téměř podobně jako byl zachycen v rámci odposlechů, avšak pojem „červení“ vykládal tak, že tento pojem měl znamenat vyšší cenu za to, že žadateli bude umožněn přednostní termín zkoušky. To je však v příkrém rozporu se zjištěními učiněnými z odposlechů, když v těchto byl pojem „červení“ jednoznačně užíván pro zajištění osvědčení osobám, které se ke zkouškám nedostaví.

41. Pokud obžalovaní namítali, že odposlechy byly pro ně nepřiměřeným zásahem do života, soud uvádí, že je přesvědčen o zákonnosti jejich vydání. Důvody pro vydání příkazu k odposlechu a záznamu z telekomunikačního provozu, včetně jeho prodloužení, vyplývají z podnětu k vydání návrhu odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu č. l. 460 - 463, návrhu na vydání příkazu odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu z Městského státního zastupitelství č. l. 464 – 465, podnětu k vydání návrhu k prodloužení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu na č. l. 468 – 471, a návrhu na vydání příkazu odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu z Městského státního zastupitelství 472 – 473, přičemž příkaz byl vydán v trestním řízení vedeném pro zločin přijetí úplatku podle § 331 odst. 1 alinea prvá, odst. 2 tr. zákoníku, přičemž přestože horní sazba tohoto úmyslného trestného činu činí 5 let, zavazuje Českou republiku k jeho stíhání vyhlášení mezinárodní smlouva – Trestněprávní úmluva o korupci dle Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 70/2002 Sb. m. s. Dle soudu příkaz k odposlechu včetně jeho prodloužení splňovaly veškeré požadavky stanovené v § 88 trestního řádu; současně již z hovorů za dobu od , datum, do , datum, bylo dáno důvodné podezření, že obžalovaní páchají trestnou činnost. Odposlechy trvaly , datum, do , datum, , po prodloužení do , datum, . Argumentuje-li obžalovaný , jméno FO, , že se ve spise najednou objevuje přípis od Národní centrály proti organizovanému zločinu , adresa, , který říká, že učinili operativní poznatek, že společně s obžalovaným , jméno FO, a svědkyní , jméno FO, páchají v , jméno FO, něco nekalého, nejde o argument, který by mohl důvodnost odposlechů zvrátit.

42. Lze souhlasit, že odposlechy jsou hlubokým zásahem do osobnostních práv odposlouchávané osoby, avšak v tomto případě se jednalo o prostředek zcela legitimní. Pokud mají obvinění za to, že k odposlechu a záznamu z telekomunikačního provozu došlo protizákonné, mohou se za podmínek § 88 odst. 8 trestního řádu domáhat jejich přezkumu postupem podle § 314l trestního řádu (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , bod 10 odůvodnění).

43. Ve vztahu k listinným důkazům soud uvádí, že z prezenčních listin bylo možné uzavřít pouze to, kdy se měla zkouška konat, kdo měl být jejím předsedou a kdo se měl zkoušky účastnit (což potvrzovaly následné záznamy o průběhu a výsledku zkoušky, a vystavená osvědčení, přičemž z těchto listin bylo patrné i složení celé zkušební komise). Nebylo však možné uzavřít, že se všechny tam uvedené osoby zkoušky skutečně zúčastnili, neboť to bylo výslovně popřeno všemi svědky uvedenými v bodech 1) – 10) skutkové věty výroku tohoto rozsudku, a výpověďmi svědků , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, . Ani podpisy na uvedených listinách nemohly výpovědi uvedených svědků vyvrátit, neboť, jak již soud uvedl výše, někteří svědci výslovně popřeli, že by takové listiny kdy podepisovali, někteří sice potvrdili, že listiny (či některou z nich) podepsali, ale činili tak ve svém zaměstnání aniž by se jakékoli zkoušky účastnili.

44. Jestliže obžalovaný , jméno FO, uváděl, že z ničeho nic bylo nutno zajistit velké množství pracovníků ostrahy v , Anonymizováno, kvůli vzniku národního očkovacího centra, nejedná se o okolnost, která by pro posouzení skutku obžalovaných a rozhodnutí o něm měla většího významu.

45. Soud má provedeném dokazování a hodnocení jednotlivých důkazů samostatně i ve vzájemné souvislosti za bez jakýchkoli pochyb prokázané, že obžalovaný , jméno FO, a obžalovaný , jméno FO, se dopustili skutku, který je pojat do skutkové věty výroku tohoto rozsudku.

46. Ohledně listin založených obžalovaným , jméno FO, na č. l. 556 – 558 spisu, nutno uvést, že tyto se týkají zcela jiných osob, které nijak v rámci tohoto trestního řízení nevystupovali. Byť se těmito snažil obžalovaný , jméno FO, prokázat, že podpisy na občanských průkazech těchto osob a podpisy na listinách pod těmito občanskými průkazy se mají zcela odlišovat, není předně zjevné, že se listiny pod občanskými průkazy skutečně vztahují k osobám na občanských průkazech, a navíc i pokud by tomu tak skutečně bylo, soud nijak nepopírá, že se podpisy téže osoby mohou výrazně odlišovat. Na skutkových závěrech soudu to přitom ničeho nemění, neboť k podpisům se již podrobně vyjádřil výše.

47. Co se týče právního posouzení, soud uzavřel, že obžalovaní naplnili skutkovou podstatu přečinu přijetí úplatku podle § 331 odst. 1 trestního zákoníku ve spolupachatelství podle § 23 trestního zákoníku.

48. Obžalovaní jsou osobami mající autorizaci pro profesní kvalifikaci , adresa, (kód 68-008-E) ve smyslu § 2 písm. h) zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání; jsou tak autorizovanými osobami dle § 2 písm. i) [v případě obžalovaného , jméno FO, ev. také autorizovaným zástupcem podle § 2 písm. j)] téhož zákona. Jako autorizované osoby posuzují a hodnotí dosažení odborné způsobilosti v rámci 3členné zkušební komise (§ 17 odst. 4 a § 18 odst. 1 zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání ve spojení s hodnotícím standardem , adresa, NSK, dostupným např. z https://www.narodnikvalifikace.cz/kvalifikace-315-Strazny_strazna/revize-4320/hodnotici-standard). Za průběh zkoušky a splnění povinnosti oznámit výsledek uchazeči písemným sdělením, předaným nebo zaslaným uchazeči do 5 dnů ode dne konání zkoušky nebo její poslední části včetně předání či zaslání osvědčení v případě úspěšného vykonání zkoušky uchazečem, a vypracování záznamu o průběhu a výsledku zkoušky a jeho zaslání spolu se stejnopisem osvědčení autorizujícímu orgánu, odpovídá předseda zkušební komise (§ 18 odst. 8 věta první, odst. 12, 13 zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání). Osvědčení pak potvrzovalo úspěšné vykonání zkoušky a získání profesní kvalifikace; osvědčení je veřejnou listinou, kterou vydává předseda zkušební komise (§ 19 odst. 1 zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání).

49. Obžalovaní však osvědčení vystavovali osobám, které zkoušku úspěšně nesložili, resp. se této vůbec neúčastnili. Činili tak po předchozí domluvě nikoli s těmito konkrétními žadateli, ale s jejich manažery, zaměstnavateli. Obžalovaní osvědčení vystavili a za to přijali úplatu; částky byly v některých případech účtovány fakturami vystavovanými společností , Anonymizováno, , právnická osoba, . Činnost autorizovaných osob obžalovaní fakticky vykonávali jako podnikající osoby. Za úplatu tedy bylo osvědčení vydáno i těm osobám, které podmínky zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání nesplnily.

50. Takové jednání soud kvalifikoval jako přečin přijetí úplatku podle § 331 odst. 1 tr. zákoníku. U obžalovaných nebylo zjištěno ničeho, co by jejich odpovědnost jako subjektu trestného činu vylučovalo. Byť obžalovaní tvrdili, že se nejednalo o jejich hlavní způsob obživy, pro naplnění této skutkové podstaty jde o skutečnost irelevantní, neboť k jejímu naplnění může dojít i v případě, že je úplatek přijat v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu. Trestní zákoník pro spáchání totiž nevyžaduje, aby se jednalo o konkrétní subjekt (tj. subjekt se zvláštní vlastností) nebo speciální subjekt (tj. subjekt mající zvláštní způsobilost nebo postavení).

51. Věcí obecného zájmu přitom zcela jistě je, aby osvědčení podle zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání bylo vydáváno pouze těm osobám, jenž podmínky uvedeného zákona skutečně naplňují. Autorizované osoby totiž mají ze zákona svěřenou pravomoc rozhodovat o udělení osvědčení, a současně mají povinnost kontrolovat naplnění podmínek pro jeho udělení (§ 17 odst. 4, 7 zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání). Autorizaci přitom uděluje autorizující orgán, jímž je ústřední správní úřad [§ 2 písm. k) zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání], který též může rozhodnout o jejím odnětí [§ 16 odst. 2 zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání], a autorizované osoby vůči němu plní zákonem stanovené povinnosti (např. § 14 odst. 1, 2, § 17 odst. 8, 10 zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání), a musí z jeho strany případě též strpět přezkoumání průběhu a výsledků zkoušky [§ 20 odst. 1, 2, § 22 písm. e) citovaného zákona]. Je též nutno přihlédnout k tomu, že hlavním smyslem zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání bylo mj. umožnit hodnotit vzdělání dosažené mimo vzdělávací soustavu transparentním a objektivním způsobem, navrhnout objektivní způsob ověřování dosaženého vzdělání mimo vzdělávací systém, vytvořit účastníkům dalšího vzdělávání předpoklady pro lepší uplatnitelnost na trhu práce, a nabídnout zaměstnavatelům lepší přehled o skutečné hodnotě získaných certifikátů, resp. o obsahu a rozsahu znalostí a dovedností, které jsou jimi dokládány [srovnej Vláda: Důvodová zpráva k zákonu č. 179/2006 Sb. o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání), č. 179/2006 Dz].

52. Pakliže obžalovaní za úplatu vystavili osvědčení osobám, které podmínky shora citovaného zákona nenaplňovali, je jejich jednání porušením objektu trestného činu přečinu úplatku podle § 331 odst. 1 alinea prvá trestního zákoníku. Nutno doplnit, že činnost strážného má (ostatně jako i další činnosti) určitá specifika, která se bezprostředně týkají bezpečnosti osob a věcí, což stupeň porušení objektu trestného činu ještě umocňuje.

53. Uvedené je nutno odlišit od situace, kdy žadatel uhradí částku za umožnění složení zkoušky, avšak ke zkoušce se nedostaví, a osvědčení mu nebude vystaveno. V tomto případě je totiž osoba považována za neúspěšného uchazeče, úhrada jím provedená se mu nevrací, stává se příjmem autorizované osoby; to platí i v případě, pokud se uchazeč k (řádnému či náhradnímu) termínu zkoušky nedostaví (§ 17 odst. 3, 7, 9 zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání), a jde tak o situaci zcela předpokládanou zákonem. Naproti tomu jednání obžalovaných tuto právní úpravu zcela prokazatelně obcházelo, neboť zde nebyl vůbec úmysl osob se ke zkouškám dostavit, a z hlediska významu chráněného zájmu (objektu trestného činu) jde o situaci zcela odlišnou (proto je nedůvodná obrana obžalovaných, že by jim finanční prostředky zůstaly tak jako tak).

54. Jak vyplývá z § 18 odst. 8 věta první, odst. 12, 13 zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání, v případě skládání zkoušky před zkušební komisí (jak tomu mělo být i v tomto případě), je za průběh zkoušky a vydání osvědčení (tj. i rozhodnutí o tom, že byly naplněny podmínky pro jeho vydání) odpovědný předseda zkušební komise (to se projevuje i tím, že má rozhodující hlas, viz § 18 odst. 8 věta poslední zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání).

55. Současně však bylo nade vší pochybnost zjištěno, že v této věci to byl obžalovaný , jméno FO, , který nechal tisknout záznamy o průběhu a výsledku zkoušky, veškerá osvědčení, i když předsedou komise byl obžalovaný , jméno FO, . To, ve spojení se skutkovými zjištěními učiněných soudem, že obžalovaní takto jednali ve vzájemné shodě, po vzájemné domluvě, vede k jednoznačnému závěru, že obžalovaní tak činili v úmyslu přímém [§ 15 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku], čímž je naplněna subjektivní stránka trestného činu. Lze též uzavřít, že se jednání dopustili po předchozím uvážení, neboť s ohledem na dobu, po níž byla trestná činnost páchána, je nepředstavitelné, že by obžalovaní jednali „momentálně“ nebo z okamžité pohnutky; naopak i z odposlechů vyplývá, že trestná činnost byla plánována, domlouvána, a když obžalovaní pojali podezření, že mohou mít s vydáváním osvědčení osobám, jež se neúčastnili zkoušky, problémy, s jednáním přestali.

56. Pokud obžalovaní argumentují tím, že neměli pro své jednání motiv, není motiv podstatnou náležitostí skutkové podstaty přečinu přijetí úplatku podle § 331 odst. 1 tr. zákoníku. Jelikož se obžalovaní k jednání nedoznali, motiv neuváděli, může se soud pouze domnívat, že motivem mohla být snaha o udržení spolupráce se společnostmi, jež obžalovaným „zasílaly“ uchazeče se zájmem o vystavení osvědčení. To však ostatně není pro závěry o naplnění uvedené skutkové podstaty jakkoli významné.

57. Ve výroku popsaného skutku se dopustili společným jednáním, tj. ve spolupachatelství (§ 23 trestního zákoníku). O tom svědčí výpovědi svědků , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, , kteří se fakticky shodli v tom, že komunikace probíhala primárně s obžalovaným , jméno FO, , avšak v případě svědků , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, byl přesto předsedou komise obžalovaný , jméno FO, . Z toho má soud spolupachatelství obžalovaných za více než dostatečně prokázané. Dále spolupachatelství potvrzují i odposlechy, přičemž konkrétně dne , datum, obžalovaný , jméno FO, hovořil s , jméno FO, , jemuž sdělil, že se dne , datum, o červených bavil s ostatními komisaři, avšak prozatím mají obavu takto postupovat (protokol o záznamu telekomunikačního provozu včetně DVD na č. l. 484, přepis telekomunikačního provozu č. l. 489).

58. Soud zde současně podotýká, že i podle § 17 odst. 6 zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání, se zkouška koná do „[…] 3 měsíců od doručení přihlášky ke zkoušce autorizované osobě, nedohodne-li se uchazeč s autorizovanou osobou jinak.“ Jedinou podmínkou je podání přihlášky ke zkoušce (§ 17 odst. 3 zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání), přičemž autorizovaná osoba, která přihlášku obdrží, zašle uchazeči do 21 dnů ode dne doručení přihlášky pozvánku ke složení zkoušky (§ 17 odst. 5 zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání). Proto, pokud skutečně měli „červení“ označovat osoby, které bylo nutno přihlásit na termín zkoušky přednostně, dával zákon možnost domluvit se na stanovení termínu, neboť pro doručování nebyl zákonem o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání stanoven žádný formální postup (oproti například doručování v trestním, civilním či správním řízení). Stejně tak zákon nestanovuje, že se zkouška musí konat určitou minimální dobu po podání přihlášky; v § 17 odst. 6 věta druhá zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání je pouze stanoveno, že pokud je vymezeno v hodnotícím standardu období kalendářního roku, kdy může být zkouška provedena, může si uchazeč s autorizovanou osobou dohodnout pro konání zkoušky termín náležející pouze do tohoto období, přičemž maximální doba 3 měsíců od doručení přihlášky podle § 17 odst. 6 věta první citovaného zákona je dispozitivní, a autorizovaná osoba s uchazečem se mohou dohodnout jinak. Teoreticky se tedy zkouška s „červenými“ mohla konat již den po podání přihlášky, došlo-li by k zajištění členů komise (skládala-li by se zkouška před komisí), a došlo by k doručení přihlášky autorizované osobě a následně pozvánce uchazeči v takto krátké době. Je tak nemyslitelné, že označení „červený“ sloužilo pro osobu, kterou bylo nutno vzít přednostně; naopak to potvrzuje závěr soudu, že se jednalo o osobu, které mělo být vydáno osvědčení bez účasti na zkoušce.

59. Soud závěrem této části musí odmítnout argument, že se nemůže jednat o úplatek, neboť ceny byly vždy ve stejné výši primárně ze dvou důvodů:(i.) poskytnuté finanční plnění směřovalo k tomu, aby osvědčení bylo vydáno osobám, které se zkoušek nemají v úmyslu zúčastnit; úhrada za provedení zkoušky (§ 17 odst. 3 zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání) tak neměla být obžalovaným vůbec hrazena, neboť jim nenáleží;(ii.) pro naplnění skutkové podstaty uvedeného trestného činu, je nepodstatná výše úplatku; postačuje, že se jednalo o neoprávněnou výhodu spočívající v přímém obohacení obžalovaných, přičemž úplatkem mohou být i finanční prostředky, které by jinak odpovídaly částce za umožnění účasti u zkoušky.

60. Nedůvodná je také námitka, že před soud byli postaveni „pouze“ obžalovaní , jméno FO, a , jméno FO, . Byť by z protokolu o záznamu telekomunikačního provozu včetně DVD na č. l. 484, přepisu telekomunikačního provozu č. l. 489, kde je zachyceno vyjádření obžalovaného , jméno FO, , že se o „červených“ bavil s ostatními komisaři, bylo možno usuzovat, že i další členové zkušební komise vyjma obžalovaného , jméno FO, a , jméno FO, měli skutku jim kladeného za vinu podíl, je soud vázán zásadou obžalovací, a proto se zabýval vinou právě obžalovaných , jméno FO, a , jméno FO, ; z obsahu trestního spisu v této věci navíc neplyne dostatek důkazů, které by mohly prokázat, že ostatní komisaři se jednání dopouštěli vědomě.

61. Soud nesdílel názor obžaloby vznesený v rámci závěrečné řeči, že by jednání obžalovaných mělo být posuzováno též jako přečin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 tr. zákoníku. Soud neshledal, že by autorizované osoby ve smyslu § 2 písm. i) zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání byly osobami úředními ve smyslu § 127 odst. 1 tr. zákoníku. Aby se mohlo jednat o úřední osobu ve smyslu citovaného ustanovení, musela by být autorizovaná osoba buď jednou z výslovně tam uvedených osob (soudce, státní zástupce atp.), či by musela spadat pod některou tam z šířeji vymezených „pozic“ uvedených pod písm. c) (jako jiná osoba zastávající funkci v jiném orgánu veřejné moci) nebo d) (jako odpovědný úředník územní samosprávy, orgánu státní správy nebo jiného orgánu veřejné moci). Autorizovaná osoba však není osobou zastávající funkci v jiném orgánu veřejné moci, a ani se nejedná o úředníka územní samosprávy, orgánu státní správy nebo jiného orgánu veřejné moci. Současně nejde ani o osobu jinak uvedenou ve výčtu obsaženém v § 127 odst. 1 tr. zákoníku, a její rozhodnutí ani nelze přezkoumat. Soud tak neměl důvodu odchýlit se od původní kvalifikace uvedené v obžalobě, a od závěrů Ministerstva vnitra, které autorizované osoby za osoby úřední nepovažují (přestože soud není vázán stanovisky ministerstev). Nemohlo tak dojít k naplnění skutkové podstaty přečinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 tr. zákoníku.

62. S ohledem na vše výše uvedené soud dospěl k závěru, že na obžalované je nutno působit normami trestního práva. Byť s ohledem na celkovou výši přijatých úplatků lze hovořit o relativně nízké společenské škodlivosti, je nutno naopak brát v potaz i četnost (10 dnů, 17 osvědčení vydáno osobám, jež se neúčastnily zkoušky před zkušební komisí) a dobu, po níž byla trestná činnost páchána (od , datum, do , datum, ), což naopak společenskou škodlivost jednání obžalovaných navyšuje. Prostředky jiných právních norem soud neshledal dostačující (§ 12 odst. 1, 2 tr. zákoníku).

63. Tomuto závěru nebrání ani skutečnost, že jednání obžalovaných nebylo řešeno Ministerstvem vnitra jako autorizujícím orgánem ve smyslu zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání, který může např. v souladu s § 16 odst. 2, 3 zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání rozhodnout o odnětí autorizace, či rozhodnout o spáchání přestupku podle § 24a téhož zákona.

64. Pokud obhajoba obžalovaného , jméno FO, věc přirovnávala k porušováním právních předpisů se ziskem řidičských oprávnění, či rozšíření tohoto oprávnění, nelze z tohoto vycházet, neboť skutkové okolnosti obhajobou uváděného případu nebyly doloženy, navíc je každý případ nutno posuzovat individuálně.

65. Při úvahách o druhu a výměře trestu vycházel soud ze zákonných ustanovení upravujících obecné zásady pro stanovení druhu a výměry trestu ve smyslu ustanovení § 39 trestního zákoníku s přihlédnutím k § 38 trestního zákoníku, tedy hodnotil povahu a závažnost spáchaného trestného činu a osobu obžalovaného – jeho osobní, rodinné, majetkové a jiné poměry, jeho dosavadní způsob života a možnost jeho nápravy, přičemž se pečlivě zabýval polehčujícími i přitěžujícími okolnostmi dle § 41, § 42 trestního zákoníku.

66. Za polehčující okolnosti soud považoval, že oba obžalovaní byli fakticky dosud bezúhonní (v trestní i přestupkové rovině) [§ 41 písm. p) tr. zákoníku], a v rámci řešeného skutku se jednalo o přijetí úplatků relativně nízké hodnoty (byť ve vícero případech; § 41 tr. zákoníku), což snížilo i společenskou škodlivost skutku (nikoli však natolik, aby se nejednalo o trestný čin; § 12 odst. 1, 2 tr. zákoníku). Za přitěžující okolnost je nutno považovat, že obžalovaní se skutku dopustili jako autorizované osoby ve smyslu § 2 písm. i) zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání [§ 42 písm. e), f) tr. zákoníku], a to po předchozím uvážení [§ 42 písm. a) tr. zákoníku].

67. Skutečnost, že trestné činnosti se dopouštěli delší dobu (od , datum, do , datum, , tj. téměř 1 rok a 5 měsíců), a že úplatek přijali ve větším množství případů, byla zahrnuta již v tomto déle trvajícím trestném činu, a s ohledem na zásadu zákazu dvojího přičítání téhož nemohl soud k tomuto přihlédnout jako k přitěžující okolnosti.

68. Obžalovaní byli ohroženi trestem odnětí svobody až na čtyři léta nebo zákazem činnosti (§ 331 odst. 1 tr. zákoníku). Soud, veden zásadami ohledně ukládaní trestů (§ 39 tr. zákoníku), s přihlédnutím zejména k tomu, že obžalovaní nebyli dosud trestně stíháni a byly dosud zcela bezúhonní (což je velmi významnou polehčující okolností), dospěl k závěru, že na obžalované bude postačovat působit uložením tzv. alternativních trestů, a to konkrétně trestem peněžitým, a trestem zákazu činnosti. Trest odnětí svobody, jehož výkon by byl podmíněně odložen, se soudu jevil trestem nepřiměřeně přísným, přestože obžalovaní svoji vinu po celé trvání trestního řízení popírali. Soud zde totiž přihlédl i k době, která od spáchání předmětného trestného činu již uplynula cca 3,5 roku, když po tuto celou dobu vedli obžalovaní žádný život. Alternativní tresty uložené obžalovaným soud určoval podle typu jejich spáchané trestné činnosti, pročež neshledal další reálně v úvahu přicházející tresty domácího vězení a obecně prospěšných prací za účelné a způsobilé náležitě na obžalované působit.

69. Trest zákazu činnosti výkonu funkce zkušebních komisařů při zkouškách uchazečů o osvědčení o získání profesní kvalifikace soud uložil obžalovaným proto, že se trestného činu dopustili právě v souvislosti s touto činností, k níž je navíc potřeba disponovat autorizací udělenou ústředním správním orgánem – autorizujícím orgánem (§ 73 odst. 1, 4 tr. zákoníku). Soud trest uložil v délce 36 měsíců (tj. 3 let), přičemž vzal v potaz i to, že tuto činnost obžalovaní vykonávali dlouhodobě, avšak nikoli jako hlavní zdroj jejich příjmů, a že z velkého množství zkoušek v období od , datum, do , datum, došlo k vydání osvědčení bez účasti uchazeče u zkoušky pouze u 10 zkušebních termínů. Takto uložený trest pro ně bude dostatečně citelný, avšak nikoli (ani s uloženým peněžitým trestem) nepřiměřený.

70. Vedle trestu zákazu činnosti soud uložil obžalovaným také peněžitý trest (§ 53 odst. 1 tr. zákoníku). Uložil jej, neboť tito úmyslným trestným činem pro sebe získali majetkový prospěch (§ 67 odst. 1 tr. zákoníku). S ohledem na závažnost trestné činnosti (která je v tomto případě spíše nižší s ohledem na relativně nízkou výši přijatých úplatků), stanovil soud obžalovaným uhradit sto denních sazeb (§ 68 odst. 1 tr. zákoníku). S ohledem na poměry obžalovaných, kdy oběma měsíčně zbývá částka mezi , částka, – , částka, , oba mají rodiny, jsou v případě obžalovaného , jméno FO, spoluvlastníky hypotékou nezatíženého rodinného domu, v případě obžalovaného , jméno FO, vlastníky hypotékou zatíženého rodinného domu, kdy oba vlastní osobní automobil, na který každý z nich splácí úvěr, stanovil soud výši denních sazeb v částce , částka, (§ 68 odst. 2, 3 tr. zákoníku).

71. Soud má za to, že takto uložené tresty povedou k nápravě obžalovaných tak, aby se trestné činnosti v budoucnu znovu nedopouštěli, a to s přihlédnutím nejen k charakteru a závažnosti trestné činnosti, ale též osobnosti obžalovaných.