39 T 122/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl v hlavním líčení konaném dne 14. ledna 2026 samosoudcem Mgr. Ing. Františkem Noskem Obžalovaný Jméno obžalovaného, narozený Datum narození obžalovaného, trvale bytem Adresa obžalovaného, disponující DS: DS, je vinen, že 1. dne datum v 8:13 hodin z adresa, v rámci výběrového řízení na pozici rady na oddělení monitoringu trhu, do kterého se přihlásil, zaslal na pobočku Energetického regulačního úřadu ČR v adresa, vedoucímu oddělení monitoringu trhu tituly před jménem právnická osoba z e-mailové schránky e-mail do e-mailové schránky e-mail e-mail s nabídkou ve znění ,,Vážený pane vedoucí, v návaznosti na zaslanou přihlášku do výběrového řízení na pozici rady v oddělení monitoringu trhu mám enormní zájem o pracovní uplatnění v Praze nebo také v adresa. Za získání této pozice a vytvoření vhodných pracovních i smluvních podmínek nabízím finanční odměnu ve výši částka.", 2. dne datum kolem 8:00 hodin z adresa, v rámci výběrového řízení na pozici právník/právnička - ekonom/ekonomka v oddělení legislativa a metodika ÚSC, na odboru Financování územních rozpočtů při právnická osoba v adresa, do kterého se přihlásil, nabídl během telefonického hovoru tituly před jménem jméno FO, vedoucí oddělení legislativy a metodiky, že je ochoten zaplatit za zprostředkování uvedené pozice, 3. dne datum v 9:45 hodin z adresa, v rámci výběrového řízení na pozici právník/právnička - ekonom/ekonomka v oddělení legislativa a metodika ÚSC, na odboru Financování územních rozpočtů při právnická osoba v adresa, do kterého se přihlásil, zaslal s ohledem na probíhající pohovory a zájem získat pozici na právnická osoba řediteli odboru financování územních rozpočtů tituly před jménem adresa z e-mailové schránky e-mail do e-mailové schránky e-mail e-mail, v němž mimo jiné jako nabídku uvedl „Za náhradní termín pohovoru nabízím finanční odměnu částka.“, 4. dne datum v 9:28 hodin z adresa, v rámci výběrového řízení na pozici právník/právnička - ekonom/ekonomka v oddělení legislativa a metodika ÚSC, na odboru Financování územních rozpočtů při právnická osoba v adresa, do kterého se přihlásil, zaslal se zájmem získat pozici na právnická osoba řediteli odboru financování územních rozpočtů tituly před jménem adresa z e-mailové schránky e-mail do e-mailové schránky e-mail e-mail, v němž mimo jiné jako nabídku uvedl ,,Mám enormní zájem o náhradní termín pohovoru, respektive získání dané pozice od 8/2025, proto dle úzusu na některých úřadech nabízím finanční odměnu ve výši 100 000 - částka (dle dohody), při plánovaném dlouhodobém pracovním kontraktu (na 10-15 let). Nemám žádné nekalé aj. úmysly. Hledám pouze dlouhodobou stabilní pozici. Zn. diskrétnost a loajalita.", tedy: nabídl úplatek jinému v souvislosti s obstaráním věcí obecného zájmu, a takový čin spáchal vůči úřední osobě, čímž spáchal zločin podplácení podle § 332 odst. 1 alinea první, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, a odsuzuje se podle § 332 odst. 2, § 67 odst. 1, § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku k peněžitému trestu ve výměře 375 denních sazeb po částka, tj. celkem částka. Podle § 68 odst. 5 tr. zákoníku může být peněžitý trest zaplacen ve dvaceti měsíčních splátkách po částka, přičemž výhoda splátek peněžitého trestu odpadá, jestliže dílčí splátka nebude zaplacena včas.

1. Po provedeném dokazování v hlavním líčení soud zjistil shora ve výroku uvedený skutkový stav, tj. – zcela ve stručnosti – že obžalovaný z místa svého bydliště v adresa, jednak v rámci výběrového řízení na pozici rady na oddělení monitoringu trhu u Energetického regulačního úřadu ČR v adresa, nabídl dne datum v 8:13 hodin prostřednictvím emailu vedoucímu oddělení tituly před jménem právnická osoba odměnu ve výši částka za získání pracovní pozice a jednak v rámci výběrového řízení na pozici právník/právnička - ekonom/ekonomka v oddělení legislativa a metodika ÚSC, na odboru Financování územních rozpočtů při právnická osoba v adresa, nabídl dne datum kolem 8:00 hodin během telefonického hovoru tituly před jménem jméno FO, vedoucí oddělení legislativy a metodiky, že je ochoten zaplatit za zprostředkování pracovní pozice, a dále téhož dne v 9:45 hodin nabídl prostřednictvím emailu řediteli odboru financování územních rozpočtů tituly před jménem adresa odměnu ve výši částka za získání pracovní pozice, kterému pak z obdobných důvodu dne datum v 9:28 hodin ještě nabídl prostřednictvím emailu odměnu ve výši částka až částka.

2. Soud neprováděl dokazování skutkového stavu, neboť obžalovaný učinil prohlášení viny v celém rozsahu skutku obžaloby Obvodního státního zastupitelství pro adresa ze dne datum sp. zn. spisová značka. Z důvodu splnění zákonných podmínek ustanovení § 206c tr. řádu soud usnesením podle § 206c odst. 4 tr. řádu přijal prohlášení viny obžalovaného. Rovněž soud rozhodl usnesením podle § 206c odst. 6 tr. řádu o upuštění dokazování v rozsahu, v jakém obžalovaný učinil prohlášení viny. Obžalovaný byl totiž náležitě poučen o důsledcích prohlášení viny, přičemž mu byla zřejmá podstata stíhaného skutku a jeho právní kvalifikace, včetně zákonné trestní sazby. Prohlášení viny pak obžalovaný učinil dobrovolně a bez nátlaku a byl dostatečně poučen o svých právech na obhajobu. Současně mu byly zřejmé všechny důsledky prohlášení viny. Soud konstatuje, že ve výroku uvedený skutek odpovídá skutku popsanému v obžalobě, avšak tolik jej formálně rozčlenil přiléhavěji do jednotlivých bodů – útoků. Nicméně stále se jedná o jeden tentýž skutek, stran kterého obžalovaný prohlásil vinu, přičemž navíc obžalovaný při prohlášení viny byl o takovém formálním rozdělení skutku poučen a vinu přesto prohlásil. Ostatně nepřijetí prohlášení viny by z takového důvodu šlo nedůvodně k tíži obžalovaného. Pro úplnost soud uvádí, že skutek, ohledně kterého obžalovaný učinil prohlášení viny, vyplývá důvodně z nashromážděných důkazů, zejména z podaného vysvětlení svědkyní tituly před jménem jméno FO, předmětných emailů, zaslaných obžalovaným, a údajů k emailové schránce obžalovaného, včetně logů, sdělení společnosti poskytující emailovou schránku a vyhodnocení.

3. Soud s ohledem na výše uvedené v řízení provedl pouze důkazy nezbytné k rozhodnutí (vzhledem k prohlášení viny obžalovaného), tj. ohledně osoby obžalovaného, jeho trestní a deliktní minulosti, přičemž vycházel převážně z výpovědi obžalovaného a z listinných důkazů, zejména z výpisu z obchodního rejstříku a živnostenského rejstříku k osobě obžalovaného, životopisu obžalovaného, výpisu z registru vozidel ve vztahu k osobě obžalovaného, lustrace z centrální evidence exekucí k osobě obžalovaného (není evidováno exekuční řízení), výpisu z centrální evidence účtů k osobě obžalovaného, sdělení bankovních institucí k zůstatkům na bankovních účtech obžalovaného, a dále z opisu rejstříku trestů (bez záznamu), opisu z evidence přestupků (bez záznamu) a výpisu z centrální evidence stíhaných osob (evidována je toliko projednávaná věc).

4. Ačkoliv bylo učiněno prohlášení viny, tedy že obžalovanému byla zřejmá i právní kvalifikace stíhaného skutku, soud jen pro upřesnění uvádí, že je přiléhavá. Obžalovaný svým jednáním naplnil všechny zákonné znaky zločinu podplácení podle § 332 odst. 1 alinea první, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku (znění účinné od datum je v podstatě shodné a i shodně postihuje pachatele, jelikož uváděný peněžitý trest byl jako možný trest z daného ustanovení vypuštěn toliko z důvodu aktuální účinné právní úpravy peněžitého trestu v ustanovení § 67 odst. 1 tr. zákoníku), neboť nabídl úplatek jinému (vedoucím úředním osobám na příslušných institucích orgánů veřejné moci, které měly rozhodovací pravomoc i v rámci výběrových řízení) v souvislosti s obstaráním věcí obecného zájmu (získání služebního místa, které bylo možné získat v rámci výběrových řízení, přičemž náplň práce vedla k takové přípravě podkladů, aby odpovědná osoba na takovém základě rozhodovala – ostatně pojem obstarávání věcí obecného zájmu zahrnuje činnosti spjaté s plněním společensky významných úkolů, a to i činnost osoby, která věci obecného zájmu sama přímo neobstarává a není nadána rozhodovací pravomocí, ale její činnost obstarávání věci obecného zájmu bezprostředně podmiňuje – srov. komentář u § 331 tr. zákoníku: DRAŠTÍK, A., FREMR, R., DURDÍK, T., RŮŽIČKA, M., SOTOLÁŘ, A. a kol. Trestní zákoník. Komentář. [jméno FO]. Wolters Kluwer. Dostupné z: www.právnická osoba. ISSN 2336-517X). Dále soud pro úplnost konstatuje, že po přezkoumání věci Nejvyšším soudem byla stanovena jeho příslušnost. Z povahy věci – ze samostatné podstaty stíhaného jednání – se obžalovaný uvedeného jednání dopustil v úmyslu přímém, neboť vědomě volal a zaslal emaily. Obžalovaný tak svým jednáním porušil zájem na ochraně řádného, nestranného, nezištného a zákonného obstarávání věcí obecného zájmu, tedy na ochraně čistoty veřejného života, a to takovým způsobem, který trestní zákoník považuje nepochybně za natolik společensky škodlivý, že jej zamýšlí trestně postihovat, pročež by uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu již nepostačovalo.

5. Při úvaze o druhu a výměře trestu soud vycházel z účelu trestu podle § 37 odst. 1 tr. zákoníku a při ukládání trestu přihlédl podle § 39 odst. 1 tr. zákoníku k povaze a závažnosti spáchaného zločinu, k osobním, rodinným, majetkovým a jiným poměrům obžalovaného, jeho dosavadnímu způsobu života a k možnosti jeho nápravy. Obžalovaný dosud vedl zcela řádný život, tj. nedopustil se trestné činnosti a ani přestupku a projednávaná věc je jeho ojedinělým excesem. Ostatně podle životopisu naopak v průběhu života řádně pracoval. Soud u obžalovaného neshledal žádnou přitěžující okolnost, ale toliko polehčující okolnosti. Významné je jeho doznání, resp. učiněné prohlášení viny, zejména když se už od počátku trestního řízení doznával a spolupracoval s orgány činnými v trestním řízení. Ve věci je pak nutné zohlednit charakter trestné činnosti, která nespočívala v úmyslu získat např. výhodný obchod či vyhnout postihu za jiný prohřešek atp. Obžalovaný měl toliko zájem získat zaměstnání a řádně pracovat, tedy pomoci společnosti. Nepochybně není v současné době zcela jednoduché získat zaměstnání v situace obžalovaného. Zároveň nelze opomenout na obžalovaného tíživý dopad zhoršeného zdravotního stavu jeho matky, jak věrohodně a konzistentně vyplývá z výpovědi obžalovaného a značí nutnost o ni náležitě pečovat.

6. Vzhledem ke všem okolnostem případu, závažnosti trestné činnosti, sice zločinu, avšak s přihlédnutím k okolnostem konkrétního stíhaného jednání, v rámci kterého obžalovaný chtěl pouze získat zaměstnání a řádně pracovat (aniž by samozřejmě soud bagatelizoval závažnost stíhaného jednání), dále s ohledem na osobu obžalovaného, dosud zcela bezúhonného, který vedl řádný život a pracoval, přičemž se od počátku doznával a současně prohlásil vinu, považoval soud při přijatém prohlášení viny za přiměřený peněžitý trest ve výměře 375 denních sazeb po částka, tj. celkem částka. Úvodem soud zde uvádí, že pochybil ve stanovení výše denní sazby, která je totiž nižší než zákonem určené minimum ve výši částka, když nepřiléhavě zohlednil prohlášení viny jako důvod pro mimořádné snížení trestu, tedy jako obdobný postup ve smyslu § 58 tr. zákoníku u trestu odnětí svobody. Soud totiž považoval počet denních sazeb za přiléhavý s ohledem na projednávanou trestnou činnost a s ohledem na novelu trestního zákoníku účinnou od datum, dotýkající se přepočtu denních sazeb. Nicméně peněžitý trest měl být uložen správně a přiléhavěji ve výměře 300 denních sazeb (zohledňující prohlášení viny) po částka, jelikož i nyní stanovená celková výše peněžitého trestu v částce částka je podle závěru soudu zcela adekvátní – peněžitý trest ve vyšší částce, podobně jako např. podmíněný trest odnětí svobody atp., by znamenalo nepřiměřeně přísné potrestání obžalovaného s ohledem na charakter trestné činnosti a postoj obžalovaného, včetně jeho projevené sebereflexe. Uložený peněžitý trest v celkové výměře částka je proto odpovídající a odráží okolnosti projednávané věci a osobu obžalovaného. Zároveň v sobě zohledňuje majetkové poměry obžalovaného, přičemž podle výpovědi obžalovaného a zjištěných zůstatcích na jeho účtech je v jeho možnostech takový trest zaplatit, resp. obžalovaný je schopen jej uhradit a současně taková výše stále je dostatečným citelným postihem pro obžalovaného, aby plnila funkci (peněžitého) trestu. Obžalovanému ovšem bylo i tak povoleno splatit peněžitý trest ve dvaceti pravidelných měsíčních splátkách po částka (nevylučuje to možnost obžalovaného splatit peněžitý trest najednou či jej splácet vyššími splátkami). Soud totiž shledal, že účel trestu bude naplněn i v případě, pokud jej bude obžalovaný – dosud zcela slušný bezúhonný člověk, který toliko jednou pochybil stíhaným jednáním – splácet. Soud má tak za to, že takto uložený trest bude dostatečně plnit funkci výchovnou a napomůže obžalovanému se náležitě poučit, aby se takovému jednání vyvaroval a aby se již žádné trestné činnosti nedopustil. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do osmi dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. Odvolání může podat státní zástupce, obžalovaný, poškozený a osoby oprávněné podat odvolání ve prospěch obžalovaného podle § 247 odst. 2 tr. řádu, tj. příbuzní obžalovaného v pokolení přímém, jeho sourozenci, osvojitel, osvojenec, manželka a družka. Státní zástupce a poškozený mohou podat odvolání i v neprospěch obžalovaného. Odvolání musí být ve stanovené lhůtě rovněž odůvodněno tak, aby bylo patrno, v kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou vytýkány rozsudku nebo řízení, které rozsudku předcházelo. Skutečnosti uvedené v prohlášení viny nelze odvoláním napadat. Odvolání nemůže s úspěchem podat ten, kdo se jej výslovně vzdal po vyhlášení rozsudku.