30 C 7/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudcem Mgr Janem Koberou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 1 458 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1 458 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 458 Kč od 28. 8. 2017 do zaplacení, s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedl, že v souladu s objednávkou žalovaného ze dne datum provedl dne 20. 7. 2017 v provozovně žalovaného kontrolu sterilizátoru a výsledky kontroly zpracoval v protokolu číslo ze dne datum. Odměnu za poskytnuté služby vyúčtoval žalovanému daňovým dokladem – fakturou č. číslo ze dne datum na částku 1 458 Kč, splatnou 27. 8. 2017. Žalovaný z dlužné částky dosud ničeho neuhradil, ačkoliv byl vyzván upomínkou ze dne 15. 2. 2018 a následně další upomínkou ze dne 26. 4. 2019.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a zůstal nečinný.

3. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), není k projednání věci samé třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci řízení dali najevo souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání, neboť na výzvu soudu obsahující poučení, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, nereagovali 4. Předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč. Soud proto postupoval podle § 157 odst. 4 o. s. ř. a z předložených listin (prohlášení o zřízení zdravotních ústavů, jmenovací listina, pověření k vymáhání pohledávek, průvodka ke zkoušce účinnosti sterilizačních přístrojů ze dne datum, protokol o zkoušce číslo ze dne datum, faktura č. číslo ze dne datum na částku 1 458 Kč, splatná 27. 8. 2017, upomínka ze dne 15. 2. 2018, včetně dodejky, upomínka ze dne 26. 4. 2019, včetně dodejky) učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný uzavřel s žalobcem smlouvu o kontrolní činnosti, na základě které žalobce v provozovně žalovaného provedl dne 20. 7. 2017 kontrolu sterilizátoru a výsledky kontroly zpracoval v protokolu číslo ze dne datum. Svoji odměnu vyúčtoval žalobce daňovým dokladem – fakturou č. číslo ze dne datum, znějící na částku 1 458 Kč, splatnou 27. 8. 2017, kterou mu však žalovaný neuhradil. Žalovaný byl dne 15. 2. 2018 a 26. 4. 2019 vyzván upomínkou k zaplacení dlužné částky, avšak neuhradil ničeho. Žalovaným nebylo tvrzeno, tím méně prokázáno, že by dlužnou částku, byť alespoň zčásti, uhradil.

5. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. hodnotí soud nárok žalobce jako nárok ze smlouvy o kontrolní činnosti podle § 2652 a násl. zákona č. 89/2012, občanského zákoníku, (dále jen o. z.), podle které se kontrolor zavazuje zjistit nestranně stav určité věci nebo ověřit výsledek určité činnosti a vydat o tom kontrolní osvědčení a objednatel se zavazuje zaplatit mu odměnu. Vzhledem k tomu, že žalovaný svůj závazek řádně a včas nesplnil, dostal se do prodlení a ve smyslu § 1968 o. z. je povinen zaplatit žalobci také úrok z prodlení, který vyplývá z § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni splatnosti daňového dokladu č. číslo. Současně je žalovaný povinen zaplatit žalobci i náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to v souladu s § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 400 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč.

7. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.