30 C 78/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudcem Mgr Janem Koberou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 1 950 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 950 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 950 Kč od 29. 10. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 457 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím s tvrzením, že žalovaná byla dne datum ošetřena a pobývala v protialkoholní záchytné stanici Bulovka, Praha 8, která je provozována žalobkyní. K nákladům za pobyt a ošetření vystavila žalobkyně dne datum daňový doklad číslo na částku 1 950 Kč se splatností 28. 10. 2019. Žalovaná tento dluh písemně uznala co do důvodu a výše, a to uznáním dluhu ze dne datum, avšak na zmíněnou pohledávku ničeho nezaplatila ani k zaslané předžalobní upomínce.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a zůstala nečinná.

3. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), není k projednání věci samé třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci řízení dali najevo souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání, neboť na výzvu soudu obsahující poučení, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, nereagovali.

4. Předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč. Soud proto postupoval podle § 157 odst. 4 o. s. ř. a z předložených listin (faktura – daňový doklad číslo uznání dluhu ze dne datum a předžalobní upomínka ze dne 23. 6. 2020, včetně podacího lístku) učinil následující závěr o skutkovém stavu: žalovaná byla dne datum ošetřena a pobývala na protialkoholní záchytné stanici provozované žalobkyní, která náklady na ošetření a pobyt vyúčtovala fakturou číslo ze dne datum na částku 1 950 Kč se splatností 28. 10. 2019 (viz faktura číslo ze dne datum). Žalovaná uznala tento svůj dluh vůči žalobkyni a zavázala se jej uhradit do 30 dnů (viz uznání dluhu ze dne datum). Žalobkyně více než 7 dnů před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě dluhu s upozorněním na možnost jeho soudního vymáhání (viz předžalobní upomínka ze dne 23. 6. 2020), avšak žalovaná ničeho nezaplatila.

5. Podle § 89b odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o specifických zdravotních službách“) osoba, která pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek a tuto hrozbu nelze odvrátit jinak, je povinna se podrobit vyšetření a pobytu v protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanici, včetně nezbytné péče směřující k zabránění ohrožení zdraví bezprostředně souvisejícího s akutní intoxikací, po dobu nezbytně nutnou, avšak kratší než 24 hodin. Podle § 89e odst. 1 zákona o specifických zdravotních službách prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; hradí tato osoba i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.) uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

6. Soud proto uzavírá, že žalovaná byla ve smyslu § 89e odst. 1 zákona o specifických zdravotních službách povinna uhradit žalobkyni – poskytovateli zdravotní služby - náklady za poskytnutou záchytnou službu blíže specifikované ve shora uvedeném daňovém dokladu. Žalovaná tento svůj dluh uznala co do důvodu a výše, avšak neuhradila v době splatnosti (do 28. 10. 2019). Dostala se tak do prodlení (§ 1968 o. z.), pročež je podle § 1970 o. z. ode dne následujícího po splatnosti povinna zaplatit také příslušenství ve formě úroku z prodlení z dlužné částky ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 457 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 950 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby) a z částky 500 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 2 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci (odvolání proti rozhodnutí nikoliv ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 700 Kč ve výši 357 Kč.

8. O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.