30 C 493/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudcem Mgr Janem Koberou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 21 354 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 21 354 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 21 354 Kč od 27. 10. 2015 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 307 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá na žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně (právnická osoba právnická osoba, IČO) uzavřela dne datum s žalovaným Dohodu o převodu Účastnické smlouvy, jejímž předmětem byl převod práv a povinností vyplývajících z účastnické smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací číslo na žalovaného. Nedílnou součástí účastnické smlouvy byly též všeobecné obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytnuté služby vyúčtovala žalovanému vyúčtováním číslo číslo číslo číslo číslo. Dne datum došlo k uzavření smlouvy o postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován dopisem. Žalovaný ničeho neuhradil, ačkoliv byl žalobkyní upomínán.

2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen o. s. ř.), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu věci: Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo dne 8. 8. 2013 k uzavření dohody o převodu účastnické smlouvy, jejímž předmětem byl převod práv a povinností vyplývajících z účastnické smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací číslo na žalovaného (dohoda o převodu účastnické smlouvy ze dne 8. 8. 2013). Na základě uvedené smlouvy a nastavení služeb (nastavení služeb) žalobkyně poskytovala žalovanému mj. služby Audiotex a premium SMS, DMS a SMS platba, M-platba. Totožnost žalovaného při uzavírání smluv byla zjištěna z jeho občanského průkazu (kopie občanského průkazu žalovaného). Součástí uzavřených účastnických smluv jsou ulice podmínky platebních služeb žalobkyně (Ceník tarifů a služeb; Všeobecné podmínky). Poskytnuté služby byly žalovanému právní předchůdkyní žalobkyně vyúčtovány fakturou číslo ze dne 6.10.2015 se splatností dne 26.10.2015, fakturou číslo ze dne 6.1.2016 se splatností dne 25.1.2016, fakturou číslo ze dne 6.12.2015 se splatností dne 28.12.2015 a fakturou číslo ze dne 6.11.2015 se splatností 24.11.2015. Dle vyúčtování splátek za zařízení číslo ze dne 14.6.2016 se splatností dne 28.6.2016 došlo na základě neuhrazení splátky za zařízení žalovaným k zesplatnění všech dosud neuhrazených splátek. (vyúčtování služeb číslo číslo číslo vyúčtování splátek za zařízení číslo). Ze smlouvy o postoupení pohledávek číslo ze dne 6.6.2019 bylo soudem zjištěno, že byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni (Smlouva o postoupení pohledávek). Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 19.7.2019 soud zjistil, že žalovaný byl informován o postoupení pohledávky (Oznámení o postoupení pohledávky). Z předžalobní upomínky ze dne 19.7.2019 soud zjistil, že žalovaný byl právním zástupcem žalobkyně před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu, který je předmětem této žaloby, přičemž tato upomínka byla žalovanému odeslána dne 19. 7. 2029 (předžalobní upomínka; podací lístek). Žalovaným nebylo tvrzeno, tím méně prokázáno, že by dlužnou částku, byť alespoň zčásti, uhradil.

4. Právně soud věc posoudil tak, že účastníci platně uzavřeli shora uvedenou dohodu o převodu účastnické smlouvy ze dne 8.8.2013, jejímž předmětem byl převod práv a povinností vyplývajících z účastnické smlouvy podle ustanovení § 63 zákona o elektronických komunikacích, které stanoví nezbytné náležitosti této smlouvy, jejichž předmětem bylo poskytování služeb Audiotex a premium SMS, DMS a SMS platba, M-platba. Podle § 65 odst. 3 zákona o elektronických komunikacích podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací může ukončit smluvní vztah nebo nezřídit účastníkovi přístup k veřejně dostupné službě elektronických komunikací v případech, kdy účastník úmyslně uvedl nesprávné osobní nebo identifikační údaje nebo soustavně opožděně platil nebo soustavně neplatil cenu za služby uvedené ve vyúčtování ceny, a to pouze po prokazatelném upozornění účastníka. Soustavným opožděným placením se pro účely tohoto ustanovení rozumí zaplacení nejméně 2 po sobě jdoucích vyúčtování ceny po lhůtě splatnosti. Soustavným neplacením se pro účely tohoto ustanovení rozumí existence nejméně 3 nezaplacených vyúčtování ceny. Závazkový vztah se podle dohody žalobce a žalovaného řídí zákonem č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, (dále jen obchodní zákoník). Dle § 262 odst. 1 obchodního zákoníku si strany mohou dohodnout, že jejich závazkový vztah, který nespadá pod vztahy uvedené v § 261 obchodního zákoníku, se řídí tímto zákonem. Jestliže taková dohoda směřuje ke zhoršení právního postavení účastníka smlouvy, který není podnikatelem, je neplatná. Tato dohoda musí mít podle § 262 odst. 2 obchodního zákoníku písemnou formu. Podle ust. § 262 odst. 4 obchodního zákoníku ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, nebo zvláštních právních předpisů o spotřebitelských smlouvách, adhezních smlouvách, zneužívajících klauzulích a jiná ustanovení směřující k ochraně spotřebitele je však třeba použít vždy, je-li to ve prospěch smluvní strany, která není podnikatelem. Podle § 269 odst. 2 obchodního zákoníku mohou účastníci uzavřít i takovou smlouvu, která není upravena jako typ smlouvy. Jestliže však účastníci dostatečně neurčí předmět svých závazků, smlouva uzavřena není. Dle § 273 odst. 1 téhož zákona lze část obsahu smlouvy určit odkazem na všeobecné obchodní podmínky, čímž se všeobecné obchodní podmínky stanou součástí smluvních ujednání.

5. Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. Ohledně doručení upomínky vyšel soud z podacího lístku a ustanovení § 573 o. z. Vzhledem k tomu, že žalovaný svůj závazek řádně a včas nesplnil, dostal se do prodlení a ve smyslu § 1968 o. z. je povinen zaplatit žalobkyni také úrok z prodlení, jehož výše se podle § 1970 o. z. řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud za tohoto stavu žalobnímu návrhu vyhověl včetně práva na úrok z prodlení.

6. Soud posoudil skutkový stav na základě shora uvedených ustanovení zákona takto: Na základě uzavřeného smluvního závazkového vztahu měl žalovaný za povinnost uhradit poskytnuté služby (platby prostřednictvím tzv. prémiových SMS zpráv a platební služby, taky jak bylo prokázáno z vyúčtování služeb (viz výše). Žalovaný neprokázal, že by za služby zaplatil. Žaloba je tak důvodná včetně požadovaného příslušenství v zákonné výši. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku 7. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 307 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 855 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen a. t.) z tarifní hodnoty ve výši 21 354 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1200 Kč ve výši 252 Kč. Soud ve věci aplikoval ustanovení § 14b a. t., neboť u zdejšího soudu žalobkyně opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech vymáhá neuhrazené zápůjčky (resp. případně ze smluv označených jako smlouvy o úvěru, kdy je poskytnuta částka, která má být do určeného data vrácena) na základě postoupených pohledávek (např. řízení vedená pod sp. zn. 12 C 249/2020, 8 C 494/2020, 8 C 534/2020). Proto má soud za to, že aplikace ustanovení § 14b a. t. je ve věci na místě, když se jedná typově o tzv. formulářovou žalobu podávanou ve skutkově i právně zcela obdobných věcech, peněžité plnění nepřevyšuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení.

9. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám právního zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 7. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.