Obvodní soud pro Prahu 7 · Rozsudek

30 C 151/2021

č. j. 30 C 151/2021-28

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-12-02 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSPH07:2021:30.C.151.2021.1

Citované zákony (4)

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Koberou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro: nahrazení projevu vůle eventuálně zaplacení částky 493 537 Kč

I. Žaloba o nahrazení projevu vůle žalované k uzavření dohody se žalobkyní, kterou bude upraveno poskytování příspěvku z cíleného programu Antivirus č. HBA-CO [číslo] 2021 event. o úhradu 493 537 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 29. 1. 2021 do zaplacení se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně v podané žalobě uvedla, že v souvislosti s její podnikatelskou činností zaměstnává zaměstnance v [obec], [obec] a [obec], celkem 23 zaměstnanců. Na základě usnesení vlády České republiky ze dne 12.10.2020 [číslo] musela žalobkyně uzavřít veškeré provozovny, přičemž toto protiepidemické opatření a omezení podnikání trvalo až do 2.12.2020. Na základě usnesení vlády České republiky ze dne 31.03.2020 [číslo] byl vyhlášen tzv. cílený program Antivirus, který má sloužit k podpoře zaměstnanosti s účinností a možností využití na celém území České republiky. Podstatou tohoto programu je částečná nebo plná kompenzace mzdových nákladů – náhrad mezd náležejících zaměstnancům za dobu překážek v práci na straně zaměstnavatele vyvolaných mimořádnými, resp. krizovými opatřeními souvisejícími se šířením nákazy COVID-19. Tento program byl následně prodloužen na základě usnesení vlády České republiky ze dne 27.04.2020 [číslo] usnesení vlády České republiky ze dne 25.05.2020 [číslo] usnesení vlády České republiky ze dne 08.06.2020 [číslo] usnesení vlády České republiky ze dne 24.08.2020 [číslo] usnesení vlády České republiky ze dne 14.10.2020 [číslo] usnesení vlády České republiky ze dne 26.10.2020 [číslo] usnesení vlády České republiky ze dne 21.12.2020 [číslo]. Žalobkyně v souladu s usneseními vlády České republiky, které se týkají programu Antivirus, požádala na základě žádosti ze dne 22.04.2020 o příspěvek cíleného programu Antivirus. Na základě této žádosti uzavřela žalobkyně s žalovanou, jednající prostřednictvím organizační složky – Úřadu práce České republiky Dohodu o poskytnutí příspěvku z cíleného programu Antivirus č. HBA-CO [číslo] 2020, přičemž tato dohoda byla uzavřena na poskytnutí příspěvku v režimu A a B za období od 12.03.2020 do 30.04.2020. Žalobkyně dále uzavřela dne 25.11.2020 dodatek k dohodě o poskytnutí příspěvku z cíleného programu Antivirus č. HBA-CO [číslo] 2020 ze dne 22.04.2020, který rozšířil původní dohodu také na režim A plus. [příjmení] dodatek však neobsahuje úpravu období, na které se má dohoda o poskytnutí příspěvku vztahovat. Žalobkyně dne 04.01.2021 odeslala vyúčtování k dohodě o poskytnutí příspěvku cíleného programu Antivirus č. HBA-CO [číslo] 2020 za období listopad 2020 v režimu A plus, ve kterém žádala o příspěvek ve výši 493.537,00 Kč. Uvedená žádost nebyla ze strany České republiky jednající organizační složkou státu - Úřadem práce České republiky, Krajskou pobočkou v Jihlavě, kontaktní pracoviště [obec] akceptována, neboť byla dle názoru Úřadu práce České republiky podána opožděně. Žalobkyně následně zažádala dne 6.1.2021 nově o příspěvek cíleného programu Antivirus, ke které byl přiložen návrh dohody o poskytnutí příspěvku z cíleného programu Antivirus č. HBA-CO [číslo] 2021. Žalobkyně dále k uzavření nové dohody vyzvala žalovanou dne 11.01.2021. Této žádosti ani výzvě však nebylo ze strany České republiky, jednající organizační složkou státu – Úřadem práce České republiky, Krajskou pobočkou v Jihlavě, kontaktní pracoviště [obec] vyhověno, neboť dle názoru Úřadu práce České republiky není důvod uzavírat novou dohodu za situace, kdy je již uzavřena dohoda o poskytnutí příspěvku z cíleného programu Antivirus č. HBA-CO [číslo] 2020, ve znění dodatku ze dne 25.11.2020, která je platná a účinná a dále s tím, že nelze uzavírat novou dohodu o poskytnutí příspěvku z cíleného programu Antivirus s týmž předmětem, obsahem a stejnými smluvními stranami. Žalobkyně návrhem na uzavření nové dohody sledovala odstranění nepřiměřené přísnosti původní dohody ze dne 22.04.2020, na jejímž základě nebylo možné údajně příspěvek za období 11/ 2020 proplatit. Na základě nové dohody, pokud by byla uzavřena v lednu 2021, by pak žalobkyně mohla žádat jak o příspěvek za 11/ 2020, tak i další příspěvky za období 12/ 2020, 1 – 2/ 2021. Pravidla pro poskytování příspěvku byla obecně naznačena předmětnými usneseními vlády ČR, avšak nejsou provedena dalšími konkrétními právními předpisy. Podle názoru žalobkyně tak platí obecné ústavní pravidlo, že co není zákonem zakázáno, je dovoleno (článek 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod). Neproplacením příspěvku za období 11/ 2020 navíc žalobkyni vzniká škoda ve výši 493.537,00 Kč, kdy v důsledku nuceného uzavření provozu musela zaměstnancům vyplatit náhrady mzdy. Tyto by v důsledku neuzavření nové dohody nebyly kompenzovány. Žalobkyně vyzvala postupně Českou republiku – Úřad práce, Českou republiku – MPSV ČR a rovněž Českou republiku – Úřad Vlády ČR k nápravě vzniklé situace a alternativně k uzavření navrhované dohody o poskytnutí příspěvku, popř. k přímé výplatě vypočteného příspěvku ve výši 493.537 Kč když tato částka odpovídá škodě způsobené dosavadním nesprávným rozhodnutím resp. nesprávným úředním postupem při výkonu veřejné moci. Tyto výzvy byly žalované doručeny dne 28.1.2021 a ode dne následujícího je žalovaná v prodlení. Žádný z adresátů těchto žádostí / výzev však žalobkyni do dnešního dne nevyhověl a s žalobkyní dohodu o poskytnutí příspěvku neuzavřel, ani jí nevyplatil řádně vypočtenou a doloženou náhradu. S ohledem na výše uvedené, kdy žalovaná odmítá postupovat v souladu s jí vydanými usneseními upravujícími poskytování příspěvku z cíleného programu Antivirus a uzavřít se žalobkyní dohodu o poskytnutí příspěvku z cíleného programu Antivirus, nezbývá žalobkyni, než se svého nároku domáhat soudní cestou, kdy žalobkyně navrhuje, aby soud vydal rozsudek, kterým nahradí projev vůle žalované k uzavření dohody se žalobkyní, kterou bude upraveno poskytování příspěvku z cíleného programu Antivirus č. HBA-CO [číslo] 2021, a to ve znění dle žaloby. Nebude-li možné vyhovět nároku žalobkyně na uzavření dohody, domáhá se žalobkyně přímé úhrady škody vzniklé při výkonu veřejné moci nesprávným rozhodnutím, resp. nesprávným úředním postupem v souvislosti s vyhlášenými protiepidemickými opatřeními žalované uzavřením provozů žalobkyně za období od 01.11.2020 do 30.11.2020 odpovídající v součtu vyplaceným náhradám mezd za překážky na straně zaměstnavatele a příslušné související odvody ve smyslu § 208 zákoníku práce v celkové výši 493.537,00 Kč.

2. Žalovaná ve vyjádření k podané žalobě uvedla, že má za to, že její postup byl správný a v souladu se všemi platnými právními předpisy a metodickými pokyny. Původní Dohoda je řádně uzavřena a zveřejněna v registru smluv, je tudíž stále platná, účinná a oboustranně závazná. Jestliže trvá platnost první uzavřené Dohody a ÚP ČR nejsou známy důvody pro její ukončení, nelze uzavřít novou dohodu s týmž předmětem, obsahem a stejnými smluvními stranami. Pokud by byla uzavřena nová dohoda, tak původní dohoda by zůstala nadále v platnosti a existovaly by vedle sebe dvě dohody v naprosto stejné věci a každá by měla opačný výsledek, co se týká vyplacení či nevyplacení příspěvku za předmětný měsíc. Uzavření nové dohody by v tomto smyslu obcházelo ustanovení stávající dohody o včasném podání vyúčtování ze strany zaměstnavatele. Podmínky poskytnutí příspěvku byly Dohodou předem a jednoznačně nastaveny. Jejich nesplnění bylo pochybením žalobkyně, za které nese odpovědnost, byť se zpozdila s podáním Vyúčtování z jakéhokoliv důvodu. Dále považujeme za nutné a potřebné konstatovat, že tento Program Antivirus je jedním z nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, kde lze použít ust. § 119 a 120 ZoZ. Z těchto zákonných ustanovení mimo jiné zřetelně vyplývá, že úřad práce (resp. vláda a ministerstvo) je zmocněn určit bližší podmínky pro čerpání příspěvku v rámci programu Antivirus (např. stanovit termín pro zaslání vyúčtování). Z toho důvodu se v dané věci nemohlo jednat a nejednalo o nesprávný nebo nezákonný úřední postup. Dohody z Programu Antivirus jsou navíc obecně uzavírány jako rámcové dohody, bez vymezení konkrétního okruhu zaměstnanců, jejichž náhrady mezd budou příspěvkem kryty a rovněž tak bez stanovení doby platnosti dohody. Dohoda se tak vztahuje na všechny zaměstnance zaměstnavatele, kteří splňují podmínky pro poskytnutí příspěvku. Doba platnosti je omezena výhradně dobou uznatelnosti výdajů v rámci Programu Antivirus a jestliže byla Dohoda uzavřena již v dubnu 2020 zůstává nadále platná, a to až do doby, dokud není jednou ze smluvních stran vypovězena. [příjmení] Dohoda nebyla žádnou ze smluvních stran vypovězena, tudíž je stále platná. Zároveň platí, že Dohodu lze měnit výhradně na základě písemného dodatku po souhlasu obou smluvních stran. Pokud k takové úpravě smluvních podmínek nedojde, jsou platné ty, které jsou v Dohodě sjednány. Pokud dle § 107 odst. 2 ZoZ„ Příspěvky na aktivní politiku zaměstnanosti poskytované podle částí třetí a páté nelze zaměstnavateli poskytovat na stejný účel.“ Není tedy možné, aby v případě uzavření rámcové dohody o poskytování příspěvku z Programu Antivirus uzavřel ÚP ČR se žalobkyní další dohodu s naprosto stejným účelem. Je zcela nepřípustné obcházet ustanovení platné Dohody uzavřením dohody nové. Je na místě uvést, že příspěvky z Programu Antivirus na další měsíce, počínaje lednem 2021, byly žalobkyni [příjmení] [jméno] nadále průběžně propláceny, neboť Vyúčtování byla podána ve stanovených lhůtách, a tudíž v souladu s původní Dohodou. Z toho je zřejmé, že žalobkyně uznává platnost a účinnost stávající Dohody UP ČR svým postupem rozhodně nechce zaměstnavatele žádným způsobem omezovat či poškozovat, ale je vázán obecně závaznými právními předpisy a metodickými pokyny, které musí při své činnosti respektovat a dodržovat. Žalovaná navrhla, aby soud žalobu o nahrazení projevu vůle event. a o úhradu 493 537 Kč s příslušenstvím zamítl.

3. Po provedeném dokazování zjistil soud následující skutkový stav:

4. Dne 31. března 2020 schválila na základě § 120 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZoZ“) vláda ČR usnesením [číslo] Cílený program k podpoře zaměstnanosti nazvaný„ Antivirus“ (dále jen„ Program Antivirus“). Smyslem Programu Antivirus je zmírnění negativních dopadů celosvětového šíření onemocnění COVID-19 způsobeného virem SARS-CoV-19 (dále jen„ COVID-19“) na zaměstnanost v České republice (usnesení vlády [číslo]).

5. Dne 22. 4. 2020 podala žalobkyně v souladu s výše uvedeným usnesením vlády žádost o příspěvek Programu Antivirus. Na základě této žádosti uzavřel ÚP ČR s žalobkyní Dohodu o poskytnutí příspěvku z cíleného programu Antivirus č. HBA-CO [číslo] 2020 (dále jen„ Dohoda“) s tím, že příspěvek bude poskytován za dobu trvání překážek v práci, nejdéle však za období od 12. 3. 2020 do 30. 4. 2020. Dle článku IV. bodu 2 je konec lhůty uznatelnosti výdajů automaticky prodlužován bez nutnosti uzavření dodatku k dohodě, a to dle aktuálního usnesení vlády. V Dohodě v čl. IV. bodě 7 je uvedeno, že se smluvní strany dohodly, že zaměstnavatel bude ÚP ČR dokládat výkaz za jednotlivé kalendářní měsíce nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po uplynutí vykazovaného měsíčního období. Připadne-li poslední den kalendářního měsíce na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem pro doložení nejbližší pracovní den. V případě, že výkaz nebude ve stanovené lhůtě doložen, příspěvek za příslušný měsíc nebude poskytnut. Dále je v Dohodě v čl. IV. bodě 8 stanoveno, že předchází-li období, za které zaměstnavatel výkaz předkládá, datu uzavření dohody, smluvní strany se dohodly, že výkaz za tyto měsíce doloží zaměstnavatel nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne uzavření dohody. Připadne-li poslední den této lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem pro doložení nejbližší pracovní den. V případě, že výkaz nebude ve stanovené lhůtě doložen, příspěvek za příslušný měsíc nebude ÚP ČR poskytnut (dohoda o poskytnutí příspěvku ze dne 22. 4. 2020, žádost ze dne 22. 4. 2020).

6. Dne 4. 1. 2021 obdržel ÚP ČR k Dohodě Vyúčtování za měsíc listopad 2020, ve kterém žalobkyně žádala o příspěvek ve výši 493 537 Kč (vyúčtování za měsíc listopad 2020 ze dne 4.1.2021).

7. Vzhledem k tomu, že Vyúčtování bylo ÚP ČR doručeno až po v Dohodě stanovené lhůtě, tj. dne 4. 1. 2021, nikoliv do 31. 12. 2020, nebyl z tohoto důvodu příspěvek za požadovaný měsíc listopad 2020 poskytnut (sdělení ÚP ze dne 12.1.2021).

8. Dne 6. 1. 2021 obdržel ÚP ČR novou žádost o příspěvek cíleného programu Antivirus a novou dohodu o poskytnutí příspěvku z cíleného programu Antivirus č. HBA-CO [číslo] 2021 (žádost, nový návrh dohody).

9. Dne 25.1.2021 vyzvala žalobkyně Ministerstvo práce a sociálních věcí a současně Úřad Vlády k uzavření nové dohody, ev. zaplacení 493 537 Kč (žádost).

10. Jiné návrhy na doplnění dokazování účastníci neměli.

11. Po právní stránce soud věc posoudil takto:

12. Dle § 120 odst. 1 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti:„ Problémy obecního, okresního, krajského a celostátního charakteru v oblasti zaměstnanosti mohou být řešeny prostřednictvím cílených programů, včetně mezinárodních programů s mezinárodní účastí a programů financovaných v rámci Strukturálních fondů Evropské unie a dalších programů Evropské unie“ 13. Dle § 120 odst. 1 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti:„ Cíleným programem se rozumí soubor opatření zaměřených ke zvýšení možnosti fyzických osob nebo jejich skupin uplatnit se na trhu práce; součástí programu je stanovení podmínek pro jeho provádění a harmonogram čerpání. Cílené programy celostátního charakteru schvaluje vláda České republiky a programy obecního, okresního a krajského charakteru ministerstvo.“ 14. Dle § 119 odst. 1 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti:„ O poskytnutí příspěvku v rámci aktivní politiky zaměstnanosti uzavírá Úřad práce se zaměstnavateli, s jinými právnickými a fyzickými osobami a dalšími subjekty podle zvláštních právních předpisů písemnou dohodu.“ 15. Podstatou Programu Antivirus je částečná nebo plná kompenzace celkových mzdových nákladů v podobě náhrad mezd náležejících zaměstnancům za dobu překážek v práci vyvolaných karanténou, mimořádnými opatřeními, krizovými opatřeními souvisejícími se šířením nákazy COVID-19 jak v České republice, tak v zahraničí, a doprovodnými hospodářskými problémy zaměstnavatelů. Prostřednictvím Programu Antivirus je postiženým zaměstnavatelům vyplácen finanční příspěvek. Příspěvek je určen výhradně na krytí mzdových nákladů zaměstnavatele či jejich části spočívajících ve vyplacení náhrady mzdy nebo platu zaměstnanci za vyúčtovávaný kalendářní měsíc. Poskytován je měsíčně zpětně na základě předloženého vyúčtování. Program Antivirus realizuje Úřad práce České republiky. Příspěvek je poskytován na základě písemné dohody uzavřené mezi ÚP ČR a zaměstnavatelem. Dohoda je uzavřena na základě předložené písemné žádosti. Zaměstnavateli je umožněno požádat o poskytnutí příspěvku na ty mzdové náklady, které mu v souladu s tímto Programem Antivirus vznikly po 1. březnu 2020. Postupné prodlužování lhůty uznatelnosti výdajů bylo schváleno vládou usneseními vlády [číslo] ze dne 27. dubna 2020, [číslo] ze dne 25. května 2020, [číslo] ze dne 8. června 2020, [číslo] ze dne 24. srpna 2020, [číslo] ze dne 14. října 2020, [číslo] ze dne 26. října 2020 a [číslo] ze dne 21. prosince 2020. Prodloužení lhůty uznatelnosti výdajů se vztahuje jak na nově uzavírané dohody, tak na dohody již uzavřené.

16. Žalobkyně uzavřela Dohodu o poskytnutí příspěvku z cíleného programu Antivirus. Konec lhůty uznatelnosti výdajů automaticky prodlužován bez nutnosti uzavření dodatku k dohodě, a to dle aktuálního usnesení vlády. Za měsíc listopad 2020 však žalobkyně nedodržela stanovenou lhůtu pro zaslání vyúčtování, na základě čehož jí příspěvek za měsíc listopad 2020 nebyl poskytnut. Žalobkyně se domáhala uzavření nové dohody a žalobou se domáhá nahrazení projevu vůle žalované. Soud však dospěl k závěru, že žalobkyní uzavřena dohoda o poskytnutí příspěvku z cíleného programu Antivirus je nadále platná a účinná (jak žalovaná uvádí, příspěvky z Programu Antivirus na další měsíce, počínaje lednem 2021, byly žalobkyni [příjmení] [jméno] nadále průběžně propláceny, neboť Vyúčtování byla podána ve stanovených lhůtách, a tudíž v souladu s původní Dohodou). Není dán žádný právní titul, na základě kterého by bylo možno dovodit, že by žalovaná byla povinna uzavřít s žalobkyní další (jinou) Dohodu o poskytnutí příspěvku z cíleného programu Antivirus. Žaloba o nahrazení projevu vůle je tak zjevně nedůvodná.

17. Žalobkyně se pro případ, nebude-li možné vyhovět nároku žalobkyně na uzavření dohody, domáhala přímé úhrady škody vzniklé při výkonu veřejné moci nesprávným rozhodnutím, resp. nesprávným úředním postupem v souvislosti s vyhlášenými protiepidemickými opatřeními žalované uzavřením provozů žalobkyně za období od 01.11.2020 do 30.11.2020 odpovídající v součtu vyplaceným náhradám mezd za překážky na straně zaměstnavatele a příslušné související odvody ve smyslu § 208 zákoníku práce v celkové výši 493.537,00 Kč.

18. Pro posouzení nároku z titulu náhrady škody při výkonu veřejné moci nesprávným rozhodnutím, resp. nesprávným úředním postupem ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., je třeba prokázat a) nezákonné rozhodnutí či nesprávný úřední postup, b) vznik škody, c) příčinnou souvislost. V posuzovaném případě však není dána již podmínka první. Ve věci nebylo vydáno nezákonné rozhodnutí, žalobkyně by tak mohla nárok odvozovat pouze od nesprávného úředního postupu, který však soud v jednání žalované neshledal. Žalovaná uzavřela s žalobkyní Dohodu o poskytnutí příspěvku z cíleného programu Antivirus. Žalobkyně nedodržela termín pro předložení vyúčtování za měsíc listopad 2020, žalovaná příspěvek za daný měsíc neposkytla, ani nevyhověla žádosti žalobkyně o uzavření jiné nové dohody, k čemuž však nebyla povinna za situace, kdy stále platí uzavřená dohoda a příspěvky jsou nadále vypláceny. Vzhledem ke shora uvedenému proto soud neshledal důvodným ani eventuální nárok na náhradu škody ve výši 493 537 Kč.

19. Vzhledem ke shora uvedenému soud podanou žalobu zamítl (výrok I.).

20. Žalované soud přiznal náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o.s.ř., a to dle § 151 odst. 3 o.s.ř. a vyhlášky č. 254/2015 Sb. za dva úkony (námitka místní nepříslušnosti, písemné vyjádření k podané žalobě), celkem 600 Kč (výrok II.).

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.