4 C 121/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl soudcem Mgr. Tomášem Mottlem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 65 748 Kč

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 65 748 Kč, se zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 29 330,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 65 748 Kč. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne 18. 4. 2019 došlo mezi žalobkyní jako pronajímatelkou a žalovanou jako nájemkyní k uzavření nájemní smlouvy, jejímž předmětem byl pronájem kiosku s názvem„ [název] [anonymizována dvě slova]“ nacházejícím se na adrese [adresa], [obec], [PSČ] [obec], na parcele s číslem parc. [číslo], a to v termínu od 23. 4. 2019 od 18:00 do 24. 4. 2019 do 23:00, za účelem focení a natáčení v rámci projektu„ [název] [jméno] [anonymizováno]“. V průběhu natáčení reklamy měla vzniknout žalobkyni škoda na předmětu nájmu nedovoleným a neopatrným pohybem zaměstnanců žalované po střeše kiosku, čímž došlo k poškození střešního pláště stánku a následnému zatečení dešťové vody do prostor kiosku, v důsledku čehož byla poškozena elektroinstalace, zateplení a podlahy stánku. Žalobkyně při stanovení výše způsobené škody vycházela ze znaleckého posudku. Dle žalobkyně si žalovaná v průběhu natáčení reklamy nepočínala při užívání předmětu nájmů s péčí řádného hospodáře, porušila povinnost vycházející ze smlouvy, když nevrátila předmět nájmu, ve stavu v jakém jej převzala a neautorizovaným pohybem po střeše kiosku postupovala v přímém rozporu s pokyny pronajímatelky a ustanovením smlouvy. Žalobkyně před podáním žaloby opakovaně kontaktovala žalovanou a žádala ji o uhrazení způsobené škody. Žalovaná vzniklou škodu žalobkyni uhradit odmítla. Podáním ze dne 29. 4. 2021 žalobkyně k výzvě soudu uvedla, že porušení právní povinnosti žalované spočívalo v nedovoleném vstupu pracovníků žalované na střechu kiosku. Pracovníci žalované svým nedovoleným vstupem na střechu kiosku porušili povinnost vyplývající z článku 4 odst. 4.4 nájemní smlouvy. Dále dle žalobkyně žalovaná porušila zákonnou povinnost, a to užívání věci jako řádného hospodáře k ujednanému účelu, když neužívala předmět nájmu v souladu s nájemní smlouvou. Žalovaná si chybně dovodila, že se jedná o střechu pochozí. Zaměstnanci žalované vstoupili navíc na střechu kiosku bez vědomí a předchozího souhlasu žalobkyně a nepřijali prevenční opatření pro minimalizaci rizika vzniku škody při pohybu na střeše kiosku. Dle žalobkyně ji tak byla jednáním žalované způsobená škoda v předmětné výši, když vynaložila na opravu střešního pláště částku ve výši 49 778,15 Kč a na opravu výrobníku na led a revizi elektroinstalace částku ve výši 12 970 Kč. Dále žalobkyně nárokuje náhradu nákladů vynaložených na vyhotovení znaleckého posudku [číslo] [rok] soudním znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení], [titul] ve výši 3 000 Kč. Žalobkyně v závěru svého podání dále dodala, že v důsledku zatečení vody do kiosku došlo ke znehodnocení materiálů a zboží v celkové výši 13 988 Kč, což však předmětem žaloby neučinila, a nadto učinila další kroky a provedla další opravy, kterých bylo třeba v souvislosti s výměnou a opravami zateplení, linolea, ostění.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila následovně. Na základě nájemní smlouvy proběhlo ve dnech 23. 4. – 24. 4. 2019 v prostorách kiosku a jeho okolí natáčení reklamy. Nad průběhem natáčení vykonávala po celou dobu dozor sama žalobkyně nebo v případě její nepřítomnosti pověřená zaměstnankyně žalobkyně paní [jméno] [příjmení]. Dle žalované byl po skončení natáčení předmět nájmu předán zpět žalobkyni, která jej převzala bez jakýchkoliv připomínek či vytknutých závad nebo škody, kromě poškozené polystyrenové stropní desky ve vnitřní části předmětu nájmu, kterou se však žalobkyně rozhodla opravit sama, na což ji žalovaná uhradila částku 200 Kč. Žalobkyně měla svůj postoj následně změnit a tvrdit, že v důsledku jednání žalované došlo ke vzniku škody. Žalobkyně poté kontaktovala žalovanou a požadovala po ní uhrazení částky ve výši 100 000 Kč jakožto náhradu škody, kterou měla žalovaná způsobit v průběhu natáčení reklamy. Žalovaná nárok tvrzený žalobkyní neuznala. Nebyla si vědoma, že by porušila svou povinnost užívat předmět nájmu s péčí řádného hospodáře. Žalobkyni se dle žalované také nepodařilo prokázat příčinnou souvislost mezi vznikem tvrzené škody a jednáním žalované, kdy z důkazů předložených žalobkyní nevyplývá, že by škodu způsobila právě žalovaná. Ze žaloby nevyplývá, jakého protiprávního jednání se měla žalovaná dopustit ani, že škoda počínáním žalované opravdu vznikla. Žalovaná byla dále toho názoru, že není odpovědná za následné škody vzniklé v důsledku opomenutí a nekonání žalobkyně, která dle žalované porušila svou zakročovací povinnost stanovenou v § 2903 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalovaná podotýká, že žalobkyni nabídla opravu nedostatků předmětu nájmu střechy kiosku, která měla spočívat ve výměně stropní polystyrenové desky a silikonového těsnění krytiny, což žalobkyně odmítla. Na základě tohoto jejího jednání byla vzniklá škoda mnohonásobně vyšší. Žalovaná také odmítá, že by vstup jejích zaměstnanců na střechu kiosku byl nepovolený. Žalobkyně vstup výslovně povolila. Na střeše stánku se přitom pohyboval pouze jeden zaměstnanec žalované a počínal si s dostatečnou opatrností. Žalovaná dále uvedla, že žádné povinnosti vyplývající ji ze smlouvy neporušila. Dle žalované měli její pracovníci povolen vstup na střechu kiosku. Střecha byla dle tvrzení technika žalované, který je zároveň vyučeným pokrývačem s dlouholetou praxí, pochozí. Žalovaná přijala veškerá nezbytná preventivní opatření, tak aby ke škodě nedošlo. Na střeše se pohyboval vždy maximálně jeden člověk, který si počínal opatrně, trávil na střeše pouze krátkou dobu a většinu času byl v poloze ležmo, tak aby došlo k rozložení váhy po střeše kiosku. Dle žalované není možné způsobené škody vyčíslit pouze odkazem na vynaložené náklady. Způsobenou škodu není možné spojit s již existující škodou, ani běžným opotřebením. Předmět nájmu (kiosek) pochází z roku 1998. Střecha, ani střešní plášť nebyly nikdy rekonstruovány. Rekonstrukcí prošel pouze interiér kiosku. Střecha navíc dle žalované nebyla v bezvadném stavu a vykazovala již před natáčením známky rzi i chátrání. Dle likvidátora pojišťovny žalované navíc škoda na střeše pláště shledána nebyla. Vyčíslení škody žalobkyní, které zahrnuje úplnou výměnu střešního pláště, neodpovídá způsobu, jakým by se výše škody dle ustáleného soudního výkladu měla stanovovat. Škoda je dle žalované výrazně nadhodnocena. Žalovaná se dále podivovala nad tím, jak mohlo dojít k poškození některých žalobkyní označených položek např. zboží zabaleného v plastových či skleněných lahvích.

3. V projednávané věci soud při rozhodování vycházel z následujících důkazů a zjistil tento skutkový stav věci.

4. Z nájemní smlouvy uzavřené mezi žalobkyní jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemcem ze dne 18. 4. 2019 soud zjistil, že žalovaná jakožto nájemkyně si pronajala od žalobkyně jakožto pronajímatelky kiosek s názvem„ [název] [anonymizována dvě slova]“, [adresa], [obec], [PSČ] [obec], na parcele s číslem parc. [číslo], a to na dobu od [datum] od 18:00 do [datum] do 23:00 h., za účelem natáčení a focení interiérových a exteriérových obrazů souvisejících s televizním a internetovým spotem pro projekt„ [název] [jméno] [anonymizováno]“. Dle článku 4.4 této smlouvy byl nájemce oprávněn provádět v předmětu nájmu dekorační úpravy dočasného charakteru, a to pouze po jejich schválení pronajímatelem. Nájemce byl také povinen po skončení natáčení uvést pronajaté prostory do původního stavu. Dle 4.6 byl nájemce je povinen uhradit v plném rozsahu způsobené škody, ke kterým v době nájmu dojde, a to i přes zachování povinnosti zvýšený opatrnosti při manipulaci s předmětem nájmu. Nájemce byl oprávněn k případné náhradě využít svého pojistného plnění od pojišťovny.

5. Ze zápisu o prohlídce škody na majetku ze dne [datum] a [datum] soud zjistil, že ve dnech [datum] a [datum] proběhly prohlídky stánku. Při prohlídce vnitřních prostor stánku dne [datum] bylo zjištěno natečení dešťové vody do prostor na podlahu stánku, nefunkční ledovač a dále dle prohlídky došlo k výměně stropního led světla. Nebylo zjištěno přesné místo zatékání. Následně dne [datum] byla provedena prohlídka střechy stánku, při které nebylo zjištěno její mechanické poškození. Pouze bylo zjištěno, že střecha stánku vyrobená z pozinkovaného plechu je jemně zvlněna. Falce nebyly poškozeny v celé délce. Dle prohlídky bylo dovozeno, že poškození mohla zavinit jiná osoba.

6. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], majitele pozemku, na kterém stánek stojí, soud zjistil, že v červnu roku 2019, v období, kdy se u stánku natáčela reklama na kofolu, viděl, jak se po střeše kiosku pohybuje mladý muž, který natahoval osvětlení a nějaké kabely. Následujícího dne si mu stěžovala majitelka stánku a uvedla, že při natáčení reklamy došlo k poškození stánku. Obávala se, aby do stánku nezateklo, pokud bude pršet. Do stánku se tedy šel podívat, vylezl na žebřík a viděl, že je střecha stánku prošláplá. Byly na ni viditelné prohlubeniny.

7. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědek dělal novou kompletní elektroinstalaci na stánku před uvedením do provozu na sezonu 2019. Tedy zhruba v březnu roku 2019. Opravoval světla, kontroloval elektrické vedení. Dle svědka byl v té době stánek v pořádku. Stánek znovu navštívil asi měsíc poté, co do něj zateklo. Ve stánku byla voda a měl proteklý strop. Bylo potřeba vyměnit svítidla. Odešel ledovač. Svědek svou práci vyfakturoval a nechal si proplatit. V průběhu natáčení na stánku nebyl, stánek byl tehdy uzavřený.

8. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], zákazníka a známého žalobkyně, soud zjistil, že svědek pobýval ve stánku žalobkyně v roce 2018 za účelem výkonu zámečnických prací. V době kdy ve stánku pracoval, zrovna pršelo, avšak ve stánku bylo sucho, nezatékalo do něj.

9. Z výpovědi [jméno] [příjmení], otce žalobkyně, soud zjistil, že v roce 2018, v době, kdy svědek dělal na stánku rozvody vody a odpadů, byly střecha a stropy ještě v pořádku. Do stánku nezatékalo. Naposledy dodělával 14 dní před natáčením připojení ke kávovaru. Stánek byl i tehdy v pořádku. Uvnitř bylo sucho. Dle svědka byla střecha stánku z falcovaného pozinkovaného plechu letovaného. V době natáčení jel okolo silnice a viděl po střeše chodit tři lidi, přičemž jeden s mužů byl robustní postavy. Natahovali tam kabely. Dle svědka si muži chodící po střeše počínali neopatrně, když chodili po střeše bez opory. Týden až dva týdny po natáčení přišel déšť. Na žádost dcery přijel do stánku a viděl, že do stánku zateklo. Podhledy z hobry byly rozmočené. Přes stánek natáhli plachtu, aby zamezili dalšímu poškození. Dle mínění svědka nebyla střecha pochozí, namáhání plechu muselo způsobit povolení falce. Střecha byla těsněna falcováním a letováním. Na střeše viděl následující den prolákliny a je přesvědčen, že poškození střechy stánku bylo způsobeno pohybem osob na střeše.

10. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědek pracoval pro žalovanou jakožto vedoucí produkce při natáčení předmětné reklamy. Na pomoc měl dva asistenty, svědky [příjmení] a [příjmení]. Se žalobkyní se domluvili na natáčení. Už v té době si sjednali, že bude na stánek možné umístit dekoraci. Když došlo na natáčecí den, požádali asistenti žalobkyni o svolení pohybovat se na střeše. Ta to povolila s tím, že se mají chovat opatrně. Žalobkyně pohyb na střeše, ani v průběhu natáčení nezakázala. Předmětný kiosek byl po natáčení vrácen žalované bez problémů dne 23. 4. 2019 (středa). Následující pondělí se svědkovi žalobkyně ozvala s tím, že do stánku zatéká. Na místo byl poslán technik, ten shledal, že střecha je v pořádku. Dle technika byl jeden z komínů utěsněn tmelem k vnitřnímu užití. Technik nabízel žalobkyni, že spoj opraví, žalobkyně to výslovně odmítla s tím, že chce celou věc řešit přes pojišťovnu. Svědek žalobkyni informoval o tom, že je třeba zabránit dalším škodám. Nakonec byla věc nahlášena pojišťovně. Tři týdny až měsíc po natáčení proběhla obhlídka stánku likvidátorem pojišťovny žalované. Dle likvidátora nebyla střecha poškozena vinou žalované a pojišťovna tedy škodu hradit nebude.

11. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], který působil při natáčení reklamy jako asistent produkce, soud zjistil, že tento objevil předmětný kiosek pro natáčení reklamy. Na stánek bylo třeba pověsit osvětlení. Žalobkyně vstup na střechu umožnila s tím, že se osoby pohybující na střeše mají počínat opatrně. Na střeše byla vždy pouze jedna osoba, druhá osoba stála na žebříku a podávala materiál na instalaci rekvizit. V neděli po natáčení svědka kontaktovala žalobkyně s tím, že do stánku zateklo, o čemž byl informován vedoucí produkce.

12. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], asistenta produkce, soud zjistil, že žalobkyně povolila zaměstnancům žalované pohyb na střeše stánku. Když byl předmětný kiosek předán žalobkyni, nebyl žádný problém, řekla, že je vše v pořádku. Na střeše se dle svědka pohyboval pouze jeden člověk. Při předávání řešili prolomenou podhledovou stropní desku, o níž žalobkyně prohlásila, že si opraví sama, a že o nic nejde. V neděli 28. 4. 2019 žalobkyně informovala svědka prostřednictvím SMS, že do stánku zateklo, o čemž informoval vedoucího produkce.

13. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], profesí zámečníka, bylo soudem zjištěno, že v březnu 2019 před otevřením stánku zhotovoval nerezové stoly do stánku. V té době byl stánek v pořádku. Stropní kazety zrovna sejmuty a strop ze spodní strany vypadal zcela v pořádku.

14. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], který je synem svědka [jméno] [příjmení] a pomáhal otci s pracemi na předělání nerezových stolu, bylo soudem zjištěno, že stropnice byla v té době odhalená a strop vypadal v pořádku.

15. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], který se účastnil natáčení jako mistr stavby a dekorace, soud zjistil, že právě tento muž byl jedinou osobou pohybující se po střeše stánku. Chodil po ni v obuvi s gumovými podrážkami. Pohyboval se opatrně. Když se natáčelo, tak na střeše ležel na břiše a držel postranice, aby se nezavíraly. Na střeše byl maximálně hodinu a půl v součtu, nikoliv nepřetržitě. Střecha je falcovaná se dvěma dvakrát zahnutými falci, nikoliv letovanými. Letované byly rohy střechy. Po natáčení se dne 30. 4. 2019 dostavil do stánku, vylezl na střechu a prohlédl rohy, falce a spoje střechy. Dle jeho zjištění do střechy mohlo zatékat, neboť ve dvou místech procházela konstrukce střechy pláštěm, na tom místě byl použit jako těsnění sanitární silikon, který není určen pro vnější použití a měl by správně sloužit pouze jako dočasné těsnění. Ve stánku bylo sucho, elektřina fungovala. Pouze na jednom místě byl flek o šířce asi 30 cm a výšce 2 cm. Střecha byla zprohýbaná, už když na ní vstoupil poprvé a dle jeho názorů je pochozí, pokud by nebyla, nebylo by možné ji zhotovit a položit na ni krytinu. Svědek žalobkyni navrhl, že střechu opraví klempířským tmelem, na to mu bylo žalobkyní sděleno, že o to nestojí, a že se ohledně dalšího postupu obrátí na produkci a pojišťovnu.

16. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] vyplynulo, že svědkyně pracovala pro žalobkyni brigádně ve stánku jako obsluha, včetně doby, kdy se ve stánku natáčelo. Žalobkyně byla už u koupě stánku a i u následné rekonstrukce. Už v té době se pohybovaly (ona a žalobkyně) po střeše stánku, aby vyčistily okapy. Střecha dle svědkyně nebyla zprohýbaná, nebyly na ní žádné prohlubně, žádné„ lavory“. U natáčení byla přítomna, když žalobkyně odjela pro žárovky, které slíbila produkci, tak na střechu vstoupili pracovníci žalované. Byli tam minimálně tři, a to i najednou. Je si jistá, že žádné svolení od žalobkyně neměli, ani od ní. Svědkyně o tom ihned informovala žalobkyni. Pár dní po natáčení našly s žalobkyní louži na zemi ve stánku a rozpadlý stropní podhled. Zboží pod pultem bylo rozmáčené. Ledovač nefungoval a nefungovala, ani světla umístěná podhledu. [příjmení] stál na stejném místě od jara 2018, pokud by do něj zatékalo, musely by si toho s žalobkyní všimnout. Svědkyně neviděla po střeše se pohybovat nikoho jiného.

17. Ze znaleckého posudku ze dne [datum] [číslo] zpracovaným [titul] [jméno] [příjmení], znalcem z oboru ekonomie ceny a odhady, jehož úkolem bylo stanovit cenu obvyklou náhrady škody na střešním plášti prodejního stánku, vyplynulo, že trhlinami vzniklými poškozením pláště střechy vnikala dešťová voda pod povrch na bednění a dále izolaci střešního pláště a na podlahy stropu prodejního stánku. Neřeší se zatím poškození stěn a podlahy. K poškození došlo i na rozvodu elektroinstalace zejména rozvodů světla ve stropě stánku a poškozen byl i výrobník ledu. Dle znalce byla skladba stropu prodejního stánku členěna od střešního povrchu, tak že vrchní vrstvu tvořil pozinkovaný plech, včetně okrajů střechy, následovala lepenka, dále překližka 2x15 mm, polystyrén a podhledy z minerálních desek. Znalec určil náklady na opravu v celkové výši 62 750 Kč vyčíslené fakturou ze dne 17. 6. 2019 na částku 49 778,15 Kč za výměnu střešního pláště a fakturou ze dne 30. 5. 2019 na částku 12 970 Kč.

18. Z faktury [číslo] [rok] ze dne 16. 11. 2019 bylo soudem zjištěno, že žalobkyně uhradila za vyhotovení znaleckého posudku částku ve výši 3 000 Kč.

19. Z faktury ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyni byla vystavena faktura [jméno] [příjmení], [IČO], za opravu výrobníku ledu [název], revizi elektrospotřebičů, dodání a montáž stropního LED svítidla 18 W a kontrolu elektrorozvaděče na celkovou částku 12 970 Kč.

20. Z faktury ze dne [datum] vystavené společností [právnická osoba] soud zjistil, že cena výměny střešního pláště stánku žalobkyně činila částku 49 778,15 Kč.

21. Z dopisu [právnická osoba], ze dne 17. 9. 2019 vyplynulo, že pojišťovna ukončila šetření nahlášené škodné události, přičemž ze závěru šetření samostatného likvidátora, [právnická osoba], vyplynulo, že nebylo zjištěno žádné poškození střechy stánku v souvislosti s činností žalované při natáčení filmu. Samotná žalovaná odmítala odpovědnost za vzniklou škodu, a tak bylo pojišťovnou rozhodnuto o odložení škody bez náhrady.

22. Z emailu [jméno] [příjmení] adresovaného [jméno] [příjmení] ze dne 10. 6. 2020 soud zjistil, že mezi žalobkyní a [jméno] [příjmení] probíhala v průběhu července roku 2019 emailová komunikace, při které se žalovaná domáhala řešení vzniklé situace a náhrady škody. [jméno] [příjmení] ji informoval o zamítnutí plnění pojistné události pojišťovnou žalované. Žalobkyně následně žádala o zaslání všech předmětných dokumentů, na což ji bylo [jméno] [příjmení] sděleno, že není oprávněn tyto dokumenty žalobkyni poslat, a že dle likvidátora pojišťovny škoda nebyla způsobena zaměstnanci žalované.

23. Z předžalobní výzvy ze dne 16. 1. 2020 a z odpovědi na předžalobní výzvu ze dne 30. 1. 2020 soud zjistil, že byla strana žalovaná vyzvána k uhrazení částky 100 000 Kč, jakožto náhrady za způsobenou škody. Tento požadavek byl žalovanou odmítnut.

24. Z fotografií předložených žalobkyní a žalovanou soud zjistil, že zobrazují předmětný kiosek, jeho letitou střechu místy zrezlou, poškození kiosku a plíseň na zdech.

25. Provedené důkazy soud hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti, přičemž je zřejmé, že zejména výpovědi svědků se liší podle toho, kterou stranou byli navrženi. Zatímco svědci [příjmení], [příjmení], [příjmení] a [příjmení] vypověděli, že na střechu vstoupila a pohybovala se na ni vždy pouze jedna osoba (a to svědek [příjmení]) s maximální opatrností, vleže, a další osoba stála na žebříku opřeném o kiosek a asistovala osobě na střeše; přitom ke vstupu na střechu měla žalovaná výslovný ústní souhlas od žalobkyně; svědek [příjmení] (otec žalobkyně) a svědkyně [příjmení] (spolupracovnice žalobkyně) vypověděli, že na střeše stánku se pohybovalo najednou více osob (až tři lidé), neopatrně (svědek [příjmení] popsal, že na střeše„ rajtovali“), a to bez souhlasu žalobkyně (svědkyně [příjmení] uvedla, že souhlas ke vstupu nedala žalobkyně ani ona). Vzhledem k tomu, že rozhodnou skutečností pro právní posouzení věci bylo porušení právní povinnosti či obecné prevenční povinnosti předcházet vzniku újmy, vznik škody a příčinná souvislost, zaměřil soud svou pozornost na to, co svědci k tomu uvedli, přičemž z hlediska jejich věrohodnosti dospěl k závěru, že se svědeckými výpověďmi nepodařilo jednoznačně a spolehlivě prokázat, že by žalovaná prostřednictvím osob, jež použila ke své činnosti, porušila jakoukoliv právní povinnost či povinnost počínat si tak, aby ke škodám nedocházelo (prevenční povinnost v intenci § 2900 o. z.). Z protichůdných výpovědí svědků nebylo možno vzít za prokázáno, že by žalobkyně výslovně zakázala žalované (jejím pracovníkům) vstup na střechu, že by byli informováni o tom, že střecha nemusí být pochozí (určená k pohybu osob na střeše – a ani tato skutečnost rovněž nebyla prokázána či naopak vyvrácena) – ostatně, jak vypověděla svědkyně [příjmení] – i ona spolu se žalobkyní se před sezonou 2019 v rámci přípravy kiosku na sezonu samy po střeše pohybovaly při čištění okapů a svodů vody. Rovněž z provedených důkazů nebylo možno uzavřít jednoznačně, že by pohyb osoby z řad pracovníků žalované (zejména svědka [příjmení]) na střeše kiosku trpěl nedostatkem opatrnosti a bylo jej možno posoudit jak porušení povinnosti předcházet škodám, a to i se zřetelem k tomu, že stav střechy kiosku odpovídal jejímu stáří – když z provedeného dokazování a nesporných tvrzení bylo zřejmé, že ta v průběhu let neprošla rekonstrukcí žádnou a byla v původním stavu.

26. Zjištěný skutkový stav soud posoudil následovně.

27. Smlouvu o nájmu uzavřenou mezi žalobkyní a žalovanou dne 18.4.201 soud posoudil dle § 2201 a násl. o. z. Podle § 2225 o. z. odst. 1 má nájemce povinnost odevzdat při skončení nájmu předmět nájmu v takovém stavu, v jakém byl v době, kdy ho převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání. Dle § 2213 o. z. je nájemce i bez zvláštního ujednání povinen užívat věc jako řádný hospodář k ujednanému účelu, nebo není-li ujednán, k účelu obvyklému.

28. Podle 2913 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

29. Podle § 2900 o. z. vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

30. Na základě provedeného dokázání a zhodnocení provedených důkazů má soud za prokázané, že dne 18. 4. 2019 došlo mezi žalobkyní jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemcem k uzavření nájemní smlouvy, jejímž předmětem byl pronájem kiosku žalobkyně. Ve dnech [datum] a [datum] pak probíhalo v předmětu nájmu natáčení reklamy v rámci projektu„ [název] [jméno] [anonymizováno]“. V průběhu natáčení bylo nutné vstoupit na střechu kiosku a naistalovat osvětlení. Po střeše se pohyboval minimálně jeden zaměstnanec žalované. Po realizaci natáčení byl stánek předán pracovníky žalované žalobkyni, a ta jej převzala pouze s drobnými výtkami. Dne 28. 4. 2021 žalobkyně nahlásila žalované škodu, která měla být způsobena v průběhu natáčení Z výpovědí svědků je zřejmé, že zhruba měsíc před natáčením do stánku ještě nezatékalo. Několik dní po natáčení byla ve stánku nalezena vodu.

31. Je zřejmé, že do stánku žalobkyně přes poškozený střešní plášť (střechu) zatekla dešťová voda. Zatečením byly způsobeny škody na předmětu nájmu. Žalobkyni se ovšem nepodařilo prokázat, že k poškození střechy mělo dojít protiprávním jednání pracovníků žalované, respektive porušením jejich povinnosti předcházet škodám, počínat si tak, aby ke škodám nedocházelo. Poskytnuté a provedené důkazy nepostačovaly k tomu, aby mohl soud učinit jednoznačný a spolehlivý závěr o tom, že škodu způsobila právě žalovaná. Je zřejmé, že minimálně jeden pracovník žalované vstoupil na střechu žalobkyně. Svědecké výpovědi se ovšem rozcházejí. Soud nemohl učinit závěr ohledně počtu zaměstnanců, kteří se měli v jeden moment pohybovat po střeše kiosku, ani zda byl vstup zaměstnanců povolen samotnou žalobkyní. Soud přitom musel vycházet pouze ze svědeckých výpovědí a neměl k dispozici žádný jiný důkaz, který by byl zcela věrohodný a průkazný (prokazoval tvrzení žalobkyně či žalované) Ani ostatní žalobkyní poskytnuté důkazy soudu neposkytly podklad k tomu, aby mohl s určitostí konstatovat, jakým způsobem probíhalo natáčení reklamy, a zda nedošlo v průběhu natáčení žalovanou k porušení smluvních podmínek či zákonných povinností. Z předložených důkazů nebyl soud schopen vyhodnotit, zda byla střecha kiosku žalobkyně pochozí a zda mohla být vůbec poškozena pohybem žalované po střeše. Soudem bylo zjištěno, že stánek byl vyroben již v roce 1998 a přímo samotná střecha a střešní plášť neprošly rekonstrukcí. Je třeba tedy brát v úvahu také stáří stánku a případný stav střechy. Škoda tedy vůbec nemusela být způsobena žalovanou, jak tvrdí žalobkyně, nadto k odhalení škody došlo s odstupem nejméně čtyř dnů po vrácení a převzetí předmětu nájmu. Strana žalující tak přes poučení soudu dle § 118a o. s. ř. neunesla důkazní břemeno k předpokladům odpovědnosti žalované za vzniklou škodu, zejména k tomu, že škoda byla způsobena jejím jednáním, jež by bylo možno pokládat za porušení právní povinnosti či prevenční povinnosti. Zdejší soud má za to, že se žalobkyni nepodařilo prokázat, že škoda na předmětu nájmu vznikla v příčinné souvislosti s tvrzeným protiprávním jednáním žalované.

32. Důkazem ke vzniku škody a její výši pak nemůže být znalecký posudek ze dne [datum] [číslo] zpracovaným [titul] [jméno] [příjmení], neboť znalec se vyjadřuje mimo obor své znalecké činnosti, je znalcem z oboru ekonomie, tedy nemůže posuzovat stavebně technické parametry střechy a vyjadřovat se k mechanismu vzniku škody, ve skutkové rovině k otázkám příčinné souvislosti, jakým způsobem došlo k zatečení do kiosku, co bylo jeho příčinou, a vznikem škody; ostatně i samo posouzení výše škod není odpovídající a na odborné úrovni, znalec pouze přejal faktury třetích osob provádějících opravy, aniž by vůbec výši škody sám stanovil a posoudil na základě některé standardní oceňovací metody.

33. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými důkazy nepodařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

34. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 29 330,40 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 65 748 Kč sestávající z částky 3 740 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 3 740 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 10. 6. 2020, z částky 3 740 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 20. 1. 2021, z částky 3 740 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 24. 3. 2021, z částky 3 740 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 22. 6. 2021 a z částky 3 740 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 25. 6. 2021 včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 24 240 Kč ve výši 5 090,40 Kč.