30 C 347/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Koberou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s kapitalizovaným úrokem ve výši částka a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky částka zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částka s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný dne datum uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, právnická osoba, IČO, smlouvu o úvěru číslo platnou a účinnou ve znění Smlouvy o úvěru ze dne datum Součástí smlouvy byly obchodní podmínky a sazebník. Na základě smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši částka, přičemž žalovaný se zavázal splatit úvěr s příslušenstvím do datum. Žalovaný sjednanou částku neuhradil řádně a včas, pročež žalobkyně požaduje mj. smluvní pokutu ve výši 0,25 % ze splatné, avšak nezaplacené částky, a to za každý den prodlení. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne datum. Žalobkyně požaduje jistinu ve výši částka, smluvní pokutu ve výši částka a paušální náhradu nákladů na upomínání ve výši částka.

2. Žalovaný zůstal nečinný a k podané žalobě se nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen o. s. ř.), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Z obchodního rejstříku žalobkyně je zjištěno, že mezi předmět činnosti patří výroby, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona.

5. Ze smlouvy o úvěru číslo ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný uzavřel smlouvu s právní předchůdkyní žalobkyně na poskytnutí úvěru ve výši částka. Žalovaný se zavázal zaplatit částku částka do datum. V případě prodlení je sjednána smluvní pokuta ve výši 0,25 % denně za každý den prodlení ze splatné, avšak nezaplacené částky. Součástí smlouvy jsou obchodní podmínky a sazebník.

6. Z obchodních podmínek se podává, že úvěrovaný je povinen uhradit úrok z prodlení (bod 3.5.), úvěrující je oprávněn zaslat upomínky, za což mu náleží paušální náhrada výdajů (bod číslo), úvěrující je oprávněn odstoupit od smlouvy, pokud je úvěrovaný v prodlení o více než 14 dní (bod číslo).

7. Ze sazebníku nákladů souvisejících s opožděnou platbou vyplývá, že za první až třetí dopis upomínání je sjednán poplatek vždy o částce částka. Dále je sjednána smluvní pokuta z dlužné částky za každý den prodlení ve výši 0,25 %.

8. Z výpisů z účtu se podává, že žalovaný dne datum provedl verifikační platbu ve výši částka. Následně téhož dne byla žalovanému poskytnuta částka částka.

9. Z upomínky ze dne datum bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky ve výši částka.

10. Z opakované výzvy k úhradě ze dne datum soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky ve výši částka.

11. Z předžalobní výzvy k okamžité úhradě dluhu ze dne datum vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši částka.

12. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, včetně přílohy a potvrzení o přijetí platby ze dne datum, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni.

13. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, včetně podacího archu, vyplývá, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni.

14. Z předžalobní upomínky ze dne datum, včetně podacího archu, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení dlužné částky částka s příslušenstvím před podáním žaloby.

15. S ohledem na provedené dokazování má soud za zjištěný skutkový stav, tak je podrobněji popsán shora. Jelikož jsou jednotlivé skutečnosti zjištěné soudem z provedených důkazů ve vzájemném souladu a neodporují si, odkazuje soud ohledně závěrů o skutkovém stavu věci na shora uvedené skutečnosti zjištěné z jednotlivých důkazů.

16. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: Podle § 1723 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.) závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá. Podle § 1725 o. z. je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2398 odst. 1 o. z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle § 168 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, (dále jen ZoSU) byla-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona sjednána smluvní pokuta, která převyšuje smluvní pokutu nejvýše přípustnou podle tohoto zákona, považuje se rozdíl mezi uplatněnou a nejvýše přípustnou smluvní pokutou pro účely § 122 odst. 1 písm. a) za náklady, které věřiteli vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; v rozsahu, v němž tento rozdíl převyšuje účelně vynaložené náklady, se tento rozdíl pro účely § 122 odst. 1 písm. b) považuje za úrok z prodlení. Podle § 122 odst. 2 ZoSU uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než částka a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše částka. Podle § 122 odst. 3 ZoSU souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však částka.

17. Soud posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně ve smyslu § 2395 o. z. a násl. platně uzavřel dne datum smlouvu o úvěru číslo na základě čehož mu byl poskytnut úvěr v celkové výši částka. Žalovaný se přitom zavázal jej splatit do datum. Žalovaný však ničeho neuhradil, pročež ho právní předchůdkyně žalobkyně celkem třemi výzvami upomínala k úhradě dlužné částky. Na tomto základě, s přihlédnutím k postoupení pohledávky, vznikl žalobkyni v souladu s úvěrovými podmínkami a sazebníkem nárok na úhradu nákladů uplatněných s vymáháním pohledávky, které žalobkyně požaduje v souladu se smluvním ujednáním ve výši částka. Soud proto přiznal žalobkyni nárok na zaplacení částky částka (dlužné jistiny) a příslušenství, představované smluvními náklady, jež byly uplatněny z důvodu vymáhání pohledávky (částka).

18. Soud žalobkyni dále přiznal náhradu sjednané smluvní pokuty, avšak toliko co do části ze smluvní pokuty stanovené ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za každý den prodlení. Z dlužné jistiny částka za požadované období od datum (den po dni splatnosti úvěru) do datum pak činí smluvní pokuta částku částka. Byť úvěrová smlouva byla uzavřena před účinností zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, vzhledem k výše citovanému ustanovení § 168 odst. 3 ZoSU, lze přiznat toliko smluvní pokutu odpovídající stanoveným zákonným limitům v § 122 odst. 2, 3 ZoSU. Ačkoliv se zbývající část považuje za úrok z prodlení, pak je opět stanoven zákonný limit (ustanovení § 122 ZoSU s přihlédnutím k přechodnému ustanovení § 168 ZoSU), když žalobkyně již úrok z prodlení ve své žalobě požaduje. Soud proto žalobu co do zaplacení smluvní pokuty v částce částka zamítl (výrok II. tohoto rozsudku), neboť odporuje ustanovením zákona o spotřebitelském úvěru.

19. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 52,62 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 76,31 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 23,69 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen a. t.) z tarifní hodnoty ve výši částka, skládající se z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a sepis žaloby), včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 7. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.