30 C 347/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Koberou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka] a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky [částka] zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni [částka] s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný dne [datum] uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba], [IČO], smlouvu o úvěru [číslo] platnou a účinnou ve znění Smlouvy o úvěru ze dne [datum] Součástí smlouvy byly obchodní podmínky a sazebník. Na základě smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši [částka], přičemž žalovaný se zavázal splatit úvěr s příslušenstvím do [datum]. Žalovaný sjednanou částku neuhradil řádně a včas, pročež žalobkyně požaduje mj. smluvní pokutu ve výši 0,25 % ze splatné, avšak nezaplacené částky, a to za každý den prodlení. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne [datum]. Žalobkyně požaduje jistinu ve výši [částka], smluvní pokutu ve výši [částka] a paušální náhradu nákladů na upomínání ve výši [částka].

2. Žalovaný zůstal nečinný a k podané žalobě se nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen o. s. ř.), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Z obchodního rejstříku žalobkyně je zjištěno, že mezi předmět činnosti patří výroby, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona.

5. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný uzavřel smlouvu s právní předchůdkyní žalobkyně na poskytnutí úvěru ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal zaplatit částku [částka] do [datum]. V případě prodlení je sjednána smluvní pokuta ve výši 0,25 % denně za každý den prodlení ze splatné, avšak nezaplacené částky. Součástí smlouvy jsou obchodní podmínky a sazebník.

6. Z obchodních podmínek se podává, že úvěrovaný je povinen uhradit úrok z prodlení (bod 3.5.), úvěrující je oprávněn zaslat upomínky, za což mu náleží paušální náhrada výdajů (bod [číslo]), úvěrující je oprávněn odstoupit od smlouvy, pokud je úvěrovaný v prodlení o více než 14 dní (bod [číslo]).

7. Ze sazebníku nákladů souvisejících s opožděnou platbou vyplývá, že za první až třetí dopis upomínání je sjednán poplatek vždy o částce [částka]. Dále je sjednána smluvní pokuta z dlužné částky za každý den prodlení ve výši 0,25 %.

8. Z výpisů z účtu se podává, že žalovaný dne [datum] provedl verifikační platbu ve výši [částka]. Následně téhož dne byla žalovanému poskytnuta částka [částka].

9. Z upomínky ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky ve výši [částka].

10. Z opakované výzvy k úhradě ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky ve výši [částka].

11. Z předžalobní výzvy k okamžité úhradě dluhu ze dne [datum] vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši [částka].

12. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], včetně přílohy a potvrzení o přijetí platby ze dne [datum], bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni.

13. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], včetně podacího archu, vyplývá, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni.

14. Z předžalobní upomínky ze dne [datum], včetně podacího archu, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení dlužné částky [částka] s příslušenstvím před podáním žaloby.

15. S ohledem na provedené dokazování má soud za zjištěný skutkový stav, tak je podrobněji popsán shora. Jelikož jsou jednotlivé skutečnosti zjištěné soudem z provedených důkazů ve vzájemném souladu a neodporují si, odkazuje soud ohledně závěrů o skutkovém stavu věci na shora uvedené skutečnosti zjištěné z jednotlivých důkazů.

16. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: Podle § 1723 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.) závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá. Podle § 1725 o. z. je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2398 odst. 1 o. z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle § 168 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, (dále jen ZoSU) byla-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona sjednána smluvní pokuta, která převyšuje smluvní pokutu nejvýše přípustnou podle tohoto zákona, považuje se rozdíl mezi uplatněnou a nejvýše přípustnou smluvní pokutou pro účely § 122 odst. 1 písm. a) za náklady, které věřiteli vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; v rozsahu, v němž tento rozdíl převyšuje účelně vynaložené náklady, se tento rozdíl pro účely § 122 odst. 1 písm. b) považuje za úrok z prodlení. Podle § 122 odst. 2 ZoSU uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než [částka] a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše [částka]. Podle § 122 odst. 3 ZoSU souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však [částka].

17. Soud posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně ve smyslu § 2395 o. z. a násl. platně uzavřel dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě čehož mu byl poskytnut úvěr v celkové výši [částka]. Žalovaný se přitom zavázal jej splatit do [datum]. Žalovaný však ničeho neuhradil, pročež ho právní předchůdkyně žalobkyně celkem třemi výzvami upomínala k úhradě dlužné částky. Na tomto základě, s přihlédnutím k postoupení pohledávky, vznikl žalobkyni v souladu s úvěrovými podmínkami a sazebníkem nárok na úhradu nákladů uplatněných s vymáháním pohledávky, které žalobkyně požaduje v souladu se smluvním ujednáním ve výši [částka]. Soud proto přiznal žalobkyni nárok na zaplacení částky [částka] (dlužné jistiny) a příslušenství, představované smluvními náklady, jež byly uplatněny z důvodu vymáhání pohledávky ([částka]).

18. Soud žalobkyni dále přiznal náhradu sjednané smluvní pokuty, avšak toliko co do části ze smluvní pokuty stanovené ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za každý den prodlení. Z dlužné jistiny [částka] za požadované období od [datum] (den po dni splatnosti úvěru) do [datum] pak činí smluvní pokuta částku [částka]. Byť úvěrová smlouva byla uzavřena před účinností zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, vzhledem k výše citovanému ustanovení § 168 odst. 3 ZoSU, lze přiznat toliko smluvní pokutu odpovídající stanoveným zákonným limitům v § 122 odst. 2, 3 ZoSU. Ačkoliv se zbývající část považuje za úrok z prodlení, pak je opět stanoven zákonný limit (ustanovení § 122 ZoSU s přihlédnutím k přechodnému ustanovení § 168 ZoSU), když žalobkyně již úrok z prodlení ve své žalobě požaduje. Soud proto žalobu co do zaplacení smluvní pokuty v částce [částka] zamítl (výrok II. tohoto rozsudku), neboť odporuje ustanovením zákona o spotřebitelském úvěru.

19. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 52,62 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 76,31 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 23,69 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen a. t.) z tarifní hodnoty ve výši [částka], skládající se z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a sepis žaloby), včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].