30 C 30/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Moravcem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 170 573,70 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobci částku 46 101 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % p. a. od 15. 9. 2017 zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 25 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 19 518,61 Kč k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta, do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit Obvodnímu soudu pro Prahu 7 náhradu nákladů státu, jejíž výše bude určena samostatným usnesením, do tří dnů od právní moci tohoto samostatného usnesení.

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhal po žalovaném úhrady částky 46 101 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % p. a. od 15. 9. 2017 spolu se smluvní pokutou kapitalizovanou částkou 124 472,70 Kč. Žalobní nárok odůvodnil tak, že s žalovaným uzavřel dne 4. 9. 2013 smlouvu o právním zastoupení, o čemž byl sepsán zápis z jednání o právní pomoci. V návaznosti na to byla podána žaloba ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 14 C 40/2014. Odměna žalobce byla ujednána ve výši 3 000 Kč + DPH za hodinu a 300 Kč + DPH režijní paušál. Pro případ prodlení s úhradou dlužné částky pak byla ujednána smluvní pokuta 0,25 % denně z dlužné částky. Dne 14. 7. 2017 učinil žalobce z pokynu žalovaného, o čemž byl učiněn zápis, zpětvzetí žaloby. Na to žalobce dne 4. 9. 2017 zaslal žalovanému fakturu k úhradě právních služeb na částku 46 101 Kč splatnou 14. 9. 2017. Tuto žalovaný nepřevzal. O úhradu právních služeb byl následně upomínán 20. 6. 2018. Žalovaný přes to ničeho neuhradil. Žalovaným tvrzené uhrazení zálohy 20 000 Kč nebylo určeno na tuto věc, ale pravděpodobně na jinou věc, v níž žalobce žalovanému nebo některé z jeho společností poskytoval právní služby. Spisy jsou však již skartovány. Žalobce nesouhlasil, aby byla záloha ve věci, která je předmětem tohoto řízení, uhrazena třetí osobou.

2. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. V prvé řadě uvedl, že je skutečností, že žalobce pověřil zastupováním v řízení o zaplacení částky 15 000 Kč ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 14 C 40/2014. Před započetím s poskytováním právních služeb však žalobci uhradil 10. 9. 2013 z účtu své společnosti [právnická osoba], [IČO], zálohu ve výši 20 000 Kč, a to se souhlasem žalobce, přičemž rodné číslo ve variabilním symbolu mělo identifikovat, že jde o věc zastoupení žalovaného. Během trvání zastoupení žalovaný nikdy neobdržel od žalobce vyúčtování právních služeb ke schválení – nyní žalovaným uplatňované vyúčtování bylo žalobcem odmítnuto, jelikož žalobce v něm nezohlednil uhrazenou zálohu. Zápis z jednání o právní pomoci pak žalovaný nikdy nepodepsal, pročež by odměna žalobce neměla být účtována hodinovou sazbou, nýbrž podle advokátního tarifu za každý úkon právní služby. K tomu pak nutno dodat, že úkony žalobcem specifikované pod body 4, 5, a 11 nejsou úkony právní služby související s věcí zn. 14 C 40/2014, přičemž je na žalobci, aby prokázal, že vyúčtované úkony právní služby pro žalovaného skutečně vykonal. S ohledem na uvedené je zřejmé, že dluh žalovaného vůči žalobci zanikl splněním – úhradou zálohy – kdy naopak žalobce na přeplatku na záloze dluží žalovanému částku 6 508,50 Kč. I pokud by však byl žalovaný žalobci za úhradu právních služeb dlužen, byla by tato jeho pohledávka promlčena, neboť v případě, kdy nebyla mezi účastníky sjednána splatnost pohledávky, odvíjí se tato ve smyslu judikatury od okamžiku, kdy žalobce mohl pohledávku k úhradě uplatnit u žalovaného poprvé, nikoliv až okamžikem splatnosti dluhu. Vzhledem k tomu, že žalovaný nepodepsal zápis z jednání, nemohla být platně sjednána ani smluvní pokuta. I pokud by však sjednána byla, neměla by být žalobci přiznána, a to jednak pro rozpor její výše s dobrými mravy, neboť její výše je s ohledem na poměr žalobce a žalovaného coby advokáta a jeho klienta v postavení spotřebitele nepřiměřená, dále pak s ohledem na přístup žalobce, který jednak nezohlednil zaplacenou zálohu, a dále proto, že žalobce zjevně přistoupil k uplatnění svého nároku až se značným časovým odstupem, jehož výsledkem je značná výše smluvní pokuty. Pokud by soud žalobci smluvní pokutu přiznal, měl by její nepřiměřenou výši s ohledem na povahu zajištěné pohledávky moderovat.

3. V průběhu řízení vzal žalobce žalobu co do smluvní pokuty v rozsahu 99 472,70 Kč zpět, proto soud v tomto rozsahu rozhodl o částečném zastavení řízení a předmětem řízení tak vedle jistiny a úroku z prodlení zůstala smluvní pokuta ve výši 25 000 Kč.

4. Provedeným dokazováním a z nesporných tvrzení účastníků zjistil soud následující skutkový stav.

5. Mezi účastníky není sporu o tom, že žalobce zastupoval žalovaného v postavení žalobce v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 14 C 40/2014, jehož předmětem byla úhrada částky 15 000 Kč.

6. Při jednání dne 4. 9. 2013 byl mezi žalobcem a žalovaným sepsán zápis z jednání o právní pomoci, kdy bylo ujednáno, že žalobce bude žalovaného zastupovat ve věci sporu o zaplacení podílu na výnosech z jím spoluvlastněného domu. Mezi účastníky byla ujednána odměna žalobce za zastupování ve výši 3 000 Kč + DPH za hodinu a režijní paušál 300 Kč + DPH za každý úkon ve věci. V souvislosti s tím byl žalovaný výslovně upozorněn, že výše nákladů právního zastoupení pravděpodobně převýší výši přísudku. Pro případ prodlení žalované s úhradou byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,25 % denně z dluhu. Součástí dohody bylo zároveň ujednání o složení zálohy ve výši 20 000 Kč do tří dnů. Jednání o právní pomoci trvalo jednu hodinu (prokázáno zápisem z jednání o právní pomoci ze dne 4. 9. 2013).

7. Podpis žalovaného na zápisu z jednání o právní pomoci ze 4. 9. 2013 je pravý podpis žalovaného (prokázáno znaleckým posudkem, výslechem znalkyně [celé jméno znalkyně]).

8. Dne 10. 9. 2013 byla žalobci z účtu společnosti [právnická osoba] poukázána částka 20 000 Kč, přičemž jako variabilní symbol platby je uvedeno rodné číslo žalobce (prokázáno výpisem o provedení transakce).

9. Dne 21. 10. 2013 podal žalobce v zastoupení žalovaného coby žalobce k Obvodnímu soudu pro Prahu 7 návrh na vydání elektronického platebního rozkazu ve věci nároku na zaplacení částky 15 000 Kč. Věc byla posléze vedena pod sp. zn. 14 C 40/2014 (prokázáno návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu na čl. 2 spisu Obvodního soudu pro Prahu 7 zn. 14 C 40/2014).

10. Podáním ze dne 23. 11. 2013 žádal žalobce v souvislosti s odmítnutí návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu o sdělení, zda je přípis opatřen zaručeným elektronický podpisem, neboť ve věci bylo vydáno rozhodnutí, kterým byl odmítnut návrh na vydání elektronického platebního rozkazu z důvodu, že není podepsán kvalifikovaným podpisem, avšak tento by měl být zcela v pořádku (prokázáno podáním na čl. 35 spisu Obvodního soudu pro Prahu 7 zn. 14 C 40/2014). Toto podání bylo posouzeno jako odvolání proti usnesení o odmítnutí návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, kterému bylo vyhověno a usnesení o odmítnutí návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu bylo zrušeno (prokázáno usnesením na čl. 37 spisu Obvodního soudu pro Prahu 7 zn. 14 C 40/2014).

11. Žalobce se v zastoupení žalovaného účastnil ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 14 C 40/2014 jednání dne 11. 5. 2016 (prokázáno protokolem z jednání na čl. 102 spisu Obvodního soudu pro Prahu 7 zn. 14 C 40/2014) a 3. 8. 2016 ( (prokázáno protokolem z jednání na čl. 111 spisu Obvodního soudu pro Prahu 7 zn. 14 C 40/2014).

12. Dne 14. 7. 2017 udělil žalovaný žalobci pokyn, aby učinil ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 14 C 40/2014 zpětvzetí žaloby, kdy součástí tohoto zápisu je i dohoda o tom, že žalobce předloží žalovanému vyúčtování právních služeb do 14 dní (prokázáno zápisem z 14. 7. 2017).

13. Na to žalobce pokynu žalovaného vyhověl a zaslal Obvodnímu soudu pro Prahu 7 zpětvzetí žaloby (prokázáno zpětvzetím žaloby ze dne 14. 7. 2017 na čl. 147 spisu Obvodního soudu pro Prahu 7 zn. 14 C 40/2014) a soud rozhodl o zastavení řízení usnesením ze dne 2. 8. 2017, č. j. 14 C 40/2014-149, kdy toto nabylo právní moci dne 31. 8. 2017 (prokázáno usnesením Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 2. 8. 2017, č. j. 14 C 40/2014-149).

14. Dne 31. 8. 2017 vystavil žalobce žalovanému k úhradě nákladů právních služeb v souvislosti s řízením u Obvodního soudu pro Prahu 7, sp. zn. 14 C 40/2014, fakturu [číslo] na částku celkem 46 101 Kč splatnou 14. 9. 2017, z toho 43 560 Kč vč. DPH na odměnu za 12 hodin á 3 000 Kč a 2 541 Kč vč. DPH za sedm paušálů á 300 Kč (prokázáno fakturou [číslo] z 31. 8. 2017).

15. Odměna byla žádána za výkony převzetí právního zastoupení dne 4. 9. 2013 (1 hodina), návrh na vydání elektronického platebního rozkazu (2 hodiny), odvolání proti usnesení o zastavení řízení dne 23. 11. 2013 (1 hodina), vyhotovení konceptu odpovědi ze dne 2. 12. 2013 (1 hodina), vyhotovení konceptu odpovědi ze dne 2. 12. 2013 (1 hodina), účast na jednání soudu dne 11. 5. 2016 včetně přípravy (2 hodiny), účast na jednání soudu dne 3. 8. 2016 včetně přípravy (2 hodiny), zpětvzetí žaloby dne 14. 7. 2017 (1 hodina), jednání s účetní pí [příjmení] pověřenou vedením účetní evidence (1 hodina) (prokázáno specifikací výkonů).

16. Výzvu k úhradě žalobce zaslal dne 4. 9. 2017 žalovanému na adresu [adresa žalovaného], žalobce si však písemnost nevyzvedl na poště, kde byla 5. 9. 2017 uložena, a proto byla zásilka vrácena žalobci. Vedle faktury bylo obsahem obálky upozornění na smluvní pokutu, výzva k úhradě odměny a kopie usnesení o zastavení řízení zn. 14 C 40/2014 (prokázáno obálkou podanou k poštovní přepravě dne 4. 9. 2017 včetně jejího obsahu).

17. Dopisem ze dne 20. 6. 2018 žalobce urgoval žalovaného o zaplacení nákladů právního zastoupení ve výši 46 101 Kč do tří dnů. (prokázáno urgencí neprovedené platby, výzvou k zaplacení z 20. 6. 2018 s podacím lístkem).

18. Žalovaný následně dopisem ze dne 24. 6. 2018 vyúčtování právních služeb odmítl, neboť jej neodsouhlasil a nebyla v něm zohledněna zálohová platba společnosti [právnická osoba] (prokázáno fragmentem listiny na čl. 59).

19. Z odpovědi [anonymizováno] ze dne 7. 1. 2022 na stížnost žalobce na žalovaného soud nezjistil skutečností podstatných pro tuto věc.

20. Z důkazních návrhů žalovaného soud zamítl jeho návrh na provedení důkazu jeho výslechem jako zjevně nadbytečný. Stejně tak zamítl jako nadbytečný jeho návrh na provedení důkazu výpisem z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba] k tomu, že žalovaný byl a je jediným společníkem a jednatelem této společnosti, když tato skutečnost nebyla mezi účastníky sporná. Jako nadbytečný soud dále zamítl důkaz výslechem asistentky žalovaného [jméno] [příjmení] k otázce odmítnutí faktury žalovaným, když tato skutečnost byla prokázána již listinou na čl.

59. Dále soud zhodnotil jako nadbytečný důkaz účetnictvím žalobce k prokázání toho, na co byla užita částka 20 000 Kč uhrazená z účtu společnosti [právnická osoba], když bylo prokázáno, že tato částka byla určena na úhradu zálohy na náklady právních služeb souvisejících s věcí vedenou u Obvodního soudu pro Prahu 7, sp. zn. 14 C 40/2014, vedle toho by pak z obsahu účetnictví nebylo možno zjistit, na co žalobce částku 20 000 Kč přijal. Konečně pak soud zamítl návrh na provedení důkazu stížností žalovaného proti žalobci podanou [obec] advokátní komoře, když se jedná o důkaz nesouvisející s předmětem tohoto řízení a nad to byl proveden důkaz reakcí [anonymizováno] na tuto stížnost.

21. Z důkazních návrhů žalobce zamítl jeho návrh na provedení důkazu výslechem svědkyň [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], když žalobce jejich výslech navrhl výlučně k prokázání toho, že žalovaný podepsal dne 4. 9. 2013 zápis z jednání o právní pomoci, neboť tato skutečnost již byla spolehlivě prokázána znaleckým posudkem a výslechem znalkyně.

22. Z provedeného dokazování plyne skutkový závěr, že se žalobce dohodl s žalovaným na právním zastoupení žalovaného ve věci zaplacení částky 15 000 Kč, o níž bylo vedeno řízení u Obvodního soudu pro Prahu 7, sp. zn. 14 C 40/2014. Odměna žalobce byla sjednána částkou 3 000 Kč + DPH za hodinu plus režijní paušál 300 Kč + DPH. Pro případ prodlení s úhradou odměny bylo sjednáno právo žalobce žádat po žalovaném úhradu částky 0,25 % denně z dlužné částky za každý den prodlení. Žalovaný uhradil ujednanou zálohu nákladů právních služeb 20 000 Kč z účtu společnosti [právnická osoba] Žalobce za žalovaného v řízení u Obvodního soudu pro Prahu 7, sp. zn. 14 C 40/2014 podal návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, dále odvolání proti usnesení o odmítnutí tohoto návrhu, dále se účastnil dvou jednání v této věci a podal zpětvzetí žaloby, na základě čehož bylo řízení zastaveno. V souvislosti se zpětvzetím žaloby dne 14. 7. 2017 se účastníci dohodli, že žalobce vyúčtuje žalovanému náklady právních služeb do 14 dnů od 14. 7. 2017. Následně žalobce vyúčtoval náklady zastoupení dne 31. 8. 2017 celkovou částkou 46 101 Kč a toto vyúčtování dne 4. 9. 2017 zaslal poštou žalobci. Ten jej nepřevzal. Tak se stalo až v případě opakované výzvy žalobce z 20. 8. 2018, v návaznosti na což žalovaný vyúčtování odmítl.

23. Po stránce právní soud poměr mezi účastníky posoudil podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinného do 31. 12. 2013, (dále jen„ obč. zák.”) a to s poukazem na přechodné ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.”).

24. Podle § 724 obč. zák. se příkazní smlouvou zavazuje příkazník, že pro příkazce obstará nějakou věc nebo vykoná jinou činnost.

25. Podle § 730 obč. zák. je příkazce povinen poskytnout příkazníkovi odměnu pouze tehdy, jestliže byla dohodnuta nebo je obvyklá, zejména vzhledem k povolání příkazníka (odst. 1). Příkazce je povinen poskytovat odměnu, i když výsledek nenastal, ledaže nezdar jednání byl způsoben porušením povinnosti příkazníka (odst. 2).

26. Podle § 1 odst. 2 věta prvá zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, (dále také jen jako„ ZA”) se poskytováním právních služeb rozumí zastupování v řízení před soudy a jinými orgány, obhajoba v trestních věcech, udělování právních porad, sepisování listin, zpracovávání právních rozborů a další formy právní pomoci, jsou-li vykonávány soustavně a za úplatu.

27. Podle § 22 odst. 1 ZA se advokacie vykonává zpravidla za odměnu; od klienta lze žádat přiměřenou zálohu. Podle odst. 3 cit. ust. způsob určení odměny a náhrad advokáta, který vykonává advokacii samostatně nebo společně s jinými advokáty (§ 11 odst. 1), případně i jejich výši, stanoví Ministerstvo spravedlnosti po předchozím vyjádření [příjmení] vyhláškou.

28. Podle § 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, (dále jen„ AT”) je smluvní odměna ujednáním mezi advokátem a klientem o částce, za niž bude právní služba poskytnuta, anebo o způsobu jejího určení (odst. 1). Ujednání o smluvní odměně je buď součástí smlouvy, na jejímž základě se právní služba poskytuje, nebo je sjednáno samostatně (odst. 2).

29. Podle § 4 AT je-li sjednána smluvní odměna podle počtu hodin nebo jiných časových jednotek (dále jen„ časová odměna“), náleží dohodnutá sazba časové odměny za každou započatou časovou jednotku, není-li dohodnuto jinak. Na požádání klienta je advokát povinen při vyúčtování odměny advokáta předložit klientovi časovou specifikaci poskytnutých právních služeb (odst. 1). Jestliže advokát ve smlouvě o časové odměně provedl odhad její celkové výše, je povinen předem písemně upozornit klienta na podstatné překročení původně odhadnuté výše odměny advokáta; jinak se nemůže domáhat zaplacení té části odměny advokáta, o kterou byl původní odhad její výše překročen (odst. 2). Smluvní odměna musí být přiměřená a nesmí být ve zřejmém nepoměru k hodnotě a složitosti věci (odst. 3).

30. Soud právní poměr mezi žalobcem a žalovaným, kdy ujednání o něm je zachyceno v zápisu o právní pomoci ze dne 4. 9. 2013, posoudil jako smlouvu o poskytování právních služeb, jež je ve smyslu § 724 obč. zák. smlouvou příkazní s modifikacemi plynoucími ze zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, neboť se žalobce coby příkazník zavázal pro žalovaného coby příkazce vykonat činnost spočívající v jeho zastupování před soudem ve sporu o plnění související s jím spoluvlastněným domem (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2010, sp. zn. 33 Cdo 4121/2007, nebo jeho rozsudek ze dne 23. 8. 2011, sp. zn. 25 Cdo 520/2009).

31. Soud se nejprve zabýval otázkou toho, zda žalovaný zápis z jednání o právní pomoci ze dne 4. 9. 2013 podepsal, přičemž ze znaleckého posudku z oboru písmoznalectví a výslechu znalkyně dospěl k závěru, že podpis na zápisu je pravým podpisem žalovaného. Byť znalkyně uvedla, že pravděpodobnost, že jde o pravý podpis žalovaného, je dána ve střední rovině, bylo jí dostatečně objasněno, že se podpis na zápisu se srovnávacími podpisy žalovaného, jichž bylo zajištěno velké množství, shoduje v detailních znacích, přičemž je nepravděpodobné, že by taková shoda byla důsledkem náhody. Byť se podpis na zápisu vymyká podpisovým zvyklostem žalovaného, svědčí taková odlišnost spolu se shodou v detailech jeho podpisů právě spíše o tom, že se jedná o pravý zkomolený podpis žalovaného než jeho falzum, neboť lze předpokládat, že v případě falza by byla podobnost dána spíše právě snahou napodobit podpisovou zvyklost žalovaného, ale absentovaly by shody v detailních znacích. Znalkyně zároveň při svém výslechu uvedla, že případný další srovnávací materiál by nemohl vést k tomu, že by se závěr o pravděpodobnosti, že jde o pravý podpis žalovaného, snížil, ale tato by se v důsledku dalšího srovnání mohla již pouze zvyšovat.

32. S ohledem na závěr o pravosti podpisu žalovaného tak dospěl soud k závěru, že žalovaný skutečnosti v něm uvedené stvrdil.

33. V souvislosti s žalobcem žalovanému poskytnutými právními službami (§ 1 odst. 2 [příjmení]) má žalobce podle § 730 obč. zák. ve spojení s § 22 odst. 1 obč. zák. právo na odměnu. Tato odměna byla sjednána mezi účastníky jako smluvní odměna časová (§ 4 odst. 1 AT) ve výši 3 000 Kč + DPH za hodinu. Dále se žalobce a žalovaný dohodli na povinnost žalovaného zaplatit žalobci v souvislosti s poskytováním právních služeb na náhradě hotových výdajů (§ 13 AT) částku 300 Kč + DPH za každý úkon ve věci.

34. Ve vztahu k nároku žalobce na odměnu bylo třeba se nejprve vypořádat se žalovaným vznesenou námitkou promlčení, jíž s poukazem na přechodné ustanovení § 3036 o. z. posuzoval soud podle obč. zák.

35. Podle 100 obč. zák. se právo promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat (odst. 1). Promlčují se všechna práva majetková s výjimkou práva vlastnického. Tím není dotčeno ustanovení § 105. Zástavní práva se nepromlčují dříve, než zajištěná pohledávka (odst. 2).

36. Podle § 101 obč. zák. pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé.

37. Právo advokáta na odměnu je majetkovým právem, které se promlčuje podle § 100 odst. 2 obč. zák. ve tříleté promlčecí lhůtě podle § 101 obč. zák.

38. Okolnost, kdy žalobce při absenci jiného určení doby plnění, která neplyne z dohody stran ani z právního předpisu, vyzval žalovaného k úhradě odměny za právní služby a učinil ji tak podle § 563 obč. zák. splatnou je nerozhodná, neboť v takovém případě je dle ustálené judikatury nutno běh promlčecí lhůty odvíjet od okamžiku, kdy žalobce mohl své právo u žalovaného vykonat poprvé (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2002, sp. zn. 33 Odo 665/2002, ze dne 29. 7. 2003, sp. zn. 33 Odo 345/2002, ze dne 27. 7. 2005, sp. zn. 28 Cdo 566/2004, ze dne 6. 10. 2005, sp. zn. 28 Cdo 111/2005, rozsudek ze dne 23. 2. 2006, sp. zn. 33 Odo 1174/2005, nebo rozsudky ze dne 24. 7. 2008, sp. zn. 33 Odo 846/2006, ze dne 16. 12. 2009, sp. zn. 33 Cdo 1475/2008, a rozsudek ze dne 28. 1. 2011, sp. zn. 33 Cdo 2634/2008, který je uveřejněn ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo]). Proto nelze přijmou ani námitku žalovaného že se právo na odměnu za každý z úkonů právní služby posuzuje zvlášť (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2012, sp. zn. 33 Cdo 4319/2011). Z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2012, sp. zn. 33 Cdo 4319/2011, jímž byla řešena otázka vzniku práva advokáta na odměnu sice plyne, že v tam řešené věci došlo ke vzniku práva na odměnu až okamžikem provedení příkazu spočívajícího v celé činnosti spočívající v právní službě, kdy ke splnění příkazu nemohlo dojít dříve nežli právní mocí rozhodnutí vydaném v řízení, v němž advokát klienta zastupoval, kde lze shledávat paralelu s nyní posuzovanou věcí a obranou žalovaného (který tvrdil, že promlčecí lhůtu nutno počítat nejdříve od pravomocného skončení řízení 14 C 40/2014, tj. 31. 8. 2017), avšak soud je toho názoru, že žalobce mohl u žalovaného vykonat své právo na úhradu odměny za poskytnuté právní služby poprvé nejpozději již dne 28. 7. 2017, neboť ze zápisu ze 14. 7. 2017, obsahujícího pokyn ke zpětvzetí žaloby ve věci sp. zn. 14 C 40/2017, je mj. obsaženo ujednání žalobce a žalovaného o tom, že žalobce předloží žalovanému vyúčtování právních služeb nejpozději do 14 dní, tj. nejpozději právě do 28. 7. 2017. Nebýt takového ujednání účastníků přisvědčil by soud ve smyslu citované judikatury obraně žalobce v tom smyslu, že je běh promlčecí lhůty nutno vázat na okamžik pravomocného skončení řízení 14 C 40/2014. Dané ujednání však vede soud k závěru, že žalobce mohl své právo vykonat u žalovaného poprvé nejpozději právě 28. 7. 2017, pročež tříletá promlčecí lhůta proběhla marně dne 28. 7. 2020. Vzhledem k tomu, že podání žaloby u zdejšího soudu došlo až 30. 8. 2020, dospěl soud na základě námitky žalovaného k závěru, že nárok žalobce na zaplacení jistiny 46 101 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % p. a. od 15. 9. 2017 je promlčen.

39. S ohledem na shora uvedené soud rozhodl tak, jak je uvedeno po výrokem ad I. a žalobu co do zaplacení jistiny 46 101 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % p. a. od 15. 9. 2017 zamítl.

40. Závěr o promlčení žalobního nároku však nelze přijmou ve vztahu ke smluvní pokutě ve výši 25 000 Kč, neboť smluvní pokuta – na rozdíl od úroku z prodlení – není příslušenstvím pohledávky, ale samostatným nárokem a úspěšné uplatnění námitky promlčení tedy na smluvní pokutu, na níž vzniklo právo před promlčením pohledávky (tj. za dobu od 15. 9. 2017 do 28. 7. 2020) nemůže mít vliv (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2011, sp. zn. 33 Cdo 2637/2008). Z tohoto důvodu proto bylo i přes závěr o promlčení nároku žalobce na odměnu nutno zkoumat základ tohoto práva, neboť právě od něj se žalobcův nárok na smluvní pokutu odvíjí.

41. V řízení bylo prokázáno zápisem z jednání o právní pomoci a obsahem spisu Obvodního soudu pro Prahu 7 zn. 14 C 40/2014 že žalobce vykonal pro žalovaného následující právní služby ve smyslu § 1 odst. 2 ZA: převzetí právního zastoupení dne 4. 9. 2013 v rozsahu jedné hodiny (úkon dle § 11 odst. 1 písm. a) AT), za což náleží smluvní odměna 3 000 Kč + náhrada 300 Kč + DPH, tj. 3 993 Kč, sepis a podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu v rozsahu dvou hodin (úkon dle § 11 odst. 1 písm. d) AT), za což náleží smluvní odměna 2 x 3 000 Kč + náhrada 300 Kč + DPH, tj. 7 623 Kč, odvolání proti usnesení o odmítnutí návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu 23. 11. 2013 v rozsahu jedné hodiny (úkon dle § 11 odst. 2 písm. c) AT), za což náleží smluvní odměna 3 000 Kč + náhrada 300 Kč + DPH, tj. 3 993 Kč, účast na jednání soudu dne 11. 5. 2016 včetně přípravy v rozsahu dvou hodin (úkon dle § 11 odst. 1 písm. g) AT), za což náleží smluvní odměna 2 x 3 000 Kč + náhrada 300 Kč + DPH, tj. 7 623 Kč, účast na jednání soudu dne 3. 8. 2016 včetně přípravy v rozsahu dvou hodin (úkon dle § 11 odst. 1 písm. g) AT), za což náleží smluvní odměna 2 x 3 000 Kč + náhrada 300 Kč + DPH, tj. 7 623 Kč, zpětvzetí žaloby dne 14. 7. 2017 v rozsahu jedné hodiny (úkon dle § 11 odst. 1 písm. d) AT), za což náleží smluvní odměna 3 000 Kč + náhrada 300 Kč + DPH, tj. 3 993 Kč.

42. Naopak provedenými důkazy nebylo prokázáno, že by žalobce vykonal pro žalovaného právní služby spočívající ve vyhotovení konceptu odpovědi ze dne 2. 12. 2013 (1 hodina), vyhotovení konceptu odpovědi ze dne 2. 12. 2013 (1 hodina) a jednání s účetní pí [příjmení] pověřenou vedením účetní evidence (1 hodina). Žalobce sice poukazoval na to, že pokud by tyto úkony právní služby nebyly pro žalovaného vykonány, nebyl by výsledek zastupování žalovaného ve věci takový, jaký byl, avšak další důkazy k prokázání toho, že uvedené úkony právní služby vykonal, nenavrhl, byť byl soudem na jednání dne 14. 1. 2022 výslovně upozorněn na to, že doposud provedenými důkazy tyto skutečnosti prokázány nebyly.

43. Žalovaný zároveň prokázal předložením dokladu o úhradě částky 20 000 Kč z účtu společnosti [právnická osoba] úhradu zálohy na úhradu právních služeb, jak byla sjednána dle zápisu z jednání o právní pomoci dne 4. 9. 2013. V něm byla sice splatnost zálohy sjednána do tří dnů, tj. do 7. 9. 2013, přičemž žalovaný prostřednictvím společnosti [právnická osoba] zálohu poukázal až 10. 9. 2013, nicméně časová souvislost s jednáním o právní pomoci dne 4. 9. 2013 je zřejmá. K závěru soudu, že se jednalo o úhradu zálohy dle zápisu ze 4. 9. 2013, pak soud vede i to, že jako variabilní symbol bylo uvedeno rodné číslo žalovaného, čímž je záloha vázána spíše k jeho osobě nežli společnosti [právnická osoba], a dále i samotná výše zálohy odpovídající výši sjednané dne 4. 9. 2013, ze které lze usuzovat vůli plnit právě na tento závazek. [příjmení] žalobce v tom smyslu, že tato platba mu byla společností [právnická osoba] poskytnuta v souvislosti se zastupováním v jiné věci, přičemž spisy jsou již skartovány, neobstojí, neboť zůstala v rovině zcela obecných a nijak nekonkretizovaných tvrzení, přičemž případnou skartaci spisů týkajících se věci, jíž se měla záloha dle obecného tvrzení žalobce týkat, nelze klást k tíži žalovaného. Nerozhodné pak je, pokud žalobce s plněním třetí osoby nesouhlasil, neboť je podstatné, že se splněním zálohy společností [právnická osoba] souhlasil žalovaný v postavení dlužníka, za kterého bylo plněno, a to bez ohledu na to, že výslovná povinnost věřitele přijmout plnění třetí osoby, plní-li se souhlasem dlužníka, byla výslovně upravena až § 1936 odst. 1 o. z., přičemž nyní řešená věc podléhá ještě režimu o. z.

44. Na celkovou odměnu (vč. paušální náhrady) za právní služby, jejichž poskytnutí žalobcem bylo prokázáno, ve výši 34 848 Kč je tak nutno započíst žalovaným uhrazenou jistotu 20 000 Kč, výše doposud žalovaným dlužné částky v souvislosti se zastupováním v řízení 14 C 40/2014 tak činí 14 848 Kč (s ohledem na vznesenou námitku promlčení však má již tato pohledávka charakter tzv. naturální obligace).

45. Žalovaný částku 14 848 Kč neuhradil v době splatnosti (14. 9. 2017), pročež se počínaje 15. 9. 2017 dostal s úhradou dluhu vůči žalobci do prodlení (§ 517 odst. 1 obč. zák.). Tím žalobci vzniklo právo žádat po něm počínaje 15. 9. 2017 sjednanou smluvní pokutu (§ 544 obč. zák.) ve výši 0,25 % denně z částky 14 848 Kč za každý den prodlení, a to – s přihlédnutím k vznesené námitce promlčení – až do 28. 7. 2020, tj. ve výši 38 901,76 Kč, přičemž v důsledku částečného zpětvzetí žaloby se žalobce domáhá její úhrady toliko ve výši 25 000 Kč. K úhradě smluvní pokuty byl žalovaný před podáním žaloby žalobcem vyzván dopisem ze 4. 9. 2017.

46. Žalovaný navrhl, aby soud přistoupil k moderaci nepřiměřené výše smluvní pokuty, nicméně možnost soudu moderovat smluvní pokutu sjednanou mimo obchodní závazkové vztahy v režimu zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, byla do právního řádu zavedena až o. z. Smluvní pokutu sjednanou podle § 544 obč. zák. proto soudu moderovat nepřísluší (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 8. 2012, sp. zn. 33 Odo 875/2005).

47. Žalovaný dále namítal neplatnost ujednání o smluvní pokutě pro rozpor s dobrými mravy (§ 3 odst. 1, § 39 obč. zák.), nicméně ve vztahu k této námitce dospěl soud k závěru, že výše smluvní pokuty 0,25 % denně z dlužné částky neodporuje dobrým mravům, a to při plném uvážení funkce smluvní pokuty (tj. funkci preventivní, uhrazovací a sankční) a okolností, za nichž byla sjednána. Byť se žalobce a žalovaný nacházeli při sjednání smluvní pokuty v poměru advokát - klient, kdy žalovanému coby spotřebiteli svědčilo postavení slabší smluvní strany, je třeba říci, že žádné ustanovení sjednání smluvní pokuty mezi advokátem a klientem nezapovídá a nelze ani konstatovat že by její sjednání, že by bylo bez dalšího v rozporu s pravidly advokátní etiky. Ve vztahu k povinnosti žalovaného uhradit žalobci jeho odměnu nebylo sjednáno žádné zajištění ani např. úrok z prodlení ve výši odchylné od zákona. Sjednaná smluvní pokuta byla jediným sjednaným utvrzením dluhu. Žalovaný sice složil na úhradu odměny žalobce zálohu, nicméně byl výslovně upozorněn, že náklady právních služeb zřejmě přesáhnou přísudek. Výše pokuty 0,25 % denně se tedy nejeví za daných okolností jejího sjednání nikterak excesivní. Nepřiměřenost smluvní pokuty sjednané procentuální sazbou za každý den prodlení pak nelze usuzovat z její celkové výše, když ta je dána výlučně délkou prodlení dlužníka (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2007, sp. zn. 32 Odo 1299/2006, nebo ze dne 4. 4. 2016, sp. zn. 23 Cdo 1749/2015).

48. Ze shora popsaných důvodů soud dospěl k závěru, že nárok žalobce na úhradu smluvní pokuty ve výši 25 000 Kč byl uplatněn právem, a proto v tomto rozsahu žalobě vyhověl, jak je uvedeno pod výrokem ad II.

49. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve výroku ad III. Žalobce měl ve věci úspěch v rozsahu 35,16 %, žalovaný pak v rozsahu 64,84 %, pročež soud žalobce zavázal k úhradě nákladů žalovaného v rozsahu 29,68 % Náklady žalovaného tvoří v prvé řadě náklady jeho právního zastoupení advokátem. Ty sestávají z mimosmluvní odměny vypočtené podle § 6 odst. 1, § 7 bod 5. AT za tarifní hodnoty podle § 8 odst. 1 AT. Vzhledem k částečnému zastavení řízení v důsledku částečného zpětvzetí žaloby žalobcem činí tarifní hodnota pro úkony právní služby vykonané do právní moci usnesení o částečném zastavení řízení (17. 6. 2021) částku 170 573,70 Kč, pro úkony právní služby vykonané posléze pak 71 101 Kč. Zástupce žalovaného vykonal ve věci tyto úkony právní služby: převzatí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a) AT), za což náleží odměna 7 940 Kč, vyjádření ze dne 17. 12. 2020 k výzvě soudu, zda žalovaný souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání (§ 11 odst. 2 písm. c), odst. 3 AT), za které náleží odměna 3 970 Kč, vyjádření ve věci samé z 4. 1. 2021 (§ 11 odst. 1 písm. d) AT), za které náleží odměna 7 940 Kč, další porada s klientem přesahující jednu hodinu dne 4. 5. 2021 (§ 11 odst. 1 písm. c) AT), za kterou náleží odměna 7 940 Kč, účast na jednání soudu dne 27. 5. 2021 (§ 11 odst. 1 písm. g) AT), za které náleží odměna 7 940 Kč, vyjádření ve věci samé z 24. 6. 2021 (§ 11 odst. 1 písm. d) AT), za které náleží odměna 3 980 Kč, vyjádření ve věci samé z 25. 10. 2021 (§ 11 odst. 1 písm. d) AT), za které náleží odměna 3 980 Kč, další porada s klientem přesahující jednu hodinu dne 11. 1. 2022 (§ 11 odst. 1 písm. c) AT), za kterou náleží odměna 3 980 Kč a účast na jednání soudu dne 14. 1. 2022 (§ 11 odst. 1 písm. g) AT), za které náleží odměna 3 980 Kč Vedle mimosmluvní odměny advokáta v celkové výši 51 650 Kč je součástí nákladů právního zastoupení žalovaného náhrada paušálních hotových výdajů podle § 13 odst. 4 AT za celkem devět úkonů právní služby, tj. ve výši 2 700 Kč, a dále náhrada DPH (§ 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř.) v sazbě 21 % z částky 54 350 Kč ve výši 11 413,50 Kč. Byť měl žalovaný ve věci převážný úspěch, neshledal soud důvod pro to, aby mu byla přiznána náhrada nákladů v podobě uhrazené zálohy na znalecký posudek z oboru písmoznalectví, neboť tento důkaz prokázal nepravdivost jeho tvrzení ohledně nepodepsání zápisu z jednání o právní pomoci ze 4. 9. 2013. Žalobce pak byl ve věci převážně neúspěšný z jiných důvodů (vznesená námitka promlčení). Soud je proto toho názoru že by žalobce neměl nést náklady tohoto posudku, k čemuž odkazuje i názor vyjádřený doktrínou v komentáři k § 147 odst. 1 o. s. ř. in [anonymizována dvě slova], [příjmení], [anonymizována dvě slova], [anonymizováno], [příjmení], [anonymizována tři slova]. Občanský soudní řád. Komentář. 3. vydání. [nakladatelství], 2021. Celková výše nákladů žalovaného tak dosahuje částky 65 763,50 Kč, výše náhrady, jíž je povinen žalovanému uhradit žalovaný pak 19 518,61 Kč (65 763,50 Kč x 29,68 %).

50. Výrokem ad IV. rozhodl soud podle § 147 o. s. ř. co do základu (§ 155 odst. 1, § 167 odst. 2 o. s. ř.) o povinnosti žalovaného uhradit soudu náhradu nákladů státu spočívajících v nákladech na vypracování znaleckého posudku z oboru písmoznalectví a výslech znalkyně v rozsahu, jakém tyto náklady přesahují výši žalovaným složené zálohy, přičemž jejich konečná výše doposud nebyla soudem pravomocně určena. Soud neshledal důvod, aby o těchto nákladech bylo rozhodnuto ve smyslu § 148 odst. 1 o. s. ř. podle poměru úspěchu stran, neboť soud je – jak již bylo uvedeno shora – toho názoru, že žalobce by neměl nést náklady tohoto posudku, neboť jím bylo vyvráceno nepravdivé tvrzení žalovaného, avšak žalobce nebyl ve věci úspěšný z jiných důvodů, a proto by náklady tohoto posudku neměl nést.